Babice u Netolic – 29. prosince 2018
Roku 2016 jeho třetí sezóna v Plymouthu skončila krachem klubu. Od té doby nenašel angažmá v britské lize. A pokud ano, jednání skončilo blamáží jako letos v červnu. Závodí na kontinentu a nelze říct že neúspěšně. Dočkal se medailí z šampionátu republiky dvojic i jednotlivců, triumfoval v přeboru a jeho výkony v české extraligy konečně posunuly Slaný do pásma útoku na titul. Přesto na přelomu roku netuší, jaká jeho závodnická budoucnost bude. Více vám řekne přímo sám Zdeněk Simota v exkluzivním rozhovoru, který poskytl magazínu speedwayA-Z.

speedwayA-Z: „Plymouth ti těsně před začátkem sezóny 2014 hodil laso s nabídkou angažmá, které jsi pohotově využil. Nicméně po dvou úspěšných sezónách přišla jedna problematická, takže jsi roku 2016 závodil v britské lize naposledy. Čím to?“

Zdeněk Simota: „Když sem to v roce dva čtrnáct podepsal, byl jsem strašně nadšenej‘, že se vracím zpátky do Anglie. Za tři roky, co jsme měli vyhlašování v Plymouthu, jsem byl vždycky nejlepší domácí jezdec, ale na výjezdech suverénně nejhorší. V roce 2016 jsme měli press and practice day. Odjel jsem tréninkový jízdy, pak jsme měli úvodní závod, kde byli pozvaní jezdci, který za Plymouth závodili. Byl to krásně obsazenej‘ závod. Já jsem na domácí dráze moh‘ vyhrát základní část, ale měl jsem defekty a nějaká jízda se přece nepovedla. Proto jsem nepostoupil rovnou do finále, ale v semifinále jsem ved‘ a v zatáčce před cílem mi přestala jet motorka. Dojel jsem třetí, ale do finále jsem nepostoupil. Byl jsem naštvanej‘, dva roky jsem tam závodil a teď se mi jedna jízda nepovedla a vypadnul jsem z finále. Odletěl jsem domů a měl pokračovat dál podle kalendáře závodů. Zaplatil jsem si letenky na celý další měsíc a pak mi z ničeho nic volali, že všechno padá, protože klub zkrachoval. Po týdnu, kdy jsem čekal, co bude dál, se začal klub dávat zase dohromady, jeli jsme jeden závod za Plymouth v Somersetu, který financoval Somerset. Vedení Plymouthu sehnalo tři hlavní sponzory a klub pokračoval v lize dál. Fungovalo to, závodili jsme a dostali jsme se až do play-off. Jenže v play-off jsme vypadli hnedka zkraje s Glasgowem. Jeden ze sponzorů, který měl dát do klubu peníze na zbytek sezóny, najednou řek‘, že se mu nelíbí, jak to ti dva před ním vedli a že nic nezaplatí.Cílem sponzorů, co do toho v Plymouthu dali peníze, bylo finále. A my jsme v play off vypadli hned v prvním kole, proto ten poslední ze sponzorů cuknul.  A tak jsme měsíc a půl závodili zadarmo. V Anglii je to pojištěný, že v takovým případě to musí závodníkům doplatit BSPA, ale ta hradí jen minimum ze základu. To jsme dostali doplacený, ale nebylo to na pokrytí měsíce závodění s ježděním po Anglii, bydlením, letenky a mechaniky. To nestačí ani na tejden. Tím jsem se s Anglií rozloučil. Plymouth skončil a nesehnal jsem další jiný kontrakt.“

speedwayA-Z: „Na podzim 2016 ses tedy objevil zase v Čechách. Ambice BP Teamu na extraligové pódium sice zůstaly nenaplněny, avšak s Matejem Žagarem jste kalili v mistrovství republiky dvojic. Na Markétě jste tehdy svým třetím místem překvapili mnohé…“

Zdeněk Simota:  „Už mě na ty dvojice oslovili dřív, bylo to domluvený. A já už věděl, že se mnou nepojede Haďas, kterýho Plzeň nahlásila. Mělo to bejt překvapení a kromě Hada nikdo nevěděl, kdo se mnou pojede. Pro ostatní to tady bylo překvapení, že to bude Matej Žagar. A nakonec se nám v uvozovkách povedlo třetí místo, což pro lidi, co to financovali, bylo zklamání. Pro mě bedna nebyla špatná, vyřadili jsme Edu s Jakubem Jamrogem. Začátek nebyl úplně slavnej‘, ale nakonec třetí místo ve dvojicích nebylo špatný.“

speedwayA-Z: „Napřesrok ses v šampionátu dvojic představil po boku Jasona Doyleho. Jenže v Plzni vaše tažení za mistrovským titulem skončilo v zásadě v semifinále. Jak se dnes s odstupem času díváš na své vyloučení za pád v jeho první zatáčce?“

Zdeněk Simota: „Pro mě to bylo jasný, ať to každý viděl, jak chtěl. Jak nemám rád rozhodčí Felixovou, chybu jsem udělal já. Jen jsem nevěděl, jestli mně někdo nepomoh‘, a jestli mě z tý lajny nepopošťouchnul. Čekal jsem, jak rozhodne rozhodčí, ale já měl skoro jasno. Mohla nás poslat všechny čtyři zpátky, ale rozhodla takhle. Poved‘ se mi tam start, byli jsme tam s Doylem první, nemusel jsem takhle v první zatáčce chvátat, abychom tam byli oba dva. Prostě ten manévr, co jsem tam udělal já, skončil pádem. A tak jsme mohli bojovat jen o třetí a čtvrtý místo. Co ti budu povídat, byl jsem z toho hrozně zklamanej‘. Byl to domácí závod, který pro nás Plzeň pořádala. Nakonec troška útěcha, povedlo se nám třetí místo. Do poslední zatáčky to nebylo ale jistý. V ní se mi ale podařilo předjet Ondru Smetanu a skončili jsme třetí. Mrzelo mě to vůči těm lidem v Plzni. Máš zodpovědnost, ale ve finále mě to třetí místo těšilo. Na domácí dráze se vždycky těžko vítězí.“

speedwayA-Z: „Angažmá v britské lize se ti nepodařilo získat ani letos a tak jsi trávil druhou sezónu v řadě u nás a v okolních zemích. Zdálo se však, že jsi oproti loňsku po technické stránce lépe připraven. Co obnášelo naučit své motocykly jezdit i na kontinentu?“

Zdeněk Simota: „Někdy v červnu se mi ozvali z Peterborough. Emil Grondal se jim zranil a oni chtěli, abych ho nahradil na dvacet osm dnů a pak by se vidělo. Dohodli jsme se, všechno bylo super, po telefonu jsem podepsal smlouvu. Měl jsem si ještě před prvním závodem přijet zatrénovat. Volal jsem Milanu Machovi, že tady extraliga padá, protože nemám techniku pro Čechy a Anglii. To samý v Plzni, kde jsem slíbil, že odjedupřebor. Jenže hned druhej‘ den ráno přišla kilometrová zpráva z Peterborough, že to nejde, že mě nemůžou podepsat. Nepochopil jsem to, podle average bych tam měl pasovat. Byl jsem naštvanej‘, tejden jsme se na něčem domlouvali a nakonec to všechno padlo. Když závodíš v Anglii, máš připravený motorky a motorky na britský dráhy, jak závodíš u nás, musej‘ bejt udělaný jinak. Ty můžeš bejt připravenej‘ po fyzický stránce sebelíp, ale s britskejma motorkama to tady nedáš. Anglický dráhy jsou specifický délkou a poloměrama, proto tady u nás nebo v Polsku motorky musí bejt‘ připravený úplně jinak. Když jsem závodil dřív, měl jsem motorky a auto tady a motorky a auto v Anglii, takže jsem to neřešil. Teď jsem je měl jenom v Čechách, kde si je kromě Divišova a Liberce musíš připravit jinak. Rok jsem se v tom plácal. V Anglii to není úplně o technice, ale co ti funguje tam, na kontinentu nefunguje vůbec a je těžký to dopasovat. Po dvou letech se mi to jakžtakž povedlo. Neříkám, že se povedly všechny závody, ale většina jo.“

speedwayA-Z: „Progres tvojí techniky byl prvně znát především při červnové extralize v Žarnovici. Byl jsi k nezastavení, Slaný vyhrál a rázem aspiroval na titul. Nakonec jste ale v tabulce obsadili třetí příčku stejně jako vloni. Jak to hodnotíš?“

Zdeněk Simota: „Ten první progres přišel už vlastně při prvním mistráku v Praze. Udělal jsem nějaký změny ne na motoru, ale v převodech. Sice to možná bylo i v mojí hlavě, ale trošku mi to pomohlo zlepšit se a zvednout, abych byl konkurenceschopnej‘ u nás. Poslední dva roky jsem tady zkoušel věci a nechával si předělávat motory. Podle mě v extralize byly tři týmy, co se mohly prát o titul, my, Praha a Pardubice. Nejde jen o mě, jsou tam další lidi v týmu, co musí bodovat. Osm závodů extraligy, z toho si myslím, že z mý strany se jich pět povedlo. Ve finále bylo třetí místo zklamání, ty tři týmy byly hodně vyrovnaný, mohlo se stát cokoliv. Nikdo nejel s žádnejma hvězdama. V Kopřivnici extraliga skončila tak, jak skončila. A nemyslím si sám, že nás rozhodčí poškodila. Dle mýho názoru se Kopřivnice měla dojet. V Žarnovici se taky končilo dřív, ale tam bylo hůř, na dráze to už bylo v prdeli. To se nedalo, ale v Kopřivnici to byla politika. Praha to tam pořádala a zrovna vedla. Kdyby dali na Áďu Rymela, za půl hodiny by dráha byla jako stůl. Vyhnali nás na trénink, i když to bylo bahnitý. Buď to měli zrušit po něm, nebo to dojet. Šli jsme ze sprch, na dráze se pracovalo a dráha vypadala krásně. Lidi na nás pískali a křičeli. Z pohledu diváka to byla pravda, mělo se to dojet. Není to jen o tom, že bychom tam třeba vyhráli a ty body nám potom chyběly, ale lidi v Kopřivnici znám a vidím, že za nimi stojí kus práce. A přitom nejsou podporovaný ničím jako třeba Praha, ale jen tím, co si sami udělaj‘ nebo seženou. Kvůli těmhle lidem, co pro plochou dráhu něco dělaj‘, mě to štve. Takhle nás tam diváci vypískali. A ještě k tomu ta super rozhodčí! Když přijedu do depa před úpravou, která není, a jdu hned do druhý jízdy, potřebuju víc času než se běžně dává. Hlásil jsem šéfovi depa, že nemůžu bejt‘ připravenej‘ v čase, který se běžně dává a on volá rozhodčí do startovní věže, že potřebuju víc času na přípravu a očištění motorky a sebe. A ona mě vyloučí?! Na motorce pracovali mechanici od Edy, já a Tyčka. Stejně jsme to nestihli. Když rozhodčí chce, aby se odjel závod, musí počítat se stavem dráhy. A jak bude vypadat závodník, když se vrátí do depa! Je to o cítění rozhodčí. To bylo špatně. Spousta jízd se už zkazila jen díky tomu, nechci říkat, kvůli ženskej, co to píská. Může to zkazit i chlap a s tou rakouskou rozhodčí jsem nikdy neměl problém. Ale někdo, kdo sám jezdil, bude mít pro to úplně jinej‘ pohled než paní Felixová!“

speedwayA-Z: „Tvůj comeback na domácí ovály tě vrátil rovněž do mistrovství republiky jednotlivců. V něm jsi loni skončil třetí, když jsi vytěžil z absence Václava Milíka v posledním finále v Březolupech. A tak se tedy dá konstatovat, že sis letos čtvrtým místem vlastně nepohoršil, jelikož Pardubičan odjel celý seriál. Ale ty budeš zřejmě litovat hodně závodů v Plzni a v Březolupech, že?“

Zdeněk Simota. „Venca, když nejel Březolupy, mi hodně pomoh‘ v loňským roce. Tím pádem jsem v mistráku vybojoval bronz. Kdyby nastoupil, asi by to takhle neskončilo. Bronz v mistrovství republiky je skvělej‘. Letos jsem si ještě po Praze a Kopřivnici myslel, že taky budu do třetího místa. Ale přišla Plzeň, výhoda domácího prostředí. V noci mě probudila přítelkyně, že jí není moc dobře. Neměli jsme úplně klidnou noc a ty závody jsem nejel úplně vyspalej‘ a připravenej‘. Když jsem přijel do Plzně, kde jsem si byl jistej‘ dráhou, všechno bylo úplně jinak. Zapršelo a ještě k tomu tam navezli iks fůr materiálu. Když jsem se šel projít po dráze, zjistil jsem, že to není úplně tak jako, když jsem tam trénoval dva tejdny předtím. A hlava udělala svý a tak se to povedlo, jak se to povedlo. A Březolupy byly úplně top, co jsem moh‘ udělat. I když to možná nevypadá, na každý závody se připravuju na sto procent. Chtěl jsem vyhovět panu Plzákovi, udělat mu radost a otestovat jeho bezdušovou pneumatiku. Viděl jsem odskok prvních třech a svůj náskok před pátým. Vzal jsem to sportovně a nabídku pana Plzáka akceptoval.  Výsledek mě nakonec mrzel, v tom závodě jsem měl navíc. Jednou jsem měl defekt gumy, pak mi došel metyl, to se nepovedlo. V poslední jízdě jsem zrovna ved‘, pak mě předjel Pepa. Kdybych zůstal první, hodně jsem s tím zamíchal a jeli všichni tři rozjezd o titul. Je pořád, co zlepšovat a ve všem. Akorát když ten sport děláš pětadvacet let, jsi nějak naučenej‘. Ten základ, namazat řetěz, dolejt metyl, je pořád stejnej‘. Nesmí se stát, že ti někdo doleje málo metylu. Zlepšovat se můžeš na sobě a na motorce, ale tyhle věci by se stávat neměly.“

speedwayA-Z: „Pustil ses i do přeboru, který jsi vyhrál. Co tě přivedlo k pravidelné účasti v něm a jak hodnotíš svůj triumf?“

Zdeněk Simota: „K pravidelný účasti mě přivedlo, že jsem nepodepsal do jiný ligy, takže jsem jel jen tady. Dohod‘ jsem se na podmínkách, za který Plzni děkuju, proto jsem  v přeboru startoval. Od začátku jsem šel za titulem a věděl, že na konci sezóny, je za něj finanční odměna. Co ti budu povídat, všechno něco stojí, ty pro to něco děláš, tak za to musíš bejt‘ ohodnocenej‘. Sice se to v součtu nerovná ani nule, ale jsem rád, že jsem udělal titul přeborníka. Od první chvíle, co jsem se dohodnul s Plzní, jsem šel za tím, že to vyhraju. To nebudu skrývat. Povedlo se mi to a jsem za to rád. Díky přeboru jsem měl závody a seděl na motorce. Kdybych měl jen osm extralig, mistrák a do toho dva závody mistrovství světa a Evropy, neodzávodím tolik. Díky přeboru jsem minimálně jednou tejdně seděl na motorce. A to když člověk chce závodit, musí.“

speedwayA-Z: „Právě s Ondřejem Smetanou, jenž ti nakonec jako jediný mohl ve vrcholné fázi přeboru titul vzít, jsi dvakrát vytvořil dvojici. Při Memoriálu Antonína Vildeho vám to šlapalo náramně, jenže v mistrovství republiky v Liberci jste se na pódium nedostali.“

Zdeněk Simota: „Prostě většinu závodů, který jsem loni tady odjel, jsem byl spokojenej‘, ale zrovna závod mistrovství republiky v Plzni a mistrovství republiky dvojic v Liberci se mi nepovedly. Z mý strany to byl propadák. A nebyl jsem s tím spokojenej‘. Smetyš bojoval a dělal závody. A já jsem mu to pokazil. Ve dvojici se musí dva doplňovat, aby se podařil výsledek. A já zrovna neměl svůj den a závody jsem nám zkazil.“

speedwayA-Z: „Závodů rozhodně nemáš nazbyt. Nenapadlo tě vyzkoušet si dlouhé a travnaté ovály jako tví vrstevníci Martin Málek a Hynek Štichauer, kteří se zde cpou mezi světovou špičku?“

Zdeněk Simota: „Ne, určitě ne. Jednou bych si to chtěl vyzkoušet a svézt se na tý motorce. Určitě bych to ale závodně nechtěl dělat. Na to se mám asi moc rád. Fyzicky se dokážu připravit a připravit se musím. Po zdravotní stránce na tom nejsem úplně nejlíp po tom pádu v Miskolci před deseti lety. Spousta lidí mě obdivuje, že vůbec závodím. Já tenhle sport miluju, dělám ho odmalička. Ale dlouhou a ledy do toho nepleť, tam nikdy závodit nebudu.“

speedwayA-Z: „Pozítří nám skončí rok 2018, začneme psát nový letopočet a s ním záhy přijde nová sezóna. Jak bude v tvém podání vypadat?“

Zdeněk Simota: „Za dva dny nebude vypadat ještě nijak (smích). Před měsícem jsem začal zimní přípravu. Chodím cvičit. I když závodit třeba nebudu, tak stejně díky mýmu zdravotnímu stavu to pro sebe potřebuju. Sice jsem letos přebormistr, ale prostě po těch letech mi chybí motivaci a vůbec i inspirace tady k těm závodům. Vím, že kdybych přestal, hned na jaře mě to bude mrzet a štvát. Kdybych podepsal do Anglie, je to druhá strana mince. Rád podepíšu a rád budu závodit dál. Když nepodepíšu, uvidím s tím, jaká přijde nabídka tady u nás a jak se na jaře rozhodnu.“

Zdeněk Simota děkuje:

„Chtěl bych hodně poděkovat rodině a hlavně přítelkyni, za podporu během celé sezóny. Mechanikům, Honzíkovi Holubů, který i přesto, že svojí závodní kariéru skončil a na motorce by seděl nejradši sám, si našel při svém novém zaměstnání čas a jezdil se mnou a pomáhal mi. Velký dík patří samozřejmě i Tyčkovi, který se mnou také odjel hodně závodů a na žádný z nich mi nikdy neřekl ne a vždy vyšel vstříc. Tímto bych mu chtěl zároveň i popřát brzké uzdravení. Dále bych chtěl ještě poděkovat nejmenované hodné paní, která bude vědět, a také blízkým přátelům v Anglii za jejich velkou podporu, i přesto, že tam nezávodím.  Celému klubu PK Plzeň a AK Slaný.  Lubošovi Tomíčkovi a Fiilipovi Šiterovi za pomoc při ladění motorů a Adamovi Vandírkovi. A nakonec lidem a kamarádům, co ve mě stále věří a fandí mi.“

---

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Pavel Fišer