Pardubice – 11. listopadu
Také ovál v pardubickém Svítkově má letošní závěrečnou úpravu za sebou. Nově navezený materiál byl včera upraven grejdrem. Zatímco členy AMK Zlatá přilba česká zkraje prosince výroční schůze, jejích trať bude odpočívat až do jara.
Motory na českých oválech umlkly. Můžeme jen polemizovat, který byl na svitavské rozlučce při vožení dětí a dalších zájemců poslední. Plochodrážní GM Davida Hofmana či Jana Hlačiny? Nebo flatrackový husaberg Pavola Pučka či husqvarna Adama Nejezchleby? Ono je to ve své podstatě jedno, letos se už závodit nebude, pakliže nenastane ledařský zázrak. Dění se přemisťuje do hostinců při různých setkáních, na stadiónech se maximálně pracuje a listopadovou šeď prosvětlují zprávy o nových angažmá. Polská média žijí senzačním odchodem Martina Vaculíka. Slovák coby kapitán Gorzowa opouští po pěti letech klub a míří do Lublinu, kde má vyplnit mezeru po Jacku Holderovi. Adam Bubba Bednář zase premiérově zamíří do vyšší švédské ligy. V sobotu o smlouvě s ním informoval klub Rospiggarna Hallstavik.
Roudnice nad Labem – 9. listopadu
Dušoval se, že toho jsou jeho poslední závody. Na mou duši, na psí uši. Na kočičí svědomí. To bylo před osmnácti lety. Od té doby jsme jej na oválech čas od času viděli. Osobnosti prostě nemůžou zavřít dveře jen tak potichu. Navíc on si v červnu splnil svůj sen, když participoval v dlouhodrážním OPEN v Mariánských Lázních. Tudy by se jeho kariéra měla ubírat dál. I proto se vlastně minulou sobotu ve Svitavách na rozlučku jen díval.
„Po dvaceti letech hodně cvičím, jsem hotovej,“ reaguje Patrik Linhart na otázku, proč nevyjel na ovál ve svitavské Cihelně. „Chtěl bych jezdit dlouhou dráhu, už jsem do toho nasypal hodně peněz. O penězích je to hodně.“
O dlouhé dráze snil již skoro před dvaceti lety. Zjara patnáctého roku se po lázeňském kilometru vozil při dni otevřených dveří. A v červnu se přihlásil na mistrovství republiky. Probil se až na semifinálovou úroveň a domů se vracel s desátým místem.
„Povedlo se mi sehnat peníze,“ pochlubí se. „A chtěl bych dlouhou jezdit i dál. Jsou v ní šance, na krátký mám už dveře zavřený. Chtěl bych poprosit Káču Kadlece, ať mi sežene nějaké volňásky. A uvidím. Sám jsem na tom zvědavej, co bude.“
Ale ani krátké ovály Patrik Linhart neopouští. „Chtěl bych jet ligu za Svitavy,“ odhaluje plány nejen svoje, ale také klubu z Cihelny. „Bavili jsme se o tom. Uvidím, co z toho bude, zkusím se do toho opřít.“
Pardubice – 8. listopadu
V nejkrajnějším boxu svítkovského depa nemá čas ani na svou obligátní cigaretku. Přitom by nervy potřeboval uklidnit. O tréninku zadřel motor. Nyní se do jeho šasi montuje pohonný agregát na rychlo vypůjčený od Davida Hofmana. Čas ale pádí jako japonský šinkansen. Už se vracejí účastníci druhé rozjížďky dvěstěpadesátek. MACEC Cup startuje bez nástupu a startovní číslo tři musí do jeho první jízdy. Ale v pohodě. Mechanik Ondrej Kucharík, ho tlačí ze sjezdu na ovál. Lehké plácnutí. Všechno v cajku, kámo. Jaroslav Petrák se posléze vrací se dvěma body. Pak vítězí a říká si o stupně vítězů. Happy end ale plochodrážní závody nenabízí s lehkostí protřelého pojišťovacího agenta.
V jedenácté jízdě atakoval druhého Sebastiana Madeje, jenže na začátku posledního okruhu upadl. „Začlo mě to bavit,“ vrací se pardubický matador k poslednímu závodu své letošní sezóny. „Věřil jsem si. Říkal jsem si, že to tam nejde, ale stejně to vyjde. Otřel jsem se o nafukovačky,ale pořád jsem doufal, že to bude dobrý. Do posledního trojúhelníku, co mě odrazil, jsem se snažil opřít ramenem a odrazit se.“
Kdo krásnou předposlední říjnovou sobotu do Svítkova dorazil, ví, že extempore nedopadlo dobře. „Prostě to nešlo, i když jsem se to snažil vyrovnat,“ líčí Jaroslav Petrák. „Na jednu stranu jsem byl jako Bartek v polském finále, co se odrážel, od bariéry, ale dopadnul jsem jako Tai. Ale kdybych si nevěřil, nedám to tam, ale já si věřil. Ve svým věku nepotřebuju riskovat, ale já si věřil.“
Při vší úctě Jaroslav Petrák dopadnul před třemi týdny ve svém Svítkově lépe než Tai Woffinden na jaře v Krosně. „Jakoby jsem v pohodě,“ říká. „Ale rekonvalescence bude ještě dlouho trvat. Vyfouk‘ jsem si plíci. Nefungovala a zdeformovala se. Zlomil jsem si taky žebra. Plíce je v pohodě, s ní to není špatný. Ale žebra jsou běh na dlouhou trať.“
I když se minulou sobotu objevil na svitavské rozlučce, ani nápad, že by se pustil do ostrého zápolení v rámci Srandamače přeloženého z Kostěnic. „Tady Nikolas by chtěl jezdit,“ ukáže na jedno ze svých dvojčat, které se převléklo do závodní kombinézy. „Já při tom MACECU skončil desátej, nebyl jsem poslední. Sere mě to, ale aspoň mám motivaci na další rok. A jestli pojede Nikolas…“
Mies – 7. listopadu
Ledová dráha tradičně otevírá plochodrážní sezónu. A její kalendář komise CCP při FIM zveřejní pokaždé jako první. Dnes se potvrdilo, že předchozí kuloární informace byly pravdivé. Kvalifikace se přece jen uskuteční v Örnsköldsviku. Pak dvě finále v Inzellu, jedno v Heerenveenu a nakonec Ice Speedway of Nations tamtéž.
| 31.1. | kvalifikační kolo – Örnsköldsvik (S) |
| 14.3. | finále 1 – Inzell (D) |
| 15.3. | finále 2 – Inzell (D) |
| 11.4. | finále 3 – Heerenveen (NL) |
| 12.4. | Ice Speedway of Nations – Heerenveen (NL) |
Svitavy – 1. listopadu
Bílá dodávka s písmenkem T se při průjezdu Svitavami dostane za váš vůz a rychle se v jeho zpětných zrcátkách zvětšuje. Její řidič vás následuje po svitavském kruháku u Nároďáku na Poličskou ulici. Před druhou odbočkou doleva kopíruje váš levý blinkr. Nebojte, nejde po vás. Jen začala invaze kopřivnických kolibříků na české plochodrážní ovály. Při křtu malého oválu v Cihelně hráli Moravané prim. Z domácích se nemohl dostavit nikdo. Ale na jaře i jejich program odstartuje naplno. Litomyšlský tuner Petr Schmíd všech stopětadvacítek jim dvouventilovou Shupu už dovezl.
Čtrnáct kolibříků, kteří v sobotu do Svitav dorazili nejen z Kopřivnice, dalo najevo, že české stopětadvacítky hned tak nevymřou po meči. A dost možná ani po přeslici. Svitavský AMK má zapsaných dalších čtrnáct kluků. Jenže vesměs hrají hokej a na sobotní křest minioválu je nepustily jejich zápasy.
Během odpoledne se za Milanem Moravcem zastavili další rodiče, že se s ratolestmi objeví zjara. Právě tehdy se noví svitavští adepti plochodrážního řemesla pod vedením Josefa France začnou učit. K dispozici jim bude i nová Shupa, kterou Petr Schmíd vyložil ze svého auta.
Klub uvažuje, že si pořídí i jejich plochodrážní pitbike, jenž vychází ekonomicky lépe než malá Micro Shupa. Vše by se mělo rozhodnout o víkendu.
