Kostěnice – 1. července
Znají se už léta. A jejich závodní kariéry se mnohokrát protnuly. Jako kupříkladu při prvním letošním kostěnickém Srandamači, který báječně vyplnil české plochodrážní vakuum letních prázdnin. Oba stáli na nejvyšších stupních vítězů svých kariér, aniž by zapřeli své naturely. Matyáš Hlaváček, v dokonalé formě a oblečený do elegantní modré kombinézy vodil svůj stojatý GM od triumfu ke triumfu. A ve finále si poradil s dravým Davidem Hofmanem, jenž se zpočátku přijel pouze podívat. Živočišný Vladimír Višváder svou čízu s rázovitým tuningenm sobě vlastním vykládal z dodávky až ve chvíli, kdy se již závodilo. Tendence, že do mítinku flat trackerů již nezasáhne, jej nevyvedly z bohorovného klidu. Prostě se postavil na startovní čáry a jeho úchvatné souboje s Radovanem Bednářem sedlajícím žlutou suzuki jej v závěrečné klasifikaci vynesly úplně nejvýš.
Vladimír Višváder jde na scénu jako herec hlavní role
Okolo jedné po obědě jíž nebylo třeba sledovat oblohu. Maximálně jen kvůli nízkému průletu dopravního boeingu, který si to namířil na přistání na ranvej pardubického letiště. Dopolední srážky zmizely ještě rychleji, než se nad ránem objevily. Kostěnický plochodrážní oválek se koupal v záplavách slunečních paprsků, jejichž ostny přece jen otupoval svěží větřík.
Prach, vůně táboráku a dobrá nálada. Sem tam hraboš, který vystrčil svou hlavu z myší díry, aby se ujistil, že se neděje nic zlého, protože zase přijeli ti motorkáři. Hluční, ano, ale přátelští. Před druhou jich tu byla naprostá většina. Tři flat trackeři a čtyři plochodrážníci
Vlastně pět. David Hofman se ale rozhodl startovat na poslední chvíli a Dan Macl dorazil rovněž až po uzávěrce. Pozdnímu příjezdu Vladimíra Višvádera ovšem nemohl konkurovat vůbec nikdo. Závod kategorie speedway měl za sebou již šest rozjížděk, když se konečně dostal na startovní rošt rozjížďky s číslem dvě ve flat tracku.
Jeho první jízdu opanoval Radovan Bednář, když Michal Rössler působil spíše jako závodní sparingpartner mladičkému Damiánu Kolářovi. Vladimír Višváder okamžitě kalil vodu. Hlasy, že by neměl startovat, protože přijel pozdě, nestačily nabrat na síle. Ostatně v Kostěnicích se nejezdí regulérní závod, nýbrž Srandamač.
Ostatně se nenašla ani dostatečná síla, jež by slovensko – české legendě zabránila se svou čízou přijet na startovní rošt. Radovan Bednář se opět ujal vedení, avšak Vladimír Višváder mu nedopřál vteřinku klidu. V nájezdu do posledního kola se ujal vedení.
Zbývající trojice flat trackových rozjížděk měla o poznání silnější náboj. Žlutá suzuki se prala o vítězství s modrou čízou s červeným rámem. Ať už se Vladimír Višváder probíjel zezadu nebo rychle odstartoval, byl po čtyřech okruzích pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jana Poříze vždy jako první. Nicméně závod flat tracku měl vyvrcholit až ve finálové jízdě, k níž přijela celá čtveřice účastníků.
Bojuje se až do poslední možné chvíle
Kropení je Achillovou patou kostěnického oválku. Noční a ranní deště sice pomohly, ale přesto se prášilo. V závodě plochodrážníků proto přišly ke slovu tradičně rozjížďky po dvou jezdcích. S šesti účastníky si nikdo nemohl s nikým nic vyčítat. V základní části každý vyjel pětkrát a nebylo soupeře, s nímž by se nesetkal.
Nejlépe závodem procházel Matyáš Hlaváček. Nejprve odstartoval na Luboše Hromádku, poté odvedl Davida Hofmana. V rozjížďce s číslem sedm se před ním objevil Dan Macla. Matyáš Hlaváček však místo stíhání šéfa klubu, bavil přítomné i sám sebe efektními wheelie.
V závěru rychle ujel nejprve Danielu Halamkovi a poté Janu Buňkovi. S devíti body byl jasně v nejprestižnějším z trojice finálových jízd. A spolu s ním David Hofman, který si cestu do áčka vydláždil až v poslední sérii, v níž narazil na Daniela Halamku.
Musel ho stůj, co stůj porazit, jinak by jej čekalo pouze finále B a o vítězství by bojoval pražský borec. David Hofrman nedal prostor k pochybnostem a po rychlém startu nechal svého soka za sebou. Daniel Halamka se mohl chystat na béčko proti Luboši Hromádkovi. Ten se svou stopětadvacítkou v první zatáčce páté jízdy podjel Jana Buňku a v rozjížďce s číslem patnáct objel Dana Macla.
Oba hobíci se tím pádem sešli na startovním roštu finále C. Jízdy klíčové pro určení pořadí se jely na tři kola a Dan Macl je strávil na čele před Janem Buňkou. V béčku motocykl kolibří kubatury nemohl Luboši Hromádkovi stačit na Daniela Halamku, který skvěle odstartoval.
Podobně i v áčku. Matyáš Hlaváček se rychle ujal vedení. Posílal dozadu cejchy, a byť se Davidu Hofmanovi nedala upřít bojovnost, ke změně nedošlo. Z dramatického rámce nevypadlo ani finále flag tracku.
Oba hlavní favorité stáli ve druhé řadě. Dopředu letěl Radovan Bednář, Vladimír Višváder se zařadil za něho. Zvuk dvoutaktu se odrážel od topolů lemujících železniční násep jako neklamná známka, že se jeho pilot rve urputně o vedení. Leč ani vedoucí závodník nepovolil.
Až v nájezdu do čtvrtého okruhu z šesti se Vladimír Višváder protlačil na první příčku před Radovana Bednáře. Michal Rössler s Damiánem Kolářem protnul metu společně a mohli se dělit o nejnižší stupínek pódia.
Program v Kostěnicích pokračoval i po vyhlášení výsledků. Matyáš Hlaváček neodolal, aby se nesvezl v sedle stopadesátky ČZ z padesátého roku. Luboš Hromádka prvně usedl na půllitr, jejž mu zapůjčil Daniel Halamka. A Radek Chmelík se těšil na svůj debut při příštím Srandamači, když mu ho dnes sebral pád a zranění ruky při tréninku minulou neděli.
Hlasy z depa
„Nebyl tu Patrik Linhart, nebyl tu Zdenda Simotů,“ maličko litoval Matyáš Hlaváček. „Je to škoda, chci tady plochou dráhu podporovat svou přítomností, než zestárnu. Dali jsme si buřty, pivko, potřeboval bych třeba za soupeře třeba Honzu Jeníčka, co támhle sedí.“
„Dobrý,“ pochvaloval si David Hofman. „O hodně lepší než se stopětadvacítkou, co jsem tady jezdil. Všechno v pohodě až na to prášení. Ve finále jsem ho měl, chtělo to ale tady v zatáčce ještě trochu přidat. Ale na to, že jsem závodit ani nechtěl, dobrý.“
„Skvělé,“ vystihl své pocity Daniel Halamka. „6ádný defekty, trénink dobrej, jel jsem hlavou na pohodu. Jen toho Dejva jsem chtěl udržet. Udělaly se tři kolejky, ale gumovalo to. Nevadí, v Liberci mu to vrátím. Pro mě je super bejt v Kostěnicích, můj cíl, byla bedna, nebudu lhát, jel jsem si pro pohár.“
„Ladím na Divišov,“ odhalil Vladimír Višváder své plány. „V Kopřivnici jsem si to neužil, byly technický problémy, upadla mi spojka. A já ještě po Mariánkách táhnul Luboše Hromádku na laně z Plzně do Pardubic. Tak jsem dneska trénoval se vším všudy.“
Speedway:
| větší ovál | TOT | C | B | A | |
| 1. Matyáš Hlaváček, Úhřetická Lhota | 2 2 1 2 2 | 9 | 1. | ||
| 2. David Hofman, Pardubice | 2 1 2 2 2 | 9 | 2. | ||
| 3. Daniel Halamka, Praha | 2 2 2 1 1 | 8 | 1. | ||
| 4. Luboš Hromádka, Pardubice (125 ccm) | 1 2 1 1 2 | 7 | 2. | ||
| 5. Dan Macl, Úhřetická Lhota | 1 1 2 2 1 | 7 | 1. | ||
| 6. Jan Buňka, Úhřetická Lhota | 1 1 1 1 1 | 5 | 2. |
Flat Track:
| větší ovál | TOT | FIN | ||
| 1. Vladimír Višváder | ČZ 250 – FT Veterán | – 1. 1. 1. 1. | 8 | 1. |
| 2. Radovan Bednář | Suzuki – FT Classics | 1. 2. 2. 2. 2. | 9 | 2. |
| =3. Damian Kolář | FT Young | 2. 4. 3. 3. 3. | 15 | =3. |
| =3. Michal Rössler | Honda – FT Classics | 3. 3. 4. 4. 4. | 18 | =3. |
