AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Březolupy – 23. srpna
Až páté místo stačilo dnes Filipu Šiterovi a Věroslavu Kollertovi, aby získali mistrovský titul v juniorských družstvech už v předposledním závodě v Březolupech. Nicméně oba Mšeňáci podobné taktizování rázně zamítli. Filip Šitera vyhrál s přehledem všech šest svých jízd. Věroslavu Kollertovi sebral jeden bod Martin Málek a v poslední rozjížďce ho zastavil zadřený motor. Pražanům z prvního týmu Markéty však březolupská dráha opět příliš nechutnala, by z ní odpolední dešová sprška vytvořila celkem sympatickou hlubinu. Ke druhému místu jim pomohla i smůla soupeřů. Hynek Štichauer jednou vypadl kvůli defektu spojky, Pavel Fuksa dvakrát spadl z vedoucí příčky, Richardu Frištenskému vypadla hadička od přívodu metylu a Martinu Málkovi se do karburátoru dostal písek a velký kámen. Nejhůře ovšem dopadl Martin Gavenda, v jehož motoru zely dvě díry jako vrata od stodoly a z té jedné čouhala ojnice. Nakonec se Pardubáci nevešli na stupně vítězů vůbec. Martin Vaculík posléze v dodatkové jízdě odvedl Martina Málka a Slaný díky třetí příčce dotáhl v průběžné klasifikaci Pardubice.
Další zářez zlatého Mšena
Pořadatelé to tentokrát neměli vůbec jednoduché. Kvůli pohřbu v sousedním kostele na návsi museli odložit začátek závodu. A ke všemu přišlo několik náletů dešových mraků, které shodily svůj vodní náklad na připravený ovál. Mítink se dostal do časového skluzu, proto jury operativně zrušila trénink. Každý ze závodníků místo něj dostal šanci před svým prvním startem otestovat dráhu ve dvou zkušebních kolech.
Mšeno mohlo už tady v předposledním závodě potvrdit letošní titul. Filipu Šiterovi s Věroslavem Kollertem stačilo páté místo k absolutní jistotě. Oba závodníci však nešetřili odhodláním prodloužit svou zlatou ni o další závod. Rozpis závodu jim ty nejtěžší soupeře přihrál do cesty už na úvod.
V rozjížďce s číslem dva s nimi jeli na startovní rošt Pražané z prvního páru svého klubu. Adam Vandírek se necítil dobře, takže tentokrát zůstal doma. Pro Matěje Kůse a především pro Antonína Gallianiho není březolupský ovál jejich šálek čaje. To se plně potvrdilo při jejich úvodním duelu.
Filip Šitera s Věroslavem Kollertem rychle odstartovali. A šup, byli v prachu, nebo spíše řečeno v blátě. Matěj Kůs se jim pokoušel dostat na kobylku, ale za celá čtyři kola se nepřiblížil ani na dostřel. Dalším mšenským soupeřem se staly Pardubice a Hynek Štichauer byl tvrdším soupeřem.
Po vylétnutí pásky šesté jízdy se dostal na čelo. Z první zatáčky ovšem vyjel jako první Filip Šitera, zatímco Věroslav Kollert konsolidoval třetí místo. A ani se nenadál a jel druhý. Hynek Štichauer odstoupil už na protilehlé rovince s povolenými matkami na spojce.
Spanilou jízdu mšenských závodníků zastavil až Martin Málek. Filip Šitera si na něho sice počíhal v první zatáčce, takže měl Věroslav Kollert volnou cestu dopředu. Nicméně domácí závodník na oba Mšeňáky, kteří si mezitím vyměnili pořadí, permanentně dotíral.
Ve druhém kole se v první zatáčce dočkal. Po vnější straně se dostal na úroveň Věroslava Kollerta a ve výjezdu na rovinku ho předčil. Mšeňáci si však nenechali zkazit náladu. Ve třinácté jízdě poslal Filip Šitera svého kolegu do třetí dráhy a sám si stoupnul k vnitřní čáře.
Spojenými silami pak porazili Michaela Hádka ještě před nájezdem do první zatáčky. Podobným způsobem v sedmnácté jízdě přistřihli křídla i Martinu Vaculíkovi. Druhý pražský pár pak už v předposlední rozjížďce dne měl být servírován jako zákusek pro nenasytné Mšeňáky.
Porazit Dominika Jecha s Matějem Veselým skutečně nebyl pro Filipa Šiteru s Věroslavem Kollertem prakticky žádný problém. Ovšem v posledním kole Věroslav Kollert zadřel motor. Nečekaná remíza však už Mšeňáky z nevyššího stupně sestřelit nemohla. Filip Šitera a Věroslav Kollert se navíc z jihu Moravy vraceli s mistrovským titulem.
Pranice o drobty ze mšenské trachtace
Také v Březolupech musely zbývající týmy čekat na drobty odpadlé z další mšenské hostiny. A zatímco suverénní duo nebyly schopné porazit, s o to větší vervou si to rozdaly mezi sebou o nižší příčky stupňů vítězů. Do jejich souboje však častěji než zdrávo promlouval osud se svými zásahy v podobě defektů a pádů.
Podobných peripetií však byla ušetřena Praha 1. Antonín Galliani s Matějem Kůsem sice prohráli na úvod se Mšenem, avšak hned na to na hlavu porazili své kolegy z druhého pražského páru. V rozjížďce s číslem devět se mezi ně vklínil Hynek Štichauer, nicméně po pádu Pavla Fuksy z vedoucí příčky se skóre otočilo. Po remíze s Martinem Vaculíkem přišla nečekaná pětibodová porce z duelu s Březolupy. Dalších 5:1 z utkání s Plzní pak definitivně poslalo Prahu na druhé místo.
Do závodu dobře vykročily Březolupy. Martin Málek s Martinem Gavendou ovládli start úvodní rozjížďky. Ve druhé zatáčce se sice mezi ně vnitřní stranou dostal Hynek Štichauer, nicméně čtyři body na úvod nebyly špatným počinem. Stejného přídělu dosáhly Březolupy rovněž ve čtvrté jízdě. Martin Málek, jenž se musel do depa vrátit pro správný povlak, v první zatáčce objel Martina Vaculíka.
Naproti tomu Pardubice měly smůlu. O poruše spojky Hynka Štichauera, když sváděl tuhý boj se mšenským párem, už byla řeč. Vzápětí však Pavel Fuksa dvakrát za sebou upadl z vedoucí pozice. V rozjížďce s číslem devět totiž Hynek Štichauer zbrzdil Pražany, kteří dobře odstartovali, takže Pavel Fuksa měl v první zatáčce volno pro průnik do vedení.
Ve druhé zatáčce druhého kola však vymetl díru a poroučel se k zemi. Stejný kousek se mu povedl také o tři jízdy později, když Pardubáci vedli druhý pár Prahy, a to přesně na stejném místě. Výpadkům se však nevyhnuly ani Březolupy. Do rozjížďky s číslem osm nastoupil náhradník Richard Frištenský. Jenže už během dvou tréninkových kol mu vypadlo plynové lanko ze šoupátka.
Jeho místo tak rychle musel zaujmout Martin Gavenda. Po boku Martina Málka se snažil svádět statečný boj se Mšeňáky, ale chytal jednu cejchu za druhou. Když zahodil slídy a nic neviděl přes špinavé brýle, raději v půlce úvodního kola zastavil. To však nebylo nic ve srovnání s tím, co jej čekalo jedenácté jízdě.
Na roštu si prohodil místo s Martinem Málkem. A by na ně odstartoval Michael Hádek, ještě před výjezdem na protilehlou rovinku ovládali situaci. Jenže na konci druhého kola mu explodoval motor. Nešastný závodník se do depa vrátil s motorem zralým do šrotu. Jedna díra zela nahoře a z druhé vpředu čouhala ojnice.
Pokud se domácím příznivcům zdálo, že smůla březolupských závodníků je u konce, krutě se mýlili. V rozjížďce s číslem patnáct jezdil Richard Frištenský druhý za Martinem Málkem před oběma Dominikem Jechem a Matějem Veselým. Ale ve třetím kole mu vypadla hadička přívodu paliva. Nakonec přišla řada i na Martina Málka. Osmnáctá jízda jej vynesla do čela před Matěje Kůse a Antonína Gallianiho, jenže na konci první zatáčky mu spadl řetěz.
Richard Frištenský nakonec dovezl jeden bod. A březolupské trio mohlo jen čekat na výsledky dalších soupeřů. Pardubice v šestnácté jízdě porazily Plzeň 4:2. Hynek Štichauer objel Michaela Hádka v první zatáčce. A Pavel Fuksa odvedl Michala Dudka. Ten bez nároku na body nahradil Rastislava Bandziho, který dostal nabídku na sobotní start v ukrajinském podniku MACEC Cupu.
Vysoko pomýšlel i Martin Vaculík. Na úvod se sice musel sklánět před Martinem Málkem, ale pak už jen vítězil. Při porážkách Plzně a především Prahy 2 mu byl výtečným pomocníkem také Petr Babička, inkasující tři body. Jenže pak i jeho stroje zachvátil technický mor a šestnáctiletý Slovák zůstal v boji o stupně vítězů osamocen.
Ve čtrnácté jízdě suverénně od startu odvedl Matěje Kůse a Antonína Gallianiho. Čtrnáct slánských bodů vypadalo nadějně, ale to už si na skalp Martina Vaculíka své nože brousilo mšenské duo. Jenže Slovák odstartoval takřka ve stejné chvíli s Filipem Šiterou. Zkušený Mšeňák si však věděl rady. Vyvezl ho v nájezdu na střed, čímž uvolnil Věroslavu Kollertovi vrátka ke druhé příčce.
Martin Vaculík však se všech sil útočil. Zejména jeho nájezd ve výjezdu ze druhé zatáčky třetího kola odvrátil Věroslav Kollert jen s vypětím všech sil. O pořadí na stupních vítězů za Mšenem a Prahou 1 tedy měla rozhodnout rozjížďka s číslem devatenáct. Martin Vaculík v ní předvedl rychlý start, ale už brzy se stal kořistí Hynka Štichauera.
Jelikož však Martin Vaculík porazil Pavla Fuksu, spálil na prach veškeré pardubické naděje na vavřínové věnce. A protože neporazil Hynka Štichauera, musel na start dodatkové jízdy o třetí místo proti Martinu Málkovi.
Rozjezd režíroval právě slovenský junior. Po vylétnutí pásky se sice dostal do čela Martin Málek, nicméně Martin Vaculík ukončil jeho vládu ještě v prvním oblouku. Březolupský závodník však nechtěl prodat svou kůži zadarmo. A proto útočil, útočil a útočil. Jenže vinou nečistot v palivovém systému mu motocykl nejel podle představ. Nakonec projel cílem jako druhý. Sice těsně, ale přesto druhý.
Hlasy z depa
„Dobrý, jsme mistři,“ odtušil po závodech, v nichž nepoznal hořkost porážky, Filip Šitera. „Život jde dál. Byl jsem mistr loni, letos a budu chtít i třetí titul. Doufám, že nám vyjde taky extraliga. Pokusím se i v mistrovství republiky jednotlivců. Musím zatáhnout v semifinále a tady v Březolupech znám dráhu dobře. V Plzni (v závěrečném díle juniorského šampionátu – pozn. redakce) budu chtít dělat maximum. Bude to doma…“ Společně s Věroslavem Kollertem zatím vyhráli všechna kola letošního šampionátu juniorských družstev. „V Liberci uvidíme,“ řekl na téma pokračování zlaté série. „Nikdy jsem tam nejel. Byl jsem tam jednou na tréninku, ale na závody se tam nikdy nedostal. Tak doufám, že mi to sedne.“
„Úplně stejně jako před závodem,“ odpověděl Věroslav Kollert na otázku, jak se cítí jako mistr republiky. „Bylo by špatný, kdyby se nám nepovedlo vyhrát titul. Nevyšla mi jedna jízda. Martin Málek jel strašně rychle. Blázen! A nevyloučili ho za nebezpečnou jízdu (smích).“ Před měsícem vyhrálo Mšeno v Březolupech první ligu, tentokrát šampionát juniorských družstev. „Je to už druhej letošní titul,“ udělal si Věroslav Kollert rychlou inventuru ve svých letošních zlatých medailích. „Zatím to nic nepřineslo. Jako kdyby se nic nestalo. Ovšem sponzorům se to bude líbit. A mně taky!“
„Pěkný závody,“ liboval si Matěj Kůs cestou ze stupňů vítězů. „Dráha byla hluboká a rozbitá, ale nedělalo mi to problémy. Mám rád velký dráhy. Pouze v první jízdě mi vylítla noha z háku, ale ustál jsem to. Pak jsme se s Hynkem na startu pěkně zloktovali, ale byl jsem v nájezdu první. Dneska jsem byl spokojenej.“
„Co dodat?,“ opáčil Antonín Galliani na obvyklou otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Březolupy a já! To nejde dohromady. Je to v prdeli, neumím to tady. Je tu ale mistrovství republiky a to se budu muset snažit jinak. Nešly mi starty, na začátku jsem měl krátkej převod a ulítla mi spojka. A hlavně ta dráha! Ostatní tady jedou rychlejc.“ Případná porážka Mšena v Liberci už nemůže změnit pořadí šampionátu. „Stejně je zkusíme porazit,“ nešetřil Antonín Galliani odhodláním. „Tedy jestli se mi po třech jízdách zase nezadře motor. Ale zkusíme to určitě. Aspoň jednou mi nám to mělo vyjít. Uvidíme.“
„Super,“ zářil Martin Vaculík. „Pocity jsou velmi dobré. Dráha byla zpočátku špatná. Udělaly se na ní jámy, ale pak se to zlepšilo. Škoda jízdy s Filipem, měl jsem jít do něho tvrději. Vyvezl mě ven a já dostal od obou cejchu. Snažil jsem se na Věrouše a nakonec to bylo těsně.“ Shodou okolností se Slaný dostal do dodatkové jízdy. „Rozjezd byl pěkný,“ hodnotil Martin Vaculík své závěrečné střetnutí s Martinem Málkem. „Jsem rád, že to vyšlo. Jednou jsem chytil jámu, že jsem myslel, že půjdu na držku. Tím venkem to tahalo jako kráva.“
„Byl to srací den,“ vystihl Martin Málek závod ze svého úhlu pohledu. „Už ráno jsem měl sračku. A potom mi v poslední jízdě spadl řetěz. V rozjezdu se to rozjelo pěkně, ale začalo to blbnout. Když jsem rozdělal karburátor, bylo tam hodně písku a velký kamínek. Vůbec nevím, jak se to tam mohlo dostat.“ Při vší smůle svojí a kolegů mohl mítink pro Březolupy nakonec skončit i na stupních vítězů. „Celkem to jelo pěkně,“ souhlasil Martin Málek. „Akorát škoda, že jsem se Mšeňáky neodstartoval.“
„Při tréninku mi upadlo plynové lanko ze šoupátka,“ vypočítával Richard Frištenský pohromy, které ho nakonec připravily o body. „Pak mi vypadla hadička od metylu. Je to na hovno, mohla bejt bedna.“ Richard Frištenský se stejně jako Martin Málek loučil s domácím publikem jako juniorský závodník. „Chybí mi ty dva roky, co jsem nezávodil,“ posteskl si. „Uvidíme, co bude za rok. Je málo závodů a nejsou ani tréninky. Teď ve Svitavách jsem jel skoro po měsíci.“
„Hodně mě mrzel ten defekt,“ řekl Hynek Štichauer. „V Goričanu jsme rychle přehazovali spojku. A asi byl olej na matičkách a povolily se tři šroubky. Škoda.“ To z pardubického úhlu pohledu dozajista ano, protože pořadí okolo nejnižšího stupně vítězů bylo skutečně těsné. „Uteklo nám to o kousíček,“ komentoval Hynek Štichauer páté místo svého celku. „Chyběl nám bod a rozjížděli jsme se o čtvrté a třetí místo. Je to škoda, protože tady byla zajímavá dráha. Sedí mi to tady. V Evropě jsou dráhy tvrdší a tvrdší, ale je potřeba jezdit i hlubinu.“
„Sere mě, jak jsem dvakrát upadnul z prvního místa,“ dělal si Pavel Fuksa výčitky svědomí. „Do nájezdu byla díra a já tam jel bez plynu. Ubral jsem a jak se netočilo zadní kolo, uklouzlo to. Přitom se mi ještě smekla noha. Mrzí mě, že jsem tu samou chybu udělal dvakrát. Škoda. Musím na sobě hodně zapracovat. Chce to jezdit, jezdit a jezdit. Teď už je dobrý, že můžu sednout do svýho auta a jet kamkoliv.“ V průběžné klasifikaci se Slaný nepříjemně na Pardubice lepí… „V Liberci je krátká dráha. A není jenom o motoru. Rád si tam zazávodím.“
| 1. Grepl PDK Mšeno |
|
27 |
| Věroslav Kollert |
2 2 1 2 2 E |
9(4) |
| Filip Šitera |
3 3 3 3 3 3 |
18 |
| |
| 2. AK Markéta Praha 1 |
|
23 |
| Antonín Galliani |
0 2 1 1 2 2 |
8(4) |
| Matěj Kůs |
1 3 3 2 3 3 |
15 |
| |
| 3. AK Slaný |
|
17 |
| Martin Vaculík |
2 3 3 3 1 2 |
14+3 |
| Petr Babička |
E 1 2 – – – |
3(1) |
| |
| 4. AK Březolupy |
|
17 |
| Martin Málek |
3 3 2 3 3 E |
14+2 |
| Martin Gavenda |
1 1 R E – – |
2 |
| Richard Frištenský |
– – – – E 1 |
1 |
| |
| 5. ZP Pardubice |
|
16 |
| Hynek Štichauer |
2 E 2 3 3 3 |
13 |
| Pavel Fuksa |
0 1 F F 1 1 |
3 |
| |
| 6. AK Markéta Praha 2 |
|
13 |
| Patrik Doubek |
2 0 1 2 – – |
5 |
| Matěj Veselý |
0 – – 1 1 1 |
3(3) |
| Dominik Jech |
– 1 0 – 2 2 |
5 |
| |
| 7. PK Plzeň |
|
10 |
| Michael Hádek |
3 2 2 1 2 1 |
10 |
| Michal Dudek |
1 E 1 0 0 0 |
(2) |
Pozn.: body Michala Dudka nebyly týmu PK Plzeň započteny
Aktuální pořadí šampionátu:
| |
malé body |
velké body |
| 1. Mšeno |
223 |
56 |
| 2. Praha 1 |
181 |
44 |
| 3. Pardubice |
151 |
34 |
| 4. Slaný |
142 |
34 |
| 5. Březolupy |
102 |
23 |
| 6. Praha 2 |
96 |
17 |
| 7. Plzeň |
65 |
12 |
Foto: Martin Búri
Ovál s délkou 305 metrů je podobný britským a švédským drahám, což je předem zárukou napínavých a pohledných závodů. Do finálových bojů se probojovala trojice českých reprezentantů Filip Šitera, Hynek Štychauer a Matěj Kůs.
Sedmá jízda přinesla českým barvám úspěch a malý důvod k úsměvu v tvářích velké skupinky českých fanoušků . Filip Šitera jízdu vyhrál a Hynek Štichauer dojel za ním. Naděje na dobré umístění vzaly za své ve zbytku závodu, když naše dvojice ne přiliš úspěšně startovala a brala body, které na ní spíše zbyly. Hynek Štychauer obsadil patnácé místo za tři body. Filip Šitera zatížil své konto osmi body, coz stačilo ve vyrovnaném startovním poli na devátou pozici. Paradoxem je, že ho od vytoužené medaile dělily pouhé dva body. 
Hynek Štichauer: „Nevím, nedařilo se mi, myslím, že v téhle konkurenci ještě nejsem na takové úrovni, abych uspěl. Musím ještě pro zlepšení hodně udělat. Devatenáctky jsem jel naposled, musím ještě zapracovat na tom , abych se ukázal v juniorech.“ 
