Archiv autora: Antonín Škach

Nikolaj Krasnikov vyhrál titul už včera

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Assen – 14. března
By do konce letošní finálové série mistrovství světa ledařů zbývá ještě poslední závod dnes v Assenu, jméno mistra světa je už známé. Včera mu sice jeden bod uzmul Franz Zorn, nicméně ve finále A opět úřadoval ruský fenomén, který už nemůže být předstižen. Na stupních vítězů mu dělali společnost Franz Zorn a Danil Ivanov. Antonín Klatovský skončil desátý.

1. Nikolaj Krasnikov, RUS 14
2. Franz Zorn, A 15
3. Danil Ivanov, RUS 11
4. Dmitrij Chomicevič, RUS 12
5. Junir Bazejev, RUS 10
6. Antti Aakko, FIN 9
7. Pavel Čajka, RUS 9
8. Günther Bauer, D 10
9. Johny Tuinstra, NL 4
10. Antonín Klatovský, CZ 4
11. Markus Skabraut, A 8
12. Tommy Flyktman, FIN 6
13. Sven Holstein, NL 2
14. Per Anders Lindström, S 3
15. Kaj Lehtinen, FIN 2
16. Harald Simon, A 1
17. Hans Olov Olsen, S 0
18. Vitalij Chomicevič, RUS 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Assen začal ruským triumfem

Assen – 13. března
Víkendový program v Assenu začal včerejším volným závodem o Pohár Roelofa Thijse. Vítězství si odvezl Stanislav Archipov, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Rene Stellingwerf a Eduard Krysov. Jan Klatovský skončil těsně pod pódiem čtvrtý. Další český zástupce Andrej Diviš byl třiadvacátý.

Kdo chce být v programu?

Praha – 13. března
Zdeněk Schneiderwind se při organizování Markéta Cupu a dalších podniků stoěptadvacítek na malé dráze nikdy netajil svou inspirací v seriálu velkých cen a české extraligy za časů Michala Stárka, MPM trading a Fujifilm. Nicméně stále si klade otázky, jak se svým vzorům přiblížit ještě více. Odpověď je nasnadě, krásný, barevný program s portréty a profily všech závodníků. Za svého mediálního partnera si vybral magazín speedwayA-Z, s jehož pomocí celý projekt vzniká. Proto prosíme všechny stopětadvacítkáře, kteří plánují start v Markéta Cupu nebo v šampionátu republiky na malé dráze a chtějí být v programu, aby nás kontaktovali e-mailem či na mobil 604 534 551 kvůli odeslání dotazníku.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Antonín Klatovský je desátý v průběžné klasifikaci

Berlín – 7. a 8. března
Dva víkendové závody finálové série mistrovství světa na ledové dráze přinesly dva další triumfy ruskému ledovému mágovi Nikolaji Krasnikovovi. V sobotu se dařilo Antonínu Klatovskému, jemuž v neděli chybělo k lepšímu umístění kousek štěstíčka. V prořídlé společnosti finalistů je v průběžné klasifikaci desátý.

Báječné šesté místo
Sobotní závod přinesl skvělý výkon Antonína Klatovského. V rozjížďce s číslem čtyři měl dobrý start. V první zatáčce byl na úrovni Nikolaje Krasnikova a dotíral na Stefana Svenssona po lajně. Ale venek byl rychlejší, takže nula bodů.

V šesté jízdě však náš závodník vybojoval první místo po souboji s Markusem Skabrautem, který dělal náhradníka místo Ivana Ivanova. Ten nastoupil s nedoléčenou zlomeninou z Ufy.

Desátá jízda přinesla Antonínu Klatovskému zpočátku druhé místo za Pavlem Čajkou. Ve druhém kola upadl Johnny Tuinstra a tak se muselo opakovat. Český borec se pohyboval na třetím místě. Po defektu Antti Aakka ve třetím kole projel cílem jako druhý. A celkově měl už pět bodů.

Šestnáctá jízda byla silná. Papírově se s body pro Antonína Klatovského počítat nemohlo, ale… Nejprve upadl Günther Bauer a v opakovačce i Dmitrij Chomicevič. Napotřetí už jeli Franz Zorn a Antonín Klatovský v klidu a v normálním sledu. Opakovat se muselo i po řestávce.

Tentokrát byl postižený Junir Bazejev. Antonína Klatovského předčil nečekaný borec z Rakous, Harald Simon. Po tuhých bojích se český reprezentant probil do finále B. V něm byl po dobrém startu předjet Danilem Ivanovem. Vzápětí se před něho posunul i Günther Bauer. To se však vzápětí obrátilo a Antonín Klatovský nechal Němce za sebou asi o dvacet bodů. A nezbylo než gratulovat za skvělé šesté místo!

Řídnoucí startovní listina
Nedělní závod začal děsivě vypadajícím pádem Simona hned v první jízdě. Rakouský železničář si v ostrém souboji brnkl o zadní kolo Vitalije Chomiceviče, v plné rychlosti rozrazil balíky slámy a byl i se svým strojem katapultován daleko za ochranný plot do stráně pod světelnou tabulí. K úlevě všech na stadionu byl téměř ihned na nohou a dával najevo, že je z nejhoršího venku (dle prvních zpráv vyvázl se zlomenou rukou), zatímco motocykl skončil minimálně o dalších deset metrů výš ve stráni. Mnohé přítomné zamrazilo nejen při pomyšlení, že by k podobnému pádu došlo v protilehlé zatáčce plné diváků, ale i při vzpomínce na patnáct let starou havárii, při níž na téměř stejném místě zahynul Ital Remo Dal Bosco.

Další průběh závodu byl ovlivněn řadou absencí (Simon, Bauer, Ivan Ivanov), které rezervisté nedokázali plně nahradit. Suverénně bez ztráty procházelo závodem až vzájemné do 19. jízdy trio Danil Ivanov, Zorn, Krasnikov. To se poté spolu s Bazejevem sešlo i na startu A-finále, ve kterém letos neporažený obhájce titulu Nikolaj Krasnikov dokázal vyhrát i šestou Grand Prix v řadě. O rok mladší Ivanov se sice velmi snažil, ale na suveréna posledních let, který míří za pátým titulem v řadě, to stejně nestačilo. V souboji o bronzový stupínek pak Rakušan Zorn podlehl vicemistru světa z roku 2006, Juniru Bazejevovi.

Naše příznivce mohlo mrzet, že Antonín Klatovský bohužel nezopakoval výtečné šesté místo ze soboty. Zatímco v sobotu mu štěstěna předvedla vlídnější tvář, druhý den se, jak už to bývá, otočila zády. Hned v první rozjížďce ho po celkem úspěšném startu zbrzdil Dmitrij Chomicevič a stíhání soupeřů už bylo marné. Ve druhé jízdě si jel v pohodě pro dva body za suverénním Krasnikovem, když ho zastavil defekt. První bod vybojoval až ve třetí sérii na Flyktmanovi, když Švéd Svensson zúročil svůj výtečný start a nepustil před sebe Vitalije Chomiceviče. I ve čtvrté sérii získal bod za třetí místo před Tuinstrou, když před ním si poradil Zorn s Bazejevem.

Protože v prořídlé startovní listině (ve čtvrté sérii se zranil i Svensson) střádali bodíky i závodníci z chvostu startovního pole, potřeboval Anton k postupu do C-finále své poslední vystoupení v základní části nutně proměnit ve tři body. Start bohužel lépe vyšel největšímu soupeři Čajkovi a ačkoliv Anton Rusa mocně dotahoval a atakoval, kýžená výhra z toho nebyla. Vítěznou holubičku tak předvedl až v následném D-finále, které znamenalo celkové třinácté místo. Škoda, protože podle obsazení jízdy bylo reálně na výhru i v Céčku.

Hlasy z depa:
Antonín Klatovský: „Celkově z toho mám docela dobrý pocit, cítím, že jdu trochu nahoru. Neděle ale byla o dost horší, než sobota. Štíplo se nám kolečko z řetězu, čímž jsem přišel o C-finále. Škoda, ale nemá cenu říkat kdyby. Poslední jízdu jsem mohl vyhrát a bylo to. Prostě jednou jsi nahoře, jednou dole. Příští rok uvažujeme, že zkusíme stojáka. Je dobré se inspirovat tam, kde jsou nahoře. I když pořád je to hlavně o tom, že kdo tahá, vyhrává. Nepodvádíme, jsme čistí. Švédi a Němci si hrají na honoraci, ale teď působí tak trochu jako podrazáci. Vůbec to trochu houstne, opilý Bondarenko mi tady vyhrožoval, že mi zařídí sebrání licence za kolizi se Simonem v Ufě.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Markéta Cup 2009 bude mít devět kol

Praha – 11. března
Malá dráha za první zatáčkou pražského stadiónu nebude ležet ladem ani letos. Zdeněk Schneiderwind se už předloni postaral, aby měla jiné využití než příležitostné parkoviště pro novináře. Vedle čtyř kol mistrovství republiky stopětadvacítek na malé dráze tu proběhne i druhý ročník Markéta Cupu. Letos bude mít devět kol.

„Jsem rád, že moje myšlenka udělat malé Grand Prix pro mladé borce se setkala s pochopením nejen u nás v klubu, ale i u Petra Moravce, který mi hodně pomohl v počátečních jednáních, dále i u Karla Nauše, Franty Kaliny, který odpískal všechny závody, a všech dalších nadšenců, kteří se rázem stali sponzory těchto závodů,“ říká spokojený Zdeněk Schneiderwind.

„Velice si cením Adi a Pepeho, kteří klukům přímo na závodech předali dost zkušeností,“ pokračuje. „Co se týče mě, loni jsem byl spokojen s celým seriálem, což je ale vedlejší, nebo hlavní je, aby se to líbilo mladým začínajícím závodníkům a pomohlo jim to v dalším rozvoji jejich kariéry. Na dráze jsme viděli řadu nádherých soubojů mazáků Venci Milíka, Jardy Hladkého, Zdeňka Vrby, Edy Krčmáře, ale i nových borců – Ondry Veverky, Jirky Brummera, Michala Škurly, Davida Štěrovského, Ondry Smetany, ale také slečen Míši Krupičkové a Jany Račákové.

Úspěch seriálu samozřejmě podnítil letošní pokračování. „Jsem přesvědčen, že se celý projekt vydařil a splnil svůj účel,“ netají se Zdeněk Schneiderwind. „Proto chceme pokračovat v Markéta Cupu i v letošním roce, navíc uspořádáme čtyři závody mistrovství republiky na malé dráze. Chtěl bych využít všech loňských poznatků a touto cestou bych přivítal nápady a pomoc všech fanoušků ploché dráhy. Můj e-mail je schneiderwind@speedway-prague.cz. Myslím, že už teď se můžeme těšit na novou sezónu na malé dráze na Markétě a uvidime souboje o poháry, které věnuje legenda plochodrážního sportu Václav Verner.“

Termíny Markéta Cup 2009:

5.5. – 16.6. – 30.6. – 21.7. – 4.8. – 11.8. – 25.8. – 15.9. – 22.9.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Jméno Štancl odchází z plochodrážních oválů

Newcastle – 10. března
Od října 1991, kdy debutoval v předkvalifikaci juniorského šampionátu, s ním bylo třeba počítat jako s členem úzké české špičky. By s debutem za kanálem La Manche v roce 1994 přesunul své stěžejní aktivity do ostrovní monarchie, zůstával populární postavou i na našich oválech. Pomáhal Slanému k největším úspěchům jeho novodobé historie, avšak od roku 2007 jsme ho v Čechách v akci už neviděli. A už ani neuvidíme, protože Jiří Štancl se loni na podzim rozhodl se závoděním přestat. Magazínu speedwayA-Z se svěřil s důvody, které ho k tomuto rozhodnutí vedly, a navíc nastínil své plány do budoucna.

„Najednou to ňák přišlo a já se rozhod‘ skončit ze dne na den,“ říká Jiří Štancl bez obalu, proč se rozhodl pověsit závodní kevlar na hřebík. „Bál jsem se zranění typu Garryho Steada. Vlezlo mi to do hlavy, i když jsem závodil, myslel jsem na to. A takhle se nedá závodit. Ptal jsem se sám sebe, co na tý dráze dělám. I ty vyhraný jízdy mě netěšily jako dřív, plus to cestování na závody. A říct úplný good bye plochý dráze, to ne. Tak rok si dám pauzu a třeba se něco objeví. A já se vrátím, ale pouze jako divák nebo tak něco…“

Jiří Štancl už v minulosti naznačoval, že se závoděním skončí. Nicméně plánoval testimonial za deset let služby britskému klubu a to pro něho bývalo velkou motivací. „Je fakt, že o skončení jsem uvažoval v minulosti a koncem loňské sezóny k tomu došlo,“ připouští. „Chtěl jsem mít svůj testimonial, ale papírové nesrovnalosti rozhodly jinak. Čekat na rok 2011 je dlouhá doba a já hlavně věděl, že jezdit plochou dráhu v té době už určitě nebudu. Tak snad letos a nebo příští rok uskutečním rozlučkovej‘ závod mé plochodrážní kariéry tady v Británii.“

Protože se usadil ve Spojeném království, kde plánuje svůj rozlučkový závod, takže asi není šance, že bychom ho viděli ještě v akci v Čechách? „Zatím jsem v ‚úkáčku‘,“ odpovídá. „Ale co bude, tomu nechávám volný průběh. Jedno vím určitě, že se jednou do Čech vrátím natrvalo. V Británii jsem od svých osmnácti let a letos je to moje jubilejní patnáctá sezóna, protože v roce 2001 jsem v Anglii nezávodil. Je těžký bejt někde tak dlouho a potom jen tak hned odjet jinam, i když vlastně já pojedu domů… Zvyknul jsem si tu, mám tu spousta kamarádů a hodně známejch, ale nemůžu se dočkat na zimu, kdy opět budu chodit hrát hokej v Čechách.“

Kolem ploché dráhy se pohyboval prakticky od svého narození, takže mu sport levých zatáček bude dozajista chybět. „To víš, že bude!“ souhlasí. „Plochá dráha byla, je a bude v mé krvi celý život, akorát nebude to nej, jak tomu bývalo doposud. Rok pauza, pak mě někdo zláká nějakou nabídkou, ale počkáme, až doroste Benjamin, můj synovec. Ten je zblázněnej motorkama a to mu jsou pouze tři roky. Počkáme a uvidíme…“

Na konec povídání nezapomíná Jiří Štancl ani na slova díků. „Chtěl bych poděkovat veškerejm lidem, co mně kdy pomáhali,“ nešetří uznáním. „Všem věrnejm sponzorům a především celé své rodině, díky za všechno, co jste pro mě udělali.“

Foto: archív Jiřího Štancla