Slaný – 2. listopadu
Postavu má stále na stopětadvacítku. Ale už mu bylo šestnáct. A velcí kluci patří na velký motocykl. Plochodrážníci na pětistovku. Proto začal trénovat. Jenže přišlo úterý jednadvacátého. Na Markétě se kopřivnický tým stal prvoligovým přeborníkem. O nějakých sto kilometrů severněji v Chabařovicích se trénoval. A on si při pádu zlomil levé zápěstí.

Pomoc v hodině dvanácté

„Bolí mě ruka, ale dá se to,“ říká Matěj Tůma. „Je to oteklý, nemůžu nic dělat, musím bejt v klidu, aby se zlomenina zahojila. A moh‘ jsem cvičit. Ale je to nuda. Na operaci zatím nemusím, když si s tím nehnu, nebudu muset. A já na operaci jít nechci. Doktor říkal, že se mi povedlo si ruku dobře zlomit.“

Pojďme zahnat nudu závodníka, který k prvnímu květnu přestoupil ze Slaného do Prahy. „Zezačátku sezóny jsme oddělali dva motory,“ chytá niť vyprávění. „Nemáme tolik financí a já přišel o několik závodů, než jsme dali techniku dohromady. Přišli za mnou z Markéty, že nám pomůžou, dají motorku a motor.“

Pražané vytrhli v dané chvíli trn z paty Matěje Tůmy, ale i jeho táty Martina. „Řekli jsme si, že to je jediný možnost, jak jet dál,“ souhlasí. „I pak na pětistovky. Přestup nebyl nic osobního, ve Slaným je  velká parta, ale bohužel nebyla jiná možnost.“

Do půllitrů

Matěj Tůma ve vestě pražské Markéty rychle vletěl do obou domácích šampionátů stopětadvacítek. Jeho duely s Jakubem Hejkalem se staly pověstnými. A daly jasně najevo, že rovněž kolibříci závodní doopravdy. Tituly ale bral slánský závodník a na hrdinu naše vyprávění zbyly stříbrné medaile.

„Na krátký to bylo tím, že jsem první závod nejel,“ vysvětluje Matěj Tůma. „Ale to k tomu patří. Na klasice jsem si to pokazil v Liberci. Jel jsem na dvouventilu a dělal chyby. Nedostal jsem se do finále a to mě stálo titul. Doufejme, že přijde v pětistovkách, uvidím…“

Jeho následující sezóna bude jen a jen o nich. „Dvěstěpadesátky úplně přeskočím,“ plánuje. „Už mi bylo šestnáct, proto příští rok jedu jen pětistovky. Možná i erka, když bude příležitost a moh‘ bych jet dobrý závody.“

Rána a ponaučení

První zkušenosti se stroji 500 a 500R již má. „Začal jsem někdy, jak byla malá Markéta v srpnu,“ vrací se Matěj Tůma na konec letních prázdnin. „První trénink na Markétě na erku, pak jsme na něm chodili trénovat i dál. Bubba a Martin Kurz taťkovi poradili, ať tu vložku vyndá a zkusím to. Od té doby trénuju na klasickým půllitru.“

Může tedy obě pětistovky porovnat. „Rozdíl tam určitě je,“ uvažuje. „Je znát rychlost a samozřejmě i výkon taky. Řek‘ bych je to znát na startech. Erko je na nich takový hodnější.“

Matěj Tůma se proháněl nejen v Praze, ale také ve Slaném a na konci sezóny vyrazil rovněž do Chabařovic. „Natáhla mě kolej a napálil jsem do mantinelu,“ povzdechne si Matěj Tůma, který se už nemůže dočkat konce rekonvalescence. „Měl jsem hodně rychlý převody, co nám poradili. Fakt to bylo hodně rychlý. No, ale stane se, no. Aspoň mám nový zkušenosti.“