Zemřel Jan Křivka

Mies – 27. prosince
V noci na pátek zemřel ve věku třiadevadesáti let Jan Křivka. Renomovaný konstruktér pracoval v Jawě od druhé světové války až do svého odchodu do důchodu na sklonku osmdesátých let. Stal se šéfkonstrukérem závodního oddělení a je podepsán pod osmadvaceti patentovanými vynálezy. Od čtyřicátých let byl činný v orgánech řídících motocyklový sport, v období 1952 – 1967 vedl československý tým v šestidenní a roku 1983 byl zvolen viceprezidentem FIM. Zatímco na poli motocyklové diplomacie je vnímán veskrze pozitivně, mezi závodníky je jeho kredit setřen díky jeho rozhodnutí ukončit vývoj silničních závodních motocyklů Jawa či krokům, které stály Jaroslava Faltu či Jiřího Štancla světové medaile. O všem sepsal společně s bývalým šéfredaktorem Světa motorů knihu Říkali mi Herodes, v níž se podobným nařčením brání. Čest jeho památce!

Před 20 lety: Plzeň opět po patnácti letech využila borský stadión k zisku titulu

Plzeň – 11. září 1993
Tramvaj plzeňské linky číslo čtyři spěchala vzhůru prostředkem Klatovské třídy s mnohem větším počtem lidí, než by bylo v sobotu před polednem obvyklé. S většinou z nich odbočila až na smyčku konečné zastávky u Borského parku. Tady stála karosa plzeňského plochodrážního klubu, na jejíž sedadla záhy pasažéři z tramvaje usedli. Řidič nastartoval motor, vjel do Kaplířovy ulice, odbočil do Dobřanské okolo věznice. Dřevěná hospůdka u Darebáka ještě fungovala, avšak autobus ji nechal po svém pravém boku a zastavil až u vchodu stadiónu. Dveře zasyčely a dychtiví nedočkavci mířili k pokladnám. Nechtěli totiž zmeškat finále mistrovství republiky dvojic, v němž přímo nasazená Plzeň chtěla navázat na legendární zlato Jana Hádka a Jindřicha Dominika z osmasedmdesátého. Jak se jí v jejím počínání vedlo, bude čtenářům magazínu speedwayA-Z vyprávět Jiří Štancl.

Před 20 lety: Březolupy vyhrály ligu, kam vlastně vůbec nepatřily

Březolupy – 20. června 1993
První ročníky československé ligy měly poměrně jednoduchá pravidla, pokud se týká kvalifikace. Vítěz nižší divize postoupil příští rok nahoru, zatímco poslední z vyšší ligy jej nahradil. Jenže záhy po ligové renesanci v osmašedesátém si vedení disciplíny uvědomilo, že by vítěz druhé ligy mohl být slabší než poslední prvoligový tým. Zjara devětadešedesátého se tak poprvé střetly Kopřivnice a Pardubice, které ovšem předtím musely porazit České Budějovice, jelikož po plzeňské rezignaci na druhou ligu 1968 už nikdo jiný v nižší soutěži nezbyl. Od té doby byla prolínací soutěž pevnou součástí československého kalendáře, i když se liga směřovala k systému čtyřutkání. Přímý postup bez baráže se do třech československých lig vrátil až roku 1984. Když se v jednadevadesátém vrátila dvojutkání, zůstal zachován. Po sezóně 1991 spadli vojáci z pardubického Racku, avšak o dvanáct měsíců to rachotilo hlasitěji, jelikož elitní společnost musely opustit Březolupy. Prvoligový rok v jejich podání se však proměnil v oslnivou spanilou vítěznou jízdu, o čemž si magazín speedwayA-Z povídal přímo s Jaroslavem Gavendou.

Otázky po termínu Růžené musí odpovídat mnohem vyšší autorita než Miroslav Topinka

Růžená – 28. prosince
Stačí jediný letmý pohled z okna a vyslechnutí prognózy vývoje počasí na další dny a je ihned jasné, že nezačne ani zítra mistrovství republiky ledařských družstev v Hamru na Jezeře, ani příští sobotu jeho individuální protějšek v Růžené. Miroslav Topinka z organizačního týmu magazínu speedwayA-Z prozradil, že otázky po náhradním termínu by bylo třeba směřovat na mnohem vyšší autority.

…Každý den (nejen) o české ploché dráze