Žarnovica – 8. dubna
Když se včera Zdeněk Holub v pražských boxech bavil s Josefem Francem, řeč se pochopitelně stočila na dnešní slovenský šampionát, k němuž mladší z pražské dvojice odjížděl prakticky rovnou z Prague Open. Český úřadující šampión si vzpomněl na loňský rok, když po souboji s Martinem Vaculíkem skončil druhý. Zdeněk Holub jej však tentokrát překonal. Po pětadvaceti jízdách Memoriálu Ladislava Eliáše, který se stal kořistí Renata Gafurova, se nevešel na stupně vítězů, takže si dráhu na finálovém roštu o mistra Slovenska vybíral jako čtvrtý. Vybral si červenou a dobře udělal. Zatímco vedle stojící Renat Gafurov rychle odpadl s poruchou motocyklu, Pražan po vylétnutí pásky pádil dopředu jako namydlený blesk. Vytvořil si slušný náskok, což se ukázalo jako klíčové v závěrečných fázích šestikolové jízdy. Fyzické síly už však docházely všem, a byť se Stanislav Mělničuk dostal Zdeňku Holubovi takřka za kufr, předjet jej už nedokázal. Nejlepším Slovákem se stal Patrik Búri, jemuž ze sedmé pozice scházely na finále pouhé dva body, o něž přišel především diskvalifikací za zavinění pádu Jozsefa Tabaky v rozjížďce s číslem tři. Po pádu skončil v nemocnici Elvis Avgucevič, mítink nedokončil ani Patrik Mikel. Pardubický junior sice zůstal po svém pádu v osmé jízdě v depu, nicméně po závodech musel ještě jednou vyhledat posádku sanitky, která mu ovázala loket.

Pětadvacet závodníků na pětadvacet rozjížděk

Ondřej Smetana, který se po včerejším Prague Open vydal na cestu do Žarnovice místo Dána Kennetha Hansena, nebyl jediný závodník, kdo musel v souvislosti s letošním šampionátem Slovenska měnit plány. Diváci neviděli slibného Argentince Facundo Albina, který řešil problémy s licencí, ani Bartosze Kowalskeho. Stanislaw Burza, jenž se plným právem mohl také počítat mezi favority, sice do Žarnovice dorazil, ale bez motocyklů.

„Seklo mě v zádech,“ vysvětloval, proč se stejně jako ostatní závodníci nepřevléká do kombinézy. Nepřijel ani Patryk Zielinski, jenž měl spolu s Antonem Wannaskem fungovat v roli náhradníka. Nicméně na nástup před hlavní tribunu přece jen dorazilo ohromujících šestadvacet závodníků. Čekal je maratón pětadvaceti jízd osmnáctého ročníku Memoriálu Ladislava Eliáše a pro šest nejlepších šestikolové finále o mistra Slovenska navrch.

Na úvod začal nejlépe Norbert Magosi. Maďarský záskok za Bartosze Kowalskeho v první jízdě odstartoval na Renata Gafurova. Vzápětí Zdeněk Holub triumfoval stylem start – cíl, zatímco David Pacalaj v závěru jízdy ustál útok Ondřeje Smetany, který se až v posledním kole posunul před vadnoucího Marcina Rempalu.

V rozjížďce s číslem tři si Andrej Kobrin vykoledoval žlutou kartu. Restart byl smolný pro Michala Danka. Domácí junior se do první ostré rozjížďky svého života prakticky ani nerozjel, protože se mu ještě na roštu roztrhnul řetěz. Dopředu se dral Andrej Kobrin, ale Jozsef Tabaka po souboji s Patrikem Búrim spadl.

Patrik Búri líčí rozjížďku s číslem tři:

„Chytil jsem jámu, co byla nezvykle velká, neudělal jsem to schválně.“

Sanitka se naštěstí vracela prázdná, Jozsef Tabaka přišel do depa pěšky, kam jeho motocykl dopravil Sandor Tihanyi. Nikdo nebyl diskvalifikován a tak u pásky při repete chyběl pouze Michal Danko. Nyní byl vpředu Maďar a Patrik Búri se mu snažil zase sekundovat. Jenže tentokrát v prvním oblouku upadl slovenský závodník a dobrovolný pád volil i Andrej Kobrin

Druhé přerušení pádem již nezůstalo bez trestu a Patrik Búri musel zůstat ve svém boxu. Do listiny vítězů se zapsal Jozsef Tabaka a po něm i Martin Málek. Březolupský závodník jako jediný vyzrál na Elvise Avcugeviče. Podjel ho v posledním oblouku, kde však Lotyš záhy nato upadl. S bolestmi v hrudníku skončil zafačovaný v sanitce.

Poslední zatáčka hrála hlavní roli i v páté jízdě. Právě v ní prasknul sekundární řetěz Richardu Geyerovi zrovna, když se sápal po třetí příčce Martina Gavendy. Moravan si nakonec připsal dvojku, Stanislav Mělničuk trojku a vítězný Matič Ivačič čtyřku.

 

Zisky a ztráty

Pouze Jozsef Tabaka a Matic Ivačič dokázali svá vítězství z úvodní pětiny obhájit. Slovinec v prvním oblouku objel Ronnyho Weise, na němž si celá čtyři kola vylamoval zuby Zdeněk Holub. „To jsem posral, start na hovno,“ vrčel pražský závodník v odpovědi na narážky, že si musel připadat jako na saských šroubcích.

Jozsef Tabaka svůj úvodní triumf obhájil v rozjížďce s číslem deset, v jejímž čele jezdil od začátku až do konce. Zato jeho krajan Norbert Magosi musel stejně jako prve Zdeněk Holub knihovat svou dnešní prohru. A co horšího, druhé místo mu na začátku závěrečného okruhu sebral Stanislav Mělničuk.

Po třech sériích ale už čisté konto neměl vůbec nikdo. Stoupala hvězda Renata Gafurova, který po bleskovém startu vyhrál již rozjížďku s číslem šest. Stejně pohotový byl i v jedenácté jízdě, zatímco Jozsef Tabaka se v prvním zatáčce musel vypořádat s Marcinem Rempalou.

Matici Ivačičovi se stala osudnou rozjížďka nešťastného čísla třináct. Patrik Búri, který prve v repete osmé jízdy nestačil jen na Marcina Rempalu, letěl venkem jako střela. Jenže na své cestě vpřed se srazil právě se Slovincem a upadl. Stihnul taktak repete, kde vystřihl nejlepší start. A mezi něj a Matice Ivačiče se vklínil ještě Mark Karion.

Po odvozu Elvise Avguceviče do nemocnice doznal závod dalších personálních ztrát. Po osmé jízdě, o níž jsme se bavili v souvislosti s Patrikem Búrim, odstoupil Patrik Mikel. Pardubický junior upadl ve druhé zatáčce a on se raději rozhodl nepokračovat. Po třech sériích nepokračoval ani Michal Danko, jehož oba motocykly jakoby napadl nějaký zákeřný mechanický virus. Jediný, kdo si v této konstelaci nestěžoval, byl Anton Wannasek. Rakouský veterán se slovenskou licenci coby jediný náhradní vyrazil na ovál rovnou čtyřikrát.

Patrik Mikel vypráví o svém pádu v jedenácté jízdě:

 „Natáhlo mi to, už to nešlo zlomit.“

Určit šestici postupující do finále bylo dnes stejně snadné jako procpat slona uchem jehly. Patřičnou razanci k tomu měl Martin Málek. Když vyhrál stylem start – cíl rozjížďku s číslem čtrnáct, k dosavadnímu maximu mu chyběl jediný bod. Pak se však pro březolupského závodníka všechno otočilo. V rozjížďkách s čísly devatenáct a čtyřiadvacet jen marně hledal, kam se poděly koníky z jeho motocyklu. A postup do finále mu unikl jen o opravdický kousek.

 

Další příběh červeného povlaku

Ještě hůře než Martin Málek dopadl Patrik Búri. V první zatáčce rozjížďky s číslem osmnáct se protáhnul na druhou pozici, když nedohnal pouze Norberta Magosiho. Třiadvacátou jízdu vyhrál, když ve druhé zatáčce třetího kola podjel Milena Maneva. Jenže dva chyběly a on skončil jako první nepostupující.

„Škoda té prví jízdy,“ litoval své diskvalifikace Patrik Búri, který však přesto skončil na postu slovenské jedničky. Na pomocná kritéria předčil i Andreje Kobrina, jenž se letos rozhodl startovat s licencí SMF a pojistil si starty v kvalifikaci o Speedway Grand Prix 2019 a v semifinále mistrovství Evropy v Balakovu.

Litovat ostatně nemuseli ani další jeho krajané, byť jim patřila umístění v nižší půlce výsledkové listiny. David Pacalaj zajel pod bedlivým zrakem Zdeno Vaculíka pětici slušných jízd, v nichž byl nejhůře dvakrát třetí. Jakub Valkovič zase napravil loňský debakl, a byť Ján Mihálik a Michal Danko vraštili svá čela, všichni unisono skloňovali raný stav sezóny a víru, že příště to bude určitě lepší.

U Čechů však byla nálada o poznání zasmušilejší. V případě Patrika Mikela a Martina Málka již víme, že nebylo sebemenšího divu. Ondřej Smetana nemohl se svým mechanikem Stanislavem Stehlíkem přijít na kloub správnému nastavení motocyklu, takže Pražan startoval jako zpomalený film.

Spokojenost jste mohli vidět u Martina Gavendy a pochopitelně u Zdeňka Holuba, který jako jediný z našich našel cestu až do finále. Poučil se z chyby svého pokaženého startu, který tak jadrně okomentoval a prohrál už pouze ve dvanácté jízdě s Norbertem Magosim, pekelně rychlým už s vylétnutím pásky.

Sedmnáctou jízdu vyhrál Zdeněk Holub stylem start – cíl a dvaadvacátou vlastně víceméně jakbysmet, protože Jozsefa Tabaku, který se řítil první zatáčkou vnějškem do čela, poslal za svůj deflektor ještě v prvním výjezdu. O uzoučkých dírkách kvalifikačního síta svědčí výmluvně skutečnost, že přestože pražský borec ztratil v základní části pouhé dva body, volil si dráhu pro slovenský šampionát až jako čtvrtý. Zvednul červený terč a dobře udělal.

Zdeněk Holub komentuje svůj finálový triumf:

„Ani jsem nevěřil, že těch šest kol dám, ale vadli jsme už všichni.“

Od devatenácté večerní nás dělila slabá čtvrthodinka, když se Renat Gafurov ulil od finálového startu. Rozblikala se červená světla a Rus, jenž slovenský titul vyhrál již před šesti lety, kvůli technické závadě ujel jen pár metrů. Stejně jako roku 2008, kdy Martinovi Gavendovi spíše než Martin Vaculík sebral vítězství při ZP SNP prasklý řetěz, či v následující sezóně s primátem Tomáše Suchánka v obnoveném slovenském šampionátu se na žarnovické dráze začal psát příběh červeného povlaku.

Nyní jej měl na své přilbě Zdeněk Holub. Soupeři, které měl po své pravici, dávali pozor spíše sami na sebe, a on je zaskočil svým oslnivým startem. Než by řekl švec, vytvořil si bratru desetimetrový náskok. V poslední třetině šestikolového dramatu o něho sice přišel, avšak fyzické síly po náročném odpoledním programu docházely všem.

Nervóznější byl v depu Zdeněk Holub starší. A jak by také ne, jeho syn po pokažené loňské poslední sezóně mezi juniory, rozehrál svou seniorskou kariéru vedením ve finále o mistra Slovenska. U nohou měl kanystřík s metylem a poněkud znejistěl nad dotazem, zda dolil nádrž na šest kol. Avšak konec dobrý, všechno dobré. Zdeněk Holub mladší přišel do boxů s trofejí a napůl vypitou láhví šampaňského. A co na tom, že z objemu metylu, který jeho otec vypustil z karburátoru, by se i ten nejmenší ze sedmi trpaslíků nedostal ani do povznesené nálady.

 

Hlasy z depa

„Pepa mi říkal, že loni byl druhej‘,“ vzpomněl si Zdeněk Holub na včerejší rozmluvu s Josefem Francem. „Já ho dneska překonal. Závod super, ani jsem nevěřil, že těch šest kol ve finále dám, ale vadli jsme všichni. Je to pecka, alespoň něčeho jsem mistr. Všechno bez problémů, motorka fárala, jak měla. Teď přijdou důležitější závody, tak doufám, že budu tahat taky.“

„Včera v Debrecenu jsem také začal špatně,“ srovnával Patrik Búri svou úvodní diskvalifikaci za najetí do pásky v maďarském šampionátu s dnešním vyloučením kvůli pádu. „Trefil jsem pásku, ale skončilo to happy endem, dostal jsem se do semifinále a skončil třetí. Dneska mi ty body chyběly na finále.“

„Poslední dvě jízdy se to dusilo a nechtělo to jet,“ říkal Martin Málek na téma svého zlomu k horšímu v posledních dvou sériích. „Díval jsem se do karburátoru a měl jsem přilepený víčko v nádrži, jak je to tam vyvrtané. Jestli to není zapalováním, bude tohle ono.“

„Prostě motorka nebyla schopna odstartovat,“ láteřil Ondřej Smetana. „Jak jsem nestartoval včera na Markétě, dneska to taky nešlo. Nechápu to. Zkouším převody na motorkách, ale je to špatný. Ale jedeme dál!“

„Bral jsem to spíš jako trénink,“ vyprávěl Martin Gavenda. „První jarní svezení zostra. Trošku jsem si zvykal. Dráha byla těžká a na tu hrůzu to dopadlo jakžtakž.“

„Nevěděl jsem, jestli středo nebo lajnu,“ připouštěl David Pacalaj. „Venek byl nejlepší. Chtěl jsem jet juniorák svět a Evropu, to byl pro dnešek základ. A povedlo se.“

„Dobré,“ odtušil Jakub Valkovič. „Na konci závodu jsem už byl spokojený. Jsem rád, že to skončilo lépe než loni a neskončil jsem poslední mezi domácími. Škoda pár bodů, co mi chyběly. S Martinem Gavendou jsem bojoval o tři body za druhé místo. Nevyšlo to, nevadí. Teď na konci jsem se pral o dva body s Lysakem. Taky to nevyšlo, ještě potřebuji nějaké zkušenosti.“

„Nešlo to,“ smutnil Ján Mihálik. „Neuměl jsem trefit nastavení motocyklu, nestartoval jsem, celé závody jsme laborovali. Budu se snažit, aby to bylo lepší. Je sice začátek sezóny, ale tohle byl důležitý závod.“

„Nejradši bych zapomněl, tenhle víkend se mi nepovedl vůbec,“ ponořil se Patrik Mikel do špatné nálady. „Včera na Prague Open jsem to posral. Neměl jsem styl a motorka nebyla akorát. Dneska taky ne. Byl to nevinný pád, ale jak si to sedlo, udělalo se mi blbě. Jak jsem si sedl, zlomily se mi ortézy. Je to začátek sezóny, sice pomalejší, ale všechno začíná, budu to dolaďovat, aby to šlo nahoru.“

„Pokazily se mi obě dvě motorky,“ bilancoval svůj ostrý závodní debut Michal Danko. „Jednu jsem zlomil ve vidlici, druhou zadřel. To jsem nečekal od prvního závodu, příště to už bude lepší. Doufám…“

18. Memoriál Ladislava Eliáše:

1. Renat Gafurov, RUS	3 4 4 4 4	19
2. Jozsef Tabaka, H	4 4 3 4 3	18
3. Matic Ivačič, SLO	4 4 2 3 4	17
4. Zdeněk Holub, Praha	4 2 3 4 4	17
5. Stanislav Mělničuk, UA	3 3 4 3 4	17
6. Norbert Magosi, H	4 2 4 4 2	16
7. Patrik Búri, SK – Žarnovica	X 3 4 3 4	14
8. Andrej Kobrin, UA (SMF)	2 3 3 3 3	14
9. Martin Málek, Březolupy	4 3 4 1 1	13
10. Ronny Weis, D	3 3 1 2 3	12
11. Marcin Rempala, PL	0 4 2 4 E	10
12. Ondřej Smetana, Praha	2 1 1 3 3	10
13. Martin Gavenda, Březolupy	2 2 3 1 2	10
14. David Pacalaj, SK – Žarnovica	4 4 3 4 3	10
15. Mark Karion, RUS	2 4 3 E E	9
16. Milen Manev, BG (SMF)	0 1 2 2 3	8
17. Vitalij Lysak, UA	2 0 2 1 2	7
18. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	1 1 2 2 1	7
19. Niklas Säyriö, FIN	3 0 E 2 1	6
20. Ján Mihálik, SK – Žarnovica	1 1 1 1 0	4
21. Richard Geyer, D	E 2 1 0 0	2
22. Andras Moldvai, H	1 0 0 0 2	3
23. Anton Wannasek, A (SMF) (res)	1 0 1 1	3
24. Patrik Mikel, Březolupy	1 X – – –	1
25. Michal Danko, SK – Žarnovica	E E E – –	0
26. Elvis Avcugevič, LAT	F – – – –	0

Finálová jízda o mistra Slovenska:

1. Zdeněk Holub, Praha
2. Stanislav Mělničuk, UA
3. Norbert Magosi, H
4. Jozsef Tabaka, H
5. Matic Ivačič, SLO
6. Renat Gafurov, RUS	E

Foto: Karel Herman

Žarnovica – 5. dubna
Pětadvacet rozjížděk čeká žarnovické publikum v rámci nedělního Memoriálu Ladislava Eliáše. Po něm se pro šestici nejlepších plochodrážní zvedne startovní páska ještě jednou, aby první z nich na cílové metě byl vyhlášen jako letošní mistr Slovenska. Startovní listina čítá pětadvacet jmen, další dva závodníci jsou náhradníky, přičemž již byla vylosována čísla.

---

Tipujte:

---

Startovní listina nedělního závodu:

1 Renat Gafurov, RUS

2 Zdeněk Holub, Praha

3 Patrik Búri, SK – Žarnovica

4 Martin Málek, Březolupy

5 Stanislav Mělničuk, UA

6 Milen Manev, BG (SMF)

7 Stanislaw Burza, PL

8 Michal Danko, SK – Žarnovica

9 Niklas Säyriö, FIN

10 Martin Gavenda, Březolupy

11 Patrik Mikel, Březolupy

12 David Pacalaj, SK – Žarnovica

13 Jozsef Tabaka, H

14 Vitalij Lysak, UA

15 Matic Ivačič, SLO

16 Mark Karion, RUS

17 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica

18 Andrej Kobrin, UA (SMF)

19 Facundo Albin, RA

20 Richard Geyer, D

21 Bartosz Kowalski, PL

22 Kenneth Hansen, DK

23 Ronny Weis, D

24 Elvis Avgucevič, LAT

25 Ján Mihálik, SK – Žarnovica

náhradníci:

26 Patryk Zielinski, PL

27 Anton Wannasek, A (SMF)

Foto: Mirek Horáček

Žarnovica – 30. března
Zima je definitivně pryč a plochodrážníci mohou jen doufat, že v historii zmizel i letošní březen se svými skopičinami. Ten si ještě užije dva dny vlády, ale u ohně dvanácti měsíčků se už na vládu třese duben. Jeho první kompletní víkend konečně otevře letošní sezónu. A to nejen v Čechách, ale i na Slovensku. Hned druhý den po Prague Open, je totiž na pořadu nedělního odpoledne mezinárodní šampionát Slovenska s pestrou startovní listinou se zástupci dvanácti států.

---

Tipněte si:

---

Účastníci mezinárodního šampionátu Slovenska:

Slovensko:	Patrik Búri, Ján Mihálik, Jakub Valkovič, David Pacalaj, Michal Danko, Michal Tomka (?)
Česká republika:	Zdeněk Holub, Martin Málek, Martin Gavenda, Patrik Mikel
Bulharsko:	Milen Manev (SMF)
Dánsko:	Kenneth Hansen
Finsko:	Niklas Sayrio
Lotyšsko:	Elvis Avgucevič
Maďarsko:	Jozsef Tabaka
Německo:	Ronny Weis, Richard Geyer
Polsko:	Stanislaw Burza, Bartolomiej Kowalski
Rusko:	Marek Karion, Renat Gafurov
Slovinsko:	Matic Ivačič
Ukrajina:	Andrej Kobrin (SMF), Stanislav Mělničuk, Vitalij Lysak

Poznámka: startovní čísla budou vylosována dodatečně

Foto: Mirek Horáček

Žarnovica – 14. března
Stalo se již tradicí, že plochodrážní jaro přichází do Žarnovice poměrně brzy. Již od svého vzniku se Speedway Club prezentuje některým závodem již zkraje dubna. Letošní rok není rozhodně výjimkou, byť Velikonoce posunuly první podnik až na druhou neděli čtvrtého měsíce letošního roku. Po utkáních jadranských lig a test matchů Slováků s Čechy se již podruhé za sebou zkraje pojede o titul mistra Slovenska a o místa v reprezentaci SMF v mistrovství světa a Evropy.

Špatnou zprávou pro fanoušky je neúčast Martina Vaculíka, jemuž termín 8. dubna koliduje s utkáním polské extraligy. Svůj domácí primát z loňska tedy neobhájí, nicméně o místo ve světových šampionátech nepřijde. Slovenská plochodrážní exekutiva s místem pro něho počítá v kvalifikaci o SGP 2019 i ve Speedway of Nations, kde se národní tým našich východních sousedů po čtyřiadvaceti letech vrací do světového šampionátu družstev.

S licencí SMF v letošním roce pojede Ukrajinec Andrej Kobrin, což by mohlo mít i pozitivní vliv na působení Speedway Clubu v české extraliga. Stejný krok chtěl podniknout i Andrei Popa, nicméně jeho záměr se komplikuje, jelikož rumunská federace nereaguje na žádost o povolení.

Oba by se však na žarnovickém Městském stadiónu měli druhou dubnovou neděli objevit stejně jako kupříkladu Martin Málek, Martin Gavenda, Patrik Búri či Zdeněk Holub. Základní část mítinku bude mít opět samostatnou klasifikaci coby Memoriál Ladislava Eliáše, zatímco o slovenského šampióna se pojede až ve finále.

---

Martin Búri, předseda SC Žarnovica, vysvětluje změnu formule závodu z šestnácti na pětadvacet závodníků:

„Je to proto, že chceme pětice na dráze, což je pro fanoušky zajímavé a také zájem jezdců o start v těchto závodech je velký a chceme mít pestrou startovní listinu pro diváky. Pojede se rozpisem jako na mistrovství světa na dlouhé dráze, plus finále pro nejlepších šest.“

---

Kromě účasti plejády domácích borců nelze o podobě startovní listiny prozatím spekulovat, protože organizátoři se nakonec rozhodli pro mítink s pětadvaceti závodníky na startu.

A pokud se nominace do slovenské reprezentace týká, bude uplatněna jednoduchá zásada. Kdo se umístí lépe, vybírá si jako první a je jedno, jestli mistrovství světa nebo Evropy.

Foto: Mirek Horáček

Žarnovica – 2. dubna
Někteří se tu zprávu dozvěděli při dopolední kávičce v kavárně přes ulici od stadiónu, jiní až u pokladny. Václava Milíka, jehož předloňský duel s Martinem Vaculíkem ve finále ZP SNP ještě rozhodně nevymizel ze vzpomínek plochodrážních fanoušků, totiž povinnosti vůči Wroclawi ponechaly v Polsku. Josefa France, který dorazil po ose rovnou z pódia v Goričanu, vesměs všichni podceňovali a favorizovali Martina Vaculíka. Pražan, jenž si vypůjčil jednu sadu deček od Filipa Hájka, jelikož své nové barvy představí až v sobotu při Prague Open, se však jakoby postavil všem pochybovačům. Pravda, v rozjížďce s číslem jedenáct nedohnal Michala Tomku. Avšak svůj podíl na tom měl Milen Manev, když Josefa France po startu zdržel. Ve dvacáté jízdě však pražský závodník odstartoval jako plochodrážní pánbůh a jako jediný dnes změřil Martina Vaculíka. Vyhrál Memoriál Ladislava Eliáše, ale teplé a slunečné odpoledne pro pět nejlepších pokračovalo finálovou jízdou o mistra Slovenska. Josef Franc zvedl na startovním roštu modrý terč ve víře, že se mu opět podaří vystřelit jako z praku. Martin Vaculík si stoupnul nad něho, aby tentokrát on hrál první housle již s vylétnutím pásky a stal se mistrem své země. Post slovenské dvojky si zpočátku nárokoval Patrik Búri, jenže z jeho motoru záhy zmizely potřebné koně, takže jej překonal Michal Tomka, jemuž udělala radost nejen zmiňovaná porážka Josefa France, ale především také nový rám, který si odnesl od stupňů vítězů. Dalším Čechům ve startovním poli se příliš nevedlo. Martin Málek si posteskl, že se ještě příliš nesvezl. Martin Gavenda po středeční explozi svého motoru při březolupském tréninku nakonec nepověsil kombinézu na hřebík, ale s novým strojem se sžíval teprve během vlastního závodu.

 

 

Depo plné od okraje k okraji

Jaro vtrhlo do Žarnovice frontálním útokem. Už dopoledne dávalo zapravdu meteorologům, kteří se nebáli na odpoledne předpovídat až pětadvacet stupňů. Stadión byl vyjma organizátorů ještě prázdný, nicméně v protější kavárně se už řešil závod, jenž měl startovat až bratru za šest hodin.

Absence Václava Milíka, jemuž společné fotografování wroclawský klub přesunul z pátku právě na dnešek, byla vesměs vnímána jako ztráta. Matěj Kůs, jenž figuroval v původní verzi startovní listiny, než si zlomil nárt při tréninku v Gniezně, má stále v Žarnovici aureolu muže, který dokázal přerušit cestu Martina Vaculíka k hattricku při Zlaté přilbě SNP.

A to už tomu bude v srpnu sedm let! Předloňský duel Václava Milíka s místním esem ještě z paměti fanoušků nestačil vyblednout. Josef Franc, který nakonec pardubického závodníka nahradil na čtrnáctce, se sice může chlubit triumfem při ZP SNP. Avšak na rozdíl od svých krajanů, místo nichž se dnes v Žarnovici objevil, přitom nezkřížil dráhu Martina Vaculíka, jelikož ten v ročníku 2013 nestartoval.

Pražský závodník byl v Žarnovici mezi prvními. Pochybnostmi o své osobě se ale příliš netrápil. Při včerejším úvodním podniku společného šampionátu Chorvatska, Slovinska a Maďarska stál na pódiu nad ním jen Jurica Pavlic. V klidu si připravoval motocykly. Ještě nebyly oděné do letošních barev, takže se na jednom z nich objevily dečky Filipa Hájka.

Josef Franc žertuje nad dečkami Filip Hájka na svém stroji:

„Přetáh‘ jsem Fildovi sponzory.“

Pražský junior včera v Goričanu překvapil čtvrtým místem. Dnes však mohl být jen mechanikem svého staršího klubového kolegy. Z osmnácti přihlášených mužů totiž nechyběl ani jeden. A to se konec konců stalo osudným Davidu Pacalajovi. Vnuk Zdeno Vaculíka vydržel v předčasném závodnickém důchodu jen pár hodin. Avšak své původní místo ve startovní listině pochopitelně zpátky nemohl získat.

Nechybělo však mnoho a volná byla třináctka. Martin Gavenda ve středu vyjel na březolupský ovál, jenže jeho trénink přerušila exploze motoru. „Ve čtvrtek jsem už končil kariéru,“ netajil se rozčarováním nad nečekanou dírou v rozpočtu. Avšak jeho přítomnost v žarnovickém depu dávala jasně najevo, že se žádný konec nekonal, i když se do Pardubic a do Divišova musel vypravit s pořádným rancem.

A tak nejdéle zůstával prázdný box se čtyřkou nahoře, jehož čistotu uchovával průhledný kříž vytvořený z lepicí pásky. Kdyby se právě on nezaplnil, vlajky devíti zemí by se mohly spouštět na půl žerdi. Nicméně Martin Vaculík se vracel z rozlučky Magnuse Zetterströma v Gdaňsku. Za pomoci mechaniků Jakuba Růžička a Rudolfa Baniariho handicapovaného hlubokou řeznou ránou na ruce, však byl na místě včas, aby se hned v rozjížďce s číslem jedna mohl zhostit úlohy favorita.

 

Větší aplaus pro Michala Tomku než pro Martina Vaculíka

Úvodní start však vyzněl nejlépe pro Marcela Kajzera, jenž set up svého motocyklu dolaďoval ještě na dráze. Nicméně Martin Vaculík jej objel ještě v úvodní zatáčce. V rozjížďce s číslem osm se miláček místních tribun prohnal pod šachovnicovou vlajkou s náskokem celé dlouhé žarnovické roviny před Andrejem Kobrinem, jenž se za jeho záda dostal v prvním oblouku. Se šesti body se však Martin Vaculík nehřál na hrotu aktuální klasifikace sám.

Jozsef Tabaka stál včera v Goričanu na stupních vítězů spolu s Juricou Pavlicem a Josefem Francem a ve třetí jízdě vystřihl start jako z praku. Z pohotové reakce a raketové rychlosti vytěžil maximum rovněž v rozjížďce s číslem sedm. Stejně upaloval i Josef Franc.

Rozjížďku s číslem čtyři opanoval stylem start – cíl, zatímco Jevgenij Kostigovs si vyvzdoroval druhé místo na Andreji Kobrinovi až za půlkou druhé zatáčky. V šesté jízdě se zbavil Romana Lachbauma stejně rychle jako nekompromisně. Znovu byl po startu první, aby v první zatáčce vyvezl ruského mladíka na venek.

V té době měl už dnešní závod za sebou i dramata odlišeného charakteru. Marcel Kajzer se ujal vlády nad rozjížďkou s číslem pět zároveň s letem pásky k prosluněnému žarnovickému nebi. Patrik Búri si na něho troufnul, ale na konci druhého okruhu ztratil. Přesto však vyhrál, protože v poslední zatáčce vedoucí Polák zadřel motor.

Setrvačností projel cílem pro jediný bod. A pak již běžel okolo tribuny u protilehlé rovinky po boku mechanika, jenž tlačil stroj se zničeným kovovým srdcem. Hned v depu začali chystat druhý motocykl, zatímco třetí putoval do boxu jako náhradní. Když se depem rozlehl ryk ohřívaného motoru Marcela Kajzera, běh s motocyklem měl za sebou i starší bratr Jána Mihálika Jozef.

„Problémy s elektrikou,“ vysvětloval jejich otec Jozef, proč po úvodní nule vyměnili motocykl. Jenže Ján Mihálik v jeho sedle nedojel ani ke startovnímu roštu šesté jízdy, protože vinou špatné svíčky přestal motor pracovat. S nulou na kontě už žarnovický mladík tušil, že boj o reprezentační vestu pro něho skončil.

Tuto skutečnost pochopil rychle také Jakub Valkovič, který se v rozjížďce s číslem dvě postaral o jediný pád dnešního dne. „Chtěl se dnes hodně ukázat,“ povzdechl si Štefan Valkovič, že dnešní výkon jeho syna ovlivnila přemíra snahy. Spojku mu do depa přišli seřídit Adrian Rymel s Josefem Francem, avšak domácí teenager dnes porazil pouze Andreie Popu.

Ani pro Michala Tomku se nevyvíjel závod zprvu optimálně. V pátek mu přišlo vhod zkrácené vyučování, takže už okolo desáté dopolední pádil Bystrickou ulicí, aby mohl doma dokončit přípravu svých motocyklů. Po dvou sériích měl na svém kontě jediný bod ve srovnání s pěti Patrika Búriho. Jenže ten seděl na koni jen zdánlivě.

V páté jízdě sice zdědil tři body po nešťastném Marcelu Kajzerovi, ale ztráta rychlosti nebyla samo sebou. Patrik Búri se o tom přesvědčil hned v rozjížďce s číslem jedenáct, v níž trčel beznadějně vzadu a marně přemítal, kam mu z motoru zdrhly koně. Zato Michal Tomka rozpoutal bouři na tribunách, jakou dnes doposud nezažil ani Martin Vaculík.

Michal Tomka popisuje své vítězství nad Josefem Francem v jedenácté jízdě:

 „Podařil se mi start. Podržel jsem, byl tam ten Manev a zbrzdil Pepu. Já si držel stopu a on neměl kudy.“

Nejlépe odstartoval Milen Manev, jemuž zimní turné v Argentině šlo evidentně náramně k duhu. Michal Tomka byl za ním. Vnějškem první zatáčky se před Bulhara nedostal, ale ve druhém výjezdu už ano. Josef Franc mezitím zůstával třetí. A pakliže si od Matěje Kůse nenechal vyprávět o loňském evropském semifinále v Liberci, sám měl poznat, jak obtížné je Milena Maneva předjet.

Povedlo se mu to až na protilehlé rovince třetího okruhu. Pět, možná deset metrů k Michalu Tomkovi však už nedokázal dotáhnout. Slovenský junior neudělal chybu a publikum mu dalo jasně najevo, jaký kousek se mu podařil. Patrik Búri se až do konce závodu nezbavil smůly, zatímco Michal Tomka prohrál už jen s Andrejem Kobrinem a Romanem Lachbaumem.

Post slovenské dvojky mu otevřel dveře do reprezentace. I když ono hovořit o dvojce je v zemi našich východních sousedů přece jen ošidné. Martin Vaculík nasadil laťku tak vysoko, že s ním regulérně může soupeřit prakticky jen světová elita. Vzhledem k jeho současné nedostižitelnosti by se Michal Tomka klidně mohl cítit jako domácí šampión.

 

Josef Franc vs. Martin Vaculík – 1:1

Prohra Josefa France s Michalem Tomkou v jedenácté jízdě měla na pořadí na hrotu průběžné klasifikace pouze zanedbatelný vliv. Jozsef Tabaka totiž prve v deváté jízdě odstartoval až jako třetí. Andrej Kobrin se už v úvodním nájezdu dostal před Romana Lachbauma. Maďarovi to trvalo o poznání déle.

Ve druhé zatáčce udeřil na Rusa spodem, ale až v prvním oblouku druhého kola se mu podařilo dostat se dopředu po vnějšku. Andrej Kobrin byl však v té chvíli nedostižitelný. Jak maďarský Joszef, tak český Josef se srovnali na osmi bodech. V rozjížďce s číslem dvanáct je předčil Martin Vaculík dalším suverénním triumfem.

Čtvrtá série vrátila všechno do starých kolejí. Josef Franc zatroubil sólo ve třinácté jízdě, Jozsef Tabaka ve druhé zatáčce rozjížďky s číslem čtrnáct podjel Martina Gavendu, jenž si s novým motorem konečně začínal rozumět. A nakonec si Martin Vaculík v šestnácté jízdě připsal čtvrtý triumf. Závěrečná jízdě čtvrté pětiny však přesto hodně napověděla o věcech, které se na žarnovickém ovále měly ještě dnes odehrát.

Předně Roman Lachbaum najel do pásky, čímž mu s konečnou platností zhasnul poslední plamínek naděje na finále. Místo něho ke startovnímu roštu přibyl Peter Vida. Že nakonec neprojel cílem, mnohým uniklo. Velkou pozornost na sebe vázal Jevgenij Kostigovs, který zaměstnával Martina Vaculíka až do cíle.

Přestože se mu nepovedlo vyvést Martina Vaculíka z konceptu, s devíti body byl na prahu finále. Stejně jako Andrej Kobrin, který v patnácté jízdě odvedl Michala Tomku. Vyřadit je z jízdy o slovenského mistra by je mohla pouze nehorázná smůla, protože jejich nejbližší pronásledovatelé ztráceli před poslední sérií minimálně tři body.

Z hlediska obsazení finálové jízdy se však neodehrálo nic zásadního. Navíc Jevgenij Kostigovs v první zatáčce sedmnácté jízdy předjel zvenčí Marcela Kajzera, aby slavil svůj dnešní druhý triumf. Andreje Kobrina sice vzápětí pozlobil Martin Málek, který ožil vítězstvím ve stylu start – cíl. Dva body však Ukrajinci garantovaly více než komfortní postup. Přesto však až do poslední chvíle atakoval Martina Málka, jenž nepovolil, byť přišel o hák.

Martin Málek líčí své vítězství v osmnácté jízdě:

„Přišel jsem na to, jak vychytat starty. Ve třetím kole jsem ztratil hák, ale zkusil jsem to dojet.“

Konečný verdikt v otázce Memoriálu Ladislava Eliáše přinesla až dvacátá jízda. Josef Franc brilantně odstartoval. V první zatáčce vyvezl Martina Vaculíka ven, aby pak vklouznul do ideální stopy. Protože pomocná kritéria určovala i pořadí na stupních vítězů, stal se vítězem celého podniku. Pořadí první trojky s druhým Martinem Vaculíkem a třetím Jozsefem Tabakou tak v podstatě kopírovalo výsledek závěrečné rozjížďky. Jenže zbývalo ještě finále o mistra Slovenska!

Závodníci si volili místa u pásky rovnou na startovním roštu. A slavný Sandor Tihanyi tlačil Joszefu Tabakovi motocykl, jehož řidítka byla ověnčená barevným klubíčkem povlaků. Josef Franc měl však o své dráze jasno.

„Předtím jsem z ní odjel,“ zdůvodnil, proč dlouho neváhal a zvedl modrý terč. Martin Vaculík si stoupnul hned vedle jeho pravice. Zdálo se, že Pražan měl pravdu, protože byl chvilku vpředu. Po pár metrech se však ujal vlády Martin Vaculík. Vyvezl Josefa France v prvním oblouku a vmžiku měl dostatečný náskok.

Svých rivalů se rychle zbavil také Josef Franc. Úvodní půle šestikolového finále vřela soubojem o třetí místo. V nájezdu do druhého kola ho Jozsefu Tabakovi sebral Jevgenij Kostigovs. Maďar nemohl kontrovat, jelikož se mu sesmekla plechová bota. Andreje Kobrina však za sebou ohlídal.

 

Hlasy z depa

„Fíla mi půjčil dečku, ještě nemám letošní, ta bude až na Prague Open,“ zdůvodňoval Josef Franc netradiční barvy svého motocyklu. „Pěkný závody, potrápil jsem se jednu jízdu. Pokazil jsem to a ztratil zbytečně bodík. Jsem rád, že jsem porazil Vaculdu a zazávodil si s ním. Jel jsem z modrý, tak jsem si ji vzal znova. Trošku mě přivřel po startu, byl tam dřív o dvacet čísel. Snažil jsem se ho držet, ale šest kol už bylo náročnejch‘.“

„Byl to první ostrý závod,“ připomínal Martin Málek dubnové datum na kalendáři. „Začátek takový slabší, ale skončilo to s trojkou. Takže asi dobré, na tadyté motorce jsem ještě nejel. Nešly mi vůbec starty, kromě toho posledního. To jsou moje trable, ale nakonec jsem na to přišel a vychytal to. Akorát v poslední jízdě jsem ve třetím kole ztratil hák, ale nakonec jsem to zkusil dojet. Finále mě mrzí, ale dneska na to nebylo. Je vidět, že kluci mají najeto víc, já na tom seděl letos potřetí.“

„Paráda,“ radoval se Michal Tomka. „Nejprve jsem měl horší starty, ale pak byly čím dál lepší. A tak mám novou rámovinu a místo v reprezentaci s Matěm. Jsem rád, doufám, že aspoň tak to bude i ve středu na přeboru v Pardubicích.“

„Nevím, zničehonic mi odešla motorka,“ vysvětloval Patrik Búri zlom ve svém skóre. „Ve čtvrté jsem nastoupil na motorce, co jela dobře. Na další jízdu jsme jen dolili metyl a olej jako normálně. A defekt gumy. Závod mi nevyšel, je začátek sezóny.“

„Trénoval jsem, zkoušel jsem,“ nemohl Martin Gavenda ještě připomenout svůj středeční pech se zadřeným motorem. „Počítal jsem, že mistra neudělám. Kdybych se dostal do finále, bylo by to fajn. Ale nejel jsem s žádnejma ambicema, nechal jsem to, jak to dopadne. Ale na to, že jsem ve čtvrtek ukončoval kariéru, to šlo.“

„Co se dělo?“ opáčil Ján Mihálik na otázku magazínu speedwayA-Z. „První jízdu jsem odstartoval, ale motorka netahala. Dali jsme druhou motorku. Jedu s ní na start, vrčím, vrčím. A svíčka! Rovnou jsme to odstavili a změnili zapalování na té první motorce. A už jela. První dvě jízdy jsme měli problém, pak už jsem jezdil, jak se má.“

„Nic moc,“ smutnil Jakub Valkovič. „Doufám, že ve středu to bude v Pardubicích lepší…“

 

Memoriál Ladislava Eliáše:

1. Josef Franc, Praha	3 3 2 3 3	14
2. Martin Vaculík, SK	3 3 3 3 2	14
3. Jozsef Tabaka, H	3 3 2 3 1	12
4. Jevgenij Kostigov, LAT	2 2 3 2 3	12
5. Andrej Kobrin, UA	1 2 3 3 2	11
6. Roman Lachbaum, RUS	3 2 1 T 3	9
7. Martin Málek, Březolupy	2 1 2 0 3	8
8. Michal Tomka, SK	1 0 3 2 2	8
9. Marko Levišin, UA	1 1 2 2 1	7
10. Patrik Búri, SK	2 3 0 1 0	6
11. Marcel Kajzer, PL	2 1 0 1 2	6
12. Martin Gavenda, Březolupy	0 2 1 2 0	5
13. Milen Manev, BG	1 0 1 1 1	4
14. Ján Mihálik, SK	0 – 1 0 1	2
15. Andrei Popa, RUM	0 1 0 0 0	1
16. Jakub Valkovič, SK	F 0 0 1 0	1
17. Peter Vida, H (res)	E	0
18. Anton Wannasek, A (SMF) (res)		DNR

Poznámka: o pořadí na pódiu nerozhodoval při bodové rovnosti rozjezd, avšak pomocná kritéria vyššího počtu lepších umístění, resp. vzájemného souboje; pět nejlepších se kvalifikovalo do finálové jízdy o mistra Slovenska

 

Mistrovství Slovenska:

1. Martin Vaculík, SK

2. Josef Franc, Praha

3. Jevgenij Kostigov, LAT

4. Jozsef Tabaka, H

5. Andrej Kobrin, UA

Foto: Petra Pukanová a Mirek Horáček