Praha – 26. března
Včerejší úvodní díl seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup na malé Markétě ubíhal rychle až do osmé rozjížďky. V ní měl ošklivě vypadající pád Luboš Krejča, který se záhy ocitnul v péči lékaře na palubě klubové sanitky. První zprávy o jeho zdravotním stavu zněly optimisticky a naštěstí je potvrdilo také důkladně vyšetření v nemocnici v Motole.

 

„Pád to byl hnusnej‘,“ povzdechne si závodníkův otec Ladislav. „Ale naštěstí jen pár škrábanců a ťuklé koleno. Ale už to rozchodil, tak vzhůru na motorku. Včera měl největší strach, co je s motorkou. A když jsme šli z Motola, ptal se, jestli je ve čtvrtek trénink.“

Foto: Kiril Ianatchkov a Pavel Fišer

Praha – 26. března
Slunce dnes odpoledne přikryly mraky a všichni přítomní úvodnímu dílu letošního seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup klepali kosu, nicméně nádherné souboje kolibříků je musely pořádně rozehřát. Prim hrála trojka, která si pražské soustředění v Goričanu prodloužila o další den. Vojtěch Šachl šel od vítězství k vítězství. Jaroslav Vaníček dvakrát narazil na Adama Bednáře. Ten již v v sedmé jízdě vystrčil dravé růžky, aby v rozjížďce s číslem čtrnáct pražského borce elegantně porazil. Ve finále A Vojtěch Šachl dlouho neotálel s volbou vnitřní pozice na startovním roštu. Za sebou měl Adama Bednáře, ale Jaroslav Vaníček se přece jen dokázal dostat před něho na druhou pozici. Mítink bohužel po pádu v osmé jízdě nedokončil Luboš Krejča. Byl pořádně potlučený, ale na rentgen do motolské nemocnice mířil jen pro strýčka příhodu.

Trio míří vstříc finále A

Ještě nad ránem měl Zdeněk Schneiderwind oprávněné obavy o osud závodu. Včera párkrát slušně sprchlo a obloha se kabonila i nyní. Naštěstí však vysvitlo sluníčko, takže pražský trenér mohl na čestné telefonické dotazy, zda se odpoledne bude závodit, mohl odpovídat kladně.

Konec března je přece jenom brzký termín. Někteří kolibříci se ještě nedostali do sedla, a proto se raději rozhodli věnovat se ještě trénování. Tony Katra stál dnes za mantinelem jako divák. Karel Průša dorazil bez svého synka Karla, který se ještě letos nedostal do sedla, takže raději upřednostnil atletický kroužek.

Přesto se u malé Markéty sešlo dvanáct závodníků. Letošní PRO-TEC Speedway Mini Cup začal klasicky dvojicí tréninků. Viděli jsme pády Matěje Frýzy a Bruna Belana, technické problémy měl Dominik Hrbek a s motorkou do depa pěšky mířil rovněž Adam Bednář. Nicméně v zásadě nešlo o nic víc než samé prkotiny.

Mezitím se ochladilo, ale konečně se po zimní pauze začalo závodit na klasických tratích. Nejlepším startem se v rozjížďce s číslem jedna blýsknul Bruno Belan. Jenže Vojtěch Šachl jej v první zatáčce podjel a byl to právě on, kdo si přivezl první tři body na své konto. Stylem start – cíl jej vzápětí napodobil Jakub Exler. A ve třetí jízdě Jaroslav Vaníček, jenž se v první zatáčce rázně vypořádal s Janem Jeníčkem.

Ve čtvrté jízdě se Adam Bednář jako blesk mihnul do čela ze středního pole startovního roštu, aby uzavřel seznam úvodních vítězů. Upřímně řečeno, jeho triumf nad Matějem Frýzou a Lubošem Krejčou se nedal hodnotit jako nečekaný. Nicméně jihočeský motokrosař měl v rukávu mnohem výraznější překvapení.

První z nich servíroval již v sedmé jízdě. Na let bílé pásky k olověně šedé pražské obloze reagoval jako dynamit na rozpálenou jiskřičku a ujal se vedení. Jenže Jaroslav Vaníček šel neomylně za svým cílem. V úvodním oblouku si nebral žádné servítky. Najel si dovnitř, aby Adama Bednáře okamžitě podjel.

Na šest bodů jako Jaroslav Vaníček se Vojtěch Šachl dostal již prve v rozjížďce s číslem šest, v níž se rychle probil do vedení před Plzeňany Matěje Frýzu a Štěpána Ševčíka.

Rozjížďka s číslem osm přinesla první dnešní triumf Janu Jeníčkovi, avšak na pár desítek minut mítink přerušila. Luboš Krejča jezdil druhý, když na konci protilehlé rovinky třetího okruhu vrazil do mantinelu a po děsivém pádu skončil ležet na trávníku. Skončil v péči lékaře, jehož diagnóza nezněla hrozivě. Pozdější vyšetření potlučeného pražského závodníka v motolské nemocnici zaplaťpánbůh původní verdikt potvrdila.

Třetí série začala formovat podobu tria pro finále A. Bruno Belan si z páté jízdy dovezl trojku, avšak v rozjížďce s číslem devět jej odvedl Adam Bednář. Slaňákovi se tím pádem začalo nedostávat bodů, zatímco jeho přemožitel byl na koni. Ani Vojtěch Šachl, ani Jaroslav Vaníček neuhnuli z vítězné dráhy a desátou, resp. dvanáctou jízdu vyhráli stylem start – cíl. I když na Pražana si krátce po startu neváhal vyšlápnout Matěj Frýza.

 

Skvělá podívaná s příslibem ještě skvělejší v blízké budoucnosti

Již v zimě se Zdeněk Schneiderwind netajil přesvědčením, že letošní ročník pohárové série kolibříků bude slynout úžasnou vyrovnaností. Pravda, stojíme teprve u vstupních dveří do haly sezóny s devatenáctkou na konci letopočtu a řada závodníků stále není rozjetá. Nicméně již nyní je jasné, že duchovní otec myšlenky závodů stopětadvacítek na mini tratích se ve svých předpokladech nespletl.

Adam Bednář totiž vystřihnul další start jako z partesu v rozjížďce s číslem čtrnáct. Znovu přitom ukázal výfuk Jaroslavu Vaníčkovi. Jenže na rozdíl od druhé série dopsal svému příběhu happy end. Nic neslevil z rychlosti, ani ze stylu. Nedopustil se sebemenší chybičky. I když absolutistický monarcha loňské stopětadvacítkářské kampaně za jeho zády dělal maxim, chtě nechtě musel zaknihovat svou první letošní prohru.

Mohl se však těšit na odvetu ve finále A, kam je vzápětí doprovodil Vojtěch Šachů. Divišovský závodník díky hladkému triumfu před zraky Jana Jeníčka a Adama Nejezchleby v rozjížďce s číslem patnáct skončil základní část s maximálním bodovým ziskem.

Finálovou část rozehrál nejlépe Adam Nejezchleba. V déčku odstartoval na Štěpána Ševčíka. Obrýlený plzeňský debutant absolvoval svůj první závod vůbec s třináctkou na zádech. Vesta se šestkou, kterou si vylosoval, je totiž po loňské sezóně nezvěstná. Třikrát jej rychlejší a zkušenější závodníci dnes předjeli o kolo. Při neúčasti Luboše Krejči si ale nyní nenechal dva body za druhé místo vzít.

Finále C nebylo šťastné pro Matouše Kameníka, který ve třinácté jízdě urputně bojoval o prvenství s Jakubem Exlerem. Nedal mu pokoj, dokud je oba Zdeněk Schneiderwind nepřivítal v cíli šachovnicovou vlajkou. Do boje se pustil i tentokrát, ovšem jeho smělý nájezd na Matěje Frýzu spodní stranou úvodního oblouku skončil pádem.

Béčko zastihlo na svém startovním roštu střelce, jejichž přítomnosti ve finále A bychom se nikterak nepodivovali. Vedení se ujal Bruno Belan, avšak Jan Jeníček přes zimu neztratil nic ze své bojovnosti. Ve druhém kole udeřil zleva úvodní zatáčky. Slaňák se ubránil, avšak hned v následujícím oblouku se přece jen nechal poněkud rozhodit, za což jej Pardubičan promptně ztrestal.

Pavel Ondrašík, jenž se dnes ujal role rozhodčího, vyřešil bodové rovnosti losem ještě před brífinkem se závodníky. Jaroslav Vaníček se divil, proč ke slovu nepřišly obligátní kámen, nůžky a papír. Nicméně Adam Bednář mu vyfouknul střed startovního roštu finále A. Na něho zbyl flek až u mantinelu, protože Vojtěch Šachl s vnitřkem nikterak neváhal.

Možnost první volby využil dokonale na maximum a po startu vystřelil na první místo. Těsně za sebou měl Adama Bednáře, zatímco Jaroslav Vaníček navzdory své snaze zůstal vzadu. Adam Bednář prahnul po skalpu svého divišovského soupeře.

Ten se v úvodní zatáčce druhého okruhu zlehka přetočil. Byl to však Adam Bednář, který za jeho chybku platil. Kolizní situaci sice vyřešil na výbornou, ale Jaroslav Vaníček mu sebral druhé místo. A tak se Adam Bednář poprvé objevil na pódiu coby třetí.

		D	C	B	A	TOT
1. Vojtěch Šachl, Divišov	3 3 3 3				3	15
2. Jaroslav Vaníček, Praha	3 3 3 2				2	13
3. Adam Bednář, Praha	3 2 3 3				1	12
4. Jan Jeníček, Pardubice	2 3 1 2			3		11
5. Bruno Belan, Slaný	2 3 2 3			2		12
6. Jakub Exler, Praha	3 1 2 3			1		10
7. Matěj Frýza, Plzeň	2 2 2 2		3			11
8. Dominik Hrbek, Pardubice	2 2 1 1		2			8
9. Matouš Kameník, Divišov	1 1 3 2		F			7
10. Adam Nejezchleba, Ch.	1 2 2 1	3				9
11. Štěpán Ševčík, Plzeň	1 ex ex ex	2				3
12. Luboš Krečja, Praha	1 X – –	–				1

Poznámka: Štěpán Ševčík byl v rozjížďkách s čísly šest, jedenáct a čtrnáct předjet o kolo

Foto: Eva Palánová a Pavel Fišer

Praha – 15. března
Žil, byl, Pepík Kunášek. Vždy nastartoval svůj motocykl BMW se sajdkárou, který v Čechách zůstal po Wehrmachtu. Zastavil se v nedalekých Štipoklasech, kde nasedl jeden jeho o něco mladší kudrnatý vrstevník. Během chvilky již oba pádili ke Kutné Hoře. Nechtěli se kochat nádherou starobylého hornického města. Ani zkontrolovat, zda Pepíček Franců, jenž byl ještě batolátkem, má čistou plínku. Směřovali totiž do Pardubic, respektive na stadión ve Svítkově, protože oba nadchla plochá dráha. Sport levých zatáček jim moc nešel, avšak každá pohádka má šťastný konec, takže přespříští úterý může již podvanácté začít pohárový seriál stopětadvacítek opět pod názvem PRO-TEC Speedway Mini Cup.

 

Dlouhozrající myšlenka na závodění na malé dráze

Josef Kunášek záhy pochopil, že se nestane hvězdou plochodrážního nebe. Ale kudrnáč, jehož není složité identifikovat coby Zdeňka Schneiderwinda, se po obtížných začátcích se na oválech našel. V třiaosmdesátém vyhrál Zlatou stuhu, aby hned vzápětí šel na vojnu do Rudé hvězdy, jejímž zaměstnancem zůstal dodnes.

Sám prožil dlouhou kariéru prodlouženou o léta na dlouhých a travnatých oválech, na nichž se dvakrát stal evropským šampiónem. Nedával mu však spát malý ovále za první zatáčkou pražské Markéty. Vznikl zde v osmdesátých letech v rámci projektu experimentálního oddílu talentované mládeže. Nicméně před dvaceti lety už prakticky zahálel a sloužil jen jako parkoviště pro novináře a pozvané hosty Tomíčkova memoriálu a pražské Speedway Grand Prix.

Už roku 2006 zde Zdeněk Schneiderwind organizoval tréninky svých svěřenců s půllitry. Aby jejich snažení dostalo nějaký smysl, přišel s myšlenkou Markéta Cupu, kdy nejlepší dostávali věcné ceny. Avšak jezdit s pětistovkou po malém ovále připomínalo létání s nadzvukovou stíhačkou uvnitř hangáru. Klíční kost Zdeňka Schneiderwinda o tom ví konec konců své.

Stopětadvacítky však nabízely vhodnou alternativu. A tak na sklonku října 2007 prvně v závodním tempu zabouřily na malé Markétě. Bojovaly v závodě na letmé kolo o traťový rekord známém z dlouhých drah, stíhacím klání Shupa Cup a závodě jednotlivců s tisícovkou coby Ceně vydavatele magazínu speedwayA-Z navrch.

Právě individuální klání se ukázalo jako nejživotaschopnější, protože traťové rekordy a stíhací podniky se sice repríz dočkaly, avšak záhy zmizely v historii. Zprvu charakterizovaly Markéta Cup rozjížďky pro dva závodníky, ale v sezóně 2011 se ustálil model pro tři užívaný dodnes.

Zároveň se seriál přejmenoval na Speedway Mini Cup, protože v říjnu 2010 do něho svým malým oválem vstoupily Chabařovice a v dalším roce také Divišov. Pohár stopětadvacítek posloužil rovněž jako vzor pro mistrovství republiky stopětadvacítek na krátkých tratích, jež bylo prvně vypsáno v sezóně 2009.

Vstupenka ke kariéře

„Šel jsem podle Michala Stárka a jeho Fuji extraligy,“ netají se Zdeněk Schneiderwind zdroje své inspirace. „Vesty, bannery a také společenské záležitosti, aby si závodnici pokecali. A ta parta, co podporovala mě, šla se mnou i do Mini Cpu. Pan Cholenský, Vašek Matuna, Michal Stárek, Vláďa Vopat, Tomáš Uher nebo Jirka Beránek. Tím pomáhaj‘ celý český plochá dráze, aniž by byli nějak vyzdvižený. Díky tomu ale máme mistra světa a mistra Evropy. Je to dlouhodobá práce.“

Faktem je, že není mnoho českých plochodrážníků okolo pětadvaceti let, kteří by neprošli stopětadvacítkami a potažmo jejich pohárovým seriálem, který si Zdeněk Schneiderwind vymyslel. Už prvním zkušebním závodem na malé Markétě se mihnul desetiletý Ellis Perks. Zrovna se stěhoval s rodinou do Austrálie, kde měly děti lepší podmínky pro závodění na oválech než v jeho rodné Anglii. A s sebou si bral zbrusu nový motocykl Shupa, s nímž se v mlženém říjnovém dni v české metropoli teprve sžíval.

O stupních vítězů si mohl nechat jen zdát. Na tisícovku si brousili zuby Slaňáci Roman Čejka a Eduard Krčmář, jenž o měsíc dříve ve Svitavách svému staršímu kolegovi vyfouknul domácí titul. Oba je však zaskočil Jakub Fencl.

Mezi medailisty pohárových stopětadvacítek najdeme jména, která dnes již bohužel zapadají zapomněním. Okolnosti chtěly jinak, takže kupříkladu Zdeněk Vrba, Jaroslav Hladký, Jakub Ondroušek, Jiří Brummer nebo v poslední době Kryštof Rybář, Adam Fencl či Filip Šifalda svůj nesporný talent na oválech dále nerozvíjejí.

„Je škoda, že spousta jezdců, co to mohli někam dotáhnout, přestala,“ povzdechne si Zdeněk Schneiderwind. „Je pravda, že každej‘ nemůže bejt‘ mistr světa, ale byli by tady další dobří závodníci.“

Nicméně pro Václava Milíka, Zdeňka Holuba, Michala Škurlu nebo nyní Petra Chlupáče či Pavla Kuchaře se Speedway Mini Cup stal odrazovým můstkem jejich kariér. A třeba Jan Kvěch, jenž se ale niky mezi nejlepší trojicí neumístil, zde spolu se svým tatínkem a bratry viděl poprvé plochou dráhu na vlastní oči. Skvělé je, že seriál neumírá na úbytě, jelikož místo starších kluků se objevují stále noví a noví.

„Vždycky se člověk těší na další sezónu,“ neskrývá Zdeněk Schneiderwind. „Jsem doopravdy zvědavej‘ i letos. Je tam tolik dobrejch‘ závodníků, těším se, až budu sledovat, jak dlouho jim to vydrží a kam to až dotáhnou. Jsem doopravdy spokojenej‘, jak to funguje, a výsledky tomu odpovídaj‘.“

PRO-TEC Speedway Mini Cup 2019

Letošní pohárový seriál začíná již přespříští úterý 26. března úderem šestnácté hodiny na malé Markétě. Titulárním sponzorem zůstává PRO-TEC a firma Shupa opět věnuje celkovému vítězi kompletní rám. Pozadu nezůstanou ani ostatní sponzoři.

Redakce magazínu speedwayA-Z tradičně kolibříkům věnuje výtisk publikace Česká plochodrážní ročenka, což se však zřejmě nestihne dříve než při ouvertuře šampionátu republiky na krátké dráze první dubnovou sobotu. V plánu je i tradiční podzimní Cena vydavatele, kde se zásluhou fotografa Karla Hermana rozšíří počet pohárů a zvýší se i prize money.

V letošním ročníku se pojede poprvé na pěti oválech. Kromě malé Markéty, Chabařovic, Divišova a Slaného, jehož malý ovál vstoupil do Speedway Mini Cupu roku 2016, zažijí ostrou závodní premiéru také Mariánské Lázně. Tam se kolibříci prozatím prezentovali pouze v ukázkových jízdách, avšak neúnavnému lobbistovi Miloslavu Čmejlovi se povedlo dostat dva podniky do pohárové série.

„Je bezvadná spolupráce s Chabařovicemi, se Slaným i s Divišovem,“ pochvaluje si Zdeněk Schneiderwind. „Nikdo si nehází klacky pod nohy. Vždycky se hledá řešení, aby bylo ve prospěch kluků. Díky Shupě mají kluci dobrou techniku a výsledky jsou taky díky tomu.“

Škoda, že si do Speedway Mini Cupu nenašli cestu také hobíci z Motoklubu Úhřetická Lhota, jejichž oválky u Kostěnic by kolibřím závodům náramně slušely. A ještě větší škoda, že další miniovály zůstávají prozatím jen v plánech dalších klubů. Udělat ze Speedway Mini Cupu dvoustupňovou soutěž, v níž by nejlepší z geograficky rozdělených zón soupeřili v super finále, to by bylo panečku něco!

To se však vracíme k pohádkově střiženému úvodu. Jenže i před třinácti lety řada odborníků přesvědčovala Zdeňka Schneiderwinda o nesmyslnosti jeho projektu seriálu stopětadvacítek na malých oválech. On je totiž entusiasmus při Speedway Mini Cupu nakažlivý.

Medailisté Speedway Mini Cup:*

sezóna:	první:	druhý:	třetí:
2008	Zdeněk Vrba, Praha	Václav Milík, Pardubice	Jaroslav Hladký, Praha
2009	Jiří Brummer, Praha	Michal Škurla, Praha	Ondřej Smetana, Mšeno
2010	Michal Škurla, Praha	Zdeněk Holub, Praha	Ondřej Smetana, Mšeno
2011	Michal Škurla, Praha	Jakub Ondroušek, Chabařovice	Zdeněk Holub, Praha
2012	Kryštof Rybář, Divišov	Filip Šifalda, Chabařovice	Adam Fencl, Chabařovice
2013	Filip Šifalda, Chabařovice	Kryštof Rybář, Divišov	Milan Dobiáš, Chabařovice
2014	Kryštof Rybář, Liberec	Filip Šifalda, Chabařovice	Milan Dobiáš, Chabařovice
2015	Petr Chlupáč, Praha	Milan Dobiáš, Chabařovice	Pavel Kuchař, Praha
2016	Petr Chlupáč, Praha	Pavel Kuchař, Praha	Milan Dobiáš, Chabařovice
2017	Pavel Kuchař, Praha	Jaroslav Vaníček, Praha	Daniel Klíma, Divišov
2018	Jaroslav Vaníček, Praha	Vojtěch Šachl, Divišov	Jan Jeníček, Pardubice

Poznámka: * v letech 2008 – 2010 nesla série název Markéta Cup

Foto: Pavel Fišer, Karel Herman a Petr Šachl

Dlouhé přejezdy podniknuté během několika hodin k ploché dráze patří, ovšem v případě kolibříků jde spíše o výjimku. O jednu takovou se minulý víkend postaral Štěpán Jurča se svým otcem Klementem. Sobotní divišovský pohár mu mnoho štěstí nepřinesl. Nemohl se vejít na nejmenší z trojice místních oválů. A když měl na kontě tři body, před finále E sbalil krám a vydal se na dětskou akci do Kopřivnice. Předvedl v akci svou stopětadvacítku, vyzkoušel si opravdickou pětistovku, aby v neděli nad ránem byl zase v Divišově. Když mu dvakrát spadl řetěz, dokončil závěrečný díl seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup v sedle motocyklu vypůjčeného od Jaroslava Vaníčka a nakonec si užil slavnostního vyhlášení.

Foto: Mirek Horáček a Karel Herman

Divišov – 21. října
Letošní, už jedenáctý stopětadvacítkářský seriál PRO-TEC Speedway Mini Cup vyvrcholil v Divišově vskutku ve velkém stylu. Na třináctý díl dorazilo sedmnáct kolibříků. Z vítězství se nakonec radoval Jan Jeníček. Ve finále A se před jeho zraky strhl neuvěřitelný souboje mezi Vojtěchem Šachlem a Jaroslavem Vaníčkem. Oba borci však v zápalu boje vyjeli mimo ovál a byli vyloučeni, což ostatně během divišovského víkendu nebylo nikterak neobvyklé. Jaroslav Vaníček už byl vítězem celé série již od včerejška, Vojtěch Šachl si vynahradil smůlu tisícovkou a pohár v Ceně vydavatele speedwayA-Z, v jejímž finále musel svést velký souboj s Janem Jeníčkem. Pohárek Toničky Škachové určený pro nejmladší závodníky skončil v rukou Karla Průši, jenž o něj v průběhu jízdy připravil Tonyho Katru.

Vyrovnaný boj o finále A

Nedělní ráno se od toho včerejšího lišilo jako den a noc. Po mlze ani památky, a ačkoliv říjen nemohl sloužit tropickými teplotami, sluníčko ohřívalo studený vzduch. A startovní listina posledního letošního poháru skýtala ještě lepší pohled než včera.

Štěpán Jurča, který včera balil předčasně, aby stihnul kopřivnickou akci, se do Divišova vrátil včas. Nechyběl ani avizovaný Dominik Hrbek, takže z osmnácti kolonek programu pro osmnáct závodníků zívala prázdnotou jen jedna jediná. Včerejší porce čtyřiadvaceti základních a šesti finálových jízd však měla pokračovat ještě bohatým nadstavbovým programem.

Úvodní rozjížďku vyhrál Vojtěch Zamazal stylem start – cíl a ani v dalším průběhu úvodní série favorité nezaváhali. Snad až na Štěpána Jurču, jemuž spadl řetěz v první zatáčce rozjížďky s číslem dvě. A protože překážel zbývajícím závodníkům, muselo se zastavit. Repete ovládl Jaroslav Vaníček. Další tři body bral Jan Jeníček, po něm Matouš Kameník, vzápětí Bruno Belan a konečně Vojtěch Šachl.

Jaroslav Vaníček po včerejšku dlouho se svým otcem pracovali na svých strojích. Úsilí se evidentně vyplatilo, jelikož suverén letošních kolibříků v sedmé jízdě opět řádil hned od vylétnutí pásky. Vedle bodového přídělu si však vysloužil i uznání za sportovní gesto, když vytrhl trn z paty Štěpána Jurčy.

Březolupský borec totiž neprojel prvním obloukem ani v rozjížďce s číslem osm. Znovu se ozvalo zachrastění, jak mu spadl řetěz a on mohl jen zarolovat setrvačností na trávník. Dnešní mítink však dokončil za řidítky druhého motocyklu Jaroslava Vaníčka.

Kromě Jaroslava Vaníčka šly další tři body už jenom na konta Bruna Belana a Vojtěcha Šachla. Slaňák vyhrál stylem start – cíl desátou, domácí borec zase dvanáctou jízdu, v níž nepustil před sebe Adama Bednáře, jenž v první zatáčce podjel Matouše Kameníka. Ve třetí sérii se však trio neporažených smrsklo na duo.

V rozjížďce s číslem sedmnáct totiž Jaroslav Vaníček inkasoval trojku na úkor Bruna Belana, jehož předčil již po startu. Slaňákovy aspirace na finále A se nezmenšily, jenže po rozhodující rozjížďce o stupně vítězů prahnuli také další. Předně Vojtěch Šachl, který hned vzápětí odstartoval na Adama Nejezchlebu a Luboše Krejču.

Ale také Jan Jeníček triumfující před zraky Matěje Frýzy a Dominika Hrbka. Skvělý závod rozehrál opět Jakub Exler, jenž se ve třech pětinách základní části musel sklánět pouze před Janem Jeníčkem v rozjížďce s číslem tři. A konec konců i Vojtěch Zamazal, jenž mohl plným právem litovat svého výsledku v sedmé jízdě. V ní se totiž před něho dostali Jaroslav Vaníček a Jan Jeníček.

 

Korunovace třetího od dvou divočáků

Právě Vojtěch Zamazal rozhodl o obsazení finále A již v rozjížďce s číslem devatenáct. Po vylétnutí pásky totiž za sebou nechal za sebou nejen Petra Marka, nýbrž také Jakuba Exlera. Tím pádem bylo jasné, že na prestižní jízdu budou mít málo bodů oba. Hned vzápětí přišel o vidinu pódia Bruno Belan.

Slánský blonďák se hnal vnějškem první zatáčky, aby dostihnul Jana Jeníčka. Ve výjezdu se sice dostal moc ven, ale rozhodně se ještě nehodlal vzdát. Avšak na začátku druhého kola právě v úvodním výjezdu nechtěně opustil dráhu.

„Chytil jsem tam díru, zvedlo se mi to a jel jsem po zadním ven,“ líčil svůj nedobrovolný výjezd z trati zakončený pádem na sousedním oválu. V té chvíli mohl jen přemítat, zda mu osm bodů bude vůbec stačit na béčko. A ať to vzal z jakékoliv strany, pokaždé mu vyšel negativní výsledek. Zato triumfující Jan Jeníček měl jistotu, že se utká o celkové vítězství.

Dvaadvacátá jízda mu za prvního soupeře nominovala Vojtěcha Šachla, který v první zatáčce sebral po vnější straně vedení Matouši Kameníkovi. Hned na to hrál velké sólo Jaroslav Vaníček a tím byla trojice účastníků nejprestižnějšího finále kompletní.

Stejně jako včera začínal finálový pořad písmenem F. Dominik Hrbek bohužel odstoupil ještě na startovním roštu. A tak se z prvenství radoval Petr Marek. Štěpán Jurča při prvním startu s motocyklem Jaroslava Vaníčka vyjel ven, ale čtyřiadvacátou jízdu již vyhrál. Tím si vysloužil účast ve finále E. Tady ještě jednou vyhrál, zatímco Eric Puffer v těsném dojezdu uhájil vítězství před dotírajícím Karlem Průšou.

Matěj Frýza, jemuž v deváté jízdě sebralo dva body vyjetí z oválu, si stěžoval, že na startovním roštu déčka na něho zbyla pouze vnější pozice. Jenže se dokonale trefil do okamžiku startu, takže změřil Matouše Kameníka a Tonyho Katru.

Finále C patřilo jednoznačně Brunovi Belanovi. Za jeho zády se Adam Bednář probil před Luboše Krejču, který se však bohužel na začátku druhého okruhu poroučel k zemi. V béčku hrál úlohu suveréna Vojtěch Zamazal. Adam Nejezchleba v první zatáčce podjel Jakuba Exlera. Pražan ale nesložil zbraně a ve druhém okruhu jezdil zase druhý.

Ale ani Adam Nejechleba nepovolil, nicméně v cíli zůstal třetí o onu pověstnou šířku pneumatiky.  Spolu s Jakubem Exlerem však skvěle naladili na finále A, v němž se doopravdy děly věci! Nejlepší start vystřihnul Jaroslav Vaníček, avšak Vojtěch Šachl mu záhy vyslal jasný signál, že ani zdaleka nemá vyhráno.

Divišovský závodník v první zatáčce podjel Jana Jeníčka a hned udeřil na vedoucího Pražana. Ve druhém kole se tlačil dopředu spodem druhé zatáčky a v následujícím oblouku také. Jenže oba divočáci vyjeli ven, takže jim triumf sebral Jan Jeníček!

Jak Jaroslav Vaníček, tak Vojtěch Šachl se na trať vrátili a závodili dál. Pochopitelně naprosto zbytečně, protože byli vyloučeni. Otázku, kdo tedy byl druhý, vyřešil Tomáš Uher v roli rozhodčího naprosto jednoznačně. Divišovský závodník se totiž dostal mimo ovál již při jednom ze svých předchozích nájezdů, takže druhý skončil Jaroslav Vaníček.

 

Další dva vítězové

Hodinky teprve lehce překročily první ze svých dvou dnešních oběhů ciferníků. Kolibříci byli dychtivý dalšího závodění. Vždyť už na ranní rozpravě se na otázku Zdeňka Schneiderwinda, kdo nechce startovat v nadstavbové Ceně vydavatele speedwayA-Z nezvedla ani jedna ruka. Nic nestálo v ceně střihnout závodu velkorysý kabát.

K poháru a tisícovce vedla trojstupňová cesta. Počet kvalifikačních jízd se nakonec rozšířil na šest, protože Dominik Hrbek naštěstí zprovoznil svůj motocykl. V první fázi byli závodníci nominováni na základě umístění v hlavním klání, takže začátečník v pardubické vestě čelil svému ostřílenějšímu kolegovi Janu Jeníčkovi.

A ten se stal prvním semifinalistou, zatímco Dominika Hrbka nechal motocykl opět na holičkách. Vzápětí do semifinále v rychlém sledu za sebou zamířili Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl, Vojtěch Zamazal, Jakub Exler a Bruno Belan.

Cesta mezi nejlepších šest byla v zásadě přímočaře nalinkovaná již od startu. Ovšem první semifinále přineslo nečekané vyřazení obhájce rok starého primátu. Jaroslav Vaníček se osopil na vedoucího Vojtěcha Šachla, ale ještě v první zatáčce se přetočil a zůstal stát. Druhým finalistou se tím pádem stal Vojtěch Zamazal.

Druhé semifinále se stalo kořistí Jana Jeníčka, který s Brunem Belanem za zády vyřadili Jakuba Exlera. Než se finalisté připravili, došla řada na nejmladší účastníky dnešního závodu. Aby si mohli odvést domů také nějakou vybojovanou cenu, byla pro ně vypsána rozjížďka O pohárek Toničky Škachové. Stal se majetkem Karla Průši, který o něj po velkém boji připravil Tonyho Katru, jenž se zprvu ujal vedení.

A konečně tu bylo finále Ceny vydavatele speedwayA-Z! Ve čtyřčlenné jízdě se ujal vedení Jan Jeníček. Vojtěch Šachl na něho marně udeřil v první zatáčce, zatímco Bruno Belan za sebou nechal Vojtěcha Zamazala.

Byť by se mohlo zdát, že pardubický závodník zopakuje své vítězství z hlavního závodu, opak byl pravdou. Vojtěch Šachl jej postupně dotáhnul, aby duel rozhodl ve svůj prospěch razantním úderem v prvním výjezdu posledního kola. A tak se na slavnostním vyhlášení v klubovně vyhlašovali rovnou čtyři vítězové! Jan Jeníček za pohárový závod, Jaroslav Vaníček za celý seriál, Karel Průša v ceně Toničky Škachové a konečně Vojtěch Šachl.

		F	E	D	C	B	A	TOT
1. Jan Jeníček, Pardubice	3 2 3 3						3	14
2. Jaroslav Vaníček, Praha	3 3 3 3						L	12
3. Vojtěch Šachl, Divišov	3 3 3 3						L	12
4. Vojtěch Zamazal, Slaný	3 1 3 3					3		13
5. Jakub Exler, Praha	2 3 3 2					2		12
6. Adam Nejezchleba, Ch.	2 3 2 2					1		10
7. Bruno Belan, Slaný	3 3 2 L				3			11
8. Adam Bednář, Praha	2 2 3 L				2			9
9. Luboš Krejča, Praha	1 3 1 3				F			8
10. Matěj Frýza, Plzeň	2 L 2 2			3				9
11. Matouš Kameník, Divišov	3 1 F 2			2				8
12. Tony Katra, Slaný	1 2 2 2			1				8
13. Štěpán Jurča, Březolupy	ex E L 3		3					6
14. Eric Puffer, D	2 F 2 1		2					7
15. Karel Průša, Slaný	1 2 1 2		1					7
16. Petr Marek, Ch.	E E 1 1	3						5
17. Dominik Hrbek, Pardubice	E E 1 E	E						1

Poznámka: závod se uskutečnil na nejmenší dráze; Štěpán Jurča byl v rozjížďce s číslem dvě diskvalifikován, protože kvůli jeho poruše byla zastavena

Cena vydavatele speedwayA-Z:

kvalifikace:	1.	1. Jan Jeníček; Dominik Hrbek E
	2.	1. Jaroslav Vaníček, 2. Karel Průša, 3 Petr Marek
	3.	1. Vojtěch Šachl, 2. Štěpán Jurča, 3. Eric Puffer
	4.	1. Vojtěch Zamazal, 2. Matouš Kameník, 3. Tony Katra
	5.	1. Jakub Exler, 2. Matěj Frýza; Luboš Krejča F
	6.	1. Bruno Belan, 2. Adam Bednář, 3. Adam Nejezchleba
semifinále:	1.	1. Vojtěch Šachl, 2. Vojtěch Zamazal; 3. Jaroslav Vaníček R
	2.	1. Jan Jeníček, 2. Bruno Belan, 3. Jakub Exler
finále:		1. Vojtěch Šachl, 2. Jan Jeníček, 3. Bruno Belan, 4. Vojtěch Zamazal

O pohárek Toničky Škachové pro nejmladší závodníky:

1. Karel Průša, 2. Tony Katra, 3. Petr Marek, 4. Dominik Hrbek

Konečné pořadí seriálu:

	DIV	CHA	SLA	CHA	DIV	SLA	PHA	DIV	PHA	CHA	PHA	DIV	DIV	TOT
	14.4.	26.4.	5.5.	19.5.	3.6.	23.6.	10.7.	22.7.	28.8.	6.9.	9.10.	20.10.	21.10.
1. Jaroslav Vaníček, Praha	15	13	14	15	15	14	15	15	15	15	10	13	12	181
2. Vojtěch Šachl, Divišov	10	13	15	10	13	12	10	12	12	13	13	15	12	160
3. Jan Jeníček, Pardubice	5	12	–	13	10	12	14	13	12	10	12	12	14	139
4. Vojtěch Zamazal, Slaný	10	12	11	12	10	11	10	12	11	–	11	9	13	132
5. Bruno Belan, Slaný	14	11	9	–	11	13	10	9	13	–	15	13	11	129
6. Adam Nejezchleba, Ch.	6	9	8	9	9	8	10	12	9	9	8	10	10	117
7. Jakub Exler, Praha	10	0	–	–	–	5	8	10	10	11	11	8	12	85
8. Adam Bednář, Praha	–	–	–	–	–	–	–	11	9	10	12	12	9	63
9. Luboš Krejča, Praha	5	5	5	–	–	–	4	–	9	7	10	6	8	59
10. Matouš Kameník, Divišov	–	–	–	–	5	–	–	6	–	10	5	11	8	45
11. Matěj Frýza, Plzeň	–	–	–	5	–	–	–	–	5	12	–	10	9	41
12. Lukáš Vinter, Praha	12	6	10	3	–	–	–	–	–	–	–	–	–	31
13. Eric Puffer, D	–	–	7	–	–	5	–	–	–	–	–	11	7	30
14. Tony Katra, Slaný	–	–	–	–	–	–	–	–	–	6	–	7	8	21
15. Petr Marek, Ch	–	–	–	–	–	–	–	–	–	8	–	6	5	19
16. Štěpán Jurča, Březolupy	–	–	–	–	9	–	–	–	–	–	–	3	6	18
17. Sarah Fischer, D	–	–	9	–	–	9	–	–	–	–	–	–	–	18
18. Karel Průša, Slaný	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	7	7	14
19. Tadeáš Růžička, Liberec	–	–	–	–	–	–	6	8	–	–	–	–	–	14
20. Daniel Klíma, Praha	12	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	12
21. Dominik Hrbek, Pardubice	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	1	1

Foto: Karel Herman a Eva Palánová

Divišov – 20. října
Divišov se dnes probudil do mlhavého rána, které by mohlo směle posloužit jako kulisy Poeho románů. Předposlední kolo letošní série PRO-TEC Speedway Mini Cup do městyse pod Blaníkem přilákalo neuvěřitelných šestnáct kolibříků. A tak ke slovu musel přijít rozpis na čtyřiadvacet jízd základního rozpisu s šesticí finále navrch! Největší pozornost však poutala rozjížďka s číslem dvacet, na jejíž startovní rošt poslal los trojici neporažených. Svou vítěznou šňůru vyrazil prodloužit Vojtěch Šachl. Jenže Jaroslav Vaníček se nehodlal smířit s prohrou, jenže při svém útoku ve druhém nájezdu si o vedoucího divišovského závodníka škrtnul. Krizový moment sice ustál na jedničku, nicméně klesl až na chvost za Bruna Belana. Finále A mu tím pádem sebral Jan Jeníček, jenž podlehl jenom Vojtěchu Šachlovi v páté jízdě. Ten v áčku rychle zamířil za dalším prvenstvím, zatímco z boje o druhé místo s Janem Jeníčkem vyšel úspěšně Bruno Belan. Jaroslav Vaníček vzal zavděk alespoň prvním místem ve finále B a faktem, že před divišovským vyvrcholením série zítra dopoledne mu již nemůže celkové vítězství v sérii sebrat nikdo, byť by sebevíc chtěl.

Tři neporažení

Ranní mlha se začala naštěstí rychle rozpouštět v paprscích sluníčka, které se někdy před jedenáctou přece jen rozhodlo, že dnešní den nenechá utápět v šedivých konturách. Před rozpravou závodníci, kteří blbnuli na kolech, připomínali spíše mlhavé přízraky, nicméně trénink jim už dodal viditelnější obrysy.

Zdeněk Schneiderwind dostál svému slovu, že nejmenší ze třech divišovských oválů udělá co nejširší. Nicméně dvě tréninkové sekce přinesly přece jen větší množství pádů, které se nevyhnuly kupříkladu Ericu Pufferovi, Karlu Průšovi či Štěpánu Jurčovi. Bruno Belan zase musel předčasně z oválu, když mu prasknul řetěz. Jeho otec Rudolf si v depu dával s opravou poměrně na čas, ale začátek závodu stihnul včas.

Na sklonku sezóny přestaly mít vložené jízdy smysl a tak se i začínající závodníci integrovali do hlavního závodu. Jejich počet tím pádem dosáhl šestnácti a ke slovu se dostal rozpis s dvaceti čtyřmi základními a šesti finálovými jízdami.

Favorité se vesměs ujímali vlády a to tím spíše, pakliže kvantum závodníků zmenšovalo pravděpodobnost, že na sebe narazí. Po dvou sériích zůstávali neporaženi Jaroslav Vaníček, Bruno Belan a Vojtěch Šachl. Svých prvenství dosáhli v zásadě pokaždé ve stylu start – cíl. Mnohem zásadnější pro celkový výsledek měla mít až rozjížďka s číslem dvacet, kde vedoucí trojice měla narazit sama na sebe.

Pochlubit se cenným skalpem ovšem mohl Vojtěch Šachl, který v páté jízdě obral o bod Jana Jeníčka. Úhelným kamenem jeho výsledku se stal skvělý start, zatímco Pardubičan startující z nejvzdálenější dráhy se v úvodním výjezdu musel ještě probít před stále se zlepšujícího Vojtěcha Zamazala.

Jan Jeníček se ale záhy vydal na vítěznou cestu. V rozjížďce s číslem dvanáct přestřihnul vítěznou šňůru Matěje Frýzy, který se musel vypořádat s Karlem Průšou, jenž se dnes dočkal svého ostrého debutu v seriálu. V šestnácté jízdě se Pardubičanovi do cesty postavil Štěpán Jurča.

Březolupský závodník neprožíval zrovna šťastné ráno. Čtvrtou jízdu vedl před Matějem Frýzou, ale ve druhém okruhu se nechal vynést mimo ovál. V rozjížďce s číslem deset zase upadl při útoku na Vojtěcha Šachla. A bodů se nedočkal ani nyní, byť na pardubického závodníka odstartoval.

Jan Jeníček šel již v prvním oblouku před Štěpána Jurču, aby své vedení potvrdil v druhém nájezdu. Na konci třetí série základní části závodu ztrácel stále jen jediný bod, zatímco Štěpán Jurča se opět netrefil mezi ohraničení závodní trati.

Na čele se stále držela stejná trojice závodníků. Vojtěch Zamazal skvěle reagoval na let pásky v rozjížďce s číslem čtrnáct, nicméně Jaroslav Vaníček jej minul už v úvodním nájezdu. Po pádu Tonyho Katry jel Bruno Belan v repete patnácté jízdě sám. A konečně Vojtěch Šachl v sedmnácté jízdě odvedl Matěje Frýzu s Matoušem Kameníkem.

 

Verdikty rozjížďky s číslem dvacet a finále A

Scénář závodu napovídal, že po rozjížďce s číslem dvacet zůstane na čele již jen jeden jediný neporažený závodník. A co víc, že třetí v cíli neprojde branou finále A. Po vylétnutí pásky vystřelil do vedení Vojtěch Šachl. Hned za ním Jaroslav Vaníček a Bruno Belan.

Ve druhém nájezdu se Pražan cpal do vedení po vnitřní straně. Manévr mu však nevyšel, protože si škrtnul o vedoucího divišovského závodníka. Incident na hony daleko zaváněl pádem, nicméně Jaroslav Vaníček jej dokázal ustát. Avšak nejenže nepřevzal vedení, ale přišel rovněž o druhou příčku, pro niž se ochotně natáhnul Bruno Belan.

Jaroslav Vaníček se už nestačil vrátit zpět, takže bylo vymalováno. Vojtěch Šachl triumfoval v základní části bez ztráty bodu, Bruno Belan dosáhnul na jedenáct bodů, avšak Jaroslav Vaníček skončil s deseti. Ve hře o áčko jej ještě chvilku udržoval Luboš Krejča.

Pražský závodník totiž v jednadvacáté jízdě odstartoval na Jana Jeníčka. Pakliže by jej porazil, Pardubičan by skončil s deseti body, ale proti třem trojkám Jaroslava Vaníčka by mohl postavit jen dvě. Jan Jeníček si dobře spočítal, kolik bije. Ve druhém kole podjel v prvním nájezdu Luboše Krejču a s jedenácti body se stal posledním finalistou.

Pořad finálových jízd otevřel Petr Marek. Chabařovický nováček letošní sezóny měl docela krutý los, který mu dnes vesměs stavěl do cesty zkušenější soupeře. A když ve třinácté jízdě atakoval Tonyho Katru, přejel vnější čáru. A tak v jeho rukou zůstal černý Petr, aby sám obkroužil čtyři okruhy ve finále F.

Éčko se muselo obejít bez Štěpána Jurčy. Březolupský závodník vítězstvím nad Matoušem Kameníkem v rozjížďce s číslem třiadvacet dal konečně smůle na zadek a inkasoval tři body. Ale nakonec raději se svým otcem Klementem naložili motocykl do svého automobilu a vyrazili na dětskou akci do vzdálené Kopřivnice.

Finále E přineslo fantastický duel, v němž si Luboš Krejča vydřel vítězství na Tony Katrou. Jenže v cíli jej místo třech bodů čekalo vyloučení, protože se v zápalu svého boje dostal oběma koly mimo ovál. Déčko se muselo opakovat vinou pádu Karla Průši, který upadl na začátku druhého kola.

Zastavení se stalo osudným pro Jakuba Exlera, který zrovna vedl. Po restartu se opět dostal do čela, ale v úvodním oblouku závěrečného okruhu upadl. Sice se dokázal vrátit do sedla, nicméně zabránit Matouši Kameníkovi ve vítězství už neuměl. Mezi smolaře se zařadil rovněž Vojtěch Zamazal. Triumfoval stylem start – cíl před Ericem Pufferem a Adamem Nejezchlebem ve finále C, nicméně se dostal mimo trať a sám sportovně uznal svou diskvalifikaci.

Jaroslav Vaníček si spravil chuť v áčku, jemuž kraloval před zraky Adama Bednáře a Matěje Frýzy, jenž však do cíle nedorazil. A pak již přišlo na řadu áčko. Vojtěch Šachl proměnil exkluzivní start v pohodlné vedení. Za jeho zády však Jan Jeníček měl plno starostí s Brunem Belanem. Slaňák se zleva druhé zatáčky ve druhém kole dostal na druhou příčku. Udržel ji až do cíle, byť velice těsně, protože Jan Jeníček se jen horko těžko smiřoval s porážkou.

		F	E	D	C	B	A	TOT
1. Vojtěch Šachl, Divišov	3 3 3 3						3	15
2. Bruno Belan, Slaný	3 3 3 2						2	13
3. Jan Jeníček, Pardubice	2 3 3 3						1	12
4. Jaroslav Vaníček, Praha	3 3 3 1					3		13
5. Adam Bednář, Praha	2 3 3 2					2		12
6. Matěj Frýza, Plzeň	3 2 2 3					E		10
7. Eric Puffer, D	2 1 3 2				3			11
8. Adam Nejezchleba, Ch.	2 2 2 2				2			10
9. Vojtěch Zamazal, Slaný	1 3 2 3				L			9
10. Matouš Kameník, Divišov	3 2 1 2			3				11
11. Jakub Exler, Praha	1 X 2 3			2				8
12. Karel Průša, Slaný	3 1 2 1			X				7
13. Tony Katra, Slaný	1 2 X 1		3					7
14. Luboš Krejča, Praha	2 2 X 2		L					6
15. Štěpán Jurča, Březolupy	L X L 3		–					3
16. Petr Marek, Ch.	1 L 1 1	3						6

Poznámka: mítink se konal na nejmenší dráze

Průběžné pořadí seriálu:

	DIV	CHA	SLA	CHA	DIV	SLA	PHA	DIV	PHA	CHA	PHA	DIV	TOT
	14.4.	26.4.	5.5.	19.5.	3.6.	23.6.	10.7.	22.7.	28.8.	6.9.	9.10.	20.10.
1. Jaroslav Vaníček, Praha	15	13	14	15	15	14	15	15	15	15	10	13	169
2. Vojtěch Šachl, Divišov	10	13	15	10	13	12	10	12	12	13	13	15	148
3. Jan Jeníček, Pardubice	5	12	–	13	10	12	14	13	12	10	12	12	125
4. Vojtěch Zamazal, Slaný	10	12	11	12	10	11	10	12	11	–	11	9	119
5. Bruno Belan, Slaný	14	11	9	–	11	13	10	9	13	–	15	13	118
6. Adam Nejezchleba, Ch.	6	9	8	9	9	8	10	12	9	9	8	10	107
7. Jakub Exler, Praha	10	0	–	–	–	5	8	10	10	11	11	8	73
8. Adam Bednář, Praha	–	–	–	–	–	–	–	11	9	10	12	12	54
9. Luboš Krejča, Praha	5	5	5	–	–	–	4	–	9	7	10	6	51
10. Matouš Kameník, Divišov	–	–	–	–	5	–	–	6	–	10	5	11	37
11. Matěj Frýza, Plzeň	–	–	–	5	–	–	–	–	5	12	–	10	32
12. Lukáš Vinter, Praha	12	6	10	3	–	–	–	–	–	–	–	–	31
13. Eric Puffer, D	–	–	7	–	–	5	–	–	–	–	–	11	23
14. Sarah Fischer, D	–	–	9	–	–	9	–	–	–	–	–	–	18
15. Petr Marek, Ch	–	–	–	–	–	–	–	–	–	8	–	6	14
16. Tadeáš Růžička, Liberec	–	–	–	–	–	–	6	8	–	–	–	–	14
17. Tony Katra, Slaný	–	–	–	–	–	–	–	–	–	6	–	7	13
18. Štěpán Jurča, Březolupy	–	–	–	–	9	–	–	–	–	–	–	3	12
19. Daniel Klíma, Praha	12	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	12
20. Karel Průša, Slaný	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	7	7

Foto: Mirek Horáček