Sanok – 26. a 27. ledna
O uplynulém víkendu se v polském Sanoku přepisovala historie ledové ploché dráhy. Poklidné městečko, nacházející se poblíž ukrajinsko-slovenských hranic, se může do budoucna těšit na závody ještě většího kalibru, než je mistrovství Evropy. Polští pořadatelé se tím také vůbec netají a již příští sezonu chtějí požádat o pořádání jednoho z kvalifikačních kol mistrovství světa.
Franz Zorn našel svého prvního přemožitele
Podnět těmto všem ambicím dává útulný stadion v překrásném prostředí, který je součástí sportovního komplexu zahrnujícího mimo jiné i hokejovou halu a plavecký bazén. Čtyři sta metrů dlouhá rychlobruslařská dráha s umělým chlazením, osvětlením a výsledkovou tabulí nabízí pro tři tisícovky dokonalý zážitek.
Po oba dva dny mistrovského závodu byly ochozy zcela zaplněny. Již při slavnostním ceremoniálu vlajky zúčastněných států nesli žáci místního hokejového klubu a to v plné výstroji. V sobotním semifinále se bojovalo o osmičku volných míst pro finále. České barvy hájil mladší ze sourozenecké dvojice Klatovských, Jan.
Začal celkem dobře a v první jízdě si na své konto připsal dva body. Jenže poté přišla série vyloučení, defektu a pádu, která uala veškeré šance na postup. Tuto špatnou bilanci ovlivnilo zranění, které si způsobil již v pátek při druhém ročníku Sanok Cupu. Při souboji mu rakouský jezdec Harald Simon rozpáral botu a vše si vyžádalo lékařské ošetření v nemocnici.
Jak se svěřil český reprezentant, druhý den ráno mu noha hodně otekla a… „Prostě, i když jsem moc chtěl, tak to nešlo. Teď se musím dát dohromady a dobře se připravit na družstva do Ruska.“
Vítězství ukořistil Rakušan Frank Zorn v dodatkovém rozjezdu s Rusem Romanem 
Akimenkem. Do rozjezdu museli jezdci v souboji o třetí pozici. Úspěšnější byl Fin Antti Aakko, který udolal Němce Stefana Pletchachera.
Frank Zorn byl donucen své vítězství vydobýt v rozjezdu poté, co vůbec poprvé poznal svého pokořitele na dráze v Sanoku. Stalo se tak v sedmnácté jízdě po nádherném souboji. Rakouského fenoména zdolal Rus Igor Kononov, ten po dvou pádech v úvodu postup zachraňoval třemi vítěznými jízdami v řadě.
Antonín Klatovský želel čtvrté jízdy
Nedělní finále provázelo husté sněžení, to ale vůbec neovlivnilo hladký průběh závodu a dobrý stav ledového oválu přispěl k překrásným soubojům. Frank Zorn tentokrát nikoho nenechal na pochybách. Podporován svým nepřehlédnutelným fan klubem si připsal kompletních patnáct bodů a zaslouženě získal titul mistra Evropy, čímž narušil hegemonii ruských ledařů posledních let.
Z Rusů se nejlépe vedlo po oba dva dny Romanu Akimenkovi, který získal stříbrnou pozici. Bronzovou medaili si na svůj krk pověsil finský sympaák Antti Aakko. Pořadí obou závodů na stupních vítězů bylo totožné. Smutnit ze čtvrtého místa může naopak jeden z velkých 
favoritů Igor Kononov, který hned při své původní jízdě najel do pásky a byl vyloučen.
Toto ho stálo zisk z některých cenných kovů.
O místo na stupních vítězů dlouho bojoval také jediný český zástupce ve finálovém závodě Antonín Klatovský. Začal skvěle a ihned v první rozjížďce dne zvítězil a polské publikum mohlo ocenit jeho holubičku. Ve třetí rozjížďce opět protnul cílovou pásku jako první po volném výkonu ze třetí pozice po startu.
Osudným momentem se stala jeho v pořadí čtvrtá jízda. Horší start a volba dráhy nepřinesly kýžený efekt jako v jízdách předchozích. Nula na jeho kontě byla dozajista hořká pilulka. Po závodech se magazínu speedwayA-Z svěřil: „Je to pech, za všechno si můžu sám, zkoušel jsem to jet po lajně jako zkraje závodu, ale po úpravě dráhy se vše totálně změnilo.“
Celkové šesté místo je i tak velký úspěch české ledové ploché dráhy. Závěrečný ceremoniál obohatil překrásný ohňostroj. Na ledech neobvyklá záležitost.
Foto: Jiří Georgijev
