Divišov – 1. července
Již první závod na znovuotevřeném divišovském stadiónu zkraje října před šestadvaceti lety rozhodl o šampiónech republiky družstev. Od té doby se tady korunoval domácí mistr bezpočtukrát. Naposledy loni v soutěži juniorských družstev a obou šampionátech kolibříků. A konec konců, Pardubice tady získaly titul bez ohledu na výsledek posledního závodu ve Svítkově. Tradice udělování titulů zůstane zachována i v úterý odpoledne, kdy budou známi mistři republiky v jednadvacítkách a devatenáctkách. Zájem závodníků je tak obrovský, že Buddy Prijs musel zůstat oslyšen.
Eduard Krčmář je na nejlepší cestě k návratem na mistrovský trůn
„Přednost dostali všichni s českou a slovenskou licencí,“ vysvětluje Petr Moravec, předseda VV SPD, proč Holanďan, jemuž se v Čechách evidentně zalíbilo, navzdory svému zájmu ve startovní listině není. „Byli osloveni ti, co jeli první závod, jen Richard Geyer nereagoval. Buddy Prijs by přišel na řadu, až když odpadne někdo z těch zapsaných, zatím má slíbené všechny přebory.“
Zdeněk Holub (bílá) a Patrik Mikel bojují o titul vicemistra, Pražan však myslí i na zlato a Moravan na titul v devatenáctkách
Zatímco před dvěma měsíci donutilo pouhých dvanáct přihlášených VV SPD, aby posvětil zvláštní rozpis pro Markétu, závod v Divišově má sedmnáct jmen. Aby se však zachovala kontinuita finálové jízdy, čtveřice nejlepších se v ní setká také v úterý v Divišově.
Mark Helmhout může Patrika Mikela ještě potrápit
Právě i díky dvěma vítězstvím nad Zdeňkem Holubem je na čele aktuální klasifikace Eduard Krčmář. Čtyřbodová převaha zvyšuje jeho naději, že na trůnu zase vystřídá pražského závodníka. V samostatné klasifikaci devatenáctek vede Patrik Mikel.
Kastrace bohatého programu české juniorky může litovat nejen Michal Škurla, ale i další z okruhu favoritů Ondřej Smetana, který navíc s juniory letos končí
V souvislosti s plnou startovní listinou můžeme jen litovat, že se letos program obou juniorských šampionátů smrsknul na pouhopouhé dva závody. Nejenže boj o titul mohl být mnohem dramatičtější, ale osm závodů jako loni dávalo možnost nápravy zaváhání.
Navíc se jeden nejhorší výsledek škrtal, zatímco nyní jeden nepovedený závod znamená automaticky konec všech nadějí. Michal Škurla, jenž v Praze nastupoval s dlaní rozříznutou od úhlové brusky, o tom ví své.
Startovní listina:
1 Patrik Mikel, Březolupy
2 Steven Mauer, D
3 Michal Škurla, Praha
4 Václav Kvěch, Praha
5 Eduard Krčmář, Slaný
6 Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
7 Ján Mihálik, SK
8 Adam Fencl, Slaný
9 Zdeněk Holub, Praha
10 Michal Tomka, SK
11 Filip Hájek, Praha
12 Jakub Valkovič, SK
13 Mark Helmhout, NL
14 Ondřej Smetana, Praha
15 Josef Novák, Pardubice
16 Pavel Čermák, Praha
17 Adam Čarada, SK
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha – 3. května
Série neuvěřitelných událostí, které provázely pražskou ouverturu spojených juniorských šampionátů do jednadvaceti a devatenácti let, odstartovala včera večer. Michal Škurla si vzal flexu, aby ubrousil nějaké šrouby. Jenže nástroj se mu vysmekl a brusný kotouč se zakousnul do jeho levačky. Pražan nastoupil i se čtyřmi stehy a po úvodní nule vyhrál rozjížďku s číslem šest. Jenže slzy v jeho očích dávaly jasně najevo, že tohle je už za hranou. A vskutku, od třetí série za Michala Škurlu zaskakoval Václav Kvěch, jenž si v roli náhradníka prošel svým ostrým debutem v sedle pětistovky. O největší překvapení se postaral Mark Helmhout. Přítel dcery Sjoerda Rozenberga ještě předloni při svitavském Veteránkempu své jméno psal pořadatelům do programu raději sám, nicméně při Prague Open si sjednal větší míru pozornosti. A nyní poněkud pokazil včerejší jednadvacetiny Ondřeje Smetany, jehož vyřadil z finálové jízdy. O ní si na závěr řekl Patrik Mikel, který v klíčovém souboji o pódium odstartoval tradičně pod psa, ale v závěru sebral bronz právě Holanďanovi. To již však šachovnicová vlajka přivítala v cíli Eduarda Krčmáře, který právě uštědřil dnes čtvrtou porážku Zdeňku Holubovi, jemuž evidentně schází měsíc závodění jako praseti drbání. Stejně jako v Plzni se na pódium mistrovských stopětadvacítek postavili Filip Šifalda, Milan Dobiáš a Daniel Šilhán.
Zdeněk Holub, Eduard Krčmář a Patrik Mikel stojí na stupních vítězů
Favorit končí předčasně
Mark Helmhout v tréninku upadl, ale pak to bylo už jen lepší
Personální krize, kterou bývali zvyklí skloňovat spíše s v souvislosti se seniory výkonnostního středu, během pár posledních let dosáhla svými zlověstnými prackami i na juniorskou kategorii. Letos se důsledky projevily nasnadě. Místo osmi kol jednadvacítek a extra devatenáctek je na programu spojený šampionát s pouhopouhou dvojicí závodů.
Počty domácích juniorů se dostaly na historické minimum. Ke všemu si ještě Filip Hájek při přeboru v neděli ve Mšeně pochroumal koleno. A nechybělo mnoho a mohlo být ještě hůře. Při finále českého šampionátu v Pardubicích přišel Josef Novák o dva své motory a při nedělním tréninku ve Mšeně zadřel také třetí. „Narychlo jsme něco složili,“ vysvětloval pardubický závodník, proč se mohl na dnešním závodě objevit, avšak jedním dechem varoval. „Na juniorku to ale není.“
Patrik Mikel se dostává před Josefa Nováka
Protože Václav Kvěch měl ke svému prvnímu závodu na pětistovce nastoupit jen v úloze náhradníka a ani cizinci se v úterý do Čech příliš nehrnuli, VV SPD musel legalizovat užití systému pro dvanáct závodníků na patnáct rozjížděk zakončený finálovou rozjížďkou. Nikdo neměl tušení, že ve chvílích, kdy bylo vše uzavřeno, mohl ze startovní listiny vypadnout další závodník.
Michal Škurla včera večer potřeboval ubrousit šrouby na svém motocyklu, avšak bruska se mu smekla a zanechala mu ošklivou ránu na levé dlani. Loni měl v juniorce smůlu, chyba s neoznačenou pneumatikou mu sebrala body v Liberci, horečky zase v Žarnovici. Tím pádem neměl nic jistého v reprezentaci a cesta do Belle Vue lákala.
Labutí píseň Michala Škurly – na čele před Michalem Tomkou (modrá) a Markem Helmhoutem (bílá)
Jenže rozjížďka s číslem tři dala jasně najevo, že Michal Škurla nebude mít zrovna snadný večer. Po vylétnutí pásky zůstal vzadu a kýžený bod nepřinesly ani jeho nájezdy na třetího Adama Fencla. V rozjížďce s číslem šest však bylo všechno naopak. Michal Škurla vystřelil okamžitě do čela, aby proburácel pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce jako vítěz.
Michal Škurla komentuje své vítězství v rozjížďce s číslem šest:
„Kdybych nejezdil první, už bych to dávno zabalil!“
Ondřej Smetana (červená) v souboji s Adamem Fenclem
Tři body na Pražanově kontě byly první, ale zároveň také poslední. Slzy v jeho očích po návratu byly neklamným důkazem, jakým martýriem si Michal Škurla na ovále prošel. Nezbylo než hodit ručník do ringu, smířit se s postem náhradníka v mistrovství světa a sen o medaili v mistrovství republiky o rok odložit.
Na čele zůstává jediný muž
Vrátíme-li se na opačný pól výsledkového spektra, již po dvou sériích bylo jasné, že pakliže bude mít dnešní závod nějakého suveréna, bude jím Eduard Krčmář. Slaňák s dokonalým nadhledem dvakrát vyhrál rozjížďku s číslem dvě.
Při repete rozjížľdy s číslem dvě zlobil Patrika Mikela (bílá) Michal Tomka
Za sebou měl Josefa Nováka, který v první zatáčce před sebe nepustil Patrika Mikela. Avšak také březolupský mladík si brousil zuby na Belle Vue a ve druhém oblouku se stejně dostal na druhou pozici. Na začátku třetího okruhu však Josef Novák upadl, přičemž na zem musel i za ním jedoucí Michal Tomka.
Josef Novák líčí svůj pád v první zatáčce třetího kola druhé jízdy:
„Blbě jsem se přetočil, aspoň že Michal včas zareagoval!“
Ze slabšího startu Patrika Mikela profitoval Michal Tomka, avšak v nájezdu do druhého oblouku byl březolupský závodník před ním. Ani napodruhé však Eduard Krčmář neměl sobě rovného a mohl se chystat na čtvrtou jízdu. V ní jej čekal Zdeněk Holub a jejich poslední duel v juniorce před půl rokem v Březolupech korunoval Pražana za mistra.
Eduard Krčmář jede první před Zdeňkem Holubem (modrá) a Ondřejem Smetanou (žlutá)
„Musím se ještě rozjezdit,“ upozorňoval Zdeněk Holub před závodem, že po aprílovém pádu v Peterborough prakticky celý duben stál. Rozjížďku s číslem jedna sice opanoval stylem start – cíl, avšak jeho protivníci při vší úctě medailové ambice neživili. Eduard Krčmář však hrál mnohem vyšší hru.
I když na let pásky lépe reagoval Zdeněk Holub, slánský závodník mířil před něho vnějškem první zatáčky. Že jeho šest bodů může vyrovnat Mark Helmhout, by před závodem tvrdil jen naprostý šílenec. Ale málo pravděpodobná věc se stala realitou. Holanďan, který vystrčil růžky již při Prague Open, vystrčil růžky již v rozjížďce s číslem tři.
Studie startovní reakce od mantinelu stojí Václav Kvěch, Zdeněk Holub, Jakub Valkovič a Patrik Mikel
Zatímco Michal Škurla v ní marně bojoval o bod s Adamem Fenclem, on objel v první zatáčce Ondřeje Smetanu, jenž se před chabařovického odchovance dostával zrovna z opačné strany. Ondřej Smetana posléze pronásledoval Marka Helmhout až na cílovou metu. Jeho nájezd vedený vnějškem první zatáčky posledního kola se však také minul účinkem a Holanďan zaznamenal svůj první, ale nikoliv poslední cenný skalp dnešního večera.
Jenže v šesté jízdě mu vůbec nevyšel start. A zatímco Michal Škurla bojoval hlavně s bolestí zraněné ruky, Mark Helmhout trčel na třetí příčce za Michalem Tomkou. Tím pádem se po dvou sériích se o druhé místo s pětibodovým Zdeňkem Holubem dělil Patrik Mikel. Ten prve v rozjížďce s číslem pět v první zatáčce objel Adama Fencla. A protože se slánský závodník musel soustředit spíše na hájení své pozice před dotírajícím Stevenem Mauerem, vyhrál Patrik Mikel o rovinu.
Patrik Mikel (červená) se před Zdeňka Holuba nedotal
Nicméně pat na druhé příčce přežil jen o kousek druhou přestávku na úpravu dráhy. Zdeněk Holub je perfektní startér, takže již velice záhy zmizel z dohledu Patrika Mikela. Toho sice zdobila úžasná bojovnost, avšak Pražan jakoby si jeho záměry přečetl již dopředu. Bodové skóre Patrika Mikela v osmé jízdě vyrovnal Mark Helmhout. Na čele však zůstával Eduard Krčmář. V rozjížďce s číslem devět odvedl Ondřeje Smetanu a i nadále sám vládl průběžné klasifikaci.
Obsazení stupňů vítězů se formuje až v poslední zatáčce
Své druhé vítězství získal Mark Helmhout (červená) na úkor Josefa Nováka (modrá), Adama Fencla (bílá) a Stevena Mauera (žlutá)
Dnes se však měl chleba lámat až ve finálové jízdě, jejíž bodový zisk se připočítával k zisku ze základní části. V rozjížďce s číslem deset k němu vykročil Mark Helmhout. Jen stěží popsat úžas, který se nad Markétou rozhostil, když si v rozjížďce s číslem deset posadil za výfuk dvojici domácích favoritů Zdeňka Holuba a Ondřeje Smetanu!
„Dobrý start,“ viděl, proč se před poslední sérií mohl pyšnit deseti body. Stejná číslovka zdobila i Zdeňka Holuba. Eduard Krčmář v desáté jízdě odstartoval jako raketa, aby se po průjezdu cílem dostal na dvanáct. Patrik Mikel jej nemohl ohrozit, protože jej po vylétnutí pásky za svými zády zamknul Steven Mauer, jehož březolupský borec navzdory vší snaze neohrozil.
Páska letí nahoru okolo Richarda Geyera, Ondřeje Smetany a Eduarda Krčmáře
Steven Mauer mohl kalkulovat sedmi body, zatímco Ondřej Smetana jen se šesti. Jeho skóre nevyrovnal Adam Fencl. Sice v první zatáčce dvanácté jízdy objel Richarda Geyera, avšak Němec se o kolo později prakticky na stejném místě nacpal pod něho. A ponechal jen na pěti bodech.
Rozjížďka s číslem třináct nabídla další pohled na souboj úřadujícího mistra s vicemistrem, který ovšem dnes razantně vyrazil za návratem na trůn. Zdeněk Holub opět profitoval ze skvělého startu. V prvním oblouku navíc udržel spodní stopu a Eduarda Krčmáře za svými zády. Leč všeho do času…
Patrik Mikel (žlutá) Stevena Mauera nedohonil
Eduard Krčmář protáhl nájezd do druhé zatáčky a převzal vedení. S patnácti body mohl jen sledovat, kdo se po jeho boku objeví na startovním roštu finálové jízdy. Samozřejmě dvanáct bodů dávalo cenný poct jistoty Zdeňku Holubovi.
Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem čtrnáct objel Stevena Mauera, avšak jeho devět bodů bylo málo. Zoufale málo! Mark Helmhout měl již v této chvíli deset a Patrik Mikel osm. Oba se utkali v rozjížďce s číslem patnáct, v níž se Richard Geyer nechal polapit do pásky. Když jej vystřídal náhradník Václav Kvěch, vystřelil Patrik Mikel dopředu.
Adam Fencl jezdí před Richardem Geyerem a Jakubem Valkovičem
První povedený startovní manévr večera jej dostal přes vchod rozjížďky čtveřice nejlepších. Mark Helmhout na něho sice zaútočil vnitřní stranou první zatáčky, ale zůstal vzadu. Pak se soustředil na udržení druhé příčky. Dva body přičtené k jeho dosavadním deseti daly dohromady dvanáct. Při bodové rovnosti se Zdeňkem Holubem ovšem Holanďana upřednostnila tři vítězství ve srovnání s Pražanovýma dvěma.
Patrik Mikel vypráví o svém souboji s Markem Helmhoutem ve finálové jízdě:
„Chtěl jsem ho dohnat, abych byl na bedně. Naštěstí se mi to v poslední zatáčce povedlo.“
Eduard Krčmář přijímá gratulace od Zdeňka Holuba
Před finále vyjel Zdeněk Holub na ovál jako první. Nicméně Eduard Krčmář tahal za delší konec provazu i při jejich třetím souboji během dnešního večera. Po startu vypálil dopředu a před červencovým vyvrcholením v Divišově se může opřít o osmnáct bodů, zatímco Pražan skončil druhý.
Vodu kalil Patrik Mikel. Nyní nemohl být se svým startem spokojený ani náhodou, avšak rychle se pustil do nápravy stavu věci. Častoval Marka Helmhouta jedním útokem za druhý. Jeho úsilí se zdálo být beznadějné a Holanďan byl na nejlepší cestě přepsat historii. Avšak v poslední zatáčce se Patrik Mikel přece jen prokousal před něho a mohl se chystat na cestu na stupně vítězů.
Vítěz veze do Chabařovice dvanáct bodů
Zleva Pavel Kuchař, Daniel Šilhán, Milan Dobiáš a Filip Šifalda
Tři dny po své ouvertuře pokračoval také klasický šampionát stopětadvacítek. Protože kolibříci předcházeli velké hochy, byl Filip Šifalda vlastně prvním dnešním vítězem. Daniel Šilhán jej sice stahoval, avšak započítal si jen dva body.
Navlas stejně to bylo také v cíli rozjížďky s číslem dvě. Filip Šifalda opět triumfoval ve stylu start – cíl, avšak Daniel Šilhán dokázal ohlídat Milana Dobiáše. Jeho chvíle měla ovšem teprve přijít. V rozjížďce s číslem tři odvedl Pavla Kuchaře, který prve ve druhé jízdě zůstal stát vinou mechanických problémů.
Po startu třetí jízdy odleva Sindy Weber, Michal Baštecký, Pavel Kuchař a Milan Dobiáš
V rozjížďce s číslem čtyři nechal za sebou Daniela Šilhána, jehož útok v poslední zatáčce přišel přece jen pozdě. V páté jízdě se vlády ujal opět Filip Šifalda. Milan Dobiáš jej v závěru stahoval, avšak navzdory prohře se mohl těšit na druhou příčku.
Aby Daniel Šilhán totiž vyrovnal jeho devítibodový zisk, musel by závěrečnou šestou jízdu vyhrát. Jenže Filip Šifalda se po vylétnutí pásky dostal do čela. S tím se však Liberečan nehodlal smířit a spodem první zatáčky převzal vedení.
Daniel Šilhán se brání náporu Pavla Kuchaře
Jenže Filip Šifalda reagoval okamžitě a už ve výjezdu z druhé zatáčky byl zpátky v čele. Navíc si Daniel Šilhán ve druhé zatáčce vyjel ve druhém oblouku moc ven, což ho stálo i druhé místo, jež mu okamžitě sebral Pavel Kuchař. A tak jsme se dnes dočkali při vyhlašování repete sobotního závodu v Plzni.
Hlasy z depa
Eduard Krčmář vykročil za návratem ke ztracenému titulu
„Dneska to bylo dobrý,“ neměl Eduard Krčmář pražádný důvod hledat negativa. „Motorky šlapaly a závod byl v pohodě. Každou jízdu jsem zkoušel něco jiného a všechno se osvědčilo. Motorka jela pěkně, já taky, není co řešit!“
„Žádná sláva,“ odtušil Zdeněk Holub. „Musím se rozjezdit. Ať to začne fungovat, jak má. Je znát, že jsem měsíc nejezdil. Není to ono, musím se rozjezdit, proto pojedu všechny závody, co budou možný. Snažím se, ale dnes jsem každou jízdu jel po úpravě!“
Patrik Mikel překonal Marka Helmhouta až v poslední zatáčce
„Super, dneska super,“ rozplýval se Patrik Mikel v superlativech. „Šly mi starty, byly dobrý. Sedělo mi to, jel jsem suprově, motorka byla suprově nastavená, bavilo mě to. Ve čtvrtý jízdě jsem start posral, ve finále taky, ale je to dobré, nebo to už není nejhorší. Chtěl jsem ho dohnat, abych byl na bedně. Naštěstí se mi to v poslední zatáčce povedlo. Super, jsem rád, mechanici fungovali na sto pět procent (smích).“
Ondřej Smetana nemohl být spokojen
„Špatný to bylo,“ reagoval Ondřej Smetana na skutečnost, že se mu brána finálové jízdy zabouchla prakticky rovnou před nosem. „Měl jsem málo bodů, devět je hrozně málo. O kousíček jsem se nedostal do finále. Dělám zbytečné zmatky a chyby, co bych neměl dělat. Snad to v Divišově vylepším.“
Adam Fencl byl spokojen
„Zajímavý,“ reagoval Adam Fencl na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Mám radost, povedlo se mi odvýst toho Mauera. Spokojenost, docela jo. V Divišově ještě uvidím.“
„Měl jsem problém se zapalováním a jednou přišla páska,“ smutnil Richard Geyer. „Divišov ještě musím domluvit se šéfem (smích).“
„Narychlo jsme něco složili,“ vysvětloval Josef Novák, jak vyřešil situaci po fatálních závadách svých motorů minulý týden. „Složili jsme, co šlo, avšak na juniorku to není. Spokojenej‘ vůbec nejsem, nevěděl jsem, co s tím.“
Finálová jízda: Zdeněk Holub a Eduard Krčmář bojují o vedení, Patrik Mikel a Mark Helmhout o třetí příčku
FIN
TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
3
18
2. Zdeněk Holub, Praha
3 2 3 2 2
2
14
3. Patrik Mikel, Březolupy
2 3 2 1 3
1
12
4. Mark Helmhout, NL
3 1 3 3 2
0
12
5. Ondřej Smetana, Praha
2 1 2 1 3
9
6. Steven Mauer, D
2 1 2 2 2
9
7. Adam Fencl, Slaný
1 2 0 2 1
6
8. Richard Geyer, D
E 0 1 3 T
4
9. Michal Tomka, SK
1 2 0 0 1
4
10. Michal Škurla, Praha
0 3 – – –
3
11. Jakub Valkovič, SK
1 0 1 0 1
3
12. Josef Novák, Pardubice
X 0 1 1 0
2
13. Václav Kvěch, Praha (res)
0 0 0 0
0
Nevídaný šok – Mark Helmhout míří v desáté jízdě za triumfem, čemuž mohou Zdeněk Holub, Ondřej Smetana a Michal Tomka jen zpovzdálí přihlížet
Aktuální pořadí juniorských šampionátů:
U21
U19
PHA
TOT
3.5.
1.
Eduard Krčmář, Slaný
18
18
2.
Zdeněk Holub, Praha
14
14
3.
1.
Patrik Mikel, Březolupy
12
12
4.
Mark Helmhout, NL
12
12
5.
Ondřej Smetana, Praha
9
9
6.
Steven Mauer, D
9
9
7.
2.
Adam Fencl, Slaný
6
6
8.
3.
Richard Geyer, D
4
4
9.
4.
Michal Tomka, SK
4
4
10.
Michal Škurla, Praha
3
3
11.
5.
Jakub Valkovič, SK
3
3
12.
6.
Josef Novák, Pardubice
2
2
13.
7.
Václav Kvěch, Praha
0
0
Pódium stopětadvacítek: Milan Dobiáš, Filip Šifalda a Daniel Šilhán
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 3
12
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
1 3 3 2
9
3. Daniel Šilhán, Liberec
2 2 2 1
7
4. Pavel Kuchař, Praha
E 2 1 2
5
5. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
1 1 1 0
3
6. Michal Baštecký, Praha
0 0 0 0
0
Filip Šifalda vede před Danielem Šilhánem, Pavlem Kuchařem a Michalem Bašteckým
Aktuální pořadí šampionátu:
PLZ
PHA
TOT
30.4.
3.5.
1. Filip Šifalda, Chabařovice
11
12
23
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
10
9
19
3. Daniel Šilhán, Liberec
8
7
15
4. Jan Kvěch, Praha
7
NS
7
5. Pavel Kuchař, Praha
1
5
6
6. Petr Chlupáč, Praha
6
NS
6
7. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
NS
2
2
8. Bruno Belán, Slaný
1
NS
1
9. Terezie Nádraská, Plzeň
1
NS
1
10. Michal Baštecký, Praha
NS
0
0
Eduard Krčmář v roli taxikáře veze Patrika Mikela z vyhlášení vítězů do depa
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Michal Škurla zaslouží respekt, že zkusil závodit i s bolestivým zraněním
Liberec – 16. května
Nasazení startovních čísel svedlo trojici pretendentů mistrovského trůnu, kteří shodou okolností startovali v českých devatenáctkách naposledy, již do rozjížďky s číslem jedna. Eduard Krčmář a Zdeněk Holub letěli dopředu jako střely a nechtěli slevit ani o milimetr. Avšak ještě před nájezdem do první zatáčky se zahákovali jako středověké plachetnice. Zahnout bylo za těchto okolností nemožné a pád, který naštěstí nejvíc odskákalo přední kolo slánského borce, nevyhnutelný. Při repete se Eduard Krčmář vydal na vítěznou cestu, aby v dalších snazších jízdách neustále zlepšoval set-up svého motocyklu. Ve finále jej skvělý start katapultoval do vedení a po čtyřech kolech mohl slavit svůj třetí triumf v šampionátu za sebou. Zdeněk Holub za jeho zády měl plné ruce práce s Michalem Škurlou. Ten si zvolil vnější pozici na startovním roštu. A když mu záměr objet konkurenty stojící po jeho levici nevyšel, musel útočit. Avšak nakonec mu dle jeho slov chybělo ke stříbru jedno jediné kolo.
Michal Škurla, Eduard Krčmář a Zdeněk Holub na stupních vítězů
Drama základní části začíná i končí první jízdou
Desítka závodníků se v libereckém depu rozhodně netísnila
Přeložení šampionátu republiky do devatenácti let z původního zítřka na dnešek, bylo především v zájmu závodníků. Diváci šli v tomto případě poněkud do pozadí a to nikoliv neoprávněně. Termínová kolize se světovým pohárem stopětadvacítek v Plzni zkřížila plány možná jen několika jedinců. Avšak semifinálový duel našich hokejistů s Kanadou v pražském mistrovství světa byl až příliš velkou konkurencí.
Do libereckých Pavlovic si tím pádem našla cestu jen hrstka diváků, což pořadatelé předvídali a hlavní stan s občerstvením ponechali zavřený. Skvělé klobásky s pivem se nabízely jen u vchodu vedle nové tribunky, která však bohužel zela prázdnotou.
Ronny Weis radil Richardu Geyerovi i se zlomenou rukou a nohou, ale pohybovat se musel na kole
Diváci se rozhodně netlačili a stejně tak závodníci v depu. Źiga Kovačič, který měl na poslední chvíli doplnit startovní pole, nedorazil. A tak se o titul mistra republiky do devatenácti let anno domini 2015 utkalo původně ohlášených deset závodníků.
Trojice favoritů o titul, tedy Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Michal Škurla, dostala startovní čísla od jedničky do trojky. A tím pádem se utkala již v první jízdě základního rozpisu. Páska letěla nahoru a s ní Eduard Krčmář a Zdeněk Holub za svým ambiciózním cílem. Jenže jejich duel netrval dlouho. Už v první zatáčce oba leželi na zemi a později hovořili o štěstí, že se jim Michal Škurla a Kryštof Rybář dokázali včas vyhnout.
„Edík mě tam srovnal,“ popisoval incident Zdeněk Holub. „Řidítkama jsem mu vyplet‘ přední kolo. Myslel jsem, že ležíme všichni čtyři, ale naštěstí ne.“
Eduard Krčmář popisuje svou kolizi se Zdeňkem Holubem v rozjížďce s číslem jedna:
„Zahákli jsme se do sebe už dva, tři metry po startu. Zůstali jsme zaháklí až do prvního nájezdu. Nešlo vůbec zatočit. Naštěstí jsme seskočili, takže se nic nestalo.“
Karel Voborník, který do Liberce původně přijel jako předseda jury, ale nakonec musel usednout za rozhodcovský pult, nechal opakovat všechny čtyři. Repete však už nikterak dramatickými okamžiky nepřetékalo. Eduard Krčmář zmizel všem z dohledu už v prvních metrech.
Michal Škurla se snaží vyhnout se Eduardu Krčmářovi (červená) a Zdeňku Holubovi (modrá)
Vykročil tak rázně na startovní rošt finálové rozjížďky. Oba Pražané měli ještě čtyři další rozjížďky, aby své bodové manko dohnali. A ostatní mohli rozjet svůj vlastní závod o poslední místečko v rozhodující jízdě vedle nich.
Nejlépe jej rozehrál Filip Hájek, jenž shodou okolností dnes slavil své osmnáctiny. V rozjížďce s číslem dvě vystřelil do čela, zatímco Richard Geyer od mantinelu nestihnul více než se zařadit za jeho záda. Jenže Pražan, jenž před třemi dny dokázal postoupit do finále mistrovství republiky jednotlivců, v první zatáčce posledního kola upadl.
„Natáhlo mě to tam a jel jsem rovně,“ přibližoval okolnosti. Jeho vítězství zdědil Richard Geyer, jehož tříbodový zisk hned vzápětí srovnal Patrik Mikel. Přitom rovněž ve třetí jízdě začínal zezadu. Jeho jediným soupeřem byl Bartosz Kibala. Polák sice odstartoval lépe, jenže březolupský mladík ztrestal jeho chybu ve výjezdu z první zatáčky třetího kola.
Eduard Krčmář nezaváhal ani ve své šesté jízdě
Filip Hájek před svým pádem zatím vede rozjížďku s číslem dvě před Richardem Geyerem a Josefem Novákem
První série jízda jakoby zakonzervovala úroveň dramatu. Sotva Patrik Mikel projel vítězně cílem rozjížďky tři a pořadatelé upravili dráhu, nikdo jiný mimo okruh trojice hlavních favoritů nedokázal dojet do cíle jako první. Boj o čtvrté místo ve finále se tedy odehrával za zády Eduarda Krčmáře, Zdeňka Holuba a Michala Škurly, kteří nepřipustili ani stín pochybností, že by v rozhodující jízdě měli chybět.
Vrch si v něm udržoval Richard Geyer. Ve čtvrté jízdě se soustředil na udržení druhé příčky za zády Eduarda Krčmáře a v úvodním výjezdu před sebe nepustil vnějškem útočícího Patrika Mikela, zatímco Filip Hájek zůstal trčet vzadu a jeho bodové zpoždění se dostávalo na nedostihnutelnou úroveň. Jeho smůla však nekončila, v osmé jízdě vrazil do Bartosze Kibaly, který se před ním přetočil v první zatáčce. Kolize si ale naštěstí nevybrala následek v podobě zranění.
Patrik Mikel ujíždí Bartoszi Kibalovi
V rozjížďce s číslem devět předvedl Richard Geyer nejlepší start, avšak již od půlky zatáčky se musel dívat na záda Michala Škurly. Mnohem důležitější se ovšem stala skutečnost, že za sebou nechal nejen Josefa Nováka, ale především Patrika Mikela.
Březolupský junior prohrál s Němcem již podruhé, takže na něho v průběžné klasifikaci ztrácel dva body. Aby jej v závěrečných dvou sériích po třech jízdách překonal, musel by porazit Eduarda Krčmáře a Zdeňka Holuba. Druhá šance pracovala s nepravděpodobnou alternativou smůly Richada Geyera.
Souboj dvěstěpadesátek vyzněl jednoznačně pro Adama Fencla, který na snímku jede před Kryštofem Rybářem
Ani jedna z možností se ovšem nestala realitou. Patrik Mikel skončil v desáté a třinácté jízdě druhý. Porážky Josefa Nováka, který dnes dle svých vlastních slov postrádal jiskru, na finále nestačily. Richard Geyer byl totiž v rozjížďkách s čísly jedenáct a třináct rovněž druhý. Patrik Mikel tím pádem vzal zavděk pátým místem před Adamem Fenclem. Chabařovičan se slánskou vestou absolvoval tři ze svých pěti jízd proti Kryštofu Rybářovi, který stejně jako on sedlal dvěstěpadesátku, a v pomyslné klasifikaci čtvrtlitrů hrál jednoznačně prim.
Finále, na něž si účastníci mohli obout novou pneumatiku, se stalo jednoznačnou kořistí Eduarda Krčmáře. Slánský závodník nezaváhal už při vylétnutí pásky a dostal se do vedení před Zdeňka Holuba. Michal Škurla měl při volbě drah na výběr jen trojku a čtyřku. Vybral si postavení až u mantinelu v naději, že všechny soky po své levici objede v první zatáčce.
Eduard Krčmář vede finálovou jízdu před Zdeňkem Holubem, Michalem Škurlou a Richardem Geyerem
Jeho záměr nevyšel a na začátku protilehlé rovinky měl za sebou pouze Richarda Geyera. Pustil se však do útoku. Ve třetím kole se v zatáčce u depa zdálo, že se dostane před svého kolegu. Zdeněk Holub však druhou příčku uhájil.
V poslední zatáčce svůj manévr vnějškem zopakoval. Ve výjezdu jej ale Zdeněk Holub zavřel. „Jezdit se na pět kol, mám stříbro!“ rozloučil se s devatenáctkami, v nichž letos jeli naposledy i Eduard Krčmář a Zdeněk Holub.
Zdeněk Holub komentuje své stříbrné loučení s devatenáctkami:
„Kdybych nebyl tak bolavej‘, dopadlo to jinak. Naštěstí jsem uhlídal Škurlíka a po těch mejch‘ dřívějších tragickejch‘ devatenáctkách tyhle nejsou tak tragický.“
Hlasy z depa
Michal Škurla (žlutá) musel ve finále útočit, avšak Zdeněk Holub (modrá) odolal a Eduard Krčmář jen zvyšoval náskok
„Jsem spokojenej‘,“ nezastíral Eduard Krčmář. „Celý závody šly v dobrým, akorát jsem dolaďoval motorku. Byl jsem rychlej‘ už v první jízdě, ale ladil jsem to, abych byl ještě lepší. Ve finále jsem měl supráckej‘ start a pak si to už jen hlídal. Jsem rád, devatenáctky jedu poslední rok, proto jsem rád, že jsem vyhrál. Jsem rád, že to přeložili na dnešek. Je málo závodníků, byli tady tři nebo čtyři, co se s nima dalo závodit, ale finálová jízda byla vyrovnaná. Super, vyhrál jsem, mám radost!“
Josef Novák dle svých slov postrádal jiskru
„Bolavý,“ odpovídal Zdeněk Holub na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo s připomínkou na pád v rozjížďce s číslem jedna. „Edík mě tam srovnal. Řidítkama jsem mu vyplet‘ přední kolo. Myslel jsem, že ležíme všichni čtyři, ale naštěstí ne. Ve finále jsem už byl bolavej‘, po těch všech mejch‘ tragickejch‘ devatenáctkách, tyhle tak tragický nejsou.“
„Bylo to docela dobrý,“ vyprávěl Michal Škurla. „Povedlo se mi nastavit motorku. Ve finále jsem se snažil útočit. Chtělo to ještě jedno kolečko. Jezdit se na pět kol, mám stříbro.“
Zleva Adam Fencl, Kryštof Rybář a Eduard Krčmář
„Tož, škoda, že nebyla finálovka,“ našel Patrik Mikel jediný stín na své páté příčce. „Konečně jsem udělal pár startíků, už doufám, že budou lepší. Mám to v Liberci rád, je to sice tahavější na ruky, ale to mi nevadilo, makal jsem v zimě. Dneska to mohlo být lepší, ale i horší.“
„Docela to jde,“ komentoval Adam Fencl své šesté místo. „Mohlo to bejt‘ lepší, ale dvě pade není ono. Příští závod pojedu už na půllitru. Jsou na to tři tejdny, snad to stihneme udělat…“
„Dneska mi to nešlo,“ nezastíral Josef Novák. „Nebyl jsem uvolněnej‘, žádná koncentrace, dráha mi tady nesedí. Ještě jsem nepřišel, jak to mám jet. Z výjezdu bych to měl v půlce zatáčky začít zasedávat, ale nebyl jsem koncentrovanej‘ a zasedával až z výjezdu. Co nadělám, snad to bude lepší.“
Eduard Krčmář vede opakovanou rozjížďku s číslem jedna před Zdeňkem Holubem, Michalem Škurlou a Kryštofem Rybářem
TOT
FIN
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
15
1.
2. Zdeněk Holub, Praha
2 3 3 3 3
14
2.
3. Michal Škurla, Praha
1 3 3 3 3
13
3.
4. Richard Geyer, D
3 2 2 2 2
11
4.
5. Patrik Mikel, Březolupy
3 1 1 2 2
9
6. Adam Fencl, Slaný (250 ccm)
1 2 2 1 2
8
7. Josef Novák, Pardubice
2 2 0 1 1
6
8. Bartosz Kibala, PL
2 F R 2 1
5
9. Filip Hájek, Praha
F 0 2 1 0
3
10. Kryštof Rybář, Divišov (250 ccm)
0 1 1 0 1
3
Dnes si do Liberce mnoho diváků cestu nenašlo
Foto: Antonín Škach
Eduard Krčmář zasedl na trůn devatenáctiletých závodníků potřetí v řadě a vzhledem k věku i naposledy
Liberec – 15. května
Zatímco stopětadvacítáři přibývají jako houby po dešti, než jejich produkty dorostou, s největší pravděpodobností čeká českou juniorskou scénu ještě pár let stagnace. Ta se plně projevuje v šampionátu do devatenácti let, jehož se zítra v Liberci zúčastní pouhých deset závodníků. Před pořadateli je nutno smeknout klobouk, že nechtějí porušit kontinuitu soutěže, nicméně posun o čtyřiadvacet hodin dopředu se dostává ještě do více nešťastnějšího světla.
Eduard Krčmář přijede do Liberce obhajovat loňský titul
Česká plochá dráha zachytila trend, jímž se vydala evropská motocyklová federace, poměrně záhy, a již roku 1999 se konal první šampionát do devatenácti let. Zestárnutí tehdejší juniorské scény se v následujících čtyřech letech řešilo spojením s jednadvacítkami, avšak od srpna 2004 patří mistrovství republiky do devatenácti let pevně do domácího termínového kalendáře.
Od té doby zažil bohatá i chudá léta a nyní se dle všech indicií dostal k dalšímu rozcestí. Všichni domácí junioři mladší devatenácti let budou v Pavlovicích přítomni. Navíc vstřícným krokem VV SPD se do startovní listiny dostal i čtrnáctiletý Kryštof Rybář, i když v sedle dvěstěpadesátky.
Chuť na titul má dozajista i Zdeněk Holub
Bohužel se nepovedlo doplnit startovní listinu o více než dva zahraniční účastníky. Richard Geyer k nám jezdí již léta od svých stopětadvacítkařkých let, zatímco Polák Bartosz Kibala bude mít svou českou premiéru. Michal Tomka by měl mít motor po repasi až zítra, takže přesun ze Žarnovice do Liberce nemůže stihnout.
Nízký počet startujících již devatenáctky zažily loni v Praze nebo v červnu 2008 na plzeňských Borech. Jenže na Markétě je doplnila první liga a na Borech stopětadvacítky. Kolibříci měli být součástí závodu i v Liberci. Jenže přesun na stejný den s jejich plzeňským světovým pohárem se proti doplnění programu mistrovstvím republiky 125 ccm postavil.
Vstřícná politika VV SPD pustí na start i čtrnáctiletého Kryštofa Rybáře
Snaha nepostavit devatenáctky proti polské lize a připravit tak Eduarda Krčmáře a Pražany o možnost zrát v kvalitní lize je chvályhodná. Avšak jiný úplně jiný termín by evidentně představoval ideální východisko. Pořád existuje možnost doplnit startovní listinu o další závodníky a VV SPD slibuje zaujmout stanovisko. Nezbývá než doufat, že bude jiné, než přerušení tradice šampionátu nabízejícího měření sil nejmladších adeptů plochodrážního řemesla.
Patnáct jízd a finále
Rovněž Michal Škurla pojede zítra devatenácky naposledy
Pro zítřejší závod byl zvolen rozpis na patnáct jízd, odkud postoupí nejlepší čtveřice do finále. Jeho pořadí potom určí majitele sad jednotlivých medailí.
Pikantní je ovšem fakt, že se trojice Eduard Krčmář, Zdeněk Holub a Michal Škurla utká již v rozjížďce s číslem jedna. Trojka z jejich souboje bude velkým plusem, na druhou stranu poražení budou muset bojovat o to víc při svých dalších čtyřech startech.
Ani pro jednoho z této čtveřice totiž již žádní příště nebude vzhledem k datu narození v roce 1996.
Liberec – 27. dubna
Neděle 17. května měla být v Polsku dnem bez tamní ligy. Jenže velikonoční deštivé a sněhové přeháňky zrušily tradiční ouverturu všech třech divizí, jež našly své náhradní termíny právě předposlední neděli pátého měsíce. V onen den se však v Liberci měl konat český šampionát do devatenácti let. Náhradní řešení se našlo, nicméně přináší přesun na sobotu, kdy se však v Plzni koná světový pohár stopětadvacítek.
Termínová kolize na české plochodrážní scéně je vždy nepříznivá, byť hrstka fanoušků objíždějící stadióny závod od závodu se každoročně snižuje. Avšak vyhlašovat jeden den vítěze světového poháru a ve stejnou chvíli o pár desítek kilometrů dál mistra republiky, je upřímně řečeno poněkud silné kafe. I když Tomáš Topinka odhadoval, že změna postihne bratru deset platících diváků, určitě je škoda, že se přece jenom nenašel jiný termín.
„Po té co se z volného termínu bez polské ligy stal po Velikonocích termín se závody polské ligy,“ vysvětluje Petr Moravec důvod nešťastného přesunu libereckého závodu o čtyřiadvacet hodin dopředu. „Chceme dát šanci především hlavním favoritům šampionátu jet obojí. Při hledání termínů jde především o jezdce a pořadatele. Toto byl jediný, na kterém se dalo shodnout.“
Mistrovství republiky stopětadvacítek na klasické dráže, které mělo devatenáctky doprovázet, se pod Ještědem pojede až v rámci červnové první ligy. Obavy, že by se stejně jako loni v Praze šampionát do devatenácti let smrsknul na pouhé čtyři jízdy, jsou údajně liché. Plánuje se startovní listina se šestnácti jmény, kde samozřejmě budou početní prim hrát cizinci.
Termínová kolize devtenáctek s polskou ligou by se dotkla i Eduarda Krčmáře
Praha – 2. října
Eduard Krčmář a nejžhavější favorit šampionátu republiky do devatenácti let byly dnes v podvečer na Markétě pojmy, jež šlo bez zaváhání označit za synonyma. Nicméně jedním dechem šlo jmenovat tři argumenty proti tomu tvrzení, a sice jména trojice domácích špičkových juniorů. Avšak slánský borec si ve finálové jízdě počínal stylem opravdového šampióna. Po startu se musel pustit do křížku se Zdeňkem Holubem, Ondřejem Smetanou a především Michalem Škurlou. Již na konci prvního okruhu dal všem jasně najevo, kdo bude minimálně rok pánem domácí scény do devatenácti let.
Podívaná až v samotném závěru
Z kuloárů zaznívalo, že startovní čísla pro miniatruní mistrovský závod devatenáctiletých závodníků odpovídalo představám pořádajícího klubu o závěrečném pořadí. Jednička Zdeněk Holub proto narazil na Michala Škurlu hned v semifinále číslo jedna. A to upřímně řečeno žádné drama nenabídlo.
Zdeněk Holub se rychle ujal vedení. Michal Škurla mu sice znepříjemňoval život, avšak jeho klubový kolega si přímý postup do finále nenechal vzít. Stejně suverénně hned vzápětí ve druhém semifinále úřadoval Eduard Krčmář, dvojka dle rozdělení klubu.
„Byl jsem hrozně pomalej‘,“ připouštěl Ondřej Smetana, že mu slánský junior zmizel překvapivě rychle z dohledu. Slabší moment rozpisu představovala skutečnost, pro oba poslední z každého semifinále závod skončil. V duchu papírových předpokladů šlo o Lukáše Ševčíka a Filipa Hájka, nicméně snadno si představit humbuk, kdyby někoho z okruhu favoritů postihl kupříkladu defekt.
Zdeněk Holub a Eduard Krčmář dostali své finálové soupeře z opravné jízdy. V ní stylem start – cíl triumfoval Michal Škurla. Ondřej Smetana neváhal a zabral druhou postupovou příčku, zatímco Josef Novák a Patrik Mikel se za jejich zády prali o celkové páté místo. Ovšem ta pravá bitka měla teprve přijít.
Nejrychlejší reakcí na pohyb pásky se blýskl Michal Škurla. Záhy jej na čele vystřídal Ondřej Smetana. V tlačenici první zatáčky si tvrdě za svým mistrovským cílem šel Eduard Krčmář. Nejprve zpacifikoval Zdeňka Holuba, jenž nakonec opět vyšel bez medaile.
„Strčil mi loket před loket a nenechal mi místo,“ popisoval Ondřej Smetana, kterak se přes něj Eduard Krčmář v prvním výjezdu dostal. Z jejich souboje profitoval Michal Škurla, jenž na protilehlou rovinku vyjel jako první. Ale všeho do času.
Eduard Krčmář ve druhé zatáčce nasadil velkoryse střižený oblouk, aby do druhého okruhu již projel na čele. „Dal jsem to na Škurliče a pak si to už jen hlídal,“ vyprávěl slánský borec o vrcholu svého boje, jakoby obhájit loňský titul bylo stejně snadné jako skočit si do sámošky pro rohlík.
Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Poslední dva závody, Daugavpils a Rybnik, mi nevyšly, spravil jsem si náladu. Ve finále to byl boj. Z první zatáčky jsem vyjížděl třetí. Musel jsem si udělat místo a byl jsem druhej‘. Dal jsem to nad Škurliče a pak si to už jen hlídal. Jel jsem si svoji stopu až do cíle. Bylo to dobrý, doufám, že teď bude už jen samá bedna.“
„Start mi nevyšel,“ konstatoval Michal Škurla. „Pak jsem Edu vyvez‘ a dostal se dopředu, ale nedovez‘ jsem ho až k mantinelu. Titul moh‘ bejt‘, kousek ale chyběl.“
„V první jízdě jsem byl hrozně pomalej‘,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „V semifinále jsem měl dobrej‘ start, ale dopadlo to, že jsem dojel druhej‘, což nevadilo. Ve finále dobrej‘ start. Byl jsem rychlej‘ a cejtil se, že bych tam byl. Najednou přijel Eda, nenechal mi místo a strčil mi loket před loket. A najednou jsem byl až třetí a už to tak dojelo.“
„Moc krásný to nebylo,“ vážil Zdeněk Holub svá slova. „Obecně nic moc. Finálovku jsem dojel čtvrtej‘. Škoda, no… Třeba napřesrok, teda jestli nás bude aspoň osm..“
„Po měsíci pauzy to není špatné,“ bilancoval Patrik Mikel svůj návrat poté, co si počátkem školního roku při fotbálku zlomil nohu. „Tož do finále bych stejně nepostoupil. Dojel jsem, abych se rozjezdil, a byl nachystaný na Zlatou stuhu.“
