Mšeno – 14. května
Pozítří ve Mšeně pokračuje extraliga duelem s Pardubicemi. Domácí vycházejí s osvědčené strategie s jedním juniorem. Po roce se v jejich vestě do české vyšší soutěže vrací Mads Korneliussen, zatímco Roryho Schleina čeká debut. Pro svůj první výjezd filozofii dvou borců mladších jednadvaceti let opustily i Pardubice. A na stadión s majestátní siluetou královského Bezdězu na horizontu přijedou nejen s Matejem Žagarem, ale také premiérově se Scottem Nichollsem.

Oficiálně nahlášené sestavy:

Grepl PDK Mšeno:	1 Mads Korneliussen (DK), 2 Jan Jaroš, 3 Rory Schlein (AUS), 4 Jan Holub, 5 Zdeněk Simota, 6 Filip Šitera, 7 Daniel Hádek
Zlatá přilba Pardubice:	8 Matej Žagar (SLO), 9 Tomáš Suchánek, 10 Aleš Dryml, 11 Lukáš Dryml, 12 Scott Nicholls (GB), 13 Hynek Štichauer, 14 Václav Milík

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 8. května
Tomáš Topinka rozhodně nepokládal svůj dnešní extraligový výjezd do Pardubic za snadný, nicméně nakonec mu patřil triumf, bonusový bod i další primát. Jako první v letošní extralize totiž dokázal svůj strategické stíhání uniklého soupeře dotáhnout do vítězného konce. Utkání přitom překypovalo dramatickými momenty a až do čtvrté jízdy bylo vyrovnané. Peter Kildemand najel do pásky, ale dokázal ještě předjet Václava Milíka, zatímco Zdeněk Holub vzdoroval celá čtyři kola Lukáši Drymlovi. Vzápětí domácí unikli dvěma triumfy 5:1 a Tomáš Topinka musel vytáhnout svůj klobouk s taktickými kouzly. Zlom nastal v rozjížďce s číslem jedenáct. Václav Milík odstoupil se zadřeným motorem ještě v úvodním okruhu, zatímco Ondřej Smetana se prokousal přes René Vidnera za záda Zdeňka Holuba. Duel byl opět vyrovnán, což mu vydrželo až do čtrnácté jízdy. V ní naplno udeřila pražská cizinecká legie Peter Kildemand – Troy Batchelor v souboji s Matejem Žagaram a Lukášem Drymlem. V absolutně poslední jízdě dne mohli Pardubičané pomýšlet už jenom na remízu. Oba pražští cizinci však podobný scénář nechtěli připustit, protnuli metu hned za Matejem Žagarem a pak už jen popustili uzdu své radosti nad dobytím svítkovské pevnosti.

Boje ve čtyřech jízdách vrátily soupeře do výchozí pozice
Signál označující spuštění dvouminutového limitu se zařízl do uší všech přítomných v depu. Matej Žagar jakoby čekal na protivný zvuk. Hned se spustil dolů z kopečka depa a Hynek Štichauer, který ve Svítkově ještě dopoledne ladil motory, hned za ním. Následoval Martin Gavenda. Josefa France, jenž se v rámci oficiálního tréninku před závodem objevil na dráze hned dvakrát, tlačil mechanik Michael Gregor ještě před otevřenými vraty.

Matej Žagar si ještě stačil objet půl kolečka v protisměru, avšak vzápětí stanul disciplinovaně u pásky. Rozjížďka s číslem jedna mohla začít. Po startu letěli vpřed oba Pardubičané. Třetí Martin Gavenda se přetočil na hlubším venku první zatáčky, což ho definitivně postavilo do pomyslného ofsajdu.

Zato Josef Franc krůček po krůčku zkracoval vzdálenost, která jej dělila od vedoucích Pardubičanů. Od třetího kola jeho úsilí sneslo přídomek regulérního útoku. V nájezdu do druhé zatáčky naznačil útok venkem. Hynek Štichauer mu návnadu spolknul i s navijákem. Josef Franc byl v mžiku přesně na opačné straně. A už se nenašla síla, jež by mu ve výjezdu zabránila v průniku na druhé místo.

Dvoubodová převaha domácích měla přežít i druhou jízdu. Oba manažeři respektovali úzus dvou juniorů na konci seznamu svých sestav. Václav Milík zkřížil dráhu Zdeňka Holuba do prvního nájezdu a položil základ remíze, jelikož Pražan se svým kolegou Ondřejem Smetanou vystavěli pevnou hráz náporu René Vidnera. Další nerozhodný výsledek v rozjížďce s číslem tři se zrodil za mnohem dramatičtějších okolností.

Start vynesl do čela Aleše Drymla. Matěj Kůs se do prvního oblouku pustil velkorysou vnější stopou. Jeho manévr působil slibně jako sluníčko na ranní obloze po týdenních deštích. Jenže Tomáš Suchánek držel spodní stranu. Troye Batchelora po své levici neuhlídal, avšak Matěje Kůse ano.

Troy Batchelor, jakoby chtěl Tomáši Topinkovi vytknout dubnové opomenutí své osoby při nominaci na oba domácí duely, znovu připomněl, kdo loni podržel Olymp v situaci, kdy už někteří začali před blížícím se brodem stahovat kalhoty. Směle protáhl nájezd do druhé zatáčky, aby ještě před jejím zlomem podjel vedoucího Aleše Drymla.

Když se Václav Milík zlehka, ale viditelně pohnul na startovním roštu čtvrté jízdy, Petr Kildemand vystřelil dopředu a lapil se do osidel bílé pásky jako moucha do pavučiny. Jeho debut v české extralize skončil diskvalifikací naštěstí jen v úvodních proklamacích spíkra. Dán se posunul dozadu na trestnou čáru, což pro pardubické vyhlídky působilo hodně nadějně.

Jenže Zdeněk Holub jim vypálil rybník takovým způsobem, že by na to nestačil ani kamión sirek. Po startu vypálil dopředu, a by měl za sebou Lukáše Drymla zespodu a Václava Drymla z opačné strany až do konce úvodního okruhu, udržel se ve vedení. „Ubránil jsem se Lukášovi, to byla pecka,“ uvědomil si pražský junior dosah svého triumfu.

Protože se pardubické duo věnovalo Zdeňku Holubovi, Peter Kildemand je dostihl ještě během prvního kola. Zatímco Lukáš Dryml útočil na vedoucího Pražana, jehož málem objel v první zatáčce třetího okruhu, Václav Milík se musel bránit Peteru Kildemandovi. Dán se vnitřkem předposlední zatáčky dostal před něho. Pražané slavili první triumf, díky němuž se oba soupeři ocitli ve stejně nerozhodném postavení jako na začátku klání. Akorát každý z nich byl o dvanácti bodů bohatší.

Pardubice se brání a unikají
V rozjížďce s číslem pět se Zdeněk Holub ocitnul místo Ondřeje Smetany, avšak kvůli jeho pádu v první zatáčce blikala červená světla. Stejně jako prve se restart stal kořistí Václava Milíka. Hynek Štichauer v první zatáčce zmařil atak Zdeňka Holuba. Sotva se pražského juniora zbavil, přišel čas, aby sám myslel ofenzivně.

Z druhé zatáčky už vyjel druhý před Matějem Kůsem. Pražan se urputně snažil o repete. Hynek Štichauer ho musel nekompromisně zavřít nejen ve výjezdu z první zatáčky druhého kola, ale i v nájezdu do třetího kola. I když tady svítila naděje Matěje Kůse jako maják, nakonec musel vzít zavděk třetím místem. A co bylo z olympského úhlu pohledu horší, další zdrcující prohra 1:5 přišla hned vzápětí.

Nejlepší start vystřihl Aleš Dryml, jehož ovšem v první zatáčce venkem vystřídal Josef Franc. Z vedení se těšil pouhých pár sekund. By by mezi ním a Alešem Drymlem nešel možná protáhnout ani list papíru, Václav Milík se dokázal prosmýknout do vedení. Kapitán jeho celku se ho chytil jakoby za ruku a Pražané rázem byli ti druzí.

Pardubice odskočily na osm bodů, jenže Tomáš Topinka začínal hrát na strategickou strunu. V sedmé jízdě nechal Matěje Kůse v jeho boxu, aby po boku Troye Batchelora vyslal na ovál Petera Kildemanda. Zahraniční kontingent splnil jeho očekávání dokonale. Od startu ujeli Mateji Žagarovi s Hynkem Štichauerem a pražská ztráta se zmenšila o plnou polovinu.

Peter Kildemand se jako účinná zbraň ukázal rovněž v osmé jízdě, kdy jej čekal programový start. Přitom úvod vyzněl jednoznačně pro domácí pár Aleš Dryml – Tomáš Suchánek. Ten si však na začátku druhého kola prožil krizový moment, když si v první zatáčce málem uknul o svého paráka před sebou.

Jeho zaváhání působilo jako živá voda na pražského Dána. Okamžitě po něm vytrapoval a druhá příčka byla rázem jeho. Nedal si ovšem pokoje, dokud v nájezdu do závěrečného okruhu nepodjel také Aleše Drymla.

Rovněž rozjížďka s číslem devět ve svých úvodních fázích nabízela pohled na pardubickou dvojici na čele. Tempo udával Lukáš Dryml, zatímco Václav Milík za jeho zády zmařil tvrdý nájezd Josefa France nekompromisním přibitím na mantinel. Jenže Pražan se nevzdal. Protáhl nájezd do druhé zatáčky, aby se spodem posunul na druhou příčku.

Lukáš Dryml ovšem třímal triumf pevně ve svých rukou. „První jízdu jsem pokazil na nastavení, ale teď jsem to dal do kupy a začalo to stíhat,“ liboval si. Jeho spokojenost mohl zvyšovat rovněž pohled na skóre30:24, k čemuž přispěl nejen on sám, ale i Václav Milík, když uhlídal v závěru deváté jízdy útočícího Martina Gavendu.

Závěrečný pražský útok
Jenže dnešní závod se ještě nepřelomil ani do své závěrečné třetiny. V desáté jízdě Tomáš Topinka vsadil opět na své zahraniční duo, když Ondřeje Smetanu zastoupil Troy Batchelor. Australan se po vylétnutí pásky ujal vedení. A spolu s Peterem Kildemandem vytvořil ukázkovou dvojici. Jenže Matej Žagar se toužil pomstít za předchozí porážku.

Ta správná chvíle přišla v nájezdu do třetího kola, kdy se mu podařilo dostat pod Troye Batchelora. V zatáčce tlačil Petera Kildemanda ven, aby na protilehlou rovinku vyjel už jako vedoucí muž rozjížďky. Peter Kildemand ovšem nepokládal pražskou věc za ztracenou a v předposlední zatáčce se vrátil zpátky do čela.

Praha ztrácela opět jen čtyři body, když se celý stadión začal věnovat ryze juniorskému obsazení rozjížďky s číslem jedenáct. Velké sólo Václava Milíka skončilo předčasně už ve druhé zatáčce. „Zadřeno natvrdo,“ odhaloval příčinu. Pravé drama mělo ovšem teprve začít. Zdeněk Holub sice zdědil první místo po odpadlém Pardubičanovi, avšak Ondřej Smetana uštval Reného Vidnera až v nájezdu do posledního okruhu. „Na Rencka jsem se snažil, co to dalo,“ odhalil velikost své motivace.

Díky pětibodovému maximu bylo skóre obou dnešních soupeřů již podruhé nerozhodné. Tento status quo měl vydržet ještě jednu jízdu, v níž Tomáš Topinka vystřídal Martina Gavendu Ondřejem Smetanou. „Dvě plus dvě minuty jsou hrozně málo,“ vysvětloval pražský junior shon ve svém boxu.

Jeho honička s časovým limitem však skončila úspěšně. Troy Batchelor zaznamenal hladký triumf stylem start – cíl, i když Tomáš Suchánek na něho zle dotíral a minimálně jednou měl už předjetí na dosah. Lukáš Dryml dojel za jeho zády a duel zůstával i nadále vyrovnaný. A ani rozjížďka s číslem třináct neměla přiklonit misky vah ani na jednu stranu.

Josef Franc vysekl učebnicový start. Aleš Dryml se po něm sápal vnitřkem první zatáčky. Hynek Štichauer to zkoušel středem a přitom se sám musel bránit Matěj Kůsovi atakujícímu těsně okolo mantinelu.

Vedoucí Pražan si záhy vypracoval menší náskok, jenže trojice za jeho zády si nedala zadarmo ani centimetr. Na konci druhého kola Hynek Štichauer nekompromisně odstavil Matěje Kůse, leč Pražan se nevzdal a stále se pokoušel o průnik zprava. V nájezdu do třetího kola stejně tvrdě proklouzl rovnou na druhou pozici. Ale v poslední zatáčce jej Aleš Dryml nekompromisně vytlačil na venek, takže se před něho dostal i Hynek Štichauer.

Oči Matěje Kůse jasně dávaly najevo zklamání z další nuly, by tato bylo pořádně těžce vydřená. Samotná snaha ovšem není honorována body a tak úloha otočit skóre připadla dvojici pražských cizinců. By nejrychleji odstartoval Matej Žagar, Peter Kildemand jej střídal vnějškem první zatáčky. A když se o dvě kola později na stejném místě podobným způsobem před Slovince posunul i Troy Batchelor, rovnice s konečným řešením výsledku měla už jen dvě řešení.

Buď Pardubice poslední jízdu vyhrají a soupeři se rozejdou s remízou anebo Pražané inkasují alespoň dva body a triumf okořeněný bonusem bude definitivně jejich. „Potřebujeme dva?“ ujišoval se Peter Kildemand u Tomáše Topinky. „Tak přivezeme pět!“ Mezitím mechanik montoval Troyovi Batchelorovi kolo od Matěje Kůse. Zatímco složení Pražanů pro poslední rozjížďku bylo jasné, na druhé straně depa Lubomír Vozár řešil nominační otázku s bratry Drymlovými a Matejem Žagarem.

O pár minut později bylo jasné, že na start poputují Aleš Dryml a Matej Žagar. Slovinec v prvním oblouku předčil Petera Kildemanda, jenž ovšem v kombinaci s Troyem Batchelorem uhlídali Aleše Drymla. By nesplnili svůj slib o pěti bodech, remíza přinesla splnění podmínky pro celkový triumf. A Olymp v polovině své kampaně stojí pevně na čele tabulky.

Hlasy z depa
„Bylo to senzační,“ hodnotil Josef Franc dnešní pražské vítězství. „Přece jenom jsou tu Pardubice doma. Já se dostal do závodnický formy. Doladil jsem motorky, aspoň jednu jízdu jsem vyhrál, to jsem rád. Mohlo bejt‘ o bodík víc, ale taky o bodík míň, ale to se stává. Jsem rád, že jsme vyhráli.“

„Pěkný, dobrej‘ výsledek,“ hodnotil Zdeněk Holub nejen závod, ale také sám sebe. „Ubránil jsem se Lukášovi, to byla pecka. Slyšel jsem ho za sebou. Srovnali jsme skóre, bylo to super. Škoda, že Peter Kildemand najel do tý pásky. Ty dvě nuly nevím, bylo mi vedro. Hlavně jsem si potřeboval srovnat hlavu. Pak to bylo super a šlo to. Jsem spokojenej‘, vyhráli jsme. Vyhráváme sice pořád, ale to neznamená, že to není dobře.“

„Prohráli jsme, hotovo,“ nebylo Aleši Drymlovi vůbec do řeči. „Byli lepší. Bojovali jsme, ale prohráváme a vyhráváme jako tým. A dnes jsme jako tým prohráli.“

„Je to škoda,“ litoval Lukáš Dryml pardubické prohry. „Byl to první závod na týhle dráze. Zezačátku byla pěkná, závodivá. První jízdu jsem pokazil na nastavení, pak jsem to dal do kupy a začalo to stíhat. Zradil mě jeden motor, ztratil kompresi a musel jsem jet na druhý motorce. Makali jsme, nestačilo to, nebyli jsme dost rychlí. Aspoň já ne. Měli jsme tahat trošku víc.“

„Udělal jsem úplný maximum,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Ještě dopolko jsem tady trénoval. Svoje jsem splnil. Škoda tý jedný nuly, když jsme s Matejem Žagarem prohráli. Všichni jsme se snažili, ale takhle to někdy je. Někdy se vyhraje, někdy prohraje. Dneska jsme do toho dali maximum. Je to škoda, ale je teprve začátek sezóny, nic to nemusí znamenat. V Praze nám to jede líp než tady, pojedem‘ tam finále a naměříme jim!“

1. PSK Olymp Praha			47
Josef Franc	2 1 2 3		8
Martin Gavenda	0 0 0 –		0
Troy Batchelor, AUS	3 3 1 3 2	1	13(2)
Matěj Kůs	0 1 – 0		1
Peter Kildemand, DK	1 2 3 3 3	2	14(1)
Ondřej Smetana	1 – – 2 0		3(2)
Zdeněk Holub	2 3 0 0 3		8
2. ZP Pardubice			43
Matej Žagar	3 1 2 1	3	10
Hynek Štichauer	1 2 0 1		4(2)
Aleš Dryml	2 3 2 2	0	9
Tomáš Suchánek	1 2 1 2		6(3)
Lukáš Dryml	2 3 1 0		6(1)
Václav Milík	3 0 3 1 E		7
René Vidner	0 – 0 1		1

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	bilance	skóre	odvety	bonus	tabulkové body
1. Praha	3	2-1-0	142:131	1	1	6
2. Pardubice	2	0-1-1	88:92	1	0	1
3. Mšeno	1	0-0-1	43:50			0

Foto: Wojta Zavřel, Michal Kohout a Kiril Ianatchkov

Pardubice – 8. května
Matematicky to dnes večer bude jednoduché. Vítěz si odveze nejen dva tabulkové body, ale také bonus, poraženému zbude jenom dlouhý nos. Pakliže se jako v Praze rozejdou smírně, každý zaknihuje jeden bod. Statistici by dozajista dokázali spočítat míru pravděpodobnosti, jak extraligové utkání Pardubic s Olympem dopadne. Dvojice koučů se na tenký led spekulací však nechce pouštět ani náhodou, i když se na závod náležitě připravili.

Proti Praze i počasí
Lubomír Vozár si jako jediný z kvarteta českých extraligových manažerů na vlastní kůži prožil povedenou stíhačku protivníkova týmu, když v premiérovém utkání dle nového stylu likvidoval pražský únik. Ve stejné roli se o týden později ocitl také Petr Vandírek, avšak pardubický kouč byl úspěšnější, protože do tabulky inkasoval alespoň jeden bod za remízu.

Dnes večer mu může pořídit hned tři další bratříčky, díky jejichž blahodárnému působení v průběžné tabulce by příští čtvrtek dorazil do Mšena jako leader průběžné klasifikace. Její vypovídací schopnost je ovšem poněkud setřena nerovnoměrnými starty klubů, vždy Slaný se na dráhu dostane poprvé až za měsíc.

„Jako vždycky,“ reaguje Lubomír Vozár na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se před důležitým střetnutím s pražským Olympem cítí. „Nikdy se nedá nic říct předem. Každý závod je jinej‘, může se stát cokoliv.“

Kromě Pražanů je však na perimetru pardubického manažera ještě jeden protivník. Meteorologové totiž vyhrožují deštěm, varují před silnými bouřkami s kroupami a přívalovými srážkami a připomínají tornádo, které se minulý týden objevilo v Itálii. „Hlavně aby počasí vydrželo,“ uvědomoval si Lubomír Vozár včera krátce po poledni. „Mračí se tady, ale dráha je dobrá. Když lehce zaprší, neměl by bejt‘ problém.“

Letošní average se budou do oficiálních bodových průměrů, které VV SPD aktualizuje pravidelně devětadvacátý den každého kalendářního měsíce, zahrnovat, pakliže závodník absolvuje alespoň deset rozjížděk. Protože ze čtrnácti mužů dnešního duelu tuto podmínku nesplnil nikdo, nemají manažeři přehnaně velký manévrovací prostor.

Oproti družstvu, jež se minulý měsíc na Markétě postaralo o nerozhodný výsledek, udělal Lubomír Vozár jedinou změnu na pozici juniora. „Místo Davida Štěrovského je René Vidner,“ říká, aby vzápětí osvětlil týmovou filozofii. „Juniory střídáme. Jednou ten, jednou ten.“

V součtu average Pardubice mírně převyšují své dnešní hosty, navíc si ve své konzistentní české sestavě vystačí s jediným cizincem. Přesně jako v Praze jím bude Slovinec Matej Žagar, který je v naší extralize již pojmem. „Je to trumf,“ souhlasí pardubický kouč. „Zatím zabojoval, jede pěkně i v Grand Prix. Jeden cizinec nám zatím stačí, uvidíme co dál. Zatím nás to netlačí.“

Tipovat přesný výsledek závodu ovšem pardubický kouč nechce, když připomíná důležitý fakt. „V Pardubicích zajede každý,“ říká. „Tipovat je těžké. Bude to vyrovnané, stačí, když někdo udělá dvě nuly. A je to hnedka jinak.“

Sázka na debutujícího Dána
„Ne, ne, to bylo víceméně v plánu,“ odmítá Tomáš Topinka myšlenku, že by po nešastném pádu Nickiho Pedersena během švédské velké ceny musel hledat náhradní řešení pro svou sestavu na večerní závod. „Stejně by to bylo bez Nickiho, i kdyby byl domluvenej‘, když je teď zraněnej‘.“

V plánech pražského kouče figuroval už od samého počátku Troy Batchelor, jeden z hlavních strůjců loňského titulu. „Chtěl za nás jet už první závody, ptal se na to hned od začátku sezóny,“ říká Tomáš Topinka. „Loni mu to šlo všude, i když letošní rok má přece jenom trošku rozházený výsledky, věřím mu.“

Slovo důvěra Tomáš Topinka užívá i ve spojení se svou druhou posilou. Původně cílil na prověřeného Rafala Okoniewskeho, jenže večerní start ve Svítkově nezapadal do Polákových plánů. Do užšího výběru se dostala skandinávská dvojice a nakonec dostal Dán Peter Kildemand přednost před švédským borcem Danielem Nermarkem.

„Risk je zisk,“ komentuje Tomáš Topinka debut dánského závodníka v české extralize. „Já s ním závodil už ve Workingtonu. Je to bojovník, kterej‘ nic nevzdá. Věřím, že nám pomůže. Daniel Nermark jel letos zatím jen tři závody. Přišlo mi, že by na něj extraliga byla ještě moc brzy.“

Včerejší utkání švédské Elitserien dává Tomáši Topinkovi za pravdu. Peter Kildemand přijel se svým Norrköpingem do Vetlandy, kde prohrál pouze s Jaroslawem Hampelem. Posléze ho o body nepřipravil nikdo ze soupeřů, ale až závěrečný defekt.

Svázanější pravidla letos nedovolují manažerům žádné personální eskapády, takže stejně jako Pardubice má i pražský Olymp jedinou změnu na postu muže s nejnižším average. Praha ctí úzus juniorské dvojice, takže třináctku bude na svých zádech mít Ondřej Smetana, by výkon při mšenské první lize by mohl hovořit spíše ve prospěch Michala Škurly.

„Mezi nimi není zas až takový rozdíl,“ komentuje Tomáš Topinka své rozhodnutí. „Kluci se hlavně potřebují svézt. Všichni jsou členové týmu, nikoho neodstrkujeme. Ondra jezdí v Pardubicích dobře, proto mu důvěřujeme.“

Bráno ze statistického úhlu pohledu, Tomáš Topinka v manažerském křesle ještě nikdy s Pardubicemi neprohrál. „Bude to těžký a vyrovnaný, podobný jako v Praze,“ odmítá přijmout úlohu bijce bílých koníků. „Co není, může se stát. Hlavně aby byl dobrej‘ závod. Myslím, že to bude hodně těsný.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

		oficiální average
ZP Pardubice:	1 Matej Žagar, SLO	2,78
	2 Hynek Štichauer	1,82
	3 Aleš Dryml	2,04
	4 Tomáš Suchánek	1,73
	5 Lukáš Dryml	1,97
	6 Václav Milík	1,93
	7 René Vidner	0,50
	součet average týmu:	12,77
PSK Olymp Praha:	8 Josef Franc	2,03
	9 Martin Gavenda	1,76
	10 Troy Batchelor, AUS	2,39
	11 Matěj Kůs	1,83
	12 Peter Kildemand, DK	2,00
	13 Ondřej Smetana	1,00
	14 Zdeněk Holub	1,03
	součet average týmu:	12,04

Bonusové východisko:
Před třemi týdny se oba soupeři rozešli smírně. Proto dnes bonusový bod získá vítězný celek a v případě další remízy nikdo.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Pardubice – 6. května
První dva závody letošní extraligy nabídly pohled na tři hvězdy velkých cen. I když do hry vstupuje švédská liga se svými úterky, středeční pardubická odveta s pražským Olympem přece jenom přivede závodníky z elitního seriálu. Ze stálých účastníků to bude sice jenom Matej Žagar v pardubických barvách, avšak své motocykly budou v depu vykládat nejen divoká karta, ale také oba náhradníci pražského závodu. A protože má Aleš Dryml smlouvu stále rezervy s BSI a je stále pravděpodobnější jeho záskok za zraněné Nicki Pedersena či Darcyho Warda, ve středu úderem osmnácté o extraligové body může bojovat pět jezdců se startovní listiny SGP České republiky.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZP Pardubice:	1 Matej Žagar (SLO), 2 Hynek Štichauer, 3 Aleš Dryml, 4 Tomáš Suchánek, 5 Lukáš Dryml, 6 Václav Milík, 7 René Vidner
PSK Olymp Praha:	8 Josef Franc, 9 Martin Gavenda, 10 Troy Batchelor (AUS), 11 Matěj Kůs, 12 Peter Kildemand (DK), 13 Ondřej Smetana, 14 Zdeněk Holub

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 23. dubna
Stejně jako před týdnem také dnes v extraligovém duelu se Mšenem se pražští závodníci rychle ujali vedení v průběžné klasifikaci. Když jejich náskok po čtyřech jízdách vzrostl na deset bodů, Petr Vandírek neváhal a pokusil se o zvrat žolíkem. I když mu Jaroslaw Hampel a Jan Jaroš jedním šmahem přivezli sedm bodů, Pražané na čela zůstali a navíc opět svým pronásledovatelům poodskočili. Pády Matěje Kůse a Martina Gavendy v sedmé, resp. osmé jízdě na daném stavu nezměnily vůbec nic, jelikož se Nicki Pedersen a především Josef Franc, brilantně vodící Jaroslawa Hampela, postarali o remízu. Mšeno se posléze dotáhlo na rozdíl třech bodů. Martin Gavenda se sice kvůli prasklému háku z předešlého incidentu ocitnul za zemi podruhé, nicméně triumfální tažení Nicki Pedersena s Andreasem Jonssonem definitivně rozhodlo o triumfu Olympu. A poslední dramatická rozjížďka byla již jen správnou třešničkou na dortu.

Loňské sněhy jsou dávno fuč, ale minulé úterý se vrátilo
Sluníčko bylo na mšenský vstup do letošní extraligy přece jenom zvědavější než na pražský duel s Pardubicemi minulý týden. Svou teplou zlatavou záplavou dalo jasně najevo, že letošní dlouhá zima je rozhodně za námi. Ve svitu naší nejbližší hvězdy šlo najít i spousta symboliky. Kdeže loňské sněhy jsou, jde v kombinaci s letošní extraligou zvolávat vskutku hodně často.

Kdyby byl Petr Vandírek básníkem, nějakou múzu k políbení by našel na každém kroku. S posíleným celkem plánoval napravit nepovedeným loňskem pošramocenou reputaci věčně vítězícího Mšena. „Dělat body, body, body,“ prozrazoval svou strategii. „Každej‘ bod bude dobrej‘.“

Leč když se čtrnáctka závodníků rovnoměrně rozdělená do dvou družstev vrátila do boxů, závod začal proklatě připomínat minulé úterý. Matěj Kůs a Nicki Pedersen úřadovali v rozjížďce s číslem jedna už od vylétnutí pásky, čemuž Przemyslaw Pawlicki a Jan Holub dokázali jen přihlížet.

Mšenskou zástavou mával až Daniel Hádek ve druhé jízdě. Michal Škurla na něho útočil vnějškem úvodní zatáčky, ale předjet mšenského juniora bylo souzeno až Zdeňku Holubovi. Ovšem ani Michal Škurla nebyl rozhodně hercem podřadné role, jelikož celá čtyři kola bránil Filipu Šiterovi v zisku alespoň jednoho jediného bodíčku.

Martin Gavenda se o dnešní vítězství pražského Olympu začal prát už o víkendu. Z postele vylezl až v pondělí, avšak prášky polykal pilně i nadále. V boji s angínou začínal mít silnější páku a nyní udeřila správná hodina, aby se pustil i do Mšeňáků.

Zatímco Josef Franc triumfoval v rozjížďce s číslem tři stylem start – cíl, on v první zatáčce objel Zdeňka Simotu. Ten byl ve výjezdu ale zpátky na druhém místě, ale Jan Jaroš se před Martina Gavendu nedostal.

Tomáš Topinka se tentokrát na tribunce u depa nenechal strhnout k euforickému fandění, avšak čtvrté vítězství v řadě přece jenom rozpouštělo balvany obav z jeho srdce. Postaral se o něj Andreas Jonsson a svým způsobem měl na něm svůj podíl také Jaroslaw Hampel.

Hvězdný Polák debutující nejen ve mšenských barvách, ale také v české extralize vůbec, se s vylétnutím pásky dostal do vedené. Avšak ve druhé zatáčce se dostal příliš daleko z ideální stopy, takže se pražský Švéd poměrně komfortně posunul do čela. Michal Škurla nyní ukazoval výfuk Danielu Hádkovi celá čtyři kola. Sotva brána vjezdu na oválu otevřela svou tlamu pro technické mechanismy, na světelné tabuli svítila digitální číslice 17 a 7.

Nepotrestáš, nevyhraješ
Petr Vandírek ve svých prognózách počítal s těsným průběhem utkání, nicméně bleskově dokázal přehodnotit svou strategii. Desetibodová ztráta byla jasným signálem, aby si Jaroslaw Hampel navlékl zelený povlak, letošní novinku indikující žolíka, zatímco Filip Šitera zůstal ve svém depu.

By nejlépe odstartoval Matěj Kůs, jehož forma s příchodem jara začala evidentně rašit po způsobu prvních květin roku, Jaroslaw Hampel se vnější stranu první zatáčky dokázal prosadit do čela. Jan Jaroš ukazoval celou dobu záda Zdeňku Holubovi. Mšeno poprvé vyhrálo a snížilo svou ztrátu na pouhých pět bodů.

Rozjížďka s číslem šest však otočila vývojem závodu směrem k normálu, pakliže bychom ovšem připustili fakt, že normální jsou vítězné jízdy Pražanů. Josef Franc excelentně vodil Przemyslawa Pawlickeho a Martin Gavenda nepustil k bodům Jana Holuba.

Jenže s polovinou utkání přišly pražské problémy. Nicki Pedersen v rozjížďce s číslem sedm zamířil ke svému druhému vítězství, avšak Matěj Kůs zůstal kdesi vzadu. Navíc v první zatáčce upadl. „Kluci mě vyvezli,“ líčil v depu. „Zdechlo mi to a vystoupil jsem z toho.“

Mezitím se rozsvítilo vylučovací světlo, které svou modrou barvou korespondovalo s povlakem pražského borce. Nicki Pedersen byl při repete na Zdeňka Simotu s Janem Jarošem sám, avšak smírného výsledku docílil s naprostou lehkostí.

K remíze si Pražané vyšlápli rovněž v rozjížďce s číslem osm. Josef Franc opět odstartoval jako mezikontinentální střela, avšak v první zatáčce ho objel Jaroslaw Hampel. Martin Gavenda navzdory lehkému přetočení hájil třetí místo před Danielem Hádkem. Jenže ve třetím kole se Martin Gavenda ocitl v prachu úvodního oblouku.

„Udělal jsem si soukromou jezdeckou chybu,“ vysvětloval Martin Gavenda svůj neplánovaný let vzduchem. Opakovaná jízda přinesla i reprízu svižného startu Josefa France. Tentokrát ale Jaroslawu Hampelovi nedal ani náznak šance. Z dokonalosti jeho ideálně kroužené stopy by zbledly závistí i geodetické přístroje. Když připočteme Pražanovu rychlost, vyjde nám, že se vítěz z Aucklandu musel opět smiřovat s prohrou.

„Abych řek‘ pravdu, nekoukám do programu, s kým jedu,“ vyprávěl Josef Franc po závodech na tiskové konferenci. „To poznám až na startu. Je to pro mě výzva.“ Díky němu zůstal pražský náskok na sedmi bodech a Mšeno mělo ještě litovat, že zaváhání svých hostitelů nedokázalo potrestat. Dvě další rozjížďky totiž svěřenci Petra Vandírka dokázali vyhrát.

Przemyslaw Pawlicki konečně dokázal vykouzlit účinný set-up a v deváté jízdě nechal jet Andrease Jonssona na čele jen do úvodního výjezdu. Vnějškem se dostal dopředu a vedení už ze svých rukou nepustil. A Jan Holub nepustil k bodům Michala Škurlu. Vzápětí Jaroslaw Hampel s Filipem Šiterou odstartovali jako siamská dvojčata. A maximem snahy Nicki Pedersena se stalo, že je v první zatáčce rozdělil.

To nejlepší se podávalo na konec
„Když jsme se dotáhli na rozdíl třech bodů, vypadalo to nadějně,“ uvede Petr Vandírek o pár minut později na tiskové konferenci. Nyní však měl myšlenky pouze u rozjížďky s číslem jedenáct, k níž po dvou po sobě jdoucích nulách Zdeňka Holuba mohl vzhlížet s oprávněnými nadějemi. Jenže pražský junior zaskočil možná i sám sebe.

S letem pásky šel dopředu Michal Škurla, aby ho z výjezdu vystřídal právě Zdeněk Holub. Filip Šitera ovšem překypoval dobyvačnými choutkami. Ve druhé zatáčce objel Michala Škurlu a hned se pustil do jeho kolegy. Ten se však ukázal minimálně stejně tvrdý jako mšenský borec, jemuž nakonec kromě dvou bodů zbylo jenom teatrální gesto.

„Zavřel mě na rovině,“ vysvětloval jeho smysl. „Já taky nejezdím čistě, z výjezdu bych to ještě bral.“ Na delší řeči však nebyl čas. Pražští mladíci zvýšili vedení svého klubu na pět bodů a Petr Vandírek potřeboval Filipa Šiteru do rozjížďky s číslem dvanáct namísto Jana Holuba.

Martin Gavenda upadl ještě v první zatáčce. „Po tom prvním pádu jsem si nevšim‘, že mám ulomenej‘ hák,“ krčil rameny. Andreas Jonsson však byl zárukou úspěchu pražských věcí, když Zdeňku Simotovi s Filipem Šiterou ukazoval záda. „Motory mi fungovaly mnohem lépe než minule, takže už vím, na čem tady pojedu Grand Prix,“ svěřoval se švédský borec.

Za stavu 40:35 vstupoval závod do své rozhodující fáze, za jejíž jednu z berných mincí se dala pokládat výsledek třinácté jízdy. Przemyslaw Pawlicki přímo na dráze přesedl na jiný motocykl, aby se záhy ujal vlády. Josef Franc s Matějem Kůsem se seřadili za ním, avšak ve druhé zatáčce upadl Jan Jaroš a muselo se startovat znovu.

A stejně jako prve se Josef Franc rozhodl profitovat z druhé šance, kterou mu blikání červených světel nabídlo. Velkorysým obloukem se v první zatáčce jen přehnal okolo Przemyslawa Pawlickeho, jenž se ovšem nehodlal jen tak vzdát. Ve druhém okruhu se v první zatáčce dostal zpátky a stejně briskně zlikvidoval další průnik Josefa France do čela hned v následujícím oblouku.

Remíza hrála Pražanům do noty. S pouhými pěti body ztráty totiž Petr Vandírek mohl na užití taktické rezervy rovnou zapomenout. Rozjížďka s číslem čtrnáct svedla na startovní rošt celou trojici stálých účastníků cyklu SGP, jež se dnes divákům předvedla. Nicki Pedersen perfektně odstartoval. Andreas Jonsson ve druhé zatáčce mistrně prokormidloval před Jaroslawa Hampela. Maximum pražské cizinecké legie definitivně rozhodlo závod, který měl dostat ještě skvělou tečku.

„Ouzko mně nebylo snad nikdy, věřil jsem, že to dotáhneme do vítěznýho konce,“ odmítal Tomáš Topinka, přijímající gratulace ze všech stran, že by dnes poznal pocit, jemuž se výstižně říká malá dušička. I když mohl slavit patnáctou jízdu si nenechal ujít. Během večera se však už počtvrté muselo opakovat, když Jaroslaw Hampel skončil po souboji s Nicki Pedersenem na zemi v první zatáčce.

Při repete vyjel na ovál se špatnou helmou a dostat se rychle do správné bílé mu pomáhal i Filip Šitera. Nicki Pedersen se ujal vedení a Jaroslaw Hampel s Przemyslawem Pawlickim za sebou nechali Andrease Jonssona. Jaroslaw Hampel si svůj účet s Dánem vyrovnal ve druhém kole. Z výjezdu z první zatáčky přiletěl spodem, aby Nickiho Pedersena tvrdě přibil na mantinel. Mšeno vyhrálo alespoň jednu další bitvu, i když už celá dnešní válka byla z jeho úhlu pohledu ztracena.

Hlasy z depa
„Nebyl jsem spokojený s motory,“ nezastíral Nicki Pedersen. „Musím ještě hodně testovat a vrátit se zpátky k základům a odtud začít. Jezdím sem rád, ale extraliga je přece jen jiný závod než Grand Prix.“

„Prostě beru jakejkoliv‘ závod jako výzvu,“ prozradil Josef Franc svůj recept na úspěch. „A je to přebor nebo extraliga. Chci se zlepšovat a ukázat, že nejsem tak starej‘. Chci se hlavně chytnout v Polsku. Dneska jsem si pěkně zazávodil. Tady to znám, nevím, jestli je to výhoda, když se tady daří, ale člověk je rád. Za poslední dva roky se to zase zvedá nahoru.“

„Dneska jsme vyhráli, tak mám radost,“ konečně zářil Matěj Kůs. „V tý třetí jízdě mě kluci vyvezli ven. Zdechlo mi to a vystoupil jsem z toho, ale v pohodě. Dolaďujem‘ s Bohoušem motorky a pomalým krůčkem jdeme dopředu.“

„První tři rozjížďky jsem se pral s nastavením,“ připouštěl Zdeněk Holub. „Po první jízdě se změnila dráha, aspoň mně to tak přišlo. Pozměnili jsme nastavení. To druhý vítězství byla bomba, před tím jsem jel trošku defenzívně.“

„Zezačátku dobré, ale pak jsem si udělal soukromou jezdeckou chybu,“ sumarizoval Martin Gavenda dnešní závod. „Podruhé mně upad‘ hák. Při tom prvním pádu jsem ho ulomil a nevšim‘ jsem si toho. Hlavně že jsme vyhráli, to jsem rád. Jsem na antibiotikách, celý víkend jsem proležel, abych se dal do kupy.“

„Škoda, prohráli jsme,“ smutnil Filip Šitera. „Chyběly body všech Čechů a to je velká škoda. Ale po dlouhý pauze závodím a to jsem rád. Po první jízdě jsem dlouho stál, ale chytnul jsem se. Akorát na startech musím zapracovat. Příště pojedeme doma, snad to bude dobrý. Všechno se doladí a budu mít za sebou pár dalších závodů. Musíme začít vyhrávat!“

„Starty byly na hovno,“ posteskl si Daniel Hádek. „Co nadělám?! Jinak jsem spokojenej‘ dráha mi šla, kdybych startoval, bylo víc bodů…“

„Na hovno,“ nepodařilo se Janu Holubovi skrýt své zklamání. „Je to první závod, ale jestli to půjde tímhle způsobem i dál, asi i poslední. Nevím, nestíhám jim. Nevím, jestli je to ve mně nebo v motoru, aby mně ujeli o půl roviny, není normální. To se ale ještě otočí…“

1. PSK Olymp Praha			50
Nicki Pedersen, DK	2 3 2 3	2	12(1)
Matěj Kůs	3 2 X 1		6(1)
Josef Franc	3 3 3 2		11
Martin Gavenda	1 1 X F		2
Andreas Jonsson, S	3 2 3 2	0	10(1)
Michal Škurla	1 1 0 1		3
Zdeněk Holub	3 0 0 3		6
2. Grepl PDK Mšeno			43
Przemyslaw Pawlicki, PL	1 2 3 3	1	10
Jan Holub	0 0 1 –		1
Zdeněk Simota	2 2 2 0		6
Jan Jaroš	0 1 1 X		2(1)
Jaroslaw Hampel, PL	2 6* 2 3 1	3	17
Filip Šitera	0 – 1 2 1		4(1)
Daniel Hádek	2 0 1 0		3(1)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	bilance	skóre	tabulkové body
1. Praha	2	1-1-0	95:88	3
2. Pardubice	1	0-1-0	45:45	1
3. Mšeno	1	0-0-1	43:50	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel