AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 2. září
Dnešní druhé extraligové finále ukázalo, že i rozpis dle modelu světového poháru družstev může být dramatický, je-li v sázce dostatečně motivační bank. Celky byly od sebe v průběžné klasifikaci vzdáleny skutečně jen minimálně. Výmluvně o tom svědčí obtížnost nasazení taktických rezerv a skutečnost, že nominovat žolíka šlo poprvé až po rozjížďce s číslem čtrnáct. O vedení se pralo Mšeno posílené dvěma hvězdami cyklu SGP a domácí Pardubice. Postupně nabylo vrchu Mšeno, nicméně Pardubice zůstávaly v závěsu. V závěru se začal na výsluní drát i Slaný, když Praha prožila rozpačitý večer. Slawomir Drabik proměnil svůj start v třiadvacáté jízdě v zisk šesti bodů a jeho tým ztrácel dva body na Pardubice a tři na Mšeno. Vzápětí Aleš Dryml dostal Pardubice do čela, aby nakonec Martin Vaculík dal v závěrečné jízdě slánskému snažení stříbrný punc.

Bod zlomu
Po úvodním finále ve Mšeně byly na čele průběžné tabulky Pardubice. Praha byla poslední, přičemž jí na leadery chyběly pouhé dva body. Mšeno a Slaný se dělily o druhé místo, přičemž od Pardubic i Prahy je dělil jediný bod. Právě nevídaná vyrovnanost dávala tušit, že dnešní závod bude pro další vývoj soutěže velmi napovídající.

Jako platformu k útoku na titul si Pardubice vybralo Mšeno. Už v pátek se pochlubilo se svou sestavou, v níž nechyběl Greg Hancock a Piotr Protasiewicz. Jenže švédský předvečer extraligy zlikvidoval opět mšenské plány. Polák se vrátil do své Bydhoště celý pomlácený a svou účast musel odvolat. A tak do Čech mířil Grzegorz Walasek už podruhé jako náhradník.

Nicméně pohromám ještě nebyl ani zdaleka konec. V Pardubicích se neobjevil Tomáš Topinka. „Je potlučený,“ vysvětlil Rudolf Grepl, šéf klubu. Nakonec došlo na Vladimíra Višvádera. Mšeno sice provedlo druhou změnu vůči nahlášeným sestavám, avšak ostatní soupeři svorně souhlasili.

Všem však motaly hlavou opět pneumatiky. Návrh na zvýšení počtu převzatých pneumatik nedošel všeobecného konsensu a tak se jelo opět se dvěma hranami na hlavu. Aby nedocházelo ke sporům, jury dohodla nový režim při najíždění na ovál. Každý závodník zastavil na vršku depa, aby měl technik stoprocentní kontrolu. Šlo o kompromis a brzy se ukázaly jeho vady. V zápalu boje někteří borci na něj zapomínali a mířili na dráhu rovnou ze svých dep.

Největší handicap s pneumatikou měl Slaný. Vzhledem k žarnovickému pádu Martina Málka vypadl z týmu jeden závodník. Milan Mach je vyhlášený odpůrce dočasného hostování. Nesáhl ani po Krzysztofu Nowackem, který by mu vzhledem ke své české licenci vytrhnul trn z paty dvěma hranami.

Přitom Slaný vstoupil do závodu nejlépe. Martin Vaculík byl na startu rozjížďky s číslem jedna nejrychlejší. Matěj Kůs a Filip Šitera se drali dopředu. Na Mšeňáka slovenský závodník vyzrál, avšak na začátku protilehlé roviny byl Pražan v čele. Nakonec se ovšem radoval Martin Vaculík.

Ten spěchal do depa, aby předal ojetou hranu Romanu Čejkovi. Ten společně se svým mechanikem Antonínem Polákem okamžitě začali výměnu pneumatiky. Jenže čas byl neúprosně rychlý. Slánský junior vyrazil ze svého depa v době, kdy z limitu zbývala necelá čtvrtminuta. Samozřejmě to nemohl stihnout a byl vyloučen. „Měnili jsme ještě převod a nestihli to o pět vteřin,“ povzdechl si jeho mechanik.

Na čelo se probil Martin Gavenda, který v první zatáčce za sebou nechal Jana Jaroše. Tři body mu však nebyly souzeny. V poslední zatáčce mu uletěl unašeč spojky. Nešastný smolař mohl jen sledovat, jak se kolem něj mihnuli Jan Jaroš a Tomáš Suchánek. Sám s velkou námahou dovlekl nepojízdný stroj přes cílovou čáru pro poslední bod.

Všechny čtyři týmy měly po třech bodech, ale ve třetí jízdě šly do vedení Pardubice. Lukáš Dryml hrál velké sólo od startu až do cíle. Adrian Rymel si stěžoval na nachlazení stejně jako Josef Franc. Nicméně na útočícího Vladimíra Višvádera stačil. Nikdo však nemohl tušit, že Pražany čeká série čtyř nul. Josef Franc měl defekt a pak vyšli naprázdno postupně Luboš Tomíček, Adrian Rymel a Josef Franc. Olymp se tak upasoval na pozici posledního týmu, z níž se nedokázal povznést.

Zato Mšeno mířilo dopředu. Rozjížďku s číslem čtyři vyhrál Grzegorz Walasek. Měl však poměrně velké starosti s Alešem Drymlem. Domácí borec vyjel z prvního oblouku před ním. Polák se několikrát dostal na jeho úroveň, ale teprve na začátku třetího kola se vrátil do vedení. Greg Hancock se všech podobných trablů vyvaroval, nebo vládl páté jízdě od startu až do cíle.

Pořád málo na žolíka
Matej Ferjan v rozjížďce s číslem pět nestačil na Roberta Kosciechu, což Mšenu dodalo jednobodovou převahu na Pardubice. Černá štika letošní soutěže pak spěchala svou převahu konsolidovat. Greg Hancock neměl sobě rovného soupeře ani po přestávce. Václav Milík byl čtvrtý, avšak stále víc a víc stupňoval své útoky na Adriana Rymela. A v poslední zatáčce se mu podařilo spodní stranou ukořistit poslední bod.

Zato Mšeno vedlo už o tři. Jenže jeho problémem je, že svítkovské letiště není příliš podle gusta jeho domácích závodníků. A to se opět dnes začalo potvrzovat počínaje sedmou jízdou. Filip Šitera v ní sice rychle odstartoval před Josefem Francem, avšak Robert Kosciecha se v úvodním výjezdu protáhl do čela mezi ním a Pražanem. Tomáš Suchánek byl dlouho beznadějně poslední.

Ve třetím okruhu se mu však v prvním oblouku podařilo vyzrát na Josefa France. V závěru atakoval rovněž Filipa Šiteru. Pod šachovnicovou vlajkou se prohnali oba takřka současně, nicméně domácí závodník přece jen o chvilku dříve. Pardubice pokračovaly pomalým tempem do čela, ale Slaný tam skočil rychle.

V osmé jízdě dlouho všechny vodil Luboš Tomíček, ale v cíli byl první Martin Vaculík. Lukáš Dryml se kvůli skrumáži nevešel do úvodního oblouku, avšak pustil se do boje a na začátku posledního kola přece jen udolal Jana Jaroše. Mšeno vyšlo naprázdno i vzápětí. Vladimír Višváder sice opouštěl rošt jako třetí, jenže v prvním oblouku ho objel Roman Čejka.

Matěj Kůs jezdil na čele nikým neohrožován, zatímco Aleš Dryml byl za ním. Pardubice se dotáhly na úroveň vedoucího Slaného, zatímco Mšeno bylo o bod za nimi. Praze scházely čtyři body na Mšeno, nicméně dobré výkony byly střídány tristními. A navíc vzhledem k minimálním odstupům nemohl nikdo použít ani žolíka, ani taktickou rezervu!

V desáté jízdě dovezl Grzegorz Walasek Mšenu své druhé vítězství. Ani tentokrát mu však nespadlo do klína jen tak zadarmo. Matej Ferjan se před něho dostal v první zatáčce, avšak polský člen stálého kontingentu elity SGP mu to oplatil už v následující zatáčce. Mšeno bylo na stejných bodech jako Pardubice.

Slaný ztrácel kontakt, protože na Michalu Dudkovi bylo stále znát, jak ho bolí spálená noha z divišovské juniorky. Na čtvrtém místě dojel i po přestávce. Jan Jaroš tentokrát letěl jako řízená střela. Jeho zrychlení na protilehlé rovince způsobilo zdání, že Josef Franc za ním doslova couvá.

Ani nyní však mšenské vedení nebylo definitivní. Tomáš Suchánek udával tempo ještě před nájezdem do první zatáčky. Slawomir Drabik držel v šachu Luboše Tomíčka, zatímco Vladimír Višváder nebodoval. Hned vzápětí však zase Pardubice klesly za Mšeno. Matěj Kůs byl znovu k nedostižení a uštědřil jedinou dnešní porážku Grzegorzi Walaskovi. Lukáš Dryml však vyjížděl z poslední zatáčky až za nimi.

A na protilehlé rovince se před něho dostal i Robert Kosciecha. „Už ani nevím, kdy naposledy jsem v Pardubicích prohrál,“ divil se. „Měl jsem motorku, co v Polsku letí, ale tady nejelo.“ Problémy s nastavením však řešil i jeho bratr Aleš. V rozjížďce s číslem čtrnáct uhlídal pouze Martina Gavendu. Martin Vaculík opět skvěle odstartoval, avšak ještě v v úvodním nájezdu se stal obětí Grega Hancocka.

Mšeno mělo na Pardubice k dobru už tři body, avšak kyvadlo průběžného pořadí se začalo opět vychylovat do opačné polohy. Filip Šitera byl po vylétnutí pásky první. Jenže v úvodním oblouku se před něho dostal Matej Ferjan. Ve výjezdu ho navíc nesmlouvavě vyvezl Adrian Rymel.

Mšeňák se s ním však statečně pustil do křížku. Na začátku druhého kola si to namířil zpátky na druhé místo. Jenže Adrian Rymel válčil až do cíle. Poslední zatáčku najížděl vnitřkem, aby tlačil svého soka k mantinelu. Pražanův záměr se povedl a on byl na metě dřív. Mšeno 26, Pardubice 25, Slaný 20 a Praha 19, taková skóre byla po patnácti rozjížďkách.

Radost z vítězství i druhého místa
Praha konečně zvedla hlavu, ale co čert nechtěl, stále zůstávala poslední. Do šestnácté jízdy proto místo Martina Gavendy zamířil Adrian Rymel jako taktická rezerva. Nejprve se mu páska zachytila za přilbu a celý manévr se musel opakovat. Poté vyletěl dopředu Robert Kosciecha. Adrian Rymel dojel druhý, takže Slaný stále Praze unikal. Václav Milík i ve svém čtvrtém startu dosáhl na jeden bod. A protože tím poraženým se stal Vladimír Višváder, Pardubice opět srovnaly bodový krok se Mšenem.

A do počtu rozhodně nechtěly být ani nadále. V rozjížďce s číslem sedmnáct se Tomáš Suchánek spodní stranou první zatáčky dostal před Grzegorze Walaska. Nicméně pardubický borec se na stejném místě dostal příliš daleko z ideální stopy. „Venek už nejel jako předtím,“ uvědomil si svou chybu. Grzegorz Walasek byl v mžiku zpátky první a navíc v dalším okruhu Tomáše Suchánka obdobným způsobem zaskočil i Martin Vaculík.

Greg Hancock krátce po startu osmnácté jízdy předčil Lukáše Drymla a navýšil mšenský zisk na dvaatřicet bodů v kombinaci s devětadvaceti pardubickými. Slaný se opět dostával do pásma ohrožení od Prahy. Josef Franc si vypůjčil motocykl od Matěje Kůse, přičemž poslední úpravy probíhaly přímo na ovále za majitelovy asistence. V praxi však toto spojení stačilo jen na skalp Romana Čejky.

Jeho nula se však Milanu Machovi hodila do krámu. Michal Dudek zůstal v devatenácté jízdě sedět, protože díky odstupu od leadera mohl jít do boje Robert Kosciecha v roli taktika. Nestačil pouze na Aleše Drymla, jenž konečně našel správnou kombinaci při nastavení svého stroje. Další trojku na pardubický účet poslal Matej Ferjan. A protože Vladimír Višváder dojel za Slawomirem Drabikem a Matějem Kůsem, v čele byly opět Pardubice.

Závěrečnou fázi dnešních bojů nejlépe rozehrálo Mšeno. Grzegorz Walasek tak dlouho honil vedoucího Martina Vaculíka, až se mu ho podařilo předjet. Mšenské věci pomohl i fakt, že stále se lepšící Václav Milík ve druhé zatáčce druhého kola přece jen musel kapitulovat před pražským žolíkem Matějem Kůsem. Vzápětí Greg Hancock uzavřel své dnešní účinkování dalším triumfem ve stylu start – cíl. Po velké bitce s Matějem Kůsem dojel druhý Tomáš Suchánek.

Mšeno mělo k dobru dva body na Pardubice, osm na Slaný a třináct na Prahu. Zdálo se být rozhodnuto, jenže ostrá munice Petra Vandírka už byla vystřílena. Osud utkání ležel na bedrech domácí části sestavy. Jakmile Milan Mach zjistil, že ztrácí osm bodů, dal v rozjížďce s číslem třiadvacet Slawomiru Drabikovi do rukou žolíka. Blesková reakce se vyplatila. Maličký Polák odstartoval jako třetí, nicméně v prvním oblouku podjel Filipa Šiteru. A v další zatáčce zeširoka připravil o vedení Lukáše Drymla!

Pardubice s jednobodovým odstupme bušily na vrata mšenského vedení. A Slaný byl za Mšenem už jen o tři body! Aleš Dryml neváhal ani na okamžik a v předposlední jízdě vyhrál před Robertem Kosciechou. Polák byl chvilku v nájezdu do druhé zatáčky první,leč záhy vyjel daleko doprava a Aleš Dryml mířil spodní stopou zpět do čela.

Filip Šitera garantoval jediný bod, takže Mšeno opět přišlo o vedení. Nakonec si na něj troufl i Slaný. Martin Vaculík neopustil v rozjížďce s číslem pětadvacet první příčku ani na okamžik. „Konečně jsme našli super převod,“ jásal v cíli. Druhý Matej Ferjan byl pro pardubický tým dostatečnou pojistkou triumfu. O druhém místě nebylo ještě rozhodnuto, protože Vladimír Višváder jel třetí.

Za těchto okolností by musel následovat rozjezd Mšeno – Slaný. Jenže ve výjezdu z úvodního výjezdu druhého kola chytly saze v Josefu Francovi. A venkem se posunul na třetí místo. „To bylo poprvý, co jsem dneska závodil,“ říkal Pražan s notnou dávkou sarkasmu v hlase. Vedle domácích se mohli radovat i Slaňáci. „Mám radost, jako kdybychom vyhráli,“ zářil Milan Mach jako jeho pohádkový jmenovec při nálezu kouzelného sluchátka. „Myslel jsem, že budeme rádi za třetí místo.“

Hlasy z depa
„Bylo to napínavý od první jízdy,“ říkal Aleš Dryml. „Pořád jsme se měnili a muselo to bejt zajímavý i pro diváky. Hodně předjíždění. Bylo dobrý, že jsme vyhráli. První tři rozjížďky jsem nemoh‘ chytit motorku, pak to šlapalo velmi dobře. Jsem určitě spokojenej‘, pozitivně mě překvapil Tomáš Suchánek. Byli jsme asi nejvyrovnanější tým, což je důležitý. Teď bych měl jet všechny extraligy. Brácha nepojede ve Slaným, ale snad budeme ve vítězný sérii pokračovat.“

„ S Walaskem jsem vyjel moc ven,“ vrátil se Tomáš Suchánek do rozjížďky s číslem sedmnáct. „A venek už nejel jako předtím. Využili toho oba. Super, výsledek je krásnej‘, hlavně konec se otočil. Mšeno bylo hned třetí. Pěkný závody, vyrovnaný, předjíždělo se, nemělo to chybu. Jen tak dál, uvidíme.“

„Je to bomba,“ komentoval pardubické vítězství Lukáš Dryml. „Byli jsme vyrovnaný, ale já jsem na Pardubice podal podprůměrnej‘ výkon. Už ani nevím, jak dlouho jsem v Pardubicích neprohrál. Nemoh‘ jsem dělat nic víc, než jít do toho na krev. A já do toho šel. Měl jsem motorku, co v Polsku letí, ale tady to nejelo. Všechno jsem měnil, nedláblo to, na poslední jízdu jsem vzal další motorku, ale zabil ji těžkým převodem, i když byla lepší. Vůbec nejsem spokojenej‘ se svým výkonem, ale jsem rád za Pardubice a ty lidi, co přišli. Vyhráli jsme a tak si nedělám těžkou hlavu.“

„Super, těším se, že jsme druzí,“ jásal Martin Vaculík. „Na poslední jízdu jsem dal super převod. Předtím to nebylo špatné, ale na ty nejlepší to nestačilo. S tímto převodem bych si troufl i na Grega. Je jasné, že chceme titul, jdeme na něj!“

„Motorka nejela a já s tou nohou nemůžu,“ poukazoval Michal Dudek na svůj pád při divišovské juniorce. „Doufejme, že to bude lepší. Chci si dát tejden, čtrnáct dnů klid, aby se noha dala dohromady.“

„Byl to můj první bod v extralize,“ pochvaloval si Roman Čejka. „Super zkušenost z těhle závodů. Svez‘ jsem se s Gregem Hancockem a to je super zážitek. Fandím mu, je to můj idol.“

„Posral jsem celý závody,“ sypal si Filip Šitera popel na hlavu. „A dařilo se mi jak v Pardubicích. Kdybych věděl čím to, bude to lepší.“

„Morgen arbeit, amatér,“ byl Vladimír Višváder ještě o poznání méně sdílnější.

„Potýkal jsem se s technickejma problémama,“ přiznal Matěj Kůs. „Naše další práce se musí zaměřit na přípravu motorky. Vždycky jsem je měl v pořádku a dalo se na nich žrát. Nějaká práce se dnes povedla, ale musíme makat v dalších závodech. Půjčoval jsem Pepovi svou motorku. Je dobrej‘ závodník, ale není na ní zvyklej´. Určitě nic nepodcenil v přípravě. Věřím, že když budeme makat, přijdou výsledky.“

„Jel jsem jako v Pardubicích,“ tvrdil Adrian Rymel bez obalu. „Dobrý jezdec zajede na každé dráze, špatný nezajede na špatné dráze. Kurva, asi nejsem dobrý. Mám chřipajznu a neumím to tady.“

„Závodní dovolená,“ komentoval Josef Franc svůj výkon, který by se ovšem přeneseně hodil i na celý pražský tým. „Máme krizi. Já jsem nachcípanej´ a nechce mi to fungovat. Uvidíme tady příští pátek při mistráku. Vlada jsem objel pěkně. To jsem ale poprvý dneska závodil. A on taky. Trápíme se v nastavení. Motorka nechce fungovat a nevíme, z jakejch důvodů.“

1. ZP Pardubice		44
Václav Milík	1 1 1 1 0	4
Tomáš Suchánek	2 2 3 1 2	10
Lukáš Dryml	3 1 0 2 2	8
Aleš Dryml	2 2 1 3 3	11
Matej Ferjan, H	1 2 3 3 2	11
René Vidner		DNR
2. AK Slaný		42
Martin Vaculík, SK (ACCR)	3 3 2 2 2 3	15
Roman Čejka	M 1 0 0 –	1
Michal Dudek	0 0 0 – 0	0
Slawomir Drabik, PL	1 2 2 2 6*	13
Robert Kosciecha, PL	2 3 1 3 2 2	13
3. Grepl PDK Mšeno		41
Filip Šitera	0 1 1 1 1	4
Jan Jaroš	3 0 3 0 1	7
Vladimír Višváder	1 0 0 0 0	1
Grzegorz Walasek, PL	3 3 2 3 3	14
Greg Hancock, USA	3 3 3 3 3	15
Pavel Fuksa		DNR
4. PSK Olymp Praha		27
Matěj Kůs	2 3 3 1 2* 1	12
Martin Gavenda	1 1 0 – –	2
Adrian Rymel	2 0 2 2 0 0	6
Josef Franc	E 0 2 1 1	4
Luboš Tomíček	0 2 1 0 – 0	3
Pavel Pučko		DNR

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	82	10
2. Slaný	82	8
3. Mšeno	83	7
4. Praha	63	5

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 2. září
Úvodní kolo extraligového finále dokonale zamotalo průběžnou tabulkou. Mšeno a Slaný, které skončily po základní části čtvrté, resp. třetí, hrály prim. Vyrovnaly krok s Pardubicemi a Prahou, jenž si do finále odnesly nejvíce bonusů. Mezi čtveřicí týmů je pouze rozdíl dvou bodů. Dnešní druhé kolo v Pardubicích je proto v mnoha směrech zlomové. Může totiž naznačit osud všech účastníků v dalších kláních ve Slaném a Praze. Situaci komplikují zranění a skutečnost, že návrh na uvolnění pneumatikového limitu se prozatím nesetkal se všeobecným souhlasem.

Povolený limit dvou hran na každého člena týmu je obligátním terčem kritiky. V kuloárech dokonce zaznívají hlasy o podvodech, nicméně pravdou zůstává, že v extralize z nich nebyl nikdo usvědčen. Manažeři však své soupeře hlídají. Někteří z nich bezprostředně kontrolují konkurenci. Muži, zdánlivě ležérně korzující depem a neformálně diskutující s jezdci či mechaniky, mohou ostřížím zrakem sledovat, zda soupeřovy pneumatiky mají ty správné značky od barevných sprejů.

Po skončení závodu ve Mšeně se o pneumatikách jednalo rovněž na diplomatické půdě. Padlo mnoho návrhů a ke schválení se dostal jejich kompromis, aby se každému závodníkovi převzaly dvě pneumatiky namísto současných dvou hran. K zaknihování změny v pravidlech ovšem ještě včera chyběl stoprocentní souhlas všech klubů. „Proti nebyl zatím nikdo,“ řekl magazínu speedwayA-Z Petr Moravec, předseda VV SPD. „Někteří se však ještě musí poradit.“

Schválení návrhu by ulehčilo týmům, které přijedou bez náhradníka v nekompletní sestavě. Vzhledem k pravidlu, že jím musí být zásadně junior s licencí AČR, dostávají se rezervisté do role dárců pneumatik ostatním členům družstva. Tím jejich taktický přínos končí, a to tím spíše, když se česká plochodrážní scéna za současné personální krize nepyšní převisem mladíků schopných pravidelně vozit slušné bodové dávky z extraligových podniků.

Bez náhradníka dnes nastoupí jen Slaný. Milan Mach je známý svým negativním postojem vůči dočasným hostováním. Už podruhé však nepovolal ani Krzysztofa Nowackeho, jehož lvíček na licenci by jeho týmu mohl garantovat dvě nové hrany. Není to velký handicap nechat družstvo bez jedné pneumatiky, když se hlad po ní projevil už při posledním závodě základní části ve Mšeně?

„Největším handicapem je, že nám chybí Martin,“ reagoval slánský kouč připomínkou nedělního pádu Martina Málka ve slovenské Žarnovici. Závodník je potlučený od hlavy k patě, avšak fraktury zaplapánbůh nemá. „Měl v posledních závodech top formu, bude chybět.“ Roman Čejka tak opouští post náhradníka a míří do hlavní sestavy. V ní bude také Michal Dudek a samozřejmě největší slánské eso Martin Vaculík. Zahraniční kontingent vytvoří Poláci Slawomir Drabik a Robert Kosciecha.

Problémy obdobného rázu řešili rovněž Pražané, protože Richard Wolff sdílel žarnovický osud Martina Málka. Věčný náhradník Martin Gavenda se tedy objeví v hlavní pětce, zatímco vesta rezervisty je připravena pro Pavla Pučka. Zbytek sestavy je obligátní, tj. Matěj Kůs, Adrian Rymel, Luboš Tomíček a Josef Franc.

Za papírového favorita večerního klání se může směle pokládat Mšeno, které své dva poslední extraligové starty proměnilo ve vítězství. Hvězdné posily má i tentokrát. Greg Hancock se představí českému extraligovému publiku již podruhé,když předchozí mítink musel vynechat kvůli přeložené švédské lize. Petr Vandírek však musel opět improvizovat. Původně nahlášený Piotr Protasiewicz totiž upadl v první jízdě duelu Vetlandy s Kumlou. O síle nárazu svědčí i prasklá přilba a palec u ruky roztržený až na kost.

Místo Poláka spěchajícího na vyšetření do Bydhošti se opět představí opět Grzegorz Walasek. Dnes však nebude chybět Tomáš Topinka, jehož doplní Filip Šitera a Jan Jaroš v základní sestavě a Pavel Fuksa v roli náhradníka. „Bude hlavně záležet, jak zajedou Filip s Honzou,“ uvědomuje si Petr Vandírek. „Když ano, budeme v pohodě. Na začátku jsme měli ztrátu třech bodů. Kdyby se to srovnalo, bylo by to super.“

Jenže Pardubičané prodávají svou kůži jen velice draho a to především na svítkovské dráze. Před svým publikem berou jakékoliv jiné místo než první jako neúspěch. A František Kalina bude mít opět k dispozici Lukáše Drymla. V kombinaci s Alešem Drymlem, Matejem Ferjanem, Tomášem Suchánkem a juniory Václavem Milíkem a René Vidnerem vzbuzují Pardubice obavy u všech ostatních rivalů.

Sestavy nahlášené včera k 18:00:

ZP Pardubice:	1 Václav Milík
	2 Tomáš Suchánek
	3 Lukáš Dryml
	4 Aleš Dryml
	5 Matej Ferjan, H
	21 René Vidner
Grepl PDK Mšeno:	6 Filip Šitera
	7 Jan Jaroš
	8 Tomáš Topinka
	9 (Piotr Protasiewicz, PL) změna Grzegorz Walasek, PL
	10 Greg Hancock, USA
	22 Pavel Fuksa
AK Slaný:	11 Martin Vaculík, SK (ACCR)
	12 Roman Čejka
	13 Michal Dudek
	14 Slawomir Drabik, PL
	15 Robert Kosciecha, PL
	23 neobsazeno
PSK Olymp Praha:	16 Matěj Kůs
	17 Martin Gavenda
	18 Adrian Rymel
	19 Josef Franc
	20 Luboš Tomíček
	24 Pavel Pučko

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	36	6
2. Mšeno	42	5
3. Slaný	40	5
4. Praha	38	4

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 28. srpna
Po vítězství v úvodním extraligovém finále minulou středu v Pardubicích, neztrácí Mšeno apetit na další čtyřbodové dávky. Petr Vandírek před malou chvílí prozradil magazínu speedwayA-Z, že ve středu ve Svítkově obléknou vesty jeho týmu Pavel Fuksa, Jan Jaroš, Filip Šitera, Tomáš Topinka, Piotr Protasiewicz a Greg Hancock. Mšenský kouč se netají ambicemi na vítězství.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 19. srpna
Vyrovnané sestavy a dramatický průběh ozdobily včerejší první kolo českého extraligového finále ve Mšeně. Domácí nastoupili s gloriolou mírných favoritů, nicméně okolo poloviny mítinku se střídali ve vedení se Slaným. Jemu však zůstali za očekáváním oba polští závodníci, takže Mšeňáci nabyli převahy. Pardubice a Praha se praly o třetí místo, avšak v závěrečných jízdách se nenápadně dotáhly na oba vedoucí celky. V poslední rozjížďce vedl Matej Ferjan před Martinem Vaculíkem, což by v konečném důsledku přineslo rozjezd Slaného a Pardubic o stříbro. Jenže slovenský závodník se těsně před metou protáhl pro tři body a Slaný skončil druhý. Pardubice však navzdory třetí pozici udržely průběžné vedení.

Mšenský nástup z druhé startovací čáry
Po vítězství v posledním kole základní části na svém ovále se Mšeno nikterak netajilo touhou protáhnout svou triumfální sérii také na první finále. Proto si zajistilo cizineckou legii, jaká nemá v historii české extraligy obdoby. Vedle Piotra Protasiewicze v ní figuroval Greg Hancock, hlavní hrdina předchozího klání.

Jenže počasí je letos kromobyčejně nevyzpytatelné a to nejen v české kotlině. Včerejší duel Hallstaviku s Västervikem bylo kvůli dešti o čtyřiadvacet hodin přeloženo. A populární Američan musel dostát svých smluvních klauzulí. Z alternativ náhradního řešení zvolili Mšeňáci tu nejvelkorysejší.

Grzegorz Walasek ve Švédsku dlouho nebral svůj mobilní telefon, protože v jeho Kumle se závodilo. Nakonec řekl na mšenskou nabídku ano a v modrém depu s královským Bezdězem v pozadí zabrzdil svou dodávku mezi prvními. Hlasitě se spekulovalo, že by se Mšeno právě dnes mohlo odrazit od dna průběžné tabulky.

Nicméně záhy po nástupu bylo jasné, že triumf ve stylu od první do poslední rozjížďky, tolik charakteristický katalyzátor nudy extraligového rozpisu SWC, domácí rozhodně nečeká. Vladimír Višváder se pilně připravoval a po tříčlenných družstvech ve Svitavách si pochvaloval svou formu.

Avšak v rozjížďce s číslem jedna rozehrál své individuální skóre nulou. Zvítězil Aleš Dryml, který přehřměl přes metu čase jen o dva desetiny sekundy zaostávající za legendárním traovým rekordem Antonína Kaspera. Slawomir Drabik a Josef Franc se museli dívat na jeho záda.

O chvilku později byly týmy opět na stejné úrovni. Nevyrovnávala je nula jako na pořádku, nýbrž tři body. Jan Jaroš dokázal v prvním výjezdu zmařit slibný nájezd Luboše Tomíčka. Pražana však měl vzápětí moře starostí s Tomaszem Jedrzejakem, který ho proháněl až do cíle. A Jaroslav Petrák vyšel naprázdno.

Z nově nalajnované startovní čáry profitoval nejvíce Slaný. Martin Vaculík odletěl od mantinelu jako tryskáč a v úvodním oblouku se okolo svých soupeřů proletěl jako namydlený blesk. Filip Šitera vyhrál souboje zbytku světa, což se stalo odrazovým můstkem vystřelující Mšeno do průběžného vedení.

Do rozjížďky s číslem čtyři nejlépe odstartoval Matej Ferjan, jenže v první zatáčce se okolo něho protáhl Piotr Protasiewicz. Vzápětí Grzegorz Walasek dal svým triumfem ve stylu start – cíl najevo, že jeho angažmá není v žádném případě pouhá náhrada. Větším překvapením se ovšem stal Michal Dudek. Průjezd úvodní zatáčkou ho povznesl ze čtvrté příčky na druhou a na jeho štítě zůstali Václav Milík a Richard Wolff.

Úvodní přestávka se chýlila ke konci, když Milan Špinka pospíchal nahlásit Matěje Kůse jako žolíka pro rozjížďku s číslem šest. Nebylo divu, jeden bod Josefa France a dva Luboše Tomíčka z úvodu předznamenaly tři hrozitánské nuly. Adrian Rymel ve třetí jízdě otravoval Tomáše Suchánka, ale vyšel naprázdno. „Nefunguje motorka, musím skočit na druhou,“ vysvětlil.

Matěj Kůs měl vzápětí na lopatě Mateje Ferjana. V první zatáčce třetího kola ho objel, ale už v následujícím oblouku měl potíže, které ho vrátily zpátky. „Byl jsem přemotivovanej‘ a přetočil se,“ odtušil. Nakonec se na jeho třetí místo protlačil Martin Málek, když Pražan měl poruchu. Nulu dovezl v páté jízdě i Richard Wolff, který se na dnešní mítink moc dobře nevyspal.

Slánské ambice na nové tričko
Žolík Matěj Kůs však svou chybu odčinil více než dokonale. Po vylétnutí pásky letěl nezadržitelně do vedení. Tomáš Suchánek uhlídal druhou příčku, avšak Michal Dudek předznamenal lepší chvíle svého klubu. Slánský junior v první zatáčce druhého kola předjel venkem Vladimíra Višvádera.

Slánská trička s nápisem Mistři 2005 a 2006 už dávno ztratila svou původní černou barvu a na sluníčku třech půstových sezón vyrudla do různých odstínů šedi. Milan Mach však letos disponuje sestavou schopnou atakovat nejvyšší mety. Mít šastnější ruku v otázce polských posil, možná by se psalo o Slaném nejen jako o týmu, který zatopil ambicióznímu Mšenu nejen okolo poloviny mítinku.

Když Michal Dudek sebral v šesté jízdě poslední bod Vladimíru Višváderovi, byl Slaný o jeden bod za vedoucím Mšenem. Jan Jaroš vzápětí zaslouží absolutorium za neústupnost, s jakou takřka celá čtyři kola vzdoroval atakujícímu Slawomiru Drabikovi. Maličký polský rutinér však tentokrát dokázal, že svou přezdívku pan prezident nezískal jen pustým tlacháním. Z výjezdu z předposlední zatáčky objel mšenského borce a upravil vzájemné klubové skóre na nerozhodných 13:13.

Osmá jízda však patřila Josefu Francovi. Pražan si pochvaloval, jak se mu dnes dobře jezdí a přitom kroutil hlavou nad svým těžkým převodem. Tomasz Jedrzejak se ho držel jako klíště už od startu. Zkoušel na něho venek i spodek, ovšem marnost nad marnost. I tak však Slaný vystřídal Mšeno na čele, protože Filip Šitera se celý dnešní večer poměrně trápil na nevýkonném motoru.

Mšeno ovšem nehodlalo prodat svou kůži v bazarovém výprodeji. Piotr Protasiewicz sice v deváté jízdě odstartoval až za Alešem Drymlem. Ve druhé zatáčce se však vnitřní stopou posunul před pardubického závodníka. Martin Vaculík zvládl úvodní střet s Lubošem Tomíčkem ve svůj prospěch. Mšeno bylo znovu v čele, o bod před Slaným, ale únik se mu zatím příliš nedařil.

V rozjížďce s číslem deset brilantně odstartoval Martin Málek. Grzegorz Walasek na něho zaútočil vnějškem prvního oblouku. Jenže slánský borec jeho velké úsilí zmařil, což se mu povedlo rovněž v následujícím oblouku. Teprve až ve druhém kole v zatáčce u depa zopakoval stálý účastník SGP svůj nájezd vnitřní stopou a ve výjezdu se dostal před zlínského vysokoškoláka.

Po přestávce nechal Petr Vandírek stát Vladimíra Višvádera, avšak Pavel Fuksa v nabité jízdě nebodoval. „Na rozjetí jsem tam měl dobrý střelce,“ konstatoval. Tomasz Jedrzejak neměl čas na stíhání Adriana Rymela, protože měl starostí až nad hlavu s Matejem Ferjanem.

Slaný opět dotáhl Mšeno a nemínil se nerozhodným výsledkem zastavit. Martin Vaculík triumfoval stylem start – cíl. Ale Matěj Kůs zpacifikoval nájezd Jana Jaroše už ve druhé zatáčce. Naštěstí pro Mšeno, byl Tomáš Suchánek už mimo bitevní vzdálenost. Ukázal totiž nevýhodu nočních závodů v éře levných digitálních fotoaparátů. „Nějakej‘ blbec s foákem měl červenej‘ blesk a tak jsem radši zastavil,“ láteřil pardubický závodník.

Martin Málek prožívá snad prozatím svou nejlepší sezónu a v rozjížďce s číslem třináct o tom neváhal znovu přesvědčit. Už v nájezdu do první zatáčky vytěžil vedení na úkor Aleše Drymla a Filipa Šitery, kteří se až příliš věnovali sami sobě. Pardubičan vyšel ze souboje až jako třetí. Dokázal se však vrátit před Filipa Šiteru a pak ještě jednou na začátku třetího kola, když se mšneský borec ve druhém okruhu dočasně dostal na druhou příčku.

Slaný zvýšil své vedení nad Mšenem už na čtyři body. Nicméně do akce se chystali oba Poláci s červenými povlaky na svých přilbách. Piotr Protasiewicz nejlépe odstartoval ve čtrnácté jízdě a dojel si v klidu pro tři body. Michal Dudek držel druhou příčku, avšak další eso na seznam válečné kořisti mu nepřibylo. Josef Franc zkrátil nájezd do druhé zatáčky a ve výjezdu se už pohyboval před slánským juniorem.

Vzápětí si po vylétnutí pásky stejně suverénním způsobem počínal Grzegorz Walasek. Martin Vaculík, jeho kolega z libereckého mistrovského páru mu usilovně komplikoval život. Nakonec však musel vzít zavděk třetím místem za Tomášem Suchánkem. Pardubický borec si dokonce jako druhý po Martinu Málkovi vyzkoušel pocity závodníka vodícího muže z Grand Prix. Ve druhé zatáčce třetího kola ovšem Grzegorz Walasek tahal za delší konec provazu. „Myslel jsem, že pojede po venku,“ popisoval situaci Tomáš Suchánek. „Tak jsem to pustil do materiálu. Tam se to zadusilo, srovnalo a už jsem lízal prkna.“

Tlačenice na pódium
Patnáct jízd Slaný válčil o průběžné vedení se Mšenem, aby na začátku čtvrté série měly oba celky po osmadvaceti bodech. Praha bojovala s Pardubicemi a prozatím si držela mírný vrch nad úřadujícími šampióny. Jenže v závěru se Východočeši drali dopředu a závodníci z hlavního města nemínili zůstat pozadu…

Ofenzívu zahájil František Kalina už v šestnácté jízdě. Nechal stát Jaroslava Petráka a poslal do boje Aleše Drymla, přičemž zvedl kartu s žolíkem. Skvěle načasovaná strategie vynesla maximum. Aleš Dryml vodil soupeře celá čtyři kola a jeho šest bodů posunulo Pardubice před Prahu. Martin Vaculík uhlídal Josefa France, a protože Vladimír Višváder přivezl do depa jen sám sebe, Slaný byl opět o dva body v čele.

Záhy se ovšem ukázalo, že si cestou do vedení nezpíval bojový chorál, nýbrž labutí píseň. V rozjížďce s číslem sedmnáct si Jan Jaroš počínal jako kat Mydlář stínající jednu hlavu za druhou. Povedený start vypadal slibně, nicméně Josef Franc se ukázal ve výjezdu jako ještě rychlejší. Od druhého kola jezdil Mšeňák v čele, kam se dostal i jeho klub. Martin Málek totiž zůstal trčet vzadu. Zatímco Tomáš Suchánek sebral Josefu Francovi druhé místo při finiši do cíle, jemu zbyla jen nula.

Matej Ferjan se vzápětí dal na cestu pokání za nepovedený úvod. Michal Dudek se rozhodl rozmnožit svou sbírku vzácných trofejí. Jenže v Maďarsku naturalizovaný Slovinec zmařil jeho nájezd vnějškem první zatáčky. A slánský junior se ocitnul až za Adrianem Rymelem. Svůj sběratelský apetit však ukojil porážkou Filipa Šitery, jehož za sebou vodil jako kačenku na provázku až k šachovnicové vlajce.

„První dvě kola jsem ho cejtil, ale pak to bylo v pohodě,“ líčil Michal Dudek své střetnutí s Filipem Šiterou, jenž ve svém důsledku znamenalo opět smírný výsledek s domácími na čele průběžné klasifikace. Navíc Pardubice měly už jen o tři body méně a ani Praha ještě neřekla své poslední slovo. Piotr Protasiewicz ovšem neváhal vzít mšenský osud do svých rukou a do cíle devatenácté jízdy přijel s náskokem roviny. Adrian Rymel čelil útokům Slawomira Drabika, ovšem neslevil ani na tisícinu sekundy.

Matěj Kůs spěchal v rozjížďce s číslem dvacet za postem pražské jedničky dnešního večera. Po startu si namířil do čela a jako první v závodě porazil Grzegorze Walaska. Otázka průběžného čela však nebyla zpochybněna, protože Tomasz Jedrzejak protnul metu jako poslední za Alešem Drymlem. Skóre před závěrečnou pětinou bylo vskutku mnohoznačné a slibné: Mšeno 32, Slaný 32, Praha a Pardubice po 29.

Dnešní podnik opět vybočil z průměrnosti extraligy s rozpisem dle SWC. Mnozí se při poslední úpravě oválu vrátily ve vzpomínkách do dramatických časů extraligy čtyřčlenných týmů. V nich česká liga prožívala svá nejlepší léta a nervy diváků i aktérů zůstávaly napnuté každý závod, nikoliv jen dvakrát za sezónu jako kupříkladu loni.

Jednadvacátá jízda přinesla pád Pavla Fuksy ve druhé zatáčce, za nějž byl domácí junior vyloučen. Slaný zmeškal šanci k ofenzívě. Martin Málek zůstal třetí a by se snažil stejně jako druhý Luboš Tomíček, Matej Ferjan nepustil vedení ani na okamžik. Salto mortale předvedl Slaný v praxi vzápětí.

Michal Dudek tentokrát nebodoval, zatímco Aleš Dryml slavil triumf před Adrianem Rymelem a Janem Jarošem. Celek, který celou dobu ohrožoval Mšeno byl rázem poslední s Prahou. A Pardubice, v první části vesměs na chvostu, stály už jen dva body za Mšenem! Filip Šitera se ovšem rozhodl hrát vabank. Na rozjížďku s číslem dvacet tři použil motor, který chtěl teprve testovat před cestou do Anglie.

Rázem tu byl úplně jiný Filip Šitera. V první zatáčce se jen mihnul okolo Matěje Kůse. Pražský junior na něho vystřídal celou škálu svého umění, ovšem zastavila ho až pověstná natažená noha domácího jezdce v cílové rovince. Slawomir Drabik získal třetí místo na úkor Jaroslava Petráka. Slaný byl rázem o jeden bod za Pardubicemi a Prahou, zatímco Mšeno spělo k vítězství.

Definitivně jej získalo v předposlední rozjížďce. Piotr Protasiewicz sice neuhlídal Tomasze Jedrzejaka, ale uhlídal Tomáše Suchánka. A Richard Wolff čtvrtou nulou dopil pohár hořkosti až do dna. Pražské ambice byly otřesena, navíc Josef Franc po startu poslední jízdy za sebou nechal Grzegorze Walaska. Jenže Matej Ferjan a Martin Vaculík byli před ním.

Kolo za kolem ukrajovali vzdálenost k šachovnicové vlajce a Milan Mach a František Kalina už kuli své rozjezdové plány. Vše ovšem rozhodl Martin Vaculík. Pochvaloval si, jaký skvělý převod se svým otcem Zdenem nasadili na závěrečný boj. A vyplatilo se. Slovák se na cílové rovince zvedl z popela jako bájný Fénix . Cílem prosvištěl o kousek před Matejem Ferjanem. Milimetry rozhodly o slánském stříbru, zatímco třetí Pardubice se mohly utěšovat průběžným vedením v tabulce a osnovat odvetu ve Svítkově.

Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ liboval si Jan Jaroš. „Vyhráli jsme, takže super. Pan Grepl měl nedávno narozeniny a tak jsem rád, že to dopadlo, jak dopadlo. Nervy až do poslední jízdy. Vždycky to může bejt lepší, ale dnes jsem spokojenej‘. Lepší by bylo, kdyby člověk měl samý trojky, ale tohle je speedway. A letos je extraliga vyrovnaná a každá jízda těžká.“

„Na hovno,“ odpovídal Filip Šitera na otázku, jak se mu dnes jelo. „Ten motor nefungoval. Měl jsem zkoušet novej‘ motor do Anglie a nechtěl to dělat na závodech. Nakonec jsem ho tam dal na poslední jízdu jako vabank. A byla to pecka, díky Bohoušovi Brhelovi. Vítězství je super, ale zachránili to kluci, já na tom neměl zásluhu. Určitě půjdeme tvrdě za titulem, abychom se odvděčili panu Greplovi za všechno, co pro nás dělá.“

„Těším se,“ radoval se Martin Vaculík při obvyklém rychlém balení svého vybavení. „Na poslední jízdu jsem skutečně trefil převod. Předtím byla smůla na startovní pozice, ale super, jsem rád za druhé místo. Jdeme dál a jdeme na mistra. Všechno bylo v pohodě až na to, že jsem se pozdě do toho dopasoval.“

„Žeru orofan na bolest v krku,“ reagoval Michal Dudek v žertu na otázku, jaké pilulky polyká, že mu dnešní extraliga šla náramně k duhu. „Dobrý, pohoda, ale mohlo to bejt ještě lepší. Spokojenost, každej‘ bod je dobrej‘. Když jsem porazil Filipa a přijel do depa, všichni říkali, že málem zahodil motorku. Musel jsem mu to už vysvětlit. První dvě kola jsem ho docela cejtil, pak už to bylo v pohodě.“

„Závody byly dost napjatý,“ připouštěl Aleš Dryml. „Když se podíváš na body, pořád se válčilo. V poslední rundě jsem věřil, že tam skočíme, protože jsme měli lepší pozice na startu. Vedeme, ale jsem mírně ze závodu zklamanej‘, musíme nabít sestavu. Brácha není ještě fit. Je třeba, aby se dal do pořádku. Na dělání ptákovin jsme už oba starý, ale jsou ještě tři závody a jdem‘ do nich!“

„Docela dobrý, opět,“ hodnotil Tomáš Suchánek. „Spokojenej‘ jsem hlavně s motorama. Mrzej‘ mě dvě jízdy. Určitě nula, ten blbec s foákem měl červenej‘ blesk a tak jsem zastavil. Ale nejvíc mě mrzí to s tím Walaskem. Myslel jsem, že pojede po venku. Tak jsem to pustil do materiálu. Tam se to zadusilo, srovnalo a už jsem lízal prkna. A na poslední jízdu jsem zkurvil převody. Závody byly vyrovnaný, líbilo se mi to, hodně se předjíždělo. Zatím to byla nejlepší extraliga.“

„Dobrý, v první jízdě to byla moje školácká chyba,“ líčil Matěj Kůs. „V první jízdě to byla moje školácká chyba. Podařilo se mi předjet Mateje Ferjana. Ale byl jsem přemotivovanej‘ a přetočil se. A pak to přestalo jet. Důvod? Prostě jsem nedojel. V poslední jízdě jsem ztratil bod s Filipem. Jak vidím Filipovu nožičku, mám už hrůzu. Škoda, bylo to o dva body. Mrzí mě to, chyba je někde mezi náma. Musíme utužit kolektiv. Pepa jel celej‘ závod na mojí motorce celej‘ závod. Chtěl bych udělat mistra, ale je to těžký, když v jinejch‘ týmech jsou cizinci. Když vidím ty investice, třeba ve Mšeně, myslím, že to nevede k rozvoji český plochý dráhy.“

„Bylo to pěkné,“ říkal Adrian Rymel. „Líbilo se mi to. Začalo to už včera, když jsem viděl, jak si kluci v Praze pomáhaj‘. Tak má vypadat tým. Bobo Brhel se přidal při závodech, je skutečně radost pracovat pro Prahu. V první jízdě mě nefungovala motorka, tak jsme na druhou jízdu hodili druhou. Kaspík makal, měnil spojky, ale makal celý tým pražských mechaniků. Čtvrté místo je škoda, ale někdo musí vyhrát a někdo musí být poslední.“

„Letos jsem se svez‘ nejlíp,“ prozradil Josef Franc. „Takovej‘ těžkej‘ převod jsem letos ještě nejel, fakt jsem si pěkně zajezdil. Škoda, že to nevyšlo na bednu. Bojovali jsme, ale každej‘ dělal blbosti a něco ztratil. Já přišel o body vlastní píčovinou, s Jarošákem jsem se snažil bojovat. Škoda, chyběly tři, čtyři bodíky třeba od Ríši nebo Luboše. Když se nedaří, nedaří se…“

1. Grepl PDK Mšeno		42
Vladimír Višváder	0 0 – 0 –	0
Jan Jaroš	3 2 1 3 1	10
Filip Šitera	2 1 1 0 3	7
Piotr Protasiewicz, PL	3 3 3 3 2	14
Grzegorz Walasek, PL	3 3 3 2 0	11
Pavel Fuksa	0 X	0
2. AK Slaný		40
Slawomir Drabik, PL	2 3 1 1 1	8
Tomasz Jedrzejak, PL	1 2 2 0 3	8
Martin Vaculík, SK (ACCR)	3 1 3 2 3	12
Martin Málek	1 2 3 0 1	7
Michal Dudek	2 1 1 1 0	5
Roman Čejka		DNR
3. ZP Pardubice		38
Aleš Dryml	3 2 2 6* 1 3	17
Jaroslav Petrák	0 0 0 – 0	0
Tomáš Suchánek	1 2 0 2 2 1	8
Matej Ferjan, H	2 1 1 3 3 2	12
Václav Milík	1 0 – 0 –	1
René Vidner		DNR
4. PSK Olymp Praha		36
Josef Franc	1 3 2 1 1 1	9
Luboš Tomíček	2 0 0 – 2	4
Adrian Rymel	0 1 3 2 2 2	10
Matěj Kůs	E 6* 2 3 2	13
Richard Wolff	0 0 0 – 0	0
Pavel Pučko		DNR

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	36	6
2. Mšeno	42	5
3. Slaný	40	5
4. Praha	38	4

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 19. srpna
Úvodní kolo české extraligy vyrovnalo prvních čtyři týmy, které postoupily do finálové části, do rozpětí pouhých třech tabulkových bodů. Prognózy před dnešním úvodním finálovým kláním dávaly tušit vyrovnaný souboj. Avšak Pardubice a Mšeno musely narychlo improvizovat. Diváci neuvidí ani Lukáše Drymla, ani Grega Hancocka, kterého na poslední chvíli nahrazuje další muž z SGP Grzegorz Walasek.

Kamenem úrazu, proč se populární Američan dnes v mšenských boxech neobjeví, je rozmarné počasí, tolik charakteristické pro letošní sezónu. Ve švédském Hallstaviku včera pršelo a utkání místní Rospigarny s Vastervikem bylo odloženo na dnešek.

„Greg tam musí zůstat,“ vysvětlil Petr Vandírek absenci amerického esa. „Má ve smlouvě povinnost být čtyřiadvacet hodin k dispozici.“ Mšenského kouče mrzela především skutečnost, že se jedná o závod na domácí dráze. Proto se usilovně snažil najít náhradu. Teprve před dvaadvacátou hodinou se dovolal Grzegorzi Walaskovi.

A diváci se mohou těšit na závodníka cyklu Grand Prix, nebo čerstvý mistr České republiky bezprostředně po zisku osmi bodů pro Indiarnu Kumla v jejím domácím duelu s Vargarnou Norrköping svou účast ve Mšeně potvrdil. Vedle něj obléknou mšenské vesty Piotr Protasiewicz a domácí Vladimír Višváder, Jan Jaroš, Filip Šitera a navrátilec Pavel Fuksa.

S hodně kompaktní sestavou vyrukoval Slaný. Milan Mach bývá obvykle před každou extraligou mírně nervózní, avšak tentokrát nezastírá, že se do Mšena těší. Příliš nepočítal se Sebastianem Ulamkem, protože ze švédského Halstaviku je do středu české kotliny dlouhá cesta. A to ještě netušil, že Sebastian Ulamek bude sdílet stejný osud jako jeho týmový kolega Greg Hancock.

Slánský manažer se v neděli vypravil na zvědy do polského Leszna a poté vyrukoval s nominací Slawomira Drabika a Tomasze Jedrzejaka. „Jsou to kamarádi, trénují spolu a věřím, že se budou chtít pochlapit,“ vysvětlil Milan Mach svou volbu. Polskou dvojici doplní v poslední době vynikající Martin Vaculík a Martin Málek a oba junioři Michal Dudek a Roman Čejka.

„Jedeme do Mšena vyhrát, jako každé závody,“ hrozí Milan Mach. Nicméně apetit na čtyři tabulkové body mají i ostatní. Letošní extraliga prozatím nejlépe sedla Pardubicím. František Kalina se ovšem musí vypořádat s absencí své jedničky Lukáše Drymla.

„Je potlučenej‘ z Polska, večer máme klubový výbor a bude se hledat řešení,“ řekl pardubický kouč magazínu speedwayA-Z včera dopoledne. Večer na startovní číslo sedmnáct nahlásil Jaroslava Petráka. Není však vyloučeno, že pardubický čeřen lovící v zahraničních vodách nebyl ještě vytažen. Dle platných reglementů může každý tým učinit oproti nahlášeným sestavám jednu změnu.

Při absenci Lukáše Drymla a Hynka Štichauera je v pardubickém týmu prozatím k dispozici všechno, co má obrazně řečeno ruce a nohy. Hlavní díl odpovědnosti za výsledek bude ležet na bedrech Aleše Drymla a Mateje Ferjana. Vedle zmiňovaného Jaroslava Petráka nastoupí Tomáš Suchánek, Václav Milík a v roli náhradníka René Vidner.

Veškeré improvizace se sestavou se netýkají pražského Olympu. Jezdí standardně ve složení Josef Franc, Luboš Tomíček, Adrian Rymel, Matěj Kůs a Richard Wolff. Pouze Pavel Pučko střídá Martina Gavendu na postu věčného náhradníka nebo spíše dárce šesté pneumatiky.

Sestavy nahlášené včera k 19:30:

Grepl PDK Mšeno:	1 Vladimír Višváder
	2 Jan Jaroš
	3 Filip Šitera
	4 Piotr Protasiewicz, PL
	5 (Greg Hancock, USA) Grzegorz Walasek, PL
	21 Pavel Fuksa
AK Slaný:	6 Slawomir Drabik, PL
	7 Tomasz Jedrzejak, PL
	8 Martin Vaculík, SK (ACCR)
	9 Martin Málek
	10 Michal Dudek
	22 Roman Čejka
PSK Olymp Praha:	11 Josef Franc
	12 Luboš Tomíček
	13 Adrian Rymel
	14 Matěj Kůs
	15 Richard Wolff
	23 Pavel Pučko
ZP Pardubice:	16 Aleš Dryml
	17 Jaroslav Petrák
	18 Tomáš Suchánek
	19 Matej Ferjan, H
	20 Václav Milík
	24 René Vidner

Aktuální tabulka finálové části extraligy:

	malé body	velké body
1. Pardubice	0	4
2. Praha	0	3
3. Slaný	0	2
4. Mšeno	0	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Milan Mach a Michal Kohout

Pardubice – 17. srpna
Pozítří ve Mšeně začíná první finálový závod letošní extraligy. Domácí nechtějí ponechat vůbec nic náhodě a mobilizují ze všech sil. Jejich vesty by měli obléknout Greg Hancock a Piotr Protasiewicz. Nicméně důležitá je také domácí část sestavy, a to tím spíše, bude-li Petr Vandírek opět postrádat Tomáše Topinku. Ve Mšeně se proto v pátek trénovalo a Pavel Fuksa tentokrát nepřijel jen v roli mechanika Vladimíra Višvádera.

„Oslovil mě pan Grepl,“ řekl Pavel Fuksa magazínu speedwayA-Z, proč se po čtyřměsíční nečinnosti znovu objevil v sedle. „Měl jsem motorku po Vanďovi a bylo to úplně super. Doteď jsem neměl, na čem závodit. Není to ještě stoprocentní, ale měl bych jet ve středu extraligu. Pan Grepl povídal, že se poradí s Vanďou a dá mi vědět.“

Není rovněž vyloučeno, že se Pavel Fuksa objeví příští týden také při závěrečných dvou kolech šampionátu juniorských družstev. Nad otázkou po dalších závodech však Pavel Fuksa jen pokrčil rameny.