AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 23. června
Petr Vandírek se před dnešním výjezdem svého Mšena do Slaného netajil skutečností, že domácí celek pokládá za černého koně letošní extraligy. Nicméně nástup domácích borců zaskočil i jeho. Mšenský kouč však dokázal reagovat bezprostředně a nasazením žolíka už v rozjížďce s číslem tři vytvořil extraligový rekord. Slaný si však stále zachovával vrch, by Robert Kosciecha musel po pádu vynechat jednu rozjížďku kvůli bolesti v lopatce poté, co pokřtil nové nafukovací mantinely. Ani Mšenu se nevyhýbala smůla a Tomáš Topinka i oba junioři doplatili na poruchy. Před dvojicí závěrečných nominačních jízd však hostě eliminovali svůj náskok na dva body. Jenže na konci druhého kola čtrnácté jízdy musel Jan Jaroš zastavit kvůli vadnému zapalování a přišel tak o vítězství před svým kolegou Filipem Šiterou. Vzápětí Tomasz Chrzanowski zajistil další remízu, která definitivně zakonzervovala slánský náskok na dvou bodech. Jejich triumf je však podmíněný dalším jezdeckým vývojem Martina Vaculíka. Za něho si Slaný našel hosta v osobě Václava Milíka. Háček v reglementech je ovšem v tom, že nahrazený kmenový závodník nesmí pět dnů absolvovat žádný jiný mítink. Jenže slovenský junior plánuje sobotní start v semifinále juniorského mistrovství světa, což by Slanému přineslo anulování čtyř bodů Václava Milíka a Mšenu nakonec triumf.

Jediné aktivum hostů
Petr Vandírek patří k manažerům, kteří se na každý závod pečlivě připravují. Analyzuje svého soupeře a několikrát si vyplní svůj program předem nanečisto, aby věděl, jak by se utkání mohlo vyvíjet. A většinou se netají svým výsledkem, který mu předem vyšel. V otázce Slaného byl však velice opatrný a připouštěl, že druhý středočeský klub pokládá za černého koně soutěže.

Navíc Milan Mach dokázal proti leaderu tabulky postavit vyrovnanou sestavu, která mohla pomýšlet na přestřižení mšenské zlaté šňůry. V ohledu českých juniorů byli domácí lepší. Milan Čermák byl totiž prvním závodníkem, který svým pádem pokřtil zbrusu nové nafukovací mantinely. Zatímco bariéra se opravila, mšenský mladík nemohl kvůli poničenému motocyklu do závodu vůbec nastoupit.

Nicméně mšenský kouč měl rozhodně daleko k pesimistickým náladám. „Teď uvidíš ten mazec,“ říkal slibně před rozjížďkou s číslem jedna. Ale ouha. Tomasz Chrzanowski s Martinem Málkem se seřadili na čele už krátce po startu a vůbec nepustili Jana Jaroše a Tomáše Topinku ke slovu.

Juniorská jízda přinesla další demonstraci slánské síly. Michal Dudek s Romanem Čejkou si hravě poradili s osamoceným Pavlem Fuksou. Dvě maximální porážky přiměly Petra Vandírka ke strategické akci. Postaral se o nový rekord, když vybavil Grzegorze Walaska žolíkem už pro rozjížďku s číslem tři.

„Prohráváme o osm bodů,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z. „Na co mám čekat? Je šance naši ztrátu stáhnout a ty nejhorší jízdy máme za sebou.“ Jenže Robert Kosciecha proburácel cílem jako první v čase 67,94, kterým překonal letitý rekord Mariána Jirouta. A mšenský žolík předčil v první zatáčce pouze Martina Málka, jenž později zpytoval své svědomí kvůli nepovedenému startu ze suchého místa na roštu.

Žolíkový útok skončil remízou a ve smírném duchu se nesly rovněž další dvě rozjížďky. „Obětoval jsem Vaška Milíka na Ulamka,“ svěřoval se Milan Mach před rozjížďkou s číslem pět. Dobře totiž tušil, že body pardubického juniora hostujícího v jeho celku místo Martina Vaculíka budou škrtnuty. Dalo se předpokládat, že slovenský borec bude chtít využít šance na postup do finále mistrovství světa a termín semifinále v Landshutu je přesně uprostřed pětidenní lhůty, během níž nesmí nahrazený závodník absolvovat jediný závod.

Po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem čtyři se zdálo, že se Mšeno dočká svého prvního vítězství. Dopředu vyrazil Sebastian Ulamek, zatímco třetí Jan Jaroš držel v šachu Václava Milíka. Jenže Tomasz Chrzanowski v úvodním výjezdu zbavil Sebastiana Ulamka vedení. A protože mařil veškeré nájezdy svého slánského ex-kolegy až k šachovnicové vlajce, zajistil nerozhodný výsledek.

Vzápětí Grzegorz Walasek v prvním oblouku objel Roberta Kosciechu. Jenže Roman Čejka, jenž se před startem musel z dráhy vracet kvůli zapomenutým brýlím, neměl moc práce s Pavlem Fuksou. V rozjížďce s číslem sedm domácí znovu udeřili. Martin Málek s Tomaszem Chrzanowskim odstavili Jana Jaroše v první zatáčce. A Filip Šitera, do konce mítinku nahrazující Tomáše Topinku, byl v té chvíli ještě více vzadu.

Teprve v rozjížďce s číslem sedm dokázalo Mšeno začít otáčet vývojem závodu. Sebastian Ulamek a Grzegorz Walasek se ujali vedení. Robert Kosciecha je v první zatáčce rozdělil. Grzegorz Walasek ho ovšem v nájezdu do druhého oblouku tlačil ven. A slánský Polák za zlomem oblouku skončil v nafukovacím mantinelu.

Na dráhu pro něho přijela sanitka, nicméně odešel po svých. Zatímco na dráze Sebastian Ulamek s Grzegorzem Walaskem porcovali Václava Milíka na kousíčky, Robert Kosciecha zatínal v depu zuby bolestí ze své lopatky. A Milan Mach se chmuřil, by skóre 26:18 slibovalo Slanému mnohé.

Smůla úřadující na obou stranách
Druhá polovina odstartovala dalším slánským útokem. Tomasz Chrzanowski a Roman Čejka dlouho čekali na své mšenské soupeře. Jan Jaroš vyjel na ovál na poslední chvíli, Pavel Fuksa vůbec. „Prasknul mi zadeček,“ ukazoval na zadní díl rámu svého motocyklu. Jan Jaroš předvedl skvělý start, avšak Tomasz Chrzanowski ho objel v prvním oblouku. A bod Romana Čejky jen navýšil vedení domácích.

Jenže Mšeno nechtělo zažívat stále jen výprask. Sebastian Ulamek neměl v deváté jízdě konkurenta. Martinu Málkovi nevyšel start a navzdory své snaze se nedokázal prokousat na body. Zato Václav Milík sváděl úžasnou bitku s Filipem Šiterou. Mšenský náhradník ho v první zatáčce podjel, avšak pardubický host ve slánských službách se v nájezdu do třetího kola vrátil zpátky. Před Filipa Šiteru pronikl na sklonku třetího kola i Martin Málek, nicméně takřka okamžitě klesl zpět.

Místo rozbolavělého Roberta Kosciecha putoval do rozjížďky s číslem deset Michal Dudek. Osm jízd pauzy však udělalo své a slánský junior skončil poslední za Janem Jarošem. Na čele úřadoval Grzegorz Walasek. V úvodním výjezdu se sice pod ním mihl Tomasz Chrzanowski. Jenže mšenská star udržela venek a už v následující zatáčce šla zpět do vedení.

Mšeno snížilo slánský náskok už na šest bodů. Vzápětí Sebastian Ulamek uhlídal skóre na stejném odstupu díky své velkolepé one-man-show. Roman Čejka a Václav Milík dojeli za ním, když Pavel Fuksa neviděl cíl. Když v depu chtěl vyměnit svíčku, zlomila se vpůli. Patovou situaci zachránil Filip Šitera, jenž svému kolegovi na poslední jízdu základního rozpisu půjčil svůj stroj.

Mezitím Petr Vandírek osnoval ofenzívu. Do dvanácté jízdy poslal Sebastiana Ulamka znovu, nyní v roli taktické rezervy místo Tomáše Topinky. Ten společně s krajanem Grzegorzem Walaskem dobyl pětibodové maximum na úkor Václava Milíka s Romanem Čejkou. Pardubičan na polský tandem útočil, avšak v posledním kole takticky uvolnil cestu ke třetímu místu Romanu Čejkovi, kdyby se jeho body nakonec škrtaly.

Grzegorz Walasek se vrátil do depa pěšky, protože prázdná zadní pneumatika ho dovezla jen pár metrů za cílovou rovinku. Skóre činilo 38:36. „Víš, jak jsem to měl původně spočítané?,“ ptal se Milan Mach. „Že po třinácti jízdách povedeme o dva body!“ a jeho prognóza skutečně vyšla. Sebastian Ulamek vyhrál už třetí jízdu v řadě, ale Pavel Fuksa nepředstavoval pro Roberta Kosciechu, který se vrátil do závodu, a Martina Málka prakticky žádný problém.

Úprava dráhy před nominačními jízdami byla pořádně dlouhá. „Kostek musí dojet druhý,“ organizoval Milan Mach strategický plán, když konečně traktory zmizely na druhé straně mantinelu. Jenže rozjížďka s číslem čtrnáct rozjásala tábor hostí. Na čele se usadili Jan Jaroš s Filipem Šiterou. Vedoucí Mšeňák ovšem na začátku druhého kola zastavil s poruchou zapalování. A Roman Čejka s Robertem Kosciechou se ochotně natáhli vstříc remíze.

Slaný vedl poměrem 47:45, což značilo, že v poslední jízda může přinést jakýkoliv výsledek. A stejně jako před pár minutami úvodní takty vyzněly pro Mšeno. S pohybem pásky vystřelil dopředu Sebastian Ulamek. V prvním oblouku ho objel Tomasz Chrzanowski, avšak nejlepší Sebastian Ulamek se takřka současně vnějškem do čela vrátil. Mezitím se před Martina Málka posunul i Grzegorz Walasek.

Tomasz Chrzanowski si však nedopřál klidu, dokud se ve druhém okruhu v nájezdu do první zatáčce přece jen před Sebastiana Ulamka nedostal. To samo o sobě stačilo Slanému na podmínečné vítězství. Martin Málek však stejně atakoval Grzegorze Walaska. V nájezdu do posledního kola jeho snaha vypadala nadějně, nicméně polský borec měl záhy znovu získal vrch.

Hlasy z depa
„Dneska to docela šlo,“ pochvaloval si Roman Čejka, který dnes dosáhl svého prozatím životního výsledku v extralize. „Doufám, že bude ještě líp. Motorka se dneska nesrala, paráda, fungovalo to. Já dělal, co jsem mohl. Dařilo se, měli jsme výhodu domácího prostředí. Bylo to napínavý jak kšandy až do konce a nakonec se to povedlo. Věřil jsem, že to dopadne a dopadlo to. Když ti funguje technika, je to paráda. Zejtra uvidíme.“

„Super začátek,“ líčil Martin Málek. „Potom jsem pokazil start. Najel jsem si na suché místo na roštu a nešlo odstartovat. Dráha pak hodně proschla a už to nejelo jak na začátku. Ke konci už to moc nešlo. Vyhráli jsme, ale trošku si to zkomplikovali tím pádem Roberta. Uvidíme, jakou sestavu budeme mít zítra.“

„Nic moc, ale Slaný mi moc nejde,“ nechal se slyšet Václav Milík. „Štve mě, že jsme nezpřevodovali motorku už od začátku. Zejtra to snad bude lepší.“

„Zapalování,“ vysvětlil Jan Jaroš příčinu svého odstoupení v rozjížďce s číslem čtrnáct. „Škoda, tohle je asi čtvrtý. Stalo se to v blbý jízdě. No nic, zejtra budeme válčit dál. Válčili jsme i dnes, ale málo.“

„Měli jsme smůlu celý závody,“ povzdechl si Filip Šitera. „Drží se nás od začátku sezóny. Já, teď Topas, Honza měl taky defekt. Pral jsem se hodně dlouho s převodama, mám box a motor je s ním ostřejší. Doufám, že budu mít štěstí zítra, dnes jsme měli smůlu.“

í

1. AK Slaný		47
Martin Málek	2 1 3 0 1 0	7(2)
Robert Kosciecha, PL	3 2 X – 2 1	8(1)
Tomasz Chrzanowski, PL	3 3 2 3 2 3	16(1)
Václav Milík, Pardubice	0 1 2 1 0	4(1)
Roman Čejka	2 1 1 2 1 2	9(2)
Michal Dudek	3 0	3
Richard Frištenský		DNR
2. Grepl PDK Mšeno		45
Tomáš Topinka	E 0 – – –	0
Grzegorz Walasek, PL	4* 3 2 3 2 1	15(3)
Jan Jaroš	1 1 1 2 1 E	6(1)
Sebastian Ulamek, PL	2 3 3 3 3 3 2	19
Pavel Fuksa	1 0 – E 0	1
Milan Čermák	–	DNR
Filip Šitera	0 1 3	4

Poznámka: Milan Čermák nenastoupil k závodu kvůli svému pádu při tréninku, při němž poškodil svůj motocykl.

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	tabulkové body
1. Mšeno	4	192:176	6
2. Slaný	2	95:90	4
3. Praha	6	278:275	4
4. Pardubice	3	138:138	4
5. Plzeň	3	126:150	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Slaný – 22. června
Slaný toho prozatím v letošní české extralize mnoho nenajezdil. Jeho výjezd do Prahy skončil vítězstvím, zatímco cesta do Pardubic se kvůli přívalovým dešům vůbec nekonala. A tak suverén poloviny současné dekády své působení v ročníku 2010 víceméně rozehrává. Zítra ho čeká domácí utkání se Mšenem, kdy se premiérově slánský stadión nafoukne bezpečnostními vzduchovými vaky, přičemž odveta ve Mšeně je naplánována už na pozítří. Jak Milan Mach, tak Petr Vandírek pomýšlejí na vítězství.

Vtipy o druhém místě půjdou stranou
„Horší než druží být nemůžeme,“ žertuje Milan Mach na téma zítřejšího výsledku. Sám si ovšem uvědomuje nevýhodu, kterou jeho družstvu přináší absence zraněného Martina Vaculíka. „Jedeme hodně oslabení. Martinovi všichni kluci přejí brzké uzdravení a zítra na dráze budou bojovat i za něho.“

Má-li tým prokazatelně zraněného závodníka, může si místo něho zajistit hosta z jiné soupisky. Slaný v této souvislosti zatím vystupoval v roli jediného dárce, když zapůjčil Michala Dudka do Pardubic pro jejich utkání na pražské Markétě. Nyní východočeský tým splácí svůj pomyslný dluh. Zítra a pozítří oblékne slánskou vestu Václav Milík. Vzhledem k vysokému average 2,83, který Martin Vaculík má, není teoreticky problém najít náhradu s nižším average. Nicméně osoba pardubického juniora garantuje i tolik žádanou kvalitu.

Slánský kouč musel improvizovat rovněž v otázce svých zahraničních posil. Jak Slawomir Drabik, tak Tomasz Jedrzejak mají nařízený trénink před čtvrtečním utkáním polské ligy. Slánskou vestu tudíž obléknou Robert Kosciecha a Tomasz Chrzanowski. Zbytek je už standardní, tedy Martin Málek, junioři Roman Čejka a Michal Dudek a náhradník Richard Frištenský.

„Budeme chtít před domácím publikem udělat slušný výsledek,“ odsunuje Milan Mach žertíky o druhém místě na vedlejší kolej. „Robert Kosciecha je ve formě a doufám, že se svým starým kamarádem Tomaszem Chrzanowskim něco zajedou. A že naši kluci k tomu něco přidají.“

Kompromisy se nedělají
Zítřejší soupeři mají jedno společné. Jako jediní v celé extralize dokázali všechny své závody vyhrát, by v jejich počtu je prozatím velký nepoměr. Na rozdíl od jediného vystoupení hostitelů, má Mšeno startovalo už třikrát. Pomineme-li teoretickou možnost remízy, za necelých čtyřiadvacet hodin se puncem neporazitelnosti bude blýskat už jen jeden jediný klub.

Mšeno stabilně udržuje své ambice na vysoké úrovni a Petr Vandírek se netají plánem vyhrávat ve všech utkáních. „Sestavu máme silnou na každý závod,“ reaguje bezprostředně na komentář magazínu speedwayA-Z na jména, jenž budou vytištěna v programu počínaje startovním číslem osm. „Máme hodně dobrých jezdců a všichni se chtějí svézt.“

Greg Hancock sice tentokrát nepřijede, avšak hvězdné aranžmá zajistí Poláci Grzegorz Walasek a Sebastian Ulamek. Ten se slánskému publiku představí v opačné roli než v minulosti, kdy býval úhelným kamenem slánského týmu. Chybět nebude ani Tomáš Topinka, ani oba čeští senioři Jan Jaroš a Filip Šitera. Ten bude po nulovém výkonu z domácího utkání proti Praze plnit roli náhradníka.

Ke změnám nedošlo v juniorském složení hostů, kde si vestu obléknou Pavel Fuksa a Milan Čermák. V tomto směru bude Mšeno mít nevýhodu vůči Slanému, kde tři junioři s licencí AČR dávají dostatečný prostor pro manévrování. Nicméně Petr Vandírek zachovává zdravý optimismus. „Jsem přesvědčený, že vyhrajeme,“ tvrdí bez známek zaváhání v hlase. „Nebudu tipovat o kolik, ale vyhrajeme.“

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

AK Slaný:	1 Martin Málek
	2 Robert Kosciecha, PL
	3 Tomasz Chrzanowski, PL
	4 Václav Milík, Pardubice
	5 Roman Čejka
	6 Michal Dudek
	7 Richard Frištenský
Grepl PDK Mšeno:	8 Tomáš Topinka
	9 Grzegorz Walasek, PL
	10 Jan Jaroš
	11 Sebastian Ulamek, PL
	12 Pavel Fuksa
	13 Milan Čermák
	14 Filip Šitera

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Článek obsahuje jubilejní 10 000. fotografii publikovanou magazínem speedwayA-Z

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 16. června
Plán napravit domácí prohry na výjezdech vychází Praze takřka stoprocentně. Po drtivé výhře na Borech a smolné prohře ve Mšeně o jediný bod si tým Vladimíra Vopata vyjel dva body do tabulky také dnes v Pardubicích. Klání bylo dlouho vyrovnané a do jeho první půle byla charakteristickým výsledkem remíza takřka v každé jízdě. Poté nasadili hosté k trháku, jenž Pardubice nedokázaly zachytit, i když jim vyšel žolíkový útok. O body je však připravila exploze v útrobách motoru Aleše Drymla v rozjížďce s číslem jedenáct a doslova mechanický mor motocyklů Hynka Štichauera. Ten během dnešního odpoledne zažil tři poruchy a musel mítink dokončovat v sedle stroje s prasklým rámem.

Čas remíz
Obavy, že by se dnes mohly opakovat pondělní deště, se naštěstí ukázaly jako liché. Na obloze se smálo sluníčko a tak pohledy z depa místo oblohy směřovaly spíše do tábora konkurenčních družstev. Sestavy dávaly tušit, že dnešní utkání bude nesmírně vyrovnané. A pět remíz v sedmi úvodních rozjížďkách zhmotnily naděje do reálné skutečnosti.

Domácí čekala na úvod pořádná rána. Hynek Štichauer přitlačil z tréninku svůj motocykl do depa se zadřeným motorem. Ke vší smůle šlo o ten lepší z dvojice jeho pohonných agregátů, jak se v praxi projevilo krátce po slavnostním nástupu.

V první jízdě předvedl nejlepší start Zdeněk Simota. Avšak Aleš Dryml zaútočil vnitřní stranou první zatáčky. Pod pražským závodníkem jel celou protilehlou rovinku, aby v oblouku u depa pronikl do cíle. Hynek Štichauer v sedle druhého motocyklu však zaostal vzadu a musel se dívat na záda nové pražské akvizice Daniela Jeleniewskeho.

Krátce po vylétnutí pásky juniorské rozjížďky domácí osazenstvo na tribunách jásalo. Dopředu letěli Václav Milík a René Vidner. Matěj Kůs s Pavlem Pučkem rychle za sebe odsunuli Reného Vidnera. A Matěj Kůs atakoval Václava Milíka ještě před úvodním nájezdem.

Pardubičan zůstal v čele, avšak Pražan se nenechal zlomit počátečním neúspěchem. Útočil znovu a znovu, až Václava Milíka v první zatáčce posledního kola podjel. Domácí draveček si takovou pohanu nenechal líbit a velkolepým manévrem z vnějšku posledního oblouku se pro tři už ztracené body vrátil.

Rozjížďka s číslem tři vynesla domácí do vedení. Aleš Dryml skvěle odstartoval, ale Josef Franc sledovaný Danielem Jeleniewskim byl hned za ním. V úvodní zatáčce maličký Pražan vedl slibný nájezd vnější stopou. Aleše Drymla ovšem na výjezdu nestihnul a ten ho na začátku rovinky přimáčkl na mantinel.

Josefa France záhy na druhé příčce vystřídal kolega Daniel Jeleniewski a ve druhé zatáčce druhého kola i Tomáš Suchánek. To už bylo jasné, že se černohnědým motocyklem není všechno v pořádku. A vskutku na začátku třetího kola musel Josef Franc zastavit. „Motor se zatáh‘,“ odtušil na své neplánované tůře do depa.

Pardubice se z dvoubodové převahy netěšily dlouho. Ve čtvrté jízdě ještě vedoucí post neopustily. Rafal Dobrucki sice neměl konkurenci, avšak Lukáš Dryml s Hynkem Štichauerem donutili Zdeňka Simotu přemýšlet o nastavení motocyklu, protože mu záhy ujeli. Avšak v rozjížďce s číslem pět zaznamenali Pražané své první vítězství.

Josef Franc s Matějem Kůsem zvládli perfektně start a řítili se spolu do první zatáčky. Tomáš Suchánek v ní ovšem udržel optimální střed a ve výjezdu pronikl na druhou příčku. Když se Josef Franc v nájezdu na cílovou rovinku úvodního kola ohlédl, uviděl za sebou pardubického borce. Nicméně na prvním místě se udržel a pražský triumf 4:2 znovu vyrovnal stav utkání.

Čas remíz jakoby neměl skončit. Hynek Štichauer vyjel na ovál na šestou jízdu, avšak kvůli poruše zapalování se jeho motocykl odmlčel. „Ta je zadřená,“ říkal nešastně cestou do depa na dotazy, zda má náhradní stroj. Mezitím Lubomír Vozár mobilizoval náhradníka Václava Milíka, avšak dvě minuty uběhly proklatě rychle.

Aleš Dryml prodloužil svou vítěznou šňůru, jenže Daniel Jeleniewski a Zdeněk Simota neměli se třemi body moc práce. Ve stejném duchu se nesla rovněž osmá jízda. Lukáš Dryml po skvělém startu využíval střed oválu a útočící Rafal Dobrucki neměl sebemenší šanci na postup. Josef Franc ohlídal Tomáše Suchánka a obě družstva měla po jednadvaceti bodech.

Pražský nástup
Před rozjížďkou s číslem osm nechal Zdeněk Simota odstavit svůj první motocykl a usedl na druhý stroj. Změna byla očividná. Zatímco Matěj Kůs zamířil po vylétnutí pásky do vedení, on v prvním oblouku objel Hynka Štichauera s Václavem Milíkem a usadil se v čele. Bohyně Fortuna začala Pražanům vynahrazovat svou jarní nepřízeň. Zdeňku Simotovi spadnul primární řetěz až těsně před šachovnicovou vlajkou, takže ho stačil překonat jen Matěj Kůs.

Maximální vítězství poslalo hosty do vedení, které začalo bytnět dalšími bodovými dávkami. Rafal Dobrucki v deváté jízdě vrátil porážku Lukáši Drymlovi, když ho vodil za sebou celá čtyři kola. Na Pardubičana dotíral Daniel Jeleniewski, zatímco Aleš Dryml byl poslední.

Protože Praha právě odskočila Pardubicím na šest bodů, Lubomír Vozár okamžitě zkusil protiúder taktickou rezervou. „Ála pojede znovu,“ řekl Tomáši Suchánkovi, když ho odvolával od závory v depu. Taktika pardubického kouče slavila úspěch. Aleš Dryml se usadil v čele a ukazoval výfuk pražské dvojici Zdeněk Simota – Josef Franc.

V posledním oblouku před cílem však musel Aleš Dryml zastavit a přepustit už jisté vítězství Pražanům. „Motor, už předtím to bylo vidět, dojel jsem poslední,“ hlásil pardubický borec v depu. „Teď jsem byl vepředu, ale motor končil. Doufal jsem, že ne, ale pak jsem to dvacet metrů před koncem takhle zabalil.“

Smůla jednoho, štěstí druhého. Praha už vedla 35:25, ovšem v současném systému deset bodů ve třech čtvrtinách mítinku zas až tolik neznamená. Pražané si v první zatáčce jedenácté jízdy nerozuměli a Rafal Dobrucki vyvezl Matěje Kůse. Ten okamžitě klesl za Václava Milíka, zatímco Lukáš Dryml mohl na čele zvýšit svůj náskok.

Rafal Dobrucki však mobilizoval své síly k útoku a v první zatáčce druhého kola venkem objel Lukáše Drymla. Avšak Lukáš Dryml nechtěl prodat svou kůži zadarmo. Hned v dalším oblouku vyhnal Poláka na vnějšek, aby ho v cílové rovince přibil na mantinel. Rafal Dobrucki se nevzdal a na začátku posledního kola spodem pronikl do čela znovu a tentokrát už definitivně.

V rozjížďce s číslem dvanáct se Lukáš Dryml objevil na ovále znovu v roli žolíka. Dopředu šli Daniel Jeleniewski s Josefem Francem. Lukáš Dryml se dral dopředu, ale po kontaktu s Josefem Francem v první zatáčce upadl. Všem tuhla krev v žilách, když se domácí eso dlouho nezvedalo zpod nafukovací bariéry. Sanitka ho odvezla na ošetřovnu, avšak o moment později se Lukáš Dryml znovu sápal po svém motocyklu.

Restart mu nevyšel, avšak díky mohutnému zrychlení v první zatáčce objel zezadu všechny. O minutu později už mohl Lubomír Vozár zaknihovat jeho šest bodů. Jeden další dodal Václav Milík. Pardubický benjamínek nestačil na Daniela Jeleniewskeho, avšak Josef Franc byl pro něho velice ceněnou trofejí.

Úspěšný žolíkový útok snížil pardubickou ztrátu na pět bodů. Rafal Dobrucki, který přímo u vrat depa přesedl na druhý motocykl, ji však v rozjížďce s číslem dvanáct zakonzervoval svým vítězstvím. To se zrodilo v úvodní zatáčce, v níž pražský Polák objel Tomáše Suchánka a Aleše Drymla. Matěj Kůs inkasoval druhou nulu v řadě, což ho pohroužilo do zasmušilé nálady a vůbec poprvé vyřadilo z nominačních rozjížděk.

Tomáš Suchánek udělal v rozjížďce s číslem čtrnáct maximum pro pardubickou věc. Po rychlém startu celá čtyři kola statečně odolával náporu Daniela Jeleniewskeho. Avšak Josef Franc před sebe nepustil Václava Milíka. Jeho bod měl hodnotu dvou do tabulky. Pět bodů před poslední jízdou dávalo Pardubicím šanci jedině na remízu a to ještě ze předpokladu nehorázné pražské smůly.

Jenže dnešní duel se nesl v duchu remíz. Tu poslední zařídil Zdeněk Simota, triumfující stylem start – cíl. „Takhle bys vyhrál už ve Mšeně, říkal jsem ti to,“ Přivítal ho v depu Vladimír Vopat s narážkou na nešastný čtvrteční exces.

Lukáš Dryml si pro závěrečnou rozjížďku zvolil vnitřní rošt, avšak dalo mu dost práce dostat se v cíli za záda svého staršího bratra. „Odstartoval jsem jako učedník,“ nevymlouval se při hledání příčin, proč do první zatáčky najížděl až jako poslední. Celá čtyři kola ovšem atakoval Rafala Dobruckeho, až ho o bod připravil v úplně posledním oblouku.

Hlasy z depa
„První tři jízdy jsem jel na jedný motorce,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „A nejelo to. Pak jsem skočil na druhou a ta fungovala dobře. Spokojenost s vítězstvím. A teď jsem tu patnáctou jízdu vyhrál ne jako ve Mšeně.“

„Konečně jsem vyhráli,“ radoval se Josef Franc. „Bylo to zasloužený vítězství. Měl jsem dobrej‘ motor, ale nevydržel a v první jízdě se zatáh‘. Chtěl jsem vyzkoušet nějaký věci, ale ten druhej‘ motor není na takový velký dráhy. Ale jsem rád, že jsme vyhráli.“

„Jsem rád, že jsme vyhráli,“ nebylo Matěji Kůsovi sklánějícímu se nad svým strojem příliš do řeči. „Už bylo načase.“

„To nasere hodně,“ vrátil se Aleš Dryml ke svému defektu v rozjížďce s číslem deset. „Závody jdou ale dál, musíme to doladit. Ještě máme pár extralig, stát se může cokoliv. Dnes jsme se zezačátku rozjeli, ale pak se začli chytat a nám odcházely motory. Když skočíš na druhou motorku, nevíš. Buď se trefíš nebo ne a já se netrefil.“

„První jízda dobrá, pak už nic moc,“ bilancoval Václav Milík. „Dařilo se mi na Matěje a Pepíčka, ale mohlo to bejt‘ lepší. Ještě pět bodů a lepší by to bylo. Nebo jako minule proti Plzni, to by bylo nejlíp‘.“

„Poslední dvě jízdy jsem musel jet na prasklým rámu,“ přiznával Hynek Štichauer. „Nejdřív jsem zadřel lepší motor v tréninku. Spadnul tam ventil. Pak jsem kvůli zapalování nestih‘ dvě minuty. Poslední dvě jízdy jsem odjel, že jsem musel. Tři defekty, stálo to za hovno. Rychle na to zapomeneme a budeme se soustředit na mistrák, aby to bylo minimálně o sto procent lepší. A na prasklý rým mám smůlu. V Polsku mi teď o tréninku praskla vidlice. Doufám, že jsem si tu smůlu vybral a začnu jet.“

1. PSK Olymp Praha		49
Daniel Jeleniewski, PL	1 2 2 1 2 2	10(1)
Josef Franc	E 3 1 2 0 1	7(3)
Zdeněk Simota	2 0 1 2 3 3	11(2)
Rafal Dobrucki, PL	3 2 3 3 3 0	14
Pavol Pučko	1 – – – –	1(1)
Matěj Kůs	2 1 3 0 0	6
Luboš Tomíček		DNR
2. ZP Pardubice		44
Aleš Dryml	3 3 3 0 E 1 2	12(1)
Tomáš Suchánek	1 2 0 – 2 3	8
Hynek Štichauer	0 1 M 1 1	3(1)
Lukáš Dryml	2 3 2 2 6* 1	16(1)
René Vidner	0 – – – –	0
Václav Milík	3 0 0 1 1 0	5(1)
Jaroslav Petrák		DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	tabulkové body
1. Mšeno	3	147:129	6
2. Pardubice	3	138:138	4
3. Praha	6	278:275	4
4. Slaný	1	48:45	2
5. Plzeň	3	126:150	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubice – 16. června
Dnešní extraligové utkání mezi Pardubicemi a pražským Olympem slibuje opět dramatickou podívanou. Pražané po hořké pilulce, kterou museli spolknout ve Mšeně, neslevují z plánu vyhrávat na výjezdech. Avšak Pardubičané se jejich silné sestavy nebojí a opět v ryze českém složení chtějí také hrát úlohu favorita.

Rošáda na juniorských číslech
Pardubice v posledních jedenácti sezónách prosluly importem mnoha cizokrajných jmen do české extraligy. Avšak letos si stojí za svým prohlášením a opět staví národnostně čistý tým. „Řekli jsme, že základní část pojedeme se svými jezdci a tak to plníme,“ znovu opakuje kouč Lubomír Vozár.

Jeho tým má oproti předchozím kláním jedinou kosmetickou změnu. Václav Milík nastoupí se startovním číslem šest. To má na programu jedinou rozjížďku, avšak strategické možnosti s ním umožňují více taktizovat. René Vidner bude mít vestu s pětkou, jinak vše zůstává jako v minulých kolech, tedy bratři Drymlové, Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek a náhradník Jaroslav Petrák.

Nicméně Pražané jsou silní a hubený zisk je motivuje k obrovským výkonům. „Proč se bát?,“ kontruje Lubomír Vozár. „Jsou silní, co se dá dělat, ale Drymlové, Štichi, Suchánek a Milík jsou ve formě. Bude to vyrovnané.“

Pardubický manažer se obává jen meteorologické předpovědi, která straší dešovými přeháňkami. „Doufáme, že se nám d隝 vyhne,“ říká. „V pondělí pršelo a na lajně se držely kaluže.“

Stále s vysokými ambicemi
Necitlivá diskvalifikace Zdeňka Simoty, který ve čtvrtek ve Mšeně přijel k poslední jízdě současně s vypršením dvouminutovým limitem a rozhodně nebyl sám, který nebyl v daný okamžik k dispozici startérovi, hnula Pražanům pořádně žlučí.

Avšak jejich kouč Vladimír Vopat se snaží na celý incident zapomenout a tvrdí, že na pražském plánu vozit z výjezdů na dráhy protivníků jen dva body, se vůbec nic nemění. „Pořád platí, že ke každému soupeři přistupujeme s respektem a pokorou, nikoliv se strachem. A náš plán vyhrávat na drahách soupeře plníme a zkusíme to i v Pardubicích.“

Na rozdíl od Pardubic pražský Olymp dříve vyznával národnostní princip v otázce složení extraligového družstva. Letos však s cizinci experimentuje jako nikdy předtím. Včera se dohodl s Danielem Jeleniewskim, jenž nemohl najít společnou řeč s Plzní na prodloužení spolupráce. Po briskním dopsání na soupisku týmu z hlavního města a Polák objeví v dnešním duelu se startovním číslem osm.

Vedle něho obléknou pražské vesty už jen samí staří známí. Největším esem se stane Rafal Dobrucki. V základní čtveřici oba polské borce doplní Josef Franc a Zdeněk Simota, juniory budou Pavol Pučko a Matěj Kůs, když Luboš Tomíček bude plnit úlohu náhradníka.

Sestavy nahlášené včera k 18:00:

ZP Pardubice:	1 Aleš Dryml
	2 Tomáš Suchánek
	3 Hynek Štichauer
	4 Lukáš Dryml
	5 René Vidner
	6 Václav Milík
	7 Jaroslav Petrák
PSK Olymp Praha:	8 Daniel Jeleniewski, PL
	9 Josef Franc
	10 Zdeněk Simota
	11 Rafal Dobrucki, PL
	12 Pavol Pučko
	13 Matěj Kůs
	14 Luboš Tomíček

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Laszlo Losonczi

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 10. června
Vladimír Vopat před včerejším extraligovým kláním ve Mšeně sliboval, že vybuchne bomba. S ohledem na nabitou sestavu domácích a onemocnění Luboše Tomíčka, jehož vystřídal Jakub Fencl, se vyjádření pražského kouče bralo spíše jako rétorické cvičení. Ale omyl!! Pražané se dostali do vedení už v rozjížďce s číslem jedna. Ofenzíva domácích okolo poloviny mítinku neměla dlouhého trvání. A dokonce nepřemožitelný Greg Hancock se dočkal porážky, když mu v desáté jízdě ujeli Zdeněk Simota a Josef Franc. Pražané ulétli Mšeňákům až o osm bodů, avšak Petr Vandírek dokázal pracovat s krizovým scénářem. Vyšel mu tah žolíkem Piotrem Protasiewiczem, nicméně v nominačních jízdách potřeboval dvakrát triumfovat 5:1. V rozjížďce s číslem čtrnáct mu to vyšlo. Před poslední jízdou skutečně vybuchla bomba, nicméně její trhavinou byly emoce. Zdeněk Simota byl totiž poslán od startovního roštu zpátky do depa za překročení dvouminutového limitu, ale maximálně přiznával spoluvinu s ostatními. Rafal Dobrucki chvíli třímal dva nezbytné body, které potřeboval jeho Olymp k výhře, avšak nakonec protnul metu jako třetí. Na poslední chvíli se tak pro vítězství o jediný bod natáhlo Mšeno.

Přes čtyři body pražské převahy k novému začátku
Petr Vandírek rozhodně Pražany nepodceňoval, by ho optimismus neopouštěl. Pro magazín speedwayA-Z tipnul skóre s převahou dvanácti bodů ve svůj prospěch. Avšak ani jeho protějšek Vladimír Vopat netrpěl přehnaným defétismem. „Zítra napíšete titulek, že ve Mšeně bouchla bomba,“ řekl našemu zpravodaji. „S velkým B!“

Po triumfu na Borech čekala na Pražany úplně jiná dráha. Žádný beton, ale pěkná hlubina, což dávalo tušit, že ovál rozhodně neležel ladem. Kromě toho se hosté museli vypořádat s absencí Luboše Tomíčka. Už včera si stěžoval na nachlazení a dnes zůstal v posteli s devětatřiceti stupni horečky.

Pražský kouč byl nucen improvizovat. Narychlo zmobilizoval Jakuba Fencla. Josefa France chtěl z postu náhradníka pozdvihnout na devítku, avšak dvě změny čtyřiadvacet hodin po uzávěrce soupisek řády zakazují. Proto Josef Franc, jehož poraněné rameno zpevňovala černá izolačka, zůstal rezervistou. A jezdecká role Jakuba Fencla se uzavřela tréninkem, jenž se navzdory večerní hodině konal stále za tropického žáru. Jeho zadní pneumatika posílila ostatní, protože náhradník žádnou hranu na společnou hromádku nepřidává.

První jízda vynesla do čela Prahu. Kvůli pádu Filipa Šitery v první zatáčce se musela opakovat. Ale stejně jako prve se napodruhé po vylétnutí pásky prosadil Zdeněk Simota. Filip Šitera byl za ním, ale na protilehlou rovinku vyjel jako poslední. „Zapalování je v prdeli,“ ulevil si o chvilku později jeho mechanik Vladimír Kalina. „To už je letos sedmý!“

Tomáš Topinka, který se po jarním zranění vrátil i do české extraligy, však dva body udržel navzdory nájezdům Igora Kononova. Hlavně ten vedený vnitřkem druhé zatáčky byl ve druhém okruhu takřka úspěšný. Juniorská jízda pražské vedení dle očekávání zvýšila. Matěj Kůs a Pavol Pučko odstartovali jako rakety. Ani Milan Čermák, ani Pavel Fuksa jim nestačili, navíc Pavel Fuksa cestou do cíle stačil zaznamenat dva pády.

V rozjížďce s číslem tři se karta obrátila v mšenský prospěch. Igor Kononov sice bušil do dvojice Greg Hancock – Tomáš Topinka, avšak naprosto marně. A Josef Franc, poprvé nahrazující Jakuba Fencla, si mohl jen povzdechnout: „Peru se sám se sebou.“ Vzápětí se na koni ocitli znovu hosté.

Rafal Dobrucki a Zdeněk Simota předvedli ukázkový start. Piotr Protasiewicz se v prvním oblouku protáhl pod ex Plzeňana. Avšak Filip Šitera v nové zelené kombinéze za ním vlál po vnější straně jako prapor ekologických aktivistů. V cíli byl poslední. O kousek, ale přece jen poslední. „Ještě to jde,“ přemítal Petr Vandírek nad skóre 10:14, zatímco zařizoval mobilizaci náhradníka Jana Jaroše.

„Takhle jsem si to představoval,“ pravil Vladimír Vopat s nezanedbatelnou dávkou zadostiučinění v hlase. Matěj Kůs zdravil před závodem prsty svítajícím V v duchu britských stíhačů a v páté jízdě se chystal na skalp Grega Hancocka. Avšak americký rutinér slavil triumf ve stylu start cíl, zatímco pražský junior s Josefem Francem dovezli remízu za porážku Pavla Fuksy.

V rozjížďce s číslem šest se Jan Jaroš jako bájný Fénix povznesl z role náhradníka do úlohy spasitele domácího týmu. Po skvělém startu se ujal vedení a perfektně stínovaný Tomášem Topinkou vyrovnali stav utkání. Pražané si na ovále spíše překáželi. „Motá se přede mnou jako vítr v bedně,“ láteřil Zdeněk Simota na adresu Igora Kononova, zatímco šel ke žlabu smýt prach a bláto z Rusova zadního kola. „Nepustí mě a to jsem byl o dvacet kiláků rychlejší!“

Mšeno útočilo i nadále. Ani druhý pokus o porážku Grega Hancocka Matěji Kůsovi nevyšel. Sice se dostal do čela, avšak stálý účastník cyklu SGP vyjel na protilehlou rovinku před ním. Piotr Protasiewicz dodal jeden bod, když Rafal Dobrucki neviděl cíl. Mšeno se poprvé vyhouplo do čela, avšak záhy byl stav zase vyrovnaný. Zdeněk Simota se v prvním výjezdu osmé jízdy tvrdě probil před Jana Jaroše. A Pavol Pučko inkasoval bod na vrub Pavla Fuksy.

Drama s nešastnou tečkou na konec
O přestávce před devátou jízdou si Pavel Fuksa nechával montovat novou zadní hranu, avšak na zásah Petra Vandírka zůstal raději u staré. Skóre 24:24 evidentně dávalo najevo, že dnešní závod začíná ve své polovině prakticky znovu od začátku. Mezitím si oba manažeři prostřednictvím šéfa depa vyslechli napomenutí od rozhodčí Lenky Felixové pro Piotra Protasiewicze, Igora Kononova a Rafala Dobruckeho za jízdu v protisměru před nájezdem na rošt.

Shodou okolností právě oba pražští cizozemci dostali v deváté jízdě svůj klub znovu do vedení. Rafal Dobrucki si na vedoucí příčce celá čtyři kola hlídal útočícího Piotra Protasiewicze a jeho závěrečný útok v posledním výjezdu zadusil už v samém zárodku volbou stejné stopy pro dojezd k šachovnicové vlajce. Igor Kononov ohlídal Tomáše Topinku, jenž nakonec přímo z dráhy zamířil do depa.

Pakliže po tréninku hovořil pražský kouč o explozi bomby, dočkal se svým způsobem už v rozjížďce s číslem deset. Zdeněk Simota perfektně odstartoval, za jeho záda se zařadil Josef Franc, zatímco Greg Hancock a Jan Jaroš byli tentokrát ti druzí vzadu. „Dobře jsem odstartoval,“ líčil Zdeněk Simota historicky první prohru Grega Hancocka v mšenské vestě. „Pepíček mi nechal místo na venku a pak jsem si už jen hlídal první místo.“

„Dobrej‘ start,“ liboval si Josef Franc, aby vzápětí snížil svůj přínos. „Jsem tu jinak jen do počtu, po zranění mě to rameno stále bolí…“ A názor velkého poraženého? „Moje chyba,“ nevymlouval se Greg Hancock. V rozjížďce s číslem jedenáct dovezli Pražané další triumf. Rafal Dobrucki vedl od startu až k metě před Piotrem Protasiewiczem.

Matěj Kůs dodal jeden bod, který se však pro Olymp ukázal jako ošemetný. Hosté zvýšili vedení na 37:29, což domácím umožnilo nasadit žolíka. Petr Vandírek neváhal ani sekundu a dal ho Piotru Protasiewiczovi už do dvanácté jízdy.

„Věřím mu, jede,“ zůstal mšenský manažer pevný ve svém rozhodnutí navzdory tuctu jiných rad. A měl pravdu. Polské eso v první zatáčce objelo Igora Kononova a Josefa France a díky dvojnásobným bodů učinilo z remízy triumf 6:3. Jenže ještě nebyl všem dnům konec. Napětí zhušovalo vzduch, že by se dal krájet. Ve třinácté jízdě odrážel Rafal Dobrucki nápor Grega Hancocka, jenž se sám musel bránit Matěji Kůsovi. Tomáš Topinka zůstal opět vzadu a neprojel cílem.

Praha vedla o sedm bodů, což Petru Vandírkovi signalizovalo jediné. Pakliže chtěl udržet triumfální sérii, musel obě nominační jízdy vyhrát poměrem 5:1. Operativně se rozhodl, že Greg Hancock pojede v rozjížďce s číslem čtrnáct jako taktická rezerva. Američan ho nezklamal a absolutorium si zasloužil i Jan Jaroš.

Zatímco mšenský náhradník předvedl fantastický start, Greg Hancock v první zatáčce objel jedním vrzem Matěje Kůse a Igora Kononova. „Závěr závodu jsem zkazil,“ neskrýval Matěj Kůs. Podmínku prvního maximálního triumfu Mšeno splnilo. Pro triumf však v poslední jízdě potřebovalo stejnou dávku, zatímco Pražanům stačilo druhé místo jednoho z jejich závodníků.

Jenže zasáhla moc shůry, nikoliv z nebes, ale z věže rozhodčí. Zdeněk Simota, shodou okolností první na dráze, se zastavil u pásky současně s vypršením dvouminutového limitu. Takřka okamžitě se rozsvítilo žluté světlo korespondující s barvou jeho povlaku. Pražan se otočil a do hloučku svých kolegů, kteří ho obklopili hned za branou, hlásil: „Do vysílačky mi řekli, že mě vyloučili za jízdu v protisměru.“

Vladimír Vopat se ukázal jako muž činu. Když se nemohl dovolat vysílačkou a Lenka Felixová chtěla startovat, sám otevřel vrata do depa a hrnul se ke startu. Když se vrátil do depa, mohl jen rezignovaně rozhodit rukama. „Řekla mi, že když spadly hodiny, nebyl Zdenda u pásky,“ sděloval. „Jenže Hancock byl ještě dál!“

Pražský kouč si navíc musel zvykat, jaké to je být středem pozornosti. Na zasedání jury dorazilo více lidí než je jejich členů. Vladimír Vopat si nemohl nepřipadat, jako hvězda, na jejíž jednání všichni napjatě čekají. Nicméně dokázal zachovat dekorum a připravených pět tisíc na protest zase schoval do peněženky. Proti rozhodnutí totiž nejde protestovat.

„Když nám na školení FIM přednášel Renzo Giannini a to je nějakej‘ borec, zdůrazňoval nám, že nejdůležitější je pro rozhodčího cit,“ komentoval situaci Milan Špinka. Každopádně po jeho odchodu od pultíku sudího a rezignaci Jana Hlačiny se zdá, že mezi českými arbitry skutečně osobnost velkorysého formátu schází.

Pražská věc navzdory nešastné události stále nebyla ztracena. Rafal Dobrucki odstartoval hned za Piotrem Protasiewiczem. V první zatáčce ho však objel Greg Hancock, leč polský Pražan se nevzdával. Útok vnitřní stranou druhé zatáčky ho ve druhé zatáčce vrátil na druhé místo.

Jenže Greg Hancock reagoval okamžitě. Už na začátku třetího kola jel zase druhý. Bezchybně odvrátil další nájezdy Rafala Dobruckeho, aby metu protnul těsně před ním. Pouhé centimetry přisoudily dva body jemu a těsné vítězství Mšenu.

Hlasy z depa
„Infarktový do poslední jízdy,“ líčil Jan Jaroš. „Praha byla silná a bylo velký štěstí, že se to takhle vyvrbilo. Super. Pevně jsem doufal, že vyhrajeme. Doma nám to funguje, ale Praha byla dneska dobrá. Hodně našláplá. Vyrovnaný závody, pěkně jsme si zazávodili. Po tý vší smůle, co jsem měl zjara první úspěšnej‘ závod. Škoda mojí nuly, tam jsme to s Gregem projeli. Jak říkám, Praha byl těžkej‘ soupeř. Měl jsem ale podporu i od synka.“

„Nebylo to nejlepší, nešlo to, jak jsem chtěl,“ říkal Tomáš Topinka na mikrofon Miloslava Čmejly. „Greg s Piotrem zatáhli, takže jsme vyhráli.“

„Na hovno,“ cedil slova skrz zuby Filip Šitera. „Vyhráli jsme, to je dobrý, ale odešlo mi další zapalování. To je život! Teď po závodech vyzkouším nový, doufám, že to pojede.“

„Hancock stál ještě dál než já,“ stále cítil křivdu Zdeněk Simota. „Nejdřív mi řekli, že mě vyloučili za jízdu v protisměru, pak to bylo za dvě minuty. Je to pech. Tohle nasere. S Gregem jsem dobře odstartoval. Pepíček mi nechal místo na venku a pak jsem si jen hlídal první místo.“

„Škoda,“ nemohl se Matěj Kůs smířit s krutou prohrou. „Škoda. Zkazil jsem závěr závodu. Hotovo!“

„Rozhodčí je kráva,“ měl jasno Josef Franc. „Mohla to bejt pěkná poslední jízda. Měl jsem problémy s ramenem. První dvě jízdy byly nejistý, pak to bylo lepší, ale dráha na mě byla dost těžká.“

1. Grepl PDK Mšeno		47
Tomáš Topinka	2 2 2 R R	6(2)
Greg Hancock, USA	3 3 3 1 2 3 2	17(1)
Filip Šitera	0 0 – – –	0
Piotr Protasiewicz, PL	2 1 2 2 6* 3	16
Pavel Fuksa	1 0 0 0 0	1
Milan Čermák	0	0
Jan Jaroš	3 2 0 2	7(1)
2. PSK Olymp Praha		46
Igor Kononov, RUS	1 1 1 1 2 1	7
Jakub Fencl		DNR
Zdeněk Simota	3 1 0 3 3 M	10
Rafal Dobrucki, PL	3 R 3 3 3 1	13
Pavol Pučko	2 – 1 – –	3(1)
Matěj Kůs	3 2 2 1 1 0	9
Josef Franc	0 1 2 1	4(3)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	tabulkové body
1. Mšeno	3	147:129	6
2. Pardubice	2	94:89	4
3. Slaný	1	48:45	2
4. Praha	5	229:231	2
5. Plzeň	3	126:150	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 9. června
Dnes v podvečer se pražský Olymp dočkal svého prvního vítězství v letošní extralize. Oslavy však nemohly být příliš bujaré. Jednak tabulkové manko z úvodních třech proher je stále ještě velmi vysoké a navíc se pražští závodníci dostanou do extraligové akce opět už zítra. Podle předpovědi počasí je ve Mšeně čekají tropická vedra s vidinou překonání dlouhodobých teplotních rekordů. Petr Vandírek, manažer domácího celku, nezastírá touhu celého svého družstva prodloužit své vítězné tažení o další zářez, čemuž odpovídá i jeho nahlášená sestava. Avšak ani jeho pražský protějšek Vladimír Vopat nestahuje kalhoty ve víře, že brod je ještě stále dost daleko.

S vítězstvím v hlavě
„Chceme vyhrávat pořád,“ netají se Petr Vandírek smělými cíly. „Závodníci chtějí vyhrávat. Mají to v hlavě a to je důležité.“ Mšenu se výhra v letošní extralize povedla při obou jeho absolvovaných utkáních. A za snahou nepustit dva další tabulkové body ven ze bran stadiónu rozhodně není jen ješitná touha vytáhnout se před domácím publikem.

Nemůže být sebemenších pochyb, že by se Mšeno zmítalo v existenčním zápase o postup do nadstavbové části extraligy. Avšak celek, jenž je v průběžné tabulce postavený výše, bude hostit semifinálové a finálové utkání. Navíc Pražané stále ještě nejsou v otázce play off za vodou a každý soudný člověk si uvědomí, že by Mšeňáci měli za semifinálového soka raději papírově slabší Plzeňany.

Proto by je jejich případný zítřejší triumf nejenom zvýhodnil, ale také zkomplikoval pozici pražského Olympu. Mšenská sestava proto opět jen jiskří. Její jedničkou se stane opět Greg Hancock, který za dvě sezóny v české extralize neztratil jediný bod. Druhým cizincem bude Piotr Protasiewicz. Po svém jarním úraze se Tomáš Topinka vrací i do české extraligy. Filip Šitera figuruje v základní čtyřce, zatímco Jan Jaroš bude plnit roli náhradníka a Pavel Fuksa s Milanem Čermákem nastoupí jako junioři.

„Držím se při zdi,“ odpovídá mšenský kouč na otázku magazínu speedwayA-Z, jak vidí své zítřejší ambice. „Ale myslím, že vyhrajeme o dvanáct bodů. To je reálných a to Pražany ještě hodně šetřím.“

Další krok pražské ofenzívy
Po třech prohrách na Markétě si Vladimír Vopat uvědomuje, že na své cestě do play off nesmí příliš ztrácet body. Svůj ofenzivní plán naplnil už dnes na plzeňských Borech, nicméně zítra ho čeká první z odvet s dobyvateli stadiónu na Markétě.

„Vítězství,“ je stručný a výstižný při odpovědi na otázku, co od svého výjezdu do arény hladových mšenských lvů očekává. „Zkusíme to. Dnes jsme vyhráli, ale každý závod je jiný. Štěstí chodí dokola a někdy si sedne i na toho relativně slabšího. A se hlavně nikomu nic nestane.“

Vladimír Vopat vyrazí na Mšeno prakticky ve stejném složení, s nímž dnes dobyl západočeskou Plzeň. Po dubnové blamáží s Davey Wattem a včerejší zkušenosti s Edwardem Kennethem, jenž by se nebýt telefonátu z Prahy snad ani neomluvil kvůli údajné viróze, neskrývá jisté antipatie vůči anglosaským závodníkům.

Navíc nemá ani důvod nahrazovat borce ze slovanských národů. Rafal Dobrucki nebyl na Borech poražen nikým z konkurenčního týmu. A Igor Kononov zaznamenal v českých ligách více než sympatický debut. Ve skvělé formě byl i Zdeněk Simota, zatímco Luboš Tomíček neskrýval rozčarování. Silnou pražskou zbraní vůči Mšenu bude i juniorský tandem Matěj Kůs – Pavel Pučko.

Jediná změna nastává v otázce náhradníka. Richard Wolff míří do vzdáleného francouzského St. Macaire na druhou velkou cenu. Místo něho vestu se čtrnáctkou oblékne Josef Franc. Ten má sice ještě problémy se zraněným ramenem, ale po tréninku na pražské dráze by se před cestou ke kvalifikačnímu kolu o SGP 2011 v Goričanu ještě rád objevil v ostré akci.

Sestavy nahlášené dnes k 19:30:

Grepl PDK Mšeno:	1 Tomáš Topinka
	2 Greg Hancock, USA
	3 Filip Šitera
	4 Piotr Protasiewicz, PL
	5 Pavel Fuksa
	6 Milan Čermák
	7 Jan Jaroš
PSK Olymp Praha:	8 Igor Kononov, RUS
	9 Luboš Tomíček
	10 Zdeněk Simota
	11 Rafal Dobrucki, PL
	12 Pavol Pučko
	13 Matěj Kůs
	14 Josef Franc

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)