Praha – 18. dubna
Poslední mítink první ligy viděl stadión ve svitavské Cihelně v sobotu 9. září 2006. Historii nižších soutěží a pravidlům té letošní se magazín speedwayA-Z věnoval včera. Mezitím manažeři pěti soutěžících družstev nahlásili své sestavy pro zítřejší úvodní klání na pražské Markétě. A z nich vyplývá jediná věc. Každý tým se může počítat za favorita.

Nahlášené sestavy:

Praha:	1 Pavol Pučko, 2 Zdeněk Vrba, 3 Ondřej Veverka, 4 Jaroslav Hladký
Pardubice:	5 Václav Milík, 6 Jaroslav Petrák, 7 Tomáš Suchánek, 8 René Vidner
Březolupy:	9 Martin Gavenda, 10 Michal Dudek, 11 Roman Čejka
Plzeň:	13 Zdeněk Simota, 14 Richard Wolff, 15 Michael Hádek, 16 Jan Holub
Mšeno:	17 Jan Jaroš, 18 Ondřej Smetana, 19 Stanislav Pouznar, 20 Filip Šitera

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 13. dubna
První rozjížďku letošní extraligy vyhrála Praha, avšak posléze s ní Pardubice dokázaly srovnat krok. Diskvalifikace Tomáš Suchánka z vítězné čtvrté jízdy ta přejetí vnitřní čáry, kterou závodník marně zpochybňoval, vrátila hosty do čela průběžné klasifikace. Od poloviny mítinku však udávali tempo domácí, kteří Pražanům dovolili už jen jedinou výhru. V poslední jízdě Vladimír Vopat operativně povýšil Nicki Pedersena na jokera. Ale ani kdyby ho Lukáš Dryml neporazil, nešlo už na vítězství Pardubic nic změnit.

Vodní záležitosti
Voda bývá na ploché dráze problém. Většinou ale přichází shora, když moc prší nebo naopak vyschne její zdroj v kropičce. Pardubický klub ovšem minulý týden řešil vodní patálie zcela jiného druhu. Pod stadiónem totiž praskla vodovodní trubka a dnes pestrá závodnická společnost rozložila své propriety na podřezané budově depa.

Netradiční ústup krásného jara však přinesl také vodní problém z nebes. Ještě dopoledne zněly pardubické hlasy optimisticky argumentujíc o přínosu srážek pro vyprahlé dráze. Objevil se i sníh a pršet nepřestávalo ani odpoledne. Intenzita kapek naštěstí slábla, aby nakonec d隝 ustal úplně.

Po dvou loňských triumfech ve Svítkově mohl Vladimír Vopat pokládat zdejší ovál ze své hájemství. Nicméně pražský kouč si logicky nemohl připadat jako jasný vítěz. By do své sestavy přivedl Nicki Pedersena, Lubomír Vozár kontroval vyrovnaným týmem složeným z domácích zdrojů.

Úvod patřil hostům. Nicki Pedersen nastupoval do rozjížďky s číslem jedna v úloze favorita, ale byl to Zdeněk Simota, kdo do pražských boxů dovezl maximální bodovou dávku. Jeho dodávka projela bránou do depa jako poslední a její majitel jakoby pospíchal nejen za jejím volantem, ale také v sedle svého stroje. „Odstartoval jsem a bylo to dobrý,“ šetřil slovy při hodnocení svého triumfu jako obvykle.

Nicki Pedersen byl bezprostředním svědkem jeho velikánského sóla jen v úvodních metrech. V první zatáčce se vedle něj objevil Hynek Štichauer, aby už na protilehlé rovince jel druhý. Porážka borce světového ranku zvýšila prestiž pardubického závodníka, který však želel svého lepšího motoru, který zadřel během tréninku.

Juniorská jízda udržela Olymp na dvoubodové převaze. Václav Milík už po vylétnutí pásky zmizel pražské dvojici Pavol Pučko – Zdeněk Vrba. René Vidner si dělal oprávněné ambice na skalp alespoň jednoho z Pražanů, jenže jeho motocykl zůstal stát už na začátku druhého okruhu. „Elektrika nebo bordel v karburátoru,“ zněla první diagnóza z úst závodníka, jehož účinkování v závodě se tím uzavřelo.

Václav Milík ze svého vítězství pořídil exkluzivní záběry, protože na své přilbě dnes vozil kameru české televize. „Není těžká,“ komentoval svou neobvyklou výstroj. „Ale když člověk zaklepe hlavou, je to cejtit.“

Ani z rozjížďky s číslem tři se Nicki Pedersen nevrátil jako vítěz. Na startovním roštu se s Josefem Francem postavili obráceně. Tázavé pohledy osazenstva depa, zda se přes zimu změnily řády v otázce výměny míst u pásky, však rázně vyřešil startmaršál Jaroslav Kocek. Oba Pražany přiměl k rošádě.

Start nakonec zvládl nejlépe Hynek Štichauer. V první zatáčce ho objel Josef Franc. Prvním obloukem se dopředu dral i Aleš Dryml, jenže na rovinku vyjel až za Nicki Pedersenem. Pardubičané se však s remízou nechtěli smiřovat. Nejprve v nájezdu do druhého kola převzal Hynek Štichauer vedení, aby ve třetím kole Aleš Dryml za sebou nechal vadnoucího Josefa France.

Odložené vedení v průběžné klasifikaci
Po třech jízdách měly oba celky po devíti bodech. Čtvrtou jízdu nejlépe rozehrál Matěj Kůs. Tomáš Suchánek a Lukáš Dryml ovšem záhy zpacifikovali Zdeňka Simotu a nedopřávali Pražanovi ani chviličku klidu. Ve třetím okruhu se Tomáš Suchánek přenesl vnějškem výjezdu z první zatáčky do vedení. Matěje Kůse atakoval v závěru i Lukáš Dryml, jenže pražský borec dva body uhájil.

Fanoušci si už do svých programů zapsali průběžný stav 13:11, když přišla oprava od Pavla Váni. Dle verdiktu rozhodčího Tomáš Suchánek v zápalu boje s Matějem Kůsem přejel vnitřní čáru a byl vyloučen. Argumenty pardubického závodníka neuspěly. „Kdybych na ten beton najel, uchcalo by mě to nebo bych se přetočil, ale mě to pořád strkalo dopředu,“ tvrdil.

Pardubické vítězství se jeho diskvalifikací změnilo na prohru a Olymp se zásahem shůry vrátil o dva body do čela. Jak se záhy ukázalo, šlo o vedení pouze dočasné, by si Pardubice dávaly s drtivou ofenzívou na čas. V rozjížďce s číslem šest se do vedení dostal Václav Milík.

V prvním oblouku se ale propadl až na samotný chvost. Josef Franc zdědil vedení a hájil ho úspěšně až do cíle před dotírajícím Alešem Drymlem. Václav Milík však garantoval remízu, když se ve výjezdu z druhé zatáčky dostal před Pavla Pučka. Vzápětí se Nicki Pedersen nenechal potřetí zaskočit od Hynka Štichauera, aby stylem start – cíl zaznamenal svůj první dnešní debut. Hynek Štichauer a Tomáš Suchánek ale nedali Zdeňku Simotovi ani náznak šance.

Okamžiky pražského vedení byly definitivně ohraničeny rozjížďkou s číslem sedm. Matěj Kůs napínal nervy pražského kouče, když se objevil u startovního roštu s bílým povlakem. Jeho výměna za žlutý se odehrála v rámci dvouminutového limitu přímo na sjezdu na dráhu.

O pár sekund později už Matěj Kůs atakoval vedoucí příčku Lukáše Drymla. Neuspěl, zato Josef Franc se po vnitřní straně úvodního oblouku přenesl ze čtvrté příčky na druhou jakoby mávnutím kouzelného proutku. Ani on však nedokázal sebrat tři body fenomenálnímu Lukáši Drymlovi. Zato jeho starší bratr Aleš na začátku třetího kola podjel Matěje Kůse a odsoudil ho k nule.

Vítězství bratrů Drymlových vyrovnalo utkání na stav 21:21. Na jejich příklad vzápětí navázali svým skvělým startem Václav Milík a Tomáš Suchánek. Zdeněk Simota na ně zaútočil. Vnějškem první zatáčky se přes oba dostal. Vedl však pouze chvilku, nebo ve výjezdu už oba Pardubičané třímali vedení pevně ve svých rukou.

Teprve až ve finiši z poslední zatáčky Tomáš Suchánek citelně zpomalil. Zdeněk Simota neváhal, otočil plynovou rukojetí a protnul metu jako první. „Nebyl to defekt,“ přiznával Tomáš Suchánek. „V kole předtím se mi to v díře čaplo. V dalším kole jsem ji chytil zase a úplně se mi tam ponořily ruce. Musel jsem ubrat.“

Pardubice rázem vedly o dva body a devátá jízda tento stav zakonzervovala. Nejlépe odstartoval Matěj Kůs. V první zatáčce se strhla pořádná mela, na jejímž základě říkalo průběžné vedení pane Lukáši Drymlovi. Po wheelie ve druhém oblouku se před něho dostal Nicki Pedersen. Pardubičané však měli za svými zády Matěje Kůse, jenž nakonec zajel do depa, aniž by se nechal odmávnout šachovnicovým praporkem.

Pardubická převaha
Aleš Dryml oslavil svůj dnešní svátek v rozjížďce s číslem deset, kterou vedl od startu až do cíle. Josef Franc v první zatáčce omylem vyhnal na mantinel svého kolegu Zdeňka Simotu. Z nedorozumění obou Pražanů těžil Tomáš Suchánek a pronikl na druhou příčku. Nebýt odstávky z důvodu opravy, na světelné tabuli by svítily digitální číslice 33:27.

Vladimír Vopat ovšem nemohl promptně reagovat nasazením taktické rezervy. Za Pavla Pučko neměl lepšího juniora a Matěj Kůse se jeho důvěře těšil i navzdory dvou předchozím nulám. Matěj Kůs dlouho mlčky studoval vyplněný program, aby vrátil desky a odhodlaně odkráčel do svého boxu pro motocykl.

Po vylétnutí pásky všem ukázal jeho výfuk. V útocích na něho neuspěli ani Václav Milík, ani Lukáš Dryml. Remíza však neřešila pražský problém se šestibodovou ztrátou a počet příležitostí zvrátit běh událostí ve svůj prospěch se stále snižoval. Po delší úpravě vyrazil do čela rozjížďky s číslem dvanáct Václav Milík. Lukáš Dryml v první zatáčce objel Nickiho Pedersena.

Pardubičané se na čele řítili vstříc druhé zatáčky. V ní však Václav Milík upadl. „Prásknul jsem si ji do ruky pěknou,“ říkal v depu, zatímco na světelné rampě svítilo červené vylučovací světlo korespondující s barvou povlaku jeho přilby. A jak k incidentu došlo? „Vyjel jsem z výjezdu, natáhla mě kolej. Najednou se tam objevil Lukáš, tak jsem to radši zahodil.“

Repete vyšlo nejlépe Nicki Pedersenovi, když ho Lukáš Dryml v první zatáčce nestihnul. Josef Franc dodal poslední bod. Pražané zaznamenali své třetí a jak se záhy ukázalo, i poslední dnešní vítězství. K němu jim však nahrála diskvalifikace Václava Milíka, zatímco prve jim pomohlo vyloučení Tomáše Suchánka. Jediné hodnotné vítězství za celý večer z úplně první jízdy nemohlo k porážce domácího týmu fungujícího jako skvěle namazané soukolí logicky stačit.

Rozjížďka s číslem třináct zapadla do kontextu remíz. Matěj Kůs ještě před úvodním nájezdem minul Aleše Drymla, který společně s Hynkem Štichauerem nepustili Pavla Pučka ke slovu.

První z dvojice nominačních rozjížděk zvýšila pardubický náskok na 46:38. Aleš Dryml podporovaný Václavem Milíkem odkázali Josefa France se Zdeňkem Simotou za svá záda prakticky už s letem pásky. Osmibodová ztráta vyprovokovala otázku směrem k Vladimíru Vopatovi, zda si nezapomněl žolíka doma. „Jdeme na to,“ nenechal jí ani doznít a závodníky seřazené u závory sjezdu na dráhu informoval, že Nicki Pedersen bude brát dvojnásobný počet bodů.

Žolíková akce měla spíše demonstrační charakter, protože jen maximální pražský triumf za současné podmínky nulového pardubického zisku by vedl k remíze. Nicki Pedersen se ujal vedení, avšak už v první zatáčce ho vystřídal Lukáš Dryml, dnes bojující se svou obvyklou lví zarputilostí. Hynek Štichauer garantoval jistotu posledního bodu, zatímco Matěj Kůs zastavil ještě v úvodním kole.

Pražský žolíkový útok skončil nerozhodným výsledkem, dnes už sedmým . Nicki Pedersen překvapil svého kouče svým nehraným zklamáním z prohry. A hned vedle seděla další hromádka neštěstí. Na odložené vestě měla číslo jedenáct a jméno Matěj Kůs. Zato na druhé straně depa bylo veselo a smutnit mohl jedině Jaroslav Petrák. Konzistentní výkon jeho kolegů ho odsoudil, aby opět strávil večer v roli nepoužitého náhradníka.

Hlasy z depa
„Dneska paráda,“ zářil Václav Milík. „Rozbitější dráha mě vyhovuje. Dařily se mi starty a jsem spokojenej‘. A pád? Vyjel jsem z výjezdu, natáhla mě kolej. Najednou se tam objevil Lukáš, tak jsem to radši zahodil. Nejdůležitější je, že jsem celej‘ a že jsem z toho vyskočil včas. První extraliga a hned vítězství, to je krásnej‘ výsledek do extraligovýho mače. Jen tak dál.“

„Celej tým jel dobře,“ chválil Aleš Dryml. „Podali vyrovnanej‘ výkon. S dráhou se srovnali všichni. Vašek jel pěkně, byl tam jednou pád, ale bylo to pěkný. Kdyby to tak bylo pořád. Když celej‘ tým dělá výkony, to se pak vyhrává!“

„Dneska bylo trošku štěstí, že byla tvrdá dráha,“ hodnotil Hynek Štichauer. „O tréninku jsem zadřel svůj lepší motor. Byl to velkej‘ boj, Praha a Mšeno jsou letos nejsilnější. Díky fanouškům za podporu. Teď jedu do Anglie, budu tam asi dvacet dnů.“

„Co ti mám říct,“ přivítal Tomáš Suchánek reportéra magazínu speedwayA-Z ve svém boxu pokrčením ramen. „Přejetí čáry nikdo neviděl, televize to neviděla, pouze mistr Váňa a jeho pískání. Všichni víme, jak píská. Kdybych tam najel na beton, uchcalo by mě to nebo bych se přetočil. Ale mě to pořád strkalo. Pak to nebyl defekt. V kole předtím se mi to v díře čaplo. V dalším kole jsem ji chytil zase a úplně se mi tam ponořily ruce. Musel jsem ubrat. Škoda, měl jsem pech, byly by to pěkný troječky.“

„Jako v Pardubicích po dešti,“ odpovídal Josef Franc na otázku, jak se mu jelo. „Jen vytáhnout bábovičky a lopatičky a jít si hrát na písek. Důležitý je, že jsme přežili. Závody to moc nebyly, ale jsme celí a zdraví. S novým vejfukem je vidět, že to někdo má vychytaná a někdo ne. Byly to první závody u nás, trénoval jsem jednou na Markétě. Nedařily se starty, bylo to takový neslaný, nemastný z mý strany. Zkoušeli jsme obě motorky, ale netroufal jsem si na velký změny, počasí nám to ztížilo.“

„Byl jsem tady první,“ žertoval Zdeněk Simota na téma svého příjezdu na poslední chvíli. „Po cestě padal sníh, klouzalo to. V první jízdě jsem byl taky první. Odstartoval jsem a bylo to dobrý. Pak jsem startoval zvenku, zastavil se a všichni mě podjeli. A když to s těma novejma vejfukama dáš do materiálu, je to mazec.“

1. ZP Pardubice			50
Hynek Štichauer	2 3 2 2 1	1	11(1)
Aleš Dryml	1 2 1 3 2	3	12
Tomáš Suchánek	0 L 1 1 2		4(2)
Lukáš Dryml	2 3 1 2 2	3	13(1)
René Vidner	E – – – –		0
Václav Milík	3 1 3 1 X	2	10(3)
Jaroslav Petrák			DNR
2. PSK Olymp Praha			42
Nicki Pedersen, DK	1 2 3 3 3	4*	16
Josef Franc	R 3 2 R 1	1	7
Zdeněk Simota	3 1 0 2 1	0	7
Matěj Kůs	3 0 R 3 3	E	9
Pavol Pučko	2 0 0 0 0		2
Zdeněk Vrba	1		1(1)
Martin Gavenda			DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	1	50:42	2
2. Praha	1	42:50	0
NC Mšeno	0	0:0	0
NC Slaný	0	0:0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Miroslav Kohout

Při rozšířeném zasedání VV SPD alias kalendářní poradě už tradičně bývá největší pozornost upřena k extralize. Nejinak tomu bylo i v letošní zimě. I po odstoupení Plzně však soutěž zůstává prakticky stejná jako loni. Logicky chybí jedno semifinále, jehož vítěz bude finálovým soupeřem nejlepšího celku ze základní části. Pojďme se společně s Petrem Moravcem, předsedou VV SPD, projít pravidly ještě před dnešním ostrým startem ve Svítkově.
Extraliga se k systému vrátila loni poté, když se počínaje sezónou 1996 bojovalo stylem čtyřutkání. Comeback střetnutí dvou týmů byl zpočátku přijímán s nedůvěrou, avšak soutěž dokázala nabídnout dramatickou podívanou od úvodního klání základní části až po závěrečné finále. S ročním odstupem lze změnu extraligového stylu považovat za povedený krok. A s tím bude dozajista souhlasit i Petr Moravec.

„Samozřejmě,“ komentuje toto téma. „Především nedošlo k tomu, čeho jsem se nejvíce bál, nezmenšil se počet jezdeckých příležitostí pro naše jezdce. Navíc soutěžící kluby přivedly na start mnoho skvělých jezdců jako Grega Hancocka, Nicki Pedersena a další. Málokterý závod byl rozhodnut před svým závěrem a to přinášelo dramatickou podívanou.“

Ošemetnou otázkou se stalo hostování závodníků z jiných klubů, což vyvrcholilo pražskými protesty před a po mšenském finále. Jak dopadly a jak je tato záležitost ošetřena v letošních pravidlech?

„Pravidlo, které mělo pomoci v případě nouze nakonec tuto svoji roli stoprocentně nesplnilo,“ netají se Petr Moravec. „Určitou možnost hostování pravidla sice připouštějí, ale v žádném případě se už nemůže stát, aby v soutěži startoval jezdci kvalitnější za horšího. Pravidla už dnes pomohou pouze doplnit tým. Protest byl vyřešen se stejným výsledkem jako ve Mšeně. Pravidla skutečně fakticky porušena nebyla, ale zároveň také FMS AČR konstatovala, že jeho naplnění nebylo v duchu pravidel.“

Rozpisu jízd je vytýkáno, že spolu nejezdí dvojice, ale závodníci se střídají a často proti sobě nastupují ti samí jezdci. Na druhou stranu prokázal dostatek potenciálu pro dramatickou podívanou. Jak na tento problém nazírá český plochodrážní šéf a neuvažoval VV SPD o zavedení polské formule?

„Přijatý rozpis se jezdí především v Dánsku,“ reaguje Petr Moravec. „Na rozdíl od polského v něm aktivně jezdí pět jezdců, šestý pak jezdí jízdu jednu, ten polský potřebuje o jednoho jezdce na víc. Každý systém má své pro i proti. Pro někoho je série soubojů dvou jezdců z různých pozic zajímavá. Navíc manažeři se v něm velice rychle orientovali a dokázali ho využívat pro dramatickou podívanou a budete se divit, někteří závodníci si pochvalují, že v něm jedou více jízd. Ten polský je možná pro někoho spravedlivější, ale pro kluby ekonomicky náročnější. Přiznávám, že pokud bych sám měl osobně řešit rozpis v případě změn v počtech jezdeckých příležitostí a systému, doporučoval bych spíše britský systém.“

Hlasování spojená s extraligou na zasedání VV SPD dne 11. prosince:

předkladatel:	návrh:	výsledek:
Slaný	změna systému na čtyřutkání 16+4 jízdy	pro1:proti 3
Mšeno	zrušit play-off	nehlasováno
	podoba play-off:
Mšeno	1 finále u vítěze základní části
Praha	SF-FIN/doma-venku
Pardubice	SF-FIN/doma-venku
Slaný	1 finále u vítěze základní části
	zrušit SF	pro2:proti2
	dvojkolové SF-FIN	pro2:proti2
diskuze	SF 2.+3. tým, FIN vítězové SF a základní části	pro4:proti0
diskuze	zrušit pravidlo o bodovém průměru omezující nejlepší jezdce startovat v extralize i 1. lize a systému výpočtu	pro3:proti6
diskuze	nevztahování se výše uvedeného pravidla na juniory	pro9:proti0
diskuze	zákaz startu v play-off pro cizince, který neabsolvoval v základní části žádný závod	pro2:proti2

Poznámka: každý z účastníků soutěže má při hlasování jeden hlas. Pro provedení změny je třeba většina, nerozhodný výsledek znamená ponechání současného stavu

Extraliga řečí pravidel:
Startují jezdci přihlášených družstev, které jsou držiteli licence soutěžícího.
Do závodů budou přijati jezdci s platnou licencí vydanou národní sportovní autoritou FMS AČR. V závodě může startovat i držitel licence jiné národní licence FMN.
Družstvo tvoří jezdci uvedeni na soupisce. Každý jezdec však může být uveden pouze na jediné soupisce. Jezdci, držitelé licence FMS AČR jsou domácí jezdci, držitelé národních licencí jiné FMN jsou vždy hosté. V každém závodě mohou za každý tým nastoupit pouze dva hosté uvedení na soupisce.
Toto mistrovství se řídí Přílohou N 072 Národních sportovních řádů Mezinárodní Mistrovství – Přebor České republiky družstev a skládá se ze dvou částí, základní a finálové Play-Off.
Nejmenší počet jezdců jednoho týmu nastupujících k závodu je pět. Pokud některý z týmů nenastoupí k závodu, nebo nastoupí z menším počtem jezdců než povoluji pravidla, prohrává kontumačním poměrem 40:0, uhradí soupeři prokazatelné náhrady plynoucí mu z přípravy k závodu a navíc uhradí pokutu za neúčast ve sportovním podniku v souladu s Disciplinárním a arbitrážním řádem FMS AČR.
Pokud tým odstoupí v průběhu soutěže, na jeho výsledky nebude brán zřetel, ale uhradí soupeřům prokazatelné náhrady plynoucí mu z provedení nebo přípravy k závodu, který se nestane součástí šampionátu.

Účastníci soutěže:
PDK Grepl Mšeno – stadion Mšeno
AMK ZP Pardubice – stadion Pardubice – Svítkov
PSK OLYMP Praha – stadion AK Markéta při PSK Olymp Praha – Praha 6
AK Slaný – stadion Slaný

Do druhé, finálové části soutěže postupují týmy, které obsadí po první části soutěž 1. – 3. místo.
V případě rovnosti bodů rozhoduje:

1.) lepší vzájemný souboj týmu, kterých se rovnost bodů týká
2.) vyšší zisk bodů z jízd ve vzájemných soubojích týmů, kterých se rovnost týká
3.) vyšší zisk bodů ze všech jízd v soutěži

DRUHÁ FINÁLOVÁ ČÁST SOUTĚŽE – „PLAY OFF“
Semifinále – Tým, který v základní části závodu obsadil druhé místo hostí tým, který v základní části obsadil třetí místo. V případě nerozhodného výsledku v závodě rozhodne o vítězi dodatková jízda jednoho jezdce z každého týmu. Vítěz tohoto závodu postoupí do finále soutěže.
Finále – Tým, který v základní části závodu obsadil první místo hostí tým, který zvítězil v semifinále druhé části soutěže. V případě nerozhodného výsledku v závodě rozhodne o vítězi dodatková jízda jednoho jezdce z každého týmu. Vítěz tohoto závodu se stane Mezinárodním Mistrem České republiky. Poražený tým obsadí druhé místo. Třetí místo obsadí v MMČR poražený celek ze semifinále.

SOUPISKY EXTRALIGA – 1. LIGA:
Každý celek soutěží družstev musí nahlásit soupisku jezdců pro danou soutěž.
V soupisce pro Mezinárodního Mistrovství České republiky družstev – Extraliga musí být uvedeno nejméně pět jezdců držitelů licence vydané FMS AČR na základní soupisce, počet hostů, držitelů licence jiné FMN není omezen.
Každý celek Přeboru České republiky družstev – 1. liga nahlásí pevnou soupisku jezdců jejichž počet není omezen.
Na soupiskách Mezinárodního Mistrovství České republiky družstev – Extraliga a Přeboru České republiky družstev – 1. liga mohou být uvedeni jezdci se střídavým startem v obou soutěžích.
Jako jezdcem se střídavým startem nemůže být uveden senior, který dosáhl v Extralize průměr 2 body na jízdu a více. Ten může být uveden pouze na jediné soupisce, Extraligy nebo 1. ligy. Toto omezení se nevztahuje na jezdce juniorského věku.
Jezdec s vyšším průměrem jak 1 bod na jízdu může v průběhu roku startovat pouze v jednom týmu v každé soutěži. (jeden v Extralize – jeden v 1. lize).
Všechny změny v soupiskách, stejně jako ukončení všech přestupů dle přestupního řádu je 30. června 2011. Po tomto termínu je možné provést změnu v soupiskách týmů pouze na základě souhlasu všech účastníků soutěže, kterých se změna týká. (platí právo Veta, tzn., že souhlas musí být stoprocentní). Toto právo veta nebude uplatněno, jedná-li se o přestup juniora s bodovým průměrem do 1 bodu na jízdu, v soutěži pro kterou se přestup týká a na kterém se mohou dohodnout pouze kluby jichž se přestup nebo hostování týká.
Všechny bodové průměry vycházejí z bodových průměrů MMČR družstev 2010.
Jejich redukce pro druhou část jednotlivých soutěží bude provedena k 30. 6. 2011 a vychází vždy z nejvyšší soutěže ve které jezdec startuje. Pro výpočet bodového průměru u jezdců startujících pouze v 1. lize bude použit koeficient přepočtu 0,66. Pro přepočet musí jezdec absolvovat v dané soutěži nejméně 10 jízd.

Pneumatiky:

v základní části 14 nových hran a v play-off neomezený počet

Pardubice – 12. dubna
Start českého národního týmu v sobotním kvalifikačním kole světového poháru uspíšil začátek české extraligy. Jak Pardubice, tak pražský Olymp, jenž se zítra vpodvečer střetnou na svítkovském kolbišti, chtěli nabídnout Milanu Špinkovi šanci vidět kandidáty na reprezentační vesty přímo v akci. A vskutku reprezentační kouč stále ještě nechce mluvit o kompletním složení družstva, by jeho složení už bylo oficiálně odesláno. Nicméně vedle reprezentace půjde i do body do extraligové tabulky. Oba koučové nahlásili své sestavy už včera večer plných čtyřiadvacet hodin před jejich oficiální uzávěrkou dnes v osmnáct hodin. A spíše než soupeře se bojí špatné předpovědi počasí.

České složení dané kontrakty
I když Pražané ohlásili účast fenomenálního Dána Nicki Pedersena, Pardubice zůstaly v klidu a staví výhradně česky mluvící sedmičku. Lubomír Vozár upřesňuje, že na samém počátku extraligy to jinak není ani možné.

„Máme to ve smlouvě s kluky, že základní část jedou naši domácí,“ říká. „Jen když někdo nebude bodovat dva závody, můžu ho vyměnit. Jinak to mohu udělat až v pátém závodě základní části.“

Avšak absence zahraniční posily neposouvá domácí celek do úlohy outsidera, už jen proto, že ani jeden Pardubičan v letošním roce nikde nezklamal. Tahouny budou samozřejmě bratři Aleš a Lukáš Drymlovi, v čemž jim bude sekundovat Hynek Štichauer. Čtvrtým seniorem je Tomáš Suchánek, zatímco spolehlivý Jaroslav Petrák bude opět plnit úlohu náhradníka. Velkým plusem pardubického družstva je juniorská dvojice René Vidner – Václav Milík. Startovní číslo šest Václava Milíka nadto napovídá o úmyslu Lubomíra Vozára zahrnout borce s famózním vstupem do sezóny do svých širších strategických plánů.

A jak své šance vidí samotný pardubický kouč? „Je to hop nebo trop,“ nezastírá. „Uvidíme, jak zajede Štichi. Pražané jsou dobří taky a v Pardubicích zajede každý.“ Větší starosti mu však dělá předpověď počasí slibující vytrvalé deště. „Dnes by to nevadilo, zítra by to bylo horší, ale uvidíme.“

Nová juniorská strategie nezbytností
Přítomnost Nicki Pedersena v pražském týmu evokuje myšlenku, že se Olymp chce vyvarovat loňského začátku a vyhrávat dříve než ve čtvrtém utkání. „Byli jsme s Nickim domluveni už dřív, že se u nás sveze už na začátku sezóny,“ komentuje Dánovu účast Vladimír Vopat. „Když se sem chce podívat a Pardubice se mu tolik líbí, proč ne. Ani se mu nedivím po loňském říjnu.“

Kromě Nickiho Pedersena se pražský kouč bude opírat o trojici osvědčených domácích seniorů Josefa France, Zdeňka Simotu a Matěje Kůse, zatímco Martin Gavenda oblékne vestu náhradníka. Pražský kouč se ovšem dostane do nové role v otázce juniora, když Matěj Kůs dozrál seniorského věku. Pavol Pučko se během víkendu sžil se svými novými GM a měl by potvrdit post juniorské jedničky. O místo druhého juniora si v předchozích závodech rázně řekl Zdeněk Vrba.

Také Vladimír Vopat obrací své zraky k nebesům nikoliv ve snaze najít božskou pomoc, ale s ohledem na ohlášené deště. „Dopoledne i odpoledne by mělo dost pršet,“ glosuje povětrnostní předpověď. „Já budu schovaný v depu, tam neprší (smích).“ Ale žerty stranou, jaké ambice si činí? „Uvidím,“ krčí rameny. „Myslím, že by to mohly být hezký závody.“

Navíc připomíná i reprezentační aspekt zítřejšího utkání. „My i Pardubice jsme přistoupili k tomu, aby Milan Špinka viděl tu pětku nebo šestku pro světový pohár,“ tvrdí, aniž by si odpustil své obvyklé žerty. „Když jsem se ho ptal, jestli chce vidět Rafala nebo Grzegorze, přestal se mnou mluvit a nabídnul mi vykání. (smích)“

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

ZP Pardubice:	1 Hynek Štichauer
	2 Aleš Dryml
	3 Tomáš Suchánek
	4 Lukáš Dryml
	5 René Vidner
	6 Václav Milík
	7 Jaroslav Petrák
PSK Olymp Praha:	8 Nicki Pedersen, DK
	9 Josef Franc
	10 Zdeněk Simota
	11 Matěj Kůs
	12 Pavol Pučko
	13 Zdeněk Vrba
	14 Martin Gavenda

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Praha – 5. dubna
Odveta čtvrtečního test matche pražských a slánských závodníků se tento týden rozhodně konat nebude. Ve Slaném se stále připravuje dráha, jelikož se nový materiál prozatím nespojil se starým. Za těchto okolností není možné odvetné klání uskutečnit tento týden. Vladimír Vopat navíc vyloučil také příští týden s ohledem na středeční extraligový výjezd svého Olympu do Pardubic. Jediný den, s nímž by souhlasil, je čtvrtek 14. dubna. A tak se zdá, že výtečná podívaná skončila minulý čtvrtek rozjížďkou s číslem patnáct.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 31. března
Dnešní test match pražských a slánských závodníků nabídl zatím nejlepší podívanou, která byla na letos na českých oválech vůbec k mání. Skóre mezi domácími Aligátory a slánskými Lvy bylo prakticky stále vyrovnané. Pražané v rychlém sledu přišli o Ondřeje Veverku i Pavla Pučka, jejichž naděje explodovaly současně s jejich motory. Hosté si vypracovali náskok, nicméně ani jednou neposkytli Vladimíru Vopatovi šanci povolat žolíka. Jako klíčová se ukázala rozjížďka s číslem osmnáct. Jaroslav Hladký s Martinem Gavendou v ní porazili slánské Lvy 5:1. Díky tomu se průběžné skóre vyrovnalo a smírný výsledek přinesla rovněž poslední jízda.

Mechanický mor v aligátoří kůži
Startovní listina začala doznávat změn už dnes dopoledne, jen pár minut poté co ji Vladimír Vopat vypustil do světa. Pražský kouč zvedl vyzvánějící mobilní telefon. Na druhé straně byl Zdeněk Simota a z jižních Čech se omlouval, že nemůže přijet kvůli horečce, kterou musí tišit prášky. Mezi petřinskými Aligátory se však objevil Martin Gavenda. Sestava hostujících Lvů zůstala beze změny, co se jmen týče. Milan Mach si však pohrál se startovními čísly, protože jeho záměr nasazovat Martina Málka na Zdeňka Simotu vzal samozřejmě za své.

Další patálii přinesl trénink. Ondřej Veverka zastavil v zatáčce vzdálenější od depa a záhy bylo jasné, že kouř se neline jen ze zadřeného motoru. „Zadřel jsem a ještě to chytlo,“ popisoval v depu, zatímco jeho otec Hynek starostlivě obhlížel škody. „Málem mi to upálilo koule. A konec básničky.“ Protože pražští junioři ještě nemohli používat ostré klubové GM, stal se z něho nedobrovolný praporkář.

Zato Václav Milík na svůj pohonný agregát mohl pět jedině samou chválu. V rámu jeho motocyklu se objevil motor na dlouhou dráhu zapůjčený od divišovské JRM. S touto kombinací pardubický junior hostující v pražském týmu hladce triumfoval v rozjížďce s číslem jedna. Zpočátku se ho držel Eduard Krčmář, avšak ve výjezdu z prvního oblouku znatelně zpomalil.

Hrábnutí rukou po kohoutku přívodu paliva a nechápavé zakroucení hlavou směrem k osazenstvu depa vysvětlilo celou záležitost samo o sobě. „To se mi stalo poprvý v životě,“ kál se později ve svém boxu. Vidina dvou bodů ovšem byla fuč, protože Martin Málek a Martin Gavenda nečekali, až do motoru slánského závodníka bude opět proudit metyl.

Pražané své vedení udrželi i po juniorské jízdě. Zdeněk Vrba vyhrál stylem start – cíl před Michalem Průchou, který se podruhé v životě posadil do sedla pětistovky v úterý při soukromém tréninku v Chabařovicích, a Ondřejem Smetanou. Jeho motocykl však nebyl po technické stránce v pořádku, což se potvrdilo i při odstoupení ve vložené jízdě se čtrnáctiletými Michalem Škurlou a Dominikem Hinnerem. „Nejede to,“ krčil rameny samotný závodník. „Teď jsme dávali zapalování a svíčku, zkusíme ještě karburátor.“ Záměr se povedl a jeho souboje s Michalem Škurlou namlsali všechny přítomné na letošní juniorské šampionáty.

Ale zpět k hlavnímu bodu programu. V rozjížďce s číslem tři ujel Václav Milík Michalu Dudkovi s Martinem Málkem už po vylétnutí pásky. vzápětí však Aligátoři o své dvoubodové vedení přišli. Skvělá lví kombinace Roman Čejka – Eduard Krčmář ukázala své výfuky Pavlu Pučkovi s Martinem Gavendou. Pražský junior ovšem na začátku posledního kola zůstal stát se zadřeným motorem, takže sdílel osud Ondřeje Veverky.

Pátá jízda vyrovnala klání. Jaroslav Hladký se zaskvěl brilantním startem a od té chvíle byl Michal Dudek proti němu bezmocný. Zdeněk Vrba pohlídal Michala Průchu a na ukazateli skóre stálo 15:15. A ani dnes nepolapitelný Václav Milík s tím nemohl v rozjížďce s číslem šest nic dělat. Skočil do pásky a musel zpátky na trestnou čáru. „Neudržel jsem nervy na uzdě,“ nehledal žádné výmluvy.

Sám však podal pádný důvod, že trestná čára nemusí zákonitě být handicap. Zatímco Martin Málek zbavil vnějším obloukem vedení Martina Gavendu už v první zatáčce, on se pokusil podjet Eduarda Krčmáře. Pardubičanův záměr se však nesetkal s pochopením slánského juniora.

Václav Milík ovšem nepolevoval ve své snaze. Do posledního okruhu najížděl hned po Slaňákově boku, ale ani tentokrát to na předjetí nestačilo. Teprve až drobné přetočení Eduarda Krčmáře v poslední zatáčce otevřelo Václavu Milíkovi cestu k bodu. V rozjížďce s číslem sedm však hostující Lvi udeřili naplno. Michal Dudek a Roman Čejka ujeli osamocenému Jaroslavu Hladkému už po vylétnutí pásky.

Remíza v hodině dvanácté
Druhá půle test matche odstartovala za stavu 19:23. Nicméně kyvadlo štěstěny se jakoby nemohlo rozhodnout, koho definitivně odmění svou péčí. Martin Gavenda a Zdeněk Vrba nedali v osmé jízdě nadcházející slánské generaci zastoupené Eduardem Krčmářem a Michalem Průchou ani náznak šance. Někdejší král osminek i čtvrtlitrů by samozřejmě rád hodně rychle nahoru i v půllitrech, nicméně v tomto případě se navzdory několika slibným manévrům smiřoval s třetím místem.

Rozjížďka s číslem devět byla hodně klíčová. Osamělý Václav Milík mohl buď udržet vyrovnaný stav nebo jakoukoliv ztrátou s tandemem Martin Málek – Roman Čejka nechtěně pustit do vedení Lvi. Jenže Pardubičan měl dnes horoskop, že mu snad i samotné hvězdy musely závidět. Po skvělém startu si připisoval další triumfální sólo.

Slánské Lvy však stejně nešlo zadržet. Michal Dudek s Eduardem Krčmářem v rozjížďce s číslem deset na hlavu porazili Martina Gavendu s Jaroslavem Hladkým. A hned vzápětí Roman Čejka odvedl Zdeňka Vrbu. Domácí už k němu nikoho neměli, nicméně Michal Průcha neměl k jedinému bodu jednoduchou cestu. V zatáčce u depa upadl, ale udržel se plynu, takže briskně pokračoval v jízdě.

Vladimír Vopat se rázem musel vypořádat se šestibodovou ztrátou. Řešení bylo nasnadě. Václav Milík rozmnožil portfolio svých startů účastí v rozjížďce s číslem dvanáct v úloze taktické rezervy. Jenže status quo zůstal zachován, by pardubický mladík v úvodním výjezdu přece jen udolal Martina Málka. Zdeněk Vrba totiž zůstal až za Michalem Dudkem.

V následující jízdě však Aligátoři přece jen ukrojili tenký krajíc z náskoku Lvů. Václav Milík odstartoval spolu s Jaroslavem Hladkým, ale Roman Čejka nedokázal víc, než že je v prvním oblouku rozdělil. Před nominačními rozjížďkami ztrácelo družstvo Vladimíra Vopata čtyři body a pražský kouč už zvažoval krizový scénář a kalkuloval se závěrečným žolíkem. Leč osud vlastního družstva vzali do svých rukou Jaroslav Hladký a Martin Gavenda.

Rychle se ujali vedení a Martin Málek s Eduardem Krčmářem nestačili zírat. Navíc Pražané nabrali nepřehlédnutelný náskok a Martin Málek na konci třetího kola zvedl ruku. „Už jsem byl unavený,“ nevymlouval se Moravan, pro jehož diplomovou práci dnes někteří závodníci prováděli experimenty s pneumatikami. Nakonec však on inkasoval bod, jelikož Eduard Krčmář skončil v posledním výjezdu v nafukovací bariéře. Na nohy se mu moc nechtělo, ale zaplapánbůh na rozdíl od svého motocyklu nedoznal žádné úhony, nepočítáme-li ránu do hlavy.

„Podařilo se mně přibít Martina Málka,“ líčil Martin Gavenda okolnosti, které rozhodly klíčovou rozjížďku s číslem čtrnáct. „Brzdil jsem, ale snažil jsem se zároveň držet, aby nás Mates s Edou nepředjeli.“ A Jaroslav Hladký mu přikyvoval. „Bylo to štěstí, spekulovali jsme s kolem a s tryskama a vyšlo to.“

Myšlenky na žolíka se rázem rozplynuly jako pára nad hrncem. Utkání bylo rázem vyrovnané 42:42. Nakonec se Václav Milík postaral, aby nerozhodně také skončilo. Trojkou z patnácté jízdy uzavřel svůj individuální účet na devatenácti bodech a jednom bonusu. Roman Čejka a Michal Dudek, který připouštěl, že dychtivě vyhlížel cíl s ohledem na úbytek fyzických sil, si smlsli na Zdeňku Vrbovi. Avšak Vladimír Vopat byl spokojen. „Smekám před těmi čtyřmi, co to dojeli do konce,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z.

Hlasy z depa
„Dneska jsem si zajezdil,“ pochvaloval si Václav Milík. „Paráda, dobrý punktíky. Škoda, že jsem drknul do pásky. Neudržel jsem nervy na uzdě. Ale jinak fajn závod. Parádní trénink, lepší než normální trénink. Kdyby ještě vyšla odveta, bylo by to dost dobrý.“

Na začátku jsem si hrál s nastavením,“ popisoval Martin Gavenda. „Pak jsem to vychytal. První dvě jízdy mě serou, pak už to šlo. Byl to výborný trénink a jsem rád, že to před Goričanem všechno funguje.“

„Zezačátku nic moc, pak to bylo lepší,“ vyprávěl Jaroslav Hladký, který se na mohutném finiši svého družstva podílel dvěma triumfy. „Dvě vítězství byly dobrý a v poslední jízdě bylo štěstí. Spekulovali jsme s kolem a s tryskama a dopadlo to.“

„Celkem skvěle,“ odpověděl Roman Čejka na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Žádný problémy s technikou nebyly. Hezkej‘ trénink, hezky jsem se svez‘. Nevyhráli jsme, co dělat?! Já jsem spokojenej‘, dělal jsem, co jsem moh‘.“

„Konečně jsem se to naučil,“ reagoval Michal Dudek na zmínku o jeho výtečných startech. „Ve svý poslední sezóně. Nejsou závody, není nic. Dneska jsem ti to vynahradil za Chorvatsko a Slovinsko. Tam se sázeli, že udělám dva body. Ty poslední tři jízdy jsem ale už nemoh‘. Odbilo třetí kolo a už to nešlo. Asi jsem zanedbal zimní přípravu (smích).“

„První svezení po zimě,“ bilancoval Martin Málek. „Bylo to fajn, ale není do jednoduché skočit po pěti měsících rovnou do závodu. Bral jsem to spíš jako trénink. Plichta je dobrá, jsou dva vítězové a dva poražení. V té poslední jízdě jsem už byl unavený. A na první svezení je šest rozjížděk docela dost. Když ještě jedeš ob jízdu, je to docela záběr. Bylo to spíš takové zvykání.“

„Dobrý, akorát to byl první závod,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Motorka jela, mohlo to bejt‘ lepší. První jízdu jsem si zapomněl zapnout metyl. Tu poslední jsem vjel do materiálu a šel přes řidítka. Dal jsem si do hlavy, ale snad jsem celej‘. Těším se na odvetu!“

1.-2. Petřiny Alligators		45
Václav Milík, Pardubice	3 3 1 3 3 3 3	19(1)
Jaroslav Hladký	0 3 1 0 1 3	8
Ondřej Veverka	– – – – –	DNR
Pavol Pučko	E – – – –	0
Zdeněk Vrba	3 1 2 2 0 0	8(1)
st.č.6 neobsazeno
Martin Gavenda	1 1 2 3 1 2	10(1)
1.-2. Slaný Lions		45
Martin Málek	2 1 3 2 2 1	11(1)
Michal Dudek	2 2 3 3 1 1	12(2)
Eduard Krčmář	0 2 0 1 2 F	5(2)
Roman Čejka	3 2 1 3 2 2	13(2)
Michal Průcha	2 0 0 1 0	3
Ondřej Smetana, Praha	1	1(1)

Poznámka: Ondřej Veverka nestartoval kvůli fatální poruše motoru v tréninku.

Vložené jízdy:

I	Michal Škurla, Dominik Hinner, Ondřej Smetana E
II	Michal Škurla, Ondřej Smetana, Dominik Hinner
III	Ondřej Smetana, Michal Škurla, Dominik Hinner
IV	Ondřej Smetana, Michal Škurla, Dominik Hinner
V	Michal Škurla, Ondřej Smetana, Dominik Hinner

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)