AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 31. srpna
By první fáze existenčního extraligového klání mezi Slaným a Olympem vyznělo pro domácí, počínaje rozjížďkou s číslem šest vedli hosté. Milan Mach osnoval protiofenzívu, žolíkovým vítězstvím se Pražanům přiblížil, ale s výjimkou Adriana Miedzinskeho a Romana Čejky mohli jeho svěřenci hovořit o dnešním utkání s negativními pocity. Slaný zůstává nadále bez vítězství a play-off je pro něho už definitivně pasé bez ohledu na zítřejší výsledek.

Praha sebrala Slanému vedení
Dnešní střetnutí se očekávalo s napětím, jelikož mohlo rozhodnout o dalším směřování extraligy. Jak Slaný, tak Praha stále živily šance na postup do play-off a tím pádem i titul. Na druhou stranu, klidně mohly z dalších bojů vypadnout, k čemuž měl blíž permanentně prohrávající Slaný. Zatímco Slaňáci zmizeli před nástupem do dílny Eduarda Krčmáře k bojové poradě, Vladimír Vopat přiznával, že je podivuhodně klidný. „Ale až půjdeme z nástupu, stejně budu nervózní,“ dodával.

V rozjížďce s číslem jedna však neměl k nervozitě vůbec žádný důvod. Zdeněk Simota s nově připraveným motorem od tunera Luboše Tomíčka se dostal do vedení sledovaný Matějem Kůsem. A Robert Kosciecha s Martinem Málkem hráli druhé housle. Polákovi se však druhořadá role příliš nelíbila. Útočil, dokud se mu v předposlední zatáčce nepodařilo dostat na druhou příčku. „Nechal jsem se hloupě předjet,“ nevymlouval se Matěj Kůs za ztrátu dvou bodů.

V juniorské jízdě se však všechno otočilo. Roman Čejka a Eduard Krčmář hladce pronikli do čela. Ondřej Veverka v první zatáčce atakoval vnější stopou mladšího Slaňáka, avšak marně. Slaný byl rázem vedoucím celkem a své postavení konsolidoval hned vzápětí, by Josef Franc a Matěj Kůs odpálili z roštu jako střely.

Robert Kosciecha však byl tvrdší než tvrďák. Zaútočil spodní stranou prvního oblouku a na rovince přišpendlil Josefa France na prkna tak nesmlouvavě, že klesl na poslední pozici a ze závěrečné zatáčky zajel rovnou do depa. Adrian Miedzinski, jenž dle strategie Milana Macha z pozice náhradníka zastupoval hlavně Michala Dudka, využil situace k posunu ze čtvrté na druhou příčku. A když Matěji Kůsovi začal unikat vzduch ze zadní pneumatiky, na sklonku třetího okruhu mu sebral vedení.

Zatímco se Pražan vracel do depa po svých, domácí pozitivně kvitovali skóre 11:7. Avšak všechno se mělo změnit a to velice brzy. Renat Gafurov proměnil svůj první dnešní výjezd na slánský ovál ve velké sólo. Zdeněk Simota pokazil start, avšak ve druhém okruhu se mu podařilo vklínit mezi Luboše Tomíčka a Martina Málka.

„Máš tam Miedzinskeho,“ varoval Vladimír Vopat Josefa France před rozjížďkou s číslem pět. Maličký bojovník ho obdařil jedním ze svých neopakovatelných pohledů a jen odtušil: „No, a?!“ O pár minut později už úřadoval na čele. Jeden ze svých skvělých startů předvedl rovněž Ondřej Veverka. Adrian Miedzinski se před něho posunul až ve výjezdu z druhé zatáčky, zatímco Eduard Krčmář nyní vyšel bodově naprázdno.

Stav duelu byl vyrovnaný a vše nasvědčovalo, že smírná bilance přežije rovněž rozjížďku s číslem šest. Matěj Kůs se usadil na první příčce, ale Zdeněk Simota zůstal opět vzadu. Ve druhé zatáčce objel Roberta Kosciechu, avšak před sebou měl ještě Martina Málka. Matěj Kůs ho brzdil, aby se jeho pražský kolega mohl dostat dopředu. Nakonec jim to vyšlo. Olymp přivezl pět bodů a začal se svým hostitelům vzdalovat.

V sedmé jízdě sice Adrian Miedzinski v úvodním výjezdu minul vedoucího Josefa France. Takřka zároveň však Renat Gafurov poskočil před Luboše Tomíčka. V půlce mítinku byl stav utkání 19:23.

Domácím vyšel jedině žolík
O překvapivý tah se v rozjížďce s číslem osm postaral Vladimír Vopat. By měl Zdeněk Simota z jeho týmu společně s Matějem Kůsem nejvíc bodů, zůstal nyní ve svém boxu. A do akce se chystal polský náhradník Grzegorz Zengota. „Zdeněk maká,“ komentoval pražský kouč své rozhodnutí. „Ale potřebuju, aby se Grzegorz rozel v lehké jízdě, proto Zdeněk zůstal stát.“

Jeho záměr vyšel více než dokonale. Nadto Ondřej Veverka opět skvěle odstartoval a po nárazu do Martina Málka se společně s Grzegorzem Zengotou usadili ve vedení. A Roman Čejka s Martinem Málkem s tím nemohli vůbec nic dělat. Ztráta Slaného poskočila na osm bodů a Milan Mach reagoval bleskurychle žolíkem. „Mají tam sice Zengotu a Gafurova, ale není, na co čekat,“ uvědomoval si, když nechal stát Luboše Tomíčka a místo něj poslal Adriana Miedzinskeho pro dvojnásobnou bodovou dávku.

Adrian Miedzinski pronikl do čela bez jakýchkoliv těžkostí a uhájil ho navzdory všem nájezdům Renata Gafurova. Robert Kosciecha jen podtrhl svůj nepříliš optimální den a uhlídal jen Grzegorze Zengotu. Slaný snížil svůj odstup na tři body, leč Praha udeřila již v rozjížďce s číslem deset.

Josef Franc vystřihl bezchybný start. Zdeněk Simota objel v první zatáčce Romana Čejku, jenže ten mu to už ve výjezdu vrátil i s úroky. „Trošku jsem ho zavřel,“ usmíval se slánský junior v depu, zatímco Zdeněk Simota filozofoval. „Mám na něj smůlu, už mě to sere,“ říkal. „Motal se tam jako vítr v bedně.“ Martin Málek podtrhl dnešní účet čtvrtou nulou. Pražský náskok zrostl na pět bodů a Milan Mach už ve své zbrojnici neměl prakticky žádný střelný prach.

Důkazem se stala hned rozjížďka s číslem jedenáct. Renat Gafurov odsunul Luboše Tomíčka na druhé místo hned v prvním výjezdu. Eduard Krčmář vrátil Ondřeji Veverkovi předchozí porážku, jenže po remíze následovala hned zničující porážka. Josef Franc a Matěj Kůs se vůbec nepárali s Lubošem Tomíčkem a Romanem Čejkou.

Před třináctou jízdou se Robert Kosciecha na ovále dlouho bavil se svými mechaniky, kteří mu přivezli druhý motocykl, aby nakonec zůstal sedět na tom původním. Šachovnicová vlajka ho přivítala na třetím místě, zatímco Adrian Miedzinski před ním uhájil vedoucí příčku před dotírajícím Renatem Gafurovem.

Překonat sedm bodů ve dvou nominačních jízdách bylo pro Slaný těžké, avšak teoreticky nikoliv nemožné. Do rozjížďky s číslem čtrnáct poslal náhradníka Adriana Miedzinskeho. Proti jeho plánu nasadit ho vzápětí ještě jednou, se postavil samotný závodník, který s poukázáním, že už je utkání ztraceno, dal najevo, že se mu posedmé na ovál už nechce.

Čtrnáctou jízdu však vyhrál, jenže Zdeněk Simota hodně pomohl pražské věci, když přijel do cíle před Robertem Kosciechou. Grzegorz Zengota vysekl druhou nulu a také on svým dílem přispěl ke spuštění polské vlajky na půl žerdi. Olymp však už nemohl prohrát a navíc i k remíze by Slaný potřeboval zvítězit 5:0.

Ale ouvej, k takovému výsledku je zapotřebí hned dvou závodníků. A Adrian Miedzinski skutečně na ovál už nevyjel. Protože šlo o jízdu, do které se kvalifikoval, nemohl ho nahradit nikdo jiný. Ani v roli taktické rezervy, jelikož domácí neztráceli šest bodů. Luboš Tomíček se proto musel od roštu zpátky do depa.

„Mám novou hranu, klidně půjdu zvenku,“ říkal Josef Franc při volbě dráhy pro patnáctou jízdu, kdy při poslední přestávce nebylo ještě rozhodnuto o osudu utkání. Nyní spolu s Renatem Gafurovem nedali Romanu Čejkovi ani náznak šance. Triumfem 5:1 podtrhli pražské vítězství, které jim definitivně určilo semifinále proti Pardubicím na Markétě.

Hlasy z depa
„Dobrý, jenom škoda první jízdy,“ bilancoval Josef Franc. „To bylo týmový nedorozumění a zavření od Kosciechy byla už jen třešnička na dortu. Funguje to, přišli jsme na to, jak to nastavit. V pondělí jsem jel ve Workingtonu na GM a dělal čtrnáct bodů. Spokojenost, teď mi to v Anglii nešlo. Už v sobotu v Berwicku to na mě padlo. Byl jsem vyšavenej‘, pak Evropa na trávě. Trávu ještě nemám najeto. Dnes jsem spokojenej‘, budeme mistři!“

„Mám dva motory od Luboše Tomíčka,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Funguje to, snad se to vrací k lepšímu. V pár jízdách byly ale horší starty. Potom jsem zezadu bojoval, ale mám smůlu na Romana Čejku, už mě to sere (smích). Odstartoval a motal se tam jako vítr v bedně. Dobrý, že jsme bodovali, nikdo neměl výpadek a postoupili jsme. Jedu hned do Birminghamu na rozlučku Phila Morrise, pak se vracím, v pátek večer budu doma a v sobotu jedu dvojice v Březolupech.“

„První jízdy je škoda,“ hodnotil Matěj Kůs. „Nechal jsem se hloupě předjet. Pak škoda té gumy, co jsem píchnul z prvního místa. Myslím si, že jsme všichni jeli dobrej‘ závod. Konečně jsme vyhráli, ještě by to chtělo vyhrát v sobotu v Březolupech a v pondělí v Praze.“

„Dobrý,“ vyjádřil se Ondřej Veverka ke svým výkonům. „Srovnal jsem si chu po Pardubkách. Je dobrý, že máme semifinále v Praze, do Pardubic bych snad ani nejel (smích)!“

„Sedm bodů, to je dobrý,“ svěřoval se Roman Čejka. „Dělal jsem, co jsem moh‘. Prostě jsme prohráli, bohužel. Máme dobrý jezdce, ale buď to nesedí nebo nemají den. Mně dráha tady nesedí, není tam materiál a nemá se to, za co chytit. Je to jen o startu, což je špatný.“

„Je to škoda, před poslední jízdou jsme prohrávali o šest bodů a mělo to bejt‘ naopak,“ říkal Luboš Tomíček. „Já bych byl spokojenej‘, kdybych měl o tři body víc. Když Polák vyhoří, je to těžký. Od Roberta Kosciechy se očekávalo o šest bodů víc, kdyby je měl, vyhráli jsme. Chtěl bych poděkovat Slanýmu, že jsem se moh‘ svýzt, ale je problém, že z Anglie jezdím sám autem.“

„Něco bych řekl, ale to se nepíše,“ povzdechl si Martin Málek. „Dneska je to nejčernější den v letošní sezóně. Nechápu to, dráha byla perfektní. Všechno super, ale nestartovalo to. A takové chudé skóre jsem neměl ani nepamatuju. Tak zlé jsem to nečekal. Po tom pádu se cítím docela dobře, mám jen omezenou hybnost krční páteře, ale hlava je dobrá.“

„A tam jdou ty slavný hvězdy,“ reagoval Michal Dudek na otázku, proč se nechystá na stupně vítězů. „Já jsem nejel, proč bych chodil na bednu?!“

1. PSK Olymp Praha			51
Matěj Kůs	1 2 3 – 2		8(1)
Josef Franc	R 3 2 3 3	3	14
Zdeněk Simota	3 1 2 – 1	2	9(1)
Renat Gafurov, RUS	3 1 2 3 2	2	13(2)
Ondřej Veverka	1 1 2 0 0		4(1)
Pavol Pučko	0		0
Grzegorz Zengota, PL	3 0	0	3
2. AK Slaný			42
Robert Kosciecha, PL	2 1 0 1 1	1	6
Michal Dudek	– – – – –		DNR
Martin Málek	0 0 1 0 0		1
Luboš Tomíček	2 0 – 2 1	.	5
Eduard Krčmář	2 0 – 1 –		3(2)
Roman Čejka	3 1 2 0	1	7
Adrian Miedzinski, PL	3 2 3 6* 3	3 –	20

Poznámka: nasazení Luboše Tomíčka do rozjížďky s číslem patnáct bylo v rozporu s řády.

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	5	251:208	10
2. Praha	6	279:254	6
3. Pardubice	6	286:269	6
4. Slaný	5	198:263	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 31. srpna 10:45
Deset, čtyřicet a padesát. Těmito procentuálními hodnotami včera Vladimír Vopat označoval vyhlídky, zda se dnes na doposud prázdném startovním čísle čtrnáct objeví Nicki Pedersen, Michal Mitko či Grzegorz Zengota. Před malým okamžikem se pražský kouč svěřil magazínu speedwayA-Z, že bude mít v týmu muže, který loni za pět minut dvanáct obrátil českou extraligu vzhůru nohama.

Soupeři ovšem podobný scénář očekávali již včera, když na naši federaci dorazilo startovní povolení Grzegorze Zengoty. „Podal včera výborný výkon ve Švédsku,“ vysvětil Vladimír Vopat své rozhodnutí. „Je vidět, že se po zranění dal už dohromady.“

Takřka přesně před rokem dokázal Grzegorz Zengota na plzeňských Borech připravit Aleše Drymla v poslední zatáčce posledního kola poslední jízdy. Díky tomu Plzeň o bod předčila Pardubice a řešení postupujících pro play-off se zdramatizovalo.

„Loni dělal důležité body v důležitých utkáních,“ vzpomíná pražský kouč nejen na pardubický výjezd do Plzně, ale také na semifinálový duel Západočechů ve Mšeně. Zároveň připomíná, že polský závodník je ještě na cestě ze Skandinávie. „Jede ještě ze Švédska, stát se na cestě může cokoliv,“ svěřuje se.

Postavení Slaného, který je odhodlán porvat se o svou záchranu, se maličko zkomplikovalo. „Myslel jsem si to, Nicki má jet dneska v Anglii,“ říká Milan Mach, že ho angažmá Grzegorze Zengoty příliš nezaskočilo. Jedním dechem však dodává, že se svých ambicí vůbec nesleví. „Nic se nemění.“

Slánská cesta do play-off ovšem není prosta křivolakých zákrut, jelikož dle kuloárních zpráv proti nim zítra Mšeno nasadí svou obvykle silnou sestavu se dvěma cizinci.

Foto: Jiří Brummer st.

Slaný – 30. srpna
V české extralize rozhodně neplatí olympijské heslo, které preferuje pouhou účast před vítězstvím. Dva tabulkové body mají vysokou hodnotu v každém utkání. A navíc, jde-li o střetnutí týmů, pro něž je jejich další existence v soutěži vítězstvím podmíněna. Přesně do této kategorie spadá zítřejší duel Slaného a Prahy.

Může to být jedině lepší
Slaný musí vítězit pro svou záchranu. Aby v konečné tabulce základní části přeskočil pražský Olymp, musí ho zítra porazit alespoň o šest bodů. A pak potřebuje přetavit ve dvojbodový zisk také svůj čtvrteční výjezd do Mšena. Potom bude za vodou play-off a čeká ho semifinále v Pardubicích. Jenže lákavá teorie má jeden háček. Slaný letos nevyhrál jediné utkání.

„Stát se může všechno,“ nevzdává se Milan Mach předem. „Půjdeme do toho s tím, abychom vyhráli. Sezóna za moc nestála, nyní máme teoretickou šanci to před domácím publikem napravit. Bude to ale vyrovnané.“

Dva polští závodníci nejsou ve slánské sestavě rozhodně ničím novým. Zítra se ve startovní listině ovšem objeví na opačných koncích. Robert Kosciecha oblékne vestu s jedničkou, zatímco pro Adriana Miedzinskeho si Milan Mach přisoudil úlohu náhradníka.

„Většinou jsem neměl úplný mančaft,“ odmítá Milan Mach, že by se nechal inspirovat mšenskou strategií. „Proto to nešlo dřív. Chci to zkusit nyní. Je tam možnost jedné jízdy navíc.“ Nasazení Poláka na sedmičku umožňuje i comeback Luboše Tomíčka.

„Povolával jsem ho vždycky, akorát on nemohl přijet,“ vysvětluje slánský kouč jeho absence v předchozích závodech. S jeho osobou se dá vystopovat jedna paralela s celým klubem. Stejně jako Slaný má co napravovat i Luboš Tomíček. „Proti Praze jel dobře, pak už to nebylo ono a potom nepřijel,“ hodnotí Milan Mach v kostce jeho působení ve slánských barvách.

Vedle zmiňovaných závodníků nebude samozřejmě chybět ani Martin Málek, ani trojice domácích juniorů. Jejich nasazení prozrazuje, že Milan Mach o zítřejší strategii hodně přemýšlel. Michal Dudek je v základní čtveřici, Eduard Krčmář bude mít pětku, zatímco operativnější číslo šest poveze Roman Čejka. „Chci mít prostor na střídání a třeba dát Romana do hlavní sestavy,“ nechce Milan Mach příliš odkrývat své karty.

Spoléhat na těsnou prohru nikdo nechce
Pražský Olymp netouží po dobytí slánské dráhy jen kvůli definitivnímu odvrácení hrozby vyřazení z play-off. Dva tabulkové body nejen, že potvrdí jeho příslušnost mezi nejlepší trojicí, avšak umístí ho s konečnou platností na druhé místo tabulky základní části. A v neposlední řadě vyřeší otázku semifinálového kolbiště, nebo by v tom případě přijely přespříští čtvrtek na Markétu Pardubice.

„S vervou, pokorou a respektem,“ vypočítává Vladimír Vopat, s čím do zítřejšího klání půjde. „Chtěli bychom vyhrát, abychom jeli semifinále doma. Jsou to závody, šance je vždycky, reálná naděje taky. Zítra ve dvacet hodin si řekneme víc.“

Nahlášená sestava prozatím postrádá jedno jméno. „Nerad bych někoho jmenoval,“ odmítá pražský kouč jmenovat chybějícího závodníka. „Lidé by se třeba na něho přišli podívat, byli by zklamaní a já bych byl za blba.“ Naznačené indicie svědčí, že Praha zřejmě loví ve vysokých vodách, čemuž by nasvědčovala i volná pozice náhradníka. Nasazení esa s vidinou jedné jízdy navíc se mezi extraligovými manažery stává módou. A tak, či onak, Vladimír Vopat může dle reglementů v nahlášené sestavě provést jednu změnu, přičemž má čas až do zahájení přejímky.

Jistý je už ovšem ruský plochodrážník Renat Gafurov. A také česká část týmu, v němž figurují Matěj Kůs, Josef Franc, Zdeněk Simota a junioři Ondřej Veverka a Pavol Pučko. Ten se v extraligovém závodě objevuje, by se při včetší juniorce ještě necítil zcela zdravotně fit. „Vsadil jsem na nejsilnější juniory, co máme,“ svěřuje se Vladimír Vopat. „Ondra se mi líbil ve Mšeně, proto dostal přednost. Pokud bude problém, naskočí Pavel.“

Indicie pro zítřejší závody jsou nalinkované pěkně. „Bude to vyrovnané,“ uvědomuje si Vladimír Vopat. „Stačí nám prohrát o čtyři body, ale na to bych nespoléhal. Jednoduché to mít nebudeme, Slaný jede doma.“

Historické okénko:
Slaný, 24. září 2003 – Slaný chutnal Pražanům sladce, domácím hořce
Název středočeského královského města inspiroval novináře k titulkům pohrávajícím si s přídavnými jmény popisujícími chutě už tolikrát, že jakékoliv pokračování v tomto trendu zavání laciným klišé. Nicméně pro poslední zářijovou středu před osmi lety slůvko sladký nejlépe vystihuje pocity, které měli Pražané po zisku extraligového titulu.

Pražané se v předposledním utkání, které se o tři týdny dříve konalo v Pardubicích, dostali díky vítězství do čela průběžné tabulky. Slaňáci odjížděli ze Svítkova jako bez vavřínů se sklopenou hlavou. Kolize s Bohumilem Brhelem vyřadila jejich hlavní eso Wieslawa Jaguse ještě před tím, než stačil inkasovat vůbec nějaké body.

Milan Mach se svým asistentem Miroslavem Rosůlkem však nesložili zbraně. Sestavili optimální sestavu, jejímž úkolem se stalo porazit Pražany alespoň s pětibodovým rozdílem. Tehdy by oba kluby měly stejný počet tabulových bodů a pomocné kritérium bodů z jízd by rozhodlo ve prospěch domácích.

Jenže kolik na extraligových hodinách bije, si uvědomoval také Milan Špinka. Jeho pětice Bohumil Brhel, Josef Franc, Luboš Tomíček, Pavel Ondrašík a v roli náhradníka nasazený Antonín Šváb opanovali celý závod. „Jeli jsme tak, jak jsme měli jezdit celou sezónu,“ uvědomoval si Josef Franc po závodech. „Jedinou chybu, kterou byl můj vypadlý kabel na zapalování, jsme odstranili během dvou vteřin.“

Když mítink končil nadstavbovou Velkou cenou Královského pivovaru Krušovice, Pražané slavili titul. Tehdy nikdo nemohl tušit, že se na dlouhou dobu stane nedostižným milníkem. Slaňáci smutnili, nevyšlo jim vůbec nic a nakonec byli rádi za třetí místo v závodě před Mšenem. I oni se však dočkali cinkotu zlatých medailí v letech 2005 a 2006. A jistě není bez zajímavosti, že tehdejší kolegové Josef Franc a Luboš Tomíček nastoupí zítra proti sobě.

Sestavy nahlášené dnes k 17:30:

AK Slaný:	1 Robert Kosciecha, PL
	2 Michal Dudek
	3 Martin Málek
	4 Luboš Tomíček
	5 Eduard Krčmář
	6 Roman Čejka
	7 Adrian Miedzinski, PL
PSK Olymp Praha:	8 Matěj Kůs
	9 Josef Franc
	10 Zdeněk Simota
	11 Renat Gafurov, RUS
	12 Ondřej Veverka
	13 Pavol Pučko
	14 bude nahlášen dodatečně

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Slaný – 30. srpna
Jak Slaný, tak Olymp před svým zítřejším vzájemným utkání na stadiónu středočeského královského města netuší o své extraligové budoucnosti prozatím vůbec nic. Mohou klidně vypadnout z play-off nebo v případě přízně hvězd skončit s titulem. Oba soupeři se dohodli, že oproti původním záměrům začne duel o půl hodiny dříve, tedy v 17:30. Po závodě vystoupí kapela Pražský výtěr.

Sestavy zítřejšího klání:

AK Slaný:	1 Robert Kosciecha (PL), 2 Michal Dudek, 3 Martin Málek, 4 Luboš Tomíček, 5 Eduard Krčmář, 6 Roman Čejka, 7 Adrian Miedzinski (PL)
PSK Olymp Praha:	8 Matěj Kůs, 9 Josef Franc, 10 Zdeněk Simota, 11 Renat Gafurov (RUS), 12 Ondřej Veverka, 13 Pavol Pučko, 14 zřejmě dodatečně na jury

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Toto je jubilejní 5000. článek magazínu speedwayA-Z

Slaný – 30. srpna
Dva závody před koncem základní části extraligy je jasné, že finále se bude konat na svátek Svatého Václava ve Mšeně. Pakliže se týká semifinále, ve hře jsou stále ještě dvě dráhy a tři týmy. Zítřejší výjezd pražského Olympu od Slaného však už otázku semifinále může vyřešit jednou provždy.

Řešení je přitom jednoduché. Pakliže Praha vyhraje, vyrovná šest pardubických tabulkových bodů, ale zvýhodní ji lepší skóre z obou vzájemných střetnutí. Skončí druhá a v semifinále na Markétě přivítá Pardubice.

Pokud ovšem Vladimíra Vopata a jeho sedmičku ze Slaného odnesou na štítech, semifinále se uskuteční v Pardubicích. A na čtvrtečním duelu Mšena se Slaným bude, aby určilo druhého semifinalistu.

Možné alternativy pro semifinále extraligy:

datum a místo:	podmínka:
7.9. – Pardubice	Pardubice už v otázce svého pořadatelství nemohou více udělat. Základní část mají za sebou a s ní i jistotu semifinále. Aby se konalo ve Svítkově, nesmí Praha vyhrát své poslední klání. Vzájemné skóre ze vzájemných utkání mají totiž Pražané lepší. Pokud se týká soupeře pro případný domácí semifinálový duel, buď jím bude Praha nebo Slaný. Slaný však musí svá dvě poslední utkání dotáhnout do vítězného konce a navíc ve středu předčit Olymp alespoň o šest bodů.
15.9. – Praha	Pakliže Praha porazí ve středu Slaný, je rozhodnuto, že pojede semifinále doma proti Pardubicím. Při stejném zisku tabulkových bodů rozhodne lepší skóre ze vzájemných utkání, které už nyní je 90:95.
15.9. – Mšeno	pasé, Mšeno je jako vítěz základní části pořadatel finálového mítinku
7.9. – Slaný	pasé, i když se Slaný zachrání, semifinálovou výhodu domácího prostředí rozhodně mít nebude.

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 25. srpna
Až do poloviny dnešního extraligového mítinku se Praha držela na čele před Mšenem. Jenže zastavení Grzegorze Walaska kvůli závadě na elektrickém okruhu byl jen začátek. Následovaly další defekty, pád Zdeňka Simoty a nakonec Grzegorz Walasek odstoupil kvůli bolestem zad. Mšeno nabylo vrch. A když domácí proměnili střetnutí s žolíkem Michalem Mitkem v rozjížďce s číslem čtrnáct, bylo definitivně rozhodnuto. Greg Hancock ani nenastoupil do poslední jízdy a Mšeno si pojistilo finále na svém ovále na státní svátek 28. září.

Pražané začínají útokem
Na první pohled to zní podivně, ale o dnešním výsledku se o dnešním výsledku mohlo rozhodnout už včera dopoledne. Kvůli tropickému vedru přeložili Pražané svůj trénink z odpoledních hodin na dobu, kdy sluneční paprsky nejsou tak žhavé. Ondřej Veverka upadl a Michal Škurla, který jel těsně za ním, raději spadl také, aby svému kolegovi neublížil.

Celý incident se naštěstí obešel bez následků. „Mladej‘ má spálenou prdel,“ říkal Tomáš Škurla na adresu svého syna, který se během pár týdnů od svých patnáctých narozenin dokázal dostat až do pražského výběru pro extraligu. Mezitím Vladimír Vopat v tropické výhni rozvíjel teorie pravděpodobnosti ve spojení s potenciálním desátým triumfem Mšena na domácí dráze. „Jednou se to už zlomit musí,“ doufal pražský kouč a odvolával se na loňský rok s nešastnou diskvalifikací Zdeňka Simoty.

Petr Vandírek logicky zastával opačný názor a podpořil ho skóre, které by dle jeho propočtů měl dnešní utkání mít. „Vychází mi to o šest,“ svěřil se, aby se smyslem pro drama dodal. „Bez Hancocka.“ V boxech mšenského Američana se pohyboval Marcel Gerhard. Švýcarský mistr světa z dlouhých drah je dnes úspěšným ladičem a ve Mšeně se zastavil na své cestě na Grand Prix v Toruni.

Greg Hancock sršel sebevědomím, když prostřednictvím mikrofonu Miloslava Čmejly sděloval do ochozů své jednoznačné poselství. „Přijel jsem, abych vyhrával.“ Zato Filip Šitera, který se dvakrát otočil na Britské ostrovy kvůli laserové terapii své zlomené klíční kosti, zachovával opatrnější postoj. „Uvidíme, jak to půjde,“ říkal. „Kost je prasklá, hlavně abych nespad‘.“

Pokud se týká správnosti prognóz, byl Filip Šitera doma opravdu úspěšným prorokem. Matěj Kůs ve spojení se Zdeňkem Simotou už od prvních metrů excelovali v rozjížďce s číslem jedna, kde Filip Šitera s Janem Jarošem hráli role statistů. Vzápětí všem vypálil rybník Ondřej Veverka. Perfektně odstartoval a usadil se na čele před Michaelem Hádkem a Janem Holubem, když Michal Škurla uzavíral řadu.

Michael Hádek útočil ze všech sil, ale vedoucí Pražan byl pořádně tvrdým oříškem na rozlousknutí. Až v předposlední zatáčce došla vytrvalá snaha domácího juniora úspěchu. „V nájezdu jsem udělal chybu,“ přiznával Ondřej Veverka o chvíli později ve svém depu. Michael Hádek ji nemohl nechat bez trestu a na poslední chvíli zajistili remízu.

Řádění mechanických šotků
Smírné výsledky charakterizovaly mítink i nadále. Ve třetí jízdě se Jan Jaroš dostal do křížku s páskou. Chytil se o ni kšiltem své přilby a musel o třicet metrů zpátky na trestnou čáru. Pražský tandem Josef Franc a Matěj Kůs jakoby se shlédl v počínání svých kolegů v první jízdě. Jenže Matěj Kůs začal mít na začátku druhého okruhu problémy, díky nimž se propadl až na chvost.

Zdeněk Simota před startem rozjížďky s číslem čtyři prohnal Františka Irmiše, jenž s ním dnes přijel jako mechanik. Nezbylo mu, než skákat přes mantinel se správným žlutým povlakem, jelikož jeho závodník si na své přilbě nechal bílý ze svého úvodního startu. Na roštu trošku zlobil Sebastian Ulamek, který stál u mantinelu poněkud zešikma.

Po sjednání nápravy ovšem nekompromisně vystřelil do vedení Grzegorz Walasek. Z prvního výjezdu však na čele vyjel domácí Sebastian Ulamek. Filip Šitera držel třetí příčku navzdory bolesti zraněného ramene i útokům Zdeňka Simota. Pražan se na třetím místě letmo mihnul již na začátku třetího okruhu, leč Filip Šitera dokázal kontrovat. Avšak v závěrečném kole se pro jeden bod přece jen natáhl Zdeněk Simota. A Miloslav Čmejla se znatelným smutkem v hlase uznale komentoval jeho drtivý nájezd.

Ani první nasazení náhradníka Grega Hancocka v páté jízdě nepřineslo zvrat ve vývoji utkání. Američan perfektně odpálil, ale když se ve druhé zatáčce druhého kola ohlížel, viděl za sebou pražskou dvojku. Ondřej Veverka se totiž hned na protilehlé rovince úvodního okruhu přenesl přes Jana Holuba za záda Josefa France.

V šesté jízdě zaútočila Praha naplno. Matěj Kůs se vracel do svého depa a při spěšném návratu na ovál málem uklouzl na šikmém asfaltu. Po vylétnutí pásky se ovšem ve spojení se Zdeňkem Simotou ujali vedení. Filip Šitera znovu bojoval jako lev. Chvilku se mihnul dokonce na čele, ale do druhé zatáčky mířil jako druhý v pořadí. Ve třetím kole se však znovu propadl za Zdeňka SImotu. „Neměl jsem sílu, bojoval jsem dvě kola, ale pak už to nešlo,“ připouštěl po závodě.

Skóre popoběhlo na stav 15:21 a Petr Vandírek opět místo Stanislava Pouznara poslal do akce Grega Hancocka. Ten se spolu se Sebastianem Ulamkem rychle dostal do čela. Grzegorz Walasek v pražské vestě jim nedokázal čelit, jelikož kvůli závadě na elektrickém okruhu neobjel ani jediné kolo. A osamocený Josef Franc mohl jen mudrovat, čím to je, že jsou zahraniční hvězdy o tolik rychlejší.

Trable hostujícího celku všuměly teprve začít. Ondřej Veverka v rozjížďce s číslem osm už už osnoval útok na třetího Filipa Šiteru, avšak neviděl cíl jediného kola vinou spadlého sekundárního řetězu. Mezitím se v nájezdu do druhé zatáčky Zdeněk Simota protlačil před vedoucího Michaela Hádka. Ten se pral jako o život, avšak Zdeněk Simota neomylně mířil do posledního oblouku.

Startmaršál si už chystal šachovnicovou vlajku, když to z Pražanova motocyklu zajiskřilo, jak do něj narážel přetržený primární řetěz. Michael Hádek reagoval přidáním plynu. Nebyl si jistý, že už je vítězem a proto v plném tempu absolvoval ještě páté kolo. „Lepší pět než tři,“ usadil všechny škodolibé kritiky.

Verdikt čtrnácté jízdy
Pražské šestibodové vedení se rázem vytratilo jako sňatkový podvodník s penězi z tučného konta své oběti. Po osmi jízdách měly jak Mšeno, tak Praha po čtyřiadvaceti bodech. „Proč se to sere zrovna nám?,“ bědoval Vladimír Vopat řečnickou otázkou, by věděl, že není nikdo, kdo by přispěchal se správnou odpovědí. „Nikomu nic zlýho nepřeju, ale proč se to sere nám? Ondra Veverka by Filipa předešel i pěšky!“

O pár minutek později se Matěj Kůs opět vrátil z dráhy a zmizel uvnitř svého boxu, aby si nechal doladit spojku pro devátou jízdu. Jenže v ní kralovali Mšeňáci. Po ukázkovém startu jel na čele Sebastian Ulamek stínovaný Janem Jarošem. Matěj Kůs přivezl jediný bod, avšak Grzegorz Walasek zastavil už v první zatáčce.

Horší vysvětlení nemohl podat. Odstupuje ze závodu kvůli bolestem naražených zad. Vladimír Vopat tentokrát neřečnil, mobilizoval Michala Mitko a sprintoval za vedoucím depa Radkem Smetanou, aby hlásil změnu do jedenácté jízdy. Dobře věděl, že dnešní výkon Grzegorze Walaska spálil jeho ambice na uhel. A ani zdaleka nemohl tušit, že mu zlomyslný osud chystá ještě jednu ránu.

Desátou jízdu nejprve zastavil letmý start. I napodruhé zamířil do čela Greg Hancock, ale nyní za ním místo Michaela Hádka jeli Josef Franc a Zdeněk Simota na nové hraně od Michala Škurly. Jenže ve výjezdu Zdeněk Simota upadl. Běžel zpátky do depa chystat se na repete, jenže to už na světelné rampě vylučovacích světel blikala žlutá. „Zvedlo se mi to,“ líčil. „Dal jsem to dolů, ale byla tam ještě větší hrana. Z výjezdu jsem chyt‘ o nafukovačky a to mě podrželo.“

Na repete si pozůstalá trojice dávala na čas. První byl na ovále Michael Hádek, ale stejně prošvihnul dvouminutový limit, když v době jeho vypršení nestál u pásky. Greg Hancock odvedl Josefa France a náskok domácích zvýšil na pět bodů.

Michal Mitko podědil zbývající dvě jízdy po Grzegorzi Walaskovi a s nimi i jeho zadní kolo. Jedenácté jízdě ovšem vládl Sebastian Ulamek a on dojel až druhý za Janem Holubem. Nerozhodný výsledek v rozjížďce s číslem dvanáct mšenský nástup jen maličko zpomalil. Josef Franc triumfoval stylem start – cíl před Sebastianem Ulamkem a stal se tak jediným závodníkem, jemuž se polského Mšeňáka podařilo porazit. Michael Hádek dodal poslední bod k mání, zatímco Matěj Kůs skončil dnes s druhou nulou.

Pražská situace se stávala beznadějnou. Greg Hancock a Jan Jaroš nejlépe odstartovali do třinácté jízdy. Na začátku druhého kola je rozdělil Michal Mitko. S devíti body ztráty mohl Vladimír Vopat spoléhat už jen na úspěch žolíkového útoku. Obdařil jím Michala Mitka. Avšak také Petr Vandírek taktizoval. Do první nominační jízdy poslal Michaela Hádka a náhradníka Grega Hancocka.

Američan nevybočil z vítězného konceptu a triumfoval před pražským žolíkem. Michael Hádek završil večer porážkou Josefa France. Díky dvojnásobnému bodovému přídělu byla z porážky remíza, ale ta definitivně přiklonila vítězství na stranu domácích.

V poslední jízdě Sebastian Ulamek záhy ujel Josefu Francovi. Michal Mitko, který musel v pěti posledních rozjížďkách na start hned čtyřikrát a z toho třikrát v řadě, nestihnul včas připravit motocykl. A nahlášený Greg Hancock o to ani neusiloval. „Už by bylo zbytečné, aby jel, má jiné závody,“ vysvětlil jeho absenci Petr Vandírek.

Hlasy z depa
„Díky všem,“ jásal Greg Hancock na mikrofon Miloslava Čmejly. „Uvidíme se ve finále!“ A Sebastian Ulamek mu přizvukoval. „Ve finále se budeme snažit vyhrát a udělat mistra Čech potřetí za sebou.“

„Dneska spokojenost,“ nezastíral Michael Hádek. „Škoda dvou minut. Rychle jsem se kouk‘ na metyl, na hodinách bylo ještě pět vteřin. Když jsem zved‘ hlavu, blikalo už modrý. Nezbylo mi, než držet hubu. Veverka mi zatopil, paňár jeden (smích)! Vítězství je, jakž takž jsem bodoval, jsem rád, že jsem se tu dráhu konečně naučil.“

„Z mý stránky tam spokojenost není,“ uznával Jan Jaroš. „Trápil jsem se, ale ze strany týmu spokojenost je.“

„Myslel jsem, že to bude lepší,“ připouštěl Filip Šitera. „Neměl jsem sílu, bojoval dvě kola a pak už to nešlo. Bylo to moc, nebudu se vymlouvat. Chtěl jsem se ukázat před domácím publikem, šel jsem do toho s tím, že to bude bolet, snad to bude lepší na finále. Naštěstí se kost nepohnula, byl jsem u doktorů. Ve finále to už bolet nebude.“

„Dobrý, ale je vidět, že u grandpristů je půl zatáčky rozdíl,“ uvědomoval si Josef Franc. „Na tvrdý dráhy to maj‘ nastavený bohovksy. Zkoušel jsem novej‘ motor, spokojenost. Pěkná dráha, po dlouhý době tady byla nádherná, ale mohla bejt‘ přece jen trošku hlubší. Příští tejden‘ ve Slaným musíme bojovat!“

„Bylo to dneska lepší, ale šel jsem na hubu,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Zvedlo se mi to. Dal jsem to dolů, ale byla tam ještě větší hrana. Z výjezdu jsem chyt‘ o nafukovačky a to mě podrželo. Škoda toho řetězu, je tam půlpánek ve spojce a tam to prasklo. Mohlo to bejt‘ lepší, poslední rozjížďky jsem měl smůlu, trošku štěstí scházelo.“

„Dneska jsem spokojenej‘,“ svěřoval se Ondřej Veverka. „Až na tu první jízdu. V nájezdu jsem udělal chybičku a Had letěl pěkně. Jsem spokojenej‘, je škoda, že jsme prohráli.“

1. Grepl PDK Mšeno			50
Jan Jaroš	0 1 0 2 1		4(2)
Stanislav Pouznar	– – – – –		DNR
Filip Šitera	1 0 1 1 –		3
Sebastian Ulamek, PL	3 2 3 3 2	3	16(1)
Jan Holub	1 0 – 1 –		2
Michael Hádek	3 2 3 M 1	1	10(1)
Greg Hancock, USA	3 3 3 3	3 –	15
2. PSK Olymp Praha			40
Matěj Kůs	3 0 3 1 0		7
Josef Franc	3 2 1 2 3	2	13
Zdeněk Simota	2 1 2 2 X	0	7(3)
Grzegorz Walasek, PL	2 E R – –		2
Ondřej Veverka	2 1 E 0 0		3(1)
Michal Škurla	0		0
Michal Mitko, PL	2 2	4* M	8

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	5	251:208	10
2. Pardubice	6	286:269	6
3. Praha	5	228:212	4
4. Slaný	4	156:212	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)