Uhlířské Janovice – 16. července
Závody plochodrážních dvěstěpadesátek se na první pohled svou dramatičností neliší od pětistovek. Nicméně jejich pohonné agregáty vydrží méně než ty o dvojnásobném zdvihovém objemu. Vojtěch Šachl se o tom přesvědčil minutý týden v Czestochowej. Náhradní alternativa přesto stačila na sedmou pozici evropského šampionátu v Liberci. Navíc při indispozici svých parťáků Vojtěch Šachl v úterý dotáhnul český tým na čtvrtou příčku evropského poháru družstev v Pardubicích.

---

Střípky libereckého víkendu:

Hovoříte-li prakticky s jakýmkoliv plochodrážníkem od osmi do osmdesáti let o ploché dráze v Liberci, společným jmenovatelem jejich vyprávění se stane déšť. Sice není pravda, že pod Ještědem neprší pouze, když chumelí, deště jsou zde pravidelným návštěvníkem. Spoustu práce připravili pořadatelům rovněž v noci před nedělním finále.

---

Technické čáry máry

„Začalo to, že nám v Czestochowej nejela motorka,“ povzdechne si Vojtěch Šachl nad průběhem prvního závodu evropského poháru dvěstěpadesátek. „Vzali jsme lepší motor, ten se po dvou kolech rozsypal. Od té doby až doteď bojujeme s technikou.“

Nicméně čtvrtlitrové termíny nedávaly velký časový prostor. „V Liberci jsem měl Jawu od Hláčy a naše sériové GM,“ posunuje se český reprezentant v čase. „Semifinále v sobotu nebylo špatný. Od začátku jsme trefili převod. Ale druhej den se změnila dráha, jak pršelo, až na tu poslední jízdu se to povedlo.“

Jenže rozjížďka s číslem sedmnáct jeho postavení poněkud zkomplikovala. „V poslední jízdě jsem měl pád,“ říká. „Zvingloval jsem motorku. Na opakovačku jsem si vzal Jawu, osvědčila se a dovez‘ jsem tři body.“

---

Střípky libereckého víkendu:

V neděli se návštěvníkům měla vůbec poprvé představit nová malá dráha. Nakonec však ze záměru sešlo, motocykly na ní nevyjely, nicméně liberecký klub svůj nejnovější počin prezentoval alespoň ve formální rovině.

---

Správný set up ve správný čas

V úterý Vojtěch Šachl přijel do Pardubic coby sedmý nejlepší Evropan s plochodrážní dvěstěpadesátkou. „Jel jsem na GM,“ vypráví. „Jawu jsme zkoušeli v tréninku. Nedopasovali jsme ji, zkusili jsme GM, povedlo se nám doladit na poslední dvě jízdy. A myslím, že dobrý.“

Právě v závěru pardubického závodu se vrátil na ovál, když po pádu museli odstoupit Adam Bednář a Jan Hlačina. „Škoda, že kluci vypadli,“ lituje Vojtěch Šachl. „Na bednu jsme měli. Já na začátku nedělal body, hledali jsme nastavení, pak jsme to s mechanikem doladili.“

Jindřichův Hradec – 15. července
Těch šest dnů se neslo ve čtvrtlitrovém tempu. A byly pořádně hektické. Čtvrteční ouvertura evropského poháru v Czestochowej. Pak rychle domů a v sobotu semifinále historicky prvního ročníku mistrovství Evropy v Liberci. Suverénní postup do nedělního finále. A po jeho konci zase na pódium, tentokrát coby třetí nejlepší borec starého kontinentu. V úterý pokračování evropského poháru v Pardubicích s nešťastným pádem při duelu proti Švédům stojícím v české cestě na stupně vítězů. Adam Bednář má rozhodně, o čem vyprávět.

Verdikt rozjížďky s číslem pět

„Czestochowa byla špatná,“ říká. „Závody pěkný, ale nepřálo nám štěstí. Liberec byl celkem dobrý. Semifinále se mi docela povedlo. Ve finále by se dalo říct, že jsem udělal jednu chybu, která rozhodla. Ale řadím to mezi povedenější závody.“

V Liberci se jako rozhodující ukázala rozjížďka s číslem pět. Nasazení do ní svedlo nejlepší dvojici z každého sobotního semifinále. Vedle Adama Bednáře stáli na startovním roštu Vojtěch Šachl, Kevin Malkiewicz a Mikkel Andersen.

Dán právě zde inkasoval nejdůležitější ze svých pěti trojek, Polák skončil druhý, kdežto Adam Bednář porazil jen svého krajana. A protože nikdo z první trojky do konce mítinku nepřišel o žádný další bod, stejné pořadí bylo také na stupních vítězů.

---

Střípky libereckého víkendu:

Hasičský přístroj se na plochodrážních závodech může zdát naprosto zbytečný. Jenže metyl hoří neviditelným plamenem. Závodník pozná požár motocyklu až ve chvíli, kdy mu začne být setsakramentsky horko. Záhy vzplanou hořlavé komponenty motocyklu a rychlý zásah požárníků se stane nezbytný, Polák Mikolaj Krok se o tom přesvědčil v sobotním semifinále.

---

Rozhodující moment

„Klíčová jízda v Liberci?“ přemítá Adam Bednář. „No, co k tomu dodat?! Jel jsem ze trojky. První moment byl dobrej, ale pak už mě to nedotáhlo do zatáčky. Polák mě vytáhl kousek ven, Mikkel nás podjel.“

Bílý prapor nad hlavou však nebyl na programu. „Ještě v prvním kole jsem ve druhý zatáčce zkoušel vytlačit toho Poláka ve výjezdu,“ vypráví český reprezentant. „Dali jsme ti tam babu, ale neuklapnul. Pak už jsem jenom čekal, jestli neudělá nějakou chybu, což neudělal. Škoda toho…“

---

Střípky libereckého víkendu:

Při vrcholných mezinárodních podnicích se v depu nesmí kouřit, ani konzumovat alkoholické nápoje. Delegovaný činovník pro životní prostředí tuto povinnost pořadatelům několikrát zdůrazňoval. Najatá ochranka však šla dále a podle svých zvyklostí z hokeje vykazovala kuřáky mimo areál.

---

Pardubice byly top v negativním slova smyslu

„A Pardubice?“ otáčí Adam Bednář další stránku příběhu čtvrtlitrového týdne. „Ty byly na prd úplně, aspoň pro mě. Necítil jsem se na motorce stoprocentní a nedokázal se hodit do soustředění se. Dělal jsem chyby a byl nasranej. A pak jsem to jenom zahodil a bylo to top.“

Kdo si úterní mítink ve Svítkově nenechal ujít, ví dobře, co se odehrálo. „Měl jsem špatnej start,“ poslouží závodník pražské Markéty svým úhlem pohledu. „Ve druhým vinglu nechal místo na lajně, tak jsem to tam složil. Všechno bylo během sekundy. Jel jsem a najednou jsem ležel na zemi s bolavou nohou a prdelí. Jenom jsem doufal, aby mě nikdo netrefil zezadu.“

---

Střípky libereckého víkendu:

Do mistrovství Evropy dvěstěpadesátek zasáhlo pět Čechů. Když se Štěpán Ševčík dostal do semifinále, protože Slovinec Sven Cerjak neměl ještě třináct let, pouze Adam Nejezchleba byl náhradníkem. Nakonec vyjel na ovál třikrát, přičemž shodou okolností pokaždé zastupoval diskvalifikovaného Dante Johanssona ze Švédska.

---

Přání pro Jana Hlačinu

Krizový scénář se zaplaťpánbůh nenaplnil, Alfons Wiltander se vyhnul, Jan Hlačina raději složil svůj motocykl k zemi. „Honzíkovi Hláčů přeju, ať se brzy uzdraví,“ vzkazuje Adam Bednář.