Archiv pro rubriku: MČR

Liberec odolal březolupskému náporu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 23. května 2009
Druhé kolo šampionátu tříčlenných družstev v Liberci se dnes nesl ve znamení duelu domácích s Březolupy. Liberečtí vyhrávali jednu jízdu za druhou a až teprve rozjížďka s číslem jedenáct jim přinesla prohru s Martinem Málkem a Michaelem Hádkem ve vestách moravského týmu. Březolupy však inkasovaly další ztráty. Nejcitelnější stihla Martina Málka, když se v předposlední jízdě jeho motor proměnil v hromádku šrotu. Třetí místo pro sebe urval Slaný, by se mu nevyhnuly technické trable. Michal Dudek v jednom případě nenastartoval ani jeden ze svých dvou motocyklů a pro Krzysztofa Nowackeho skončil mítink po explozi jeho GM. Nadstavbový šestý ročník Memoriálu Josefa Leifra skončil triumfem Jana Jaroše, který ve finále odrazil nápor Martina Málka. Filip Šitera po slibném startu skončil už v prvním oblouku s prasklým primárním řetězem.

Liberecká vendeta
V krátké historii tříčlenných družstev nepatřil Liberec nikdy k outsiderům. V prvním ročníku soutěže, která přivedla liberecký tým na start po čtrnáctileté pauze, triumfoval. Loni mu titul unikl jen o vlásek. Avšak okolnosti předchozí sezóny bývají zapomenuty nejpozději přes zimu. Třetí místo ze Svitav však pod Ještědem nenadchlo, takže na domácím kolbišti bylo co napravovat.

Při tréninku měl Filip Šitera, jenž se dopoledne vrátil přes kanál La Manche z utkání svých Včel, problémy. Spadl mu řetěz a úplně zničil spojkový koš. Avšak vstup do dnešního klání však nemohl být z libereckého úhlu pohledu lepší. Jan Jaroš se svým jmenovcem Holubem v rozjížďce s číslem jedna uletěli dvojici slánských juniorů už po vylétnutí pásky. Atak Michala Dudka vnější stranou druhé zatáčky vypadal sice nesmírně nadějně, ale žádné ovoce nepřinesl. Ob jednu jízdu se mezi Jana Jaroše a Jana Holuba vklínil Pavel Pučko. Nicméně jak rychle se v prvním oblouku na druhou příčku dostal, tak rychle spadl ve druhé zatáčce zase zpátky.

Slaný a Praha dnes stavěly především na juniorech, Pardubice zase na závodnících, jimž se příliš příležitostí ke svezení nenaskýtá. Za těchto okolností mohly libereckým závodníkům konkurovat pouze Březolupy, které nezměnily svou vítěznou sestavu ze Svitav. V bitvě o zlatý věnec mohl rozhodnou každičký bod a moravský tým o jeden přišel už ve druhé jízdě.

Martin Gavenda se na začátku netrefil do správného nastavení. A tak zatímco Martin Málek dokázal objet v první zatáčce vedoucího Tomáše Suchánka, on byl příliš pomalý. Liberec si však luxus obdobné ztráty nehodlal dopřát. V sedmé jízdě se sice Tomáš Suchánek držel Filipa Šitery, avšak nakonec neudržel Dariusze Lowickeho.

Oba závodníci domácího klubu posléze vytvořili nepřekonatelnou hráz, na níž si pardubický borec vylámal zuby. S třemi pětkami na kontě se tak Liberec směle díval vstříc úvodní jízdě pravdy. V rozjížďce s číslem devět se totiž měl poprvé střetnout s Březolupy. Moravané však nešli na rošt jako tupé ovce na porážku. A to tím spíše, mohli-li s výjimkou počátečního zaváhání směle konkurovat domácím v jejich bodovém kořistnictví.

V rozjížďce s číslem šest Martin Málek s Martinem Gavendou rychle vyřadili oba slánské mladíky. Ob jednu jízdu šel poprvé do akce Michael Hádek a v kombinaci s Martinem Málkem rychle zmizeli Pavlu Pučkovi s Ondřejem Veverkou. „Kurňa to tahá za ruce,“ líčil Michael Hádek, jemuž musel mechanik Adam Vandírek narychlo na dráze vracet zpátky na místo filtr svou první zkušenost s děravým oválem.

V klíčové rozjížďce s číslem devět se partnerem Michaela Hádka stal Martin Gavenda. Tomu vyšel nejlépe startovní manévr,jenže už v prvním výjezdu říkalo vedení pane Filipu Šiterovi. Venkem se cpal dopředu i Jan Holub. Březolupského závodníka ovšem překonal až ve druhém kole. Jak se posléze ukázalo, právě výsledek deváté jízdy se stal klíčovým pro celé další utkání. Liberecká vendeta za Svitavy vyšla dokonale.

Bronz defektům navzdory
Zatímco domácí válčili s Březolupy o vítězství, zbylé celky si to rozdávaly o třetí příčku. V půlce mítinku měl vrch překvapivě Slaný. By středočeské trio prohrávalo s oběma leadery, ve své soukromé válce o pódium si dokázalo sjednat respekt. Jako první o tom přesvědčili Michal Dudek s Krzystofem Nowackim ve čtvrté jízdě, kdy odvedli pardubické Jiřího Brummera a Jaromíra Otrubu.

Jako nesmírně důležitá se pro další vývoj událostí stala i rozjížďka s číslem deset, v níž Slaný změřil své síly s Prahou. Pražany nezastihl závod v optimálním rozpoložení. Pravidelnými bodovými dávkami je zásoboval prakticky jen Jakub Fencl, jenž se netajil svým apetitem na rozbité dráhy.

Rovněž v desáté jízdě vypálil rychle do čela. Jenže za jeho zády se Krzystof Nowacki řítil vpřed jako raketa. V první zatáčce upadl, ale dostal šanci na reparát v opakované jízdě. A dokonale jí využil. Nyní to byl on, kdo se v první zatáčce prohnal okolo Jakuba Fencla a udával tempo.

Ve druhé zatáčce se mírně přetočil, čímž vyděsil své pronásledovatele a získal od nich mírný odstup. Slánskou pozici ještě vylepšoval Roman Čejka, když hlídal třetí místo před Pavlem Pučkem. Konec dobrým časům však přinesla předposlední zatáčka. Z vypiplaného GM vedoucího Poláka se zakouřilo a zadřený pohonný agregát vystřelil Krzysztofa Nowackeho ze sedla. A to byl konec, protože děravý motor nešlo na místě opravit.

Při repete se však s oběma Pražany vypořádal Roman Čejka. Po vylétnutí pásky proplul mezi svými soky z hlavního města jako dravá štika. Jakub Fencl prahnul po triumfu stejně jako on. Ale po na poslední chvíli odvrácené kolizi se zadním kolem slánského závodníka dostal ve druhé zatáčce rozum.

Remíza s Prahou konsolidovala slánské třetí místo. Nicméně zbývající cesta Slaného na nejnižší stupínek pódia nebyla prosta problémů. Michal Dudek se ve dvanácté jízdě musel vracet do depa pro náhradní motocykl, protože ten první se mu po vjezdu na dráhu odmlčel. Nicméně ani rezervní stroj se mu nepodařilo rozburácet. A tak jen mohl rezignovaně sledovat, jak Jan Jaroš s Janem Holubem měří Romanu Čejkovi.

„Předtím jsem přijel z jízdy a všechno kontroloval,“ nevěřícně kroutil hlavou. „Pak koukám, vypadlej´ karburátor. Pásky byly utáhlý, ale karbec venku, jestli to někdo vytáh‘?! Pak jsme udělali chybu. Jak mám Blixta, musí se tam při startování vytáhnout sytič. A to jsme neudělali.“

Naštěstí se toto extempore přihodilo v duelu se silným Libercem a po přestávce se slánští junioři vypořádali s Pražany 4:2. Definitivně se Slaný na třetí příčku mohli postavit po remíze s Pardubicemi v rozjížĎce s číslem osmnáct. Tomáš Suchánek už našel recept na startovní manévry, což se projevilo na bodovém přídělu.

Avšak Jaromír Otruba skončil do pásky a musel zpátky na trestnou čáru. „Prasklo nové lanko,“ vysvětloval. „Mimo něj odešla i celá spojková ložisková skříň. Ségrovka vytrhla drážku, vyběhlo ložisko a…“ A tak zatímco Tomáš Suchánek mizel v prachu, Michalu Dudkovi s Romanem Čejkou stačilo v klidu dojet na remízu.

Událostmi nabitý závěr
Poté, co Liberec rozdrtil Březolupy, zdálo se být rozhodnuto. Ke všemu Slaný navzdory různým trablům kráčel vcelku pevně za bronzem. Nicméně závěre dnešního závodu měl k poklidné nudě hodně daleko. Jan Jaroš a Jan Holub sice dovezli další pětku z dvanácté jízdy nad osamoceným Romanem Čejkou, jehož parák Michal Dudek nenastartoval ani jeden ze svých dvou motocyklů.

Šestého triumfu v řadě se však Liberec nedočkal. V rozjížďce s číslem dvanáct letěl dopředu Jan Jaroš. Martin Málek ho objížděl venkem. Liberecký závodník ho zkoušel vyvézt ven. Leč Moravan chytře změnil směr útoku. A zatímco se sunul do čela vnitřní stopou, Jan Jaroš zahradil cestu svému kolegovi Filipu Šiterovi.

„Trošku jsme si nerozuměli v první zatáčce,“ popisoval incident Filip Šitera. Ve třetím kole se nakonec propadl na poslední příčku za Michaela Hádka a posléze ani neprojel cílem. „Jsme domluvený na příští závody, že si pořídíme zrcátka,“ žertoval Jan Jaroš, jenž už Martina Málka nestačil dohnat. „Tobě tam ale dáme provázek na lajnu jako maj´ chrti v Anglii, abys nevyjížděl ven,“ kontroval Filip Šitera.

V březolupském táboře však bylo mnohem více důvodů k veselí. Výhru 4:2 umocnili Michael Hádek s Martinem Gavendou zničujícím 5:1 nad slánskými juniory v šestnácté jízdě. Leč ani liberečtí borci nezaháleli. Sedmnáctá jízda se musela opakovat kvůli pádu Ondřeje Veverky, avšak Dariusz Lowicki s Janem Holubem se nenechali vyvést z klidu.

Možné vítězství Březolup se už sunulo do teoretické roviny. Březolupy se však činily, seč mohly. Martin Málek s Martinem Gavendou už měli na lopatě jednoznačnou porážku Jakuba Fencla a Jaroslava Hladkého v rozjížďce s číslem devatenáct. Leč poslední kolo rozmetalo motor vedoucího závodníka na kousky. Vzápětí Dariusz Lowicki s Janem Holubem porazili Tomáše Suchánka a Jiřího Brummera. Liberecké vítězství nemohlo mít lepší aranžmá.

Tím však podívaná neskončila. HBC fans totiž připravili další ročník Memoriálu Josefa Leifra. Úvodní semifinále začalo vcelku vlažně. Filip Šitera s Janem Jarošem až příliš brzy odsoudili Martina Gavendu s Tomášem Suchánkem do role účastníků malého finále.

Zato druhé semifinále přineslo bitvu jako řemen. Po vylétnutí pásky vystřelil do čela Michael Hádek. Vzápětí ho vystřídal od mantinelu startující Jan Holub, nicméně starší klubový kolega ho záhy odkázal za svá záda. Dopředu se dral i Martin Málek. A ve třetím kole se v zatáčce u depa spodní stranou protáhl na první místo.

Z malého finále rezignoval Tomáš Suchánek s omluvou na zničenou spojku. Martin Gavenda neměl konkurenci, zatímco Pavel Pučko v prvním oblouku podjel Jana Holuba. Ten sice nerad, ale upřímně přiznával vyčerpanost. Útěchou mu byl největší pohár, který nejlepšímu jezdci libereckého týmu věnovala reprezentace handicapovaných hráčů ping pongu.

Velké finále poslalo do čela Filipa Šiteru. Leč přetržený řetěz ho donutil zastavit ještě v prvním oblouku. Vedení dědil Jan Jaroš, který posléze až do cíle chytře krmil cejchami útočícího Martina Málka.

Hlasy z depa
„Dráha mi sedla,“ vysvětloval Jan Holub důvody, díky nimž ani jednou neprohrál se závodníkem konkurenčního týmu. „Nevadilo mi, že byla rozbitá. Jede to a mydlí. Spokojenost, že jsme vyhráli. V tabulce máme bod ztráty, ale je ještě hodně závodů a tak to doženeme. V Memoriálu odešla spíš síla, nerad to přiznávám. Ale vyhrál jsem největší pohár! Jestli mi někde nalejou, tak ho naplním.“

„Nevyhrál jsem jednu jízdu,“ hodnotil Jan Jaroš své dnešní účinkování pohledem do vypsaného programu. „S mechanikem Tondou a klukama ze Stuhy jsme zapracovali na zlepšováku. A vypadá to velice nadějně. Člověk se snaží jít dopředu a když se nedaří, vezme si ponaučení. S Bohoušem jsme pracovali i na motoru, takže doufám, že forma půjde nahoru. Výsledek není jen moje práce, stojí za ním víc lidí. Finále jsem si užil. Třetí dráha nebyla absolutně to nejlepší. Dokázal jsem využít, že Filipovi prasknul řetěz. Za to mu díky (smích)! Ale škoda, ve třech by to byla hodně hezká jízda.“

„Viděl’s to sám,“ opáčil Filip Šitera na obvyklý dotaz magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Trošku se to občas zastavovalo. Dávám na tyhle závody starší řetězy. Nebo starší, takový, co maj‘ tři, čtyři závody. Nevím, proč to praskalo. V Leifrovi jsem odstartoval první a možná bych to udržel. Ale kdyby, kdyby… Jsem utahanej‘, nespal jsem, dobrý závody, protože se potřebuju rozjezdit.“

„Dneska dobrý,“ říkal Martin Málek. „Ale dělalo mi velké problémy najít správnou stopu na dráze. Byla to hodně rozbitá a děravá, možná k tomu přispěl d隝, ale ke konci se dráha už zlepšila. Jelo to dobře, ale trošku jsem zklamaný. Další pokus o maximum se mi nepodařil, zradil mě motor. Zarachotilo tam docela škaredě a když jsem se díval do sání, chybí tam ventil, takže to nevěští nic dobrého. Minulý týden jsem zadřel taky jeden motor, tak mi teď zůstal jen jeden. Snad to do příštího týdne nějak opravím. Jinak co se týká memoriálu, tak to první místo vyjde třeba příště. Udělal jsem ve finále pár chyb, ale i tak jsem spokojený, hlavně že jedu ve zdraví domů.“

„Adam (Vandírek – pozn. redakce) je super mechanik,“ pochvaloval si Michael Hádek. „Děkuju mu a všem, co mi pomáhali. Motorka je připravená, spojka už funguje a měl jsem stoprocentní starty. Mohli jsme bejt první, ale jsou to závody, každej‘ závod se nedaří, příště budeme první zase my. Musíme!“

„Trápil jsem se,“ připouštěl Martin Gavenda. „Bylo to v nastavení. Pak jsme udělali změnu. Prohrál jsem, ale další jízdy byly pak dobrý.“

„Očekával jsem, že to bude horší,“ připustil Michal Dudek. „Na takový dráze neumím zatočit. Mám rád tvrdý dráhy, maximálně sem tam dírka. Nakonec to bylo dobrý, za třetí místo jsem rád, nepočítal jsem s ním.“

„Byl jsem s nervama v prdeli,“ netajil se Tomáš Suchánek. „Moje starty mě vytočily, že jsem rozkopal helmu. Pak to bylo dobrý. To nasrání mi pomohlo, jinak to stálo za hovno. Opět čtvrtý místo! Leifr zase blbej‘ start, odešla mi spojka a neměl jsem motorky v kupě, abych jel malý finále.“

„Sednou mi rozbitý dráhy,“ vysvětloval Jakub Fencl svůj jedenáctibodový zisk. „Měl jsem taky dobrej‘ motor. Je škoda, že nejsme na bedně. Snažím se tahat. Snaží se každej‘, někomu to sedne, někomu ne. Jedenáct bodů jsem ale nečekal, je to můj nejlepší výsledek.“

1. GRS Liberec   37
Jan Jaroš 3 3 – 3 2 – 11
Jan Holub 2 2 2 2 2 2 12(6)
Dariusz Lowicki, PL (ACCR) 3 – – 3 3 9
Filip Šitera 2 3 R 5(1)
 
2. AK Mitas Březolupy   32
Martin Málek 3 3 2 3 3 E 14(1)
Martin Gavenda 1 2 0 – 2 3 8(2)
Michael Hádek 3 1 2 1 3 10(1)
 
3. AK Slaný   19
Michal Dudek 1 3 1 – 3 1 2 11
Roman Čejka 0 0 3 1 1 0 1 6(1)
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) 2 X 2(1)
 
4. ZP Pardubice   16
Tomáš Suchánek 2 3 1 1 3 3 1 14
Luboš Velinský E – E 0 – – 0
Jaromír Otruba 0 0 – 0 0
Jiří Brummer 1 1 0 2
 
5. AK Markéta Praha   16
Pavel Pučko R 1 1 1 – – – 3(2)
Jakub Fencl 1 2 2 2 2 2 11
Ondřej Veverka 0 – 0 X 0
Jaroslav Hladký 0 1 1 2(1)

Aktuální pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Březolupy 67 9
2. Liberec 64 8
3. Praha 45 5
4. Pardubice 34 4
5. Slaný 30 4

6. Memoriál Josefa Leifra:

  SF1 SF2 MF FIN
1. Jan Jaroš, Mšeno 2.     1.
2. Martin Málek, Březolupy   2.   2.
3. Michael Hádek, Plzeň   1.   3.
4. Filip Šitera, Mšeno 1.     E
5. Martin Gavenda, Praha 3.   1.  
6. Pavel Pučko, Praha   4. 2.  
7. Jan Holub, Plzeň   3. 3.  
8. Tomáš Suchánek, Pardubice 4.    

Foto: Vladimír Šíma

Březolupy posílají vítěznou sestavu i do Liberce

Liberec – 22. května
Tříčlenná družstva se už nyní na počátku sezóny mohou pyšnit nejkomplikovanějším názvem. Oficiálně se jedná o přebor Česká republiky družstev – šampionát družstev. O dovětek usiloval především Liberec, zatímco ostatní kluby měly zájem o ekonomicky zajímavější jméno přebor. Dlouhé jméno je proto výsledkem dohody soutěžících. Avšak zítra v libereckých Pavlovicích při druhém kole nebude dozajista pro žádné domluvy prostor. A už nyní je také jasné, že závody neskončí dvacátou jízdou. HBC fans totiž připravili už šestý ročník Memoriálu Josefa Leifra.

Před čtrnácti dny ve Svitavách triumfovali březolupští závodníci. Trio Martin Málek, Martin Gavenda a Michael Hádek představovalo optimální kombajn na body. Jejich sestava zůstává nezměněna a dlužno podotknouti, že v otázce ambicí jim mohou konkurovat snad jen domácí.

Liberec staví Jana Jaroše, Jana Holuba, Dariusze Lowickeho a Filipa Šiteru na post náhradníka. Toho čeká pořádná porce kilometrů, protože dnes večer startuje v Coventry ve výběru domácích Včel proti Eastbourne. Nad ránem nasedne na londýnském letišti Stanstead na letadlo, které ho na Ruzyni vysadí krátce po deváté.

Pražané pojedou bez Matěje Kůse a sází především na mladé závodníky. Věří, že se minimálně zapojí do bitky s Pardubicemi a Slaným o podium. Pavel Pučko s Jakubem Fenclem si získali renomé už ve Svitavách. Ondřej Veverka tam byl také, avšak ani jednou se nesvezl. A Jaroslav Hladký bude mít v sedle pětistovky ostrou premiéru.

Kromě toho Praha půjčila Jiřího Brummera pardubické Zlaté přilbě, která sice disponuje dvanácti vlastními jmény na soupisce, leč skutečnost je skromnější. „Myslel jsem, že letos bude přetlak na to dostat se do sestavy,“ říká František Kalina. „Ale vzhledem k tomu, že Véna a Redna jsou mimo hru, je to úplně obráceně.“

Jedničkou v týmu bude Tomáš Suchánek. Doplní ho Luboš Velinský a Jaromír Otruba, který má za sebou moře práce v posilovně i při středečním tréninku v Pardubicích. Slaňáci nemění sestavu Michal Dudek, Roman Čejka a Krzysztof Nowacki.

Jak zítra nastoupí:

Liberec 1 Jan Jaroš, 2 Jan Holub, 11 Dariusz Lowicki (PL – ACCR), 16 Filip Šitera
Pardubice 3 Tomáš Suchánek, 4 Luboš Velinský, 12 Jaromír Otruba, 17 Jiří Brummer
Březolupy 5 Martin Málek, 6 Martin Gavenda, 13 Michael Hádek
Praha 7 Pavel Pučko, 8 Jakub Fencl, 14 Ondřej Veverka, 19 Jaroslav Hladký
Slaný 9 Michal Dudek, 10 Roman Čejka, 15 Krzysztof Nowacki (PL – ACCR)

Aktuální pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Březolupy 35 5
2. Praha 29 4
3. Liberec 27 3
4. Pardubice 18 2
5. Slaný 11 1

Foto: Wojta Zavřel

Dlouhodrážní mistr se zřítil z trůnu až v poslední zatáčce před cílem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 17. května
Zdeněk Schneiderwind nemá ve zvyku hovořit o svých ambicích příliš konkrétně. Nicméně už úvodní rozjížďky včerejšího českého šampionátu na dlouhé dráze naznačily, že král české dlouhodrážní scény nebude mít v Mariánských Lázních sobě rovného konkurenta ani letos. V rozjížďkách základního rozpisu exceloval brilantními starty a prohrál pouze s defektní svíčkou, díky níž si musel doběhnout do cíle pro bod po svých. Ve finále A se pak stal aktérem nervy drásající bitvy, která na našich dlouhých oválech nebyla dlouho k vidění. Postupně se zbavil dotírajícího Andy Appletona, aby posléze připravil o vedení Pavla Ondrašíka. S mírným náskokem se řítil vstříc dalšímu titulu. Zbývala už jen poslední zatáčka. Jenže v ní upadl a mohl jen sledovat, jak se soupeři řítí okolo něj. Zvítězil Andy Appleton a na stupně se postavili ještě Pavel Ondrašík a Jörg Tebbe. Richard Wolff doplatil na úvodní zadřený motor. Vítězství ve finále B neuspokojilo jeho závodnický apetit a to tím spíše, byl-li výsledek závodu určujícím faktorem pro divokou kartu pro první Grand Prix. Příjemným překvapením byl výkon Marka Čejky, který ve finále B porazil i Karla Kadlece bojujícího rovněž s vynechávajícím motorem a píchlou pneumatikou. Roman Tomany, při neúčasti omluveného Antonína Klatovského poslední Čech ve startovní listině, byl čtvrtý ve finále C.

Hvězda mezi hvězdami
Takové hvězdné obsazení dlouhodrážní mistrovství republiky za celou svou existenci nepamatuje. Sirg Schützbach, triumfátor závodu finále mistrovství světa a exmistr Evropy na trávě, se už lázeňský kilometr pokoušel dvakrát marně dobít. Stejně tak známou tváří byla Nynke de Jong vracející se do sedla po ošklivém podzimním zranění. Nicméně vůbec poprvé se v národním šampionátu objevili čtyři finalisté mistrovství světa.

Andy Appleton, Paul Cooper, který z pražského letiště dorazil na poslední chvíli, a Jörg Tebbe využili příležitost otestovat ovál, na němž příští měsíc vypukne boj o titul letošní mistra světa. Čtvrtým byl Zdeněk Schneiderwind, perfektní znalec lázeňské dráhy, na níž od roku 2003 netriumfoval jen jednou, protože byl zraněný.

A hned na úvod ukázal všem malověrným, že ani letos se jeho apetit na zlato nezmenšil. Andy Appleton vedl rozjížďku s číslem jedna pouze cirka do první zatáčky. Z ní už vyjel na čele pražský obhájce čtyř předchozích titulů. Prvních pět bodů se záhy mělo zdvojnásobit už v páté jízdě.

Kvůli trucujícímu startovacímu zařízení se startovní manévr povedl až napodruhé. Dopředu letěl opět Zdeněk Schneiderwind. Na konci úvodního kola měl už náskok bratru osmdesát metrů. Jenže v posledním kole zůstal pražský závodník stát s oněmělým motorem. Protože Roman Tomany opustil šestou příčku už ve třetím kole, zůstával poslední bod stále k mání.

Pražský závodník neváhal ani na okamžik. S motocyklem po boku sprintoval do cíle u vědomí, že i jeden bod může v loterii postupu do finále A hrát důležitou roli. „Asi svíčka,“ odtušil nad příčinou svého zastavení, aby se záhy pustil do příprav na další rozjížďky.

V rozjížďce s číslem sedm předvedl opět famózní start. Dvojice jeho soupeřů z Grand Prix, Jörg Tebbe a Andy Appleton, byla odsouzena sledovat sólo mistra Schneiderwinda z uctivé vzdálenosti. A stejně se vedlo Sirgu Schützbachovi, jemuž český fenomén uletěl už po vylétnutí pásky dvanácté jízdy.

Problémům navzdory
Ani ostatním českým želízkům v mariánskolázeňském ohni se nevyhýbaly problémy. Všechno odstartoval Antonín Klatovský, jenž se ve čtvrtek omluvil kvůli střevním obtížím.

Pavel Ondrašík v tréninku objel tři kola a musel zůstat stát vinou prasklého řemenu. V závodě laboroval s nastavením spojky a po dvou sériích měl u svého jména pouze pět bodů. Mohlo to být o chloupek lepší, kdyby jej Jörg Tebbe ve druhém kole v zatáčce u depa nepřipravil o druhou příčku.

Nicméně rozjížďka s číslem devět znamenala renesanci Pražanových nadějí. Pořádně prohnal vítězného Sirga Schützbacha a zejména v prvním okruhu neměl k předjetí daleko. Pojistkou k umístění mezi nejlepší šestkou se ovšem stala jeho one-man-show v rozjížďce s číslem dvanáct.

Pavel Ondrašík zůstal vedle Zdeňka Schneiderwinda jediným naším závodníkem ve finále A. Otázka české divoké karty pro červnovou Grand Prix tak došla předčasného rozuzlení. Starší Pražan je stálým účastníkem a tak měl Pavel Ondrašík v tomto ohledu jasno ještě dříve, než dnešní mítink skončil.

Richardu Wolffovi se tak nabídla pouze pozice prvního náhradníka. Přitom by mohl posloužit jako školní příklad, jak ošidné bývají nominace na základě jednoho závodu. Do rozjížďky s číslem tři odstartoval jako namydlený blesk. Po průjezdu úvodním obloukem klesl za Sjoerda Rozenberga a vítězného Jörga Tebbe. Třetí místo mu však už nemělo uniknout.

Leč ve druhém kole mu nezbylo než bezmocně mávnout rukou, když kovové srdce jeho oře umlklo. „Zadřel jsem motorku, která vypadala dobře,“ líčil později v depu. Nezbylo než odložit invalidní stroj a pustit se do příprav rezervního. Přes přestávku neměl moc času a nastavení na čtvrtou jízdu nebylo zrovna tip op.

Dva body toho byly více než pádným důkazem. V rozjížďce s číslem sedm jsme však viděli Richarda Wolffa v obvyklé kondici. Po vylétnutí pásky byl před ním jen Karel Kadlec. Plzeňský nezmar se však ve druhém oblouku stal bezprostředním svědkem, jak se Pražan sune po jeho levici do čela.

Richarda Wolffa sice předčil ještě David Speight, jenž se před Karla Kadlece posunul současně s ním. Britovo vedení ovšem trvalo pouze pár metrů, než se závodník pražského Olympu vrátil zpět. Nicméně hladký triumf mu nebyl souzen kvůli pádu Nynke de Jong ve druhém kole. Repete mělo obdobný průběh jako původní jízda. Karel Kadlec ztratil vedení v první zatáčce, David Speight ve druhé a Richard Wolff projel triumfálně cílem.

Avšak a později ve svém depu kalkuloval, jak chtěl, výsledek umožňující účast ve finále A mu stále nevycházel. V rozjížďce s číslem dvanáct sledoval triumf svého kolegy Pavla Ondrašíka. A udržel na uzdě Paula Coopera, jenž po dvou defektech a dvou třetích místech putoval jen do finále C. Pro světového finalistu dozajista nelichotivý výsledek.

Osud poslední zatáčky
Z českých závodníků mu dělal společnost pouze Roman Tomany. Domácí navrátilec nezískal v základní části ani pět. Finále C probíhalo v pěti, protože Klaus Peter Gerdemann musel odstavit svůj motocykl už v opakované čtvrté jízdě. A protože si pořadatelé přáli uplatnit pravidlo o trestné čáře, znamenalo to stáhnout ze závodu oba náhradníka. Účast Michaela Hádka byla nepravděpodobná. Plzeňský junior toužil především po svezení na dlouhodrážním speciálu, jehož se mu dostalo při tréninku. Ovšem britský čahoun John Hartley odhodláním závodit jen překypoval.

Finále C opanoval John Cooper. Vnějškem úvodního oblouku pronikl do čela. Roman Tomany jezdil čtvrtý před Andreasem Büschkem, který nakonec neprojel přes cílovou čáru. Zato v béčku panoval český přetlak. Vedle nešastného Richarda Wolffa se tu objevili ještě Karel Kadlec a Roman Čejka.

Plzeňský závodník prožil během včerejších veteránských závodů vskutku pekelné martýrium. Defekt motocyklu a start se stojatým motorem, který Jaroslav Pták starší připravil bezmála před pěti lety. A ke všemu ošklivý pád a těsná ztráta pódia čtyřventilů. Dnes naladil motocykl na hutnější dráhu, jenž však po dopoledním tréninku v palbě slunečních paprsků vyschla.

Po úvodním druhém místě opět exceloval na startech, aby základní část skončil jako české číslo čtyři. O bod méně měl Marek Čejka. Ten rozjásal diváky v rozjížďce s číslem deset. Dva okruhy držel v šachu Nynke de Jong. Holandská blondýna se přes něho dostala až v první zatáčce třetího kola, avšak domácí borec se dvakrát takřka dostal zpátky.

Nynke de Jong kalila vodu i ve finále B. Laškování s páskou odskákala posunutím zpátky na trestnou čáru. Richard Wolff neměl na sobě rovného konkurenta. „Měl jsem dobrej‘ start a šlo to,“ svěřil se. „K sedmýmu místu ale není co říct.“ Za jeho zády se ostatní seřadili do pořadí Manfred Knappe, Karel Kadlec, Marek Čejka a David Speight. A nakonec Nynke de Jong.

Už na začátku druhého kola měla Holanďanka Britův skalp. Někdy v těch chvílích začal kuckat motor Karla Kadlece. Nejrychlejší český zásobovač postupně klesl na poslední příčku, aby byl v cíli na prázdné pneumatice. Nebylo divu, že se stal obětí Nynke de Jong, urputně dohánějící úvodní ztrátu. Za její záda klesl i Roman Čejka.

Finále A zastínilo všechno, co se v Mariánských Lázních v posledních letech dělo. Pavel Ondrašík si liboval svůj bílý povlak na přilbě. „Musím poděkovat Sjoerdu Rozenbergovi, že mě ve finále nechal postavit na jeho místo,“ svěří se později v cíli. Po vylétnutí pásky se rychle ujal vedení.

Zdeněk Schneiderwind si na roštu zvolil jedničku a záhy se zařadil za záda svého klubového kolegy. Díky úžasnému zrychlení za nimi z první zatáčky vyjel Andy Appleton. Angličan ovšem narazil na Zdeňka Schneiderwinda, který jej před sebe nepustil. Sám se však pustil do boje s Pavlem Ondrašíkem. A Andy Appleton mu zdatně sekundoval.

Po chybě ve druhém kole klesl Pavel Ondrašík na třetí místo. Andy Appleton pronikl do čela, avšak Zdeněk Schneiderwind ho v první zatáčce třetího okruhu objel zvnějšku. Konsolidoval své vedení a už se zdálo, že ho o pátý triumf v řadě nemůže nic připravit.

Avšak poslední zatáčka byla pro Pražana zakletá. Stadión jen zašuměl překvapením, když v ní upadl. Pronásledovatelé se kolem něj mihli na čele s Andy Appletonem, který se stal prvním cizincem vůbec, který vyhrál titulu českého plochodrážního mistra.

Hlasy z depa
„Dráha byla dobrá,“ říkal Andy Appleton. „Testoval jsem věci na mistrovství světa, které se tady pojede v červnu. Budu mít stejné nastavení jako dnes.“

„Finále nemělo chybu, to se muselo líbit,“ liboval si Pavel Ondrašík. „Chvíli jsem to viděl zepředu, chvíli zezadu. Mrzí mě, že jsem neuhlídal první místo. Udělal jsem chybu a vyškolili mě tam úplně. Zdenda nám to nechtěl dát. V tréninku jsem objel tři kola a prasknul mi řemen. Koupil jsem novej‘ fundament a byl spokojenej‘. Během závodu se pořád měnila vůle na spojce a tak jsme na poslední dvě jízdy museli dát nový lamely. A puntíčkařením jsme brnkali na nervy ostatním. A musím poděkovat Sjoerdu Rozenbergovi, že mě ve finále nechal postavit na jeho místo. Mrzí mě, že nevyhrál Zdenda. Klidně bych si pod něj stoupnul na třetí místo. To finále stálo za to!“

„Upad‘ jsem,“ konstatoval Zdeněk Schneiderwind lakonicky. „To se stane, nic neříkám. Závody byly hezký, ve finále mi to mohlo vydržet ještě půl kola. Držel jsem se motorky a pak se neudržel.“

„Nebe je modrý, voda je mokrá a ženský maj‘ svý tajemství,“ filozofoval Richard Wolff nad svým sedmým místem, které zůstalo za jeho očekáváním. „To je převzatá hláška od Pepeho. Závod dobrý, teď jsem se podíval na pěkný finále. Sport je o štěstí, musí se to sejít. Zadřel jsem motorku, která vypadala dobře. Jednička zklamala, pak jsme to pasovali. Díky Pepovi, včera mi v Natschbachu půjčil Bulhara a dnes mi přišel pomoc‘.“

„Po včerejším pádu jsem se celý závody hledal,“ připustil Karel Kadlec. „Na tréninku jsem nastavil motorku na hlubší dráhu. Nakonec stála v zatáčkách, tak jsem udělali předstih a jízdu od jízdy jsem se začal zlepšovat. V béčku jsem chtěl jsem potvrdit svý čtvrtý místo mezi Čechy. Ala najedu do druhýho kola a začalo to prskat. V zatáčkách to nešlo do smyku, jak to vynechávalo. Plus jsem ještě píchnul. Doufám, že to trenéři viděli.“

      C B A
1. Andy Appleton, GB 4 5 3 5 17     1.
2. Pavel Ondrašík, Praha 2 3 4 5 14     2.
3. Jörg Tebbe, D 5 4 4 3 16     3.
4. Sirg Schützbach, D (FMS) 3 5 5 4 17     4.
5. Sjoerd Rozenberg, NL 4 5 3 2 14     5.
6. Zdeněk Schneiderwind, Praha 5 1 5 5 16     F
7. Richard Wolff, Praha E 2 5 4 11   1.  
8. Manfred Knappe, D 5 4 2 1 12   2.  
9. Nynke de Jong, NL (DMSB) 3 4 X 4 11   3.  
10. Marek Čejka, Mariánské Lázně 3 2 1 3 9   4.  
11. David Speight, GB 4 1 4 2 11   5.  
12. Karel Kadlec, Plzeň 2 3 3 2 10   6.  
13. Paul Cooper, GB E 3 E 3 6 1.    
14. Anthony Queripel, GB 1 2 2 1 6 2.    
15. Francesco Barbetta, I (ACCR) 2 1 2 1 6 3.    
16. Roman Tomany, Mariánské Lázně 0 E 0 0 0 4.    
17. Andreas Büschke, D 1 0 1 0 2 R    
18. Klaus-Peter Gerdemann, D E – – – 0    

Poznámka: náhradníci Michael Hádek a John Hartley byli staženi ze závodu. Důvodem se stal požadavek ředitele závodu Miroslava Musila, který chtěl uplatnit pravidlo o handicapu v případě najetí závodníka do pásky. To lze uplatnit v případě, že se počet účastníků rovná počtu závodníků v rozpise závodu, protože v opačném případě by byl náhradník poškozen.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně budou mít světové obsazení

Mariánské Lázně – 15. května
Doslova hvězdné obsazení nabídne nedělní závod mistrovství České republiky na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních. Příležitost k vyzkoušení dráhy, na které se za měsíc pojede finálový závod MS, využilo hned několik jeho aktérů. Proti nim se na start postaví osm českých závodníků, mezi kterými se premiérově představí i Michael Hádek.

Asi největší hvězdou závodu a zároveň největším konkurentem našeho Zdeňka Schneiderwinda v boji o titul bude Brit Andrew Appleton, vloni čtvrtý nejlepší jezdec světa, který do Mariánských Lázní přijede se svým reprezentačním kolegou, rovněž účastníkem letošní Grand Prix, Paulem Cooperem. Britské trio doplní David Speight, který se představil českým divákům již vloni.

Tradičně silná je sestava našich západních sousedů. Německé barvy budou hájit úřadující domácí šampion na dlouhé dráze Sirg Schützbach, Manfred Knappe, který byl u nás k vidění při volném vloženém závodě během loňského světového finále, a českému publiku rovněž dobře známý Klaus Peter Gardemann. Ten, ač věkem veterán, stále dokáže sbírat vavříny na mezinárodních závodech. Dalším jezdcem seriálu Grand Prix na dlouhé dráze, který bude k vidění při nedělním závodě je Jörg Tebbe, kterému kdysi patřila osmá příčka na světě. Vloni výborně zvládl kvalifikaci MS a vybojoval si znovu místo mezi světovou elitou. Náhradnickou vestu oblékne v Neděli Mathias Flick.

Již tradiční postavou našeho domácího šampionátu je nizozemská blonďatá závodnice Nynke de Jong. Ta se dokázala zotavit z těžkých zranění, která utrpěla při loňském Mistrovství Německa ve Pfarrkirchenu, když ji po pádu vlastní motocykl přibil k mantinelu a způsobil jí zlomeniny hrudních obratlů. Dnes však je již v plné síle a může tak v Neděli obhajovat své loňské třetí místo. Do Mariánských Lázní přijede se svým krajanem Sjoerdem Rozenbergem, kterého čeští diváci také dobře znají ze startů v závodech MČR i MS na zdejším ovále.

Ve startovní listině se objeví i dvě jména veteránských jezdců. Rakušan Anton Wannasek, který zdejší ovál zná jako své boty a několikrát tady mezi veterány zvítězil, vloni ukázal, že to umí i s ležatým motorem a soupeře dokáže ještě pěkně potrápit. Totéž se dá říci i o vloni devátém Francescu Barbettovi z Itálie, který již také patří mezi standardní inventář našeho šampionátu.

A konečně naše reprezentace, ta se od loňska rozrostla na obstojných osm jmen. V jejím čele stojí naše největší hvězda, účastník letošního seriálu Grand Prix a i přes účast zahraničních hvězd největší favorit na zisk titulu českého šampióna, nestárnoucí Zdeněk Schneiderwind. Sesadit z domácího trůnu se jej budou tradičně pokoušet loňský světový finalista Richard Wolff a mistr republiky z roku 2004 Pavel Ondrašík. Tito dva mezi sebou zároveň svedou boj o jedinou divokou kartu na červnový závod Grand Prix. Ve hře jsou však i dvě náhradnická místa. Tam se budou chtít prosadit třeba plzeňský matador Karel Kadlec nebo ledař Antonín Klatovský.

Zatímco Klabo si letos vedl velmi zdatně ve světovém šampionátu na ledové dráze, Karel Kadlec už má za sebou pár závodů na dlouhánu včetně ostrého reprezentačního startu při semifinále ME na trávě v nizozemském Rodenu. Překvapit může i další jezdec místního klubu Marek Čejka. Perfektně stylově jezdící závodník, který má zdejší dráhu dobře najetou, slaví letos svůj comeback po roční pauze. Po demotivujícím mistráku 2007, kde se po nešastné tréninkové kolizi musel v závodě potýkat s technickými problémy, se mu snad letos podaří prolomit smůlu a ukázat svůj potenciál.

Dalším navrátilcem na ovály je rovněž závodník místního klubu Roman Tomany. Nad jeho startem visel dlouho otazník. Roman totiž při tréninku fatálně zdemoloval svůj stroj. Jeho jméno však nakonec ve startovní listině přeci jen figuruje.

Posledním jezdcem hájícím naše barvy je nováček v této disciplíně Michael Hádek. Plzeňský junior se již delší dobu netají přáním jít ve stopách svého otce, dvojnásobného mitra republiky a světového finalisty na dlouhé dráze Bořivoje Hádka. Michael prozatím figuruje na postu druhého náhradníka, stejně jako předloni Matěj Kůs, a zřejmě jako on se sveze o opět jen při tréninku.

Foto: Jiří Bayer

O český titul se popere světová špička

Mariánské Lázně – 15. května
Na našem jediném ovále pro dlouhou plochou dráhu v Mariánských Lázních se tuto neděli pojede o titul mezinárodního mistra České republiky. Vhodně zvolený termín spolu s diplomacií předsedy místního Automotoklubu Miroslava Musila přivedou na start závodníky ze šesti zemí včetně čtyř stálých účastníků letošního seriálu mistrovství světa, který se poprvé koná pod názvem Grand Prix. A historicky první dlouhodrážní Grand Prix se odehraje v Mariánských Lázních 20. června!

Titul obhajuje fenomenální nestor naší ploché dráhy Zdeněk Schneiderwind, letos jediný stálý český zástupce v Grand Prix, ale na prestižní trofej si brousí zuby i úřadující mistr Německa Sirg Schützbach nebo čtvrtý muž loňského Brit Andy Appleton. Černým koněm závodu bude sympatická Holanďanka Nynke de Jong, loni bronzová.

Snad nejpříjemnější skutečností letošního mistrovství je počet českých závodníků. Po letech stagnace se ve startovní listině objevují nová jména. K ostříleným matadorům Schneiderwindovi, Kadlecovi, Ondrašíkovi a Wolffovi se už dřéve přidal specialista na ledy Antonín Klatovský, letos se vrací Marek Čejka a Roman Tomany poprvé se závodů na dlouhé dráze zúčastní Michael Hádek. V sedle vypůjčeného motocyklu, s nímž Karel Kadlec nastoupí v sobotním veteránském klání, však pojede jen trénink.

Neděle od čtrnácti hodin tak přinese adrenalinovou podívanou provoněnou vůní spáleného methylu. Ono vidět na vlastní oči borce na motocyklech bez brzd, kteří okolo vás letí rychlostí 180 kilometrů v hodině je silný zážitek. Tak pokud nevíte kam v neděli, zkuste Mariánské Lázně.

Součástí víkendového podniku, který začíná již v sobotu tréninkovými jízdami a diváci této části závodu shlédnou i další ročník Veteránské Euro série ve které se představí v kategorii dvouventilových a čtyřventilových strojů bezmála čtyřicítka jezdců ve věku nad čtyřicet let.

STARTOVNÍ LISTINA MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA DLOUHÉ DRÁZE
1 Andy Appleton, GB
2 Paul Cooper, GB
3 Sirg Schützbach, D (FMS)
4 Pavel Ondrašík, CZ
5 Zdeněk Schneiderwind, CZ
6 Antonín Klatovský, CZ
7 Anton Wannasek, A
8 Marek Čejka, CZ
9 Karel Kadlec, CZ
10 David Speight, GB
11 Roman Tomany, CZ
12 Manfred Knappe, D
13 Richard Wolff, CZ
14 Sjoerd Rozenberg, NL
15 Klaus Peter Gerdemann, D
16 Jörg Tebbe, D
17 Nynke de Jong, D (DMSB)
18 Francesco Barbetta, I (ACCR)
19 Mathias Flick, D
20 Michael Hádek, CZ
 
 
STARTOVNÍ LISTINA EVROPSKÉ SÉRIE VETERÁNŮ
2- ventilové motocykly
1 Hartmut Ernst, D
2 Gerry Smith, GB
4 Franz Greisel, D
5 Mick Cooke, GB
6 Jürgen Bruckner, D
7 Kenny Blain, GB
9 Geoff Urben, GB
11 Tom Blackwood, GB
12 Bill Haynes, GB
15 Bryan Pillow, GB
16 Silvano Soattin, I
17 Brad Davis, GB
18 Roy Gomm, GB
19 Jûrgen Jucknies, D
20 Henk de Haas, NL
21 Brian Bassett, GB
23 Knut Olsen, N
24 Christophe Eichhorn, D
 
4-ventilové motocykly
1 Anton Wannasek, A
2 Peer Bakke, N
3 John Hartley, GB
4 Ulrich Büschke, D
5 Kevin Howse, GB
6 Miklos Nemeth, N
7 Dave Hammond, GB
8 Andreas Büschke, D
9 Frank Yates, GB
11 Francesco Barbetta, I
12 Bernd Schoop, D
14 Paul Evitts, GB
15 Jan Hamers, NL
16 Bob Dolman, GB
17 Mike Clarke, GB
18 Karel Kadlec, CZ
19 Jens Michaelis, D
21 John Freeman, GB
22 Wim de Haas, NL
25 Olaf Marsch, D
26 Peter Hartman, D

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Zdroj: Cerbiatto TV

Plzeňané trojky počítat nemuseli

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 13. května
Plzeňští závodníci Michael Hádek a Jan Holub triumfovali ve včerejším druhém kole šampionátu juniorských družstev na svých domácích Borech. Michael Hádek dokonce jako jediný dokázal ve finálové jízdě předjet Filipa Šiteru. Zatímco o triumfu plzeňské dvojice, která si upevnila vedení v průběžné tabulce, nebylo sebemenším pochyb, o další tři pozice zuřila vyrovnaná bitva. Nejdelší konec provazu nakonec tahal Filip Šitera, by v sestavě Mšena nastoupil úplně sám. Jeho trojky byly rozhodujícím argumentem při bodových rovnostech po základních a semifinálových rozjížďkách. Ve stopětadvacítkách triumfoval Jaroslav Hladký. Daniel Hádek si při kolizi v poslední jízdě pochroumal přední kolo, avšak díky druhému místu zůstal leaderem průběžné klasifikace.

Jednotlivec versus týmy
I ve druhém kole šampionátu juniorských družstev mělo Mšeno jediného závodníka. Tentokrát se však Rudolf Grepl, předseda klubu, rozhodl jít do boje. Navíc Filip Šitera s jeho vestou na kombinéze podporoval ty nejvyšší ambice. „Když bude dělat samé trojky, můžeme i vyhrát,“ přemítal mšenský šéf nad svým programem.

A Filip Šitera plnil jeho plán více než dokonale. První triumf proti Pardubicím však nebyl zas až tolik složitý. Východočeši vyřešili svou přeplněnou marodku hostováním mladých pražských závodníků, kteří ještě loni proháněli stopětadvacítky. Jiří Brummer s nečistotami v karburátoru nakonec nedokázal uvést svůj stroj do chodu. Ondřej Veverka nemohl mšenskému soku konkurovat.

V rozjížďce s číslem pět vypadala mise Filipa Šitery už o poznání komplikovaněji. Na roštu s ním stanuli Michael Hádek a Jan Holub. Od roku 2007, kdy byl úhelným kamenem plzeňského titulu v juniorských družstvech, se časy poněkud změnily. Oba Plzeňané vyzráli a ze všeho nejvíc toužili po triumfu. A to tím spíše, pakliže v dosavadním průběhu dnešního klání už na hlavu porazili Prahu i Slaný.

Jenže Filip Šitera se nenechal nachytat. Dokonale vystihl okamžik vystřelení pásky a bez sebemenších potíží se usadil v čele. Michael Hádek nemohl v prvním oblouku nezkusit útok, jenže Filip Šitera měl všechno pod dokonalou kontrolou.

V podobném duchu se nesly rovněž rozjížďky s čísly osm a devět. V prvním případě oba slánští borci lehce zaváhali na startu. Avšak Michal Dudek ho během prvního kola doklepl a zkusil zaútočit na první místo. Přišla druhá zatáčka třetího kola a v ní slánský závodník upadl.

„Chtěl jsem ho předjet,“ líčil slánský junior okolnosti svého pádu. „Dostal jsem se na venek a tam se to přetočilo.“ Naštěstí do nafukovací bariéry, která dnes premiérově ozdobila i druhou borskou zatáčku, bylo daleko. Michal Dudek udržel řidítka a motor v chodu a takřka okamžitě pokračoval dál.

Hned v následující jízdě nemusel Filip Šitera řešit už vůbec nic. Na Martina Gavendu s Pavlem Pučkem mu tentokrát stačilo pouze odstartovat. Na konci základní části nezbylo než konstatovat, že formule Rudolfa Grepla fungovala stoprocentně. Silný závodník, by osamocen, dobyl přesně stejný počet bodů jako kompletní týmy Prahy a Slaného. Jenže větší počet trojek za vítězné jízdy zvýhodňoval osamoceného Mšeňáka.

Vyrovnaný tým nade všechno
Na suverénního Filipa Šiteru mohla platit jediná metla. Konzistentní dvojice. A tu byli schopni vytvořit domácí Michael Hádek a Jan Holub. Své drápky ukázali už v rozjížďce s číslem jedna. A nešlo jen o optickou demonstraci, nýbrž o pořádný zásek do pražského masa.

Michael Hádek si včera po extralize stěžoval na špatné starty. Porada s otcem vyústila v nákup nové LZ. Bylo však potřeba ji řádně nastavit. A než se to povedlo, plzeňský závodník po vylétnutí pásky ztrácel. Zatímco Jan Holub mizel v první zatáčce, on zůstal trčet za Martinem Gavendou.

Borský ovál má často pověst jednokolejky s limitovanými možnostmi předjíždění. Michael Hádek se však na samotný úvod postaral o částečné zbourání tohoto mýtu. A v první zatáčce třetího kola sebral Pražanovi druhé místo. V rozjížďce s číslem tři ujeli Plzeňané slánskému páru hned po startu. Výše zmiňovaná remíza s Filipem Šiterou se nakonec stala jejich nejhorším výsledkem za celý dnešní podvečer.

V rozjížďce s číslem sedm se Michael Hádek s Janem Holubem hravě vypořádali s pražskými začátečníky v pardubických vestách. A pak jim nezbylo než vyčkávat, kdo bude jejich semifinálový soupeř. Nakonec se jím stal Slaný. Rozhodla o tom rozjížďka s číslem šest.

Michal Dudek a Roman Čejka v ní narazili na Prahu. Martin Gavenda jim rychle uletěl, avšak Jakub Fencl se přes slánskou hráz nedostal. Navzdory smírnému výsledku mohli Pražané hovořit o štěstí. Těsně po průjezdu cílem totiž Martinu Gavendovi prasknul primární řetěz. Při shodě bodů rozhodla v pražský prospěch pomocná kritéria.

Po pražských Pardubicích se dalším vyřazeným stal Slaný. Plzeňané se v prvním semifinále rychle ujali své vlády. „Neměli jsme šanci,“ přiznal Roman Čejka, když se vrátil do depa. Díky dalšímu maximálnímu bodovému přídělu Michael Hádek s Janem Holubem už vyhráli závod bez ohledu na výsledek finálové jízdy. V ní se měli střetnout s Filipem Šiterou.

Ten musel ve druhém semifinále porazit Pražany. Záměr se povedl, mšenský závodník ukázal svůj výfuk Martinu Gavendovi s Jakubem Fenclem už záhy po startu. Martin Gavenda bojoval, avšak vedoucí borec mu nedopřál sebemenší šanci. Vzájemná bilance obou týmů zůstala i nadále vyrovnaná. Jenže ve prospěch mšenského jednotlivce stále hovořil vyšší počet trojek.

Nic nenasvědčovalo tomu, že by Filip Šitera měl zanechat své vášně ve sbírání vítězství ani ve finále. Rychle se dostal dopředu, jenže podobný záměr měl i Michael Hádek. Co se nepovedlo v první zatáčce, přišlo v té následující. Plzeňan do ní najel spodní stranou. Udržel se na vnitřku, zatímco Filip Šitera nestihl zvenčí kontrovat. Po výhře nad dnešním suverénem nechybělo vítězným Plzeňanům ke štěstí už vůbec nic.

Rozhodnutí poslední jízdy a kola bez drátů
Při druhém kole šampionátu stopětadvacítek se nakonec sešlo dvanáct závodníků. V rozpise na dvanáct jízd rychle získali vrch Jaroslav Hladký a Daniel Hádek. Pražský borec se sice v rozjížďce s číslem jedna musel dlouho dívat na záda Zdeňka Vrby, avšak v posledním výjezdu před cílem se nakonec probil do čela. Ve druhé sérii ujel Ondřeji Smetanovi záhy po vylétnutí pásky. Třetí triumf přinesla Jaroslavu Hladkému sedmá jízda.

Daniel Hádek, vítěz úvodního klání ve Slaném, si na borské dráze počínal neméně suverénně. Na úvod odstartoval na Michala Průchu, jemuž dnes sudičky přisoudili poměrně náročné rozlosování. V rozjížďce s číslem čtyři sebral gloriolu neporazitelnosti Ondřeji Smetanovi. Skvělý start stál také za trojkou v osmé jízdě.

Bylo jasné, že o vítězi musí rozhodnout až zcela poslední jízda. Kromě obou maximálně bodujících borců do ní zasáhli ještě Zdeněk Vrba a Ondřej Smetana. Oba mohli promluvit do pořadí na stupních vítězů, by jejich předchozí vzájemný duel v rozjížďce s číslem devět skončil po velkém boji ve prospěch mšenského závodníka. Pražan zase vydělal na porážce Michala Průchy, jehož porazil v opakované sedmé jízdě. Slaňák měl komplikované repete, protože ho prve sestřelil Němec Richard Geyer.

Bitvu o vítězství pro sebe rozhodl Jaroslav Hladký. V klíčové dvanácté jízdě rychle pádil do čela. Daniel Hádek se dostal do kontaktu se Zdeňkem Vrbou a vyšel z něho bez několika drátů v kole. Přesto stačil získat dva body za druhé místo a uhlídat útočícího Ondřeje Smetanu.

Hlasy z depa
„Paráda,“ zářil Michael Hádek, aby se ještě vrátil k pražské extralize. „Spravená chu po včerejšku. Měl jsem novou spojku, musel ji doladit a proto mi nešly první starty. Finále ale byla bomba. Domácí dráha, mrdlal jsem lajnu a viděl, že Filip udělal chybu. Titul je snad náš. Dneska spokojenost, žádnej‘ problém.“

„Dobrý,“ radoval se také Jan Holub. „Konečně jsou ty čtvrtý místa prolomeny. Doufám. Dneska bylo všechno pod kontrolou, žádnej‘ problém. Máme nakročený k titulu, bylo by to dobrý.“

„Co naděláš, takovej‘ je život,“ přemítal Filip Šitera nad otázkou, jak sám samotinký reprezentoval celý mšenský tým. „Bral jsem to jako lehčí trénink. Jsem spokojenej‘, že jsem sám skončil druhej‘. Musel jsem ale jít na bednu špinavej‘, proto jsem se nechal porazit od Hada (smích). Start byl dobrej‘, on jel dobře. Neměl jsem novou gumu a musel jsem se v druhým nájezdu sklouznout. Nemělo cenu tam jít tvrdě do souboje, nechal jsem ho tam.“

„Tvrdé,“ hodnotil závod Martin Gavenda. „Zase mi prasknul řetízek, ale až za cílem. Zkoušel jsem motor na sobotu na mistrovství světa a zezačátku nevěděl co a jak. Až ke konci se to podařilo sladit. Chyběl kousek, ta jedna jízda chyběla. Příště se to ale otočí.“

„Suprový,“ říkal Jakub Fencl. „Až na to, že jsem nestartoval, ale jinak si nestěžuju. Jsem spokojenej‘. Budu se snažit, aby bedny pokračovaly a nejen tady.“

„Jsem jen náhradník,“ vrčel Pavel Pučko. „Měl jsem to blbě nastavený. Myslel jsem, že to bude ono, ale nebylo. Trošku jsem to prokoučoval.“

„Nebylo to zklamání,“ vyvrátil Roman Čejka spekulaci, že by se příliš trápil kvůli své nepřítomnosti na stupních vítězů. „Byl to lepší trénink. Jelo se dobře a k bedně chyběl kousek. V semifinále jsme neměli proti Plzeňákům šanci, jsou tady doma.“

„Kdybych se nepřetočil, bedna byla,“ přidal se ke svému kolegovi Michal Dudek. „Lehký zklamání, že není bedna. Bylo to vrovnaný, škoda semifinále. Ale tohle jedu, abych se nerozstřelil, mám před sebou svět, extraligu a finále devatenáctek.“

    SF1 SF2 FIN TOT
1. PK Plzeň         27
Michael Hádek 2 2 2 3 3   3 15(2)
Jan Holub 3 3 1 2 2   1 12(3)
 
2. Grepl PDK Mšeno         17
Filip Šitera 3 3 3 3   3 2 17
 
3. AK Markéta Praha         15
Martin Gavenda 1 3 3 2   2   11
Jakub Fencl – 2 0 –   1   3(1)
Pavel Pučko 0 – – 1     1
 
4. AK Slaný         13
Roman Čejka 0 1 2 3 1     7(1)
Michal Dudek 1 2 1 2 0     6(2)
 
5. ZP Pardubice         5
Jiří Brummer – 1 0 0       1
Ondřej Veverka 2 0 1 1       4

Průběžná tabulka šampionátu:

  malé body tabulkové body
1. Plzeň 52 10
2. Slaný 35 6
3. Praha 29 6
4. Mšeno 17 4
5. Pardubice 18 3

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Jaroslav Hladký, Praha 3 3 3 3 12
2. Daniel Hádek, Plzeň 3 3 3 2 11
3. Ondřej Smetana, Mšeno 3 2 3 1 9
4. Michal Průcha, Slaný 2 2 1 3 8
5. Zdeněk Vrba, Praha 2 3 2 0 7
6. Michaela Krupičková, Slaný 1 2 2 1 6
7. David Štěrovský, Pardubice 1 1 F 3 5
8. Michal Škurla, Praha 1 F 2 2 5
9. Richard Geyer, D 2 X 0 2 4
10. Dominik Hinner, Praha 0 0 1 1 2
11. David Plecitý, Plzeň 0 0 1 0 1 (los)
12. Jaroslav Drbal, Slaný 0 1 0 0 1 (los)

Průběžné pořadí šampionátu:

  SLA PLZ TOT
  12.4. 13.5.  
1. Daniel Hádek, Plzeň 25 22 47
2. Jaroslav Hladký, Praha 20 25 45
3. Ondřej Smetana, Mšeno 18 20 38
4. Zdeněk Vrba, Praha 22 16 38
5. Michal Průcha, Slaný 16 18 34
6. Michaela Krupičková, Slaný 10 14 24
7. David Štěrovský, Pardubice 12 12 24
8. Michal Škurla, Praha 14 10 24
9. Richard Geyer, D 7 8 15
10. David Plecitý, Plzeň 4 6 10
11. Jaroslav Drbal, Slaný 5 5 10
12. Tom Irrasch, D 8 8
13. Dominik Hinner, Praha 7 7
14. Zdeněk Vitmann, Slaný 6 6


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)