AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 28. července
Jan Jaroš neměl včera zrovna růžové ráno. Po pádu v Krosně při utkání druhé polské ligy měl nepříjemný pád a rameno nepříjemně bolelo. Dokonce koketoval s myšlenkou, že by večerní semifinále českého šampionátu vynechal. Nakonec se však pustil do boje a nelitoval. Po pěti perfektních startech, které dle svých slov uměl vždycky, nepoznal přemožitele a stejně jako loni v Kopřivnici stanul na nejvyšším stupni. V duchu špatného začátku a dobrého konce se závod vyvíjel i pro Tomáše Suchánka. Začal kvalifikačním pádem, aby nakonec porazil Martina Málka v rozjezdu o druhé místo. Jako tradičně přineslo semifinále pořádné nervy. Ty největší si užil asi Michael Hádek. Když měl po třech sériích na svém kontě jediné vítězství, došla mu slova. Na závěr však vylepšil loňskou pozici náhradníka, což se povedlo i konzistentnímu Martinu Gavendovi. Vůbec poprvé se do finále probojovali Jan Holub, Pavel Pučko a v roli prvního náhradníka Dariusz Lowicki. Oproti loňsku budou scházet Vladimír Višváder a Pavel Ondrašík.
Z kvalifikace až téměř pod vrchol
Vůbec poprvé v historii začínal semifinálový mítink kvalifikací. Zatímco přímo nasazená juniorská čtyřka se mohla připravovat na své úvodní vystoupení, o místo v hlavní šestnáctce museli bojovat ostřílení borci. A dokonce juniorský ex vicemistr světa Tomáš Suchánek. Ten však neměl zrovna optimální vstup do závodu.
V kvalifikační rozjížďce jedna stíhal vedoucího Dariusze Lowickeho. Jenže přišlo třetí kolo a s ním jeho druhá zatáčka. V ní se pardubický závodník přetočil a odporoučel se k zemi. Rozsvítila se červená světla a v repete se polský závodník startující s českou licencí zbavil své největší hrozby. Neměl tedy větších problémů, aby už po vylétnutí pásky porazil Luboše Velinského.
Vzápětí se bez větších problémů kvalifikoval Jaroslav Petrák. Ján Halabrín a Jaromír Otruba museli do opravy. Poslední mohykán svitavské ploché dráhy musel po tréninku řešit problém s fatálně porouchaným rychlopalem. Nakonec mu jej půjčil domácí Jiří Brummer. V opravné jízdě startoval až od mantinelu a to se nakonec ukázal jako klíčový moment.
Po vylétnutí pásky mu ujel favorizovaný Tomáš Suchánek, ale i bezprostřední konkurenti na volná místa v hlavní šestnáctce Ján Halabrín a Luboš Velinský. Na Jaromíra Otrubu tak zbylo nevděčné místo náhradníka. Shodou okolností však v semifinále poslední neskončil. Když Dariusz Lowicki v rozjížďce s číslem třináct prošvihnul dvouminutový limit, Jaromír Otruba se objevil bleskově na ovále. A v první zatáčce nekompromisně objel Luboše Velinského. Právě tento bod jej při jediném startu poslal v závěrečné klasifikaci před pardubického závodníka.
Účastníci kvalifikace nakonec předčili v otázce finálových míst přímo nasazené juniory v poměru 3:2. Nejkřiklavější vzkaz tvůrcům nominační listiny vyslat právě Tomáš Suchánek. Z kvalifikace se dokázal probít až takřka na nejvyšší stupínek vítězů, i když rozjížďka s číslem dvě pro něho neskončila nejlepším výsledkem.
Zatímco Jan Jaroš po svém skvělém startu mizel v dáli, on se dostal do křížku s Martinem Málkem. V nájezdu do druhé zatáčky se dostal dopředu, avšak březolupský borec byl v následujícím oblouku tvrdší a dva body bral on.
V osmé jízdě byla největším soupeřem Tomáše Suchánka pouze páska, která se zvedla jen na pravé straně. Po nápravě závady hrál pardubický borec velké sólo. Podobně si počínal i v rozjížďce s číslem jedenáct a další prohry se dočkal až o tři jízdy později. To se s úspěchem nesetkal ani jeden z jeho nájezdů na vedoucího Michaela Hádka.
V rozjížďce s číslem sedmnáct už opět úřadoval na čele před Richardem Wolffem. Celkový zisk dvanácti bodů nakonec Tomáše Suchánka poslal do rozjezdu o druhé místo. Interní tabulky výkonnosti VV SPD preferující juniorské závodníky, jimž byl udělen kvalifikační pardon, skončily na dráze vzhůru nohama.
Zbytečné pochybnosti odřené hvězdy
Jan Jaroš se dnes ráno probudil úplně rozbolavělý. Po včerejším pádu v Krosně ho bolel doslova celý člověk a vůbec se mu nechtělo dostávat se do vzpřímené polohy. By zvažoval rezignaci na mistrovství republiky, nakonec se v pražských boxech objevil. Nakonec z přímo nominovaných chyběl jenom Zdeněk Simota. Ten loni kvůli zranění stál větší díl sezóny, což se negativně projevilo na jeho rozpočtu. A protože finanční náhrady v šampionátu jednotlivců nestačí krýt náklady, rozhodl se ho letos vypustit.
Odřený Jan Jaroš však na ovále nepůsobil dojmem trpícího invalidy. Rozjížďka s číslem dvě mu přihrála do cesty Tomáše Suchánka a Martina Málka. Po brilantním startu mšenského borce ovšem nezbylo vůbec nic k řešení. A to byl teprve začátek.
V sedmé jízdě spálil naděje Pavla Pučka na prodloužení jeho série o další vítězný zářez. Rovněž rozjížďky s čísly dvanáct a třináct přinesly vítězství Jana Jaroše ve stylu start – cíl. A by to zní triviálně, stejný průběh z úhlu pohledu mšenského závodníka měla i osmnáctá jízda.
„Šlo mi jen to, abych postoupil do finále,“ svěřoval se Jan Jaroš. A nakonec skončil na nejvyšším stupni pódia. A co víc, jeho nejbližší sousedé ve výsledkové listině skončili za ním s tříbodovou ztrátou. O Tomáši Suchánkovi už byla řeč a dalším závodníkem, který dnes zkoušel hrát roli suveréna, byl Martin Málek.
Bez sebemenší nadsázky můžeme konstatovat, že o jeho konečném pořadí rozhodla už druhá jízda dne. „Úplně se mi nepovedl start a bylo to nakropený,“ vysvětloval později, proč se ze startovního roštu odlepil jako poslední. Nicméně razantní nájezd středem první zatáčky přinesl postup na druhé místo. Ve druhém oblouku mu jej sebral Tomáš Suchánek, avšak na začátku druhého okruhu jel Martin Málek zase druhý.
V šesté jízdě Martin Málek sebral vedení Richardu Wolffovi už v první zatáčce. V osmé jízdě pak hrál sólo od vylétnutí pásky až k šachovnicovému praporku. A naprosto stejným způsobem si počínal rovněž v rozjížďce s číslem šestnáct. Zdálo se, že druhé místo Martina Málka už nemine. A to tím spíše, zkompletoval-li Jan Jaroš v osmnácté jízdě své patnáctibodové maximum.
Jenže na ploché dráze není nikdy nic definitivní. Navíc devatenáctá jízda neměla pro Martina Málka příliš motivační charakter, zatímco pro Dariusze Lowickeho a Michaela Hádka šlo o existenční záležitost. Zatímco se oba prali o vítězství, Martin Málek dovezl jediný bod za třetí místo.
A tím pádem musel do rozjezdu o stříbro s Tomášem Suchánkem. Martin Málek lépe odstartoval, ovšem v první zatáčce ho Tomáš Suchánek nemilosrdně zavřel. „Čaplo se mi to a už jsem myslel, že půjdu a vezmu ho s sebou,“ odhalil pardubický závodník krizové momenty úvodního oblouku. Nicméně dokázal situaci zvládnout a zůstal na čele až do cíle.
Pohoda i honička
Kouzlo semifinálových závodů spočívá především v tom, že si až do poslední chvíle udržují dramatický náboj. Závodníci nahlížejí do programů a počítají body více než kdykoliv jindy. Výpadek kohokoliv může totiž nečekaně přinést šanci jinému závodníkovi. Zatímco pravidelně bodující žijí v relativním klidu, jiní si užijí pořádné nerváky. A vůbec nezáleží, že třeba patří do okruhu papírových favoritů.
V naprosté pohodě se kvalifikoval Richard Wolff, i když vzhledem k termínové kolizi českého šampionátu s Grand Prix na dlouhé dráze nemá jasno, zda stihne všechna finálová kola. Dnes přišel v tréninku o svůj lepší motor, nicméně i s náhradním se dokázal umístit jako čtvrtý. Martin Gavenda zase pravidelně sbíral druhá místa a suma deseti bodů mu nemohla neotevřít finálové brány.
Ovšem mezi borce procvičující si matematiku se zařadil Pavel Pučko. Hned na úvod se v rozjížďce s číslem čtyři dokázal po vynikajícím startu vypořádat s Martinem Gavendou, 
Jaroslavem Petrákem a Michaelem Hádkem. Vzápětí mu bod uzmul fenomenální Jan Jaroš, ovšem v rozjížďce s číslem deset nestačil na veterána Dariusze Lowickeho. Pražana totiž zdržel Vladimír Višváder. Když se ho ve druhé zatáčce zbavil, proháněl vedoucího Poláka. Cílem projížděli takřka současně, jenže Dariusz Lowicki o chvilku dříve.
„Dal jsem mu malíček do zadního kola,“ líčil Vladimír Višváder urputnost jejich duelu. Nakonec Pavel Pučko zaznamenal dvě třetí místa, ovšem díky povedenému úvodu mohl žít v klidu. Zato vesměs vždy k hovoru ochotný Michael Hádek se po třech sériích proměnil v introvertní mlčící sfingu. Bodej by ne, na svém kontě měl v oněch fázích pouhé tři body.
Ve čtvrté jízdě létal jako hadr na holi kolem Jaroslava Petráka, jehož Martin Gavenda ve druhé zatáčce doslova vystrkal na venek. Plzeňan se však dopředu nedostal a pardubický matador si s ním některé momenty vysvětloval ještě později v boxech. Vše špatné se zdálo zapomenuto hned po přestávce. Michael Hádek skvěle odstartoval a Pavel Ondrašík, ani Vladimír Višváder už neměli sebemenší šanci.
Třináctka však byla pro Michaela Hádka vskutku smolná. Z červené dráhy nezopakoval svůj předchozí skvělý start, takže se na protilehlé rovince musel dívat na Jana Jaroše a Jana Holuba zezadu. Osud mu však nedopřál ani ten poslední bod. Ve druhém kole se jeho motocykl zastavil a Michael Hádek musel do depa pěšky.
„Motor,“ ucedil skrz sevřené rty. „Zadírá se.“ Plzeňský junior se však nepoddal žádnému záchvatu sebelítosti a jal se o svou příslušnost mezi šestnáctku nejlepších českých závodníků poprat. V rozjížďce s číslem čtrnáct nezaváhal a i mistr startů Tomáš Suchánek zůstal po vylétnutí pásky za ním.
Šest bodů však nemuselo stačit. Navíc v předposlední jízdě dojel do cíle jako druhý, když v první zatáčce uhlídal Martina Málka, avšak mezitím mu ujel Dariusz Lowicki. Ten mohl plným právem litovat své diskvalifikace za překročení dvouminutového limitu v rozjížďce s číslem třináct. Stačil by bod a polský závodník byl českým finalistou…
Michael Hádek pozorně sledoval závěrečnou jízdu. Ohrozit ho mohl ještě Jaroslav Petrák. Pardubického matadora na úvod potrápilo drhnoucí plynové lanko, díky němuž nemohl přidat plný plyn. Po odstranění závady, vozil body jako na běžícím páse. Avšak nyní ho porazil Jan Holub. Plzeňský junior pojistil postup z pátého místa a pomohl do finále i Michaelu Hádkovi. Jaroslav Petrák měl o bod méně a musel se smiřovat s postem náhradníka.
Hlasy z depa
„Sešlo se to, že jsem vyhrál loni i letos,“ komentoval Jan Jaroš svou specializaci na triumfy v semifinálových závodech. „Ráno jsem se rozhodoval, jestli vůbec pojedu. Včera jsem v Krosně hodil masku a zvažoval, jestli dnes nastoupím. Nakonec to bylo dobrý. Šlo mi o to, abych postoupil do finále. Starty jsem měl dobrý odjakživa. Byl jsem tady před tejdnem trénovat a s Bohoušem si vychytal nastavení.“
„Dobrý,“ hodnotil svůj výkon Tomáš Suchánek. „Až na tu jednu jízdu, co jsem to málem zahodil na startu. Nejlepší byl rozjezd. Ten jsem si užil nejlíp. Hlavně mám radost z výsledku, to jsem nečekal. Trošku překvápko. Viděl jsem Martinův stín, že jde přede mě. Dal jsem to ven, bylo to tam hluboký. Čaplo se to a už jsem myslel, že půjdu a vezmu ho s sebou.“
„Jel jsem hlavně o postup, ale podcenil jsem poslední jízdu,“ přiznával Martin Málek. „Zvenku se špatně startovalo, čtyřka nebyla už dobrá. Darek tam byl na mě dobře nachystaný. Postaral se o mě hned ve výjezdu. A tím se to zkomplikovalo. Šlo o postup, ale závěr mě mrzí. Rozjezd byl o startu, Tomáš odjel a já ztratil v zatáčce. Ve výjezdu pár metrů chybělo.“
„Řek‘ bych, že vůbec nevím, jestli činovníci koukaj‘ na termíny, ale finále se mi kreje s Grand Prix na dlouhý dráze,“ divil se Richard Wolff. „Musí se udělat logistika, ale stejně vypadá, že přijdu o dvě finále. V tréninku se mi posral motor. Vypadalo to slušně, ale padlo to. Jsem nasranej‘, protože bylo na lepší umístění. Druhá motorka je utahaná. Jedna jízda byla blbá, Honza Jaroš mě skřípnul. Je blbý, že ostrej‘ motor šel do prdele, ale jsem rád, že to ten druhej‘ vydržel.“
„Bylo to těžký,“ nezastíral Jan Holub. „Nemoh‘ jsem se s tím srovnat, starty byly špatný. Nervy s postupem nebyly, měl jsem to pod kontrolou a osm lidí na postup je hodně. Hlavně, že to dopadlo.“
„Jel jsem na pohodu,“ prozradil Martin Gavenda svou taktiku. „A v klidu na postup. Sere mě ale, že není žádná výhra. Mohla by být nějaká ve finále, to by bylo potěšující…“
„Spokojenost, paráda,“ zářil Pavel Pučko. „devět bodů stačilo. Některý jízdy byly dobrý,některý takový, že jsem moh‘ dojet líp. A bylo by to klidnější. Ale hlavně, že jsem ve finále. Motorky šlapaly, akorát po třech jízdách jsem našel ruplej‘ váleček v řetězu. Dal jsem novej‘ a bylo to bez problémů.“
„Postoupil jsem s odřenou prdelí,“ řekl Michael Hádek výstižně. „První nula. Musel jsem do sraček a málem šel na držku. Proběhla výměna názorů s Jardou Petrákem a málem šel na držku zase. Pak se zadřel motor. Ale nakonec jsem tam byl. Díky Holoubkovi, že porazil Jardu Petráka. Jinak bych nepostoupil a tak mu musím koupit pivo. Chci výsledek hlavně v Pardubicích, říkaj‘, že tam letím. Divišov uvidíme a Svitavy budou buď a nebo.“
„Docela dobrý závody,“ pochvaloval si Jaroslav Petrák. „Po třech jízdách jsem přišel na závadu. Trošku táhlo plynový lanko, roztrh‘ se bovden a nemoh‘ jsem dát plnej‘ plyn. Startoval jsem, jen v tréninku jsem upad‘, ale jinak se mi to líbilo.“
Kvalifikace:
| |
01 |
02 |
03 |
| 1. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) |
1. |
|
|
| 2. Jaroslav Petrák, Pardubice |
|
1. |
|
| 3. Tomáš Suchánek, Pardubice |
X |
|
1. |
| 4. Ján Halabrín, Liberec (SK) |
|
2. |
2. |
| 5. Luboš Velinský, Pardubice |
2. |
|
3. |
| 6. Jaromír Otruba, Mšeno |
|
3. |
4. |
Poznámka: z přihlášených závodníků nestartoval Karel Kadlec.
| 1. Jan Jaroš, Mšeno |
3 3 3 3 3 |
15 |
| 2. Tomáš Suchánek, Pardubice |
1 3 3 2 3 |
12+3 |
| 3. Martin Málek, Březolupy |
2 3 3 3 1 |
12+2 |
| 4. Richard Wolff, Praha |
3 2 1 3 2 |
11 |
| 5. Jan Holub, Plzeň |
2 1 2 2 3 |
10 |
| 6. Martin Gavenda, Praha |
2 2 2 2 2 |
10 |
| 7. Pavel Pučko, Praha |
3 2 2 1 1 |
9 |
| 8. Michael Hádek, Plzeň |
0 3 E 3 2 |
8 |
| 9. Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR) |
1 0 3 M 3 |
7 |
| 10. Jaroslav Petrák, Pardubice |
1 0 2 2 2 |
7 |
| 11. Michal Dudek, Slaný |
3 1 0 1 0 |
5 |
| 12. Roman Čejka, Slaný |
2 1 1 0 0 |
4 |
| 13. Pavel Ondrašík, Praha |
R 2 1 0 1 |
4 |
| 14. Vladimír Višváder, Liberec |
0 1 1 0 1 |
3 |
| 15. Ján Halabrín, Liberec (SK) |
1 0 0 1 0 |
2 |
| 16. Jaromír Otruba, Mšeno (res) |
1 |
1 |
| 17. Luboš Velinský, Pardubice |
0 0 0 E 0 |
0 |
| TR Jakub Fencl, Praha |
|
DNR |
Poznámka: z přímo nasazených závodníků nestartoval Zdeněk Simota.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
