Archiv pro rubriku: MČR

Plochodrážní sezóna 2010 by mohla začít ještě letos

Pardubice – 31. října
Termíny třech kvalifikačních kol mistrovství světa na ledové dráze komplikují situaci českému šampionátu. Podniky v Saalfeldenu, Sanoku a St. Johannu se totiž stejně jako letos pořádají v týdenních intervalech. A ve všech startují čeští reprezentanti. Pro individuální mistrovství republiky tím pádem zůstává volná neděle 2. ledna. Petr Moravec, předseda VV SPD, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že si umí představit i prosincový termín. Vše je ovšem závislé na počasí. Bližší detaily přinese rozšířen zasedání VV SPD lidově zvané kalendářní porada, která se uskuteční 21. listopadu v Praze.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Osud měřil favoritům rovnoměrně

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 10. října
Když Matěj Kůs dopoledne přistál na pražské Ruzyni, aby si kvůli vyvrcholení českého juniorského šampionátu odskočil ze svého turné v barvách Poole, byl při neúčasti zraněného leadera faktickým leaderem průběžného pořadí. Nicméně na cestě k loňské obhajobě mu pořádně zatrnulo už v rozjížďce s číslem tři. Skončil předčasně v pásce, čímž se ulehčila cesta Michaela Hádka k vítězství. Plzeňan však ztratil vedení hned ve druhé sérii vinou prasklého sekundárního řetězu. Ztrátám se nevyhnuli ani ostatní uchazeči o trůn. Filip Šitera mohl po svém pondělním pádu při pražské extralize chodit jen s obtížemi a Pavel Pučko se zpočátku nemohl najít. Patálií favoritů dokonale využil Michal Dudek a zapsal si premiérové vítězství. Čtyři trojky stačily Matěji Kůsovi k celkovému zlatu. Filip Šitera s vypětím všech sil získal post vicemistra, avšak v dodatkové jízdě s Matějem Kůsem o dnešní druhou příčku pódia raději dobrovolně najel do pásky. Životní úspěch slavil také Pavel Pučko, který si oproti loňské osmé příčce o pět míst polepšil.

Náskok byl fuč jen na chvilku
Když se Matěj Kůs na sklonku prázdnin vracel z Divišova zpátky do Polska k důležitému utkání jeho Toruně, už nevěřil v obhajobu svého titulu českého juniorského mistra. Martin Vaculík byl neporazitelný a Pražan navíc kvůli poruše nestihnul v jedné jízdě dvouminutový limit.

Po vyřazení slovenského borce při slánské extralize se ovšem karta otočila. O vedení v průběžné klasifikaci se najednou dělil Michael Hádek s Pavlem Pučkem. Matěj Kůs ovšem v Liberci udeřil naplno. Patnáct bodů v kombinaci s potížemi jeho hlavních konkurentů vynesly do čela právě jeho.

I když chtěl dnešní vyvrcholení ve Mšeně původně vypustit kvůli svému britskému turné v barvách Poole, dvoubodový náskok na čele průběžné klasifikace byl dostatečnou motivací k letu zpátky přes kanál La Manche. V autě cestou z Ruzyně dohnal spánkový deficit, aby se po tréninku postavil na startovní rošt rozjížďky s číslem tři.

Leč co se nestalo. Matěj Kůs se předním kolem blížil k pásce, která však ne a ne letět nahoru. Skončilo to neodvratnou katastrofou. Pražský závodník se dotknul bílého tkalounu a byl vyloučen. „Myslel jsem, že na pana Hejtíka odstartuju, jak se mi to daří u jinejch‘ rozhodčích, ale nestalo se to,“ popisoval své vyloučení samotný závodník.

Otočil se o sto osmdesát stupňů a zamířil do svého boxu. Vyhnal z něho všechny přítomné a osamocený si na lavičce srovnával myšlenky. Na ovále ho mezitím Michael Hádek připravil o průběžné vedení. Po Pražanově diskvalifikaci nenašel sobě rovného a protnul metu před Romanem Čejkou a Jiřím Brummerem.

Nicméně plzeňský borec se mohl těšit z nabyté tabulkové převahy jen přes první přestávku na úpravu dráhy. Václav Milík ho v páté jízdě zaskočil svým pekelně rychlým startem, kterým na samotný úvod překvapil i Filipa Šiteru. By se v nabitém hrotu šampionátu samozřejmě hodí každý bod, nyní by druhé místo neznamenalo konec světa.

Jenže osud se evidentně rozhodl měřit všem pretendentům mistrovského titulu stejným dílem. Ve třetím kole přichystal pytel smůly i pro Michaela Hádka. Prasklý sekundární řetěz mu doslova vygumoval jeho náskok na Matěje Kůse. Tomu osamělá chvilková meditace na modré lavičce jeho boxu evidentně prospěla.

V šesté jízdě si připravil další nůžky na snový film Pavla Pučka o titulu mistra republiky. Po startu se rychle dostal dopředu a jeho mladšímu kolegovi nezbylo než se vyrovnávat s další prohrou. „Myslel jsem si, že dnes si budu připisovat jenom trojky,“ nechal se slyšet Pavel Pučko. A ve skutečnosti měl tři body ve dvou sériích.

Jedenáctá jízda také posílila ambice Matěje Kůse, by v ní nestartoval. Filip Šitera totiž vyhrál stylem start – cíl před Michaelem Hádkem. Pražský leader průběžné klasifikace hned vzápětí inkasoval další plný počet. Neměl to však vůbec jednoduché. Sice perfektně odstartoval, avšak Martin Gavenda za sebou v prvním oblouku nechal nejen Jana Holuba, ale i jeho. A Matěj Kůs se definitivně vrátil zpátky do čela až na začátku třetího okruhu.

Borci z pozadí bojují o vavříny
Zatímco kandidáty mistrovských laurelů provázela smůla, o vítězství se vesměs prali borci, pro něž zlatý stupeň byl poněkud vzdálenější štací. A prim v tomto ohledu hrál Václav Milík. S pekelně rychlým motorem v rámu doslova kosil konkurenci a po dvou pětinách závodu byl jediný se šesti body.

Start byl úhelným kamenem výkonu pardubického závodníka rovněž v rozjížďce s číslem devět. Michal Dudek byl za ním už v nájezdu do první zatáčky. Leč ouvej! Vedení Václava Milíka bylo fatálně ohraničeno třetím kolem. V něm zastavil a přitlačil motocykl zpátky do depa ze zadřeným motorem.

Michal Dudek se okolo jen mihnul. Tři body se mu náramně hodily do krámu. Na úvod mu sice uletěl Jan Holub. Od té doby však jen vítězil. V osmé jízdě se hnal do čela Roman Čejka, když vnějškem v první zatáčce překonal Jakuba Fencla želícího ztrátu vyladěné motoru hned v první sérii. Oba však objel Michal Dudek. Dědictví po Václavu Milíkovi zaokrouhlilo sumu na jeho kontě na osm bodů.

Stejným skóre se mohl pochlubit už jen Filip Šitera. Sice si stále stěžoval na bolavou nohu, kterou si narazil při svém pondělním letu do pražských nafukovacích bariér. Nyní se však zdálo, že se hřeje v přízni Štěstěny. Jeden bod ztráty z úvodní jízdy šel na vrub porážky od létajícího Václava Milíka.

Nicméně situace Filipa Šitery se horšila a domácí borec nakonec přiznával, že bolestí nemohl na motocyklu vůbec vydržet. Přišla patnáctá jízda a v ní měl změřit své síly s Matějem Kůsem a Michalem Dudkem. Filip Šitera se soustředil na Matěje Kůse. Pražan si však už nehodlal dopřát luxus nějaké ztráty.

Po vylétnutí pásky se neochvějně usadil na čele. A co víc, Michal Dudek se v první zatáčce parádním způsobem dostal na druhou příčku. Zůstal na ní až do cíle a právem mohl snít o zlatém věnci. S deseti body mu konkuroval jedině Martin Gavenda. Ten se dnes skláněl jedině v sedmé jízdě před Filipem Šiterou a o pět rozjížděk později jen velmi neochotně před Matějem Kůsem.

V rozjížďce s číslem třináct pak odstartoval na Václava Milíka, jehož druhý motocykl nestartoval tak rychle jako onen zadřený. A tak se Martin Gavenda mohl s juniorských věkem rozloučit skutečně na úrovni, by pro něho dnešní mítink začal prasklým řetězem v tréninku. Nicméně pozornost všech se po posledním rovnání dráhy soustředila na Matěje Kůse.

V sedmnácté jízdě se mu do cesty připletl Ondřej Veverka předvádějící spektakulární wheelie. Nicméně v úvodním nájezdu byl Matěj Kůs dříve než Václav Milík. Dvanáct bodů ho definitivně posadilo na mistrovský trůn a vložilo mu do rukou královské insignie.

Radovat se vzápětí mohl i Michal Dudek. Na let pásky osmnácté jízdy sice reagoval nejrychleji Michael Hádek. Slánský borec se však z úplného vnějšku prodral do vedení. Nepustil jej z rukou ani na okamžik a po dojezdu k šachovnicové vlajce mohl slavit premiérové vítězství. Martin Gavenda totiž skončil až třetí. „Promydlil jsem to v prvním nájezdu,“ vysvětloval. „Neměl jsem rychlost do zatáčky a bylo to v prdeli!“

Jásat mohl i druhý v cíli Pavel Pučko, protože už měl jistotu vavřínů v závěrečné klasifikaci. Nešastný Michael Hádek nakonec navzdory skvělému startu skončil poslední! „Odstartoval jsem a vezu je do půlky první zatáčky,“ kroutil nechápavě hlavou Plzeňan, jenž se nakonec musel smiřovat s pátým místem v seriálu. „Ale než jsem tam dojel, objeli mě jak nevím koho.“

V předposlední jízdě vyhrál Filip Šitera stylem start – cíl. V konečném součtu o bod překonal Pavla Pučka. Čerstvý vicemistr měl ještě vybojovat rozjezd s Matějem Kůsem o dnešní stříbro. Vzhledem k bolestem, které nezmírnila ani injekce, se mu však do další akce vůbec nechtělo. Musel však na rošt, kde vše vyřešil úmyslným najetím do pásky. „Nešlo to, nedalo se to už vydržet,“ omluvil se všem přítomným.

Hlasy z depa
„To jsem nečekal,“ připouštěl Michal Dudek se zlatým věncem okolo krku. „O tréninku říkali, že mi to jede pěkně. První jízda se mi povedla a pak už to bylo dobrý. Mohlo bejt i víc bodů, ale jsem rád, že jsem porazil Filipa a dopad‘, jak jsem dopad‘.“

„Jsem šastnej,“ zářil Matěj Kůs. „Šel jsem do závodu s dvoubodovým náskokem. Stát se však mohlo všechno. První jízdu jsem najel do pásky. Myslel jsem, že na pana Hejtíka odstartuju, jak se mi to daří u jinejch‘ rozhodčích, ale nestalo se to. Pak už to šlo. První tři jízdy mi trvalo, než jsem se srovnal z Anglie. Loni jsem v junioráku nemusel jet ani poslední závod, letos jsem musel bojovat do poslední chvíle. Měl jsem štěstí, ale to tomu patří. Jsem rád, že se to povedlo, jsem šastnej‘!“

„Na jednu stranu jsem spokojenej‘, na druhou ne,“ přemítal Filip Šitera. „Kdybych byl zdravej‘, bojoval bych o titul. Omlouvám se za rozjezd. Bolelo to, museli mi dát injekci. Nechtěl jsem jet, ale bylo mi řečeno, že musím aspoň na pásku. Pořád mi to bolí z tý Prahy, nemoh‘ jsem slýzt ani z motorky. Bylo to trápení, vůbec jsem se na motorce necejtil. Díky mechanikům, sponzorům, dědovi, Mariánovi, Fandovi Liebezeitovi, Bohoušovi a sponzorům. Doufám, že u mě zůstanou příští sezónu. Velký poděkování patří panu Greplovi. Rozjezd by byl pěkná jízda, ale nešlo to, nedalo se to už vydržet.“

„Začátek byl slabší,“ připouštěl Pavel Pučko. „Byl jsem nespokojenej‘, protože jsem chtěl si připisovat jen trojky. Pak se to začalo zlepšovat. Chtěl jsem bejt na bedně, nevyšlo to. Celkově ale bedna není k zahození. Není, co dodat. Jsem rád, že se mi to povedlo. Proti loňskýmu osmýmu místu je to dobrý.“

„Dnes to bylo na vítězství,“ neskrýval Martin Gavenda. „Posral jsem ale poslední jízdu. Promydlil jsem to v prvním nájezdu. Neměl jsem rychlost do zatáčky a bylo to v prdeli.“

„Do techniky nevidíš,“ filozofoval Václav Milík. „Zadřel jsem motorku, na který šlo startovat. Ta druhá nestartovala a pak točila, že se nešlo o nic opřít. Jinak ty první jízdy byly boží. Ale pak jsem zadřel a možná, že kvůli tomu příští rok nepojedu mistrovství světa.“

„Budu stručnej‘,“ neskrýval Michael Hádek své rozčarování. „Všechno na nic. Nevím, co k tomu říct. Prasklej‘ řetěz, pak ten poslední start. Odstartoval jsem, vezu je do půlky zatáčky. Ale než jsem tam dojel, objeli mě, jak nevím koho. Po dnešku jsem ztratil nervy. Zejtra to doklepu v Olchingu a dlabu na to.“

1. Michal Dudek, Slaný 2 3 3 2 3 13
2. Matěj Kůs, Praha T 3 3 3 3 12+3
3. Filip Šitera, Mšeno 2 3 3 1 3 12+T
4. Pavel Pučko, Praha 1 2 3 3 2 11
5. Martin Gavenda, Praha 3 2 2 3 1 11
6. Václav Milík, Pardubice 3 3 E 2 2 10
7. Jan Holub, Plzeň 3 1 1 2 2 9
8. Michael Hádek, Plzeň 3 E 2 3 0 8
9. Pavel Fuksa, Mšeno 2 2 1 0 3 8
10. Roman Čejka, Slaný 2 2 2 1 1 8
11. Jiří Brummer, Praha 1 1 2 E 2 6
12. Jakub Fencl, Praha E 1 1 1 1 4
13. Ondřej Veverka, Praha 1 0 0 2 E 3
14. Anne Spaan, NL – Chabařovice 0 1 0 0 1 2
15. Jiří Vonásek, Plzeň F 0 1 T 0 1
16. René Vidner, Pardubice 0 E E – – 0

Závěrečné pořadí seriálu:

  SLA PHA DIV LIB MŠE TOT
  11.4. 26.5. 29.8. 28.9. 10.10.  
1. Matěj Kůs NS 11 11 15 12 49
2. Filip Šitera NS 9 12 13 12 46
3. Pavel Pučko 12 (7) 11 10 11 44(51)
4. Martin Gavenda 10 11 (7) 11 11 43(50)
5. Michael Hádek 13 (7) 10 12 8 43(50)
6. Martin Vaculík 15 12 15 NS NS 42
7. Michal Dudek 10 6 (1) 10 13 39(40)
8. Václav Milík 7 NS 12 10 10 39
9. Jan Holub 11 (4) 7 10 9 37(41)
10. Roman Čejka 8 (5) 5 6 10 29(34)
11. Jakub Fencl 5 5 9 8 (4) 27(31)
12. Pavel Fuksa 8 NS NS 5 8 21
13. Denis Wienke 7 8 6 NS NS 21
14. Jiří Brummer (0) 1 6 3 6 16
15. René Vidner 6 NS 4 3 0 13
16. Ondřej Veverka 3 4 NS NS 3 10
17. Anne Spaan NS NS NS 2 2 4
18. Jiří Vonásek 2 NS NS 1 1 4
19. Jaroslav Hladký NS 2 2 NS NS 4
20. Lukáš Hromádka NS 2 NS NS NS 2
21. Jiří Lang NS 0 NS NS NS 0
22. Václav Lacina 0 0 NS NS NS 0
23. Miroslav Horák 0 Q-NS NS NS NS 0

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Vyřešená záležitost se proměnila v neskutečné drama

Mšeno – 9. října
Martin Vaculík si v české juniorce počínal s razancí filmového Terminátora. Vyhrál všechny své rozjížďky, porazil všechny své soupeře a do opravdových problémů ho dostal pouze Pavel Pučko v Divišově. Před posledním závodem, který je na programu zítra odpoledne ve Mšeně, je se 42 body na čele průběžné klasifikace s pětibodovým náskokem před Matějem Kůsem. Jenže zatímco pražský závodník se vrátí z Anglie, slovenský borec bude na druhém břehu Váhu rehabilitovat své zranění.

Boj o medailové sady bude rozhodně dramatický. Matěj Kůs má sice nejblíže k titulu, nicméně Michael Hádek ztrácí pouhé dva body. Přitom se však bude muset hájit náporu Filipa Šitery, Pavla Pučka a Martina Gavendy, kteří jsou za ním naskládáni každý s jednobodovým odstupem od předchozího. Připočtěme ambice ostatních závodníků na čele s Václavem Milíkem, Janem Holubem či Michalem Dudkem a rychle nám dojde, na jaké drama je zítra zaděláno.

Startovní listina:

1 Václav Milík, Pardubice
2 Pavel Pučko, Praha
3 Filip Šitera, Mšeno
4 René Vidner, Pardubice
5 Pavel Fuksa, Pardubice
6 Jiří Vonásek, Plzeň
7 Martin Gavenda, Praha
8 Jakub Fencl, Praha
9 Michael Hádek, Plzeň
10 Matěj Kůs, Praha
11 Jiří Brummer, Praha
12 Roman Čejka, Slaný
13 Jan Holub, Plzeň
14 Anne Spaan, NL – Chabařovice
15 Ondřej Veverka, Praha
16 Michal Dudek, Slaný

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA PHA DIV LIB TOT
  11.4. 26.5. 29.8. 28.9.  
1. Martin Vaculík 15 12 15 NS 42
2. Matěj Kůs NS 11 11 15 37
3. Michael Hádek 13 (7) 10 12 35(42)
4. Filip Šitera NS 9 12 13 34
5. Pavel Pučko 12 (7) 11 10 33(40)
6. Martin Gavenda 10 11 (7) 11 32(39)
7. Václav Milík 7 NS 12 10 29
8. Jan Holub 11 (4) 7 10 28(32)
9. Michal Dudek 10 6 (1) 10 26(27)
10. Jakub Fencl 5 (5) 9 8 22(27)
11. Denis Wienke 7 8 6 NS 21
12. Roman Čejka 8 (5) 5 6 19(24)
13. Pavel Fuksa 8 NS NS 5 13
14. René Vidner 6 NS 4 3 13
15. Jiří Brummer (0) 1 6 3 10
16. Ondřej Veverka 3 4 NS NS 7
17. Jaroslav Hladký NS 2 2 NS 4
18. Jiří Vonásek 2 NS NS 1 3
19. Anne Spaan NS NS NS 2 2
20. Lukáš Hromádka NS 2 NS NS 2
21. Jiří Lang NS 0 NS NS 0
21. Václav Lacina 0 0 NS NS 0
23. Miroslav Horák 0 Q-NS NS NS 0

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Matěj Kůs jde po titulu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 28. září
By Martin Vaculík nemohl kvůli zranění startovat v dnešním čtvrtém dílu juniorského šampionátu v Liberci, zůstal na čele průběžné klasifikace. Nicméně před posledním kláním, které se odbude příští sobotu ve Mšeně, má nejblíže k titulu Matěj Kůs. Ten dnes vyhrál v Pavlovicích všechny své rozjížďky. Až do poslední jízdy s ním držel krok Michael Hádek. Jenže při vzájemné konfrontaci jezdil až třetí za Martinem Gavendou. A když se jej ve druhé zatáčce druhé kola pokusil objet, upadl. Skončil třetí, když jej o jeden bod předstihl Filip Šitera, jehož prve porazil.


Dvojčlenný boj o hrot průběžné klasifikace
Juniorský šampionát po svém třetím kole vypadal jako vyřešená záležitost. Martin Vaculík v Divišově opět ukázal, že se o své trojky nehodlá s nikým dělit. A své nejvážnější soupeře v boji o titul deklasoval vesměs rozdílem třídy. Jenže nešastná kolize během slánské extraligy nešastně změnila rozložení sil v jednadvacítkách.

Zatímco slovenský závodník rehabilitoval v Bánské Bystrici a osnoval plány na nadcházející sezónu, Pavel Pučko a Michael Hádek se rázem stali leadery průběžné klasifikace. Ovšem Matěj Kůs, Filip Šitera a Martin Gavenda rovněž větřili šanci, která u posledních dvou vzhledem k datu narození byla v jejich kariéře poslední.

Úvodní série však daly jasně najevo, že se dnes bude rozhodovat především mezi Matějem Kůsem a Michaelem Hádkem. Po dvou akcích na náročné dráze nemohl žádný jiný závodník kontrovat jejich šestibodovému zisku. Michael Hádek rozehrál mítink triumfem v rozjížďce s číslem jedna. Za jeho zády se v prvním výjezdu útočící Pavel Fuksa přetočil a propadl se až na poslední příčku.

Roman Čejka mezitím zpacifikoval Jiřího Brummera, který naději na skalp Pavla Fuksy živil až do poslední chvíle. Leč nakonec se z bodu radoval mšenský borec. Nic z toho se však netýkalo vedoucího Michaela Hádka, který nikomu nedovolil zapochybovat o svém vítězství ani na sebekratší okamžik.

Na sklonku druhé série to měl plzeňský borec o poznání složitější. Jeho vítěznou dráhu zkřížil Václav Milík. Pardubický skokan roku si už v rozjížďce s číslem tři odvážně vyšlápnul na Filipa Šiteru. Cenný skalp mu nakonec nebyl dopřán a tak se s o to větší vervou pustil do souboje s Michaelem Hádkem.


Michael Hádek v osmé jízdě výrazně těžil ze svého povedeného startu. Jenže pardubický draveček se z prvního výjezdu zničehonic zjevil po jeho pravém boku. Nechtěl slevit ani o milimetr, jenže leader průběžné klasifikace také ne. Bok po boku se řítili vstříc druhé zatáčce.

Plzeňan si uhlídal vnitřní stopu a tím i první příčku. Leč Václav Milík ve druhém kole udeřil znovu. A na protilehlé rovince šel dopředu. Michael Hádek ale větřil šanci sehnat své zlaté medaili z juniorských družstev další dvojčátko. Ve třetím kole se dral vnitřkem už od prvního oblouku, aby se v nájezdu do třetího kola skutečně dostal zpět do vedení.

Ani Matěj Kůs neměl zrovna snadný život. Po závodech smekl před soupeři a připustil, že musel tvrdě makat každou rozjížďku. A to tím spíše, byla-li dráha hodně náročná na fyzickou kondici.

V rozjížďce s číslem čtyři však slavil triumf stylem start – cíl. Pavel Pučko dokázal zprovoznit své motocykly po technickém martýriu březolupských tříčlenných družstev předevčírem, avšak ruka naražená během semifinále Slováckého oválu pořád bolela. A tak tentokrát svého staršího klubového kolegu neohrozil.

V šesté jízdě očekával Matěje Kůse Filip Šitera. Mšenský borec se prve vypořádal s Václavem Milíkem. Ten se ve třetí jízdě náhle objevil v prvním výjezdu v čele, když v úvodním výjezdu za sebou vedle Filipa Šitery nechal i Martina Gavendu. Filip Šitera nakonec na začátku druhého kola ukořistil tři body pro sebe.

Nyní se ovšem musel dívat na záda Matěje Kůse. Ve druhém kole ho však ve výjezdu z úvodní zatáčky zaskočil svým útokem zvenčí. Nicméně vedoucí Pražan reagoval mistrovsky a na pořadí se vůbec nic nezměnilo. „Moh‘ se otočit až o zatáčku dál,“ uvedl Filip Šitera na adresu svého přemožitele. „Ale to už by se na mě dozadu koukat nemusel (smích).“


Zamotaný uzel celkové klasifikace
Neporažení Matěj Kůs a Michael Hádek s Filipem Šiterou se ztrátou jediného bodu tvořily čelo závodu po jeho dvou pětinách. Pavel Pučko po úvodní prohře prohrál v páté jízdě s Janem Holubem, který ho objel v první zatáčce. Plzeňský junior však mohl želet úvodní jízdy, jenž mu vůbec nevyšla.

Vedle Filipa Šitery a Václava Milíka ho v ní porazil Martin Gavenda. A také on se vydal na cestu bodového pokání. Sedmou jízdu vyhrál s přehledem stylem start – cíl, aby trojku inkasoval také hned po druhé úpravě dráhy. Sice na něho odstartoval tradiční rival Michal Dudek, ovšem na protilehlou rovinu vyjel jako první moravský Pražan. Nahoru mířil i Václav Milík. V rozjížďce s číslem deset se nenechal rušit soubojem Jakuba Fencla a Romana Čejky o druhé místo a v klidu upaloval pro vítězství.

Bitva o čelo průběžné klasifikace ovšem zuřila dál s neztenčenou intenzitou. V rozjížďce s číslem jedenáct Matěj Kůs rychle ujel Janu Holubovi. Ovšem Michaela Hádka hned vzápětí čekala zkouška ohněm. Vedle Pavla Pučka, s nímž se před dnešním mítinkem dělil o vedení, s ním na rošt zamířil i Filip Šitera.

A plzeňský závodník nevypadl z role hrdiny ani teď. Skvělý start ho katapultoval do čela už po vylétnutí pásky. Filip Šitera neotálel s útokem a udeřil vnějškem první zatáčky. Jenže Michael Hádek neuhnul od čáry ani o setinu milimetru a udržel se na čele. „Zkazil jsem start,“ vysvětloval šampión z let 2006 a 2007 příčinu své druhé porážky. „Chyběl kousek, abych Haďase zavřel, ale musel jsem se přetočit.“

Michael Hádek s Matějem Kůsem tak na čele unikali. Jejich pronásledovatelé se navzájem obírali o body, což jim zabránilo v možnosti pokusit se o individuální trhák. V tomto duchu pokračoval podnik svou čtvrtou sérií. Do třinácté jízdy nejlépe odstartoval Václav Milík, avšak Matěj Kůs ho odkázal za svá záda hned v prvním oblouku. Podobně si počínal rovněž Michael Hádek v rozjížďce s číslem šestnáct. Zpočátku držel vrch Jan Holub.
V první zatáčce to zprvu vypadalo, že se Michael Hádek přes něho nedostane, ale nakonec se mu předjetí přece jen povedlo.

Své šance na pódium zvýšil Pavel Pučko. V rozjížďce s číslem čtrnáct skvěle odstartoval a od té doby byl Martin Gavenda za jeho zády úplně bezmocný, by útočil jako lev. Nicméně mnohem větší hodnotu měly akcie Filipa Šitery a to díky vítězství v patnácté jízdě.

Mšenský borec po raketovém startu dotáhl do vítězného konce rovněž sedmnáctou jízdu. Se třinácti body na kontě mohl vyčkávat na výsledky ostatních soutěžících. Jan Holub vzápětí zvítězil stejně suverénně, ale s deset bodů na pódium nestačilo. „Zase ta jedna jízda,“ odvolával se na úvodní nulu.

V rozjížďce s číslem devatenáct předvedl nejlepší start Pavel Pučko. Z první zatáčky však vyjel jako první Michal Dudek, který vzápětí čirou náhodou zjistil výhodu vnitřní stopy. „Ani jsem nevěděl, že se už dá jet lajna,“ svěřoval se. „Ani nevím, jak jsem to v týhle jízdě udělal. Taky mi vyšel start a to se mi taky moc často nestává.“ A tak či onak, Pavel Pučko zůstal za ním. A Václav Milík byl ještě dál. „Zmrvil jsem start,“ přiznával. Všichni tři skončili na deseti bodech stejně jako prve Jan Holub.

Na pódium však mohl ještě myslet Martin Gavenda, který měl za sebou vskutku perný víkend. Po patálii se zadřeným GM v Březolupech zažil oslavy v Lodži, kde jeho Miskolc postoupil do první ligy. Domů se dostal ovšem až nad ránem a ihned zamířil do Liberce. Po úvodních devíti bodech ho na konec čekala aktivní účast v boji neporažených Matěje Kůse a Michaela Hádka.

Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Matěj Kůs. Michael Hádek hned za ním, ovšem Martin Gavenda zaútočil vnitřkem úvodní zatáčce. Svého soupeře vyvezl ven a bezostyšně se usadil na jeho druhé příčce. Plzeňan se nehodlal smířit s nepříznivým stavem věcí a útočil. V zatáčce u depa se však ve druhém kole ocitl na zemi.


„Martin jel lajnu a já to musel zkoušet vnějškem,“ popisoval svůj pád. „Rozhopsalo se to, potom čaplo a už jsem šel panna orel.“ Z repete byl samozřejmě vyloučen a se svými dvanácti body vytvořil nejsmutnější postavu stupňů vítězů. Matěj Kůs totiž posléze vyhrál opakovanou jízdu navzdory všem útokům Martina Gavendy. Liberec opouštěl nejen jako vítěz, ale jako nový leader s velkými ambicemi obhájit loňský titul. Nikam ovšem nepospíchal. Využil příležitosti a třikrát si na pavlovickém kolečku otestoval motocykl pro své turné v barvách britského Poole.

Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘, dopadlo to spravedlivě,“ pochvaloval si Matěj Kůs. „Makáme a tak jsem rád, jak to dopadlo. Po závodech jsem zkoušel motorku do Anglie. Je lepší než ta, co jsem jel dneska, ale nechtěl jsem ji riskovat. Budu dělat všechno pro to, abych ten titul udělal. Všechno bylo bez problémů, ale soupeři byli a musel jsem makat každou jízdu. A dát ze sebe všechno, protože dráha byla těžká na fyzičku. Každou jízdu jsem musel jet na sto dvacet procent.“

„Na hovno,“ dštil Filip Šitera oheň a síru. „Celej‘ den zkurvenej‘. Nejel jsem. Jako celou tuhle sezónu. Pořád se to táhne a ještě to neskončilo. S Haďasem jsem zkazil start. Chyběl kousek, abych ho zavřel, ale musel jsem se přetočit. A Kůsák se moh‘ otočit až o zatáčku dál. Ale to by se už na mě nemusel koukat (smích). Ale no nic…“

„Škoda poslední jízdy,“ litoval Michael Hádek. „Nadjížděl jsem Martina Gavendu. Rozhopsalo se to, potom čaplo a už jsem šel panna orel. Co mě je platnej‘ Filipův skalp, když
jsem to posral v poslední jízdě. Skalpoval jsem ho už tolikrát a nebylo to nic platný. Zdálo se, že tady jede lajna. Jo i ne, akorát teď to bylo dobrý, jenže tu lajnu jel Martin a já to musel zkoušet venkem. A dopadlo to, jak dopadlo.“

„Byl jsem utahanej‘,“ odvolával se Martin Gavenda na svou štreku Březolupy – Lodž – Liberec během třech dnů. „Ve tři ráno jsem přijel z Polska, oslavovali jsme tam. Už v šest jsme jeli sem, řídil jsem. Chyběl mi bod k rozjezdu. Bylo to můj předposlední závod v juniorech, pódium ve Mšeně by bylo pěkné, ale kdo ví, co bude.“

„Zase ta jedna jízda,“ připomínal Jan Holub, že mu jeden výsledek obvykle zkazí celkové umístění. „Hned ta první. Byla nejtěžší. Zezačátku byla dráha taková… Ale pak to šlo. Sebe hodnotím takový jo a ne. V první jízdě ne, zbytek už byl dobrej‘ (smích)!“

„Dobře jsem s tím zamíchal,“ liboval si Michal Dudek po svém triumfu v rozjížďce s číslem devatenáct. „Zezačátku dobrý tři body, pak se nedařilo. Jezdil jsem moc venky a nevěděl, že se už dá jet lajna. Ani jsem nevěděl, jak jsem to v tý poslední jízdě udělal. Odstartoval jsem a to se mi taky často nestává. Spokojenej‘ ale jsem jen s těma dvouma jízdama, kde byly trojky.“

„Na to utrpení a bídu ještě dobrý závody,“ tvrdil Pavel Pučko. „Jak jsem v Březolupech lehnul, mám naražený zápěstí a s tou rukou to nějak nešlo. Nemoh‘ jsem se do ní opřít. Až ke konci jsem to dokázal zapomenout na bolest, ale bylo to těžký.“

„Dobrý,“ odtušil Václav Milík. „Pěknej boj s Hadem. Ale ta poslední jízda. Promrvil jsem start a kvůli tomu skončil na osmým místě. Dobrejch‘ deset bodů, ale mohlo to bejt lepší.“

1. Matěj Kůs, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Filip Šitera, Mšeno 3 2 2 3 3 13
3. Michael Hádek, Plzeň 3 3 3 3 X 12
4. Martin Gavenda, Praha 1 3 3 2 2 11
5. Jan Holub, Plzeň 0 3 2 2 3 10
6. Michal Dudek, Slaný 3 1 2 1 3 10
7. Pavel Pučko, Praha 2 2 1 3 2 10
8. Václav Milík, Pardubice 2 2 3 2 1 10
9. Jakub Fencl, Praha 2 1 2 2 1 8
10. Roman Čejka, Slaný 2 0 1 1 2 6
11. Pavel Fuksa, Mšeno 1 0 1 1 2 5
12. René Vidner, Pardubice ex 2 0 0 1 3
13. Jiří Brummer, Praha 0 1 1 1 0 3
14. Anne Spaan, NL – Chabařovice 1 1 0 0 0 2
15. Jiří Vonásek, Plzeň 0 F 0 0 1 1

Poznámka: René Vidner byl v rozjížďce s číslem čtyři vyloučen za předjetí o kolo.

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA PHA DIV LIB TOT
  11.4. 26.5. 29.8. 28.9.  
1. Martin Vaculík 15 12 15 NS 42
2. Matěj Kůs NS 11 11 15 37
3. Michael Hádek 13 (7) 10 12 35(42)
4. Filip Šitera NS 9 12 13 34
5. Pavel Pučko 12 (7) 11 10 33(40)
6. Martin Gavenda 10 11 (7) 11 32(39)
7. Václav Milík 7 NS 12 10 29
8. Jan Holub 11 (4) 7 10 28(32)
9. Michal Dudek 10 6 (1) 10 26(27)
10. Jakub Fencl 5 (5) 9 8 22(27)
11. Denis Wienke 7 8 6 NS 21
12. Roman Čejka 8 (5) 5 6 19(24)
13. Pavel Fuksa 8 NS NS 5 13
14. René Vidner 6 NS 4 3 13
15. Jiří Brummer (0) 1 6 3 10
16. Ondřej Veverka 3 4 NS NS 7
17. Jaroslav Hladký NS 2 2 NS 4
18. Jiří Vonásek 2 NS NS 1 3
19. Anne Spaan NS NS NS 2 2
20. Lukáš Hromádka NS 2 NS NS 2
21. Jiří Lang NS 0 NS NS 0
21. Václav Lacina 0 0 NS NS 0
23. Miroslav Horák 0 Q-NS NS NS 0

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.

Vložený závod kubatury 125 ccm:

1. Michal Škurla, Praha 2 2 2 2 8
2. Michaela Krupičková, Slaný 1 0 0 1 2
3. Dominik Hinner, Praha 0 1 1 F 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pech Martina Málka pokračuje

Racková – 27. září
Letošní smůla Martina Málka má své další pokračování. Sotva se stačil vylízat z ran po pádu při finále Zlaté přilby SNP, dostal se včera v semifinále Slováckého oválu do nezaviněné kolize s Janem Holubem. Přestože z incidentu vyvázl bez zlomenin, není jeho nálada zrovna růžová.

„Nevypadá to se mnou nijak dobře,“ svěřil se Martin Málek magazínu speedwayA-Z. „Včera na úrazovce byl doktor poněkud zaskočený z mého snímku pravého ramene, když viděl v kloubu šest šroubků a zdeformovanou kliční kost. Po dlouhé prohlídce usoudil, že nemám žádnou zlomeninu, jen naraženou kliční kost a asi mám potrhané vazy v rameně. Bolí mě to, nemůžu pořádně zvednout pravou ruku a vyfasoval jsem na to moji oblíbenou ortézu. Naordinoval mi tři týdny klid, takže podle jeho slov pro mě sezóna skončila. Více ale budu vědět v úterý, kdy pojedu ještě na jedno vyšetření. Ale já to tak nenechám a udělám vše pro to, abych se dal do dalšího víkendu aspoň částečně dohromady!“

Paní Smůla si na Martina Málka evidentně zasedla. „Nechápu ten závěr letošní sezóny,“ kroutí hlavou. „Jestli mám tak blbou smůlu nebo co to vůbec má znamenat. Další motorka je v háji, nedal jsem se do pořádku z jednoho zranění a zase je tu další a navíc zase, ne mojí vinou.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Štěstěna dlouho váhala v otázce vítězství

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 26. září
Až v rozjížďce s číslem dvacet padlo rozhodnutí, zda včerejší poslední kolo přeboru tříčlenných družstev v Březolupech vyhrají Březolupy, či Pardubice. Do té doby se oba celky na postu leadera střídaly, by domácí ztratili píchlou pneumatikou Richarda Frištenského a prasklým primárním řetězem Martina Málka. Proto museli v závěrečné jízdě Východočechy porazit. Nahrála jim skutečnost, že Tomáš Suchánek byl s nesprávným povlakem na přilbě poslán do depa pro správný až těsně před vypršením dvouminutového limitu. Po vylétnutí pásky se na čele usadili Martin Málek s Martinem Gavendou. Jenže ten na začátku třetího kola zadřel motor a spadl. Václav Milík zdědil jeho dva body, které definitivně potvrdily třetí pardubický triumf v řadě. Na třetí příčku se po bitvě s Libercem prosadil Slaný. Praha byla tentokrát mimo mísu. Kouč Zdeněk Schneiderwind nejprve šlechetně půjčil svého náhradníka Jiřího Brummera personálně oslabenému Liberci. Poté musel oželet Jaroslava Hladkého, jenž ve snaze vyhnout se defektujícímu Jaroslavu Petrákovi skončil v mantinelu a byl převezen do nemocnice. Pavel Pučko zůstal jednou stát s prázdnou nádrží a poté mu prasknul dvakrát řetěz. Nadstavbový Slovácký ovál se stal kořistí Tomáše Suchánka. Martin Málek, jeden z hlavních favoritů, píchnul v semifinále pneumatiku. Oslněný Jan Holub nestačil úhybný manévr dotáhnout do konce a místní borec skončil s poraněnou klíční kostí. Vůbec poprvé jely v Březolupech stopětadvacítky a jejich klání opanoval Zdeněk Vrba.

Skvělá bitva v rozhodnuté válce
Desáté kolo přeboru tříčlenných družstev už nemohlo změnit podobu závěrečné tabulky. S výjimkou Liberce však soutěžící týmy přijely v plné síle. Žádný div, ke konci sezóny se počet závodních příležitostí snižuje především pro seniory bez zahraničního angažmá. Ti šastnější z nich mají letos u nás už jen Zlatou přilbu.

Do libereckého týmu se opět vrátil Slovák Ján Halabrín. Pardubice, které po jarních personálních problémech měly najednou závodníků na rozdávání, mu zapůjčili René Vidnera. Nicméně ten podlehl chřipkovému onemocnění. A tak vestu se stylizovaným Ještědem nakonec oblékl Jiří Brummer, jenž měl plnit úlohu pražského náhradníka.

Rozdávačnost se ovšem dnes Praze nevyplatila. V rozjížďce s číslem čtyři upadl v první zatáčce druhého kola Jaroslav Hladký, když se vyhýbal nečekaně zpomalenému Jaroslavu Petrákovi. „Zadřeno,“ hlásil pardubický borec po návratu do svého boxu. „Naštěstí mě minul, ale trefil prkna.“

Zatímco pražského juniora odvážela sanitka, Zdeňku Schneiderwindovi byla jasná nutnost dokončit mítink jen se dvěma jezdci. Pražané navíc dnes rozhodně nebyli miláčky štěstěny. Jejich pech začal už v rozjížďce s číslem jedna. Pavel Pučko se nezalekl domácí dvojice Martin Gavenda – Martin Málek.

Držel se těsně za ní a ve druhé zatáčce pronikl mezi oba březolupské závodníky. Jenže o kolo později na stejném místě náhle zpomalil. Zoufale se ohlédl a stačil uhnout blížícímu se Martinu Málkovi. A pak už jen odtlačil mlčící stroj na zelený trávník.

„Došel mi metyl,“ vysvětloval o chvilku později ve svém depu. „Nemám tady tátu jako mechanika. A kluci mi řekli, že mám všechno připravený…“ Chudák ještě netušil, že se na soupeře projíždějící cílem bude dívat z dráhy ještě dvakrát.

Březolupy využily pět bodů, aby se usadily na čele průběžné klasifikace. Nečekaně však prohrály se Slaným. Martin Málek testoval novou vačku. Ale nebyla to dobrá volba, o čemž ho ve třetí jízdě přesvědčil Michal Dudek. Lokální matador se musel na jeho záda dívat už od prvního výjezdu. A Roman Čejka zajistil další bod porážkou Richarda Frištenského.

Nicméně Pardubice zpočátku nebyly schopné plného bodového zásahu. Ve druhé jízdě Jan Holub uletěl Jaroslavu Petrákovi s Tomášem Suchánkem. Václav Milík sice triumfoval před Pavlem Pučkem v opakované čtvrté jízdě, avšak vyloučený Jaroslav Petrák sledoval jeho počínání z depa.

Po přestávce však suverén podzimní části chytil vítěznou fazónu a jal se odmítat teze, že je pouze specialistou na pražský ovál. Tomáš Suchánek a Václav Milík odstartovali na slánské juniory. A ob jednu jízdu je čekali domácí. Martin Málek raději usedl na rezervní motocykl. Vyplatilo se, nebo oběma Pardubičanům ukázal výfuk už po vylétnutí pásky.

Mezitím Jan Holub a Ján Halabrín dobyli pro Liberec pět bodů. Avšak pakliže by Pavlu Pučkovi nepraskl v poslední zatáčce primární řetěz, vyhrál by on a zajistil by remízu. I přesto se však na Liberec začal sápat Slaný. Zmiňovanou prohru s Pardubicemi si vynahradil v osmé jízdě. Michal Dudek v první zatáčce objel Jana Holuba, aby Krzysztof Nowacki ohlídal Jiřího Brummera.

Slánská křídla však přistřihl Pavel Pučko. V rozjížďce s číslem deset triumfoval stylem start – cíl. Avšak i remíza, kterou Roman Čejka a Krzysztof Nowacki dobyli na Jakubu Fenclovi, Slanému stačila. O jízdu dříve totiž liberečtí Jiří Brummer a Ján Halabrín podlehli domácím Michaelu Hádkovi. V polovině mítinku vedly Březolupy s patnácti body před Pardubicemi (14), Slaným (12), Libercem (11) a Prahou (7).

Panoptikum nečekaných zisků a překvapivých ztrát
Avšak Březolupy neměly vyhráno ani zdaleka, nebo do konce zbývala stejná porce jízd. Pardubice nedokázaly využít naplno své střetnutí s Libercem v rozjížďce s číslem jedenáct. Rybník jim vypálil Jan Holub svým povedeným startem. Tomáš Suchánek ho ve druhé zatáčce druhého kola podjel. Jaroslav Petrák po fatálním defektu usednul na druhý stroj Suchánkova týmu. Po vylétnutí pásky zůstal poslední, avšak ve třetím okruhu předčil Jána Halabrína.

Navzdory ztrátě se však Pardubice dostaly do čela. Martin Gavenda sice triumfoval ve dvanácté jízdě, avšak Pavel Pučko s Jakubem Fenclem se ukázali lepší než Richard Frištenský. Březolupský náhradník, který zastoupil Martina Málka nakonec neviděl cíl kvůli píchlé pneumatice.

Vzájemné skóre Pardubic a Březolup se vyrovnalo na osmnácti bodech. V táboře domácích však nevznikla vůbec žádná panika. Martin Málek s Michaelem Hádkem získali kontrolu nad čtrnáctou rozjížďkou už při startu. Vítězství 5:1 nad Janem Holubem a Jiřím Brummerem už nabývalo konkrétních rozměrů. Ale ouha. V poslední zatáčce před cílem prasknul vedoucímu Martinu Málkovi primární řetěz.

Hned vzápětí Pardubice zaútočily naplno. Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem na hlavu porazili Romana Čejku s Krzysztofem Nowackim. A jejich tým byl rázem o dva body na čele. Také Liberec zvyšoval své aspirace ve své šarvátce se Slaným. Roman Čejka s Michalem Dudkem inkasovali pět bodů, když ve třinácté jízdě porazili Prahu. Významně jim ovšem pomohl další přetržený primární řetěz Pavla Pučka.

Pražany však porazil i Liberec. Jenže Jakub Fencl v šestnácté jízdě perfektně odstartoval. Ján Halabrín ho předčil v prvním oblouku, ale Jiří Brummer vůbec. Liberec byl tak o dva body před Slaným, jenže středočeský tým měl výhodu jedné rozjížďky k dobru. V závěrečné sérii se bojovalo na dvou frontách. Pardubice a Březolupy o vítězství, Slaný s Libercem o třetí příčku.

V rozjížďce s číslem sedmnáct se Martin Gavenda a Michael Hádek dostali před Michala Dudka už s vylétnutím pásky. Krzysztof Nowacki s udrženým karburátorem se vůbec nerozjel. Pardubice však vzápětí dorovnaly bank stejným výsledkem v duelu s Prahou. Pavel Pučko urputně bušil do hráze, kterou před ním vytvořili Jaroslav Petrák a Václav Milík. V poslední zatáčce vedl slibný útok vnitřní stopou, avšak Václav Milík ho odrazil a zůstal dnes neporažen.

Slanému chyběl na Liberec jediný bod, když Roman Čejka a Michal Dudek sjížděli z depa k rozjížďce s číslem devatenáct. Za soupeře měli Jana Holuba a Jána Halabrína. Po vylétnutí pásky se ujali vedení slánští závodníci. A vzápětí dosáhli zdánlivě jednoduchého triumfu 5:1, který jim otevřel cestu na stupně vítězů. Nicméně nikdo netušil, jaké drama se na dráze odehrává.

„Vypadla mi hadička u karburátoru,“ líčil Roman Čejka, když projel vítězně cílem. „Měl jsem štěstí, že jsem vůbec dojel!“ Nicméně handicap měl svou výhodu. „Snížila se hladina,“ smál se závodníkův mechanik Antonín Polák. „A na chudou směs to letělo jako kráva!“ Mělo to i svou stinnou stránku. „Michal nadával, že byl celej‘ od metylu,“ svěřil se Roman Čejka.

Mezitím se mělo definitivně rozhodnout o vítězi. Pardubice měly k dobru dva body. A pohled na Tomáše Suchánka a Václava Milíka, který zastoupil Jaroslava Petráka, nedával tušit, že by kouč Lubomír Vozár chtěl slevit ze svých ambicí. Nicméně Březolupy kontrovaly Martinem Málkem a Martinem Gavendou.

Jenže co se nestalo. Rozhodčí Jiří Juroška na upozornění třetí strany zaregistroval, že Tomáš Suchánek má na své přilbě červený povlak. A tak zatímco v dosavadních rozjížďkách minimálně dvakrát zůstaly barevné prohřešky bez povšimnutí, nyní sudí poslal pardubického závodníka zpátky do depa pro bílý povlak.

Jenže do vypršení dvouminutového limitu zbývalo žalostně málo času. A když Tomáš Suchánek přijel k otevřeným vratům depa, mohl se rovnou vydat nahoru do svého boxu. Po pár sekundách letěla páska nahoru a s ní Martin Málek a Martin Gavenda dopředu. Březolupy už už slavily triumf, když v první zatáčce třetího kola upadl Martin Gavenda kvůli zadřenému motoru. Bod navíc, který dobyl Václav Milík, zajistil zlatý věnec Pardubicím. „Byl jsem si jistej‘ až v dalším nájezdu,“ svěřoval se pardubický junior. „Když jsem zjistil, že za mnou nikdo není.“

Poslední jízdou však dnešní program na březolupském ovále nekončil. Chystal se Slovácký ovál. Jeho první semifinále pořádně zamotalo papírovými ambicemi. Zatímco Tomáš Suchánek mířil k triumfu, Martin Málek za jeho zády píchnul zadní pneumatiku. na konci druhého kola odstupoval. Oslněný Jan Holub jedoucí těsně za ním se mu nestačil vyhnout a oba upadli.

Pádu se nevyhnul ani Pavel Pučko, který upadl vzápětí v zatáčce u kempu. „Otočil jsem se na ně a spadnul,“ vysvětlil později. Nakonec však měl štěstí. Při repete vyhrál Tomáš Suchánek s náskokem roviny, ale Pavel Pučko za sebou nechal otřeseného Jana Holuba. Ve druhém semifinále vyšel Michael Hádek vítězně z bitvy s Václavem Milíkem. Přišel však o šteft ze spojky a do finále nastupoval jen se čtyřmi.

Tomáš Suchánek neměl opět konkurenci a vyhrál stylem start – cíl. Václav Milík protínal metu jako druhý, zatímco Michael Hádek uhlídal Pavla Pučka. Na stupních vítězů byl docela nával, protože vedle dvou vyhlášení pětistovek přišli na řadu i stopětadvacítkáři. Vložený Tradix Cup se stal kořistí Zdeňka Vrby.

Hlasy z depa
„Tenhle závod byl dobrej‘,“ liboval si Václav Milík. „Jelo to jak v Praze. Zase další dva poháry. Dneska jsme vyhráli na poslední chvíli. Když vyloučili Tomáše, nikdo to nečekal. Já si byl jistej‘ až v nájezdu do dalšího kola, když jsem zjistil, že za mnou už nikdo není. Starty jsem měl hodně dobrý, ale hlavně jsem zvědavej‘ na pondělí do Liberce.“

„Dobrý, až na takový jeden problém,“ poukazoval Tomáš Suchánek na své vyloučení v rozjížďce s číslem dvacet. „Ale vyhráli jsme. Škoda, jak jsem to zkurvil tím povlakem. Ale vyzkoušel jsem si věci na Přilbičku. Vyzkoušeno je, vyhrál jsem Slováckej‘ ovál, co jsem chtěl. Škoda, že jsem takhle nejeli od začátku, teď vyhráváme v týhle sestavě všude. Všechno bylo v pohodě, teď už jen sundat ten smrad ze šampaňskýho z kombinézy!“

„Bylo to hrozný,“ ulevil si Jaroslav Petrák. „Motor kleknul a mechanici se de facto vůbec nezastavili. A dopadlo to, jak to dopadlo. Každej‘ měl pořád nějakej‘ problém a to jsme ještě vyhráli. Akorát mě štve ten motor. Celej‘ kleknul, díra a padesát tisíc vylétlo komínem.“

„Zadřel jsem motor, proto jsem spadnul,“ říkal Martin Gavenda. „Dotlačit to nešlo, byly to dvě kola. Ovál jsem už ani nechtěl jet. Věděl jsem, že sednout na Jawu, nebude dobře. Ale na druhou stranu jsem předjížděl Vencu Milíka. Ale dostal jsem cejchu od Suchoše. Myslel jsem, že uvidím, když sundám slídy, ale ne.“

„Pravé rameno mě bolí jako prase,“ posteskl si Martin Málek. „Dneska se to sralo. Zkoušel jsem vačku a moc to nejelo, seď jsem na druhou motorku, měnil převody a tak různě. Prasknul mi primár. Potom jsem v semifinále píchnul gumu a chtělo uhnout. Zrovna to bylo ve výjezdu, kde svítilo sluníčko. Bylo tam blbě vidět a tak mě smet‘ zezadu. Vyhráli jsme už v Praze, dneska nakonec rozhodly defekty, co jsme tam měli.“

„Pardubice zase vyhrály,“ bilancoval Michael Hádek. „Dělal jsem všechno možný, ale nepovedlo se. V semifinále mi upad‘ šteft a finále jel jen se čtyřma. Odstartoval jsem dobře, ale Tomáš tam byl stejně dřív. Jsem rád aspoň za to třetí.“

„Zezačátku nic moc,“ připouštěl Roman Čejka. „Starty se mi nevedly. Tak jsem se na ně od třetí jízdy víc soustředil. Byly lepší, ale budu je muset pilovat. Dvě jízdy jsem vyhrál, což docela jde. Jen tak dál! Akorát mi v poslední jízdě vypadla hadička u karburátoru. Měl jsem štěstí, že jsem dojel. Jenže se snížila hladina a letělo to na chudou směs jako kráva! Akorát Michal nadával, že byl celej‘ od metylu!“

„Mám radost, že jsme se znovu dostali na místo na pódiu,“ neskrýval Krzysztof Nowacki. „I když jsem neměl tak mnoho bodů, když na prosbu našeho manažera Milana Macha jsem vždy startoval z vnitřních drah a ty v dnešních závodech byly hodně tvrdé a bylo těžké najít dobrou kolej na startu. Ale nestěžuji si! Gratuluji Romanovi a Michalovi za dobytí bodů. Tradičně už na konec sezóny na mě dopadl pech v podobě defektu motoru z důvodu utrženého karburátoru. Mám ale radost, že jsem prošel letošní sezónou bez zranění, když jsem se prakticky vrátil do ploché dráhy naplno po dvou letech přestávky způsobené vážným zraněním. Chci využít příležitosti a poděkovat Milanu Machovi, že mi dal možnost startovat v klubu AK Slaný. Vztahy s činovníky klubu mám velice dobré a také s kolegami z týmu se mi spolupracovalo velmi dobře. Už teď se začnu připravovat na novou sezónu, abych se v ní prezentoval mnohem lépe, protože bych chtěl dosáhnout pro Slaný ještě lepší výsledky. Na závěr tradičně děkuji bratrovi a tátovi, že mi celou sezónu pomáhali, a zdravím všechny fanoušky plochodrážního sportu.“

„Nevím, nevím,“ byl Jan Holub poněkud rozpačitý. „Začátek vypadal dobře. Pak se stala chyba, ale nevím která. Víc mi záleží na pondělku v Liberci. Dneska to beru jako lepšejší trénink.“

„Nic pěknýho,“ kroutil hlavou Pavel Pučko. „Smůla, začalo to metylem v první jízdě, pak ty řetězy. Spíš mě ale trápí, kde vzít díly na pondělí v Liberci. Vedu, ale hlavně, aby bylo, na čem jet.“

1. ZP Pardubice   30
Tomáš Suchánek 1 3 1 3 3 M 11(2)
Jaroslav Petrák 2 U – 1 3 – 6
Václav Milík 3 2 2 2 2 2 13(3)
 
2. Mitas Březolupy   29
Martin Málek 2 2 3 – E 3 10(1)
Martin Gavenda 3 – 2 3 3 F 11(1)
Michael Hádek 0 3 3 2 8(1)
Richard Frištenský 0 E 0
 
3. AK Slaný   24
Michal Dudek 3 1 3 2 1 2 12(2)
Roman Čejka 1 0 2 3 1 3 10
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) 1 1 0 E 2
Jaromír Otruba   DNR
 
4. GRS Liberec   21
Jan Holub 3 3 2 2 2 1 13
Ján Halabrín, SK 0 2 E 0 3 0 5(1)
Jiří Brummer 0 1 1 1 3
 
5. AK Markéta Praha   14
Pavel Pučko E 2 E 3 2 E 1 8
Jakub Fencl 1 1 0 1 1 2 0 6(4)
Jaroslav Hladký F/R – – – 0

Konečné pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Březolupy 315 42
2. Pardubice 254 36
3. Liberec 249 29
4. Praha 203 24
5. Slaný 175 19

6. Slovácký ovál

    SF1 SF2 FIN
1. Tomáš Suchánek, Pardubice 1.   1.
2. Václav Milík, Pardubice   2. 2.
3. Michael Hádek, Plzeň   1. 3.
4. Pavel Pučko, Praha 2.   4.
5. Jan Holub, Plzeň 3.    
  Martin Gavenda, Praha   3.  
6. Martin Málek, Březolupy X    
  Michal Dudek, Slaný   4.  

Tradix Cup 125 ccm:

1. Zdeněk Vrba, Praha 3 3 3 3 12
2. Michal Škurla, Praha 3 3 1 2 9
3. Michaela Krupičková, Slaný 1 2 2 2 7
4. Ondřej Smetana, Mšeno 2 1 2 1 6
5. Dominik Hinner, Praha 0 1 0 1 2
NC Jaroslav Hladký, Praha – – – –

Poznámka: Jaroslav Hladký nestartoval kvůli svému pádu v závodě tříčlenných družstev.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)