Archiv pro rubriku: MČR

MČR tříčlenných družstev

Filip Šitera měl pravdu už před startem finálové jízdy

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. května
Filip Šitera byl do finálové jízdy Memoriálu Emila Sovy nasazen bez nutnosti absolvovat semifinále. K roštu přišel už s nasazeným modrým povlakem na své přilbě a na otázku spíkra Miloslava Čmejly odpověděl, že počtvrté vyhrál mšenský memoriál letos. Po pár minutách a čtyřech okruzích se potvrdilo, že měl pravdu. Přitom ještě předtím stačil triumfovat ve druhém závodě českého přeboru. Na pódium ho doprovodili Jan Holub a Michal Dudek, jenž v rozjezdu kvůli ojnice čouhající z bloku motoru přišel o stříbrný věnec, avšak nikoliv o průběžné vedení. Smůlu měl Ondřej Veverka, který skončil v mělnické nemocnici se zlomenou kostí v rameni a otřesem mozku.

Dva neporažení
Jsou věci mezi nebem a zemí. A tak se můžeme jen dohadovat, přišlo-li obloze líto upalovaných čarodějnic nebo se jen snažila ušetřit práci hasičům. Pro dnešní přebor bylo ovšem důležitější, že deště nad ránem ustaly. Pošmourný obzor obloha zůstával na Boleslavsku ještě dopoledne, avšak před obědem pražilo sluníčko.

Dráha vzbuzovala obavy. Většina účastníků o ní hovořila s respektem, avšak nakonec se shodla, že realita byla mnohem snesitelnější než očekávání. Filip Šitera se však na červené kolo vyloženě těšil. „Rozbitá, to se mi líbí,“ zhodnotil s uspokojením její stav. Nikdo jiný nevyhrál Memoriál Emila Sovy vícekrát než on. Letos měl šanci se do seznamu vítězů zapsat počtvrté, ale prvním bodem programu se stalo druhé kolo českého přeboru.

Filip Šitera ovšem i v něm dal jasně najevo, že i tady hodlá být doma více než jasnovidným prorokem. Už rozjížďka s číslem dvě ho zastihla v roli suverénního vítěze. Zopakoval si ji hned v páté jízdě, do jejíhož restartu kvůli zaseklé pásce nenastoupili Michal Klein ani Zdeněk Holub vinou defektů.

Teprve ve třetí sérii narazil Filip Šitera na soupeře, který mu mohl zkomplikovat život. Michal Dudek. Michal Dudek rozehrál své dnešní vystoupení vítězstvím v první jízdě, kde v úvodním oblouku překonal Zdeňka Vrbu. V rozjížďce s číslem šest se dočkal odvetu za středeční dobytí pardubického kolbiště. Václav Milík skvěle odstartoval a by slánský závodník zosnoval slibný útok vnějškem první zatáčky, měl ho plně pod kontrolou.

Prakticky stejně se Michalu Dudkovi vedlo při duelu s Filipem Šiterou. Zatímco domácí eso šlo dopředu současně s letem pásky, on se navíc musel v první zatáčce dostávat ještě před Eduarda Krčmáře. „Zkoušel jsem to dát na venek,“ líčil Michal Dudek v cíli. „Bylo tam málo materiálu, jinak bych Filipa předjel.“

Po dvanácti jízdách se Filipu Šiterovi mohl bodově rovnat pouze Jan Holub. K prozatímnímu maximu mu pomohla smůla Václava Milíka v rozjížďce s číslem čtyři. Pardubický borec v ní na čele dojel pouze do druhé zatáčky, v níž upadl. „Seděl jsem moc vzadu a tady na rozbitý dráze to nešlo,“ vysvětloval.

Při opakovačce už Janu Holubovi nestálo nic ve vítězné cestě. V rozjížďce s číslem osm zbavil čistého štítu Eduarda Krčmáře. Slánský draveček předvedl parádní start a zkušeného nájezdníka zásoboval cejchou materiálu, avšak vedení nakonec neudržel. Třetí triumf vystřihnul Jan Holub v deváté jízdě, kdy vyhrál stylem start – cíl.

Na nejvyšším stupni dvakrát obsazeno
Po třech sériích měli Filip Šitera a Jan Holub nejbližší sousedy v průběžné klasifikaci v osobách Michala Dudka a Zdeňka Vrby, kteří na ně ztratili dva body. O Slaňákovi už byla řeč. Pražský junior dobyl suverénní vítězství před Ondřejem Smetanou v sedmé jízdě, jinak se dvakrát skláněl pouze před Michalem Dudkem a Václavem Milíkem.

Eduard Krčmář zaznamenal fatální ztrátu v desáté jízdě. Musel zastavit v jejím druhém okruhu. „Vypadl mi fajfka,“ líčil okolnosti, které ho vyřadily ze souboje s Filipem Šiterou a Michalem Dudkem. „Dostal jsem ránu do nohy, že jsem myslel, že umřu.“ Hned po třetí přestávce si na něho nabrousil zuby Václav Milík. Expres z Pardubic dohánějící své úvodní bodové zpoždění nepustil Eduarda Krčmáře ke slovu.

Čtvrtá série vyřešila rovněž otázku průběžného leadera. Jan Holub sice v patnácté jízdě perfektně odstartoval, avšak ještě před prvním nájezdem ho minul Filip Šitera. Ještě předtím opanoval Michal Dudek rozjížďku s číslem čtrnáct. A slánský závodník ujel v osmnácté jízdě také Janu Holubovi, takže jejich bodový zisk se vyrovnal.

Filip Šitera se právě v té chvíli stal vítězem závodu. Na jeho samotný závěr si mohl dovolit luxus prohry s Václavem Milíkem, jenž se vlády ujal prakticky s vylétnutím pásky. „Dal si na mě novou hranu,“ komentoval svou jedinou prohru Filip Šitera, avšak v žádném případě nechtěl Pardubičanovo vítězství zlehčovat. „Ale jede dobře.“

Úvodní diskvalifikace mu ovšem uzavřela přístup na stupně vítězů. O jejich druhý stupínek se museli rozjíždět Michal Dudek s Janem Holubem. Slaňák hrál prim, avšak na začátku třetího okruhu se z jeho rámu zakouřilo. Ojnice prorazila bloky motoru a kovové kousky létaly kolem Jana Holuba.

Smolařem dne se stal Ondřej Veverka. Paradoxně jako jediný účastník úvodních dvou přeborových závodů měl zajištěný postup do semifinále mistrovství republiky jednotlivců na základě loňských výsledků. Dnes nebyl zpočátku bodově příliš výrazný. Zdálo se, že se vše otáčí, když v šestnácté jízdě na poslední chvíli sebral prvenství Ondřeji Smetanovi.

Jenže o tři jízdy později skončil při pokusu objet Eduarda Krčmáře ve vzduchové bariéře. Rána, která byla slyšet až na druhé straně v depu, nevěstila nic dobrého. A vskutku pražský junior utrpěl fakturu kosti v rameni a těžký otřes mozku.

Přeborovým závodem však prvomájový program ve Mšeně neskončil. Vyvrcholení nabídl dvanáctý ročník Memoriálu Emila Sovy. Z prvního semifinále si postup zajistili překvapivě vítězný Jaroslav Hladký a Jan Holub, zatímco Michal Dudek zůstal viset. Dalšími dvěma finalisty se vzápětí stali Václav Milík a Ondřej Smetana.

Přímo nasazený finalista Filip Šitera přišel na rošt nejen s jasnou představou o místě na startovním roštu, ale i svých ambicích. „Třikrát,“ odpověděl Miloslavu Čmejlovi na otázku, kolik vítězství už má. „Počtvrtý letos!“

A vskutku si druhý dnešní nejvyšší stupeň zajistil suverénním triumfem. Zatímco Václav Milík skončil pádem ve druhé zatáčce, který měl na svědomí přetržený řetěz, na druhé příčce se usadil Jaroslav Hladký. Jan Holub ho z ní vystrnadil až v nájezdu do posledního kola.

Hlasy z depa
„Jsem rád, že jsem vyhrál,“ netajil se Filip Šitera, aby vzápětí vysvětlil svou účast v podniku přeborového ranku. „Je to tradiční závod. Dráha byla dobrá, rozbitá, to se mi líbí. To je právě to dobrý, je to výhoda domácího prostředí. Porazil mě Milík, ale měl na mě novou hranu a jede dobře. Stává se.“

„Dobrý, dobrý,“ pochvaloval si Jan Holub. „Začalo to dobře, pak to šlo hůř. Nevím, proč mi ujeli, asi skvrny na slunci. Nakonec tam kolem mě v rozjezdu lítaly kusy motoru. Postup do semifinále je to hlavní, teď udělat ještě ve finále pěknej‘ výsledek. V memoriálu jsem si zazávodil. Měl jsem z toho drobet strach, ale dopadlo to dobře.“

„Pohoda, až na tu dráhu,“ svěřoval se Michal Dudek se svými pocity. „Očekával jsem ji horší, taky na začátku sezóny bejvá rozbitá. Teď to šlo. Každej‘ den se nedaří, Milík je lepší, příště mu to vrátím. Filip je taky porazitelnej‘. Zkoušel jsem to dát na venek, ale bylo tam málo materiálu. Jinak bych ho asi předjel. Po rozjezdu mi Holubín říká, že jel za mnou viděl jeden kousek motoru napravo, druhej‘ nalevo a už jsem stál. Mechanik to přitlačil a říká, že je to dobrý, protože je to jen bez komprese.“

„Bylo to dobrý až na tu první jízdu,“ bilancoval Václav Milík. „Seděl jsem moc vzadu a tady na rozbitý dráze to nešlo. Pak to bylo v pohodě, až v memoriálu mi prasknul řetěz. Jsem spokojenej‘, ale mohlo by se mi dařit ještě víc.“

„Závod dobrej‘, ale mně to nešlo,“ připouštěl Eduard Krčmář. „Dráha byla náročná a já se srovnal až na poslední dvě jízdy. Mám postup do semifinále, o to mi šlo. První jízdu jsem vyhrál, ale pak mi vypadla fajfka. Dalo mi to ránu ho nohy, že jsem myslel, že umřu. Dneska jsme měnili jenom motorky, na GM mi zase prasknul rám, tak jsem jel na Jawě.“

„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ svěřoval se Ondřej Smetana. „V memoriálu jsem za nima nic neviděl, ale asi bych jim nestačil. Dráha trochu zničená, ale dalo se to. Jsem v semifinále, to je dobře, bude další závod.“

1. Filip Šitera, Mšeno 3 3 3 3 2 14
2. Jan Holub, Mšeno 3 3 3 2 2 13+3
3. Michal Dudek, Slaný 3 2 2 3 3 13+E
4. Václav Milík, Pardubice X 3 3 3 3 12
5. Eduard Krčmář, Slaný 3 2 E 2 3 10
6. Zdeněk Vrba, Praha 2 3 2 0 2 9
7. Ondřej Smetana, Praha 2 2 1 2 2 9
8. Ondřej Veverka, Praha 2 1 2 3 X 8
9. Jaroslav Hladký, Praha 2 0 3 1 1 7
10. Tomáš Jůza, Pardubice 1 1 X 2 3 7
11. Jaromír Otruba, Pardubice 0 2 1 1 0 4
12. Zdeněk Holub, Praha 1 – 1 1 1 4
13. Stanislav Pouznar, Mšeno 0 1 2 E – 3
14. František Irmiš, Plzeň 1 0 0 1 1 3
15. Michal Klein, Mšeno 1 – 1 0 1 3
16. Dominik Hinner, Praha X 0 0 0 0 0

Průběžné pořadí šampionátu:

  PCE MŠE TOT
  27.4. 1.5.  
1. Michal Dudek, Slaný 25 18 43
2. Jan Holub, Mšeno 16 22 38
3. Václav Milík, Pardubice 22 16 38
4. Eduard Krčmář, Slaný 18 14 32
5. Filip Šitera, Mšeno NS 25 25
6. Zdeněk Vrba, Praha 10 12 22
7. Ondřej Veverka, Praha 12 8 20
8. Ondřej Smetana, Praha 7 10 17
9. Pavol Pučko, Praha 14 NS 14
10. Jaroslav Hladký, Praha 6 7 13
11. Tomáš Jůza, Praha 4 6 10
12. René Vidner, Pardubice 8 NS 8
13. František Irmiš, Plzeň 5 2 7
14. Jaromír Otruba, Pardubice 1 5 6
15. Zdeněk Holub, Praha 2 4 6
16. Stanislav Pouznar, Mšeno 0 3 3
17. Karel Kadlec, Kadlec 3 NS 3
18. Michal Klein, Mšeno 0 1 1
NC Dominik Hinner, Praha 0 0 0

12. Memoriál Emila Sovy:

    SF1 SF2 FIN
1. Filip Šitera, Mšeno     1.
2. Jan Holub, Mšeno 2.   2.
3. Jaroslav Hladký, Praha 1.   3.
4. Ondřej Smetana, Praha   2. 4.
5. Václav Milík, Pardubice   1. F
6. Michal Dudek, Slaný 3.    
  Zdeněk Holub, Praha   3.  
7. František Irmiš, Plzeň R    
  Jaromír Otruba, Pardubice   4.  

Foto: Eva Palánová

MČR tříčlenných družstev

Trojnásobný vítěz bude usilovat o čtvrtý primát

Mšeno – 29. dubna
Už potřinácté v řadě se na Prvního máje bude ve Mšeně závodit. Podvanácté za sebou se uskuteční Memoriál Emila Sovy. A pokud se bavíme o sériích číslem po sobě jdoucích, podruhé bude hlavním bodem nedělního programu český přebor. Oproti středeční ouvertuře ubudou ze startovní listiny tři jména, naopak uvidíme Filipa Šiteru.

Memoriál Emila Sovy je pro mšenského závodníka srdeční záležitostí, které se pravidelně zúčastňuje. Navíc je s triumfy z let 2006, 2007 a 2010 nejúspěšnější osobností jeho historie. Podoba nedělního klání prozatím nebyla zveřejněna. Jeho systém bude pořadatelem předložen na prvním zasedání jury a stejně tak seznam účastníků či podmínky jejich výběru.

Filip Šitera se v přeboru objeví místo Michala Kleina, jak včera potvrdil mšenský kouč František Liebezeit telefonicky Petru Moravcovi. Chybět bude rovněž potlučený Pavol Pučko a také Karel Kadlec, jenž má na programu dlouhou dráhu.

Proto bude užit klasický rozpis šestnácti účastníků na dvacet rozjížděk. Závod nemá náhradníky, aby v případě najetí do pásky si mohl provinilec svůj prohřešek odpykat na trestné čáře.

Vedle případného rozjezdu o určení postavení na stupních vítězů se možná dočkáme i další dodatkové jízdy. Prvních dvanáct z celkové klasifikace po dvou závodech totiž postoupí do semifinále mistrovství jednotlivců a jejich pořadí musí být naprosto jasné.

Startovní listina:

1 Jaromír Otruba, Pardubice
2 Michal Dudek, Slaný
3 Zdeněk Vrba, Praha
4 František Irmiš, Plzeň
5 Filip Šitera, Mšeno
6 Ondřej Veverka, Praha
7 Stanislav Pouznar, Mšeno
8 Tomáš Jůza, Pardubice
9 René Vidner, Pardubice
10 Jaroslav Hladký, Praha
11 Dominik Hinner, Praha
12 Eduard Krčmář, Slaný
13 Zdeněk Holub, Praha
14 Václav Milík, Pardubice
15 Ondřej Smetana, Praha
16 Jan Holub, Mšeno

Foto: Wojta Zavřel a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

Michal Dudek si splnil své přání

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 27. dubna
Michal Dudek si před dnešním úvodním podnikem českého přeboru jednotlivců přál skvělý výsledek. V úvodní rozjížďce zvítězil před Pavlem Pučkem a pak prahnul po skalpech dalších z favoritů. A jeho sen se měnil v realitu, když na seznamu jím poražených závodníků se postupně střídali všichni účastníci včetně Václava Milíka a Jana Holuba, jenž ovšem musel ve vzájemné konfrontaci osedlat vypůjčený stroj od Karla Kadlece. Slaňák skončil s maximálním bodovým ziskem a na nejvyšším stupínku pódia čněl nad Václavem Milíkem a Eduardem Krčmářem. Smolařem se stal Pavol Pučko, který měl nakročeno k titulu, ale po kolizi s Janem Holubem v rozjížďce s číslem dvaadvacet skončil s otřesem mozku v nemocnici.

Dudek létá po letišti
Pořadatelé neskrývali své obavy z deště. Dokonce zrušili včerejší trénink, aby se jim nezkomplikovala příprava dráhy. Silnice vedoucí do Svítkova byly mokré, nicméně už půldruhé hodiny přede nástupem prokukovalo skrz mraky i sluníčko.

Přebor jednotlivců už netáhne závodníky tolik jako loni, kdy se na jejich režii podílely větší mírou kluby, jimž záleželo na výsledku v oddělené klasifikaci družstev. Na rozdíl od první ligy tak v dnešní startovní listině chyběla jména, která by se v ní dala očekávat. Nicméně úvodní přeborové kolo se přece jenom vytasilo s dostatečně silným magnetem, aby přitáhlo závodníky.

Velkým motivačním faktorem byla dvanáctka volných míst pro semifinále mistrovství republiky jednotlivců. Doby, kdy VV SPD uděloval divoké karty, jsou již minulostí. A kdo se loni neudržel nebo nestartoval, nemá jinou možnost, než si vedle dneška udělat ve svém závodnickém diáři červený kroužek ještě u neděle, kdy přebor pokračuje ve Mšeně. Dvacetičlenná startovní listina měla jen dvě volná místa. Její tvůrce je nechal na číslech devět a deset. Ta se totiž neměla vůbec potkat, takže nehrozilo nebezpečí rozjížďky s pouhými dvěma účastníky na svém startu.

Rovněž favorité se navzájem utkávali postupně. Prvním vítězem se stal Michal Dudek, který v úvodním výjezdu rozjížďky s číslem jedna vyvezl útočícího Pavla Pučka na mantinel. Vzápětí nezaváhali ani Václav Milík, ani Jan Holub, triumfující stylem start – cíl v rozjížďkách s čísly dvě, resp. tři.

Počet neporažených se však drasticky snížil ve druhé sérii, aby nakonec po skončení rozjížďky s číslem patnáct zůstal na čele osamocený Michal Dudek. V rozjížďce s číslem sedm zaznamenal porážku Václava Milíka, po sobotní slánské juniorce už druhou během několika dnů.

Slánský junior perfektně odstartoval a jeho domácí protivník se žlutým povlakem přilby ho v první zatáčce nestihnul. Až do cíle svou ztrátu stahoval, stahoval a zase stahoval, avšak Michala Dudka dolů z vedoucí pozice stáhnout nedokázal. „Dal jsem to na venek a tím jsem to projel,“ komentoval Václav Milík svou prohru, když předtím mlčky přešel kousavý dotaz, zda se už zastavil pro přihlášku do klubu Michala Dudka.

Jan Holub vyhrál desátou jízdu, v níž mu život komplikoval Ondřej Veverka. Zaútočil spodní stranou úvodního výjezdu. Byl první sice jenom chvíli, avšak Jan Holub s ním měl plnou hlavu starostí až do nájezdu do druhého okruhu, avšak dravého Pražana udržel pod svou kontrolou. Po přestávce mu však uletěl Eduard Krčmář už při vylétnutí pásky. Naproti tomu Michal Dudek v rozjížďce s číslem patnáct vyřešil Jaroslava Hladkého. A vítězství, které si na pražském mladíkovi urval zpátky, zaokrouhlilo jeho zisk na devět bodů.

Vrchol pod temnými mraky
Skvělou podívanou dnes ve Svítkově neprodukovali pouze závodníci z úzkého okruhu papírových favoritů. Kupříkladu Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem dvě se protáhl spodkem první zatáčky před Ondřeje Veverku, aby posléze mařil jeho pokusy o odvetu. Když suverénně opanoval osmou jízdu, mohl sám myslet na útok na stupně vítězů.

Místo toho však asistoval svému otci při rychlé výměně spojky. „Byla v prdeli, začala hořet,“ líčil. Zásah se povedl, o čemž se mohl už v rozjížďce s číslem jedenáct na vlastní kůži přesvědčit Jan Holub. Mladý Slaňák odstartoval stylem zkušeného rutinéra a vodil ho až do cíle. Oba dva tím pádem měli po osmi bodech, v čemž se jim vyrovnal Pavol Pučko. Pražan po úvodní prohře s Michalem Dudkem už jen vítězil, nicméně nutno podotknout, že mu osud prozatím nepostavil do cesty silnější soupeře.

Skvěle se ukázal i Zdeněk Vrba, když v nájezdu do čtvrtého kola třetí jízdy překonal Tomáše Jůzu. Ve druhé sérii měl Pardubičan smůlu. Když se spouštěl na dráhu, upadl mu tlumič výfuku a koulel se dolů. Tomáš Jůza se vrátil, zmizel v depu, ale sjednat nápravu pod tlakem běžících dvou minut bylo nereálné.

O útočných náladách Ondřeje Veverky už byla řeč. Vzájemnou bitvou nadchli ve dvanácté jízdě Ondřej Smetana a Zdeněk Holub či Michal Klein s Jaromírem Otrubou v rozjížďce s číslem osmnáct. V tomto případě ji však přerušil přetržený řetěz mšenského juniora v posledním výjezdu před cílem. Duši na ovále nechával i Karel Kadlec, ve svých osmačtyřiceti letech nejstarší muž startovního pole. „Letos poprvý na krátkej‘ a jsem spokojenej‘,“ svěřoval se po závodech. „Trénink úplně nádhernej‘, skvělý boje. Nezapomněl jsem to!“ Hlavně v patnácté jízdě, v níž nakonec ve finiši přece jen uzmul poslední bod Michalu Kleinovi.

Ale zpátky k boji o stupně vítězů. Jaroslav Hladký během dnešního podvečera několikrát vystrčil výrazně růžky, ale Václav Milík žádné diskuze o svém triumfu v sedmnácté jízdě nepřipustil. Neméně suverénně si počínal i Michal Dudek, jehož v rozjížďce s číslem devatenáct očekával Jan Holub. Muselo se opakovat kvůli pádu Tomáše Jůzy.

Jan Holub si pro repete musel vypůjčit motocykl od Karla Kadlece, když na jeho upadla matice ze spojkového koše. Na ovál vjel na poslední chvíle za nepřekonatelné asistence Mariána Jirouta. Pánem situace se však stal Michal Dudek, jenž na rozdíl od prvního startu hrál velké sólo.

Mraky na obloze dostávaly olověný odstín, který temněl a temněl. Pavol Pučko si po startu dvacáté jízdy zaloktoval s Eduardem Krčmářem, ale do vedení ho pustil jen na jediné kolo. Poslední úprava byla pod vlivem povětrnostní situace poháněna očima všech přítomných. Poslední sérii zahájil René Vidner vítězstvím v sedle motocyklu Michala Dudka. Na jeho se totiž permanentně a nevysvětlitelně povolovaly šrouby na motorovém bloku. Zůstal stát za cílem, avšak příčinou byla naštěstí jen prázdná zadní pneumatika.

Z oblohy se spustily první kapky, když se účastníci dvaadvacáté jízdy vydávali ke startovnímu roštu. Vedení se ujal Pavol Pučko, avšak Václav Milík ho vystřídal už v úvodní zatáčce. O druhé místo se ucházel i Jan Holub. Ve druhém oblouku na něho pronikl, avšak v nájezdu do druhého okruhu se Pavol Pučko vrátil zpět.

Jenže hned vzápětí upadl a Jan Holub musel k zemi také. Sanitka odvezla Pražana z dráhy, ale zůstávala u ošetřovny, což byla dobrá zpráva nejen pro další pokračování závodu, ale především o zdravotním stavu závodníka. Ten nakonec strávil noc v pardubické nemocnici se silným otřesem mozku.

Po restartu vyhrál Václav Milík, když Jana Holuba nepustil vůbec ke slovu. Vzápětí už v hustém dešti završil Michal Dudek své patnáctibodové maximum. A Václav Milík už věděl, že je celkově druhý. Zato Jan Holub se už chystal na rozjezd. Jenže Tomáš Jůza ztratil vedoucí příčku vinou pádu v poslední zatáčce předposlední jízdy. Vítězství zdědil Eduard Krčmář, který tak měl rázem o jeden bod víc než Jan Holub. „Věděl jsem, že bude pršet, abych nezmok‘ v rozjezdu, byl jsem radši rovnou čtvrtej‘,“ komentoval mšenský závodník nečekaný zvrat ve vývoji událostí.

Hlasy z depa
„Super, mám velkou radost,“ rozzářil se Michal Dudek, když odložil mobilní telefon po delším rozhovoru se svým otcem Antonínem. :První jízdu jsem vyhrál. Pak jsem jel s Milíkem a říkal si, že to dopadne špatně. A vyhrál jsem. Dalším byl Holub a já si přál vyhrát a zavolat domů, že jsem první. A povedlo se to. Uvidíme, jak to dopadne ve Mšeně. Semifinále je na dobrý cestě, uvidíme, ve Mšeně je dráha na začátku sezóny vždycky rozsekaná.“

„Dobrý, akorát tu jednu jízdu s Dudlíkem jsem podělal,“ vyprávěl Václav Milík. „Ale já mu to vrátím. Laborovali jsme s převodama a trefili se jakž takž. Odstartoval jsem na něj, ale nezavřel ho. Dal jsem to na venek a tím jsem to projel. Ve Mšeně ale dostane. Jinak pohoda, spokojenost, prima.“

„Třetí místo je určitě dobrý,“ bilancoval Eduard Krčmář. „Tu jednu jízdu jsem ale nemusel bejt‘ druhej‘. S Vencou to bylo těžký, ale s Pučkinem jsem si to nepohlídal. Bedna je dobrá, hlavní je ale postup do semifinále. První spojka byla v prdeli, začala hořet, pak celkem v pohodě.“

„Nic moc,“ neoplýval Jan Holub optimismem. „Nějakej‘ defekt, jedna jízda na Káčově motorce. Vylítla mi matka z koše spojky. Dvanáct bodů, mohlo bejt‘ líp. Co tam vyváděl Pučkin, nevím. Najednou to bylo, snad to dopadne dobře. Věděl jsem, že bude pršet, abych nezmok‘ v rozjezdu, byl jsem radši rovnou čtvrtej‘.“

„Na prd,“ měl Ondřej Veverka daleko ke spokojenosti. „Nedokážu se do toho dostat, abych udělal lepší výsledek. Bednu, pátý nebo šestý místo je málo. Nevyšlo to, snad příště. Do Mšena se moc netěším, moc to tam nemusím.“

„Deset bodů se mi ještě nepovedlo,“ pochvaloval si Zdeněk Vrba. „Dobrý byly starty. A nastavení motorky. Dráha byla dobrá, závodivá a tahavá. Táhlo to dopředu a trošku to jelo. Jsem na cestě do semifinále.“

„Celý závody se povolovaly šrouby na karteru,“ povzdechl si René Vidner. „Zničehonic. Na každou jízdu jsme to dotahovali na fest. Na poslední jízdu jsem měl motorku půjčenou od mistra Dudka. Ve třetím kole jsem mu ji píchnul. Kolo jsem jel na měkkým, ale dojel. Lepší než předminulej‘ závod ve Slaným. První závod, kterej’ je letos OK.“

„Super, dneska jsem spokojenej‘,“ říkal Ondřej Smetana. „Mrzí mě ten Rencek. Kousíček a už by byl. Poslední dvě jízdy mně táhla spojka a musel jsem startovat bez plynu. Na poslední jízdu jsme měnili lamely.“

1. Michal Dudek, Slaný 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, Pardubice 3 2 3 3 3 14
3. Eduard Krčmář, Slaný 2 3 3 2 3 13
4. Jan Holub, Mšeno 3 3 2 2 2 12
5. Pavol Pučko, Praha 2 3 3 3 X 11
6. Ondřej Veverka, Praha 1 2 3 3 2 11
7. Zdeněk Vrba, Praha 3 1 0 3 3 10
8. René Vidner, Pardubice 1 3 1 2 3 10
9. Ondřej Smetana, Praha 3 2 2 1 2 10
10. Jaroslav Hladký, Praha 2 2 2 2 E 8
11. František Irmiš, Plzeň 1 2 0 1 2 6
12. Tomáš Jůza, Praha 2 M 2 X 1 5
13. Karel Kadlec, Kadlec 2 1 1 0 1 5
14. Zdeněk Holub, Praha 1 1 1 1 1 5
15. Jaromír Otruba, Pardubice 0 0 2 2 0 4
16. Dominik Hinner, Praha 1 0 1 0 2 4
17. Michal Klein, Mšeno 0 1 0 1 1 3
18. Stanislav Pouznar, Mšeno 0 1 1 1 F 3

Průběžné pořadí šampionátu:

  PCE TOT
  27.4.  
1. Michal Dudek, Slaný 25 25
2. Václav Milík, Pardubice 22 22
3. Eduard Krčmář, Slaný 18 18
4. Jan Holub, Mšeno 16 16
5. Pavol Pučko, Praha 14 14
6. Ondřej Veverka, Praha 12 12
7. Zdeněk Vrba, Praha 10 10
8. René Vidner, Pardubice 8 8
9. Ondřej Smetana, Praha 7 7
10. Jaroslav Hladký, Praha 6 6
11. František Irmiš, Plzeň 5 5
12. Tomáš Jůza, Praha 4 4
13. Karel Kadlec, Kadlec 3 3
14. Zdeněk Holub, Praha 2 2
15. Jaromír Otruba, Pardubice 1 1
NC Dominik Hinner, Praha 0 0
NC Michal Klein, Mšeno 0 0
NC Stanislav Pouznar, Mšeno 0 0

Foto: Wojta Zavřel

MČR tříčlenných družstev

Junioři mají většinu v závodě koncipovaném především pro seniory

Pardubice – 27. dubna
Po obnově první ligy se přebor České republiky pojede jen jako soutěž jednotlivců. Odsun závodění na kolektivní bázi zapříčinil, že v úvodním kole letošního ročníku v Pardubicích neuvidíme tři nejlepší z loňského roku. Motivaci k účasti však zvyšuje fakt, že se dnes a v neděli ve Mšeně bude bojovat o volná místa pro semifinále mistrovství republiky jednotlivců.

Pakliže má přebor poskytovat závodní příležitosti především domácím seniorům bez zahraničního angažmá a řešit jejich nedostatek pravidelného závodění, dnešní závod by se v tomto ohledu musel naprosto minout účinkem.

Z dvacetičlenné startovní listiny schází prozatím startovní čísla devět a deset, o něž se případní zájemci mohou hlásit až do jejich obsazení. Borci mladší jednadvaceti let drží se čtrnácti jmény absolutní převahu.

Pouze čtyři závodníci již odrostli věku juniora. Nepočítáme-li nadstavbové klání zářijového pouáku v Liberci, projde František Irmiš svou závodnickou premiérou. Ostatní senioři jsou již jen Jaromír Otruba, Tomáš Jůza a nezničitelný nezmar Karel Kadlec.

Právě ten je ve svých necelých osmačtyřiceti letech nejstarším účastníkem dnešního klání. Čerstvě patnáctiletým Eduardu Krčmářovi a Zdeňku Holubovi by klidně mohl být biologickým dědečkem. A to považte, že jeho otec debutoval při silničních závodech už před bezmála osmdesáti lety v roce 1934!

Dnes se bude závodit dle rozpisu pro dvacet závodníků na pětadvacet rozjížděk, přičemž na startu každé z nich stane čtveřice účastníků. Největším nepřítelem klání by mohl být d隝. Právě kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám zrušili v Pardubicích včerejší trénink, který by mohl zkomplikovat přípravu oválu.

Startovní listina:

1 René Vidner, Pardubice
2 Václav Milík, Pardubice
3 Jaromír Otruba, Pardubice
4 Tomáš Jůza, Pardubice
5 Karel Kadlec, Kadlec
6 Michal Dudek, Slaný
7 Eduard Krčmář, Slaný
8 František Irmiš, Plzeň
9
10
11 Stanislav Pouznar, Mšeno
12 Michal Klein, Mšeno
13 Jan Holub, Mšeno
14 Zdeněk Holub, Praha
15 Dominik Hinner, Praha
16 Pavol Pučko, Praha
17 Ondřej Veverka, Praha
18 Jaroslav Hladký, Praha
19 Zdeněk Vrba, Praha
20 Ondřej Smetana, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorských družstev

Mistři dvou předcházejících sezón vítězí i s novými vestami

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 24. dubna
Úvodní kolo šampionátu juniorských družstev se dnes ve Slaném stalo kořistí obhájců dvou předchozích titulů Michaela Hádka a Jana Holuba, kteří letos oblékají vesty Mšena. Suverénem klání se ovšem stal neporazitelný Václav Milík. Michael Hádek se na něho po závodech zlobil kvůli bodyčeku po startu finálové jízdy, avšak Pardubičan se omlouval, že rozhodně nešlo o žádný zlý úmysl. Třetí skončili domácí Slaňáci, když patálie mechanického charakteru přibrzdily Pavla Pučka. Loňskému mistru patřil i doprovodný mistrovský závod stopětadvacítek. Michal Škurla neztratil jediný bod. Po vzájemném rozjezdu se na stupně vítězů postavili ještě Michaela Krupičková a Patrik Mikel.

Mnoho tlaku škodí
Pěkně zostra po tréninku a bez nástupu odstartoval letošní šampionát juniorských družstev. Jak Pražané, tak Slaňáci chtěli v rozjížďce s číslem jedna urvat co největší dávku bodů. Start vyšel nejlépe Romanu Čejkovi. Za něho se dostal Pavol Pučko, na něhož v prvním oblouku útočil Michal Dudek.

Jenže jeho nájezd nepřinesl kýžené ovoce. Právě naopak. Slánský závodník vyjížděl na protilehlou rovinku jako poslední. A ve druhé zatáčce upadl. Okamžitě blikala červená světla a Michal Dudek správně tušil diskvalifikaci. Repete vyhrál Roman Čejka s náskokem rovinky před pražskými závodníky.

Domácí mohli litovat bodové ztráty. A to tím spíše, dokázali-li ve složení Roman Čejka – Eduard Krčmář na hlavu porazit Ondřeje Smetanu se Stanislavem Pouznarem. Šlo o první a na dlouhou dobu i poslední triumf maximálním poměrem. Ve druhé jízdě Václav Milík záhy po vylétnutí pásky minul Michaela Hádka. A ten v kombinaci s Janem Holubem nevymysleli žádné odvetné opatření ve vztahu k pardubickému juniorovi.

Další remízy se Pardubice dočkaly v rozjížďce s číslem čtyři, ve které Václav Milík s naprostou suverenitou odvedl Pavla Pučka s Ondřejem Veverkou. Stejně jako ob jízdu dříve, René Vidner zůstal stát ještě v průběhu úvodního kola. Příčina byla vskutku kuriózní. „Hodně tvrdá guma,“ říkal nešastně. „Asi se posral měřák.“

Jenže chyba nastala hned u dvou manometrů. „Dám nula pět,“ líčil neuvěřitelnou událost závodníkův otec. „Ale nezmáčk‘ jsem gumu. Oba dva měřáky jsou v prdeli. Měřili jsme to Vaškovým, ten ukazoval dobře, ale naše ukazovaly míň. Jsem vůl, že jsem tu gumu nezmáčk‘, než jel Rencek na start.“

Nešastné pražské Velikonoce
Rozjížďka s číslem pět poslala do akce opět obhájce titulu z dvou předcházejících sezón. Soupeřem jim byli domácí a Milan Mach nahradil Romana Čejku Eduardem Krčmářem. Michal Hádek ho po vylétnutí pásky zavezl takřka až na trávu, jenže Michal Dudek se mezitím dostal do čela. Eduard Krčmář nakonec neviděl cíl. „Dostal jsem cejchu, až mě začaly pálit oči,“ vyvrátil podezření na defekt.

Michal Dudek však své vítězství třímal pevně v rukou a Michael Hádek s Janem Holubem připisovali druhou remízu. „Odfrk‘ na nás,“ vysvětloval v depu starší ze mšenské dvojice. Své poslední dvě vystoupení v základní části však proměnili v pětibodové zisky. Se svými mladšími klubovými kolegy neměli v osmé jízdě prakticky žádnou práci. Ovšem zdrcující porážka Pražanů v další jízdě patřila k něčemu, co by se před závodem očekávat nedalo.

Leč borci z české metropole na letošní velikonoční neděli nebudou vzpomínat rádi. Po dvou remízách nechal Zdeněk Schneiderwind stát Ondřeje Veverku a do duelu s druhým párem Mšena vyslal Zdeňka Vrbu. Pavol Pučko však na vedoucí příčce nestrávil ani tři kola. „Nevím,“ krčil rameny, když v boxu se svým otcem okukoval motocykl. „Vadlo to hrozným způsobem. Ztrácel jsem a mělo to sílu jako šlapací kolo. Motor nebo zápalko.“

Pro vítězství se ochotně natáhl Ondřej Smetana, když těžil ze zaváhání Ondřeje Veverky v první zatáčce. Prohra Prahy se mšenským béčkem 2:4 patřila k dalším nečekaným výsledkům dnešního odpoledne. Střetnutí s Michaelem Hádkem a Janem Holubem v rozjížďce s číslem devět však vypadalo na začátek lepších časů pražské Markéty. Ondřej Veverka totiž vypálil do čela. Pavol Pučko však v prvním oblouku přišel o třetí příčku, aby v tom druhém upadl.

„Asi rupnul rám, motorka nešla vůbec ovládat,“ dával na srozuměnou, proč si v první zatáčce počínal jako opilý kormidelník. „Vyčítaj‘ mi, že jsem měl odtáhnout motorku pryč, když jel Veve první. Ale já jsem z motokrosu zvyklej‘ rychle pryč. Tam se jízda nezastavuje.“ Pražský pech pokračoval, nebo při repete si Mšeňáci Ondřeje Veverku už dokázali ohlídat.

Stejní vítězové v jiných vestách
Vítězství Mšena II nad Prahou bylo jedinou aktivní bilancí mladého týmu za celé dnešní odpoledne, takže do semifinále se dostala Praha. Čtvrté místo po základní části jim však přihrálo do cesty Michaela Hádka s Janem Holubem. Závodníci obou párů si na startovním roštu prohodili místa. Mšeňáci začali úřadovat ihned s vylétnutím pásky a Pražané mohli balit.

Druhý semifinálový duel přinesl svým způsobem repete sedmé jízdy. V ní se Václav Milík dostal před Romana Čejku ještě v úvodním nájezdu. Pardubičan přesně to samé provedl svému slánskému soupeři i tentokrát. René Vidner zůstal stát, jelikož si neotevřel kohoutky přívodu paliva.

Avšak remíza Slanému na finále nestačila. Při stejném bodovém zisku přišla ke slovu pomocná kritéria a pěti vítězstvím Václava Milíka nešlo konkurovat. Finále nabídlo střet Pardubic s Michaelem Hádkem a Janem Holubem, kteří prakticky už mohli slavit vítězství i při svém debutu ve mšenských vestách. Na Pardubice měli k dobru už čtyři body.

Rozjížďka s číslem třináct začala bodyčkem, když Václav Milík záhy za startovní čárou vrazil do Michaela Hádka. „Ohnul mi hák,“ láteřil mšenský borec o chvíli později před cestou na stupně vítěz. Avšak pardubický závodník si sypal popel na hlavu a popíral, že šlo o zlý úmysl. „Stoupnul jsem si do šikmý koleje,“ vysvětloval. „Jak jsem odstartoval, zvedlo se to a najel jsem do něho.“

Václav Milík šestým vítězstvím uzavřel své dnešní osmnáctibodové maximum, avšak remíza poslala na nejvyšší stupeň Michaela Hádka s Janem Holubem. Letošní juniorská družstva tedy začala triumfem šampiónů. Ale na samotném prahu soutěže je na závěry samozřejmě ještě příliš brzy.

Žluté nebezpečí trvá
Počet přihlášek, který balancoval na hranici minima nezbytného pro přiznání mistrovského statutu podniku, dával najevo, že se klasický šampionát stopětadvacítek dostal na další personální křižovatku své historie. Nejmladší generace je limitována věkovým limitem deseti let. A starší borci, pakliže je plochodrážní kolibřík už neomrzel, preferují seriály na malých drahách.

Jediným představitelem závodníka okolo patnácti let, který v šampionátu zůstal, je Michal Škurla. Ten dal dnes jednoznačně najevo, že se svým kanárkově žlutým motocyklem hodlá atakovat titul rovněž letos. Nicméně podobné choutky má také Michaela Krupičková, jíž se společně s Patrikem Mikelem připisují největší ambice na otřesení trůnem pražského závodníka.

V rozjížďce s číslem jedna podjela Michala Škurlu hned v prvním výjezdu. Avšak Pražan v nájezdu do druhého kola zalehnul a jeho motocykl dokázal vyvinout vyšší rychlost. Seznam jeho potíží se uzavřel dříve, než se stačil vůbec rozvíjet.

V rozjížďce s číslem tři Michal Škurla odvedl Patrika Mikela. Ob další jízdu to samé provedl Michaele Krupičkové, aby na samotný závěr vystřihnul další start – cíl s Patrikem Mikelem. Ten sice zůstal po vzadu, avšak v první zatáčce se dokázal přenést přes Felixe Wittibera.

Rázem měl s Michaelou Krupičkovou společného nejen přemožitele, ale i stejnou cifru v bodovém zisku. V dodatkové jízdě hrála prim liberecká závodnice. Smolařem se stal Jakub Ondroušek, jenž přišel o dvě lehčí jízdy vinou poruchy motoru. Lukáš Kovařík měl tím pádem o kapánek snazší cestu ke čtvrté pozici.

Hlasy z depa
„Milíček je pěkný prase,“ vracel se Michael Hádek k jejich kolizi po startu rozjížďky s číslem třináct. „Ohnul mi hák, jak do mě drobítko víc šouchnul. Nenaděláš nic, zase jsme vyhráli. Hodně jsem se dneska nadřel, Milík má komplet, Dudlík jede a Dudlík na nás odfrk‘.“

„Bylo to těžší, než jsme čekali,“ komentoval Jan Holub úroveň konkurence. „Začátek nic moc. Milík lítal, Dudlík taky. Nakonec dobrý, vítězství je důležitý. Snad to půjde i dál, uvidíme.“

„Stoupnul jsem si do šikmý koleje,“ vysvětloval Václav Milík, co se stalo na startu poslední jízdy. „Jak jsem odstartoval, zvedlo se to a najel jsem do Haďase. Kompletka a domů, to je krása. Včera by to bylo lepší, ale potěší to. Budu se snažit tohle dělat do konce sezóny. Když to půjde, budu jedině rád.“

„Neměl jsem štěstí,“ smutnil René Vidner. „Nejdřív dvakrát ta guma, v semifinále jsem si nepustil metyl. Příště snad bude líp, budu věřit.“

„První jízda, odřená prdel a začalo mě bolet koleno,“ bilancoval Michal Dudek. „Konečně jsme porazili Hada s Holubem. Kdybych neupad‘, bylo by to lepší. Třetí místo není špatný, uvidíme v dalších závodech, doufám, že se bude dařit.“

„Závody dobrý,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Nedařilo se mi, vyhrát zkusíme příště. Se Mšeňákama jsem dostal cejchu, začaly mě pálit oči, nic jsem neviděl a radši se na to vysral. Tím vápnem je to suchý. Ale příště v Plzni to bude lepší.“

„Nic moc,“ hodnotil dnešní závod Ondřej Veverka. „Škoda opakovanýho startu. A škoda tý jízdy, kde jel Vrbič a Pučkinovi to kleklo. Tyhle dvě chyby nás stály bednu. Bude příště. Snad.“

„Všechno špatně,“ vnímal Pavol Pučko svět okolo sebe v černých barvách. „ Jel jsem stejný nastavení, co včera, ale nefungovalo to. Skočil jsem na druhou motorku a tam to vadlo metr od metru. A ta poslední jízda, asi rupnul rám, nevím. Motorka nešla ovládat, lehce jsem s tím hvízdnul o zem. Hlavně, že jsem celej‘.“

    SF1 SF2 FIN TOT
1. Grepl PDK Mšeno I.         24
Michael Hádek 2 2 3 3 3   2 15
Jan Holub 1 1 2 2 2   1 9(6)
 
2. ZP Pardubice         20
Václav Milík 3 3 3 3   3 3 18
René Vidner E E 0 2   E 0 2
 
3. AK Slaný         17
Roman Čejka 3 2 – 2   –   7(1)
Michal Dudek X – 3 1   2   6(1)
Eduard Krčmář – 3 R –   1   4(1)
 
4. Markéta Praha         10
Pavol Pučko 1 2 E X –     3(1)
Ondřej Veverka 2 1 – 1 1     5(1)
Zdeněk Vrba – – 2 – 0     2
 
5. Grepl PDKMšeno II.         7
Ondřej Smetana 1 3 – 1       5
Stanislav Pouznar 0 1 1 –       2
Michal Klein – – 0 0       0

Aktuální tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno I. 24 5
2. Pardubice 20 4
3. Slaný 17 3
4. Praha 10 2
5. Mšeno II. 7 1

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3 12
2. Michaela Krupičková, Liberec 2 3 2 3 10+3
3. Patrik Mikel, Praha 3 2 3 2 10+2
4. Lukáš Kovařík, Praha 2 1 2 2 7
5. Felix Wittiber, D – Chabařovice 1 2 1 1 5
6. Jakub Ondroušek, Chabařovice 1 1 E – 2
7. Roman Mády, Plzeň 0 0 1 0 1

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA TOT
  24.4.  
1. Michal Škurla, Praha 25 25
2. Michaela Krupičková, Liberec 22 22
3. Patrik Mikel, Praha 18 18
4. Lukáš Kovařík, Praha 16 16
5. Felix Wittiber, D Chabařovice 14 14
6. Jakub Ondroušek, Chabařovice 12 12
7. Roman Mády, Plzeň 10 10

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorů

Michael Hádek radil dobře

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 23. dubna
Michael Hádek, coby nejzkušenější závodník dnešního úrovního kola českého juniorského šampionátu, nešetřil radami v boxech ostatních závodníků. Sdílnost se mu vyplatila, protože Michal Dudek a Pavol Pučko dokázali porazit Václava Milíka. Pardubický junior však Michaela Hádka porazil, avšak k vítězství mu chyběl jediný bod na Plzeňana. O stříbrný věnec však musel svádět bitvu s Janem Holubem a Pavlem Pučkem, v němž byl úspěšný a dal jasně najevo, že posledné volné místečko v reprezentaci pro mistrovství světa je ve správných rukou.
Začátek lepších časů
Přílivem nových mladíků a vyrovnáním výkonnosti již etablovaných borců dostává česká juniorka opět dramatický náboj. Nikdo nemá nic jisté a nikdy nemusí být vůbec nic ztraceno. Dnešní podnik toho byl více než pádným důkazem. Návrat výtečných časů z prvních let aktuálního milénia signalizoval i návrat kvalifikace.

Ta se ve Slaném jela poprvé od května 2009. O čtyři volná místa v hlavním závodě se ucházela šestice závodníků včetně těch, kteří rozhodně pomýšleli na udržení se v hlavní dvanáctce. A to ještě ze startovní listiny vypadl Zdeněk Růžička. Další závodník ze mšenské líhně se zranil při čtvrtečním tréninku.

Zatímco se účastníci kvalifikace chystali do boje, přímo nasazení borci si vesměs nenechali jejich počínání ujít, aby viděli, jak se mění dráha. „Měl jsem tam devětapadesátku,“ přemítal Václav Milík. „Ale musím to změnit, hrozně to mydlí od startu a ve výjezdu jsem přetočenej‘.“

Trénink se neobešel bez pádů, o čemž se přesvědčil i Michael Hádek, jenž se na poslední chvíli dokázal vyhnout Ondřeji Smetanovi. „Všimnul jsem si ho na poslední chvíli,“ vyprávěl. „Bylo tam snad jen deset čísel.“

Pády se nevyhnuly ani kvalifikaci. Zatímco Milan Čermák byl z první jízdy vyloučen za najetí do pásky, Zdeněk Holub předvedl ukázkovou svíci. „Bolí mě prdel,“ svěřoval se, zatímco osamocený Dominik Hinner mířil na ovále vstříc své účasti v hlavním závodě. Vzápětí ho stylem start – cíl napodobil Eduard Krčmář.

Poslední příležitost získat dvě volná místa neproměnil nejprve Milan Čermák. V prvním oblouku třetí jízdy upadl a byl natolik potlučený, že rezignoval i na místo druhého náhradníka. Repete se stalo kořistí maďarského závodníka Rolanda Benköa, jehož předcházela pověst favorita umocněná ještě obrovským mercedesem. Druhý protnul metu Zdeněk Holub, zatímco Michal Klein zůstal náhradníkem.

První série nepřinesla žádná překvapení na úkor favoritů. V úvodní jízdě triumfoval Václav Milík stylem start – cíl, když ho Roman Čejka nestihnul v zahajovací zatáčce. Stejně suverénně si vzápětí počínal Michael Hádek a díky jeho suverenitě debutoval Eduard Krčmář v juniorce ziskem dvou bodů.

Rozjížďka s číslem tři viděla skvělé počínání Pavla Pučka. Pražský závodník se dostal do čela už v úvodních metrech. Roland Benkö se za jeho zády propadnul nejen za Michala Dudka, který ho objel v zatáčce po startu, ale počátkem třetího okruhu se stal obětí také René Vidnera. Jako poslední rozehrál závod vítězstvím Jan Holub.

Zašmodrchaný uzel na čele průběžné klasifikace
Obhájce titulu rozšířil své bodové konto o další tři body hned po přestávce. Pakliže Rolanda Benköa předcházela pověst favorita, tady o ní okamžitě přišel. Druhé místo mu uzmul pravidelně se lepšící Zdeněk Vrba. Také Michael Hádek se chlubil primátem neporaženého závodníka také po druhé pětině. Pakliže Ondřej Veverka pomýšlel na jeho skalp, musel revidovat své ambice a hájit druhou příčku před stupňujícími se nájezdy Reného Vidnera.

V rozjížďce s číslem sedm dal Pavol Pučko opět rázně najevo, že se slánského závodu nechce jen zúčastnit. Rychle se dostal do čela a odrazil zničující nájezd Romana Čejky vedený vnějškem první zatáčky. Eduard Krčmář inkasoval bod, avšak prasklý zadní díl rámu přidělal starosti nejen jemu, ale také jeho otci. V depu museli připravit náhradní JRM, aby nakonec zpojízdnili ostřejší GM.

První z dnešních nečekaných výsledků nabídla rozjížďka s číslem osm. I když Václav Milík předvedl fantastický start, v první zatáčce se ujal vlády Michal Dudek. „Nestih‘ jsem ho do výjezdu,“ líčil pardubický závodník ztrátu jednoho bodu.

Jako druhý se z puncem neporazitelnosti loučil Pavol Pučko. V deváté jízdě se s ním Michael Hádek vůbec nepáral. Vystřihnul start jako z plochodrážní příčky, nekoukal ani napravo, ani nalevo a upaloval dopředu. když se v nájezdu do druhého kola ohlédl, pražský závodník byl bratru deset metrů za ním. „Jak má Pučkin GM, je rychlej‘ jak hovado,“ nešetřil Michael Hádek chválou na adresu Pavla Pučka. „Bylo to nakropený a nešlo to,“ viděl on jejich duel z druhé strany barikády. „Haďas jim dal flašku, že to na mě pokropěj‘ (smích). Z výjezdu se mi do zrychlilo, ale najednou tma!“

Situace na hrotu průběžné klasifikace se zamotávala víc a víc. Michal Dudek jednoznačně triumfoval v desáté jízdě. A hned na to si první letošní vítězství připsal Roman Čejka, když v úvodním oblouku minul Rolanda Benköa. „Čekal jsem, že bude lepší,“ vzkázal na jeho adresu slánský závodník. „Líp odstartoval, ale hnedka jsem ho dohnal a předjel.“

V rozjížďce s číslem dvanáct se Václav Milík přičinil, aby Michael Hádek osaměl na průběžném čele, aniž by musel na dráhu. Pardubičan rychle zareagoval na pohyb pásky, aby v první zatáčce zavřel Jana Holuba na vnitřní čáru. „Přehazoval jsem převod,“ popisoval obhájce titulu, co předcházelo jeho dnešní první prohře. „Něco jsem zkoušel a neodjel, klasickej‘ problém.“

Zato Václav Milík měl pádné důvody ke spokojenosti. „Dobře, že jezdím poslední jízdy, není to prochcaný,“ uvědomoval si výhodu svého startovního čísla čtyři. S osmi body byl po třech sériích společně s Pavlem Pučkem, Michalem Dudkem a Janem Holubem těsně za doposud neporaženým Michaelem Hádkem. „Dudu dostal rychlost po venku,“ vracel se ještě pardubický junior ke své jediné ztrátě. „Nestačil jsem ho vyvézt. Kdo je první, volí si stopu a on byl rychlej‘ jako sviňa. Teď by to chtělo Hada…“

Ani Michael Hádek nemá maximum
Čtvrtou sérii odstartovaly dvě diskvalifikace za najetí do pásky. Prvním postiženým se stal Stanislav Pouznar, druhým Ondřej Smetana. „Hrozně to táhne, hned jsem byl v pásce,“ vysvětloval. Pro další vývoj závodu a jeho výsledek v lepší polovině jeho výsledkové tabulky však byl více určující jednoznačný triumf Eduarda Krčmáře, který se vrátil zpět do sedla GM. A samozřejmě i duel Jana Holuba a Pavla Pučka v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Jihočech ve mšenské vestě se ukázal rychlejší hned od startu, zatímco nájezd Pavla Pučka se v úvodním oblouku minul účinkem. Patnáctá jízda se opakovala kvůli pádu náhradníka Michal Kleina ve druhé zatáčce a přinesla senzaci. Při obou startech se Zdeněk Vrba usadil před Romanem Čejkou. Tři body však nakonec inkasoval debutující Zdeněk Holub.

Schumelilo se to v posledním kole. Slánský závodník už od druhého okruhu nervózně pokukoval po motoru. Po vyloučení Michala Kleina zastupující Reného Vidnera kvůli jeho zadřenému pohonnému agregátu se však plouhal do cíle s jedinými ambicemi nenechat se předjet od rychlejších protivníků o kolo a urvat alespoň jediný bod.

„Spojka,“ odhalil zdroj svých patálií, když ve svém boxu předal motocykl starostlivě se tvářícímu Antonínu Polákovi. „Povolil se šroub na unašeči a když nefunguje spojka, motorka nejede.“ Drama patnácté jízdy však ještě nemělo skončit. V posledním výjezdu prasknul vedoucímu Zdeňku Vrbovi primární řetěz!

Rozjížďka s číslem šestnáct ovšem měla vyprodukovat drama zbrusu odlišného charakteru. Václav Milík toužil po skalpu Michaela Hádka. A vskutku, v první zatáčce se mu vnitřní stopou podařilo sebrat mu vedení. „Měl jsem mu dát větší loket, možná by klapnul,“ komentoval Michael Hádek situaci v první zatáčce se smíchem. „Ale ne, vážně, poved‘ se mu start a blbě se tady předjíždí.“

Poslední série měla rozhodnout o všem. Nicméně i borci aspirující na nižší příčky se v jejích úvodních jízdách činili. Ondřej Smetana připravil o vítězství Stanislava Pouznara, zatímco zklamaný René Vidner neviděl cíl vinou zasekávajícího se plynu. Roland Benkö ukončil své vystoupení tristně. Byl vyloučen za dvě minuty, když nestačil vyměnit kolo s neoznačenou pneumatikou, kterou si díky neznalosti pravidel nechal obout na svůj poslední start. A Eduard Krčmář o chvilku později triumfoval stylem start – cíl.

Dvacet jízd nestačilo
S mnohem větší netrpělivostí ovšem diváci očekávali poslední dvě rozjížďky. V té s číslem devatenáct Michael Hádek startující z dráhy těsně u mantinelu záhy zmizel Janu Holubovi a Michalu Dudkovi. Všichni napjatě očekávali dvacátou jízdu, v níž mělo rozmístění závodníků na stupních vítězů nabýt hmatatelnější obrysy.

Páska letěla nahoru stejně briskně jako Václav Milík dopředu. Leč v první zatáčce skončil poslední Ondřej Veverka na zemi. Blikala červená světla, ale postižený Pražan dostal ještě jednu šanci při repete. Po restartu to byl on, kdo ve svých rukou třímal nejdelší konec provazu.

„Mně se v opakovačce nemůže nikdy povýst start,“ posteskl si Václav Milík po závodě. Ale nyní měl před sebou všechny tři závody. Srdce lva mu však nedovolilo kapitulovat. Na konci úvodního okruhu jel už třetí a Zdeněk Vrba se musel dívat na jeho výfuk. Velká bitka zuřila i na čele. Na konci druhého kola vystřídal Pavol Pučko na čele Ondřeje Veverku.

Jemu však byl souzen ještě jeden propad. Ve druhé zatáčce třetího kola se kolem Pražana přehnal Václav Milík. Svým předjížděcím manévrem vyrovnal bodový zisk Pavla Pučka a Jana Holuba, zatímco Michael Hádek se už mohl těšit, jak zamává z nejvyššího stupně pódia.

„Snad už se koulí,“ filozofoval na téma možného titulu, který vzhledem ke svému datu narození může získat letos poprvé a zároveň naposledy v kariéře. Tok jeho myšlenek však přerušil příchod Pavla Pučka, který si do jeho boxu přišel vypůjčit pneumatiku pro nadcházející dodatkovou jízdu.

„Naštěstí byla sjetá, jinak bych ji nepůjčil,“ tropil si žerty. Avšak Pražan si na Michaela Hádka stěžovat rozhodně nemohl, nebo za jeho třináctibodovým ziskem stály i jeho rady.

Po startu rozjezdu se dopředu dostal Jan Holub. Václav Milík a Pavol Pučko mu viseli na deflektoru, avšak Pražan ve druhé zatáčce upadl. Sice se zvedl, avšak v té chvíli mu vidina sama sebe na stupních vítězů proletěla kolem očí do ztracena. Zato Václav Milík bojoval dál. Ve druhém kole v zatáčce u depa vedoucího Mšeňáka objel a stříbrný věnec mu mohl začít říkat pane.

Hlasy z depa
„Poradil jsem Michalovi Dudkovi a Pučkinovi a oni porazili Milíčka,“ pochlubil se Michael Hádek. „Akorát mně nikdo neporadí. Jsem spokojenej‘ jako želva a želva je spokojená jako teď já. Úplnej‘ mazec, čekal jsem, že budu vejš‘, ale zase až takhle?! Milíčkovi jsem měl dát větší loket, možná by klapnul (smích). Ale ne, vážně, poved‘ se mu start a blbě se tady předjíždělo.“

„Ztratil jsem, kde se to nedalo čekat,“ krčil rameny Václav Milík. „Nejdřív jsem nestih‘ Dudu do výjezdu. Na Pučkina jsem odlít, ale pak se tam někdo rozbil a mně se v opakovačce nemůže povést start. V rozjezdu jsem projebal start. Chtěl jsem to dát na venek, chytnul rychlost a šel ven s Pučkinem. Pak ten Holubín, ještě jsem ho předjel. Maximální radost. Druhý místo je lepší než třetí a první třeba vyjde příště, každej‘ den není posvícení.“

„Bedna sice byla, ale až třetí,“ říkal Jan Holub. „S Vencou jsem přehazoval převod, něco jsem zkoušel a neodjel. Klasickej‘ problém. S Hadem to samý, neodjel jsem. V rozjezdu jsem měl dobrej‘ start, ale pak jsem si to zkazil sám. Uvidíme, jak to půjde dál. Je třeba pravidelně sbírat body a když tohle bude nejhorší výsledek, vůbec by mně to nevadilo.“

„Dneska se mi to líbilo, všechno fungovalo,“ pochvaloval si Pavol Pučko. „Až s Haďasem to bylo nakropený a nešlo to. V další jízdě to bylo podobný. V poslední jízdě to šlo, ale v opakovačce jsem uknul lehce do Milíka a on mi to dal zpátky v tom rozjezdu. To je závodnický, ale příště ho uknu znova. Líp by se počítaly body za první místa, ale celý závody jsem si pěkně užil, bylo to dobrý. Bedna by byla lepší, ale co se dá dělat?!“

„Závody super, až na dvě jízdy,“ bilancoval Eduard Krčmář svůj debut. „Ve druhý jízdě mi prasknul zadeček. Druhá motorka nejela vůbec, hejbali jsme s předstihem, ale nejelo to stejně. Tu jednu jízdu jsem jel na Jawě a pak jsme dali dohromady zase GM. Po startu jsem tam byl, ale málem zboural nafukovačky. Deset punktů je dobrejch‘.“

„Jsem nasranej‘, nezastíral Michal Dudek. „Škoda posledních dvou jízd. Říkám mechanikům, že to moc točí, a zmenší předstih, ale nekoukli se na to, že se jede hned po úpravě. A Veverka mi pak dá! Ztracený ještě nic není, je to první závod. Kdyby se tenhle škrtal, bylo by to dobrý, ale znáš to, je to buď a nebo. Jednou se zadaří a jednou ne.“

„Už bych tu bednu měl konečně odpanit,“ zamýšlel se Roman Čejka nad skutečností, že mu vavřínové věnce stále unikají. „Technika taky dneska zklamala. V poslední jízdě jsem si ale za tu nulu moh‘ sám. Posral jsem start. Jinak to bylo v pohodě. Nevadí, jedeme dál. V tý předposlední jízdě byla škoda defektu. Zrovna v jízdě, kde jsem měl udělat nejvíc bodů.“

„Měl jsem problém s nastavením motorky,“ připouštěl Ondřej Veverka. „Dráha byla tvrdá a mydlila. Ve třetí jízdě jsem vyměnil motorku, bylo to dobrý, akorát ta poslední jízda byla tragická, komická a nevím co všechno. Nebylo to nejhorší, ale uvidíme. Musím zopakovat tu poslední jízdu a dotáhnout ji do konce.“

Kvalifikace:

  01 02 03
1. Dominik Hinner, Praha 1.    
2. Eduard Krčmář, Slaný   1.  
3. Roland Benkö, H   2. 1.
4. Zdeněk Holub, Praha X   2.
5. Michal Klein, Mšeno   3. 2.
6. Milan Čermák, Mšeno T   X

Hlavní závod:

1. Michael Hádek, Mšeno 3 3 3 2 3 14
2. Václav Milík, Pardubice 3 2 3 3 2 13+3
3. Jan Holub, Mšeno 3 3 2 3 2 13+2
4. Pavol Pučko, Praha 3 3 2 2 3 13+1
5. Eduard Krčmář, Slaný 2 1 1 3 3 10
6. Michal Dudek, Slaný 2 3 3 1 1 10
7. Roman Čejka, Slaný 2 2 3 1 0 8
8. Ondřej Veverka, Praha 2 2 1 2 1 8
9. Zdeněk Vrba, Praha 1 2 2 2 0 7
10. Zdeněk Holub, Praha 0 0 1 3 2 6
11. Ondřej Smetana, Praha 0 1 0 T 3 4
12. Roland Benkö, H 0 1 2 1 M 4
13. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 0 0 T 2 3
14. Jaroslav Hladký, Praha 1 ex 1 0 1 3
15. Dominik Hinner, Praha 0 0 0 1 1 2
16. René Vidner, Pardubice 1 1 0 – E 2
17. Michal Klein, Mšeno (res) 0 0 X 0 0

Poznámka: Milan Čermák odstoupil z postu druhého náhradníka, Jaroslav Hladký byl v rozjížďce s číslem sedm, kde skončil poslední, vyloučen za ztrátu deflektoru.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)