Archiv pro rubriku: MČR

První liga viditelně zesílila

Březolupy – 26. dubna
Formát první ligy, která začíná zítra odpoledne na březolupském ovále, zůstal nezměněn. Čtveřice stejných družstev jako loni se utkají v šestnácti rozjížďkách jednotlivců, které vyvrcholí finálovým duelem párů dvou nejlepších týmů. Manažeři zůstali rovněž u děr v sestavách a vesměs i silného náhradníka. Přesto však letošní první liga vypadá opticky jinak než její loňské vydání. A to nejen proto, že se do ní poprvé od roku 2002 vracejí cizinci.

Stejně jako extraliga se první liga otevřela cizincům po sametové revoluci roku 1990. Jenže na sklonku sezóny 2002 se Mšeno nečekaně přidalo na stranu Prahy a Pardubic a společně přehlasovaly Slaný a Plzeň, které se na kalendářní poradě postavily proti návrhu na uzavření soutěže pro zahraniční borce.

Zákaz vzhledem k přeborovému charakteru vydržel i po zániku první ligy po sezóně 2006 také u jejích náhrad v podobě soutěže tříčlenných družstev i společného přeboru jednotlivců a družstev a platí i po předloňské prvoligové renesanci dodnes. Úřadující juniorský mistr světa Dawid Kujawa v plzeňské vestě byl v září 2002 posledním cizincem v české první lize. Od té doby přes vlastnictví licence AČR neprojel vlak.

Ledy se prolomily až letos, kdy je první liga otevřena majitelům licence AČR a SMF. Impulsem se stala koalice Březolup se svým tradičním partnerem ze Žarnovice. Z motivů jejich spojenectví prozatím funguje ten ekonomický, protože slovenští mladíci prozatím jen trénují na své dráze. S ohledem na jejich nízký věk je na soupisce uveden jen Patrik Búri, avšak ten se svého ostrého závodního debutu zítra nedočká.

Vedle tradičních moravských opor Martina Málka a Martina Gavendy březolupskou vestu oblékne Rakušan Fritz Wallner a čtyřicátník Ján Mesiarik, jenž se po svém loňském comebacku dostal až do reprezentace.

Zbrojení je patrné také u ostatních týmů, z nichž jen pražská Markéta zůstala věrná své tradici dávat přednost svým juniorům. V akci se předvedou všichni čtyři, tedy Ondřej Smetana, Michal Škurla, Zdeněk Holub a Filip Hájek.

Pardubice budou stavět na Tomáši Suchánkovi, Jaroslavu Petrákovi, Hynkovi Štichauerovi, zatímco o čtvrté místo si při středečním přeboru řekl René Vidner. Mšenské barvy budou hájit Zdeněk Simota, Filip Šitera, Jan Holub a Stanislav Pouznar. Předpoklad atraktivního a dramatického závodu na březolupské návsi se tak zítra může stát realitou.

Startovní listina:

AK Březolupy: 1 Martin Málek, 2 neobsazeno, 3 Ján Mesiárik (SK), 4 Fritz Wallner (A – SMF), 17 Martin Gavenda
ZP Pardubice: 5 René Vidner, 6 Jaroslav Petrák, 7 Hynek Štichauer, 8 neobsazeno, 18 Tomáš Suchánek
Markéta Praha: 9 Ondřej Smetana, 10 Michal Škurla, 11 Zdeněk Holub, 12 Filip Hájek, 19 neobsazeno
Grepl PDK Mšeno: 13 Zdeněk Simota, 14 neobsazeno, 15 Jan Holub, 16 Stanislav Pouznar, 20 Filip Šitera

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Přímo nasazeným finalistům se přednost nedávala

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 24. dubna
Čtyřiadvacet závodníků přítomných na dnešním úvodním kole českého přeboru v Pardubicích nabídlo pohled na podstatnou část české jezdecké základny. Trojice finalistů mistrovství republiky to rozhodně neměla jednoduché a úlohu favorita splnil beze zbytku pouze Josef Franc, který triumfoval ve všech svých jízdách. Po dlouhém maratónu pětadvaceti jízd, kde se logicky nemohl střetnout každý s každým, na stupních vítězů skončili ještě Ronny Weis a Michael Hádek. Smolařem mítinku se stala Michaela Krupičková, které přišla hned o dva své motory a ani dvě druhá místa jí nestačila k přímému postupu do semifinále šampionátu jednotlivců. A také Zdeněk Růžička, který ve dvanácté jízdě ukázal výfuk Václavu Milíkovi, aby ovšem vzápětí na vzájemnou kolizi doplatil nejen diskvalifikací, ale bohužel i zlomenou klíční kostí.

Dva zadřené motory a zlomená klička na straně smolařů
Bráno ryze teoreticky, avšak přísně objektivním metrem, ještě po návratu z nástupu se každý z čtyřiadvaceti přítomných závodníků mohl nakrásně stát letošním mistrem republiky. Každý však měl k vysněné metě o poznání delší cestu.

Na jednu stranu tu byla trojice finalistů. Jak Václav Milík, tak Josef Franc a především Martin Málek toho v sedle plochodrážního motocyklu letos příliš neprožili. Přebor byl proto skvělým tréninkem v závodním tempu. Podobné motivy do Svítkova zavedly i pět borců, kteří v kvalifikačním pavouku českého šampionátu měli jasné semifinále.

Avšak pro zbývajících šestnáct závodníků šlo o existenční záležitost, protože vedle body do vlastního přeboru jim šlo především o jedno z jedenácti příček v českém semifinále. Nepřízeň osudu z minulých let přitom do této role stylizovala rovněž jezdce, o nichž bychom nepředpokládali nutnost bojovat z nejnižšího kvalifikačního patra. Nejkřiklavějším příkladem byli Hynek Štichauer, Jan Holub či Jaroslav Petrák.

Umístit se na jednom z jedenácti postupových míst za daných okolností nepředstavovalo vysoko posazenou laku. A vskutku všechna očekávání se splnila s výjimkou dvou plochodrážníků, v jejichž případě ovšem své slovo řekla i paní smůla.

Rozjížďka s číslem pět přinesla vzrušení ještě před svým startem. Stanislav Pouznar, který si v koutku svítkovského depa připravoval motocykl opět úplně sám, si cestou na rošt zapomněl brýle. Na nedostatek ho upozornil až startmaršál Jaroslav Kocek a s chybějící součástí závodnické výstroje přiběhl Michal Klein.

Mezitím Josef Franc objel kolečko, ale jeho vítězné tažení vzápětí zastavila červená světla blikající na znamení letmého startu. Teprve potom mohl vyrazit za prvním ze svých dnešních vítězství. Za jeho zády Michaela Krupičková hájila druhé místo před Stanislavem Pouznarem, jehož záhy vystřídal David Štěrovský. Jenže když dívka v zeleném zastavila kvůli defektu, nedokázal už zabránit kolizi.

„Ona zadře motor, já ji trefím a jsem vyloučenej‘,“ nemohl se smířit se rozsvíceným bílým vylučovacím světlem, které svou barvou odpovídalo jeho povlaku. „Co jsem s tím měl dělat?!“ V repete Michaela Krupičková skončila druhá, ale osud jejího druhého motocyklu se naplnil hned v sedmé jízdě.

Divišovská závodnice ji dokončila jako druhá, ale v cíli se opět musela sklánět ke svému pohonnému agregátu. „Rána jako sviňa,“ svěřovala se. „V první jízdě jsem si myslela, že je to řetěz, ale zadřelo se to na pístu. To jsou Pardubice. Když si tady nenabiju hubu, zadřu dva motory.“

Na další pokračování nemohla mít ani pomyšlení. A samozřejmě ani na rozjezd, v němž měla změřit své síly s Lubošem Velinským a Jaromírem Otrubou, kteří v průběhu večera její úvodní čtyři body vyrovnali. V libereckém semifinále na ni zbyla pouze nevděčná úloha náhradníka.

Zatímco si v potemnělém depu Jaromír Otruba a Luboš Velinský losovali umístění, Zdeněk Růžička dlel v péči lékařů pardubické nemocnice. Po dvou startech měl na svém kontě dva body, ale v rozjížďce s číslem dvanáct dal jasně najevo, že pověsti o jeho lepšící se formě nikterak nelhaly. K velkému šoku všech přítomných z úvodního oblouku vyjel první Stanislav Pouznar sledovaný Zdeňkem Růžičkou. Václav Milík byl za nimi, avšak s porážkou od mšenských mladíků se nechtěl smířit, by své ostré GM nechal doma.

V nájezdu do druhého kola se posunul před Zdeňka Růžičku. Avšak ten se v následující zatáčce pokusil o odvetu. „Chtěl jsem ho přibrzdit,“ líčil pardubický junior. „Ale on jak to nemá v ruce, to do mě poslal.“ Zatímco Václav Milík záhy vyskočil na nohy, Zdeněk Růžička se zlomenou klíční kostí skončil nejprve v sanitce a posléze i v nemocnici.

Pouze Josef Franc tančil sólo
Ale ani favorité to dnes ve Svítkově neměli jednoduché. Václav Milík sice repete rozjížďky s číslem dvanáct vyhrál, ale vedle hladkého sóla ve druhé jízdě měl za sebou i bodový výpadek z jízdy s číslem sedm. Jezdil v ní třetí za vedoucím Hynkem Štichauerem a Michaelou Krupičkovou, avšak ve třetím kole zůstal stát. „Zadřel jsem jako bejk‘,“ hlásil ve svém depu.

Martin Málek se na úvod blýsknul dramatickým duelem s Ronny Weisem. Saský závodník jel dnes také první závod na škváře stejně jako on. A start mu vyšel lépe, jenže březolupský borec se nehodlal jen tak vzdát. Rozhodující moment přišel ve druhé zatáčce.

Martin Málek v jejím výjezdu útočil z vnější strany a posunul se dopředu. Souboji však nebyl ještě ani zdaleka konec, jelikož Ronny Weis atakoval vedoucí příčku až k šachovnicové vlajce. Martin Málek své vítězství už nezopakoval, věnoval se hlavně testování a nakonec skončil třináctý.

Nicméně na umístění z dnešního závodu je nutno nahlížet jinou optikou než při běžném individuálním klání. A to nejen kvůli různě namíchaným kartám s ambicemi jednotlivých účastníků, ale i rozpisu. Navzdory pětadvaceti rozjížďkám není možné, aby se takové kvantum závodníků potkalo na dráze každý s každým. Proto bylo důležité, s kým se kdo setkal na roštu.

A právě Martin Málek figuroval v nabité rozjížďce s číslem dvaadvacet. Josef Franc, Václav Milík a Jan Holub mu ujeli a on za sebou nechal pouze Michala Škurlu. Nakonec skončil devátý. A že čtyři body za vítězství nemusí být katalyzátorem skoku ve výsledkové listině, by mohl dosvědčit i Daniel Hádek. Ten dokonce v šestnácté jízdě odvedl Martina Málka, ale na pozadí zaplněných boxů jeho třináct bodů stačilo na jedenácté místo. A co potom případ Zdeňka Holuba?

Pražan vítězil jako na běžícím pásu, aby jeho vítěznou sérii utnul až Josef Franc v rozjížďce s číslem čtrnáct. Přitom mu jeho mladší klubový kolega ukazoval záda celá dvě kola. Až v nájezdu do třetího okruhu dokázal Josef Franc najít cestu do čela. „Byl jsem vyjančenej‘, že byl Pepe za mnou,“ omlouval se.

Avšak o tři rozjížďky později mohl litovat mnohem více než jen nepovedeného startu, protože ve třetím kole zůstal stát s vyprázdněnou metylovou nádrží. I když poslední jízdu vyhrál, skončil šestý se stejným počtem bodů jako René Vidner. Pardubický junior na domácí dráze exceloval, aby se lepším umístěním z jeho týmových paráků mohl chlubit pouze Hynek Štichauer. Ten ovšem po závodech vyzdvihoval, že jeho motivaci určovala především vidina postupu do semifinále.

Na nejvyšším stupínku nakonec stanul Josef Franc. Po hladkých vítězstvím v páté a šesté jízdě se porval o vítězství se Zdeňkem Holubem, o čemž již tady byla řeč. Byla to největší překážka na triumfální dráze, jelikož své dva poslední starty dokázal proměnit v další brilantní ukázky své dominance.

Ronny Weis dokonale profitoval z příznivé konstelace svého startovního čísla, které ho uchránilo od střetů s většinou es. A po Martinu Málkovi jeho skalp získal už jenom Jan Holub, který po skvělém startu dokázal udržet útočícího Němce na uzdě. Přesto se však Ronny Weis vyhoupnul na druhou příčku pódia.

Jan Holub nakonec o stupně vítězů přišel o jediný bod, o nějž se ukázal lepší Michael Hádek. Mohl přitom hovořit o štěstí. Nejenže ve čtyřiadvacáté jízdě nepustil ke slovu Jaroslava Petráka, ale navíc pod šachovnicovou vlajkou projížděl po prázdné zadní pneumatice.

Hlasy z depa
„Zkoušel jsem různý varianty nastavení motorky a motorů,“ svěřoval se Josef Franc. „Beru jakejkoliv trénink a závod. Na extraligu se to tady, doufám, zúročí. Potřeboval jsem se už konečně svýzt taky jinde než v Praze. Teď jedeme s Vencou mistrovství Evropy dvojic, jsme pěknej‘ tým. Doufám, že to tam dopadne.“

„Byl to velmi dobrý závod,“ netajil se Ronny Weis spokojeností. „Pardubice je podobná dráha jako Míšeň. Ta měří 379 metrů a tady je to skoro to samé. Byl to můj první závod v tomto roce, v semifinále už jsem tak jako tak, ale z pódia mám radost.“

„Dráha mi sedla čím dál tím víc,“ pochlubil se Michael Hádek. „V posledním vinglu jsem probrousil gumu, takže peklo. Trénink to byl suprovej‘, líbilo se mi to až na tu dráhu. Zazávodil jsem si, starty mi vycházely, motor jel.“

„O něco lepší než včera,“ odpovídal Jan Holub na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Ale snad se to vrátí…“

„Byly to závody,“ říkal Hynek Štichauer. „Nezatrénoval jsem si. Pan rozhodčí si myslí, že může odrazovat dost lidí, že mě vyloučí za červený světlo. Má se jezdit fair-play, kdybych jel ostrý kolo, neřeknu. Dráha byla moc tvrdá a já jel hlavně na postup.“

„Dobrý, až na ten defekt,“ bilancoval Zdeněk Holub. „Došel mi metyl, netuším, jak se to stalo. Jinak to jezdilo dobře. Škoda, že mě předjel Pepe. Byl jsem vyjančenej‘ z toho, že byl za mnou a předjel mě. Mohla bejt‘ bedna, ale uvidím v semifinále, Liberec mám docela rád.“

„Dneska dobrý,“ liboval si René Vidner. „Mrzlo mě, že jsem tu jednu jízdu ještě nevyhrál. Ale měl jsem v prdeli kolo, neměl jsem už hranu. Aspoň, že to dopadlo takhle, těším se na Březolupy.“

„Bral jsem to volně a tréninkově,“ připouštěl Václav Milík. „Jel jsem jawky. Lepší motor jsem zadřel a ten druhej‘ extra nejel. Kdyby nebyl pád, bylo by to super. Předjížděl jsem Zdeňka Růžičku. Chtěl jsem ho přibrzdit, ale jak to on nemá v ruce, poslal to do mě. Ale teď je hlavní Miskolc.“

1. Josef Franc, Praha 4 4 4 4 4 20
2. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 3 4 3 4 4 18
3. Michael Hádek, Mšeno 4 3 4 2 4 17
4. Jan Holub, Mšeno 2 4 4 4 2 16*
5. Hynek Štichauer, Pardubice 3 4 2 3 4 16*
6. Zdeněk Holub, Praha 4 4 3 E 4 15
7. René Vidner, Pardubice 3 3 4 3 2 15*
8. Václav Milík, Pardubice 4 E 4 3 3 14
9. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 3 2 4 3 13* (los)
10. Daniel Hádek, Mšeno 2 3 1 4 3 13*(los)
11. Martin Málek, Březolupy 4 2 3 3 1 13 (los)
12. Michal Klein, Mšeno 2 3 2 2 2 11*
13. Michal Škurla, Praha 3 2 3 2 0 10
14. Ondřej Smetana, Praha 1 2 1 3 3 10
15. Stanislav Pouznar, Mšeno 3 – 3 1 – 7*
16. Tomáš Jůza, Pardubice 0 2 1 2 2 7*
17. David Štěrovský, Pardubice X 0 0 2 3 5*
18. Luboš Velínský, Pardubice 2 1 0 1 E 4* (los)
19. Jaromír Otruba, Pardubice 0 – 1 1 2 4* (los)
20. Michaela Krupičková, Divišov 2 2 – – – 4
21. Karel Kadlec, Kadlec 0 1 2 0 0 3
22. Filip Hájek, Praha 0 0 2 0 1 3
23. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 1 E – 1 1 3
24. Zdeněk Růžička, Mšeno 1 1 X – – 2

Poznámka: závod plnil také úlohu kvalifikace do semifinále mistrovství republiky jednotlivců v Liberci pro závodníky, kteří nebyli přímo nasazeni – jedenáct postupových míst je označeno hvězdičkou. O poslední dvě se měl konat rozjezd mezi Lubošem Velinským, Jaromírem Otrubou a Michaelou Krupičkovou, která na něj ovšem musela z technických důvodů rezignovat.

Průběžné pořadí seriálu:

  PCE TOT
  24.4.  
1. Josef Franc, Praha 25 25
2. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) 22 22
3. Michael Hádek, Mšeno 18 18
4. Jan Holub, Mšeno 16 16
5. Hynek Štichauer, Pardubice 14 14
6. Zdeněk Holub, Praha 12 12
7. René Vidner, Pardubice 10 10
8. Václav Milík, Pardubice 8 8
9. Jaroslav Petrák, Pardubice 6 7
10. Daniel Hádek, Mšeno 5 6
11. Martin Málek, Březolupy 7 5
12. Michal Klein, Mšeno 4 4
13. Michal Škurla, Praha 3 3
14. Ondřej Smetana, Praha 2 2
15. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 1
NC Tomáš Jůza, Pardubice 0 0
NC David Štěrovský, Pardubice 0 0
NC Michaela Krupičková, Divišov 0 0
NC Luboš Velínský, Pardubice 0 0
NC Jaromír Otruba, Pardubice 0 0
NC Karel Kadlec, Kadlec 0 0
NC Filip Hájek, Praha 0 0
NC Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 0 0
NC Zdeněk Růžička, Mšeno 0 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Na rekord je zaděláno

Pardubice – 24. dubna
Mezi účastníky večerního přeboru jednotlivců v Pardubicích nebude chybět ani Martin Málek. Březolupský závodník se přihlásil původně jen podmínečně. Nicméně své technické trable vyřešil a už včera dopoledne se telefonicky ozval Petru Moravcovi a svůj start potvrdil. Se čtyřiadvaceti závodníky na startu půjde nejen o absolutní rekord přeboru, nicméně pro obdobu tak početně obsazeného mítinku za účasti pouze domácích závodníků bychom se museli vrátit na konec osmdesátých let. Tehdy se v Pardubicích konaly závody O pohár velitele leteckého svazu, pro něž byl adaptován rozpis legendární Zlaté přilby.

Foto: Wojta Zavřel

Svítkovské depo bude praskat ve švech

Česká plochodrážní ročenka 2013 v přímém prodeji na stadiónu

Pardubice – 23. dubna
Přebor jednotlivců se rozhodně netěší předním příčkám hitparád pořadatelů. To je ovšem v dokonalém rozporu s jezdeckým zájmem o jeho zítřejší kolo v pardubickém Svítkově. Vedle bodů do vlastního přeboru půjde především o jedenáct volných míst v libereckém semifinále mistrovství republiky jednotlivců. A v neposlední zájem jezdeckou poptávku zvyšuje i prostý fakt, že díky dlouhé zimě toho čeští plochodrážníci letos ještě příliš nenajezdili.

Svůj výtisk si do své knihovny můžete objednat i pro dodání poštou za Kč 50,- navíc proti přímému prodeji

Pořadatelům se přihlásilo celkem třiadvacet závodníků. Čtyřiadvacátým je Martin Málek, jehož definitivní ano prozatím brzdí problémy s technikou. Pakliže by se ovšem ve svítkovských boxech nakonec objevil také on, přebor by zaznamenal absolutní jezdecký rekord. Ten dosavadní vznikl na čarodějnice před třemi lety, kdy technickou přejímkou prošlo třiadvacet borců.

Pro závod je připraven doslova maratónský rozpis na pětadvacet rozjížděk. Na startu každé z nich stane pět závodníků, kteří si budou rozdělovat body dle klíče 4 – 3 – 2 – 1 – 0.

Letošní přebor se skládá z pěti podniků, přičemž do závěrečné klasifikace se počítají tři z nich. A tak se vyhlášení přeborníka rozhodně nedočkáme dříve než v srpnu v Liberci, v září ve Svitavách či dokonce počátkem října ve slovenské Žarnovici.

Zítřejší mítink však přesto bude jedinečný tím, že supluje úlohu čtvrtfinále mistrovství republiky jednotlivců. Do semifinále bylo přímo nasazeno deset závodníků, z nichž však Ondřej Veverka musel pověsit závodnickou kombinézu na hřebík. K mání bude tím pádem jedenáct volných míst, která si mezi sebou rozdělí závodníci dle svého pořadí.

Startovní listina s působením závodníků v MR jednotlivců 2013:

  bojuje nasazen nasazen
  o postup do SMF do finále
1 Tomáš Jůza, Pardubice X    
2 Václav Milík, Pardubice     X
3 Jaromír Otruba, Pardubice X    
4 Jaroslav Petrák, Pardubice X    
5 David Štěrovský, Pardubice X    
6 Hynek Štichauer, Pardubice X    
7 René Vidner, Pardubice X    
8 Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) X    
9 Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)   X  
10 Josef Franc, Praha     X
11 Zdeněk Holub, Praha   X  
12 Ondřej Smetana, Praha   X  
13 Michal Škurla, Praha   X  
14 Filip Hájek, Praha X    
15 Michaela Krupičková, Divišov X    
16 Jan Holub, Plzeň X    
17 Daniel Hádek, Plzeň X    
18 Michael Hádek, Plzeň   X  
19 Michal Klein, Mšeno X    
20 Stanislav Pouznar, Mšeno X    
21 Zdeněk Růžička, Mšeno X    
22 Karel Kadlec, Kadlec X    
23 Luboš Velinský, Pardubice X    
24 Martin Málek, Březolupy?     X
25 neobsazeno      
 
Další nasazení semifinalisté:      
Roman Čejka, Slaný   X  
Zdeněk Simota, Plzeň   X  
Michal Dudek, Slaný   X  
Eduard Krčmář, Slaný   X  
 
Další nasazení finalisté:      
Lukáš Dryml, Pardubice     X
Matěj Kůs, Praha     X
Tomáš Suchánek, Pardubice     X
Filip Šitera, Mšeno     X
Martin Gavenda, Praha     X
Aleš Dryml, Pardubice     X

Poznámka: dalším přímo nasazeným semifinalistou měl být Ondřej Veverka, který zanechal aktivní kariéry; start Martina Málka v zítřejším závodě bude potvrzen dodatečně

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Markéta se po pěti letech opět vyhoupla na koně

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 13. dubna
První díl šampionátu juniorských družstev začal pro Slaný naprosto rutinním způsobem. Eduard Krčmář s Romanem Čejkou v rozjížďce s číslem jedna odvedli mšenské Stanislava Pouznara a Zdeňka Růžičku. Avšak ve třetí jízdě přišla pohroma. Eduard Krčmář se v duelu s Pražany octil na zemi a první zprávy o zlomené klíční kosti se naneštěstí v nemocnici potvrdily. Nicméně Roman Čejka s Michalem Průchou nesložili zbraně a o vítězství se prali až do poslední jízdy. Jenže Pražané při svém návratu do soutěže dali jasně najevo, že konečně po pěti letech mohou opět pomýšlet na nejvyšší mety. Po čtrnácti rozjížďkách bylo jejich skóre rovno slánským bodům a Zdeněk Holub v rozjezdu proti Romanu Čejkovi nezaváhal. Doprovodné klání stopětadvacítek poprvé v kariéře vyhrál Filip Hájek.

Slaný vede i při zranění jednoho ze svých es
Po odhlášení dvojtýmu DaK Moto, jehož jezdecký kádr se prakticky přes noc rozpadl doslova na prach. Z možných alternativních řešení vzniklo to nejschůdnější. Z jezdeckých přebytků ostatních družstev vznikl volný tým, který pobírá body nejen do závodů, ale i průběžné klasifikace celého šampionátu. Dnes se v něm objevil pražský Filip Hájek a pardubičtí David Štěrovský a René Vidner, zatímco Michaela Krupičková si oblékla vestu s bílým pardubickým koníkem.

Hned v rozjížďce s číslem dvě svedla bratrovražedný duel s Davidem Štěrovským, který bedlivě sledoval Lubomír Vozár, jelikož právě řešil otázku personálního obsazení pro úterní výjezd na pražskou Markétu. Zatímco Václav Milík i v sedle rezervního JRM mířil k triumfu od startu až do cíle, dívka v zeleném mu dokonale kryla záda. Davidu Štěrovskému se až v posledním oblouku podařilo po vnitřní straně proniknout na druhou příčku.

Michaela Krupičková však nemohla tušit, že právě podala nejsrdnatější výkon dnešního odpoledne a její bod už nedostane žádné sourozence. Na čele se hřál Slaný, by se mu smůla rozhodně nevyhýbala. Úvodní triumf Eduarda Krčmáře a Romana Čejky nad mšenskými Stanislavem Pouznarem a Zdeňkem Růžičkou, nebyl ani zdaleka neočekávaný.

Třetí jízda se ale proměnila v pohromu. Nevině vyhlížející pád Eduarda Krčmáře měla fatální následky v podobě fraktury klíční kosti. „Suchý, tvrdý, nevyšlo to,“ líčil slánský závodník, sotva se vrátil ze slánské nemocnice. „Klička je zlomená, mám to hnutý o tři cenáky. Uvidíme, jak to bude, chtěl bych za měsíc už zase závodit.“

Při repete, kdy zraněné domácí eso zastoupil Michal Průcha, se slánské záležitosti ujal Roman Čejka. Ani na okamžik nedal vzniknout pochybnostem, kdo bude na ovále pánem. Zdeněk Holub s Michalem Škurlou se museli smiřovat s úlohou vagónků ve vláčku, jehož byl Roman Čejka mašinfírou.

Navlas stejnou roli Pražanům přichystal i Václav Milík, jednoznačně triumfující v páté jízdě, když Michaela Krupičková upadla v poslední zatáčce vinou poruchy spojky. Vzápětí se Roman Čejka vypořádal s Pardubičany z volného týmu, přičemž Michal Průcha dodal poslední volný bod.

„Je to na mě,“ uvědomoval si Roman Čejka, že se zodpovědnost za slánský výsledek přesunula především na jeho bedra. „Je to těžký bez Edy. Stalo se, co se stalo, ale jdeme do toho!“ Slaný po třech startech měl na kontě dvanáct bodů, jimž se ani Praha, ani Pardubice prozatím nedokázaly přiblížit ani náhodou.

Rozhodující zlatá pražská tečka
Třetí výjezd pardubického družstva na slánský ovál v rozjížďce s číslem sedm skončil remízou. Václav Milík spěl za dalším triumfem, avšak Daniel Hádek a Stanislav Pouznar vystavěli nepřekonatelnou hráz pro Michaelu Krupičkovu. Na pardubických devět bodů se v osmé jízdě dotáhli Pražané.

„Dali jsme novou gumu,“ svěřoval se Radek Smetana při vyprovázení svého syna Ondřeje vstříc duelu s volným týmem. Zato jeho parák Zdeněk Holub měl problémy a musel se kvůli upadlému krytu primárního řetězu vracet pro druhý motocykl. Přesto dokázal dominovat od startu až do cíle, když David Štěrovský a René Vidner nedali šanci Ondřeji Smetanovi ani náznak šance.

Přesto ovšem slánský náskok roztál během dvou posledních rozjížděk základního rozpisu. V deváté jízdě Václav Milík odvedl Romana Čejku, který se navzdory veškeré své snaze musel smiřovat s první dnešní porážkou. Michal Průcha dokázal udržet na uzdě Michaelu Krupičkovou a jeho bod ponechal Slaný na čele i před čtveřicí prolínacích rozjížděk. Zdeněk Holub s Michalem Škurlou si totiž v rozjížďce s číslem deset pohráli s Danielem Hádkem a Zdeňkem Růžičkou jako kočka s myší.

Praha dýchala Slanému na záda, ale záhy dokázala jít ještě dále. Duel domácích s Pardubicemi skončil remízou, když Václav Milík znovu odvedl Romana Čejku. Zdeněk Holub se však ob jednu jízdu stal přemožitelem pardubického fenoména. A po vylétnutí pásky byl před Václavem Milíkem ještě Michal Škurla.

Pardubičan ale zaútočil spodem druhé zatáčky ve druhém okruhu, aby protáhl nájezd do dalšího oblouku a pronikl na druhé místo. „Holubín odstartoval,“ líčil Václav Milík po návratu do depa. „Dráha nebyla závodivá, byl tam a už s tím nešlo nic dělat. Aspoň, že jsem stihnul Škurliče.“

Před vzájemných duelem obou nejlepších družstev v rozjížďce s číslem čtrnáct měli jak Slaný, tak Praha po osmnácti bodech. Nerozhodný stav měl zůstat i po čtyřech okruzích, během nichž nepustil Roman Čejka vedení ani na okamžik Michalu Škurlovi či Zdeňku Holubovi. Ke slovu se musel dostat rozjezd, v němž ovšem Zdeněk Holub hrál první housle už s vylétnutím pásky.

Sólo jediného muže
Juniorská družstva byla tradičně doprovázena mistrovskými stopětadvacítkami. Očekávaný duel mezi Kryštofem Rybářem a Romanem Mádym se však nekonal. Proti se postavil Filip Hájek, který pojal předsevzetí, že se králem závodu stane on sám.

Hned rozjížďku s číslem jedna ovládl stylem start – cíl, když mezi ním a Romanem Mádym projel cílem ještě Mike Jacopetti. Kryštof Rybář neměl potíže ve druhé jízdě, kde si Josef Novák musel pro poslední bod, dojít po svých. Leč ve čtvrté jízdě jen mohl sledovat, kterak Filip Hájek míří k dalšímu vítězství před Mike Jacopettim.

V rozjížďce s číslem tři sebral Roman Mády na poslední chvíli vítězství Josefu Novákovi, avšak ob jednu rozjížďku později mohl jen sekundovat Filipu Hájkovi. Kryštofa Rybáře vzápětí ve druhé zatáčce poměrně drze podjel Mike Jacopetti, avšak divišovský Severočech se stal jediným, komu bylo dnes souzeno přistřihnout křidélka Filipu Hájkovi.

Stačil mu k tomu start, po němž ho už Pražan nedohnal. Zatímco Filip Hájek, který už nechal pětistovku stát ve svém boxu, mohl slavit vítězství, Kryštof Rybář napjatě očekával výsledek osmé jízdy opakované kvůli pádu Josefa Nováka. Opanoval ji Mike Jacopetti, který tak skončil celkově druhý, zatímco Roman Mády skončil těsně pod třetím stupínkem Kryštofa Rybáře.

Hlasy z depa
„O vítězství jsme se postarali všichni,“ říkal Zdeněk Holub. „Vynahradil jsem si včerejšek, kdy mi to nešlo tak jako dneska. Dráha byla nádherná, nebylo to jako včera. Dvakrát mě překonal Čejen, ale v rozjezdu jsem mu to oplatil. Praha se vrátila nahoru a doufám, že tam už zůstane.“

„Nemoh‘ jsem doladit motorku, ale v posledních jízdách to už bylo dobrý,“ svěřoval se Michal Škurla. „Bylo jasný už před závodem, že vyhrajem‘, jinak bychom sem ani nejeli. Byly nervy, hlavně když byl rozjezd. Ale dali jsme to a dopadlo to výborně.“

„Škoda, že se Eda zmáknul,“ litoval Roman Čejka. „Jinak jsme vyhráli s velkým náskokem. Nevyšlo to, i když jsme se snažili, až to došlo do rozjezdu, kde jsme si losovali. Přál jsem si vnitřek, nevyšlo to a ze žlutý jsem neodfrk‘ jako Holubín. Byl jsem rychlejší, ale na hrozně ojetý hraně jsem ho nepředjel. Boj vyhráli, ale válku ještě ne!“

„Všechno super,“ nevycházel Václav Milík ze skvělé nálady, by na rozdíl od včerejška nestál na nejvyšším stupni pódia. „Po včerejšku jsem měnil motor. Dal jsem tam jawku. Startovala, ale měl jsem problém předjet Michala Škurlu a Zdeňka Holuba jsem už nestih‘.“

„Dneska nic moc,“ krčil Daniel Hádek rameny. „Nešly mi starty. Na tuto jsem odcházel. Včera dobrý, předtím jsem na tom seděl jenom jednou. Dal jsem si za úkol bejt‘ do pátýho místa, ale šestý je taky dobrý. Dneska to bylo na nic. Ze suchýho prostě neodstartuju. To se všechno ale zlepší.“

1. Markéta Praha     21
Ondřej Smetana – 1 0 –   1(1)
Zdeněk Holub 2 – 3 3 3 1 12(1)+3
Michal Škurla 1 2 – 2 1 2 8(2)
 
2. AK Slaný     21
Eduard Krčmář 3 F/R – –   3
Roman Čejka 2 3 3 2 2 3 15(1)+2
Michal Průcha 0 1 – 1 1 0 3(2)
 
3. ZP Pardubice     18
Václav Milík 3 3 3 3 3 2 17
Michaela Krupičková 1 F 0 0 0 F 1
 
4. volný tým     12
David Štěrovský 2 1 E 2 1 6
Filip Hájek 0 0 – –   0
René Vidner – – 2 1 3 6(1)
 
5. Grepl PDK Mšeno     12
Stanislav Pouznar 1 2 1 –   4(2)
Zdeněk Růžička 0 – – 0 F 0
Daniel Hádek – 3 2 1 2 8

Poznámka: o umístění na čtvrtém a pátém místě rozhodl los

Průběžná tabulka:

  malé body velké body
1. Praha 21 5
2. Slaný 21 4
3. Pardubice 18 3
4. volný tým 12 2
5. Mšeno 12 1

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Filip Hájek, Praha 3 3 3 2 11
2. Mike Jacopetti, A 2 2 3 3 10
3. Kryštof Rybář, Divišov 3 1 2 3 9
4. Roman Mády, Plzeň 1 3 2 2 8
5. Josef Novák, Pardubice 1 2 1 X 4
6. Dušan Hlaváček, Pardubice 2 0 E 1 3
7. Celina Liebmann, D 0 1 R – 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Václav Milík uchvátil slánské území

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 12. dubna
Po celonočních deštích se během dopoledne vytvořil telefonický most, jehož druhý pilíř byl opřený ve středočeském královském městě. Jedinou otázkou, bylo, zda se vůbec pojede. Z opačné strany se ozývaly pozitivní zprávy, a by dešová voda byla na dráze znát, ouvertuře české juniorky už nestálo nic v cestě. Na nejlepší cestu v seriálu vykročil Václav Milík, jenž nenašel ani jednoho přemožitele. O jeho společnících na pódiu rozhodla víceméně už rozjížďka s číslem tři, v níž Roman Čejka odvedl úřadujícího mistra Eduarda Krčmáře.

Odstartuj a zmiz z dohledu pronásledovatelů
Zkraje týdne konečně zavonělo jaro a slánský stadión se ve středu dočkal konečně prvního tréninku. Jenže na perimetru pořadatelů se objevil důvěrně známý nepřítel. D隝 zkrápěl středočeské město s drobnými přestávkami celou noc, avšak dopoledne už mohl klubový šéf Petr Křikava rozesílat na všechny strany pozitivní zprávy.

Na obloze sice stále strašily mraky všech možných šedivých odstínů, avšak trhlinami mezi nimi se draly zlatavé sluneční paprsky. Kobercový nálet dešových kapek zanechal nejvýraznější dílo zkázy na stavu dráhy. Depem se unisono nesly poznámky, jak je její povrch těžký, a jak velkou důležitost mají povedené starty.

Pádný důkaz o tom podal nejdříve Daniel Hádek, když se po vylétnutí pásky dostal do čela rozjížďky s číslem jedna. Zdeněk Holub si před závodem maloval útok na pódium, jenže za daného stavu se musel smiřovat s porážkou. Vzápětí Václav Milík odstartoval na Ondřeje Smetanu, jemuž se vrátila bolest do ruky zlomené předloni v říjnu.

U startovního roštu přitom stanuli sami dva. Sedmička v programu zívala prázdnotou už od okamžiku zveřejnění startovní listiny a nikdo ji nedokázal zaplnit žádným zahraničním závodníkem. Nakonec jsme si však museli škrtat také šestku, jež byla původně určena pro Dominika Hinnera. Pražský junior si během čtvrtečního tréninku na Markétě spojil dohromady řadu faktorů a rozhodl se pro konec aktivní závodnické kariéry.

Ve stejném nepředjížděcím duchu pokračoval závod i nadále, aby ve třetí jízdě vyprodukoval jedno ze svých největších překvapení. Roman Čejka dokonale vystihl moment startu a od té doby vodil za sebou Eduarda Krčmáře.

„O tréninku to ještě jakžtakž šlo, ale teď byla dráha úplně jiná,“ svěřoval se obhájce titulu, zatímco se smiřoval s úvodní porážkou. Na ovále mezitím úřadoval Michal Škurla, když pronikl do čela před Davida Štěrovského. Za jejich zády se Stanislav Pouznar postaral o primát. V první zatáčce objel Michala Průchu a stal se prvním borcem dnešního odpoledne, který dokázal úspěšně předjet svého soka.

Michal Škurla byl shodou okolností tím druhým. V rozjížďce s číslem sedm v úvodním oblouku předčil Daniela Hádka. Svým manévrem v konečném důsledku srovnal krok s Václavem Milíkem na hrotu průběžné klasifikace. Pardubický junior totiž v páté jízdě připravil o punc neporazitelnosti Romana Čejku, přičemž úhelným kamenem jeho triumfu se pochopitelně stal start.

Václav Milík a Ondřej Smetana jedinými výjimkami
V osmé jízdě triumfoval Eduard Krčmář stylem start – cíl, což se v páté jízdě podařilo rovněž Zdeňku Holubovi. S pěti body dýchali na záda vedoucí dvojici nejen oni, ale také Daniel Hádek a Roman Čejka. Leč mítink měl teprve dospět svému vyvrcholení, které ovšem v částečné podobě nabídla už rozjížďka s číslem deset.

Úřadující vicemistr měl prozatím na obhájce titulu k dobru jeden bod, avšak Eduard Krčmář rozhodně neplánoval nic menšího, než srovnat krok. Ovšem podobnými aspiracemi nešetřili ani Zdeněk Holub a Michal Škurla, jenž nehodlali zůstat pouze pasivními svědky jejich duelu.

Po vylétnutí pásky se na čele usadil Eduard Krčmář. Za zády měl Zdeňka Holuba, který chvíli hájil druhé místo před dotírajícím Václavem Milíkem, avšak podlehl mu ještě během úvodního okruhu. Se ztrátou se nehodlal smířit, jenže v první zatáčce druhého kola upadl. Sice se vrátil bleskově zpátky do sedla, leč poslední bod už byl definitivně v majetku Michala Škurly.

Václav Milík ještě nepokládal výsledek desáté jízdy za uzavřený. Ve třetím kole se v první zatáčce po vnější straně jen mihnul okolo Eduarda Krčmáře. V následujícím oblouku se mu stroj vzepjal na zadní, avšak pardubický junior zůstával jeho suverénním pánem.

„Dráha je hodně náročná, bylo vidět, že jsem byl přes zimu hodně v posilovně,“ smál se v cíli. Další klíčová rozjížďka, ta s číslem jedenáct už strhující aranžmá nenabídla. Roman Čejka předvedl další ze svých bleskurychlých startů a nedovolil Danielu Hádkovi, aby mu mluvil do udávání tempa. David Štěrovský tentokrát chyběl. „V první jízdě jsem si nechal nohu pod hákem,“ vysvětloval, aby jedním dechem dodal, že jeho absence je pouze dočasná. „Bolí to, tak jsem jednu jízdu vynechal.“

Třetí sérií vyprofilovala trojice hlavních adeptů na stupně vítězů. Na čele se stále hřál neporažený Václav Milík, zatímco za jeho zády následovali s bodovými odskoky Roman Čejka a Eduard Krčmář. Vidiny na cestu na stupně vítězů se ovšem ještě nezbavili ani Michal Škurla, ani Michael Hádek, kteří se stejně jako Eduard Krčmář mohli chlubit sedmi body.

Leč Eduard Krčmář svým elegantním triumfem v rozjížďce s číslem třináct před Michaelou Krupičkovou zvýšil laku. V patnácté jízdě navíc Václav Milík odvedl Daniela Hádka a hned vzápětí Roman Čejka nepustil ke slovu Michalu Škurlovi. Tomu po přestávce přistřihnul křídla Ondřej Smetana, jenž se neuvěřitelným manévrem v první zatáčce posledního kola natáhl pro vítězství.

„To bylo dobrý,“ jásal v depu. Vedle Václava Milíka byl jediným závodníkem, který dnes předjížděl na první místo. Poražený Michal Škurla nešetřil na svoji adresu jadrnými slovy, protože mu bylo jasné, že se předávání cen obejde bez jeho přítomnosti. Tajenka se jmény třech nejlepších se začala rýsovat už v sedmnácté jízdě. Zdeněk Holub svým brilantním triumfem před Ondřejem Smetanou v rozjížďce s číslem čtrnáct napravil svůj předcházející pád, jenže nyní odstartoval až za Romanem Čejkou.

Slánský junior měl už jistotu minimálně druhého místa a Eduard Krčmář si v devatenácté jízdě řekl minimálně o třetí. Přitom mohli skončit ještě výše, kdyby se snad Václav Milík v závěrečné rozjížďce dne potkal s nepřející sudičkou. Pardubičan se ale nedopustil žádné nepředloženosti a pátým triumfem v řadě jen podtrhl fenomenálnost svého dnešního počínání na slánské dráze.

Hlasy z depa
„Dráha byla dost náročná,“ vyprávěl Václav Milík. „Tahalo to hodně za ruce. Bylo vidět, že jsem byl přes zimu hodně v posilce. Dařily se mi starty, jenom Edu jsem musel předjíždět. Takže super, nemám žádný výtky. Byl to můj první závod, úvod byl výbornej‘, lepší jsem si nemoh‘ přát. Šlapalo to skvěle.“

„Dobrý, v pohodě,“ bilancoval Roman Čejka. „Ještě toho Vencu, kdybych porazil. A teď to půjde takhle dál pořád! Dráha byla těžká, ale chce to full gas. Chyběl mi bod, nepoved‘ se start, snad příště. Je začátek sezóny, je to dobrý, jen tak dál a možná ještě líp!“

„Doleva,“ vytasil se Eduard Krčmář s veselou odpovědí, jak se mu dnes jelo. „Nic moc, i když to byl první závod. O tréninku to ještě jakžtakž šlo, ale v už v první jízdě byla dráha jiná. Nemoh‘ jsem se na tom srovnat. Dneska jsem neudělal komplet, ale zejtra jo. Na hovno je, že jsem ztratil dva body, ale to ještě otočím.“

„Bylo to příčepnější, to znamená dlabavější,“ říkal Michal Škurla, aby vzápětí vysvětlil, kde přišel o dva body, které mu posléze chyběly ke stupňům vítězů. „Bylo to docela dobrý až na ty dvě jízdy. Hlavně ta poslední, protože jsem debil a nejel jsem až do konce. Zase čtvrtý místo, to je mi snad už souzený.“

„Nešlo mi to,“ neskrýval Zdeněk Holub. „Kdybych to bral jako závěrečnou zkoušku zimní přípravy, neprošel bych. Dráha nebyla moc pěkná. Byla hodně těžká. Škoda, ale nenaděláš nic.“

„Bolely mě obě ruce,“ svěřoval se Ondřej Smetana. „A docela slušně. A tak si myslím, že to nebylo nejhorší. Dvě kola to totiž bylo dobrý, ale pak jsem měl co dělat, aby mi to nepadalo z ruky. Ta poslední jízda byla dobrá. Budu makat a bude to ještě lepší.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Roman Čejka, Slaný 3 2 3 3 3 14
3. Eduard Krčmář, Slaný 2 3 2 3 3 13
4. Michal Škurla, Praha 3 3 1 2 2 11
5. Zdeněk Holub, Praha 2 3 0 3 2 10
6. Daniel Hádek, Mšeno 3 2 2 2 1 10
7. Ondřej Smetana, Praha 2 2 1 2 3 10
8. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 1 3 0 2 7
9. Michaela Krupičková, Divišov 1 0 3 2 1 7
10. Zdeněk Růžička, Mšeno 1 1 2 1 2 7
11. David Štěrovský, Pardubice 2 2 – 1 1 6
12. Michal Průcha, Slaný 0 1 1 1 1 4
13. Filip Hájek, Praha 0 1 2 0 0 3
14. René Vidner, Pardubice E E E 1 0 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)