Archiv pro rubriku: MČR

Devatenáctky se vrací do Svitav

Svitavy – 28. září
Historie českého šampionátu závodníků do devatenácti let se začala psát v srpnu 1999 ve Svitavách. Na cestu k titulu se tehdy vydal Tomáš Suchánek, by ještě neslavil, protože nemohl tušit, že se plánovaný zářijový závod ve Slaném stane obětí deště. Po třinácti letech se šampionát do svitavské Cihelny vrací a slibuje zajímavou podívanou.

Stejně jako loni se podařilo naplnit startovní listinu pro šestnáct závodníků, i když startovní číslo třináct zůstává volné. A Michal Klein s patnáctou pojede se statusem traové rezervy a nebude v šampionátu klasifikován.

Zářijový termín zastihl české juniory ve skvělé formě. Z širší špičky chybí Jan Holub a Ondřej Veverka. Formát jediného závodu přilívá navíc olej do ohně dramatičnosti, jelikož žádná chyba se nebude odpouštět škrtem nejhoršího výsledku.

Skvělou motivaci k výhře má Václav Milík. Nejen, že je obhájcem titulu z loňského Svítkova, avšak po explozi motoru v rozjezdu o titul juniorského mistra by rád stanul na nejvyšším pódiu v devatenáctkách. A to tím spíše, jede-li v této věkové kategorii naposledy.

„Koukej to vyhrát,“ říkal mu otec Václav v úterý po skončení prvního extraligového finále. Sám ve svitavských boxech nebude, jelikož má na svém programu mistrovství republiky v orbě v Klatovech.

Jenže proti podobnému plánu se zítra dozajista vzedme velká vlna odporu. Především Eduard Krčmář by rád získal double. Je tu i Roman Čejka, který také bude v devatenáctkách startovat naposledy. A potom armáda mladších zastoupená Danielem Hádkem a pražskými mladíky, z nichž především Zdeněk Holub letos zaznamenal fantastický progres. Boj o zlato tím pádem zůstane otevřený až do posledních fází zítřejšího závodu.

Startovní listina:

1 Ondřej Smetana, Praha
2 Michal Průcha, Slaný
3 Michal Škurla, Praha
4 Filip Hájek, Praha
5 David Štěrovský, Pardubice
6 Stanislav Pouznar, Mšeno
7 Michaela Krupičková, Divišov
8 Eduard Krčmář, Slaný
9 Václav Milík, Pardubice
10 Dominik Hinner, Praha
11 Roman Čejka, Slaný
12 Zdeněk Růžička, Mšeno
13 neobsazeno
14 Zdeněk Holub, Praha
15 Michal Klein, Mšeno – mimo klasifikaci
16 Daniel Hádek, Plzeň

Foto: Wojta Zavřel

Úspěšný březolupský rok vyvrcholí Slováckým oválem

Březolupy – 27. září
Do druhého půlstoletí existence svého klubu vstoupili březolupští závodníci poměrně impozantně. Tandem Martin Gavenda – Marcin Jedrzejewski vybojoval stříbro v mistrovství republiky dvojic, prvoligový tým vyhrál soutěž už bez ohledu na výsledek posledního závodu a Patrik Mikel po triumfu ve zlatém poháru mládeže UEM směřuje rovněž k českému titulu ve stopětadvacítkách. Jeho poslední mítink je na programu zítra, kdy doprovodí závěr první ligy a nadstavbový devátý ročník Slováckého oválu.

Pro návštěvníky jsou připraveny nejen tombola, ukázka flat tracku a další doprovodný program, ale především bohaté plochodrážní menu. Jeho hlavním bodem programu je poslední závod první ligy. Březolupy vybojovaly titul už v šestém klání ze šesti minulou neděli v Liberci. Přesto vůbec poprvé v letošní sezóně staví čtyřčlenný tým. V něm se o místa podělí Martin Málek, Martin Gavenda, Michal Dudek a Roman Čejka.

V Liberci vykročily na druhým místem Pardubice, které se v tabulce odlepily od Prahy. Východočeši chtějí evidentně v nastoupeném trendu pokračovat, takže na jih Moravy posílají Hynka Štichauera, Jaroslava Petráka a Václava Milíka. René Vidner přišel v úterním extraligovém finále již podesáté v letošní sezóně o motor a David Štěrovský se chystá na sobotní devatenáctky, takže pardubickou vestu oblékne i Jaromír Otruba.

Pražané jako jediní staví pětičlenný tým, jelikož se do sestavy po nemoci vrací Dominik Hinner. Další složení je obvyklé, tedy Ondřej Smetana, Ondřej Veverka, Michal Škurla a Zdeněk Holub. Neobvyklá není ani trojice mšenských juniorů Michal Klein, Stanislav Pouznar a Zdeněk Růžička. Filip Šitera do Březolup nemůže, protože se vypravil pro své vybavení za kanál La Manche, nicméně úlohu opory družstva převezme Jan Jaroš.

V Březolupech vyvrcholí šampionát stopětadvacítek. V nich je Patrik Mikel jenom krůček od titulu, avšak život se mu chystá znepříjemnit Polák Igor Kopiec a dokonce i Michal Škurla. Mnohokrát korunovaný král kolibříků do letošního šampionátu na klasické dráze vstoupí vůbec poprvé.

Na závěr se nejlepší borci z ligového klání střetnou v nadstavbovém klání o Slovácký ovál. Mítink, který poprvé vstoupil na českou scénu v říjnu 2004, bude mít svého individuálního vítěze opět po roční pauze, jelikož se loni konal v rámci mistrovství republiky dvojic.

Startovní listina:

AK Březolupy: 1 Martin Málek, 2 neobsazeno, 3 Michal Dudek, 4 Roman Čejka, 17 Martin Gavenda
Grepl PDK Mšeno: 5 neobsazeno, 6 Stanislav Pouznar, 7 Zdeněk Růžička, 8 Michal Klein, 18 Jan Jaroš
AK Markéta Praha: 9 Michal Škurla, 10 Ondřej Smetana. 11 Dominik Hinner, 12 Ondřej Veverka, 19 Zdeněk Holub
ZP Pardubice: 13 neobsazeno, 14 Hynek Štichauer, 15 Jaromír Otruba, 16 Jaroslav Petrák, 20 Václav Milík

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Igor Kopec, PL
2 Dušan Hlaváček, Pardubice
3 Josef Novák, Pardubice
4 Roman Mády, Plzeň
5 Filip Hájek, Praha
6 Michal Škurla, Praha
7 Patrik Mikel, Březolupy
8 neobsazeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Eva Palánová

Náhradní řešení přineslo Moravanům celkový triumf

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 23. září
Účast Martina Málka a Martina Gavendy ve slovenském šampionátu v Žarnovici, donutilo Březolupy improvizovat se svou sestavou na dvojici dnešních prvoligových závodů. Přestože zadání pro trojici Roman Čejka, Michal Dudek a Daniel Hádek znělo dobýt v boji s posílenými soupeři alespoň tři třetí místa, březolupští závodníci se nevydali cestou kompromisu. Polední klání bylo nesmírně vyrovnané, ve vedení se střídaly Březolupy a Praha, kterou nakonec na pomocná kritéria vyřadili Pardubičané z finálové jízdy. Když však Hynek Štichauer upadl, Březolupy se mohly radovat nejen z vítězství v závodě, ale i v celé soutěži. Moravský tým udával tempo i odpolednímu klání. Kvůli tradiční absenci dvou závodníků však musel dvě rozjížďky vynechat a na pozici leadera vystřídaly Pardubice. Stalo se tak ovšem jen na krátko, Václav Milík se vrátil z třinácté jízdy s hřebíkem v pneumatice a Březolupy šly do finálové jízdy s převahou třech bodů. V ní se však prosadil tandem Tomáš Suchánek – Václav Milík, jehož 5:1 stačilo na překonání moravského celku minimálním rozdílem jediného bodu.

Strategie bleskového útoku na začátek
Zkoušet psát objektivní reportáž a přitom být koučem jednoho ze soutěžících týmů, je v podstatě to samé jako řešit kvadraturu kruhu. A tak dnešní článek bude spíše odrazem zážitků novináře, který si vyzkoušel poněkud méně obvyklou úlohu.

Zkusit se má všechno a zvídavost by měla být atributem každého správného žurnalisty. A tak, když za mnou ve Mšeně dorazil Jaroslav Gavenda, že bude dnes ve slovenské Žarnovici, a zda bych ho ve vedení družstva nezastoupil, souhlasné ano splynulo z mých úst takřka současně, co jeho prosba odezněla.

Konec konců, zkušenosti z této branže by už tady byly. Antonín Kasper se nebál zeptat na spoustu věcí ohledně dnes už legendární baráže o extraligu. Záskok za Milana Špinku při výjezdu pražské Markéty do Rawicze v dobách jejího působení ve druhé polské lize bylo hodně poučné minimálně v nazírání na naše delegované činovníky ve světle zkušeností s renomovaným polským sudím. A stopětadvacítky loni v Divišově byla spíše zábava. Vzít si nejlepšího závodníka v kombinaci se dvěma benjamínky a zkusit prohnat Láďu Šifaldu a Zbyňka Nejezchleba s jejich družstvy, bylo hodně motivační.

Úkol koučovat doposud neporažené družstvo vypadal jednoduše. Jenže záhy bylo jasné, že oproti původním předpokladům bude chybět Eduard Krčmář, který si v sobotu před slánskou extraligou narazil kostrč. Naproti tomu soupeři nazbrojili, a když jsem v Mariánských Lázních tvrdil Lubomíru Vozárovi, že jedeme do Liberce prodloužit vítěznou šňůru Březolup, od srdce se smál. Tomáš Topinka mě dnes při podobné rozmluvě obdařil útrpným pohledem, který doprovodil školení, jak učí své svěřence dávat si reálné cíle. Skončilo to sázkou, kdo skončí hůře, platí klobásu a pivo.

Trénink proběhl v pohodě, i když si Daniel Hádek na něj zapomněl obout plechovou botu. Strategie vznikla během okamžiku. Soustředit se hlavně na Prahu, která byla březolupskému týmu v průběžné tabulce o kousek blíže než Pardubice. Dělat body a překvapit. To se Michalu Dudkovi v rozjížďce s číslem jedna povedlo více než dokonale.

Už na konci prvého kola měl náskok více než deseti metrů před Ondřejem Veverkou. Místo třináctky do druhé jízdy byl Roman Čejka jasnou volbou. Z vítězství se radoval Zdeněk Holub, avšak Roman Čejka objel v první zatáčce Davida Štěrovského. Pardubický junior se vzápětí pustil do křížku s lepšícím se Zdeňka Růžičkou a nakonec na sklonku druhého kola dobyl bod. Třetí jízda se nevyvedla Danielu Hádkovi, který nedovezl ani bod. Nevadí, dostal instrukce soustředit se na další jízdu. Navíc Filip Šitera obral o body Hynka Štichauera i Ondřeje Smetanu.

V rozjížďce s číslem čtyři přišel čas na další útok náhradníkem. Michal Škurla měl lepší start, a i když ho Roman Čejka objel v úvodní zatáčce, dokázal se ve druhé zatáčce vrátit zpátky. Roman Čejka si však nedopřál klidu, dokud mu nakonec vítězství nesebral. A tak jsme první sérii končili na pozici spoluleadera s Prahou.

Prvoligový festival
Strategie dvou jezdců v základní sestavě a jednoho náhradníka je rozhodně úsporná. Může být zdrcující pro soupeře, ale má své nevýhody. Tou největší je vynechání dvou jízd, protože náhradník může na start jen šestkrát a zbývající čtyřikrát. Pokud ovšem neprohráváte aspoň o šest bodů, což jsme si rozhodně nechtěli dovolit. Na druhou stranu, náhradníka hlásíte rozhodčímu nejpozději s vypršením dvouminutového limitu, takže může čekat v plné zbroji u vrat na pokyn.

Přesně tohle jsme zinscenovali před startem páté jízdy. Po pražském či pardubickém náhradníkovi nebylo ani vidu, ani slechu. Dal jsem Romanu Čejkovi zelenou a utíkal ohlásit změnu. Filip Šitera kraloval, avšak náš náhradník za sebou dle předpokladů nechal Ondřeje Veverku a Davida Štěrovského. Byli jsme v čele průběžné klasifikace.

Daniel Hádek se v rozjížďce s číslem šest porval o vítězství se Zdeňkem Holubem, ale Pražan nakonec tahal za delší konec provazu. Jaroslav Petrák však záhy zastavil a rozhodl se nepokračovat. „Než se přemáhat, radši se na to vyprdnu,“ nechal se slyšet matador, jenž se po svém jarním zranění stále vlastně ještě vrací.

Do rozjížďky s číslem sedm zamířil Václav Milík, takže Roman Čejka dostal volno. Pardubický náhradník svůj první start na pavlovickém kolečku proměnil ve velké sólo. Naší věci pomohl svým způsobem Michal Klein. Mšenský závodník celé čtyři okruhy držel v šachu Ondřeje Smetanu.

„Poslední kolo jsem byl rád, že jsem dojel, říkal jsem si, že to v poslední zatáčce nedržím,“ svěřoval se. Nicméně Praha nám utekla jenom o bod. K osmé jízdě se chystal Michal Dudek. Odstartoval na něho Michal Škurla, navíc se okolo něj ve druhé zatáčce tvrdě protlačil dopředu Hynek Štichauer. Pardubičan záhy zamířil do čela, zatímco Michal Dudek se pral o druhou příčku až do cíle.

V rozjížďce s číslem devět nešlo zpochybňovat další nasazení Romana Čejky. Od mantinelu se startovalo jako ďas. On toho perfektně využil a v první zatáčce posléze objel všechny své soupeře, aby dojel do cíle před Hynkem Štichauerem. Opět jsme se dotáhli na vedoucí Prahu, ale na taktizování tady byli i ostatní manažeři. A tak nám v desáté jízdě na Michala Dudka nasadili všechny své náhradníky.

Filip Šitera si dojel pro další suverénní triumf, avšak Michal Dudek na něho nestále dorážel. Sám se přitom musel bránit Zdeňku Holubovi a Václavku Milíkovi. Celá čtveřice se od sebe nehnula na víc než pár centimetrů. Michal Dudek hrál vabank poslední zatáčky. Ve vysoké hře ale přišel o všechno a projel cílem jako poslední.

Blesková porada, co dělat, vedla ke změně strategie. Původně měl Roman Čejka stát, ale nakonec jsme ho použili v jedenácté jízdě. Změna se ukázala jako velice šastný tah, protože náš náhradník triumfoval stylem start – cíl. Opět jsme se vrátili do čela a naše vyhlídky zůstávali skvělé. Daniel Hádek perfektně odstartoval do dvanácté jízdy. Na protilehlou rovinu však vyjeli dříve Michal Škurla a Václav Milík. Ten v posledním oblouku nakonec překonal Michala Škurlu a přehradil pražskou cestu do vedení.

Titul s plnou parádou
Závěr sliboval vskutku nervy drásající podívanou. S dvaceti body jsme se opět dělili o vedení s Prahou, Pardubice měly o tři a Mšeno o pět bodů méně. Zkrátka a dobře, první liga se dnes rozhodla, že nechce být jen přehlíženou sestřičkou populárnější extraligy.

Do konce zbývaly čtyři rozjížďky a my museli ještě jednu vynechat. Operativně jsme rozhodli, že to bude hned ta třináctá. S přehledem v ní triumfoval Zdeněk Holub. Porazil v ní Hynka Štichauera, zatímco Filip Šitera upadl v první zatáčce.

Před čtrnáctou jízdu bylo v pardubických boxech pořádně rušno. Václav Milík zjistil závadu na motocyklu. Rychle přeskočil na druhý, avšak Lubomír Vozár ho včas upozornil na neoznačenou pneumatiku. Vrátil se k původnímu motocyklu. René Vidner se ho snažil roztlačit, Hynek Štichauer nabízel svůj stroj, ale mechanik Jakub Fencl dokázal bleskově přezout rezervní stroj Václava Milíka.

Pardubičan stanul na roštu na poslední chvíli, ale přesto nejlépe odstartoval a úspěšně čelil náporu Daniela Hádka až do cíle. Ondřej Veverka upadl ve druhé zatáčce druhého kola, takže Praha měla na čele už jenom jediný bod k dobru na nás a Pardubice. Záhy to už neplatilo, Michal Dudek opanoval rozjížďku s číslem patnáct. Zdeněk Holub udržel druhým místem pražskou Markétu na stejném počtu bodů, jako jsme měli my.

Po nule Davida Štěrovského byly Pardubice rázem o tři body za námi. Avšak do poslední jízdy základní části si Lubomír Vozár nechával v záloze Václava Milíka. Oleje do ohně přilil i Rudolf Grepl, když povýšil Filipa Šiteru na žolíka. Kvůli pádu Romana Čejky, jenž neměl v nájezdu do první zatáčky místo, se opakovalo.

Potřebovali jsme o bod víc než Praha, což se povedlo. O vítězství Václava Milíka nebylo ani pochyb. Filip Šitera odstartoval před Romanem Čejkou, avšak Michal Škurla vyšel bodově naprázdno. Strhující závod dospěl nečekaného rozuzlení. Vyhráli jsme základní část, zatímco Praha při rovnosti bodů vypadla z finálové jízdy na pomocná kritéria.

Za daného stavu nám ve finále stačila remíza. Lubomír Vozár si ušetřil náhradníka Václava Milíka, zatímco u nás Roman Čejka měl svých šest jízda za sebou. Pardubický junior se ujal vlády hned po vylétnutí pásky, Michal Dudek sváděl boj o druhé místo s Hynkem Štichauerem. Jenže ten nakonec upadl a finále skončilo nerozhodně.

Vítězství bylo naše a s ním i titul. Jaroslav Gavenda nechtěl v Žarnovici věřit svým uším, když jsem mu hlásil radostnou zprávu. Nakonec nám popřál štěstí do odpoledního závodu. Polední stres byl ten tam, přesto jsme se rozhodli útočit na nejvyšší mety. A zvolili jsme stejnou strategii jako prve.

Odpoledne podobné poledni
Pro odpolední závod připravil zásadní změnu Lubomír Vozár, když na náhradníka dal Tomáše Suchánka. My jsme opět útočili od začátku, avšak Václav Milík byl v cíli rozjížďky s číslem jedna dříve než Roman Čejka. Start druhé jízdy zvládl nejlépe Michal Dudek, jenže v prvním oblouku ho překonal Filip Šitera. Hynek Štichauer se ale zapletl do šarvátky s Ondřejem Smetanou, jehož musel ve druhé zatáčce vyhnal daleko z optimální stopy.

Do rozjížďky s číslem tři jsem poslal opět Romana Čejku, který v prvním oblouku objel Zdeňka Holuba. Rázem jsme byli na čele průběžné klasifikace. Vítězství našeho náhradníka se přitom neobešlo bez komplikací. „Povolila se matka a vyjel šroub, co drží motor,“ hlásil v depu svému mechanikovi Antonínu Polákovi.

Ve čtvrté jízdě předvedl nejlepší start Daniel Hádek, jenž se sám divil, jak se mu v nepříliš oblíbeném Liberci dobře vede. By ho v první zatáčce předčil Michal Škurla, na pozici leadera se nic nezměnilo. A to ani po přestávce, kdy Michal Dudek dovezl tři body za vítězství stylem start – cíl. Za jeho zády udolal Ondřej Veverka Michala Kleina až ve druhém kole.

Rozhodli jsme se pokračovat v útoku také v šesté jízdě, abychom najeli co nejvíce bodů, i když se v ní objevil Tomáš Suchánek. Pardubičan, který se na předchozí závod jen díval, vnesl sice čerstvý duch do svého týmu, ale poznal ostré zuby Romana Čejky. Ten ho v první zatáčce objel zvenčí, ale Pardubičan se do čela vrátil spodní stranou následující zatáčky.

V rozjížďce s číslem sedm neměl Daniel Hádek zrovna jednoduchý život. Ale to konec konců ani Filip Šitera, který navzdory perfektnímu startu, byl v cíli třetí. Vítězství si vychutnal Václav Milík, ovšem Zdeněk Holub byl v cíli jen o pouhý okamžik později.

V osmé jízdě Roman Čejka triumfoval, když v úvodním oblouku objel Hynka Štichauera. V půlce základní části jsme vedli o čtyři body před Pardubicemi, pět před Prahou a jedenáct před Mšenem. Dostatečný náskok nás motivoval, abychom dvě povinné přestávky dopřáli Romanu Čejkovi právě ve třetí sérii.

O vedení jsme přesto přicházeli jen zvolna. Devátou jízdu totiž vyhrál Filip Šitera a uštědřil porážku Tomáši Suchánkovi. Na něho hned vzápětí odstartoval rovněž Daniel Hádek. Pardubičan sice našel cestičku dopředu v první zatáčce, ale Ondřej Smetana už ne. Na Pardubice jsme stále měli jeden bod k dobru a jedenáctou jízdu opět vynechali. V ní vyhrál Hynek Štichauer, ale my měli jasno, že až do konce už musíme jet naplno.

Jako první si to z naší sestavy otestoval Michal Dudek. Po svém skvělém startu ho sice v první zatáčce překonal Václav Milík, ale dva body byly doma. Boj o finále se postupně zúžil jen na nás a Pardubice. Ve třinácté jízdě se Václav Milík dostal v první zatáčce před Filipa Šiteru, zatímco Roman Čejka hlídal jeden bod.

V poslední zatáčce však Pardubičan zůstal stát s prázdnou zadní pneumatikou. Zevrubná prohlídka v depu odhalila obrovský hřebík v běhounu. „Ještěže jsem netrefil třeba kladivo,“ žertoval Václav Milík. Vzápětí neviděl cíl ani Hynek Štichauer. Bez větších problémů zvítězil Zdeněk Holub, avšak Daniel Hádek si neváhal v první zatáčce úspěšně vyšlápnout i na Filipa Šiteru v roli žolíka.

Závěr základní části byl v našem podání drtivý. I když do patnácté jízdy nejlépe odstartoval Tomáš Suchánek, Michal Dudek v první zatáčce objel nejen Zdeňka Holuba, ale i jeho. Pardubičan se v nájezdu do druhého kola vrátil zpátky, ale Michal Dudek v prvním oblouku zopakoval svůj manévr z předchozího kola.

Roman Čejka v šestnácté jízdě zahrál velké sólo Tomáši Suchánkovi a byli jsme ve finále o tři body před Pardubicemi. V poslední jízdě jsme potřebovali dva body. I když se však Michal Dudek pral jako lev, dvojblok Tomáš Suchánek – Václav Milík nedokázal rozlomit. Po předchozím vítězství s titulem jsme nabitým Pardubicím podlehly o jediný bod. Dvě láhve skvělé frankovky od Jardy Gavendy jsou jasným důkazem skvělé práce, kterou jsem s jeho týmem dnes v Liberci odvedl. Nicméně děkovat jsem musel také já, protože vyzkoušet si koučovat družstvo v ostrém závodě splnilo jeden z mých snů.

Hlasy z depa
„Dneska skvělý,“ radoval se Roman Čejka. „Jelo se mi docela dobře, předjížděl jsem a šlo to. Hezký závody, krásně jsem se svez‘. A doufám, že tolik bodů budu dělat i v extralize.“

„Od středy jsem nemocnej‘, ale zvládal jsem to,“ hlásil Michal Dudek. „Bylo to nad očekávání, ale mohlo to bejt‘ lepší. Beru prášky, ale je to dobrý. Akorát mě mrzí ta poslední jízda u toho druhýho závodu. Snažil jsem se, ale měl jsem zkoušet se tam cpát už od začátku.“

„Paráda,“ jásal Daniel Hádek. „Mně Liberec nikdy nešel, ale jel jsem docela dobře. Čekal jsem to horší, hlavně, že jsme překvapili. Dobrý jízdy, vůbec jsem tohle nečekal, prostě paráda, ani se to jinak říct nedá.“

„Dobrý závody,“ hodnotil Václav Milík. „Ale ty první byla na hovno, neměli jsme zápalko, ale potom to šlapalo. Jelo to, akorát mě sere ta jedna jízda, že jsem píchnul. Nemaj‘ tady mít hřebíky na dráze, ale jsem rád, že jsem netrefil třeba kladivo.“

„Hele, dobrý,“ reagoval Hynek Štichauer na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Jízdu od jízdy je to lepší, ale dva závody za den je masakr. Škoda tý jízdy, kdy jsem to zahodil, ale jsem rád, že jsem to dal dolů a nezahodil to. Stačím už všem a je jen otázka času, než se zase dostanu do rutiny.“

„Dobrý,“ odtušil Tomáš Suchánek, aby vysvětlil, proč jel jeden závod. „Nevím, jestli by dědeček motor vydržel dva závody. Docela pěkný závody, dlouho jsem takovou první ligu neviděl. Pěkná poslední jízda, ale ani jeden z Březolup neměl šanci.“

„Vůbec nevím,“ krčil Jaroslav Petrák rameny. „Nemoh‘ jsem to tady vůbec dopasovat. Říkal jsem si, že se nebudu přemáhat a vyprdnu se na to.“

„Pěkný,“ pochvaloval si Zdeněk Holub. „Jsem spokojenej‘, ale mohlo to bejt‘ lepší. Bylo by lepší, kdyby byl jeden závod jeden den a druhej‘ závod druhej‘ den, ale všechno šlapalo, takže se to zmáklo.“

„Lepší než extraliga,“ hodnotil Filip Šitera svůj výkon. „Dva závody dobrý, to je v Anglii taky. Ale ručičky už bolely, jak ty závody nemám častějc.“

závod ve 12:00:      
1. AK Březolupy     29
st.č.13-neobsazeno      
Michal Dudek 3 1 0 3 2 9
Daniel Hádek 0 2 1 2 1 6(1)
st.č.16-neobsazeno      
Roman Čejka 2 3 2 3 3 1   14
 
2. ZP Pardubice     28
Jaroslav Petrák 0 E – –   0
David Štěrovský 1 0 – 0   1
René Vidner E – – –   0
Hynek Štichauer 2 3 2 2 2 F 11
Václav Milík 3 1 3 3 3 3 16
 
3. AK Markéta Praha     25
Michal Škurla 2 2 2 0   6
Ondřej Smetana 1 1 0 –   2
st.č.3-neobsazeno      
Ondřej Veverka 2 1 1 F   4
Zdeněk Holub 3 3 2 3 2   13
 
4. Grepl PDK Mšeno     21
st.č.9-neobsazeno      
Stanislav Pouznar 1 1 0 1   3
Zdeněk Růžička 0 0 – 1   1
Michal Klein 1 2 0 –   3
Filip Šitera 3 3 3 1 F 4*   14
 
 
 
závod v 16:00:      
1. ZP Pardubice     33
David Štěrovský 1 0 – –   1
Jaroslav Petrák 0 – – –   0
Hynek Štichauer 1 2 3 E   6
Václav Milík 3 3 3 E 2 11(1)
Tomáš Suchánek 3 2 3 2 2 3 15
 
2. AK Březolupy     32
st.č.5-neobsazeno      
Michal Dudek 2 3 2 3 1 11
Daniel Hádek 2 0 2 2 0 6
st.č.8-neobsazeno      
Roman Čejka 2 3 2 3 2 3   15
 
3. AK Markéta Praha     22
Michal Škurla 3 1 1 1   6
st.č.2-neobsazeno      
Ondřej Smetana 0 1 1 1   3
Ondřej Veverka 1 2 1 –   4
Zdeněk Holub 2 2 1 3 1   9
 
4. Grepl PDK Mšeno     16
st.č13-neobsazeno      
Stanislav Pouznar 0 0 0 0   0
Zdeněk Růžička 0 0 L –   0
Michal Klein 1 1 – – E   2
Filip Šitera 3 1 3 2 3 2*   14

Průběžná prvoligová tabulka:

  body z jízd tabulkové body
1. Březolupy 266,5 27
2. Pardubice 179 19
3. Praha 190,5 17
4. Mšeno 91 7


Foto: Michal Kohout

Začíná hon na Březolupy

Liberec – 21. září
Všech pět doposud odjetých prvoligových kol skončilo zdrcujícími triumfy Březolup. Moravský tým si postupně vypracoval náskok sedmi bodů na Prahu a osmi na Pardubice. Tyto kluby větří poslední šanci za zvrat a na nedělní dva mítinky v Liberci notně posílily. Naproti tomu březolupské opory Martin Málek a Martin Gavenda ve stejném termínu pojedou slovenský šampionát v Žarnovici.

Josefu Mizerovi za těchto okolností nezbylo, než povolat do boje slánský tandem Michal Dudek – Roman Čejka, který doplní Daniel Hádek. Všichni ostatní týmy však hlásí plné sestavy s výjimkou pražské Markéty, která bude postrádat nemocného Dominika Hinnera.

Do akce se však vrací Ondřej Veverka, jemuž onemocnění mononukleózou vzalo nejlepší část sezóny. Zbytek sestavy budou tvořit Michal Škurla, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub. V silném složení do Pavlovic zamíří i Pardubice a překvapivě Mšeno.

Středočeské družstvo, v němž nechybí juniorská trojice Stanislav Pouznar, Zdeněk Růžička a Michal Klein, bude výrazně podpořena Filipem Šiterou a Janem Jarošem. Jeho přítomnost na postu náhradníka dává jasně najevo, že Rudolf Grepl plánuje hodně taktizovat.

To se týká rovněž Lubomíra Vozára, který nasadil Václav Milíka na stejnou pozici ve svém družstvu. Pardubický kouč bude přitom doufat, že se jeho náhradník stihne včas vrátit z finále evropských párů v ukrajinském Rovnu. Vestu s bílým půlkoníkem obléknou ještě Jaroslav Petrák, Hynek Štichauer, René Vidner a David Štěrovský.

Startovní listina:

Markéta Praha: 1 Michal Škurla, 2 Ondřej Smetana, 3 neobsazeno, 4 Ondřej Veverka, 17 Zdeněk Holub
ZP Pardubice: 5 Jaroslav Petrák, 6 David Štěrovský, 7 René Vidner, 8 Hynek Štichauer, 18 Václav Milík
Grepl PDK Mšeno: 9 Filip Šitera, 10 Stanislav Pouznar, 11 Zdeněk Růžička, 12 Michal Klein, 19 Jan Jaroš
Březolupy: 13 neobsazeno, 14 Michal Dudek, 15 Daniel Hádek, 16 neobsazeno, 20 Roman Čejka

Poznámka: sestavy odpoledního závodu mají svou uzávěrku v neděli v 15:00

Foto: Eva Palánová

Liberec uvidí dvě prvoligová kola

Liberec – 19. září
Pražská výměna prvoligového utkání za první finále extraligy způsobila radost i v Liberci. Protože Březolupy již avizují poslední závod soutěže příští pátek s vyhlášením vítěze celé soutěže, nezbylo pro hledání náhradního termínu příliš mnoho prostoru. Kluby nakonec dospěly k dohodě, že se v neděli v Liberci uskuteční hned dva závody.

Ten první odstartuje úderem dvanácté, další bude následovat o čtyři hodiny později. Přitom půjde o zcela nový podnik, takže manažeři mají možnost obměnit své sestavy. S tím počítá kupříkladu Lubomír Vozár, který doufá, že se mu do té doby vrátí Václav Milík a Tomáš Suchánek z evrospkého finále dvojic. Podmínkou je nahlásit sestavu pro druhý závod do 15:00.

Věroslav Kollert, proslulý svým ekonomickým myšlením, připomíná, že i když bude pořádat dva závody, diváci budou platit vstupné pouze jedenkrát. Obdobné řešení není sice pro české prostředí příliš obvyklé, ale rozhodně ne neznámé. Naposledy se v jednom dni konala před třemi léty tříčlenná družstva ve Slaném.

Foto: Michal Kohout

Slanému nesebraly vítězství ani školní povinnosti, ani fatální defekt motoru

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 12. září
D隝, který se dnes dostal na plzeňské Bory, naštěstí fatálně neohrozil stav dráhy, takže se letošní sezóna u nás může stále chlubit ojedinělým primátem, že ještě ani jeden závod nemusel být zrušen či přeložen kvůli dešovým srážkám. Uplakaný den přinesl štěstí slánským závodníkům. I když Michal Průcha nebyl uvolněn ze školy a Eduard Krčmář zadřel motor v rozjížďce s číslem dvanáct, radovali se v posledním kole šampionátu juniorských družstev. V celkové klasifikaci definitivně odvrátili trojkoaliční hrozbu, avšak z titulu se radovaly Pardubice. Doprovodné klání stopětadvacítek ovládl Patrik Mikel, jenž kráčí rovněž k vítězství v celém seriálu.

V čele navzdory diskvalifikaci
Dopravní omezení komplikovaly život všem, kteří do západočeské metropole jeli po dálnici od Prahy. Opravy vozovky u Rudné výrazně snížila propustnost vozidel a mšenští borci museli ve své dodávce absolvovat plných pět kilometrů v odstavném pruhu, aby se k závodu dostali včas.

David Štěrovský však záhy na špunt na dálnici zapomněl, jelikož řešil závažnější patálii úplně jiného druhu. „Posral se mi motor na stojánku,“ říkal se smutkem v hlase. „Dělal jsem na něm do jedenácti do večera. V šest ráno vstávám, jedu dvě stě padesát kiláků a tady nu vyskočí víčko.“ Aby toho nebylo málo, na dodávce jeho otce ještě cestou začal stávkovat alternátor.

Nicméně problémy byly zapomenuty, sotva se z věže rozhodčího poprvé ozval signál označující počátek dvouminutového limitu. Na samotný úvod se vydali na cestu do čela domácí. Jan Holub s Danielem Hádkem v rozjížďce s číslem jedna neměli sebemenší potíže s Patrikem Nagym v rozjížďce s číslem jedna.

Patrik Nagy sotva stačil doplnit metyl a už spěchal vstříc třetí jízdě. Dvouminutový limit stihnul jen tak tak. Převaze trojkoaličních závodníků nedokázal čelit ani on, ani Michal Klein, který nahrazoval Stanislava Pouznara. Ten se v Plzni objevil v akci pouze v tréninku, během něhož ale zadřel motor.

Z porážky Mšena největším možným způsobem ovšem nakonec byla remíza, když Michaela Krupičková zůstala stát ve třetím okruhu. „Čekala jsem na stopětadvacítku a zapomněla dolejt‘ půllitra,“ uvědomila si dívka v zeleném obtížnost sezení na dvou židlích. Navzdory její smůle, zůstali domácí po první sérii v čele, protože Slaný ze svého dvojboje s Pardubicemi vyšel hůře.

Na počátku drobného deště, který se začal snášet z olověně šedivé oblohy takřka současně se startem čtvrté jízdy, se Eduard Krčmář dostal před Václava Milíka ještě v úvodním nájezdu. Roman Čejka uhlídal René Vidnera. Ob jednu rozjížďku později to bylo prakticky obdobné. S tím rozdílem, že Eduard Krčmář ukázal svůj výfuk Václavu Milíkovi už s letem pásky vzhůru. A že Roman Čejka nyní odvedl Davida Štěrovského, třetího z pardubické party.

Jenže o největší rozdíl oproti druhé jízdě se postaral Tomáš Topinka v roli sudího. Sotva se Roman Čejka dostal do svého depa, vyslechl si zprávu o své diskvalifikaci, jelikož jeho start nebyl nahlášen. „Na rozpravě jsem přece říkal, že jedeme jen ve dvou,“ divil se Milan Mach, jemuž však prozatím nezbylo, než se smiřovat s rolí druhého týmu.

Vše si ovšem vynahradil ve druhé sérii, v níž trojkoalici názorně přesvědčil, jak je těžké být doma prorokem. V páté jízdě totiž Roman Čejka s Eduardem Krčmářem zametli s Michaelou Krupičkovou a Danielem Hádkem. O rozjížďku později si Slaňáci znovu počínali nenasytně jako ruský zájezd. Eduard Krčmář vystřihl učebnicový start, zatímco Roman Čejka podjel Jana Holuba už v první zatáčce.

V tom momentě byl ze Slaného vedoucí tým průběžné klasifikace. Václav Milík a René Vidner sice v rozjížďce s číslem šest dokonale vyřídili Michala Kleina se Zdeňkem Růžičkou, avšak z dalšího pardubického souboje se Mšenem se stala remíza. A přitom to po vylétnutí pásky vypadalo na další ukázku východočeské dominance.

Václav Milík po skvělém startu před sebe v první zatáčce René Vidnera, aby spolu jeli ukázkovou dvojici. Leč ve třetí jízdě zůstal René Vidner stát se zadřeným motorem. Michal Klein a Patrik Nagy se kolem něj přehnali jako střely. A před posledními jízdami základní části vedl Slaný (17) před Pardubicemi (13), trojkoalicí (10) a Mšenem (8).

Vše rozhodnuto
Pakliže by si někdo myslel, že si Štěstěna ukojila na Pardubicích své pudy zadřeným motorem René Vidnera, přepočítal se. i když na první pohled neinformovaného pozorovatele to tak mohlo vypadat. Devátá jízda se sice musela opakovat vinou letmého startu, avšak Václav Milík i na podruhé odvel Jana Holuba. A David Štěrovský opět před sebe nepustil Michaelu Krupičkovou.

Avšak oba týmy jely na start proti sobě podruhé v rozjížďce s číslem jedenáct, dostal se David Štěrovský do maléru. „Ztratil jsem špačka,“ omlouval svou nulu, zatímco Václav Milík zaknihoval další jednoznačný triumf před Danielem Hádkem a Michaelou Krupičkovou. I když už v tomto bodě měli Pardubičané jasný titul, dnešní závod měl přece jenom patřit Slanému. Jeho souboje se Mšenem to potvrdily, i když i v nich se ze slánských boxů ozývaly nadávky.

K nim však nebyl důvod v rozjížďce s číslem deset, v níž Roman Čejka a Eduard Krčmář odvedli Patrika Nagye a Zdeňka Růžičku. Ob jednu jízdu později odsoudili ke stejnému osudu Michala Kleina a Zdeňka Růžičku, avšak Eduard Krčmář ve druhém kole zůstal stát se zadřeným motorem.

Přesto se slánský tým s pětadvaceti body stal vítězem základní části. Pardubice na něho ztrácely pět, trojkoalice ještě dalších pět a Mšeno už celých třináct bodů. Obří náskok byl pro tým ze středočeského královského města klíčový. Bez nepřítomného Michala Průchy a s Eduardem Krčmářem, jehož prve dostal motor ze hry, totiž mohl do finálových jízd zasáhnout pouze jednou Roman Čejka.

Jenže útočným aspiracím Pardubic se ve finále C postavila do cesty Michaela Krupičková. V první zatáčce se dostala na první místo před Reného Vidnera, jehož posléze dovedla za sebou až do cíle. „Poved‘ se mi start,“ odhalila příčinu svého triumfu. „Čekal jsem, že udělá chybu, ale jela docela dobře, tak jsem to ošudlal na druhým místě,“ přidal René Vidner svou troškou do mlýna.

Hned vzápětí se Roman Čejka velkým sólem definitivně podepsal pod vítězství Slaného v dnešním klání. Patrik Nagy na něho sice v první zatáčce útočil, avšak musel vzít zavděk druhým místem. David Štěrovský odvedl Daniela Hádka, i když jeho motocykl do cíle přinesli.

„Přijel jsem ke startu a udělal si vůli,“ vysvětloval. „Když se rozsvítilo zelený světlo, povolil se červík a já musel jet bez spojky.“ Nicméně i v pardubickém případě bylo vše jasné. Druhé místo v závodě a titul už východočeskému týmu nemohl nikdo sebrat.

Závěr však patřil Jan Holubovi, i když nejlepší start vystřihl Václav Milík. Plzeňan zaútočil vnitřní stranou první zatáčky, ale musel bojovat až do nájezdu do druhého oblouku, kde pardubického závodníka vyvezl.

Doprovodné klání stopětadvacítek bylo dalším důkazem úbytku jezdecké základny a preference mítinků na malých oválech. Technickou přejímkou prošlo pět závodníků, což je přesně hranici, kdy mítink může být uznán za mistrovský.

Po úvodní jízdě však odstoupila Michaela Krupičková, které se dešová voda dostala do zapalování. Závodu tím pádem kraloval Patrik Mikel, jenž slavil čtyři triumfy stylem start – cíl. Na druhé místo se prosadil Roman Mády. Plzeňský závodník při třech vzájemných střetech porazil Filipa Hájka, svého nejvážnějšího rivala v boji o celkové stříbro. Svůj náskok před březolupským vyvrcholením navýšil už na pět bodů.

Hlasy z depa
„Přijel jsem si zatrénovat a docela to vyšlo,“ říkal Roman Čejka. „Nečekal jsem, že to vyhrajeme a ono se to povedlo. Kdybychom ale byli mistří, bylo by to lepší. Nebylo by to vůbec zlý.“

„Docela dobrý, jelo to dobře, akorát to vahadlo, to se stane,“ sumarizoval Eduard Krčmář své pocity. „Vyhráli jsme i bez finále, kde jsme nejeli. S Romanem bychom udělali titul jak hovno, akorát kdyby neměl tu kličku. Naladili jsme to, dařilo se, vychytali jsme to.“

„Paráda, aspoň jsem nějakej‘ mistr,“ radoval se Václav Milík. „Jednadvacítky jsem posral, nevím, jak budou devatenáctky, nevím, jak extraliga, ale doufám. Aspoň jeden titul mám v kapse. Dneska to byla paráda, motorka jela v pohodě. Na začátku jsme to docela přenastavili a ke konci to bylo dobrý. Akorát Holoubek mě přečural, ale on je starej‘ a zkušenější.“

„Na hovno,“ měl René Vinder o poznání dále k lepší náladě než jeho klubový kolega. „Odvedla mě Míša, čekal jsem, že udělá chybu, ale jela docela dobře, tak jsem to došudlal. Titul je dobrej‘, ale ani nevím, jak jsme k němu přišli. Ale hlavně, že ho máme, po těch peripetiích s motorama, co se to sere.“

„Jsem spokojenej‘,“ svěřoval se David Štěrovský. „Dneska druhý místo, celkově první. Dráha o tréninku dobrá, ale jak začalo krápat, bylo to hlubší a hlubší. Škoda nuly, jak mně upad‘ vajgl. Snad už nic víc padat nebude.“

„Žádná sláva,“ ohlížel se Jan Holub za výkonem svým i výkonem svého družstva. „Byl to trénink, o nic nešlo. Druhýmu místu jsem nevěřil. Haďas byl dobrej‘ mechanik, hlavně, že jsme celý, uvidíme teď ve středu na extralize.“

„Jsem posranej‘,“ nešetřil Daniel Hádek sebekritikou. „Je to ve mně, nestartuju a nejedu od tý doby, co jsem si tady rozbil držku.“

„Škoda těch dvou bodů,“ litovala Michaela Krupičková. „Čekala jsem na stopětadvacítku a zapomněla dolejt‘ půllitra. Na stopětadvacítce mi shořelo zápalko, natekla tam voda.“

„Nespadnul jsem čtyřikrát, takže příjemný,“ narážel Michal Klein na svůj sobotní letecký den ve Mšeně. „Chtěl jsem pobavit diváky a ne si sedřít prdel, tam si nosím pořád ručník. Jinak spokojenost, pořád laborujeme se sedlem, zvyšujeme, zatahujme, dáváme dopředu, dozadu.“

„Proti Mšenu naprd,“ vzpomněl si Zdeněk Růžička na svůj prvoligový závod v sobotu ve Mšeně. „Je to tady za roh, moc mi to nešlo. Čekal jsem to lepší, ale asi to není pokaždý. Škoda ta bedna, že nám utekla.“

    C B A TOT
1. AK Slaný         28
Eduard Krčmář 3 3 2 3 3 E     14(1)
Roman Čejka 1 ex 3 2 2 3   3   14(2)
Michal Průcha nepřijel        
 
2. ZP Pardubice         25
Václav Milík 2 2 3 3 3 3     2 18
René Vidner 0 2 E – 2     4(1)
David Štěrovský 1 – 1 0   1   3
 
3. DaK Moto Plzeň-Divišov         21
Jan Holub 3 3 1 2     3 12
Daniel Hádek 2 0 0 2   0   4(1)
Michaela Krupičková E 1 0 1 3     5(1)
 
4. Grepl PDK Mšeno         16
Patrik Nagy, H (ACCR) 1 1 1 1   2   6(2)
Michal Klein 0 1 2 2     1 6
Stanislav Pouznar – – – –       DNR
Zdeněk Růžička 2 0 0 1 1     4(1)

Poznámka: Roman Čejka dojel v rozjížďce s číslem čtyři třetí, avšak byl vyloučen, protože jeho start místo Michal Průchy nebyl nahlášen. Michal Průcha nedorazil, jelikož nebyl uvolněn ze školy. Stanislav Pouznar při tréninku zadřel motor.

Konečná tabulka:

  malé body velké body
1. Pardubice 107 14
2. Slaný 100 12
3. Dak Plzeň-Divišov 83 9
4. Mšeno 65 5

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Patrik Mikel, Březolupy 3 3 3 3 12
2. Roman Mády, Plzeň 2 3 2 2 9
3. Filip Hájek, Praha 2 2 1 1 6
4. Josef Novák, Pardubice 1 1 1 0 3
5. Michaela Krupičková, Divišov 0 – – – 0

Průběžný stav seriálu:

  SLA LIB PCE PLZ TOT
  14.4. 16.6. 25.7. 12.9.  
1. Patrik Mikel 6 12 10 12 40
2. Roman Mády 8 6 5 9 28
3. Filip Hájek 4 9 4 6 23
4. Michaela Krupičková 11 3 NS 0 14
5.Richard Geyer NS NS 11 NS 11
6. Igor Kopec NS 10 NS NS 10
7. Celina Liebmann 8 1 NS NS 9
8. Kryštof Rybář 4 4 NS NS 8
9. Mike Jacopetti 7 NS NS NS 7
10. Josef Novák NS 3 0 3 6
11. Lukáš Kovařík 0 NS NS NS 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)