Praha – 30. listopadu
Včerejší jednání VV SPD v Praze vůbec poprvé nabídl veřejný pohled do českého kalendáře pro rok 2016, na němž kluby spolu s řídícím orgánem naší ploché dráhy pracovaly již pár týdnů. Na první pohled skýtá nejvíce šokující pohled kastrace juniorských šampionátů. Samostatné devatenáctky zhola zanikly a jednadvacítky mají všeho všudy pouhopouhé dva závody. Nicméně pořadatelé reagují na demografický vývoj naší scény, a pakliže někdo ostrouhá, budou to konzervativní vyznavači tradic, ale mladá generace nikoliv.
Sestavit šestnáctičlennou startovní listinu v české juniorce byla potíž již loni, avšak letos dostoupila krize svého vrcholu. Největší skřípání zubů se ozývalo v září z Plzně, kam přijelo jen sedm borců. Již tehdy se v západočeské metropoli rozhodlo, že juniorský šampionát již nechtějí. A co další pořadatelé?.
„Pardubice jedou družstva,“ vypočítává Petr Moravec. „Mšeno v podstatě rezignovalo na vše. Liberec má s mistrovstvím Evropy to, co loni, ale vyšší kvalitu. Březolupy se soustředí na extraligu a já jim za tento krok v současné situaci mohu jenom děkovat. A Slaný se přihlásil jako čtvrtý tým do první ligy a za to jim taky děkuji. Jednoduché počty.“
Proto se o juniorský titul bude bojovat jen v květnu v Praze a v červnu v Divišově. „Počítá se, že české a slovenské jezdce doplníme ze zahraničí, proto jsou ty závody v úterý.“ Každopádně půjde o historické minimum v šampionátu, jehož historie začala roku 1974.
Úbytek juniorů je dlouhodobým jevem, jejich počet je řadí na aspiranty na zápis do červených knih ohrožených druhů, nicméně povinnost používat jednoho borce pod jednadvacet let v extralize zůstala. Pro rekruty se stopětadvacítek vznikl premiérový ročník šampionátu dvěstěpadesátek, který se bude konat souběžně s mistrovstvím kolibříků.
Junioři mohou jezdecky profitovat nejen z opět velkoryse pojatého přeboru s devíti zastaveními, ale i znovu obnovené samostatné první ligy. Vedle Prahy a Pardubic do ní zasáhne i Žarnovica, jíž po spojení Březolup a Plzně zhasla naděje na vstup do extraligy s týmem okolo Martina Vaculíka a nějakého polského rutinéra s licencí SMF. Posledním účastníkem je Slaný, který zaznamená comeback po roční pauze.
Každý z nich upořádá jeden podnik, jenž se bude skládat z dvanácti jízd základního rozpisu a tří nominačních rozjížděk. V nich se utkání dvojic změní na souboje jednotlivců. Družstvo se skládá minimálně ze tří a maximálně ze čtyř závodníků, přičemž ten čtvrtý je náhradníkem. Na ovále se mohou objevit maximálně šestkrát včetně možnosti taktické rezervy v případě ztráty šesti bodů na leadera průběžné klasifikace.
Dvakrát po skončení české juniorky skřípal zuby nad vyloučením, které pokládal za nespravedlivé, a díky němuž slevoval ze svých aspirací minimálně jednu příčku v závěrečné klasifikaci. Letos však nastal jeho rok. Na úvod profitoval ze smůly Eduarda Krčmáře. Vybudoval si důležitý náskok, takže jej z hrotu průběžné klasifikace neodstranila ani chyba v liberecké závěrečné jízdě. Kvůli extraligovému pádu nemohl na start v Plzni, nicméně tlak ze strany Eduarda Krčmáře v Březolupech ustál. Zdeněk Holub získal juniorský titul v páté sezóně v sedle pětistovky, avšak přemožený Eduard Krčmář stále drží rekord v rychlosti získání svého prvního zlata.
Skok o sedm míst trval rok, skok o dvě místa dva roky
Debut v juniorce ve Slaném v dubnu 2011: zleva Pavol Pučko, Michael Hádek, Stanislav Pouznar a Zdeněk Holub
Na kalendáři byl třiadvacátý den měsíce dubna roku 2011. Ve Slaném se k prvnímu závodu české juniorky chystalo osmnáct závodníků. Dvanáct z nich mělo jistou účast v hlavním závodě, šest muselo do kvalifikace, která byla vypsána poprvé po dvou letech.
Mezi nimi byl i Zdeněk Holub, který ten rok ještě střídal pětistovku s kolibříkem. Debut mu rozhodně nevyšel podle představ, protože na startu kvalifikační rozjížďky s číslem jedna rozsvítil ukázkovou svíci. „Bolí mě prdel,“ utrousil cestou do boxů.
Pakliže by Zdeněk Holub v Liberci v červenci 2012 udržel za sebou svého jmenovce Jana, dočkal by se prvního pódia o rok dříve
Ve třetí jízdě složil reparát, když dorazil do cílem za Rolandem Benkö. V hlavním závodě posléze skončil desátý a kvalifikace se zbavil jednou provždy. V první juniorce svého života skončil dvanáctý, avšak napřesrok se už jeho jméno skloňovalo mezi adepty na stupně vítězů. Nejblíže k nim měl v půlce července v Liberci, kde mu na třetího Michala Škurlu chyběl jediný bod. Přitom nechybělo mnoho a získal ho na úkor Jana Holuba, který právě pod Ještědem oživil své zlaté ambice.
Poprvé na stupních, Pardubice, červenec 2013
„Pěkný, dobrý,“ shrnoval Zdeněk Holub tehdy své pocity. „Čtvrtý místo je nejhorší, ale jsem spokojen. Na bednu mi jeden bod chyběl. Holubína jsem trápil, ale byl rychlejší. Má to víc v ruce než já. Budu se snažit ho příště porazit a nedat mu to zadarmo.“
V průběžné klasifikaci si oproti roku 2011 polepšil o celých sedm příček a skončil pátý. Vysněného vavřínového věnce v juniorce se Zdeněk Holub dočkal 24. července 2013 v Pardubicích. Tehdy šel Václav Milík od vítězství k vítězství a Pražan prohrál nejen s ním, ale i s Michalem Škurlou.
„Parádní,“ jásal po návratu do boxů s pohárem v rukou. „Dobrý to bylo. V tréninku se mi dráha nelíbila, nesedla mi, ale překopal jsem motorku a pak to šlo. Škoda dvou jízd, v první byl Venca, ve druhý Škurlík. Jel jsem, dával to na lajnu. Škurlič se přetočil a já do něj ťuknul.“
Poprvé první, Svitavy, letos v květnu
Stříbro zopakoval i o měsíc později v Praze a rázem byl ve hře o titul vicemistra. Jenže pád ve Mšeně, za nějž dle svého soudu pykal nevinně, přihrál druhou příčku Romanu Čejkovi. Za podobných okolností skončil šampionát i loni v Pardubicích. Zdeněk Holub mohl v závěrečném dvojzávodě pomýšlet na titul. Jenže místo toho se zvedal opět z prachu s pocitem křivdy na duši.
Letos však nastal jeho rok. Ve Slaném pykal Eduard Krčmář za jeho pád diskvalifikací, ve Svitavách zase zůstal stát vinou technické poruchy. Zdeněk Holub se tím pádem dočkal svého prvního vítězství v juniorce, ale i postavení průběžné jedničky.
Z řady jeho letošních triumfů kromě slánského prvenství Michaela Härtela vybočuje jen Liberec, kdy jej pád na poslední chvíli připravil o patnáctibodové maximum. A na stupních vítězů jej musel zastoupit bratranec, protože on sám se v té chvíli podroboval vyšetření v nemocnici. A Plzeň, kde nestartoval vinou předchozího pádu při pražské extralize.
Tak se jezdí o český juniorský titul – Eduard Krčmář vs. Zdeněk Holub v Březolupech
Před posledním závodem v Březolupech vedl před Eduardem Krčmářem o tři body. Ani jeden z pretendentů mistrovského titulu neudělal chybu. Při vzájemném duelu v rozjížďce s číslem jedenáct si vrch udržel Pražan a stal se mistrem republiky. A co že to trvalo pět let?
„Nevím,“ odtuší Zdeněk Holub. „Forma stoupá postupně. Už jezdím líp než v roce dva jedenáct, dva dvanáct, dva třináct a dva čtrnáct. Konkurence slábne, už není ani deset Čechů na startu, ale forma stoupá. Letos nebyly pády, i když jsem párkrát spadnul jako v Liberci, kdy jsem chtěl dostal na bednu bratránka (smích).“
Nové rekordy mohou být záležitostí dvou sezón
Při vyhlašování letošních mistrů se letos v juniorských soutěžích nedostal nikdo jiný než Eduard Krčmář a Zdeněk Holub
Rozhodně není bez zajímavosti, že si Zdeněk Holub a Eduard Krčmář rozdělili nejen dvě nejcennější medaile z juniorky, ale nepustili nikoho jiného na mistrovský trůn ani v jiných mládežnických soutěžích. Eduard Krčmář vyhrál liberecké devatenáctky, zatímco juniorská družstva se v Divišově stala jejich společnou kořistí.
Oba čekají v juniorce ještě dvě sezóny, během nichž bude zajímavé sledovat, zda padne stále víc a víc vousatější hattrick Josefa France z let 1998 – 2000. Eduard Krčmář by jej mohl dvěma triumfy překonat, Zdeněk Holub vyrovnat.
Sám Eduard Krčmář se však o obtížně překonatelný primát již postaral. Byť debutoval ve stejném závodě jako Zdeněk Holub, na mistrovský trůn se posadil již předloni. Vezmeme-li za bernou minci juniorky od roku 1999, kdy v nich poprvé mohli bojovat patnáctiletí mladíci, ještě nikdo nedokázal dobýt zlato ve druhé kompletní sezóně své kariéry. Miroslavu Fenclovi to trvalo tři roky, ostatním minimálně čtyři a Michaelu Hádkovi dokonce šest let.
Pět let uteklo jako voda a Zdeněk Holub je juniorský mistr republiky
Milníky Zdeňka Holuba v juniorském šampionátu republiky:
Rychlost získání titulu v českých jednadvacítkách:
první titul v sezóně:
závodník:
debut:
tituly celkem:
2.
Eduard Krčmář
2011
2012, 2014
3.
Miroslav Fencl
1999
2001, 2004
4.
Tomáš Suchánek
1999
2002, 2003
4.
Filip Šitera
2003
2006, 2007
4.
Jan Holub
2007
2010
4.
Matěj Kůs
2004*
2008, 2009
5.
Martin Málek
2000*
2005
5.
Václav Milík
2008*
2013
5.
Zdeněk Holub
2011
2015
6.
Michael Hádek
2006
2011
Poznámka: v přehledu figurují pouze závodníci, kteří v mistrovství republiky juniorů debutovali nejdříve roku 1999, kdy byla věková hranice snížena na patnáct let
* debutoval v juniorském šampionátu během rozjeté sezóny, která není ve statistice zohledněna
Mistrovský titul Eduarda Krčmáře ve druhé sezóně juniorky je majstrštykem, který někdo jen obtížně překoná
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Praha – 19. října
Nejsledovanějším výstupem dnešního jednání VV SPD v Praze byl osud druhého finále šampionátu republiky jednotlivců. Vzhledem k podmáčeným oválům jej není možné uskutečnit nejen v Plzni, ale ani v žádné jiné uvažované náhradní lokalitě. Konečné pořadí je tedy totožné s výsledky červnového finále na pražské Markétě, kde triumfoval Václav Milík.
Václav Milík v červnu netušil, že v Praze slaví svůj třetí titul
Foto: Pavel FIšer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Plzeň – 17. října
Sotva se dnes dopoledne sešli členové PK Plzeň na borském stadiónu, bylo jim jasné, že ručník poletí do ringu také tentokrát. Zastihli dráhu zhruba v takovém stavu, v jakém se nacházela minulý týden. V některých místech je navíc nesjízdná. V zájmu kapsy všech zúčastněných se proto klub rozhodl zítřejší druhé finále mistrovství republiky jednotlivců nepořádat a nad nejstarším českým motoristickým šampionátu visí otazník.
Ten odstraní pondělní jednání VV SPD. Ve hře jsou alternativy absolvovat druhé finále buď v Praze nebo v Pardubicích samozřejmě v náhradním termínu. Možné řešení je také vyhlásit výsledky na základě prvního finále v červnu na pražské Markétě.
Co by bylo nejlepší?
Loading ...
Tudy cesta k titulu mistra republiky jednotlivců tudy nevede, Bory, dnes dopoledne
Plzeň – 15. října
Tropy a sucha letošního roku příliš nenutily plochodrážní fanoušky, aby si hlídali situaci na nebeské báni nad svými hlavami. Až říjen jim připomněl, že z mraků prší tolik, že se mohou rušit závody. Naposledy se tak stalo v sobotu v Plzni, kde muselo být odloženo druhé finále mistrovství republiky jednotlivců. Jenže meteorology slibovaný sluneční týden skončil už v úterý a z oblohy opět leje. Leopold Klíma, předseda PK Plzeň, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se o osudu závodu rozhodne v sobotu dopoledne.
V sobotu se v Plzni balilo předčasně, proto by chtěl klub rozhodnout o případném zrušení již předem
„Dneska pršelo, zejtra má snad bejt‘ ještě hůř,“ vraští čelo plzeňský šéf. „Včera jsme se rozhodli, že se sejdeme v sobotu a uvidíme, co a jak. Dalis jsme si rande ráno už v devět. Pokud to půjde jet, rozhodneme se na místě, jinak bychom to museli přeložit dál.“
Horké léto dalo zapomenout, jak vypadá ovál po deštích, ale v sobotu si to připomněli všichni
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IVú a Mirek Horáček
Plzeň – 10. října
Nebylo snad jediné nohy, která by dnes krátce po obědě šla vyzkoušet borský ovál, jediného oka, které by z ochozů či depa neměřilo s obavami stav dráhy poničené předchozími dešti. Časový harmonogram druhého finále šampionátu republiky jednotlivců v Plzni byl dodržen v zásadě prakticky pouze v rozpravě se závodníky. Na ní padl verdikt, že se nepojede dneska, nýbrž až příští neděli od čtrnácti hodin.
Stav oválu poutal pozornost všech, kteří dnes na Bory dorazili
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Loading ...
