Archiv pro rubriku: MČR

Ondřej Smetana prodloužil svou přeborovou pódiovou sérii

10.8.2016 Antonín Škach

Žarnovica – 6. srpna
Jako jediný závodník nechyběl ani v jednom případě na stupních vítězů všech doposud uskutečněných přeborových mítinků. A tuto tradici nepřerušil ani v sobotu ve slovenské Žarnovici. Ondřej Smetana sice v základní části našel přemožitele v osobě Michala Tomky a v semifinále byl před ním v cíli Mark Helmhout. Ovšem ve finále odstartoval od mantinelu jako plochodrážní pánbůh a od té doby se nenašla síla, která by jej z vedoucí příčky sestřelila. Spolu s pražským juniorem stanuli na stupních vítězů Martin Málek a Mark Helmhout.

Martin Málek, Ondřej Smetana a Mark Helmhout stojí na stupních vítězů

Nešťastné události natahují první sérii

Ján Daniel a Vladimír Tomka, velké postavy slovenské historie, sledují trénink

Po nočním dešti se Žarnovica probudila do svěžího rána. Po obědě však sluníčko začalo opět roztápět svůj nebeský kotlík. Depo, které před lety architekt střihnul opravdu velkorysým a nadčasovým metrem, praskalo pod náporem bezmála tří desítek závodníků a jejich motocyklů.

Sedmadvacet závodníků je rekordem českého přeboru

Oproti původní verzi startovní listiny zveřejněné ve středu odpoledne přibyla osmadvacítka. Obsadil ji Maďar Peter Vida, který je držitelem slovenské licence. Naproti tomu scházel další reprezentant SMF, rakouský veterán Anton Wannasek, jehož manželka po srážce s autem skončila v nemocnici. Holanďana Henka Koonstru nahradil krajan Sjoerd Rozenberg, který doprovázel svého zetě Marka Helmhouta. Nedorazil ani Michal Škurla, který si po pádu na trávě ve Willingu dopřál oddech. Do pražské dodávky se místo něho se svými motocykly nalodil Václav Kvěch.

Nešťastný začátek závodu s páskou Davida Pacalaje

Vlastní závod nezačal šťastně. David Pacalaj najel do pásky a na její zpomalený let k prosluněnému žarnovickému nebi doplatil Patrik Búri stojící přesně na opačné straně. Chytil se do bílého tkalounu jako nebohá moucha do sítě pavouka a přivodil si ošklivé popáleniny na krku.

Vyloučený David Pacalaj zamířil do svého boxu, jehož osazenstvo na čele s dědečkem Zdeno Vaculíkem bylo oblečeno do černých triček s číslovkou 1710 značící letopočet, kdy se jejich závodník před patnácti lety narodil. Patrik Búri se na poslední chvíli vrátil k pásce, aby se bezprostředně po startu ujal vedení.

Nešťastný Patrik Búri ještě netuší, že jeho okamžiky v dnešním závodě jsou již sečteny

Nicméně žádný happy end se nekonal. Ve třetím kole se Patrik Búri ocitnul na zemi. „Zvedlo se mi to a neuměl jsem to zastavit,“ popisoval svůj pád. V rozjížďce s číslem šest se postavil na startovní rošt ještě jednou. Ovšem dojel jen do prvního oblouku, aby kvůli bolestem vyklidil své depo předčasně jako při loňském přeboru.

Prvním vítězem dnešního dne se stal nejstarší účastník. Sjoerd Rozenberg se ujal vedení v podruhé opakované rozjížďce s číslem jedna již v úvodním nájezdu. Dokázal se vypořádat s Josefem Novákem, jenž zvyšoval svůj tlak úměrně s ubývajícím počtem kol do cíle. Pardubičan najel poslední zatáčku vnitřkem, avšak Holanďan si dokázal udržet rozhodující rychlost.

Patrik Búri byl naštěstí po svém pádu v pořádku

Stylem start – cíl se mezi vítěze hned vzápětí zapsal Michal Dudek, který odrazil v první zatáčce. Podobně třetí jízda přinesla čtyři body Andreji Kobrinovi, když po startu od vnitřního okraje vyhnal všechny soupeře na venek a Michal Tomka jej v úvodním oblouku nestihnul.

Emil Peron se o tréninku zdál hodně rychlý, i když sám mladý Polák přiznával, že projel snad každou dírou na žarnovickém ovále. Jenže po startu rozjížďky s číslem čtyři se musel dívat na záda Patrika Mikela, jenž jakoby chtěl ze sebe setřást pověst špatného startéra. Pořadí však vydrželo jen dvě kola, jelikož v tom třetím vletěl Polák rovnou do nafukovacích mantinelů prvního výjezdu.

František Mikel komentuje pech svého syna Patrika:

„Byl to úplně nový sekundár! Říkal jsem ‚vyměníme ho a bude klid‘. Nebyl, kurňa to nemoh‘ prasknout až na rovince?!“

Patrik Mikel na cestě k víězství ještě netuší, že si na něho Štěstěna zasedla

Repete nabídlo opět pohled na Patrika Mikela v čele. Idylka však trvala až do výjezdu z cílové zatáčky. Zavytí od motoru bylo slyšet až do depa. Přetržený sekundární řetěz poslal březolupského borce na zem. A Radek Podhadský se po pádech dvou závodníků stal poměrně bohatým dědicem čtyř bodů.

První série se protáhla na takřka třičtvrtěhodinku. Posledním vítězem úvodní části se stal Ondřej Smetana, který rychle zmizel z dohledu Martina Gavendy. Jaroslava Petráka trápilo bolavé koleno přesto, však uhlídal Jakuba Valkoviče, který na začátku druhého kola podjel Erycha Borczucha.

Nevídaný rozpis natahuje rozdíly mezi závodníky

Ondřej Smetana letí do čela před Martina Gavendu (modrá) a Jaroslava Petráka (zelená)

Vytvořit rozpis pro osmadvacet závodníků byl vskutku excelentní výkon. Garantovat, aby se každý potkal na ovále s každým, pochopitelně nešlo. Alfa a omega velely čtyři starty pro každého a pokaždé s jinou barvou povlaku. Ani v první sérii se na ovále nemohli objevit všichni závodníci a také potom měli v konkrétní okamžik rozdílný počet jízd.

Kupříkladu pakliže by Patrik Búri nemusel balit předčasně, základní část by pro něho končila rozjížďkou s číslem šestnáct. V ten okamžik však Andrej Kobrin, Martin Mejtský, Patrik Mikel, Erych Borczuch, Martin Málek a Sindy Weber byli na dráze jen dvakrát. Ovšem účelem základní části bylo zejména určit dvanáct postupujících do semifinále. Uvážíme-li, že v soutěži bere body do tabulky prvních patnáct majitelů licencí AČR a SMF, vlastní přebor startoval až finálovou jízdou.

Martin Málek vyjel na ovál poprvé v rozjížďce s číslem čtyři, ale od té doby vršil jednu čtyřku za druhou

Zvláštní okolnosti si zkrátka a dobře žádají netradiční řešení a VV SPD vyšel ze šlamastyky tolika přihlášek se ctí a naplnil filozofii přeboru, že závodit bude každý i za cenu rozpisu. Ať tak či onak normální závod po šestnácti jízdách vrcholí, zatímco dnes pro řadu borců prakticky začínal. Byl mezi nimi i Patrik Mikel.

Jaroslav Petrák s bolavým kolenem sděluje své dojmy z dráhy:

„Nečekáš ty díry. Vždycky tě to nakopne.“

Michal Tomka ujíždí před Jaroslavem Petrákem

Po prasklém řetězu se nevyhrabal z bažiny smůly ani v rozjížďce s číslem dvanáct. Modré světlo se na rampě rozsvítilo na znamení, že se předčasně dotknul pásky. O něco lépe než Moravan na tom byl Ján Mihálik. Ze třetí jízdy, kde trčel celou dobu beznadějně vzadu, si do boxů přivezl jen velikánskou nulu. Posléze v rozjížďce s číslem deset přišel o třetí místo ve třetím okruhu vinou prasklého primárního řetězu.

„Oleje bylo moc, v tom horku začal na řetězu hořet,“ kroutil jeho otec Jozef svou prostovlasou hlavou. Jenže hned po přestávce jásal jako při výhře v loterii. Do rozjížďky s číslem jedenáct totiž nelépe odstartoval právě jeho potomek. A pokud si Michal Dudek myslel, že má vyhráno, když se před něho dostal vnějškem první zatáčky, poněkud se přepočítal.

Adam Čarada (bílá) útočí na Kamila Brzezinskeho

Ján Mihálik okamžitě přešel do ofenzívy. Neustále dýchal na Slaňákova záda dýchal až do posledního okruhu, v níž svou partii rozhodl šachmatem zkušeného velmistra. V první zatáčce naznačil útok zvenku, aby okamžitě zlomil motocykl k vnitřní čáře. V závěrečném oblouku podjel Michala Dudka, aby proburácel cílem za hlasitého jásotu tribun jako vítěz.

Michal Dudek se přitom smiřoval s druhou prohrou, jelikož jej prve v osmé jízdě předčil Josef Novák. „Dudci mi nevaděj‘,“ žertoval Pardubičan, který slánskému závodníkovi sebral vedení již vnějškem první zatáčky. „Podařil se mi start, vzal jsem to venkem a byl jsem tam. Dneska je to zatím dobrý. Mohlo by to bejt‘ lepší, ale dobrý.“

Josef Novák (modrá) vypálil rybník Michala Dudka

Nejen smolaři ovšem prakticky vstupovali do závodu až jeho šestnáctou jízdou. Byl to ostatně případ jejího vítěze Martina Gavendy. V první zatáčce objel Marka Helmhouta. Poté odrazil všechny jeho útoky, takže se Holanďan dostal dopředu až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. Martin Málek zase začal závodit až hodinu po nástupu.

V šesté jízdě utnul slibný nájezd Michala Tomky vnějškem první zatáčky, aby triumfoval stylem start – cíl. Neméně suverénní byl rovněž v rozjížďce s číslem dvanáct. Podobně procházel dnešním závodem Andrej Kobrin. Ukrajinec navázal na úvodní čtyři body dalším vítězstvím ve třinácté jízdě, v jejíž první zatáčce objel Martin Gavendu.

Sláva patří šestce na startovním roštu

Krásné Slovensko se dá užít po všech stránkách - pardubický mechanik Radim Lamberský se svými přáteli — Krásné Slovensko se dá užít po všech stránkách – pardubický mechanik Radim Lamberský se svými přáteli

Shodou okolností jak Martin Málek, tak Andrej Kobrin byli po šestnácti jízdách jedinými neporaženými dnešního závodu, byť stáli teprve v polovině svých výjezdů na ovál v základní části. Své úvodní prvenství dokázal zopakovat už jen Ondřej Smetana. V rozjížďce s číslem deset se protáhnul mezi v prvním výjezdu mezi Markem Helmhoutem a mantinelem. Pražan ovšem hned vzápětí zaknihoval svou první prohru.

V rozjížďce s číslem patnáct sice předvedl pohotovou reakci na let pásky. Pozice u vnitřní čáry jej vynesla do čela. Jenže záhy přiletěl Michal Tomka se žlutým povlakem na přilbě a vedení bylo jeho. Ondřej Smetana se ale začal zajímat o vzdálenější startovní pole, z čehož měl nakonec profitovat. Avšak pěkně popořadě…

Adam Fencl získal své jediné dnešní vítězství na úkor Martina Mejtského

Martin Málek se o třetí vítězný zářez postaral v sedmnácté jízdě. V úvodním oblouku jej podjel Eryk Borczuch, což mu vrátil prakticky na stejném místě v závěrečném okruhu. Dvanáctibodové skóre Martina Málka hned vzápětí srovnal Andrej Kobrin. Po startu vypálil dopředu a udržel na uzdě Jaroslava Petráka útočícího vnějškem prvního obloku.

Že Martin Mejtský na sklonku druhého kola objel Davida Pacalaje, se mohlo zdát jako malicherné. Jenže Pardubičanovi i tyto dva body pomohly do semifinále. Bodík po bodíku přidával na svůj účet také Jakub Valkovič. V rozjížďce s číslem dvanáct se ale rozhodl, že to vezme šmahem. Jenže Martin Málek byl pro domácího začátečníka přece jen velkým soustem. A tak se Jakub Valkovič dočkal premiérového vítězství své kariéry v rozjížďce s číslem devatenáct.

Kvůli pádu Jána Mihálika a Filipa Hájka v první zatáčce svítila červená světla. Po restartu se po žezlu natáhl Krystian Wlodarczyk, jenže mladí Slováci s ním byli rázně hotovi již v úvodní zatáčce. Jakub Valkovič jel první a ten ustrážil i Jána Mihálika. Body se každopádně hodily, protože jestli si v depu u Mikelů mysleli, že se už budou mazlit se štědře obdařenou Štěstěnou, šeredně se spletli.

Přitom zpočátku dvacáté jízdy se jim mohlo oprávněně zdát, že se všechno konečně v dobré obrací. Michal Tomka sice vystřihnul rychlý start, avšak Patrik Mikel jej vnějškem první zatáčky odsunul za svá záda. Ve třetím kole mu však v rámu zachrastilo. A bylo nejen po motoru, ale i po postupových ambicích.

Andrej Kobrin (bílá) získal své třetí prvenství na úkor Jaroslava Petráka

V jednadvacáté jízdě vyhrál Andrej Kobrin počtvrté, avšak hned nato Martin Málek dočkal první prohry. Stál na žluté pozici, odstartoval vcelku rychle, ale Ondřej Smetana stojící po jeho pravici byl ještě rychlejší. „Ztratil jsem hodně na startu a blbě se to dohánělo,“ povzdechl si Martin Málek, zatímco pražský junior se utvrdil ve výhodnosti vnějších drah roštu.

Martin Gavenda vysvětluje důvody svého odstoupení ze závodu:

„Mám problémy s motorem. Celý závod se s tím pereme, popadaly nám misky na hlavě, dvakrát mi praskla vrchní objímka.“

Bez Martina Gavendy přijelo k prvnímu semifinále pouze pět závodníků. Michal Tomka dnes jako první porazil Andreje Kobrina, jehož předčil v první zatáčce. Poslední postupové místečko ukořistil Adam Čarada na úkor Jakuba Valkoviče a Martina Mejtského. Ve druhém semifinále se Mark Helmhout probil do čela před Ondřeje Smetanu již v úvodním nájezdu. Spolu s ním se svezl i Michal Dudek, jehož však Pražan předstihnul ve druhé zatáčce druhého kola. Slaňáka nakonec vyřadil také Martin Málek.

Andrej Kobrin se na stupně vítězů nakonec nevešel

„Ve finále jsem doufal, že na mě zbyde šestka,“ svěřoval se později Ondřej Smetana, proč tak suverénním způsobem ovládl finále. „Naštěstí se nikomu nelíbila, ale byla nejlepší. Odstartoval jsem, zvenku tam byl a pak jsem jel nejrychlejší stopu.“Martin Málek se zpočátku zdržel s Markem Helmhoutem. Když jej ve druhém okruhu konečně objel v první zatáčce, stáhnout odstup od Pražana bylo nemožné.

Hlasy z depa

Ondřej Smetana nakonec zabodoval do přeboru naplno

„Bojoval jsem celej‘ závod,“ vyprávěl Ondřej Smetana o svém triumfu. „Zezačátku na prd, nevěděl jsem, jak jet. Pak jsme vyladili motor a našel jsem si stopu, kudy to jelo. Mý starty zvenku, to byla paráda. Ve finále jsem odstartoval, zvenku tam byl a jel jsem nejrychlejší stopu. Jel jsem tady kolo za kolem, nechtělo to zatočit.“

„Zezačátku dobré,“ bilancoval Martin Málek. „Až v poslední jízdě jsem ztratil hodně na startu a blbě se to dohánělo. Ve finále jsem chtěl být od startu trošku rychlejší. A o tom to bylo. Chtělo to ještě kolo, ale nevyšlo to. Jinak dobré, měsíc jsem na tom neseděl, tak dobré.“

„Dobrý,“ odtušil Mark Helmhout při komentáři na adresu svého třetího místa. „Dráhy pěkná, trošku těžší. Něco jako dlouhodrážní speedway, ale spíš krátká dráha než long track. Třetí místo je dobré, jsem rád. Jel jsem tady poprvé a hned třetí místo. Na příští rok jsem přemýšlel o české lize, v Holandsku není, budu o tom přemýšlet příští rok.“

Michal Tomka želel jedině finálové rozjížďky

„Neměli jsme problémy s technikou,“ pochvaloval si Michal Tomka. „Troufal jsem si na bednu. Měl jsem ale slabý start. Martin Málek se Smetanou mě zavřeli. Já už neměl rychlost a nestačil je předjet.“

„Celkem se mi dařilo až na to finále,“ konstatoval Adam Čarada. „Po rozsvícení zeleného světla jsem otočil plynem. Potáhla mě spojka a byl jsem v pásce. Vyloučili, ale jsem celkem spokojený:ů

„Dobrý, ale mohlo to bejt‘ lepší,“ meditoval Michal Dudek. „V semifinále jsem nějak odpad‘. Dráha těžká, ale dalo se to, pro všechny byly stejný podmínky. Nastavení perfektní, mechanik chvalitebný (smích). Je trošku nespravedlivý, že jedeš semifinále, tak se něco stane a nakonec může vyhrát ten poslední s minimálním počtem bodů na postup.“

Zadřený motor ve dvacáté jízdě završil dnešní smůlu Patrika Mikela

„Hrozný, vždycky z prvního místa,“ láteřil Patrik Mikel nad svými vyřazeními. „První jízda primár, druhá páska a třetí motor. Čtvrtou jízdu jsem jel na nedopasované motorce a to víš, jak to bývá. Je to na hovno, mohl jsem být na bedně.“

Ondřej Smetana vede finálovou jízdu před Martinem Málkem (červená) a Markem Helmhoutem (bílá)

		TOT	S1	S2	F
1. Ondřej Smetana, Praha	4 4 3 4	15		2.	1.
2. Martin Málek, Plzeň	4 4 4 3	15		3.	2.
3. Mark Helmhout, NL	3 3 3 4	13		1.	3.
4. Andrej Kobrin, UA	4 4 4 4	16	2.		4.
5. Michal Tomka, SK	3 3 4 4	14	1.		5.
6. Adam Čarada, SK	2 4 4 3	13	3.		T
7. Michal Dudek, Slaný	4 3 3 2	12		4.
8. Martin Gavenda, Březolupy	3 3 4 2	12	–
9. Jakub Valkovič, SK	1 2 3 4	10	4.
10. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 2 3 3	10		5.
11. Josef Novák, Pardubice	3 4 2 0	9		6.
12. Martin Mejtský, Pardubice	2 3 2 2	9	5.
13. Adam Fencl, Slaný	1 4 2 1	8
14. Radek Podhadský, Plzeň	4 1 1 2	8
15. Sjoerd Rozenberg, NL	4 2 1 1	8
16. Kamil Brzezinski, PL	1 3 2 2	8
17. Ján Mihálik, SK	0 E 4 3	7
18. Eryk Borczuch, PL	0 1 3 3	7
19. Emil Peron, PL	X 2 1 3	6
20. Filip Hájek, Praha	3 E 1 1	5
21. Krystian Wlodarczyk, PL	0 1 2 2	5
22. Václav Kvěch, Praha	2 2 0 0	4
23. David Pacalaj, SK	T 2 1 1	4
24. Peter Vida, H (SMF)	– 2 0 0	2
25. Sindy Weber, D – Chaba (ACCR)	1 1 0 E	1
26. Patrik Mikel, Březolupy	F T E 1	1
27. Patrik Búri, SK	X R – –	0

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Anton Wannasek (A – SMF); s výjimkou finalistů rozhodlo o pořadí závodu umístění v základní části

Ondřej Smetana pochopitelně zůstává na čele průběžné klasifikace přeboru

Průběžné pořadí seriálu:

	PLZ	MŠE	BŘE	CHA	ŽAR	TOT
	30.4.	1.5.	11.6.	18.6.	6.8.
1. Ondřej Smetana	22	25	22	22	25	116
2. Michael Hádek	25	22	16	NS	NS	63
3. Martin Málek	NS	NS	25	NS	22	47
4. Martin Mejtský	8	14	2	16	6	46
5.Adam Fencl	NS	16	7	18	5	46
6. Michal Škurla	NS	NS	18	25	NS	43
7. Filip Hájek	18	12	5	NS	3	38
8. Petr Babička	10	16	NS	12	NS	38
9. Jaroslav Petrák	14	NS	10	NS	8	32
10. Michal Dudek	16	NS	NS	NS	14	30
11. Josef Novák	12	6	3	NS	7	28
12. Martin Gavenda	NS	NS	14	NS	12	26
13. Radek Podhadský	7	NS	4	10	4	25
14. Jakub Valkovič	6	7	0	NS	10	23
15. Michal Tomka	NS	NS	1	NS	18	19
16. Piotr Dziatkowiak	NS	NS	12	7	NS	19
17. Adam Čarada	NS	NS	NS	NS	16	16
18. Anne Spaan	NS	NS	NS	14	NS	14
19. Martin Švestka	NS	10	NS	NS	NS	10
20. Ján Mihálik	NS	NS	6	NS	3	9
21. Sindy Weber	NS	NS	NS	8	0	8
22. Patrik Mikel	NS	NS	8	NS	0	8
23. Dan Macl	NS	8	NS	NS	NS	8
24. Václav Kvěch	NS	NS	0	NS	2	2
25. David Pacalaj	NS	NS	NS	NS	1	1
NC Peter Vida	NS	NS	NS	NS	0	0
NC Patrik Búri	NS	NS	NS	NS	0	0
NC Jan Kvěch	NS	NS	0	NS	NS	0
NC Petr Chlupáč	NS	NS	0	NS	NS	0
NC Pavel Čermák	NS	NS	0	NS	NS	0
NC Ronny Weis	NS	NS	NS	NC	NS	–
NC Buddy Prijs	NS	NC	NC	NC	NS	–
NC Richard Geyer	NS	NS	NS	NC	NS	–
NC Geert Bruinsma	NS	NC	NS	NS	NS	–
NC Mark Helmhout	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Andrej Kobrin	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Sjoerd Rozenberg	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Kamil Brzezinski	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Erych Borczuch	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Emil Peron	NS	NS	NS	NS	NC	–
NC Krystian Wlodarczyk	NS	NS	NS	NS	NC	–

Rekordních sedmadvacet závodníků pěkně pohromadě

Foto: Mirek Horáček

Jak dramatické závody jsme dnes viděli dosvědčuje i tlačenice po startu devatenácté jízdy - Filip Hájek (zelená), Jakub Valkovič (modrá), Krystian Wlodarczyk (červená) a Ján Mihálik (bílá) — Jak dramatické závody jsme dnes viděli dosvědčuje i tlačenice po startu devatenácté jízdy – Filip Hájek (zelená), Jakub Valkovič (modrá), Krystian Wlodarczyk (červená) a Ján Mihálik (bílá)

MČR Juniorů

Juniorské rekordy Josefa France a Eduarda Krčmáře jsou jiné a přece podobné

9.8.2016 Antonín Škach

Kouzlo plochodrážních závodů je také v tom, že nevíte, co se stane. Byl obyčejný červencový pátek na počátku prázdnin roku 1998. Pardubický Radek Smolík přijel do Slaného s nejlepší výchozí pozicí pro útok na zlato juniorského mistra republiky. Nicméně nakonec stál na nejvyšším stupni Josef Franc, který ani sám tehdy netušil, že začal přepisovat historii. Svůj titul ještě dvakrát zopakoval, čímž vybudoval na dlouhá léta nepřekonatelný mezník. Až minulý měsíc jeho rekord třech vítězství v české juniorce vyrovnal Eduard Krčmář. Jejich tři primáty se v mnohém liší. Pražan triumfoval ve třech ročnících po sobě, Eduard Krčmář v sudých letech. Slaňák naproti tomu získal první titul ve věku, kdy Josef Franc začal teprve naplno závodit. A byť vyhrát podnik domácího juniorského šampionátu s maximálním bodovým ziskem dokázalo za čtyřicet let více než pět desítek borců, pouze Eduard Krčmář a Antonín Kasper stanuli na piedestalu bez ztráty jediného bodu. Nicméně v lecčems je cesta ke třem vítězstvím v podání obou borců, jenž se navzdory sedmnáctiletému věkovému rozdílu stále potkávají ve vrcholných závodech, podobná.

Slaný 1998 – Pardubice 2012: Štěstěna jede v rozjezdu na tandemu

Bráno současnou optikou, triumf Josefa France v juniorském mistrovství republiky juniorů anno domini 1998 se musel očekávat. Ale chyba lávky, současné eso pražského Olympu nebylo zpočátku své kariéry takovým suverénem jako jeho následovníci.

Šampionát juniorů anno domini 1998 vyvrcholil ve Slaném - na pódiu stojí Pavel Navrátil, Josef Franc a Radek Smolík — Šampionát juniorů anno domini 1998 vyvrcholil ve Slaném – na pódiu stojí Pavel Navrátil, Josef Franc a Radek Smolík

V posledním roce své juniorské kariéry vykročil za titulem nejlépe Radek Smolík. Obrýlený závodník pardubického klubu, který byl spolu s Tomášem Hejtíkem jako jediný nasazen přímo bez kvalifikace, kraloval prvnímu dílu v Pardubicích. Josef Franc ztratil dva body, avšak o dva měsíce později kraloval pražské Markétě.

Třetím do party byl další pardubický závodník Pavel Navrátil, jehož paradoxně dnes skoro nikdo nezná. Od útlého mládí však dokazoval, že má tolik talentu stejně tolik jako jeho tatínek Vlastimil, bývalý praporčík československé armády, který se s vervou vrhnul do podnikání, peněz. Pro zajímavost, v závodě březolupského semifinále o dva roky dříve se s těžkou dráhou dokázali vypořádat pouze tři borci. Zkušení matadoři Robert Král a Pavel Ondrašík a pak už jen Pavel Navrátil. Josef Franc začínal a raději si za ním zašel osobně pojistit, aby jej nepředjel o kolo.

A právě ve třetím díle juniorky ve Slaném kraloval Pavel Navrátil, který neprohrál ani v jediné jízdě. Radka Smolíka zradil jednou motocykl. A vedle svého klubového kolegy prohrál také s Tomášem Hejtíkem, který v osmnácté jízdě před sebe pustil Josefa France. Tím pádem měli oba po dvaačtyřiceti bodech.

Bavíme-li se statistickými hříčkami, nemůžeme opomenout, že Eduard Krčmář dvakrát připravil Václava Milíka o juniorský titul v jeho Pardubicích - na snímku první triumf z roku 2012 — Bavíme-li se statistickými hříčkami, nemůžeme opomenout, že Eduard Krčmář dvakrát připravil Václava Milíka o juniorský titul v jeho Pardubicích – na snímku první triumf z roku 2012

V rozjezdu měl zpočátku navrch Pavel Navrátil, který se ujal vedení. Jenže Josef Franc se od jejich prvního setkání v Březolupech o dva roky dříve vyzrál. Na poslední chvíli se před svého pardubického soka dostal a poprvé usedl na trůn.

O čtrnáct let později byl favoritem českého juniorského zejména Václav Milík. Vyhrál ve Slaném, a byť mu triumf v Plzni sebral Eduard Krčmář, skončili oba na třinácti bodech. V Liberci Pardubičan nestartoval kvůli reprezentačním povinnostem. Eduard Krčmář však ztratil bod s Janem Holubem a další mu uzmul Václav Milík ve Mšeně.

Před vyvrcholením v Pardubicích bylo saldo jejich bodové bilance vyrovnané. Oba dokončili podnik se čtrnácti body a o titulu musel rozhodovat rozjezd. V něm vedl Václav Milík, dokud mu neexplodoval motor. Pod cílovou metou projel k titulu Eduard Krčmář, jenž se ve svých šestnácti stal nejmladším juniorským mistrem vůbec.

Březolupy 1999 a Pardubice 2014: regulérní duel s důstojným protivníkem

Obhajoba bývá mnohdy těžší první triumfu. Možná něco takového si Josef Franc říkal v Pardubicích v dubnu roku 1999, když až v rozjezdu odvrátil hrozbu Tomáše Suchánka. Pardubický závodník vstoupil do historie české juniorky neslavně, když v rozjížďce s číslem dvě najel do pásky. A tak se z vítězství radoval Roman Andrusiv, svým způsobem papírový outsider, který kroutil teprve svou druhou kompletní sezónu.

Tomáš Suchánek hned ve své první sezóně 1999 útočil na titul - na snímku ze Slaného stojí nad Josefem Francem (vlevo) a Romanem Andrusivem — Tomáš Suchánek hned ve své první sezóně 1999 útočil na titul – na snímku ze Slaného stojí nad Josefem Francem (vlevo) a Romanem Andrusivem

Táhlo mu už na jednadvacet, avšak juniorka anno domini byla průlomová, že do ní poprvé mohli zasáhnout patnáctiletí mladíci. Tomáš Suchánek, který načerno jezdil s pětistovkou už v osmi letech, se vezl na vrcholu vlny. Ve Slaném už mával z nejvyššího stupně vítězů, když Josef Franc musel v rozjížďce s ním vzdát vinou technických patálií, když jezdil první.

Ovšem v Praze na sklonku června už Tomáš Suchánek porazil Josefa France regulérně a připsal si dalších patnáct bodů. Pražan vrátil úder v červenci v Chabařovicích a v srpnu ve Svitavách. Počátkem září vrcholila juniorka v Březolupech a Tomáš Suchánek vedl o pouhý bod před Josefem Francem. Avšak pardubický blonďák, který měl tehdy vlasy ještě až na ramena, upadl po souboji se svým sokem v poslední zatáčce rozjížďky s číslem čtyři. Naproti tomu Josef Franc zkompletoval patnáctibodové maximum a byl šampiónem již podruhé.

Na snímku je říjen 2014 a titul si z Pardubic domů poveze opět Eduard Krčmář

Sezónu 2014 provázely deště. Díky nim padla divišovská juniorka úplně, zatímco mšenská se konala až v říjnu v Pardubicích v jeden den s místním podnikem, který sem byl přesunut ze svých původních termínů v červenci, res. srpnu.

Václav Milík vyhrál v dubnu ve Slaném a v Praze, ale v Liberci nestartoval. Přesto měl v Pardubicích lepší výchozí pozici, jelikož při zohlednění pravidla o škrtání nejhoršího výsledku vedl o bod. Jenže dopoledne jej přibrzdil defekt. A protože po obědě kraloval Eduard Krčmář, stal se podruhé mistrem právě slánský závodník.

Březolupy 2000 a Divišov 2016: suverénní výkon s razancí tornáda

Zájezd do Anglie zabránil Josefu Francovi vstoupit do prvního podniku české juniorky v Pardubicích v dubnu 2000. V rámci fair play se tehdy VV SPD vrátil ke škrtání jednoho nejhoršího výsledku. Tomáš Suchánek využil Pražanovy absence a triumfoval ve Svítkově, aniž by ztratil jediný bod.

I když jeho rekord vyrovnal Eduard Krčmář, nenechal se Josef Franc v Divišově vyvézt z dobré nálady

V květnu v Praze byl Josef Franc zpátky. Oba pretendenti mistrovského trůnu se sešli v rozjezdu, který pro sebe rozhodl Pražan. Ten poté rozehrál triumfální sérii lemovanou patnáctibodovými maximy ve Slaném, Svitavách a Mšeně.

Vypracoval si klíčový náskok, z něhož posléze profitoval na sklonku září v Březolupech. K třetímu titulu s dvoubodovou převahou na Tomáše Suchánka mu stačilo jedenáct bodů, jelikož Pardubičan ještě v rozjížďce s číslem dvacet.

Letošek máme ještě v živé paměti. Eduard Krčmář si vybudoval pevnou pozici leadera už v květnu v Praze. Navíc nepřišel o žádný bod ani minulý měsíc v Divišově. Stal se tak teprve druhým borce, který bez ztráty bodu vyhrál i celý šampionát. Prvním byl Antonín Kasper roku 1980, kdy se i po zrušeném Liberci finálová část šampionátu skládala ze tří podniků v Chabařovicích, Plzni a Slaném.

Ticho před bouří - divišovský box Eduarda Krčmáře, který za chvíli vyhraje svůj třetí titul — Ticho před bouří – divišovský box Eduarda Krčmáře, který za chvíli vyhraje svůj třetí titul

Právě nerovné podmínky jsou brzdou objektivního porovnávání napříč čtyřmi desetiletími. V první řadě jde o rozdílný počet závodů. Jejich počet kolísal, přičemž póly představují léta 1974, 1975 a 2015 s osmi a letošek se dvěma podniky. V úvahu musíme vzít i trend z devadesátých let, kdy juniorští šampióni mizeli v britské lize, byť mohli ještě své zlato obhajovat, což byl konec konců také případ Antonína Kaspera v sezóně 1982. Rovněž bratři Aleš a Lukáš Drymlovi, kteří mají ve svých sbírkách medaile ze světového a evropského mistrovství, v české juniorce nikdy nestartovali.

Své sehrál i věkový limit, který se z původních sedmnácti let snížil až na patnáct. Eduard Krčmář si zvyknul vítězi už se stopětadvacítkou a dvěstěpadesátkou. Svůj první juniorský titul vybojoval v šestnácti, což byl věk, kdy Josef Franc před dvaceti lety svou kariéru prakticky startoval. I díky tomu si slánský borec může příští rok připsat ještě další titul a tím pádem zvednout laťku rekordu ještě o jeden zářez.

Triumfy s maximálním bodovým ziskem ve finálových závodech šampionátu republiky juniorů:

počet triumfů:	závodník, klub:	konkrétní závody:
8	Václav Milík, ZP Pardubice	Liberec 2010, Plzeň 2011, Mšeno 2012, Slaný 2013, Divišov 2013, Pardubice 2013, Praha 2013, Praha 2014

7	Josef Franc, Olymp Praha	Praha 1998, Chabařovice 1999, Svitavy 1999, Březolupy 1999, Slaný 2000, Svitavy 2000, Mšeno 2000
	Tomáš Suchánek, ZP Pardubice	Praha 1999, Pardubice 2000, Pardubice 2001, Mšeno 2001, Slaný 2003, Kopřivnice 2003, Praha 2003
	Miroslav Fencl, Slaný	Březolupy 2000, Slaný 2001, Mšeno 2001, Kopřivnice 2001, Praha 2002, Kopřivnice 2002, Kopřivnice 2004

5	Antonín Kasper II., RH Praha	Chabařovice 1980, Plzeň 1980, Slaný 1980, Žarnovica 1981, Mšeno 1981
	Richard Wolff, Olymp Praha	Pardubice 1997, Plzeň 1997, Praha 1997, Chabařovice 1997, Slaný 1997
	Martin Málek, Březolupy	Praha 2005, Březolupy 2005, Chabařovice 2005, Chabařovice 2006, Mšeno 2006
	Filip Šitera, Plzeň	Mšeno 2005, Slaný 2006, Praha 2006, Pardubice 2007, Praha 2008
	Eduard Krčmář, Slaný	Liberec 2014, Pardubice 2014, Plzeň 2015, Praha 2016, Divišov 2016

4	Martin Vaculík, Slaný (SK)	Plzeň 2007, Slaný 2009, Divišov 2009, Pardubice 2009
	Matěj Kůs, Olymp Praha	Pardubice 2008, Kopřivnice 2008, Mšeno 2008, Liberec 2009

3	Bořivoj Hádek, SVS	Praha 1989, Chabařovice 1989, Pardubice 1989
	Tomáš Topinka, Markéta Praha	Pardubice 1992, Praha 1992, Slaný 1992

2	Luboš Tomíček II., RH Praha	Zohor 1976, Ostrava 1976
	Josef Jůza, RH Praha	Praha 1978, Plzeň 1978
	Ivan Pacák, RH Praha	Mšeno 1984, Čakovice 1984
	Jiří Hurych, RH Praha	Kopřivnice 1990, Svitavy 1990
	Jiří Štancl III., Plzeň	Praha 1993, Divišov 1993
	Hynek Štichauer, Pardubice	Pardubice 2005, Plzeň 2008
	Michael Hádek, Plzeň	Plzeň 2010, Pardubice 2011
	Zdeněk Holub, Markéta Praha	Svitavy 2015, Březolupy 2015

1	Emil Ondrašík, Březolupy	Čakovice 1974
	Jiří Jirout, RH Praha	Březolupy 1974
	Oldřich Kachyňa, Slaný	Liberec 1975
	Lubomír Volín, Kopřivnice	Ostrava 1975
	Zdeno Vaculík, ZP Pardubice	Kopřivnice 1975
	Jiří Svoboda, RH Praha	Kopřivnice 1976
	Ladislav Hradecký, RH Praha	Pardubice 1977
	Jaroslav Drahoš, Zohor	Březolupy 1979
	Zbyšek Holý, RH Praha	Plzeň 1979
	Petr Kubíček, RH Praha	Mšeno 1982
	Roman Matoušek, Slaný	Zohor 1982
	Jiří Brož, RH Praha	Mšeno 1984
	Bohumil Brhel, RH Praha	Praha 1985
	Miroslav Práger, RH Praha	Praha 1985
	Vlastimil Červenka, Březolupy	Březolupy 1986
	Gašpar Forgáč, VTJ Pardubice	Slaný 1988
	Miroslav Forgáč, SVS Pardubice	Praha 1988
	Jan Holub II., RH Praha	Svitavy 1989
	Martin Rybenský, VTJ Pardubice	Pardubice 1990
	Jan Fejfar, Markéta Praha	Svitavy 1991
	Antonín Šváb II, Markéta Praha	Svitavy 1993
	Marián Jirout, ZP Pardubice	Praha 1994
	Robert Král, Březolupy	Březolupy 1996
	Pavel Ondrašík, Olymp Praha	Slaný 1996
	Radek Smolík, ZP Pardubice	Pardubice 1998
	Pavel Navrátil, ZP Pardubice	Slaný 1998
	Zdeněk Simota, Plzeň	Pardubice 2006
	Luboš Tomíček III., Olymp Praha	Slaný 2007
	Jan Holub III., Plzeň	Liberec 2012
	Roman Čejka, Slaný	Slaný 2014
	Michael Härtel, D	Slaný 2015

Poznámka: klubová příslušnost je uváděna dle situace při dosažení triumfu, což s ohledem na vojenskou povinnost v minulosti může být proto pro čtenáře matoucí; v přehledu figurují pouze závody, které nebyly předčasně ukončeny; v případě podniků s nadstavbovou částí v letech 2008 a 2016 jsou brány v potaz úplně všechny jízdy; protože není známé, jestli se v roce 1975 konal závod v Čakovicích, nemusí být přehled kompletní

Život píše úžané příběhy a oba rekordmani se navzdory sedmháctiletému věkovému rozdílu stále potkávají v prestižních závodech typu SGP České republiky - ovšem pozor, nechybělo mnoho a tři juniorská zlata měl ve své sbírce Václav Milík — Život píše úžané příběhy a oba rekordmani se navzdory sedmháctiletému věkovému rozdílu stále potkávají v prestižních závodech typu SGP České republiky – ovšem pozor, nechybělo mnoho a tři juniorská zlata měl ve své sbírce Václav Milík

Foto: Josef Štěpánek, Karel Herman a Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

MČR 1. liga, přebor jednotlivců

Žarnovica prožije plochodrážní víkend

4.8.2016 Antonín Škach

Žarnovica – 4. srpna
Pryč jsou doby, kdy městský stadión v Žarnovici rozezněly plochodrážní motory jednou, maximálně dvakrát do roka. Nyní se tady závodí v pravidelném rytmu minimálně jednou za měsíc. Srpen se třemi podniky je však v tomto směru rekordmanem. Nebližší víkend přitom přinese hned dvě klání najednou. Pro sobotní přebor se pořadatelé a VV SPD nestačili dopočítat plochodrážníků a v neděli tady konečně začne obnovená první liga.

Ondřej Smetana prozatím nechyběl na stupních vítězů žádného z letošních přeborů

Na přebor do Žarnovice se čeští závodníci vesměs nehrnuli vzhledem ke vzdálenosti a skutečnosti, že se soutěže v řadě případů účastní na své náklady. A tak pořádající Speedway Club ruku v ruce s VV SPD rozhodil své sítě. A výsledek je vskutku šokující.

„Původně to vypadalo na třináct až čtrnáct jezdců,“ připouští Petr Moravec, předseda VV SPD. Český plochodrážní šéf ovšem nakonec musel notnou část včerejšího odpoledne trávit vymýšlením nového systému. Pro závod totiž dorazilo rekordních sedmadvacet přihlášek.

Před svým domácím publikem nemůže chybět Michal Tomka

Nedělní první liga nabízí možnost dvou mítinků jedním vrzem, proto ve startovní listině nenalezneme vskutku jen pár jmen, která by v ní byla, kdyby se jelo někde v Čechách. Připočtěme kontingent sedmi držitelů licencí SMF a klasický rozpis nebude stačit. Avšak jsou tu ještě zástupci Polska, Ukrajiny a Nizozemí.

Velkoryse navržená žarnovická dráha umožní bezpečné rozjížďky s pěti závodníky na startu každé jízdy, z čehož Petr Moravec při tvorbě nového rozpisu vycházel. Základní část se bude skládat dohromady z třiadvaceti rozjížděk, přičemž každý borec dorazí na startovní rošt čtyřikrát.

Ve startovní listině nechybí ani Adam Fencl, ani Martin Mejtský

Poté odpadne patnáct nejhorších, aby zbývající dvanáctka nechala závod gradovat nadstavbovou částí. Nejprve se uskuteční dvě semifinále po šesti jezdcích, z nichž první tři postoupí do závěrečného finále. Pořadí v cíli určí výsledek závodu, v případě vyřazených semifinalistů poskytne bernou minci umístění po základní části.

Poté, co květnový závod v Praze propršel, odstartuje první liga až v neděli v Žarnovici. Protože sobotní přebor skončí méně než čtyřiadvacet hodin před jejím začátkem, byl konečný termín nahlášení sestav posunut před začátek sobotního mítinku. Přesto jsou předběžné sestavy již k dispozici.

Startovní listina – přebor, sobota:

1 Patrik Búri, SK

2 Makil Brzezinski, PL

3 Andrej Kobrin, UA

4 Filip Hájek, Praha

5 Ondřej Smetana, Praha

6 Michal Škurla, Praha

7 Michal Dudek, Slaný

8 Adam Fencl, Slaný

9 Radek Podhadský, Plzeň

10 Jaroslav Petrák, Pardubice

11 Josef Novák, Pardubice

12 Martin Mejtský, Pardubice

13 Ján Mihálik, SK

14 Patrik Mikel, Březolupy

15 Martin Gavenda, Březolupy

16 Henk Koonstra, NL

17 Mark Helmhout, NL

18 Michal Tomka, SK

19 Anton Wannasek, A (SMF)

20 Jakub Valkovič, SK

21 David Pacalaj, SK

22 Krystian Wlodarczyk, PL

23 Adam Čarda, SK

24 Emil Peron, PL

25 Eryk Borczuch, PL

26 Martin Málek, Plzeň

27 Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)

28 neobsazeno

Startovní listina – 1. liga, neděle:

Speedway Club Žarnovica:	1 Patrik Búri, 2 Adam Čarada, 3 Michal Tomka, 13 Ján Mihálik
AK Markéta Praha:	4 Filip Hájek, 5 Ondřej Smetana, 6 Michal Škurla, 14 Patrik Mikel (BP Team)
AK Slaný:	7 Michal Dudek, 8 Adam Fencl, 9 Radek Podhadský (BP Team), 15 neobsazeno
ZP Pardubice:	10 Jaroslav Petrák, 11 Josef Novák, 12 Martin Mejtský, 16 Tomáš Suchánek

Městký stadión v Žarnovici čeká vskutku pořádná porce závodění

Foto: Mirek Horáček

MČR Juniorů, MČR Juniorů do 19 let

Filip Hájek a Ján Mihálik jsou už v domácím ošetřování

6.7.2016 Antonín Škach

Praha a Žarnovica – 7. července
Boj o letošní titul mistra republiky včera v Divišově skončil prakticky již krátce po startu rozjížďky s číslem tři opakované kvůli letmému startu. Po pádu v první zatáčce odstoupil Zdeněk Holub a Eduarda Krčmáře v té chvíli dělila od ostatních soupeřů hráz větší než u Slapské přehrady. Pražský junior ovšem nebyl sám, kdo včerejší mítink nedokončil. A zatímco on odjel domů ve své dodávce, pro Filipa Hájka a Jána Mihálika pospíchala z Benešova žlutá sanitka.

Oba upadli v první zatáčce rozjížďky s číslem sedm a odjeli v sanitce čekat pod věž rozhodčího, než pro ně přihouká rychlá ambulance. Naštěstí jsou již v domácím ošetřování.

Filip Hájek má silně naražené rameno a sedřený loket. Ján Mihálik se domů do Žarnovice vrátil se sádrou na pravačce. Čeká jej ještě kontrola na chirurgii, ale každopádně má natrhnutou šlachu.

Za zády vedoucího Michala Škurly (žlutá) padají Filip Hájek (červená) a Ján Mihálik

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Při pomoci zraněným závodníkům předvádějí mechanici mnohdy akrobatické kousky, natož pak Josef Franc!

MČR Juniorů, MČR Juniorů do 19 let

Eduard Krčmář nepřipustil ani stín pochybností o svém třetím juniorském titulu

5.7.2016 Antonín Škach

Divišov – 5. července
Lidé okolo týmu Eduarda Krčmář se dnes odpoledne objevili oblečení do slušivých dresů s motivem svého závodníka. Na zádech byl vyveden nápis, že slánský závodník je mistrem republiky do jednadvaceti roků z let 2012 a 2014. Samozřejmě se objevily narážky, proč si autor designu nenechal místo i na aktuální letopočet. Čtyřbodový náskok před Zdeňkem Holubem po úvodním závodě na Makétě však dával optimismus, nikoliv jistotu. Jenže boj o titul byl vyřešený už po první sérii. Zdeněk Holub totiž upadl již v první zatáčce rozjížďce s číslem tři a točící se hlavou raději z mítinku odstoupil. Eduard Krčmář si počínal jako z jiné planety a druhým osmnáctibodovým maximem se stal potřetí juniorským mistrem republiky, což se doposud povedlo pouze Josefu Francovi v letech 1998 – 2000. Nabídnuté šance se chopil Ondřej Smetana, který své účinková v šampionátu uzavřel titulem vicemistra. O bod jej uzmul Patriku Mikelovi, který vyhrál klasifikaci do devanácti let. Protože mu však účast ve finále vyfouknul Michal Tomka nejmenším možným rozdílem, stal se březolupský závodník zřejmě nejsmutnějším šampiónem plochodrážní historie vůbec.

Stupně vítězů dnešního závodu - Eduard Krčmář stojí nad Ondřejem Smetanou a Michalem Škurlou — Stupně vítězů dnešního závodu – Eduard Krčmář stojí nad Ondřejem Smetanou a Michalem Škurlou

Šampión je prakticky známý, startuje bitva o další medaile

Michal Tomka vydoloval z divišovské dráhy mnohem více než tréninkový pád

Loni přijel Eduard Krčmář na říjnové vyvrcholení české juniorky do Březolup se ztrátou tří bodů na Zdeňka Holuba, avšak dnes se role obrátily. Pražan sice odstartoval sezónu brzy díky Premier League,která se mu však stala osudná, protože aprílový pád v Peterborough jej v začínající sezóně připravil prakticky o celý duben. Během úvodního podniku juniorského šampionátu v Praze vlastně začínal znovu. A tak za delší konec provazu tahal Eduard Krčmář.

Pavel Čermák musel před závodem měnit motor

Vzhledem ke změně rozpisu pro pouhých dvanáct jezdců musel VV SPD implementovat finálovou jízdu, jejíž bodový zisk se počítá do aktuální tabulky. Ta umožnila slánskému závodníka porazit svého pražského soka ještě jednou a tím pádem navýšit svůj náskok na čtyři body. V praxi tohle znamená, že by Eduard Krčmář mohl se Zdeňkem Holubem prohrát. A i kdyby nakrásně jednou nedojel, stále by mu zůstávala naděje na zlato v dodatkové jízdě.

Jenže letošní juniorské mistrovství republiky se dvěma finálovými podniky nevstoupí do historie jen jako prozatím suverénně nejkratší, ale i jako jedno z těch, kdy v otázce šampióna nebylo prakticky co řešit. Letos bylo všechno jasné v zásadě již po první sérii.

V této chvíli mohl ještě Zdeněk Holub pomýšlet na obhajobu loňského titulu - po startu třetí jízdy mezi Jakubem Valkovičem (žlutá) a Michalem Tomkou (červená) — V této chvíli mohl ještě Zdeněk Holub pomýšlet na obhajobu loňského titulu – po startu třetí jízdy mezi Jakubem Valkovičem (žlutá) a Michalem Tomkou (červená)

Jako první z dvojice pretendentů mistrovského trůnu se na ovál dostal Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem tři. Start jej vynesl do čela. Za jeho zády si cestu k druhému místu dláždil Ján Mihálik, avšak ve druhém okruhu upadl v prvním výjezdu. Repete se rovněž stalo jednoznačnou kořistí Eduarda Krčmáře.

Ve třetí jízdě musel František Kalina blikat červenými světly hned dvakrát. Poprvé kvůli letmému startu Michala Tomky, avšak podruhé byl příčinou Zdeněk Holub. Hnal se venkem připravit slovenského borce o vedení. Přitom se však přetočil, upadl a byl diskvalifikován.

O pár sekund později již byl všem nadějím konec

V ten moment se náskok Eduarda Krčmáře vyhoupnul na sedm bodů. Jenže Zdeněk Holub se při svém extempore praštil do hlavy. A protože se mu svět před očima komíhal a točil, rozhodl se raději ze závodu odstoupit. V ten moment byla otázka mistra v zásadě vyřešena. Jenže zbývaly ještě dvě další medaile a borci, kteří by pražský závod nejraději škrtnuli nejen ze svých vzpomínek, ale zejména z průběžné klasifikace, se rázem vyhoupli do sedla.

Souboj Marka Helmhouta (žlutá) s Ondřejem Smetanou (modrá)

Michal Škurla nyní nechal úhlovou brusku raději na pokoji. V rozjížďce s číslem jedna na něho odstartoval Patrik Mikel, už prakticky jistý šampión do devatenácti let, jenž by logicky rád řekl také své slovo v jednadvacítkách. Nicméně Michal Škurla byl zvenku rychlejší už v prvním nájezdu.

Potom Michal Tomka. Druhé opakování nešťastné třetí jízdy jej potřetí vyneslo do čela. Tentokrát už definitivně, protože rychle zmizel z dohledu Filipa Hájka a Jakuba Valkoviče. A konečně Ondřej Smetana. Ani on nemohl být se svým pražským výsledkem spokojený. Po kratším čekání, než Pavel Čermák zprovozní v depu svůj motocykl, se ujel vedení.

Ondřej Smetana popisuje svůj duel s Markem Helmhoutem ve čtvrté jízdě:

„Odstartovali jsme, byli jsme vedle sebe, já ho hnal dál. Bylo tam hodně materiálu, postavilo se mu to a lehnul.“

Let do bariéry stál Holanďana v konečném důsledku postup do finálové jízdy

Jenže Mark Helmhout, jemuž se naproti tomu muselo první květnové úterý na pražské Markétě zamlouvat, útočil vnějškem první zatáčky. Jenže náhle jeho přední kolo mířilo vzhůru a Holanďan se ocitnul na zemi. Repete bez vyloučeného Marka Helmhouta se stalo jednoznačnou kořistí Ondřeje Smetany.

O finálovou jízdu se strhla tahanice

Tři přerušené jízdy kvůli pádům během první série byly vskutku netradiční. Nicméně František Kalina musel na ovladač červených světel v dalších průběhu závodu sahat už jen jedenkrát. Stalo se tak v sedmé jízdě. Filip Hájek odstartoval excelentně, jak to umí. Jenže ještě v nájezdu jej zvenku minul Michal Škurla. Mnohem horší však byla kolize s Jánem Mihálikem o kousek dále.

Ondřej Smetana jede vstříc svému druhému vítězství před zraky Michala Tomky

Po dopoledních stopětadvacítkách spěchala žlutá ambulance z Benešova již podruhé. „Říkali, že je tam zásobujeme,“ smál se Filip Hájek. Naštěstí si jen pořádně sedřel ruku, zatímco slovenský závodník se vracel domů se sádrou na pravačce a vyhlídkou návštěvy chirurgického oddělení nemocnice v Žiaru nad Hronom.

Sotva Michal Škurla projel vítězně cílem opakované jízdy, byl jedním z trojice neporažených, která se hřála na hrotu aktuální klasifikace. Eduard Krčmář vyhrál pátou jízdu stylem start – cíl a Ondřej Smetana si stejně suverénně počínal hned vzápětí. O titulu slánského závodníka už nemohlo být pochyb, nicméně další medaile zůstávaly ve hře. Hodně k ní mohla pomoct účast ve finálové jízdě, jež přinesla možnost bodovat pošesté.

Eduard Krčmář se o body nechtěl s níkým dělit

Po dvou sériích k němu byli vedle vedoucího tria nejblíže Richard Geyer a Michal Tomka s pěti body. Slovák prohrál s Ondřejem Smetanou v šesté jízdě, Němec zase o rozjížďku předtím s Eduardem Krčmářem. Na začátku třetí série se ovšem svého prvního vítězství dočkal Patrik Mikel, jenž doposud narážel na favority. Nyní neodstartoval zrovna nejlépe, avšak ještě v nájezdu poslal SIndy Weber za svá záda.

V jedenácté jízddě vyzrál Michal Škurla na Ondřeje Smetanu

Závod pokračoval dalším sólem Eduarda Krčmáře v desáté jízdě, aby se hned vzápětí utkali oba neporažení Pražané. Michal Škurla zůstal po lepším startu bez ztráty kytičky i nadále. „Měl výbornej‘ start,“ nezbylo Ondřeji Smetanovi, než kvitovat prohru se svým kolegou. „Snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet.“

Richard Geyer byl rád za bod, když Zdeněk Holub na startovním roštu chyběl. Ztrátu však ve dvanácté jízdě musel knihovat také Michal Tomka. Sice se hnal venkem první zatáčky na Marka Helmhouta, jenže Holanďan jej ve výjezdu nemilosrdně vyvezl na venek. Od té chvíle Holanďan již neprohrál. Sfouknul další plamínek finálové naděje Richarda Geyera v rozjížďce s číslem čtrnáct, aby nakonec profitoval z diskvalifikace Michala Škurly. Ovšem deset bodů se nakonec ukázalo jako málo.

Michal Škurla vysvětluje svou první porážku v patnácté jízdě:

„Eda tam byl rychlejší.“

Patrik Mikel v této chvíli ještě netuší, že mu Michal Tomka vyfoukne účast ve finále

V rozjížďce s číslem třináct Ondřej Smetana odvedl Patrika Mikela. Jenže březolupský závodník byl se svými devíti body nejblíže finálovému postupu. Zbývající tři z pětice leaderů totiž na sebe narazila v rozjížďce s číslem patnáct. Eduard Krčmář opět odletěl a nechal za sebou Michala Škurlu a Michala Tomku.

Mistr rekordman neprohrává

Ondřej Smetana ukončil své působení v české juniorce, Sindy Weber do ní pro změnu vstoupila

Jenže Žarnovičan ještě neřekl poslední slovo. Patrik Mikel v rozjížďce s číslem sedmnáct odstartoval bleskově, jako by chtěl popřít svou pověst špatného startéra. Michal Tomka však letěl zvenku jako utržený vagón. Jedním vrzem se přenesl z třetí příčky do čela. Patrik Mikel se mohl stavět na hlavu, odrážet se ušima a překousnout řidítka. Navzdory veškerému úsilí zůstal za Michalem Tomkou, dokud jejich duel neukončila šachovnicová vlajka.

Michal Tomka (žlutá) upaluje vstříc finále před Richardem Geyerem (modrá), Patrikem Mikelem (červená) a Josefem Novákemn (bílá)

Oba měli jedenáct bodů, ale Michal Tomka se právě ozdobil jednou trojkou navíc. A Patrik Mikel věděl, že mu zůstane kratší sirka v ruce. I kdyby nakrásně nejlepší trio vyšlo naprázdno, březolupského borce by překonalo minimálně na pomocná kritéria. O tom konec konců podal pádný důkaz Michal Škurla, když v rozjížďce s číslem jedenáct skončil polapený v pásce.

Mark Helmhout začal vítězit příliš pozdě

„Asi jsem psychicky zkolaboval,“ říkal sotva se přes malou dráhu dostal do depa. Ve své podstatě se mu svět nezhroutil. Ve finále byl tak či onak, protože ve srovnání s oběma zbývajícími jedenáctibodovými mohl nabídnout rovnou tři vítězství. Ani body, které svou diskvalifikací ztratil, by mu v závěrečné klasifikace příliš nepomohly.

Michal Škurla se vrací do depa po diskvalifikaci za najetí do pásky a možná si pod přilbou sumíruje, že vlastně tolik neztratil

V rozjížďce s číslem dvacet odstartoval nejlépe Eduard Krčmář. „Ujel mi, nevěděl jsem, jak zrychlit,“ líčil Ondřej Smetana svou druhou dnešní porážku. Finále mu nabízelo nejen příležitost k repete, ale také ve své poslední juniorské sezóně vylepší svůj životní bronz z loňského roku.

Prozatím byl druhý Patrik Mikel. Jemu už nikdo nesebral primát mezi dvanáctiletými, nicméně on plným právem smutnil nad svým supertěsným vyřazením z finále. Byl totiž stále druhým mužem celkové klasifikace, jenže je nemohl hájit proti Ondřeji Smetanovi v přímém souboji na dráze. Aby jej Pražan překonal, potřeboval by dojet alespoň druhý.

Michal Tomka popisuje finálovou jízdu:

„V nájezdu jsem trošku ubral. Nechtěl jsem jít do tlačenice, viděl jsem, že tam Smetana a Škurla jsou natěsno.“

Ve finále předvedl Michal Škurla (bílá) fantastický start - za ním jedou Michal Tomka (žlutá), Ondřej Smetana (modrá) a Eduard Krčmář (červená) — Ve finále předvedl Michal Škurla (bílá) fantastický start – za ním jedou Michal Tomka (žlutá), Ondřej Smetana (modrá) a Eduard Krčmář (červená)

Ondřej Smetana však měl se svým stříbrem namále. Nejlepší start ve finále předvedl Michal Škurla. Jenže spodem mířil dopředu Eduard Krčmář. Dostal se před Pražana, jehož vezl na venek. Z toho profitoval Ondřej Smetana, který se ve výjezdu zleva protáhnul na druhou příčku.

Průjezd cílem nemohl být symboličtější. Jako prvního přivítala šachovnicová vlajka Eduarda Krčmáře, který se vrátil na trůn po roční přestávce. A třetí zlatou medailí vyrovnal šestnáctiletý rekord Josefa France. A hned druhý byl Ondřej Smetana, který tím pádem vytrhnul titul vicemistra z rukou Patrika Mikela rozdílem jednoho jediného bodu.

Hlasy z depa

„Super, starty mi šly, všechno mi šlo,“ radoval se Eduard Krčmář. „Holoubek odpad‘. Závody byly hezký, ve finále jsem ujel a jel. Nebylo co řešit. Spokojenej‘ jsem, nerozebíral bych, jakej‘ titul to byl, jak jsem ho získal, hlavně že je!“

„Jo, myslím si, že dobrý,“ bilancoval Ondřej Smetana druhé místo v dnešním závodě, ale především titul českého vicemistra. „Nebyla úplně lehká dráha. Nevěděl jsem, kudy jet, abych byl rychlej‘. Škoda, že se to neukropilo už od včera. V první jízdě ten Helmut (Mark Helmhout – pozn. redakce). Škurlič měl pak výbornej‘ start, snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet. Eda mi ujel, nevěděl jsem, jak mám zrychlit, Eda byl dnes nejrychlejší. Ve finále měl nejlepší start Škurlič. Eda se hnal, že ho vyveze. Toho jsem využil a pak jsem jel nejrychlejší stopu. Jsem spokojenej‘, druhý místo není vůbec špatný.“

Michal Škurla si vyskočil na třetí stupínek pódia

„Dneska dobrý,“ odtušil Michal Škurla. „Poslední jízdu jsem asi psychicky zkolaboval. Ve finále jsem odstartoval dobře. Eda mě trošku vyvez‘ a já nestačil zatočit zpátky. Jinak všechno fungovalo super, startovalo to a byly to pěkný závody.“

Michal Tomka se dostal až na post vicemistra českých devatenáctek

„Na tréninku jsem spadnul,“ líčil Michal Tomka. „V nájezdu jsem chytil jámu, uletěla mi noha z háku. První jízdu jsem vyhrál, jezdil jsem v klidu s rozumem. Měl jsem tušení, že to vyjde. Ve finále škoda startu. Držel jsem se za nima, moc mi neujeli. Škoda Prahy, tam byly problém starty. Snad už příští rok bude bedna. První nebo druhý, třetí místo už nepočítám.“

Patrik Mikel si nechal vzít finálovou jízdu, avšak titul do devatenácti let nikoliv

„Špatné, špatné,“ byl Patrik Mikel až přespříliš smutný vzhledem ke skutečnosti, že se stal mistrem republiky do devatenácti let. „Byl jsem takový nesvůj, starty mi nešly. A ještě mě Tomka porazil, škoda těch jednadvacítek. Ondra mi sebral stříbro, ale má to naposledy, zaslouží si to. Mohlo být líp, ale i hůř. A že to příští rok bude lepší, to si piš!“

„Nic neshořelo,“ usmíval se Josef Novák nad připomínkou, že mu tady při sobotním soustředění vzplanul motocykl. „Mohlo to bejt‘ ještě lepší, ale i tak jsem docela spokojenej‘. V poslední jízdě jsem neodstartoval, asi jsem se přemotivoval. Od Březolup se tím snažím hlavně bavit. Od tý doby to jde, tím, že se tím bavím, nepřemejšlím, že bych moh‘ upadnout. Baví mě to a o tom to je. Teď už jen, aby ta výkonnost stoupala.“

Celkové pořadí šampionátu: Ondřej Smetana, Eduard Krčmář a Patrik Mikel

		FIN	TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3 3	3	18
2. Ondřej Smetana, Praha	2 3 2 3 2	2	15
3. Michal Škurla, Praha	3 3 3 2 T	1	12
4. Michal Tomka, SK	3 2 2 1 3	0	11
5. Patrik Mikel, Březolupy	2 2 3 2 2		11
6. Mark Helmhout, NL	X 1 3 3 3		10
7. Josef Novák, Pardubice	2 2 2 3 0		9
8. Richard Geyer, D	2 3 1 2 1		9
9. Jakub Valkovič, SK	1 2 1 1 2		7
10. Sindy Weber, D – Chaba (ACCR)	1 1 2 2 1		7
11. Václav Kvěch, Praha	1 1 1 F 1		4
12. Filip Hájek, Praha	2 F/R – – –		2
13. Pavel Čermák, Praha	E 0 1 0 F		1
14. Ján Mihálik, SK	X F/R – – –		0
15. Zdeněk Holub, Praha	X – – – –		0

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Adam Fencl kvůli dovolené, ve startovní listině jej nahradil Richard Geyer; Adam Čarada rezignoval na místo náhradníka; Steven Mauer, který měl mít číslo dvě, nedorazil

Patrik Mikel vyhrál klasifikaci závodníků mladších devatenácti let

Konečné pořadí šampionátů:

U21	U19		PHA	SLA	TOT
			3.5.	5.7.
1.		Eduard Krčmář, Slaný	18	18	36
2.		Ondřej Smetana, Praha	9	15	24
3.	1.	Patrik Mikel, Březolupy	12	11	23
4.		Mark Helmhout, NL	12	10	22
5.		Michal Škurla, Praha	3	12	15
6.	2.	Michal Tomka, SK	4	11	15
7.		Zdeněk Holub, Praha	14	0	14
8.	3.	Richard Geyer, D	4	9	13
9.	4.	Josef Novák, Pardubice	2	9	11
10.	5.	Jakub Valkovič, SK	3	7	10
11.		Steven Mauer, D	9	NS	9
12.	6.	Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	NS	7	7
13.	7.	Adam Fencl, Slaný	6	NS	6
14.	8.	Václav Kvěch, Praha	0	4	4
15.	9.	Filip Hájek, Praha	NS	2	2
16.	10.	Pavel Čermák, Praha	NS	1	1
17.	11.	Ján Mihálik, SK	NS	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Ondřej Smetana (modrá) ve finálové jzdě oplatil porážku Michalu Škurlovi

MČR Juniorů, MČR Juniorů do 19 let

Divišov bude opět rozdávat tituly

1.7.2016 Antonín Škach

Divišov – 1. července
Již první závod na znovuotevřeném divišovském stadiónu zkraje října před šestadvaceti lety rozhodl o šampiónech republiky družstev. Od té doby se tady korunoval domácí mistr bezpočtukrát. Naposledy loni v soutěži juniorských družstev a obou šampionátech kolibříků. A konec konců, Pardubice tady získaly titul bez ohledu na výsledek posledního závodu ve Svítkově. Tradice udělování titulů zůstane zachována i v úterý odpoledne, kdy budou známi mistři republiky v jednadvacítkách a devatenáctkách. Zájem závodníků je tak obrovský, že Buddy Prijs musel zůstat oslyšen.

Eduard Krčmář je na nejlepší cestě k návratem na mistrovský trůn

„Přednost dostali všichni s českou a slovenskou licencí,“ vysvětluje Petr Moravec, předseda VV SPD, proč Holanďan, jemuž se v Čechách evidentně zalíbilo, navzdory svému zájmu ve startovní listině není. „Byli osloveni ti, co jeli první závod, jen Richard Geyer nereagoval. Buddy Prijs by přišel na řadu, až když odpadne někdo z těch zapsaných, zatím má slíbené všechny přebory.“

Zdeněk Holub (bílá) a Patrik Mikel bojují o titul vicemistra, Pražan však myslí i na zlato a Moravan na titul v devatenáctkách

Zatímco před dvěma měsíci donutilo pouhých dvanáct přihlášených VV SPD, aby posvětil zvláštní rozpis pro Markétu, závod v Divišově má sedmnáct jmen. Aby se však zachovala kontinuita finálové jízdy, čtveřice nejlepších se v ní setká také v úterý v Divišově.

Mark Helmhout může Patrika Mikela ještě potrápit

Právě i díky dvěma vítězstvím nad Zdeňkem Holubem je na čele aktuální klasifikace Eduard Krčmář. Čtyřbodová převaha zvyšuje jeho naději, že na trůnu zase vystřídá pražského závodníka. V samostatné klasifikaci devatenáctek vede Patrik Mikel.

Kastrace bohatého programu české juniorky může litovat nejen Michal Škurla, ale i další z okruhu favoritů Ondřej Smetana, který navíc s juniory letos končí

V souvislosti s plnou startovní listinou můžeme jen litovat, že se letos program obou juniorských šampionátů smrsknul na pouhopouhé dva závody. Nejenže boj o titul mohl být mnohem dramatičtější, ale osm závodů jako loni dávalo možnost nápravy zaváhání.

Navíc se jeden nejhorší výsledek škrtal, zatímco nyní jeden nepovedený závod znamená automaticky konec všech nadějí. Michal Škurla, jenž v Praze nastupoval s dlaní rozříznutou od úhlové brusky, o tom ví své.

Startovní listina:

1 Patrik Mikel, Březolupy

2 Steven Mauer, D

3 Michal Škurla, Praha

4 Václav Kvěch, Praha

5 Eduard Krčmář, Slaný

6 Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)

7 Ján Mihálik, SK

8 Adam Fencl, Slaný

9 Zdeněk Holub, Praha

10 Michal Tomka, SK

11 Filip Hájek, Praha

12 Jakub Valkovič, SK

13 Mark Helmhout, NL

14 Ondřej Smetana, Praha

15 Josef Novák, Pardubice

16 Pavel Čermák, Praha

17 Adam Čarada, SK

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

SpeedwayA-Z.cz

Archiv pro rubriku: MČR

Ondřej Smetana prodloužil svou přeborovou pódiovou sérii

Nešťastné události natahují první sérii

František Mikel komentuje pech svého syna Patrika:

Nevídaný rozpis natahuje rozdíly mezi závodníky

Jaroslav Petrák s bolavým kolenem sděluje své dojmy z dráhy:

Sláva patří šestce na startovním roštu

Martin Gavenda vysvětluje důvody svého odstoupení ze závodu:

Hlasy z depa

Průběžné pořadí seriálu:

Juniorské rekordy Josefa France a Eduarda Krčmáře jsou jiné a přece podobné

Slaný 1998 – Pardubice 2012: Štěstěna jede v rozjezdu na tandemu

Březolupy 1999 a Pardubice 2014: regulérní duel s důstojným protivníkem

Březolupy 2000 a Divišov 2016: suverénní výkon s razancí tornáda

Triumfy s maximálním bodovým ziskem ve finálových závodech šampionátu republiky juniorů:

Žarnovica prožije plochodrážní víkend

Startovní listina – přebor, sobota:

Startovní listina – 1. liga, neděle:

Filip Hájek a Ján Mihálik jsou už v domácím ošetřování

Eduard Krčmář nepřipustil ani stín pochybností o svém třetím juniorském titulu

Šampión je prakticky známý, startuje bitva o další medaile

Ondřej Smetana popisuje svůj duel s Markem Helmhoutem ve čtvrté jízdě:

O finálovou jízdu se strhla tahanice

Michal Škurla vysvětluje svou první porážku v patnácté jízdě:

Mistr rekordman neprohrává

Michal Tomka popisuje finálovou jízdu:

Hlasy z depa

Konečné pořadí šampionátů:

Divišov bude opět rozdávat tituly

Startovní listina:

…Každý den (nejen) o české ploché dráze

Říjen 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
« Zář
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30	31