Mšeno – 1. května
Skončil trénink druhého přeborového klání a ze startovní listiny ubyl jeden závodník. Josef Novák se vrátil do depa již se třetím zadřeným motorem během tohoto týdne. S obavami se ke své starší Jawě, jíž musel vyměnit za GM z včerejška, skláněl také Filip Hájek. Nakonec však opustil mítink po svém pádu v osmé jízdě. V sanitce mu ovázali koleno, ale zaplaťpánbůh opustil depo s jednou berlí, kterou si vypůjčil od Filipa Šitery. Na vítěznou dráhu se naproti tomu vydal Michael Hádek, jenže ve finále narazila jeho kosa na kámen v rukou Ondřeje Smetany. Pražan v závěru vychytal nastavení svého motocyklu a v klíčové jízdě triumfoval stylem start – cíl. Obdobně si počínal i při Memoriálu Emila Sovy. V něm si Michael Hádek vypil až do dna pohár plný hořkého fernetu smíchaného s nejsilnějším pelyňkem. Díky rachotu v motoru zůstal raději v depu a na stupně vítězů se prosadil tandem Holanďanů, který za svá záda odkázal Adama Fencla.

Plzeňské pódium se rozpadá

Ještě se nepřiblížil slavnostní nástup a startovní listina byla chudší o jednoho borce. Josef Novák se totiž z tréninku vrátil po svých. „Klasika,“ rozhodil rukama. „Motor jako vždycky, tenhle tejden třetí. Asi se utrh‘ píst. Zrovna se mi to líbí, dráha je dneska výborná.“

Rudolf Grepl uvažuje nad budoucností plochodrážního stadiónu ve Mšeně:

„V létě se pojede ještě mistrovství světa mopedů, pak se rozhodne, jestli se seženou sponzoři, nechci cpát prachy do cizího majetku.“

Úvodní sérii letos jediného plochodrážního závodu ve Mšeně ovládli tři borci, kteří se včera v Plzni postavili na stupně vítězů. Ondřej Smetana vyhrál stylem start – cíl rozjížďku s číslem jedna, kde ukázal záda Nizozemci Buddy Prijsovi. Do druhé jízdy nejlépe odstartoval Martin Mejtský, avšak z první zatáčky vylétl nejprve Filip Hájek.

Sedlal Jawu, protože jeho GM si včera řeklo o repasi. „Začalo to klepat,“ svěřil se pražský závodník, jehož na Borech místní matador Michael Hádek po dvou prohrách porazil až ve finále. Dneska však Plzeňan psal zcela jiný scénář. S přehledem vyhrál třetí jízdu, aby hned po přestávce protáhnul svou vítěznou šňůru a to i na úkor dalších dvou vítězů první série.

Přitom start rozjížďky s číslem čtyři vyšel nejlépe Ondřeji Smetanovi. Avšak Michael Hádek se dokázal prosadit vnějškem první zatáčky. Filip Hájek byl rád, že uhájil třetí příčku, na níž si brousil zuby Martin Mejtský. Jenže mnohem hůře dopadl v rozjížďce s číslem osm.

V sedle méně výkonného motocyklu mohl jen sledovat, kterak si to o tři body rozdávají oba Holanďané. Přesto se však pustil do souboje s Geertem Bruinsmou, jehož Buddy Prijs objel již v úvodním výjezdu. Jenže ve třetím kole ve druhé zatáčce upadl.

V sanitce naštěstí nepobyl dlouho. „Bolestivý koleno,“ ukazoval na svou levou nohu, když se vrátil z péče zdravotníků do svého boxu. Vypůjčil si berli od Filipa Šitery, který si nemohl mšenský První máj nechat ujít, a předčasně zmizel v šatně.

Suverén základní části ve dvou finále zplakal na výdělkem

Michael Hádek zůstal neporažený také po třetí sérii. Rozjížďka s číslem devět se musela opakovat, když Jakub Valkovič bojoval o třetí příčku s Martinem Švestkou tak vehementně, až na začátku třetího okruhu upadl. Opakování jízdy však bylo pro Michaela Hádka pouhou formalitou, jelikož se stejně jako prve dostal rychle do čela.

Za sebou měl Ondřeje Smetanu a Buddyho Prijse, jež ztratili jediný bod. Holanďan dostal tři body v osmé jízdě, kterou František Kalina musel přerušit kvůli pádu Filipa Hájka. Pražan pro změnu o rozjížďku dříve odvedl Adama Fencla, jenž se rychle stylizoval do aspiranta na finále.

Chabařovický odchovanec ve slánské vestě potvrdil své ambice, když vyhrál jedenáctou jízdu s náskokem zhruba dvacet metrů před Martine Mejtským, jenž získal skalp Buddyho Prijse. Ještě před ním musel Michael Hádek potvrdit své postavení leadera v souboji s neméně ambiciózním vyzývatelem.

Jenže Ondřeji Smetanovi v rozjížďce s číslem deset nevyšel start. V první zatáčce však objel Geerta Bruinsmu a hned se pustil do Michaela Hádka, který mezitím upaloval na čele. Ve druhé zatáčce protahoval nájezd, avšak vedoucí Plzeňan byl po svém velkoryse střiženém venku rychlejší.

Pražan útočil až do cíle, nicméně musel přiznat prohru. A to ještě nemohl tušit, že do konce základní části pozná ještě jednoho přemožitele. Ve třinácté jízdě totiž kraloval Adam Fencl, zatímco Ondřej Smetana si opět svůj startovní manévr za rámeček nedal. Když se tvrdě ve druhém kole prohnal ve výjezdu z první zatáčky pod Martinem Mejtským, na první místo už mohl zapomenout.

Mohl se však utěšovat, že se potkají ještě dvakrát, protože po finále přeboru byl na pořadu dne ještě Sovův memoriál. Do jízdy čtyř nejlepších se v rozjížďce s číslem čtrnáct dostali i Michael Hádek a Buddy Prijs. Petru Babičkovi by už v patnácté jízdě nepomohlo k postupu ani vítězství, k němuž jej však nepustil Geert Bruinsma.

Mšenský První máj jasně prokázal, že i dvanáct mužů ve startovní listině dokáže pobavit publikum. Milovníci statistických kuriozit jásali. Kde jinde byste viděli patnáctiletého Jakuba Valkoviče na nástupu s třiapadesátiletým Danem Maclem, jehož první část kariéry skončila sedmnáct let před Slovákovým narozením?

Díky specifickému rozpisu se oba na ovále nepotkali, nicméně Jakub Valkovič dvakrát svedl tuhou bitvu s Martinem Švestkou, dalším borcem, jenž by mu věkem mohl dělat otce. Bez zajímavosti není ani, že se Dan Macl včera proháněl v sedle motokrosového motocyklu a v Kostěnicich skončil předposlední v kategorii Veterán nad padesát let.

Michael Hádek vysvětluje, proč před Memoriálem Emila Sovy zůstal ve svém boxu:

„Klepe v motoru, prská v tom. Už když jsem s tím předtím přijel z jízdy, klepalo v tom. Taky má nejlepší dobu za sebou.“

Ale zpátky k hercům hlavních rolí! Ondřej Smetana osadil svůj motocykl těžím převodem a po startu se usadil v čele. Naproti tomu Michael Hádek zaostal vzadu a teprve ve druhé zatáčce předčil Adama Fencla. Tomu pódium sebral Buddy Prijs, když jej podjel v předposledním oblouku.

„Došly mi síly,“ přiznával Adam Fencl sportovně a už tušil, že podobná story jej čeká i v Memoriálu Emila Sovy. K němu nepřijel Michael Hádek, jehož podezřelé zvuky v motoru přinutily vrátil se do depa. Po vylétnutí pásky opět kraloval Ondřej Smetana, zatímco oba Holanďané za svými zády nechali Adama Fencla.

Hlasy z depa

„Dneska super, mám z toho radost,“ netajil se Ondřej Smetana. „V základní části jsem se s tím nemoh‘ srovnat, moc mi to nejelo, dělal jsem zbytečný chyby. Vychytali jsme motorku, dali o zub těžší převod. Začal jsem startovat. Ve finále jsem taky dobře odstartoval, jel jsem rychlou stopu a snažil se bejt‘ co nejrychlejší, aby mě plzeňáckej‘ Had nedotáh‘. V Memoriálu nebyl tak dobrej‘ start, jak jsem si představoval, ale nebylo to špatný.“

„Zajímalo by mě, kdo vymyslel ty finále!“ láteřil Michael Hádek, který v základní části vyhrál všechno, ale všechno ztratil v obou finále. „Ve finále jsem neodjel, Ondra si jel to ideální. Ujel mi, cejchoval, bolelo to. Užil jsem ti to tady, je to můj nejoblíbenější staďák. Jak fanoušci, tak pořadatelé, je to tady takový domácí.“

„Dobrý závod,“ zvedl Buddy Prijs oba palce na znamení, že je navýsost spokojen. „V září pojedu ještě Liberec.“

„Špatná fyzička,“ povzdechl si Adam Fencl. „Už jsem nemoh‘, prostě to nešlo. Škoda, po pátý jízdě začaly bolet ruce a sotva jsem to držel. Musím začít něco dělat.“

„Zlepšil jsem si starty,“ pochlubil se Petr Babička. „Včera v Plzni byly mizerný, byla chyba ve spojce. Dráha byla taková tahavá, ale přišel jsem na to, jak to jet. Devět bodíků, žádný defekty. Jsem rád, že jsem všechny jízdy dojel. Proti Plzni jsem poskočil o stupínek vejš, je pořád co zlepšovat. Zejtra jdu bejčit, dneska jsem byl slabší na lokty.“

Poznámka: Josef Novák odstoupil po tréninku vinou zadřeného motoru; Dan Macl byl v rozjížďce s číslem tři předjet o kolo

Průběžné pořadí seriálu:

Memoriál Emila Sovy:

Foto: Mirek Horáček a Ladislav Malát

Mšeno – 1. května
Po včerejší přeborové ouvertuře na plzeňských Borech se pořadatelům ve Mšeně, kde bude soutěž dnes odpoledne pokračovat, omluvil Radek Podhadský. Systém dvanácti závodníků na patnáct rozjížděk s finálovou jízdou však zůstává zachován. Mšenští totiž zajistili start Martina Švestky, který se loni vedle veteránských klání shodou okolnosti rovněž objevil při mšenském prvomájovém podniku.

Foto: Mirek Horáček

Plzeň – 30. dubna
V současné době dospěl plzeňský klub před existenční křižovatku a v jednání je prodej borského areálu, což by nejen přineslo nemalý finanční obolus, ale také s největší pravděpodobností zánik sportu levých zatáček v kraji. Nicméně dnes tady v teplém a slunečném odpoledni odstartoval přebor jednotlivců. Základní část závodu ovládl Filip Hájek. Pražský junior pokračoval v povedených výkonech z šampionátu republiky a v rozjížďkách s čísly pět a sedm za svými zády nechal místního favorita Michaela Hádka. Podlehl jen Ondřeji Smetanovi, jemuž však v deváté jízdě sebrala body diskvalifikace za pád Josefa Nováka. Jelikož v inkriminovaný okamžik jel pardubický závodník za ním, verdikt Miroslava Topinky nebyl v Pražanově boxu rozhodně akceptován potleskem. Ve finále vedl Ondřej Smetana, avšak Michael Hádek odstartoval jak na Filipa Hájka, tak Michala Dudka. Slaňák záhy upadl a vrátil se do sedla jen pro strýčka příhodu, kdyby někdo z jeho soupeřů odpadl. Nicméně Plzeňan si nedopřál klidu, dokud se nedostal do čela, aby si mohl vychutnat nejvyšší stupínek pódia. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Filipa Šifaldy.

Modrá sedmsetšestka zkropila aspirace Michaela Hádka

Sluníčko svítilo o sto šest a poslední dubnový den jakoby si vzpomněl, že je tady více než měsíc jaro. A že by tedy teploty měly být vyšší než jen pár čáreček nad nulou jako tomu bylo v týdnu při úvodních finálových závodech šampionátu republiky. Naplánovat na víkend po klíčových podnicích českého kalendáře dvě přeborová klání, nevypadal jako nejšťastnější. A to tím spíše, přihlásilo-li se deset závodníků.

Avšak filozofie přeboru je jasná. Nabídnout pravidelné závodění borcům výkonnostního středu a pružně přizpůsobit rozpis počtu přihlášených závodníků. Vůbec poprvé se letos dostal do akce Radek Podhadský a na svůj premiérový závod do Čech od Levic dorazil Jakub Valkovič. Petr Babička se nekvalifikoval ze slánského semifinále, Michael Hádek v něm nestartoval. Jinak v borském depu vykládali motocykly ze svých dodávek samí finalisté šampionátu republiky.

Po dnešním závodě si totiž borský stadión dopřeje pauzu, aby posléze vyšperkoval český termínový kalendář semifinále světových juniorských družstev a závěrečným finále individuálního mistrovství republiky. Příležitost otestovat zdejší prostředí proto využil nejen žhavý kandidát reprezentace Ondřej Smetana, ale také Michal Dudek či Jaroslav Petrák, ačkoliv na vlastním těle ještě cítil následky semifinálové srážky s Patrikem Búrim o sedm dnů dříve.

Po úvodní dvojici rozjížděk stopětadvacítek, jež přeborový podnik doprovázely svým prvním mistrovským závodem, přišli na řadu velcí hoši. Jejich rozjížďku s číslem jedna ovládl Michael Hádek. Martin Mejtský se usadil před Michalem Dudkem, avšak senzace se nekonala. Vzápětí nejlépe odstartoval Jaroslav Petrák, ale Filip Hájek se evidentně rozhodl servírovat překvapení i po pardubickém finále.

V první zatáčce se zvenku přenesl přes nejzkušenějšího muže startovního pole, jenž se už k odvetě nedostal. V obavách z možných dešťů pořadatelé svůj ovál předem příliš nezalévali, takže nyní se jejich modrá sedmsetšestka proháněla po dráze jako ulicemi města v dobách své největší slávy kropicího vozu.

V rozjížďce s číslem tři se Michal Dudek dočkal triumfu ve stylu start – cíl, když Jaroslav Petrák stačil vnějškem první zatáčky objet pouze Radka Podhadského. Hned nato Martin Mejtský opět překvapil svým povedeným startem, jenže záhy se musel dívat na záda Ondřeje Smetany. Filip Hájek udržel vnitřní stopu a v první zatáčce se také on dostal před Pardubičana.

Po dvou rozjížďkách kolibříků patřil borský ovál opět kropičáku, jehož vedle stáří zdobí i půvab. Michael Hádek však neměl pochopení pro retro atmosféru dřívějších dnů a při spatření paprsků vody stříkajících přes startovní rošt se chytil oběma rukama za hlavu.

Michael Hádek vysvětluje ztrátu dvou bodů v rozjížďce s číslem pět:

„Sešlo se to, s prominutím jsem prosral start, bylo to ukropený, šlo to do kopru.“

Po vylétnutí pásky se motocykl Michaela Hádka vzepjal na zadní a domácí matador mohl jen sledovat, kterak vstříc úvodní zatáčce jako první letí Michal Dudek a Filip Hájek. Ještě před výjezdem na protilehlou rovinku se pražský junior dostal do čela. Michael Hádek poté vyzkoušel na Michala Dudka celý arsenál závodních fíglů. Útočil po vnitřní čáře, ve třetím okruhu zkusil i vnějšek, avšak nic nepomohlo.

Přerušení jízdy nese štěstí i smůlu

Modifikovaný systém nemohl logicky nabídnout rovnoměrně rozložené série, takže po pěti jízdách měl Filip Hájek osm a Michal Dudek sedm bodů. Do akce se dostali třikrát, zatímco čtyřbodový Michael Hádek jen dvakrát. A sotva se otevřela vrata z depa účastníkům rozjížďky s číslem šest, Ondřej Smetana jimi v závodě projížděl teprve podruhé.

Hned s vylétnutím pásky se ujal vedení, které za čtyři kola protáhl na délku celé roviny. Za jeho zády Josef Novák vytrvale útočil na Jakuba Valkoviče. Až když v poslední oblouku najel spodem, zabránil mladému Slovákovi získat cenný skalp, byť se sám ve výjezdu kočkoval s ohrazením.

Rozjížďka s číslem sedm opět nabídla další z překvapení Filipa Hájka. Pražský borec opět vytěžil maximum z povedeného startu maximum. A na jeho lopatě skončil Michael Hádek, který si za čtyři kola útoků musel vylámat všechny své zuby, a Jaroslavu Petrákovi se tady definitivně zabouchla vrata finálové jízdy.

„Filda si hlídal lajnu,“ odtušil Michael Hádek na téma své druhé prohry s Filipem Hájkem, jenže ten se jen smál. „Had je naštvanej‘, že viděl ten nápis vzadu na mý kombinéze,“ ukazoval větu ‚teď čumíš jako jojo‘, kterou si v místech kde končí záda nechal kdysi vyrobit Josef Franc. K optimismu měl Pražan více než pádné důvody, s jedenácti body už tušil, že jej rozjížďka čtyř nejlepších nemine.

S ohledem na vývoj závodu jej mohl překonat jen Ondřej Smetana. V osmé jízdě nedal ani stín šance Michalu Dudkovi, Martinu Mejtskému a Petru Babičkovi. A po přestávce se mohl stát suverénním vítězem základní části. V nájezdu do první zatáčky vystřídal na čele Josefa Nováka. Jenže Michael Hádek na něho po protilehlé rovince zaútočil zleva a ve druhé zatáčce se dostal před Pražana.

„Zkoušel jsem přečůrat Smetáčka a dát to pod něj, líčil později, aby s náznakem zklamání dodal, že skvělý manévr byl prakticky k ničemu. „Povedlo se, ale stopli to.“ Ve druhém oblouku totiž upadl Josef Novák z třetí příčky. Bylo by pustou lží, že by Miroslav Topinka svým verdiktem vyloučit Ondřeje Smetanu nešokoval.

Ondřej Smetana odmítá své vyloučení za nebezpečnou jízdu v deváté jízdě:

„Já jsem jel, udělal jsem klasickou závodnickou špičku. Pan Špinka mě to tak učil, na Grand Prix jsem to viděl všude. Pepa se mě leknul a spadnul. Pan rozhodčí, ať si koupí brejle. Na každým závodě mě vyloučí, takoví lidé by neměli dělat rozhodčí!“

Místo hladkého vítězství mohl pražský závodník počítat jen s devíti body, které měli i Michal Dudek a Michael Hádek, který s přehledem ovládl repete přerušené jízdy. Stanislav Stehlík, mechanik Ondřeje Smetany, a jeho dědeček Rudolf se sháněli po vyplněném programu, kterak je to s finálovými ambicemi jejich závodníka.

Mohli však být klidní. Jaroslav Petrák sice s vlajícím rolem brýlí triumfoval v rozjížďce s číslem deset ve stylu start – cíl, avšak skončil s osmi body. A tak diskvalifikace Ondřeji Smetany neohrozila jeho cestu na stupně vítězů. A co víc, pomohla Petru Babičkovi.

„Největší lúzr dneska je Petr Babička,“ smutnil slánský závodník na chodbě do klubového zázemí, když jej dostihl Antonín Dudek. Otec jiného slánského borce se stal poslem dobrých zpráv o postupu do finále B. Petr Babička se sice na první body natáhl až při repete deváté jízdy. Jenže byly hned dva najednou, čímž překonal stejnou hodnotu skóre Radka Podhadského, který byl v cíli dvakrát třetí.

Béčko zastavila červená světla hned dvakrát. Nejprve vinou letmého startu, podruhé kvůli pádu Martina Mejtského. Pardubičan jezdil druhý za Jaroslavem Petrákem, než přišel jeho pád v první zatáčce druhého kola. V opakovačce znovu vládl Jaroslav Petrák, avšak Josef Novák tentokrát za sebou nechal Petra Babičku.

Finále A se stalo skutečným vykřičníkem dramatického klání. Dopředu letěl Ondřej Smetana. V první zatáčce upadl Michal Dudek, jemuž start příliš nevyšel. Vrátil se do sedla, kdyby se něco přihodilo, avšak nakonec ve třetím okruhu poznal bezútěšnost své snahy a vyjel na trávník. To už vedl Michael Hádek. Ten nejprve za sebou nechal Filipa Hájka, aby na začátku druhého kola udeřil na jeho vedoucího klubového kolegu. Vnější stopa skutečně vedla dopředu a tím pádem i na nejvyšší stupínek pro vítěze.

Další ztráty se již neplánují

Vedle dvěstěpadesátek se letošní prioritou Filipa Šifaldy stal osminkový šampionát na klasické dráze. Že to chabařovický závodník myslí vážně, potvrdila už rozjížďka s číslem jedna, v níž se v sedle své čtyřventilové Shupy prohnal cílem před Janem Kvěchem.

Druhá jízda označila počátek trablů Pavla Kuchaře, jemuž vypadl karburátor. A to ještě nemohl tušit, že cíl uvidí dnes jen jednou a borské závodiště bude opouštět se zadřeným motorem. Daniel Šilhán vyhrál před Milanem Dobiášem a Petrem Chlupáčem, jenž však Severočechovi oplatil porážku hned v rozjížďce s číslem tři, v níž však před oběma celá tři kola jezdil Jan Kvěch.

Filip Šifalda vyhrál stylem start – cíl také čtvrtou jízdu. Jan Kvěch zůstával o bod pozadu, což hodlal zakonzervovat i v rozjížďce s číslem pět. Dostal se do čela zároveň s vylétnutím pásky a udržel za sebou Milana Dobiáše, který ve druhé zatáčce za sebou nechal Daniela Šilhána.

Vypracoval si slušný náskok, avšak v ten moment jen on sám věděl a jeho nejbližší tušili, že bojuje s úplně jiným rivalem. Trápily jej křeče v nohou způsobené tělesným růstem. Díky nim se v předposledním kole dostal do kontaktu s nafukovacím mantinelem v prvním výjezdu.

Milan Dobiáš nemohl trable svého protivníka nevyužít. Ovšem Jan Kvěch nejenže udržel motocykl pod kontrolou, ale navíc uhájil alespoň dva body! Dokulhal do depa, zatímco s motocyklem mu pomáhal nejen otec Václav, ale i Petr Chlupáč starší.

Šestá jízda viděla další suverénní triumf Filipa Šifaldy, zatímco Petr Chlupáč ve druhé zatáčce po velkém úsilí udolal Pavla Kuchaře. Daniel Šilhán pro vyhrál suverénně sedmou jízdu, z níž odstoupil Pavel Kuchař s defektem, zatímco Terezie Nádraská a Bruno Belán upadli.

Filip Šitera komentuje jediný ztracený bod v rozjížďce s číslem osm:

„Tohle je těch jedenáct bodů, co se bude škrtat.“

Daniel Šilhán ukončil závod s osmi body, proto se sedmibodový Jan Kvěch rozhodl nastoupit do závěrečné rozjížďky s číslem osm. Ovšem bolest byla silnější než statečný závodník, který neujel ani jediný okruh. Na čele znovu řádil Filip Šifalda, avšak stájová režie nefunguje jen ve formuli jedna.

Před cílem Filip Šifalda zpomalil a nechal projet pod šachovnicovou vlajkou v rukou Petra Vaice jako prvního Milana Dobiáše. Protože Petr Chlupáč zaostal za nimi a Jan Kvěch odstoupil, na pořadí na stupních vítězů to nemělo pražádný vliv, avšak na konci sezóny se každý bod může hodit.

Hlasy z depa

„Past na Hada sklapla jen dvakrát,“ neopouštěl Michaela Hádka jeho charakteristický humor. „Dvakrát mě chytli, ale spíš pořadatelé, domácí dráha to nebyla. Ve finále se to nekropilo a já je objel po venku. Super, dobrej‘ výsledek. Ještě vyhrát zejtra Mšeno a tuten víkend bude dobrej‘.“

„Ty první tři jízdy nebyly špatný,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Trénoval jsem tady na ten svět, jestli mě nasaděj‘. Ve čtvrtý jízdě jsem byl zbytečně vyloučenej‘, neměl mě vylučovat, Pepa spad‘ sám. Ve finále jsem si pěkně zazávodil s Haďasem. Férově, nechali jsme si místo. Had se tam rychle plížil, že jsem dojel druhej‘.“

„Dobře to startovalo,“ pochvaloval si Filip Hájek. „Až na jednu jízdu jsem tam pořád byl. Jsem rád, že jsem vyhrál základ. Had byl naštvanej‘, viděl ten nápis ‚teď čumíš jako jojo‘ vzadu na mý kombinéze. Ve finále jsem podělal start, stoupnul jsem si úplně špatně. První bedna po třech rokách, uvidíme dál.“

„Bylo to dobře, že jsem přijel,“ nelitoval Jaroslav Petrák cesty do západočeské metropole. „Aspoň vím, co mám tady jet na finále v září. Dneska můžu nadávat jen sám sobě. Všechno mohlo bejt‘ jinak. První jízdu jsem moh‘ vyhrát, i tu druhou. Jinak se mi to líbilo. Zejtra ve Mšeně nepojedu, chci si odpočinout. Po tom držkopádu ve Slaným to není ono. Jel jsem sem, jen abych si to tady vyzkoušel.“

„Určitě to mohlo bejt‘ lepší,“ uznával Petr Babička. „Ale teprve od Slanýho začínám. Potřebuju se rozjezdit, uvidíme…“

Mistrovství republiky 125 ccm:

Foto: Tereza Eksteinová, František Javorský, Markéta Fousková a Antonín Škach

Mšeno – 30. dubna
Po dnešní ouvertuře na plzeňských Borech pokračuje přebor hned zítra ve Mšeně, kde letos jediný závod vyvrcholí jako každý rok na Prvního máje od roku 2000 nadstavbovým Memoriálem Emila Sovy. Startovní listina se rodila ještě s většími obtížemi než pro dnešní podnik.

Oproti dnešku budou chybět Michal Dudek a Jaroslav Petrák. Naproti tomu do přeboru zítra zasáhnou také Adam Fencl a Dan Macl, kteří nedorazí pro změnu do Plzně. Ještě včera odpoledne distribuoval Petr Moravec tři verze startovní listiny s tím, že aktuální bude upřesněna až na zasedání jury před vlastním závodem.

Figuroval v nich Holanďan Buddy Prijs, avšak ještě před půlnocí Jaroslav Líbal ze mšenského klubu ohlásil, že startovní číslo dvanáct bude mít jeho krajan Geert Bruinsma. Tím pádem ke slovu přijde rozpis na patnáct rozjížděk, jenž vyvrcholí finálovou jízdou. Jak se osvědčilo v minulých letech, podoba Memoriálu Emila Sovy vznikne rovnou na místě.

Vedle obou Holanďanů dodá nedělnímu odpoledni mezinárodní rámec také slovenský junior Jakub Valkovič. Ten však bude brát i tabulkové body do přeboru, který je vyhrazen pouze držitelům české a slovenské licence.

Startovní listina:

Foto: Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Plzeň – 29. dubna
Zítra tři hodiny po poledni odstartuje na plzeňských Borech přebor jednotlivců. Víkend okolo prvního máje je tradičním termínem závodění po celé Evropě, takže VV SPD napočítal pouze deset přihlášek. Velké hochy doprovodí stopětadvacítky, jež mají na programu rovněž první kolo svého klasického šampionátu.

Filozofie přeboru je přizpůsobit formát závodu jakémukoliv počtu závodníků. Proto se deset borců, jejímuž složení se v žádném případě nedá upřít vyrovnanost, utkají nejprve v deseti jízdách základního rozpisu. Každý z nich má garantovány čtyři jízdy. Poté budou dva nejhorší balit, zatímco osmičku nejlepších čekají dvě vylučovací rozjížďky. Jejich výsledek určí pořadí závodu a přidělí mistrovské body.

Poprvé se divákům v České republice představí Jakub Valkovič. Mladý Slovák debutoval počátkem měsíce v žarnovickém test matchi Slováků proti našim borcům a vyráží poprvé na jiné závodiště.

Stopětadvacítky čítají osm jmen. Vůbec poprvé se letos v akci objeví Plzeňanka Terezie Nádraská. Scházet nebude ani Filip Šifalda, jehož letošní prioritou kromě dvěstěpadesátek je právě šampionát kolibříků na klasické dráze.

Startovní listina:

Mistrovství republiky 125 ccm:

Foto: Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)