Archiv autora: Antonín Škach

Best Pairs je poněkud jiná soutěž národních družstev

Landshut – 10. května
Best Pairs, čili turnaj nejlepších dvojic si vymysleli v polské agentuře One Sport, když loni převzali mistrovství Evropy. Už před rokem uspořádali turnaj dvojic, který propagovali jako obnovení mistrovství světa plochodrážních páru a do paměti zdejšího fanouška se možná zapsal hybridním týmem Aleš Dryml – Matej Žagar startující s českou vlajkou.

Ve jménu marketingu
V novém roce je z toho trojdílný seriál, jehož druhé kolo se jelo v německém Landshutu. Hlavním atutem turnaje je bezesporu to, že jej vysílá přímo a do více než sedmdesáti zemí světa Televize Eurosport. V sobotu se vše točilo kolem nově zrozené hvězdy německé ploché dráhy, Martina Smolinskeho. Krom piva, párků a dalšího občerstvení stánky prodávaly všechno možné spojené s místním bavorským hrdinou. Je třeba s uznáním poznamenat, že sám Martin Smolinski dělá vše, co je v jeho silách k propagaci plochodrážního sportu a byl všudypřítomný a k dispozici fanouškům. Co je důležitější, daří se mu na ovále a tak není divu, že obecenstvo ho miluje.

Pravidla turnaje jsou úplně podřízené zájmům televize a marketing je na prvním místě. Pak není divu, že jednotlivé týmy jsou pozvaní a není žádny klíč k postupu do dalšího ročníků. Po jednom závodě se jede v Polsku, Německu a Švédsku a bodování a kvalifikace, jsou nastaveny tak, aby se zachovala zápletka pokud to půjde do poslední rozjížďky.

Jak je dobrým zvykem u závodů dvojic, preferuje se vyrovnaný výkon obou jezdců a body jsou 4,3,2 a 0 za umístění na finále. Barvy povlaků helem jsou taktéž tradiční, ale jak jsou důležité, poznali ruští závodníci v prvním kole v polské Toruni, když si v jedné rozjížďce vyměnili startovní pozice nikoliv barvy a následně byli oba diskvalifikování. Jak jim zmatek s povlaky mohl pomoc, respektive poškodit jejich soupeře, je diskutabilní, ale pravidla se mají ctít. Zpátky k bodování. Co se vyjede během soutěže je irelevantní, protože body do celkové kvalifikace jsou za konečné umístění (10, 8, 6, 4 až k 1) a tak alespoň teoreticky ani veleupěšný tým nemůže získat nepřekonatelný odstup jen v jednom dny.

Další australský triumf
Samotný závod se musel líbit jak převážně německému publiku na stadiónech, tak I nezaujatým milovníkům ploché dráhy před televizními obrazovkami. Eurosport rád své pořady opakuje, takže pravděpodobnost, že turnaj uvidíte, budete-li o to mít zájem, je veliká. Takže to co mě zaujalo anebo pobavilo.

Hned na vstupu do stadionu jsem se vsadil s velice příjemným pořadatelem, že Martin Smolinski udělá patnáct nebo vice bodů proti jeho tvrzení, že má tak na nejvýš na deset. Tuto sázku jsem s přehledem vyhrál a Martin Smolinski přispěl ve velké míře k úspěchu celého podniku.

Němci začali bravurně a v první sérii porazily Lotyše maximem 7:2. Na začátku, jak se ukázalo, měli slabší pro tento den soupeře a v důsledku po čtvrté sérii byli druzí o bod před Poláky, o dva před Dány a o tři před Švédskem!

Další družstvo, které přispělo nejvíc k zdárnému průběhu večera, byli Australané. Schválně jsem napsal družstvo, protože vítězové prvního turnaje v Polsku museli oželet účast své mladé hvězdy Darcyho Warda a k Chrisovi Holderovi měli Jasona Doyla a náhradníka Davyho Watta.

Davy Watt ani nepředpokládal, že se sveze a před začátkem turnaje vypadal jako kdysi, kdy přijel spolu s kamarádem Wardem na Velkou cenu na Markétě v roly diváka a poradce. Jenomže lotyšský Bogdanovs odstřelil až příliš nemilosrdně jedoucího před ním na třetí pozice Doyla hned v jeho prvním startu. Pád skončil tak nešastně, že Australana odvezli na pohotovost s podezřením na otřes mozku a zlomeninu nohy. Takže prakticky od samého začátku musel nastoupit Watt. Nevím, zda to že nabyl pod tlakem před závodem zapůsobilo na Davyho, ale vše mu šlo tento večer naprosto hladce včetně vyváznutí z něj nezaviněného pádu. Jeho partner, Chris Holder získal nejvíce bodu ze všech účastníků a tak není divu, že vyrovnaný australský tým nakonec jel finále v takové pohodě, že vyhrál druhy turnaj v řadě, přes dvou vynucených změn v sestavě.

Množství pádů
Z favoritů se pak dařilo Kasprzakovi, ale I on měl pád v rozjížďce s Dány a pak se nemohl zúčastnit další jízdy proti stejnému soupeři o účast ve finále. Dotyčná jednadvacátá jízda byla zajímavá tím, že do ní Poláci nastupovali s 26 body, přesně o dva míň než měli Němci po ukončení svých jízd. V případě porážky 7:2 pak by skončily základní část se stejným počtem bodů jako domácí. A schylovalo se k tomu, protože skvělý tento večer Iversen a jeho parták Nicki Pedersen hned po startu ujeli dvojici Hampel – Kasprzak a nebýt přerušení jízdy, asi by těžko prohráli. Jenomže nakonec se jízda opakovala bez vyloučeného Kasprzaka a tentokrát Hampel nezaváhal a do semifinále nastoupili Dánové s Poláky. Namísto otřeseného Kasprzaka podruhé tento večer se představil Pawlicki, ale nerozjeta polská rezerva neměla nárok proti soupeřům z Dánska.

Samotné finále taky neproběhlo úplně hladce a muselo se opakovat se všemi čtyřmi jezdci, jelikož Watt šel k zemi v první zatáčce. Turnaj byl celkově poznamenán množstvím pádu, včetně toho velmi nešastného Jasona Doyla ihned na začátků večera. Skoro na stejném místě a bez cizího zavinění upadli Nicki Pedersen a později Krzysztof Kasprzak. Co se často nevídá, když upadl Nicki Pedersen, tak ihned se postavil na nohy a odtlačil motocykl mimo tra a jízda nebyla přerušena. Přitom jeho týmový kolega v tento moment jel, a taky skončil na druhém místě. Nicki když chce, dokáže být gentleman!

Dalšími smolaři byli už zmínění Pawlicki (2 starty a dvě nuly) a Renat Gafurov, který při stejném množství startů, zapsal dva defekty. Pravda, při tom prvním motorka se stala najednou neovladatelná, ale on se jen tak tak vyhnul pádu a možným následkům.

Celkově turné byl velmi zajímavý a vzhledem k blízkému termínu (24.5.2014 ve švédské Eskilstuně) dá se předpokládat, že nadšení diváků vydrží. Škoda, že se Švédům nedařilo podle představ, ale snad I tak se stadion znova, jak tomu bylo v Německu vice než slušně zaplní.

Foto: Kiril Ianatchkov

Roman Čejka je jediným vítězem zítřejšího divišovského klání

Divišov – 16. května
Deštivé počasí letošního jara má na svědomí již třetí plochodrážní závod. Jeho poslední obětí se stalo zítřejší třetí pokračování českého juniorského šampionátu v Divišově. Vzhledem k dešům a nepříznivé předpovědi museli pořadatelé svůj podnik, který měly doprovázet i oba šampionáty stopětadvacítek, odložit. Náhradní termín nebyl prozatím stanoven, jisté je však, že poslední volné místo v juniorském mistrovství Evropy v Maconu by měl na základě přijatých regulí získat Roman Čejka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Kryštof Rybář už potřetí vyhrál úplně všechno

Praha – 15. května
Dalším podnikem ze seriálu Speedway Mini Cup byl třetí závod na krátké dráze na pražské Markétě. Po šestnácté hodině se po rozlosování čísel a rozpravě s Tomášem Topinkou a devíti závodníky strhl boj o trofeje. Vítěz předchozího pražského mistrovského podniku Filip Šifalda tentokrát poznal hořkost porážky a to od největšího soupeře, Kryštofa Rybáře. Porazil ho v rozjížďce s číslem osm, tato jízda byla zároveň druhá nejrychlejší, v tomto závodě, podle přihlížejícího pozorovatele Milana Špinky měla čas 0:41,50.

Milan Dobiáš byl dnes úspěšný a dravý soudě dle vypadlého azbestu z výfuku, který byl rozmetán skoro po celé dráze. Jeho dvě první místa a celkových devět bodů stačilo na finále A. V něm se utkal s Filipem Šifaldou a Kryštofem Rybářem a obsadil krásné třetí místo.

Generálka motoru se Kryštofovi Rybářovi vyplatila! Tento závod si užíval a úsměvem na tváři naznačoval spokojenost s výkonem motoru. To ale nemohl říci Filip Šifalda, kterého potrápila spojka a jeho starty nebyly dokonalé, tentokrát vystoupil na druhé místo.

Svůj den s velkým D prožíval také František Klier, když ve finále B odstartoval svojí životní jízdu, ve které porazil Daniela Šilhána a za sebou nechal i nadějného Petra Chlupáče. Za svůj výkon byl oceněn celkově čtvrtým místem a darovaným pohárem od soupeře a kamaráda Filipa Šifaldy.

Smolařem dne se tentokrát stal Lukáš Ševčík, který ve finále C těsně před cílovou čárou upadl z prvního místa a přišel tak o jisté tři body. Také ho potrápil technický stav motocyklu, z něhož mu upadl výfuk.

Potěšující však byla přítomnost hostů: Josef Franc, Zdeněk Holub, Milan Špinka, Jirka Benda. Podívat se přišla i maminka Patrika Mikela Ilona, která v Praze pečuje o zraněného Patrika a o vývoji závodů ho informovala telefonicky. Patrik Mikel se prý už cítí dobře ale těší se domů. Tímto ho všichni zdravíme a přejeme brzké uzdravení.

    C B A TOT
1. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 3 3     6 18
2. Filip Šifalda, Chabařovice 3 3 2 3     4 15
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 1 3 3     2 11
4. František Klier, Mšeno 2 2 1 1   3   9
5. Petr Chlupáč, Praha 3 2 1 2   2   10
6. Daniel Šilhán, Liberec E 3 3 2   1   9
7. Pavel Kuchař, Praha 1 2 – 1 3     7
8. Adam Bím, Divišov 2 1 2 1 2     8
9. Lukáš Ševčík, Praha F F 2 2 1     5

Průběžné pořadí seriálu:

  CHA PHA PHA TOT
  29.3. 3.4. 15.5.  
1. Kryštof Rybář, Divišov 18 18 18 54
2. Filip Šifalda, Chabařovice 14 14 15 43
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 13 10 11 34
4. Petr Chlupáč, Praha 10 11 10 31
5. Daniel Šilhán, Liberec 7 9 9 25
6. František Klier, Mšeno 6 8 9 23
7. Adam Fencl, Chabařovice 11 12 NS 23
8. Adam Bím, Divišov 8 5 8 21
9. Lukáš Ševčík, Praha 0 6 5 11
10. Pavel Kuchař, Praha NS NS 7 7

Foto: Michal Kohout a Jiřina Šifaldová

Šance na postup do světového juniorského finále Eduarda Krčmáře minula o dvacet centimetrů

Slaný – 16. května
Do české juniorky v půlce dubna vstupoval s jasným plánem ukořistit poslední volnou reprezentační vestu pro mistrovství světa. Plán vyšel, když nakonec ze souboje se Zdeňkem Holubem sešlo vzhledem k Pražanově zranění. V Leicesteru se rychle aklimatizoval na nezvyklém ovále, aby šanci na rozjezd o postup do finále minul o pouhopouhých dvacet centimetrů. Eduard Krčmář se magazínu speedwayA-Z svěřil, že už svými myšlenkami dlí v lotyšském Daugavpilsu, odkud zítra zkusí postoupit do challenge mistrovství Evropy jednotlivců.

„Cesta v pohodě, všechno v pohodě,“ shrnuje Eduard Krčmář trasu Slaný – Leicester do dvou vět. „Dráha měla roviny asi jako ve Slaným a zatáčky za roh. Jak to někoho natáhlo, byl v prknech. Na první jízdu dráhu hodně nabránovali. Byla to hrozná hlubina, já se dostal až k prknům a nemoh‘ jsem s tím nic dělat.“

Jenže po úvodní nule bodové konto slánského závodníka utěšeně bytnělo. V rozjížďce s číslem sedm byl v cíli hned za vítězným Gino Manzaresem. Desátou jízdu vyhrál, ve třinácté podlehl Victoru Palovaarovi, s nímž se potkal už před čtyřmi lety ve Slaném při svém prvním triumfu ve zlatém poháru dvěstěpadesátek.

„Pak už to šlo, škoda poslední jízdy,“ pokračuje ve svém vyprávění, které dospělo k rozjížďce s číslem devatenáct, kde se mohl takřka pochlubit skalpem jinak neporaženého Mikkela B. Jensena. „Až do posledního výjezdu jsem byl první, předjel mě v cíli asi o dvacet cenáků.“

Ztracený bod Eduardu Krčmářovi chyběl, aby zasáhl do rozjezdu o postup do finále. „Prokoučoval jsem to, že jsem to dal na lajnu,“ uvědomuje si. „Kdybych to nechal na venku, byl bych v cíli první.“

Předevčírem Eduard Krčmář pomohl českému týmu k triumfu v jadranském poháru proti Slovincům, avšak zítra při pokračování české juniorky bude chybět. Nicméně jej to ani příliš nemrzí.

„Radši jedu Evropu, přinese mi to větší zkušenosti, jsou tam jiný střelci,“ říká na téma termínové kolize Divišova a Daugavpilsu. „Postup by byl super. Nikdy jsem tam nebyl, ale prej‘ je to velká a tvrdá dráha, snad to naladíme.“

Foto: Wojta Zavřel

Filozofie silného náhradníka začíná fungovat

Liberec – 16. května
Nesrovnalosti úvodního kola české nižší ligové soutěže vyřeší komise první ligy, která se zatím nikde v kompletním složení nesešla. Výsledek se stejně nezmění, pouze upraví, nicméně Petr Moravec dnes dopoledne upozorňoval všechny osoby zainteresované na druhém závodě tuto neděli v Liberci na nové pravidlo zabraňující koučům nasadit žolíka či taktickou rezervu, pakliže už tak učinil jejich soupeř. Logická reakce ze strany soutěžících na sebe nedala čekat. Protože použití náhradníka není vnímáno jako strategická změna, objevují se na těchto postech silné osobnosti. Ovšem s výjimkou Pardubic, které pod Ještěd dorazí s už dost nabitou sestavou.

Liberecké Pavlovice slouží jako dočasný druhý domov prvoligové Markétě. Zdejší krátké kolečko ve středu vyzkoušeli v rámci tréninku nejen Filip Šitera, ale i Jan Jaroš. Ten dostál svým slovům, že závodník kariéru neukončil, jen dočasně přerušil. Protože však má Mšeno v neděli volný los, závodit nebude ani jeden z nich, by jisté pokusy o hostování Filipa Šitery za Březolupy byly učiněny.

Do sestavy Pražanů se vrací Zdeněk Holub, by o svém startu druhý den po divišovském comebacku ještě ve středu pochyboval. Základní sestavu doplní Ondřej Smetana, Steven Mauer a Filip Hájek, když Michal Škurla do bojů poveze sedmnáctku.

Březolupy dorazí ve čtyřech. Martin Málek oblékne vestu náhradníka, osmička zůstane volná a zbytek týmu vytvoří Martin Gavenda, míšeňský Ronny Weis a Michael Härtel profitující z faktu, že je soutěž otevřená držitelům licencí AČR a DMSB.

Hynek Štichauer, Václav Milík, Jaroslav Petrák a Tomáš Suchánek tvoří dostatečně silný kvartet, aby bylo potřeba povolávat náhradníka. Zato Slaňáků bude pět. Roman Čejka v roli náhradníka, v základní čtyřce Michal Dudek, navrátilci Petr Babička a Radim Chod a debutující Polák s českou licencí Piotr Dziatkowiak.

„Ve středu všechno dopadlo podle očekávání,“ hlásí Věroslav Kollert. „Už jen počasí by nám mohlo zamotat hlavu.“

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK Markéta Praha: 1 Ondřej Smetana, 2 Zdeněk Holub, 3 Steven Mauer (D), 4 Filip Hájek, 17 Michal Škurla
 
AK Březolupy: 5 Martin Gavenda, 6 Ronny Weis (D), 7 Michael Härtel (D), 8 neobsazeno, 18 Martin Málek
 
ZP Pardubice: 9 Hynek Štichauer, 10 Václav Milík, 11 Jaroslav Petrák, 12 Tomáš Suchánek, 19 neobsazeno
 
AK Slaný: 13 Petr Babička, 14 Radim Chod, 15 Michal Dudek, 16 Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR), 20 Roman Čejka
 
Grepl PDK Mšeno: volný los

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Plzeňská startovní listina je prozatím jediný velký otazník

Plzeň – 15. května
Milan Špinka se prozatím před druhým pondělním soustředěním na borském ovále nechce pouštět do žádných spekulací o složení pětice národního týmu pro evropské semifinále příští sobotu. Nicméně ani soupeři v tomto ohledu nejsou o moc sdílnější a sestavy ze švédské a finské federace ještě navzdory všem urgencím nedorazily. Otazník se vznáší i nad posledním týmem po Rusku, které se z účasti omluvilo. Po záporné odpovědi z Norska a Francie, jimž byla nabídnuta účast, jsou pravděpodobné dvě alternativy. Tou první je start českého béčka, druhou poté Team Euro kombinovaný z jezdců několika zemí. V tomto směru by mělo být jasno během zítřka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)