Archiv autora: Antonín Škach

Speedway-on-Ice má nové jméno

Míšeň – 18. února
Dvě další zastávky má před sebou o nadcházejícím víkendu saská šroubkařská série Speedway-on-Ice. V sobotu id šestnácti hodin se představí v krušnohorském Schönheide, druhý den jí od patnácti hodin přivítá bombastická Energieverbund Arena v Drážďanech. Novinkou ve startovní listině, v níž figurují rovněž Zdeněk Holub, Roman Čejka a Michal Dudek, je ukrajinský závodník Vitalij Lisak.

Startovní listina:

Německo: Ronny Weis, Richard Geyer, Christian Hefenbrock, Matthias Bartz
Česká republika: Zdeněk Holub, Michal Dudek, Roman Čejka
Polsko: Wojciech Lisiecki
Ukrajina: Vitalij Lisak

Foto: Mirek Horáček

Adam Čarada přes zimu nezahálí, aby nová sezóna dopadla co nejlépe

Žarnovica – 18. února
Českým fanouškům se nejprve představil jako fotbalista. Když k nám předloni v září přijel poprvé na juniorský šampionát, ve Mšeně zrovna jednala jury závodu, jestli závod na dráze poničené dešti vůbec pustí. Slovenská výprava si čekání zkrátila po svém, odněkud vytáhla fotbalový míč a pustila se do střílení na bránu. O rok a půl později již není jméno Adam Čarada vůbec neznámé. Jeden z nové vlny slibných slovenských juniorů se magazínu speedwayA-Z svěřil, že jeho prvním motocyklem vůbec byl až plochodrážní speciál.

Nejšastnější chlapec světa se prohání na plochodrážním motocyklu po žarnovické dráze
„Než jsem začal jezdit na ploché dráze, nevěnoval jsem se žádnému sportu, ani jsem nejezdil na žádné motorce,“ začíná Adam Čarada svoje vyprávění. Městský stadión v Žarnovici však byl sám o sobě velkou motivací. A to tím spíše, když ožil zvukem plochodrážních motocyklů.

„Už jako malý chlapec jsem snil, že jednou budu jezdit na plochodrážním ovále,“ říká. „Chodil jsem se dívat na každé závody. A vždycky jsem toužil tam být a jezdit s ostatními jezdci.“

A tak se jednoho pěkného dne roku 2013 do sedla plochodrážního motocyklu posadil i Adam Čarada. „Už jsem to nevydržel, měl jsem strašnou touhu jezdit na plochodrážní motorce,“ přibližuje okolnosti zrodu nového závodníka. „Nakonec se mi podařilo nějak přemluvit rodiče, že bych se na tréninku zkusil svézt. Na začátku jsme jezdili na klubové motorce dva, což mi vůbec nevadilo, protože jsem si na sílu motorky ještě zvykal. Poprvé, když jsem na ní seděl a jezdil na ní, bylo to pro mě to nejkrásnější, co může být. Byl jsem ten nešastnější chlapec na světě.“

Přišel ostrý debut v rámci mistrovství Slovenska anno domini 2013. Do konce sezóny moc dalších závodů nestihnul, o to více se těšil na rok 2014. Jenže jeho vstup do českého mistrovství juniorů poznamenal pád v rozjížďce s číslem čtyři dubnového závodu ve Slaném.

„Ano, měl jsem ošklivý pád a právě na začátku sezóny,“ vybavuje si Adam Čarada. „Nebylo to nic moc, ale naštěstí se mi nic vážného nestalo. Dal jsem se do kupy a jel dál. I z takových pádů si jezdec musí sebrat ponaučení. Bohužel je to tvrdý sport, ve kterém se bolestivě platí většinou za svoje chyby.“

Dvanácté místo v českém juniorském šampionátu je jen začátek
Česká juniorka pokračovala hned v úterý na pražské Markétě, kterou však slovenský junior musel vynechat. Šlo o jeho jedinou absenci, protože v dalších kolech šampionátu nechyběl. Nepřehlédnutelný byl zejména v mlhavém říjnovém dvojzávodě v pardubickém Svítkově. Jeho výfuk si prohlížel dokonce Eduard Krčmář spěchající za svým druhým titulem mistra republiky do jednadvaceti let.

„Vynechal jsem jen jeden závod,“ bilancuje Adam Čarada své dvanácté místo v závěrečné klasifikaci. „Snažil jsem se jet všechny závody, protože každý závod mi dá o něco víc. Nakonec jsem skončil na dvanáctém místě. Hodnotím ho tak, že jsem celkem spokojený, ale tento rok to chci dotáhnout od něco výše. V Pardubicích se mi závody vydařily. Všechno šlo, jak mělo, dráha byla jako lusk. Snažil jsem se, jak jsem jen mohl, až se nakonec všechno vydařilo.“

Nemohl uniknout pozornosti kouče Jána Daniela při jeho nominaci na závody jadranského poháru družstev. Logicky zasáhl rovněž do mistrovství Slovenska. A také debutoval v legendární Zlaté přilbě SNP. Dříve ji sledoval jako divák, avšak nyní se dočkal aplausu zaplněných tribun.

„Jsem strašně rád, že jsem tyto závody mohl jet,“ netají se. „Na ZP SNP jsem sice nastupoval v pozici náhradníka, ale od druhé série jsem už musel nastoupit. Hned ve své první jízdě jsem skončil druhý, což mi dodalo ještě větší chu a sebedůvěru. Každé závody, které se jezdí na domácí dráze, jsou specifické, a už to byla jadranská liga, mistrovství Slovenska nebo ZP SNP.“

Vyvrcholením dosavadní kariéry mladého závodníka, který letos v srpnu oslaví sedmnácté narozeniny, se staly reprezentační starty. Když Martin Vaculík rezignoval na účast v kvalifikaci o Speedway Grand Prix, nahradil ho právě on. A v Pardubicích jej během evropského juniorského semifinále opět viděli i čeští diváci.

„Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit a vyzkoušet si zajezdit ti se špičkovými jezdci, i když jsem byl jen v pozici outsidera,“ komentuje svou účast a dodává, že během zimní přestávky nezahálí. „Zimní příprava probíhá poctivě a pořádně. Minimálně třikrát do týdne makám ve fitku. Dělám všechno pro to, abych mohl tuto sezóně odjezdit co nejlépe.“

Adam Čarada děkuje:
„Chtěl bych poděkovat svým rodičům, že mi vůbec dovolili dělat takový riskantní sport a tím mi splnit můj sen. A svému manažerovi Andrejovi Trvalcovi, který se stará o všechny potřebné věci, které potřebuji okolo ploché dráhy. Svému dědečkovi Štefanu Trvalcovi, který mě v tomto sportu podporuje a pomáhá mi. Bez podpory rodiny bych to sám nedokázal.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček, Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz) a Antonín Škach

Jan Holub: „Letos nebudu žádný cíle plánovat, ale snad se něco lepšího povede utrhnout!“

Lišov – 7. února
Loni se svěřoval s přáním vylepšit výrazně své výsledky. A nakonec se takřka zrodil fantastický úspěch, když vidinu medaile v mistrovství republiky jednotlivců sebrala rovněž až příliš pozdě odhalená prasklina rámu. Může se však těšit titulem přeborníka v historicky nejlépe obsazeném ročníku historie či povedenými závody v extralize či první lize. Jan Holub o všem hovoří v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z.

speedwayA-Z: „při prvním finále mistrovství republiky jednotlivců jsi skončil šestý, avšak od stupňů vítězů a vlastně i druhého místa průběžné klasifikace tě dělily dva body. Nebýt potom onoho prasklého rámu v Březolupech, na krku se ti mohla houpat medaile…“
Jan Holub: „Škoda tý poslední jízdy v Praze. Kdyby to nezastavili… Odstartoval jsem a byl tam. To mě mrzelo, ale o ten jeden bod se to dá dohnat. Pořád jsem věřil, že by se to na bednu mohlo povést. Jenže Březolupy se trošku nepovedly. Zezačátku super, prvních pár jízd to vypadalo, že by se to mohlo podařit. Pak se mi hůř jelo, přišel jsem na ten prasklej‘ rám. Skočil jsem na druhou motorku a nebylo to ono. Mohlo to bejt‘ lepší. Že to praskne, to se stane, ale teď mám všechno nový, tak se podobná situace snad nebude opakovat. Škoda, čekal jsem, že to bude lepší. Ale na to, že se mi starty nikdy nevedly, sedmej‘ flek je zatím nejlepší, co jsem měl. A po pár letech jsem si ušetřil semifinále. Na jednu stranu nejsem se sedmým místem spokojenej‘, protože po prvním závodě jsem věřil, že by čtvrtý místo mohlo bejt‘. A samozřejmě jsem chtěl tu bednu. Letos uvidíme, snad to bude lepší. Radši nebudu žádný cíle plánovat, ale snad se něco lepšího povede utrhnout.“

speedwayA-Z: „Mistrem nejsi, ovšem přeborníkem ano. Byl to ale poněkud zvláštní šampionát. Startovní pole bylo nejen pestré, ale i plné favoritů. De facto se o všem rozhodovalo na jaře, pozdější závody odpadly vesměs kvůli deštivému počasí. Nebyla to škoda?“
Jan Holub: „Byly to závody navíc, je to škoda. Pokaždý někdo jinej‘ vyhrál. Pro zpestření to byly dobrý závody, měl úroveň, nebylo to špatný. Letos je to spojený s první ligou. Myslím, že loni první liga byla jeden z nejlepších závodů. Měli spíš nechat přebor zase zvl᚝ a jet první ligu, jak byla. Myslím, že i pro diváky to bylo zajímavější než extraliga. A vyrovnaný až do konce. A když není mistr, tak aspoň ten přeborník. Mám se taky čím pochlubit.“

speedwayA-Z: „Po mšenské rezignaci na extraligu sis našel angažmá ve Slaném. Jak jsi tam byl spokojený?“
Jan Holub: „Celá loňská extraliga se mi moc nelíbila. Nebylo to nic moc. Hlavně málo závodů a bylo to jednotvárný. Druhý semifinále jsme už ani nejeli, což mě taky mrzelo. Na extraligu jsou tři týmy málo. Je škoda, že jsme neporazili Pražáky. Ale ta dráha, co tam byla, byl docela motokros.“

speedwayA-Z: „A co první liga? Tady jsi zůstal ve Mšeně, prožíval s ním úspěšné ataky stupňů vítězů, avšak Pražané se nakonec ukázali ještě lepší. Čím to?“
Jan Holub: „Bylo to o kousek. Hlavně byla škoda, že nám chyběli jezdci, vždycky jsme si museli někoho půjčit. Ale pořád to bylo s nadějí, že bychom mohli vyhrát. Závodů bylo dost, jeli jsme třeba ve Svitavách. Byly takový lepší dráhy než jet třikrát Pardubice, ty moc v lásce nemám. Kolikrát to bylo vyrovnaný až do poslední jízdy. Škoda Filipa, to byl asi i jeden z důvodů, proč nám to s titulem nevyšlo.“

speedwayA-Z: „Pro letošní sezónu o tebe Mšeno usilovalo jako o svého kmenového závodníka. K přestupu však nedošlo. Jelikož plzeňské požadavky nebyly splněny. Jak se na to díváš ty sám?“
Jan Holub: „Já úplně moc dobře ne. Spokojenej‘ nejsem, protože se to táhna asi dva roky, kdy jsem chtěl do Mšena přestoupit. Ani já sám nevím, co Plzeň má za podmínky, každej‘ říká něco jinýho. Tam nevidím budoucnost, nejedou žádný závody, nemaj‘ jezdce, nemaj‘ tým. Radši bych byl ve Mšeně, tam jsou schopní mi dát nějakou techniku a podporu. Aspoň že dopadlo hostování a já za ně pojedu extraligu a první ligu.“

speedwayA-Z: „Na soupisce extraligového Mšena nejsi, ale budeš za ně nastupovat jako host. Soutěž se po pěti ročnících sedmiček vrací ke stylu čtyřutkání. Líbí se ti nový model?“
Jan Holub: „Myslím si, že to bude lepší. Já jel v systému čtyřutkání jen jeden rok jako junior. Myslím si, že je to lepší, člověk má větší šanci bodovat. Jede každej‘ s každým a nepojedeš pětkrát proti Žagarovi, i když porazit se dá každej‘. Myslím si, že pro Čechy to bude lepší než ty dvojice. Aspoň že zase jedou čtyři týmy, loni se mi to ve třech nelíbilo.“

speedwayA-Z: „Předloni vstoupila Plzeň do jadranského poháru dvojic a po roce jej opět opustila. Loni jsi navlas stejnou situaci prožil se Mšenem. Jaké to byly závody, nebudou ti chybět?“
Jan Holub: „Loni to bylo šest, sedm závodů. Je to škoda, si myslím, dostal ses na jiný dráhy a nezávodíš pořád jenom tady. Byl jsem s tím spokojenej‘. Zezačátku se nám dařilo. Pak jsem si v Chorvatsku udělal koleno a do toho ještě ten Filip.“

speedwayA-Z: „Na přelomu roku se spekulovalo o tvém angažmá v polské Czestochowej. Jenže najednou je ticho po pěšině. Co se stalo?“
Jan Holub: „To podle mě nikdo pořádně neví. Chtěli mě, já bych tam chtěl taky. Je to Polsko a mít tam klub, by bylo dobrý. Teď už se neozvali, nic neposlali, tak z toho mám už docela obavy. Loni jsme měli honičku s penězma a chce se někde chytit. Snad to souvisí s tím, že někdo přestoupí ještě z první ligy do druhý. Uvidíme, jak to dopadne. Doufám, že dobře, rád bych se tam podíval.“

speedwayA-Z: „Jsi vyznavačem šroubků, trénuješ na nich a pravidelně se objevuješ při rozbíjení ledu na Hluboké. Nezkoušel jsi oslovit Ronnyho Weise a jezdit jeho sérii Speedway-on-Ice?“
Jan Holub: „Chtěl jsem už asi před dvouma rokama. Byl jsem domluvenej‘, že bych jel, ale Ronny se neozval. Letos jsem na šroubky ještě nevyjel. Nebylo počasí, až tenhle tejden začalo mrznout. Uvidíme tenhle tejden, že bych se šel sklouznout, když vydrží počasí. Doufám, že bude Hluboká. Uvidí se podle počasí, ale myslím si, že oni to určitě budou chtít pořádat. Je to show, na závody by to nebylo. Hřiště je hodně malinký a dva závodníci vedle sebe, to by nedopadlo. Ale aspoň tady budou o plochý dráze něco vědět. Minulej‘ rok přišlo docela dost lidí, psali o tom v novinách, říkali o tom v rádiu. Přijel ještě Tonda Klatovskejch‘ a podívaná to byla dobrá.“

speedwayA-Z: „Plochá dráha se každým dnem více a více přibližuje své nové sezóně. Jak probíhá tvoje zimní příprava, když už za dva měsíce se bude zase závodit?“
Jan Holub: „Už to bude, bude… Motorky ještě dodělaný nemám, pár věcí mi tam ještě chybí. Příprava je jako vždycky, jako každej‘ rok. Byl jsem s Pražákama na běžkách. Devadesát kiláků za tři dny, běhali jsme dopoledne i odpoledne. Párkrát jsem byl i tady u nás. Ještě bych chtěl ty šroubky. Svýzt se na motorce je lepší než na tom celou zimu nesedět.“

Jan Holub děkuje:
„Určitě dědovi a všem, co mně pomáhaj‘. Taky Jawě, něco mi teď přislíbili. Doufám, že se objeví i noví sponzoři, bylo by to dobrý.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček, Michal Kohout a Antonín Škach

Češi v akci 133

Příliv teplého vzduchu na naše území s největší pravděpodobností sfoukl naději, že bychom mohli letos v zimě u nás spatřit mistrovský závod na ledové dráze. Ohřebované speciály však zavrčely nejen pod bratry Klatovskými, kteří se po východní etapě světového šampionátu dělí o průběžné desáté místo. Jejich otec Antonín totiž v Jistebnici připravil dva tréninkové ovály, kde se v úterý a ve středu představili v akci všichni ledaři. Hrdinou týdne se stal Lukáš Hutla. Nejenže si v souboji s Andrejem Divišem a Lukášem Volejníkem na jihu Čech pojistil místo v národním týmu, ale včera se postavil na nejnižší stupeň vítězů v pouáku ve St. Johannu.
Do Alp cestoval jako druhý náhradník, avšak po odstoupení Miroslawa Daniszewskeho a Martina Glarnera naskočil poprvé v rozjížďce s číslem devět do závodu. Ve třech sériích nasbíral sedm bodů (2 – 3 – 2), které mu pojistily semifinále. V něm skončil druhý za Sergejem Karačincevem a vyřadil Markuse Jella a Simona Reitsmu. Ve finále odvedl Rene Stellingwerfa a skončil za Sergejem Karačincevem a vítězným Nikolajem Krasnikovem.

Pech měli Andrej Diviš (E – 2 – 2 – 2 – 1) a Lukáš Volejník (2 – 1 – 1 – 1 – 2), kteří se do semifinále nedostali kvůli horší bilanci lepších výsledků. Skončili proto na devátém, resp. desátém místě.

Foto: Nina Kastner

Dmitrij Koltakov završil stovku

Almaty – 15. února
Šestý finálový závod světového šampionátu ledařů přinesl triumf Danilu Ivanovovi. Do nizozemského Assenu přijede jako leader průběžné klasifikace Dmitrij Koltakov, který dnes prohrál jen s vítězem a dal do kupy již přesně sto bodů. Bratři Klatovští se umístili na začátku druhé poloviny startovního pole, přičemž se dělí o desátou příčku průběžné klasifikace. Dnešní mítink byl dramatický již před začátkem, kdy většina závodníků podepsala petici proti stavu dráhy. Závod nabral tříhodinové zpoždění a během úpravy byly také ochranné balíky položeny blíže vnitřku oválu a nakonec se končilo po dvaceti jízdách bez semifinále a finále.

1. Danil Ivanov, RUS 3 3 3 3 3 15
2. Dmitrij Koltakov, RUS 3 3 3 3 2 14
3. Dmitrij Chomicevič, RUS 2 3 3 2 3 13
4. Franz Zorn, A 3 3 1 1 3 11
5. Vitalij Chomicevič, RUS 2 2 3 3 X 10
6. Igor Kononov, RUS 3 0 2 2 1 8
7. Stefan Svensson, S 1 2 2 3 0 8
8. Günther Bauer, D 0 1 2 2 3 9
9. Harald Simon, A 2 2 2 X 2 8
10. Antonín Klatovský, CZ 2 1 1 2 1 7
11. Jan Klatovský, CZ 1 2 1 1 2 7
12. Per Anders Lindström, S 1 1 0 0 2 4
13. Hans Weber, D 1 1 0 0 1 3
14. Stefan Pletachacher, D 0 0 1 1 1 3
15. Vladimir Čeblokov, KAZ 0 0 0 1 – 1
16. Niclas Svensson, S 0 0 0 F – 0
17. Pavel Někrasov, KAZ (res) 0 0
18. Denis Slepuchin, KAZ (res) 0 0

Průběžné pořadí seriálu:
1. Koltakov 100, 2. Kononov 91, 3. D. Chomicevič 85, 4. Ivanov 82, 5. V. Chomicevič 78, 6. Zorn 63, 7. Simon 46, 8. Krasnikov 41, 9. S. Svensson 39., 10. A. Klatovský 38, 11. J. Klatovský 38, 12. Bauer 27, 13. Weber 23, 14. Toloknov 16, 15. Lindström 15, 16. Pletschacher 13, 17. Järf 6, 18. N. Svensson 2, 19. Čeblokov 2, 20. Někrasov 1, 21. Bolšakov, 22. Slepuchin 0, 23. Litvinov 0.

Foto: FIM/Good Shoot a Igor Kononov

Dmitrij Koltakov odpověděl triumfem

Almaty – 14. února
Slavný stadión Medeo umístěný v nadmořské výšce 1700 metrů a vzdálený bratru třicet kilometrů od největšího kazašského města Almaty neboli rusky Alma Aty hostil světový šampionát ledařů po dvaceti letech. Finalisté mistrovství světa tu při svém čtvrtečním příjezdu nalezli obrovské haldy sněhu a místní obyvatelé je informovali, že takovou bílou nadílku ještě letos nezažili. V pátém závodě dnes večer se radoval Dmitrij Koltakov. V rozjížďce s číslem dvanáct sice upadl, ve všech dalších případech však vítězil. A to včetně finálové jízdy, do jejíhož cíle za sebou přivedl Franze Zorna a oba bratry Chomiceviče. Igor Kononov mezi čtyřmi nejlepšími dnes chyběl, takže před zítřejším odpoledne jej od hrotu průběžné klasifikace dělí tři body. Bratři Klatovští se umístili těsně za první osmičkou.

1. Dmitrij Koltakov, RUS 3 3 F 3 3 3 3 18
2. Franz Zorn, A X 2 3 1 2 2 2 12
3. Dmitrij Chomicevič, RUS 3 2 3 2 2 2 1 15
4. Vitalij Chomicevič, RUS 3 3 1 3 3 3 X 16
5. Igor Kononov, RUS 2 3 3 3 3 1 15
6. Danil Ivanov, RUS 3 3 2 3 3 ex 14
7. Harald Simon, A 2 1 3 2 0 0 8
8. Stefan Svensson, S 2 0 2 2 1 1 8
9. Antonín Klatovský, CZ ex 1 2 2 2 7
10. Jan Klatovský, CZ 1 2 2 1 1 7
11. Hans Weber, D 1 2 F 0 2 5
12. Stefan Pletschacher, D 2 1 1 0 0 4
13. Günther Bauer, D 0 1 1 1 1 4
14. Niclas Svensson, S 1 F F 1 ex 2
15. Per Anders Lindström, S 0 0 1 0 0 1
16. Vladimir Čeblokov, KAZ 1 0 F F – 1
17. Pavel Někrasov, KAZ (res) 1 1
res Denis Slepuchin, KAZ   DNR

Foto: FIM/Good Shoot