Praha – 2. června
Václav Milík a Matěj Kůs vládli dnes prvnímu finále mistrovství republiky jednotlivců na pražské Markétě, když Josef Franc přišel o punc neporazitelnosti v rozjížďce s číslem devět díky Janu Holubovi. Úřadujícímu mistru republiky se do cesty v rozjížďce s číslem jedna nakrátko postavil Filip Šitera, Matěj Kůs o čtyři jízdy později poslal Zdeňka Holuba za svá záda definitivně až v poslední zatáčce. V rozjížďce s číslem patnáct na Matěje Kůse odstartoval Jan Holub, avšak Pražan zmařil senzaci hned v zárodku. V ostatních případech oba suveréni vyhrávali ve stylu start – cíl a Václav Milík se dramatickému scénáři vyhnul rovněž při vzájemném střetu v rozjížďce s číslem dvacet. Po vylétnutí pásky se usadil v čele a s patnácti body bude na čele šampionátu až do jeho říjnového vyvrcholení na plzeňských Borech. Matěj Kůs ztrácí jediný bod, Josef Franc, který se jej v poslední rozjížďce marně snažil atakovat, je pozadu již o tři body.
Trojice neporažených
Závod ranku finále mistrovství republiky jednotlivců přilákal do ochozů pražské Markéty přece jen více diváků než obvykle, byť na návštěvy závodů se žehrá již bezmála půlstoletí a doba mění prakticky jen cifry, kdy je počet prodaných vstupenek katastrofální. K nezaměnitelné kulise tribun patří samozřejmě lidé z plochodrážní branže. Dnes byla mezi nimi trojice, která se přitom měla přestavit v akci na ovále.
Martin Gavenda vypráví, proč po suverénním triumfu v pardubickém semifinále sleduje dnešní závod z depa:
„Předloni mě kouslo klíště A teď mi přišli na boreliózu. Zatím mám pauzu dva měsíce, pak se rozhodnu, co s léčením dál. Rozhodnu se, jak se budu cítit, podle toho se rozhodnu.“
Na tribuně nechyběl ani Hynek Štichauer, jemuž VV SPD přidělil pro finále divokou kartu, ale předčasně se vrátil z Premier League se zlomeným kotníkem. A do třetice Martin Málek. Dlouhodrážní šampionát mu přinesl také vavříny, ale i pochroumané koleno, které se březolupský závodník po konzultaci s odborníky rozhodl raději doléčit.
Znovu se potvrdila stará dobrá pravda, že se v semifinále vyplatí bojovat o každý bod, protože cesta k dobrému výsledku může začít i z původně nepostupující pozice. Dnes se do hlavní sestavy dostali nejen Jaroslav Petrák a Michael Hádek, ale i Josef Novák. Patrik Mikel, jenž minulý měsíc věšel v Pardubicích hlavu nad svým vyřazením z finále nejstaršího motoristického šampionátu naší země, se stal jediným náhradníkem.
Diváci nestačili po prvním letu pásky k pražskému nebi ani vydechnout, když svítila červená světla dávající najevo letmý start. Repete vyšlo nejlépe Filipu Šiterovi. Avšak Václav Milík se na Mšeňákova záda nedíval ani necelé kolo. Ve druhé zatáčce jej podjel a připsal své první tři body. Druhý triumf Pardubičan dosáhl stylem start – cíl v rozjížďce s číslem osm. V té chvíli se ovšem o průběžné vedení dělil s Matějem Kůsem a Josefem Francem, kteří také dokázali dvakrát vyhrát.
Matěj Kůs nejprve ve druhé jízdě odvedl Michala Škurlu s Ondřejem Smetanou a Filipem Hájkem. Zdeněk Holub, který spěchal odčinit úvodní nulu, mu ale v rozjížďce s číslem pět připravil mnohem pernější chvíle. Do druhé zatáčky si to namířil spodem, dostal se do čela a Matěj Kůs již nestačil po vnější straně kontrovat.
Přesto se však nevzdal. Ve třetím kole předstíral útok vnější stranou druhého oblouku, aby se v nájezdu do posledního okruhu stáhl na vnitřek. Ani tentokrát se však před svého mladšího klubového kolegu nedostal. Nezbylo než vsadit všechno na poslední zatáčku. A v ní Matěji Kůsovi útok zprava konečně vyšel.
Relativně nejschůdnější cestičkou se k šesti bodům vypravil Josef Franc. Třetí jízdu opanoval již po jejím startu. A stejně si počínal o čtyři rozjížďky později, kde uzavřel vrátka k vítězství pro Eduarda Krčmáře. Byť se trio nejlepších z loňského šampionátu vydalo na stupně vítězů ve velkém stylu, dnešní mítink rozhodně nebyl prost překvapení. První dvě servíroval Jan Holub.
Překvapení v podání Jana Holuba
Start rozjížďky s číslem čtyři vyšel nejlépe Eduardu Krčmářovi. Jenže v první zatáčce si to okolo něj zprava namířil dopředu Jan Holub, jemuž už vítězství nikdo nedokázal sebrat. Skalp slánského juniora byl už sám o sobě skvělý, avšak na Jihočechově listině poražených figurovali i další dva z okruhu favoritů.
„Dráha dobrá, pod kolem je hodně,“ liboval si Tomáš Suchánek před cestou na nástup, nicméně ještě nemohl tušit, že se mu dnes absolutně nebudou dařit starty. Při svém prvním vystoupení však získal skalp Zdeňka Holuba, který po problémech po vylétnutí pásky jel o dvě stě metrů pozadu pouze s ambicí získat bod, kdyby někdo náhodou odpadl.
Zdeněk Holub vysvětluje svou velikánskou ztrátu v rozjížďce s číslem čtyři:
„Vytáh‘ jsem si chcípák! Tím začala moje smůla, nechápu, kam na to chodím!“
Jan Holub měl hrát klíčovou roli rovněž v dalším průběhu závodu. V osmé jízdě se ale stal prvním poraženým. Z pozice až u mantinelu nedokázal odstartovat dle představ. Nechal za sebou jen Josefa Nováka, jenže před ním se usadil nejen Václav Milík, ale i Michal Škurla. Po přestávce však jihočeský závodník opět kalil vodu.
V rozjížďce s číslem devět si na svůj startovní manévr nemohl stěžovat ani náhodou, jelikož za jeho zadním kolem zůstal Josef Franc. Předjíždění jsme dnes viděli asi tolik jako čerstvě napadaného prašanu a akcie Jana Holuba nabývaly na hodnotě a triumvirátu neporažených zůstal jen tandem. Ten si však na své výsostné území nenechal šáhnout.
Matěj Kůs odstartoval v rozjížďce s číslem deset na Eduarda Krčmáře, Václav Milík měl zase o dvě jízdy později obrovský náskok už ve chvíli, když se v první zatáčce Zdeněk Holub vypořádal s druhým Michaelem Hádkem, jehož v poslední zatáčce tvrdě překonal i Ondřej Smetana.
Zkrátka a dobře, i když Josef Franc ztratil bod, trio vedoucích závodníků si i nadále udržovalo odstup od zbytku pole. Přiblížit se jim dokázal jediný Jan Holub, ostatním se nedařilo dát do kupy dostatečný počte bodů jako příklad mohl sloužit Tomáš Suchánek.
Pardubičan sice napravil svůj úvodní nepodařený start vítězstvím v šesté jízdě, která se opakovala vinou pádu Michala Dudka v prvním výjezdu. Jenže v rozjížďce s číslem jedenáct se celá čtyři kola musel dívat na záda Romana Čejky, který si na jeho úkor zdvojnásobil svůj dosavadní zisk.
Jasný verdikt rozjížďky s číslem dvacet
Tomáš Suchánek však opanoval rozjížďku s číslem třináct a mohl se v klidu soustředit na svůj úplně závěrečný start v rozjížďce s číslem dvacet, v níž měl za soupeře trojici loňských medailistů. Ti do ní spěli bez ztráty květinky, i když Josef Franc měl namále.
Ve čtrnácté jízdě totiž vystřelil dopředu Zdeněk Holub a za ním Michal Škurla. S ním se Josef Franc vypořádal záhy, když jej podjel ve výjezdu z úvodního oblouku, avšak Zdeněk Holub mu nastražil mnohem složitější rébus na řešení. Josefu Francovi se podařilo převzít vedení až ve třetím kole, kdy Zdeňka Holuba předčil vnitřní stranou zatáčky u depa.
Přitom svého soka inspiroval, protože Zdeněk Holub na něj v závěrečném oblouku vytáhl stejný fígl. Vítězství neměl zadarmo ani Matěj Kůs, protože se v rozjížďce s číslem patnáct dopředu dostal Jan Holub. Překvapení na úkor dalšího žhavého favorita se mu ale nastrojit už nepovedlo, jelikož Pražan vyjel na čele už jako vedoucí závodník.
Václav Milík posléze vyhrál stylem start – cíl. S dvanácti body se dělil o vedení s Matějem Kůsem. Josef Franc ztrácel jediný bod. Dalšími muži průběžné klasifikace se stali devítibodoví Jan Holub a Tomáš Suchánek. Jelikož se čtyři z nich měli střetnout až ve dvacáté jízdě, jako určující pro pořadí na stupních vítězů byla v poslední pětině již jen rozjížďka s číslem osmnáct.
„Říkal jsem mu, ať nezkouší starty, motor má už najeto,“ chytal se mechanik Antonín Polák za svou hlavu prošedivělou životními zkušenostmi, když se Roman Čejka místo ke startovnímu roštu vydal z vrat depa na protilehlou rovinku. Jeho záměr vyzkoušet si start byl průhledný jako předvolební sliby. Avšak doyen českých mechaniků netušil, že opečovávaný pohonný agregát čeká ještě jedna zkouška.
Zatímco Jan Holub vystřelil dopředu jako dělová koule, Michal Dudek se nemohl vejít do prvního nájezdu a upadl. Blikala červená světla a celá čtveřice stanula u pásky ještě jednou. Nyní však za nejdelší konec provazu tahal Roman Čejka.
Ondřej Smetana se však v sedle svého motocyklu najednou cítil jako po koupeli v pohádkové živé vodě. A v první zatáčce převzal vnějškem vedení. Nejvíce však mohl litovat Jan Holub, který zůstal třetí. Kdyby se neopakovalo, tušil rozjezd o stupně vítězů. I kdyby v něm skončil čtvrtý, což jej stejně neminulo, dva body navíc by se mu ve druhém finále v říjnu na Borech náramně hodily.
Jan Holub komentuje rozjížďku s číslem osmnáct:
„Zastavili to, podruhý jsem už neodjel. Nemoh‘ jsem s tím nic vymyslet.“
Předvěstí dramatu závěrečné jízdy se stal manévr Josefa Nováka, který v poslední zatáčce rozjížďky s číslem devatenáct sebral poslední bod Filipu Hájkovi. Nechybělo málo a viděli jsme rozjezd. Do čela dvacáté jízdy se dostal Josef Franc.
„Měl jsem dobrej‘ start, ale během kola jsem byl až třetí a nedokázal s nima závodit,“ vystihl své závěrečné účinkování sám pražský závodník. V první zatáčce se před něho dostal Václav Milík spěchající udělat pátý uzel na své dnešní zlaté šňůře. Ve druhém oblouku přiletěl Matěj Kůs spodem a dostal se před Josefa France.
Ten jej sice zkoušel ve výjezdu vyhnat, ale marně, takže pořadí prvních třech korespondovalo s obsazením stupňů vítězů. Tomáš Suchánek, který uzavíral řadu, mohl jen bilancovat šesté místo. A vzpomínat na loňské Březolupy, kde se ve druhém finálovém dějství všechno tolik zamotalo.
Hlasy z depa
„Viděl jsem to suprově,“ reagoval Václav Milík na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z. „Dobře se startovalo, byla dobrá dráha a udělal jsem komplet. Všechno fungovalo, kdyby tak probíhaly všechny závody, bylo by to super.“
„Dobrý, byl jsem spokojenej‘ s druhým místem‘,“ konstatoval Matěj Kůs. „Myslím si, že jsme jeli pěkný závody. Poslední jízdu Venda vyhrál, pojel mě, vyhrál, vítězství si zaslouží. Připravím se na Plzeň. Vím, jak to bylo loni, jeden bod není nic.“
„Já jsem si zazávodil dobře,“ nechal se slyšet Josef Franc. „Moh‘ jsem jim to ale znepříjemnit ještě víc. Jsem už tak nějak v cajku. Škoda bodu, ale takový byly závody. V poslední jízdě jsem měl dobrej‘ start. Ale během kola jsem byl třetí a nedokázal s nima závodit. Úprava na motorce se nepovedla, snad to velká ostuda nebyla.“
„Docela dobrý,“ hodnotil Jan Holub své čtvrté místo. „Celkem spokojenost až na tu poslední jízdu. To byla škoda, moh‘ jsem jet rozjíždět s Pepou. Ta poslední jízda rozhodla. Zastavili to, podruhý jsem neodjel a nemoh‘ s tím nic vymyslet. Je to jako minulej‘ rok, ale snad to druhý finále v Plzni bude lepší. A doufám, že bude bedna.“
„Špatně,“ komentoval svůj výkon Tomáš Suchánek. „Jsem šestej‘, ale nešlo mi to od startu a to dělalo nejvíc. Motory, co mám na Prahu, se mi dělaj‘ na servisu pro Gniezno. V Plzni už nesmím nic posrat, abych se dostal na bednu. Je to šest bodů, tak nic jinýho než komplet! Je to ale ještě dlouhá doba.“
„Měl jsem kopec smůly,“ povzdechl si Zdeněk Holub. „Nechápu, kam na to chodím. V první jízdě jsem si vytáh‘ chcípák. Pak se mi nevedlo. Většinou poslední zatáčka… Ale doufám, že to v Plzni bude jako loni v Březolupech…“
„Docela dobrý,“ odtušil Roman Čejka. „Jsem docela spokojenej‘. Ale každej‘ start, co udělám, mi při mý finanční situaci, zkracuje sezónu. Bylo fajn, ale mohlo bejt‘ líp.“
„Nic moc,“ kroutil hlavou Ondřej Smetana. „Necejtil jsem se na motorce. Až na poslední jízdy to bylo dobrý. Nevím, prostě jsem se necejtil dobře, měl jsem to udušený, a až ty dvě poslední jízdy jsem to měl dobrý.“
„První start, ale to bylo všechno,“ stál Filip Šitera oběma nohama na pevné zemi. „Byl jsem rychlej‘, ale ty starty! Asi se je musím ještě učit a pak už to bude dobrý. A taky to byla republika, tam nikdy moc štěstí nemám. V Plzni uvidím, hlavní cíl je nějak to pátý, šestý místo celkově.“
| 1. Václav Milík, Pardubice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Matěj Kůs, Praha | 3 3 3 3 2 | 14 |
| 3. Josef Franc, Praha | 3 3 2 3 1 | 12 |
| 4. Jan Holub, Plzeň | 3 1 3 2 1 | 10 |
| 5. Eduard Krčmář, Slaný | 2 2 2 2 2 | 10 |
| 6. Tomáš Suchánek, Pardubice | 1 3 2 3 0 | 9 |
| 7. Zdeněk Holub, Praha | 0 2 2 2 3 | 9 |
| 8. Roman Čejka, Slaný | 2 1 3 1 2 | 9 |
| 9. Michal Škurla, Praha | 2 2 0 1 3 | 8 |
| 10. Ondřej Smetana, Praha | 1 0 1 2 3 | 7 |
| 11. Filip Šitera, Mšeno | 2 1 1 1 2 | 7 |
| 12. Michael Hádek, Plzeň | 1 2 0 0 R | 3 |
| 13. Jaroslav Petrák, Pardubice | 0 0 1 1 1 | 3 |
| 14. Michal Dudek, Slaný | 1 X 1 0 F | 2 |
| 15. Josef Novák, Pardubice | 0 0 0 0 1 | 1 |
| 16. Filip Hájek, Praha | 0 1 0 0 0 | 1 |
| res Patrik Mikel, Březolupy | DNR |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
