Pardubice – 13. července
Poslední rozloučení s Josefem Laštovkou, trenérem Pardubic a koučem české reprezentantace, se koná v pátek 17. července ve 13:45 v obřadní síni krematoria v Pardubicích. K projevům upřímné soustrasti jeho rodině a blízkým se připojuje rovněž magazín speedwayA-Z.
Foto: Martin Kratochvíl
V pondělí byli ve Slaném korunováni Václav Milík s Alešem Drymlem za mistry republiky ve dvojicích. A pak se nad českými ovály rozhostilo ticho, které rušilo jen víkendové soustředění SCM v Divišově. Nepočítáme-li pouťáky v Tarnowě a v Poznani, dostali se čeští závodníci do akce jen ve Velké Británii. Eduard Krčmář tady debutoval v Elite League, Zdeněk Simota opět zajel dvouciferné skóre a Matěj Kůs rozhodně zase nelétal nízko, byť čtvrteční triumf Redcaru řešila SCB až předevčírem. A světe, nebo spíše Česká republiko div se, ale na vztyčený prst se díval i v našich poměrech takřka nedotknutelný rozhodčí.
Naši procházku po zahraničních oválech začínáme tradičně úterní Elitserien. Rospiggarna Hallstavik doma prohrála 38:52 s Dackarnou Malilla. Martin Vaculík v její sestavě zažil skvělé okamžiky. V desáté jízdě spolu s Andreasem Jonssonem dovezl triumf 5:1 a ob jednu rozjížďku později porazil Nicki Pedersena a Michaela Jepsena Jensena. Na konec se mu však nevyhnuly dvě nuly ze čtrnácté a patnácté jízdy. Dal tedy dohromady osm bodů se dvěma bonusy (2 1 2 3 0 0).
Ve středu se poprvé v letošní sezóně Václav Milík podíval do Poole, s nímž loni slavil titul v Elite League. Tentokrát hostoval za Lakeside, který si přijel pro drtivou prohru 60:30. Pardubický závodník se na oné třicítce podílel dvěma body (0 2 0 E). Dosáhl je v rozjížďce s číslem šest, když se vklínil mezi Dakotu Northa a Kacpera Gomolskeho, zatímco jeho parťák Andreas Jonsson neproměnil žolíka v bodový zisk.
Strhující závody viděli ve čtvrtek v Redcaru. Duel Premier League skončil těsným vítězstvím domácím Medvědů nad Somersetem v poměru 48:45. Matěj Kůs exceloval čtrnácti body (0 2 6* 3 3 0). Když se však z třetí jízdy vrátil s nulou, nikdo nemohl tušit, že se Pražan stane nejlepším mužem dne, s nímž se hodnotou skóre bude měřit pouze Brady Kurtz.
Právě Australan, jehož jsme viděli v pardubickém semifinále juniorského mistrovství světa, pražského borce porazil v rozjížďce s číslem pět. Do osmé jízdy vjel Matěj Kůs jako joker a vrátil se do depa se šesti body. Další jeho triumfy následovaly v rozjížďkách s čísly devět a dvanáct. Nakonec přišla v nula v rozjížďce s číslem patnáct, v níž ovšem Lasse Bjerre druhou příčkou pojistil triumf domácích.
Jenže poražený Somerset vyrukoval s protestem, že Matěj Kůs neměl právo absolvovat osmou jízdu místo Jana Graversena. Ten dostal status rider replacement, protože si údajně přivodil zranění při práci na svých motocyklech v dílně. Britská plochodrážní komise SCB kauzu vyhodnotila jako změť pochybení a přehlédnutí. Matěj Kůs startoval jako žolík sice neoprávněně, nicméně nešlo ze strany Redcaru o úmysl, ale přehlédnutí, které navíc sudí před závodem podpořil argumentem, že místo Jana Graversena může jet jedině on a oba náhradníci.
Přihlédl také ke skutečnosti, že po skončení osmé jízdy nikdo neprotestoval. Nebylo divu, Redcar stále prohrával 24:27. Kouč hostů se ozval až po rozjížďce s číslem dvanáct, kdy Matěj Kůs svým druhým triumfem poslal Medvědy o bod do čela. SCB celou záležitost uzavřel, že šlo o vážné opomenutí ze strany rozhodčího, který si neověřil klíčové informace. Následoval apel nejen na sudí, ale i promotéry a kouče, kteří na rozdíl od naší ploché dráhy hrají v prestižních ligách stejnou roli jako arbitr, aby si pro příště dávali větší pozor. Výsledek 48:45 však zůstal platný.
Matěj Kůs pokračoval ve skvělých výkonech i v pátek, kdy hostoval v barvách Peterborough. Scunthorpe své hosty porazil 47:43 a Pražan byl se třinácti body a jedním bonusem (3 2 3 2 3 0) nejlepším mužem dne. Teprve v desáté jízdě jej pokořil Thomas Jörgensen a bodově naprázdno vyšel až v patnácté jízdě. V sobotu Pražan hostoval za Berwick, na jehož domácí dráze se na výsledku 42:48 podílel sedmi body (2 0 3 2 0).
Páteční večer začal skvěle i pro Zdeňka Simotu. Jeho Plymouth přijel do Somersetu k prvnímu čtvrtfinále KO Cupu a on ve druhé jízdě zajistil svým vítězstvím remízu na úkor Paule Starke a Olivera Greenwooda. U nás dobře známý Roland Benkö vyšel naprázdno, což ovšem čekalo i jihočeského borce v rozjížďkách s čísly osm, dvanáct a čtrnáct.
Suma sumárum, Zdeněk Simota tři body (3 0 0 0) a výsledek 53:37. Odveta byla na pořadu již druhý den. Plymouth prohrál i doma, tentokrát 40:50, ovšem Zdeněk Simota byl s jedenácti body (3 1 2 2 3) nejlepším borcem svého týmu. Jeho vrcholy přišly díky triumfům ve druhé a čtrnácté jízdě. Díky součtu skóre 103:77 však do semifinále postoupil Somerset.
Sobotní večer přinesl také debut Eduarda Krčmáře v Elite League. V Leicesteru bodoval v osmé jízdy, kdy Swindonu zajistil dva body druhým místem za Szymonen Wozniakem a před Carlem Wilkinsonem. Skóre závodu bylo 49:42, individuální slánského závodníka 0 0 E 2 0.
Ondřej Smetana stále na svůj debut v polských ligách čeká. Nicméně jeho Poznaň v sobotu pořádal první ze třídílného seriálu pouťáků Lotto Poznaň Speedway Cup. Kvůli nebezpečné dráze byl ukončen po šestnácté jízdě. Pražský junior byl v té chvíli s pěti body (1 1 2 1) jedenáctý. Triumfoval Daniel Pytel (12) a na stupně vítězů se dostali ještě Maciej Fajfer (10) a Lukasz Sowka (10).
V Tarnowě se zase v sobotu konal mezinárodní závod amatérů neboli veteránů o pohár TCL. S kompletem patnácti bodů jej ovládl Anton Wannasek, v rozjezdu čtrnáctibodových o druhé místo se prosadil Heinrich Schatzer na úkor Daniela Nawojczyka. Karel Kadlec (1 3 1 2 2 = 9) skončil pátý, Martin Švestka do závodu nenastoupil.
Foto: Radek Smetana, ilustrační Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Gorzow – 5. července
Stalo se již tradicí, že se před finálovým závodem polského šampionátu koná jeden z podniků středoevropského poháru MACEC Cup. Před týdnem se v polském Gorzowě na stupně vítězů málem prosadil i Ondřej Smetana. Chyběly mu dva body, a kde o ně přišel, vysvětlil magazínu speedwayA-Z.
„Byl to výsledek…“ přemýšlí Ondřej Smetana nad svým čtvrtým místem. „Ne že extra dobrý, měl jsem na víc. Moh‘ jsem udělat o bod, dva víc v první a v poslední jízdě…“
Z rozjížďky s číslem jedna se do boxů vrátil s nulou. Za vítězným Rafalem Karczmarzem, pozdějším druhým mužem dne, byl v cíli nejen Daniel Kaczmarek, ale také Stanislav Mělničuk. V osmé jízdě se pražský junior radoval z vítězství, ve dvanácté jej porazil Dominik Kubera. V rozjížďce s číslem šestnáct Ondřej Smetana opět triumfoval, avšak nakonec jej porazil nejen Lukasz Kaczmarek, jenž si právě pojistil celkové vítězství, ale také Milen Manev.
„Rozvorali to,“ popisuje Ondřej Smetana stav dráhy. „Bylo to mokrý, strašně. Celou noc chcalo, tak orali víc a víc. Dali tam vápno na vysušení a dráha byla taková zvláštní. Ani to nekropili, kdo jel vzadu, neviděl nic.“
Před prestižním závodem si cestu do ochozů našlo snad jen čtyřicet příznivců, avšak z manažerů polských klubů nikdo, takže Ondřej Smetana musí na pozvánku do ligy našich severních sousedů ještě čekat.
„Dobrá zkušenost,“ vidí své účinkování v letošním MACEC Cupu. „Mám varšavskej‘ kontrakt v Poznani, ale nikdo se neozval. To bych musel tahat aspoň jako Holub!“
Ilustrační toto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Slaný – 11. července
Ještě před rokem bychom rozhodně nečekali, že jeho jméno budeme číst ve startovních listinách dlouhodrážních závodů. Projekt pomoci české dlouhé dráze však otevřel vrátka tohoto odvětví pro borce, jimž doposud byl blízký klasický speedway. On se shodou okolností dostal i do reprezentace včetně národního týmu a minulý týden okusil i travnatý ovál při pouťáku v Zweibrückenu. Michal Dudek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že chce tímto směrem pokračovat i nadále.
„Dal jsem se na pořádný závody,“ říká Michal Dudek při zmínce o začátku jeho dlouhodrážní kariéry., aby se jedním dechem pustil do rozvíjení své myšlenky. „Je to něco jinýho než klasická dráha. Rychlejší a víc na fyzičku. Jel jsem v Mariánkách a pak druhej‘ den v Liberci a nemoh‘ jsem se tam vejít a přišlo mně, jako když stojím.“
Dlouhodrážní kariéra Michala Dudka přitom odstartovala poměrně nenápadně. „Začalo to o tréninku v Mariánkách,“ vypráví slánský závodník. „Pak byl mistrák, potom jsem tam jel mistrovství světa. Měl jsem bejt‘ náhradník, jak se ale zmáknul ten Dán, jel jsem celej‘ závod.“
Při své premiéře skončil třináctý a neměl daleko od zkušenějších Rodney McDonalda či Jesse Mustonena. „Chtěl bych poděkovat panu Drymlovi,“ nešetří Michal Dudek vděčností. „Zařídil, že mi jeden jeho bejvalej‘ soupeř půjčil motorku. Udělal jsem takovej‘ výsledek a dostal se do mistrovství světa družstev.“
V národním týmu byl Michal Dudek naposledy před čtyřmi lety ještě ve svém juniorském období, nyní se do něho po zranění Martina Málka a Hynka Štichauera vrátil na dlouhé dráze. „Tam mi Peter Gerdemann zase půjčil motor,“ popisuje.
V mistrovství světa družstev se postaral o překvapení, když v rozjížďce s číslem tři dorazil do cíle jako druhý za Angličanem Richardem Hallem. Sedm bodů spolu se třetím Josefem Francem byl nejlepší výsledek českého týmu během závodu. Všechny jízdy jsme sice prohráli a skončili poslední, avšak Michal Dudek si ujasnil jednu zásadní věc.
„Budu se tomu věnovat víc,“ plánuje svou dlouhodrážní budoucnost. „V Mühldorfu mi pomáhal i Káča domlouvat se s tím Němcem. Za to mu moc děkuju.“
Příležitost k dalšímu svezení se nabídla záhy. „Oslovili mě tam, abych jel trávu ve Zweibrückenu,“ vysvětluje Michal Dudek, proč se den před šampionátem dvojic vydal na 1260 kilometrů dlouhou cestu.
„V první jízdě jsem odjel kolo a půl a myslel jsem, že neslezu z motorky,“ popisuje své první seznámení s travnatou dráhou. „Moje nejrychlejší jízda měla průměr 107 kilometrů za hodinu. Je to hodně na fyzičku, bolely mě kolena, stehna, kotníky, zápěstí, všechno.“
Nicméně zkušený závodník se učí rychle. „Ve druhý jízdě jsem zjistil, jak si člověk na motorce uleví,“ pokračuje slánský závodník ve svém vyprávění. „Ale jedeš a najednou si vyskočíš i s motorkou. Chová se jako na šroubkách, pořád se přetáčí a předjíždí tě zadní kolo. A když odstartuješ po zadním, nezahneš.“
V dobře obsazeném mezinárodním pouťáku skončil s pěti body desátý. „První jízdu jsem jel natřikrát,“ přidává Michal Dudek další poznatek. „Pokaždý někdo upad‘. Už jsem byl hotovej‘ po první jízdě.“
Každopádně, přijde-li další nabídka, Michal Dudek rozhodně neřekne ne. „Doufám, že v tom je budoucnost,“ přemítá. „Budu to střídat s krátkou a uvidím. Ještě sehnat motorku a pořádnou rámovinu. O dalších závodech nevím, ale Káča Kadlec říkal, že až něco bude, ozve se. A ještě děkuju Zdeňkovi Uhlovi a Patriku Linhartovi, že mi při závodech pomáhali.“
Foto: Michal Dudek, Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Jiří Bayer a Mirek Horáček
Pardubice – 10. července
Každý z účastníků mezinárodního šampionátu dvojic, jemuž se doposud běžně říká postaru jadranská liga, se zavázal uspořádat jeden závod na svém vlastním stadiónu. Z této praxe se vymykali Krško a Pardubice, které se rozhodly pro dva podniky seriálu. Jenže poté, co se Slovinci rozhodli svůj červencový mítink zrušit, stejný krok podnikli rovněž Východočeši. Ve středu 19. srpna však přesto budou ve Svítkově bouřit plochodrážní motory, protože se pořadatelé rozhodli pro náhradní závodní program.
„Poté, co Krško zrušilo svůj závod, bychom jako jediní dělali dva závody,“ vysvětlil postup pardubického klubu Petr Moravec. „Takto zůstane v seriálu sedm závodů, každý klub uspořádá jeden, ne jak bylo původně předpokládáno, že se v Pardubicích a v Kršku pojedou dva.“
A jaký náhradní program se východočeský klub rozhodl uspořádat? „Bude to test match juniorské reprezentace,“ přibližuje Petr Moravec. „Soupeř je v jednání.“
Foto: Norbert Kalous
Pardubice – 9. července
Ve věku sedmdesáti dvou let dnes zemřel Josef Laštovka. Bývalý pardubický závodník se v půli sedmdesátých let vydal na trenérskou dráhu a vedle pardubického kouče působil rovněž v roli manažera státní reprezentace. S ní se mu podařil neuvěřitelný kousek, když roku 1999 získal stříbrné medaile v mistrovství světa družstev. Čest jeho památce!
Foto: Pavel Fišer