Pardubice – 2. října
Když se Martin Málek prohnal pod šachovnicovou vlajkou rozjížďky s číslem jedna prohnal jako vítěz před Michaelem Hádkem, zdálo se, že osmý extraligový závod přece jen zalomcuje pilíři extraligové tabulky. Jenže oba středočeské celky čekal přece jen odlišný osud. Tři mšenské body byly nadlouho posledními, takže se na třetí přéčku prokousala Praha. Slaný se dostal do čela, které neopustil, byť se Pardubičané snažili o opak sebevíce. Lubomír Vozár při první vhodné příležitosti vyrukoval s žolíkem a Václav Milík se vskutku vrátil z dvanácté jízdy obtěžkaný šesti body. Nicméně Slaný jel dnes skvěle. Michal Dudek sice postupně zadřel jak GM, tak Jawu, avšak Jakuba Jamroga a Eduarda Krčmáře obral o body jedině Václav Milík. Srdnatě si počínal i Michael Hádek, jenž navzdory ztracenému háku v rozjížďce s číslem třináct vzdoroval až do posledního kola Tomáši Suchánkovi. Slaný nakonec závod vyhrál a splnil tak svou část podmínky zisku stříbrných medailí. Jenže Markéta skončila před Mšenem a byť ji Slaný předčil na malé body, Pražané měli převahu jednoho tabulkového bodu, jenž jim zajistil postavení vicemistra.

Slaný se drží

Extraliga evidentně skončila již v pondělí. Pardubice získaly titul, na nějž už Praha nemohla dosáhnout ani vysokozdvižnou plošinou. Slaný ji mohl sestřelit z pódia. Musel by však vyhrát, což by ve světle jeho výsledků z poslední doby nemuselo být nereálné tím spíše, byly-li Pardubice nejen bez cizince, ale i Hynka Štichauera.

Svěřenci Milana Macha by však potřebovali, aby byla Praha až poslední. Ani takový scénář by nemohl být označen za utopický, pakliže by Mšeno přivezlo Sebastiana Ulamka. Jenže byť mohlo stále pomýšlet na překonání Slaného za obdobných okolností, jako on mohl předčit Prahu, přijelo bez zahraniční posily a čtyřčlennou sestavu doplnilo Martinem Mejtským a Jaroslavem Petrákem.

Přesto to bylo právě Mšeno, které otevřelo skóre, protože Martin Málek vyhrál rozjížďku s číslem jedna ve stylu start – cíl. Jenže dalšího bodového zisku se Mšeno dočkalo až v půlce druhé série a dalšího triumfu až v rozjížďce s číslem patnáct a nepřestalo se krčit na chvostu průběžné klasifikace.

Na její čelo naproti tomu zamířil Slaný. Michael Hádek na úvod stínoval Martina Málka, aby Milan Mach záhy začal profitovat ze své osvědčené taktiky tříčlenného družstva s jedním náhradníkem. Do druhé jízdy proto putoval náhradník Jakub Jamrog, jenž během úvodních metrů za svá záda poslal postupně Michala Škurlu a Tomáše Suchánka.

Slaný konsolidoval své vedení v rozjížďce s číslem tři. Před zítřejším vyvrcholením jednadvacítek v Březolupech pojal Eduard Krčmář svůj duel se Zdeňkem Holubem prestižně. I když Pražan slynul lepším startem, on se kolem něj v první zatáčce přehnal, jako když ho potká.

Domácí slavili titul, před závodem pořádali autogramiádu se svými šampióny, avšak svého prvního vítězství se dočkali až v rozjížďce s číslem čtyři. Postaral se o něj Václav Milík, který by dnes marně svítil lucerničkou, aby našel přemožitele. Michal Dudek nejprve v úvodním oblouku odrazil Jaroslava Petráka, ale záhy mohl jet v klidu. Před pardubického matadora oblečeného v mšenské vestě totiž pronikl Ondřej Smetana.

Jemu však Jaroslav Petrák nedal ani vteřinku oddechu. A v předposlední zatáčce se vnějškem vrátil na třetí pozici. Poslední slovo si ale vyhradil Ondřej Smetana. V posledním oblouku navedl svůj motocykl na vnitřní stranu a Jaroslav Kocek jej odmával v cíli dříve než Jaroslava Petráka.

Václav Milík komentuje ruch ve svém boxu:

„První jízdu to nijak extra nejelo. Udělali jsme razantní změny. Převod, tryska, předstih.“

Druhou pětinu zahájil Eduard Krčmář dalším sólem před Alešem Drymlem, jehož Lubomír Vozár poslal na ovál dnes poprvé. Slaný měl už převahu čtyř bodů, což se hned v rozjížďce s číslem šest ukázalo jako nesmírně důležité. Michal Dudek odstartoval hned za Tomášem Suchánkem. V úvodním výjezdu jej podjel Josef Franc, avšak z předposledního oblouku už vyjel jen díky fyzikálním zákonům o setrvačnosti a jeho bod bral Martin Mejtský.

„Zadřel jsem,“ vysvětloval, zatímco jeho mechanikovi Zdeňku Uhlovi začínalo svítat, že musí připravit do akce rezervní Jawu. Slánské věci se ujal Michael Hádek. V sedmé jízdě vrátil pondělní prohru Janu Holubovi. A protože Patrik Mikel dojel do cíle až za Ondřejem Smetanou, Slaný odskočil Pardubicím na čtyři body.

Václav Milík kompletně přenastavil svůj motocykl a v rozjížďce s číslem osm se přehnal kolem Zdeňka Holuba ještě v úvodním nájezdu. Pražský junior se však musel spíše soustředit na hrozbu zezadu, odkud slyšel Jakuba Jamroga. Ten se ve druhém kole dostal po Pražanově levici v první zatáčce na druhou pozici.

Vítězství pro prestiž

Slánsko – pardubický duel bavil publikum i nadále, i když Praha evidentně nechtěla připustit prohru se Mšenem. Zdeněk Holub v deváté jízdě odstartoval na svého jmenovce Jana, zatímco Michal Dudek obral o bod Josefa Nováka a opět navýšil slánský náskok. Hned po něm uletěl Eduard Krčmář jako utržený vagón, který Tomáš Suchánek nemohl v první zatáčce chytit. A pak už vůbec ne.

V rozjížďce s číslem jedenáct úřadoval Jakub Jamrog. Josef Franc na něho tlačil jako kriminalista na podezřelého z vraždy. Od úvodního výjezdu jel po levé straně Polákova motocyklu až do druhé zatáčky, kde však musel kapitulovat. Aleš Dryml, jemuž role náhradníka sedla asi stejně jako Václavu Milíkovi v Divišově, dovezl jediný bod.

Koho by za těchto okolností překvapilo, že Lubomír Vozár v rozjížďce s číslem dvanáct povýší Václava Milíka na žolíka? A on svého kouče, který dnes slavil své sedmdesátiny, nezklamal ani v nejmenším. V prvních metrech vedl pole závodníků Michal Škurla, avšak v první zatáčce viděl červenožlutou čáru zprava.

Václav Milík se přehnal do čela a díky jeho plné dávce násobené dvěma vedl Slaný již jen o dva body. Michael Hádek zachránil alespoň třetí místo, ale hned po přestávce si zase řekl o pořádné místo ve zpravodajství. Po startu se ujal vedení, které statečně hájil před Tomášem Suchánkem a Zdeňkem Holubem.

Teprve ve výjezdu z první zatáčky posledního kola se Tomáš Suchánek dostal dopředu. Zdeňka Holuba ovšem Michael Hádek před sebe nepustil. Jakou heroickou bitvu přitom svedl, bylo nabíledni, když se objevil v depu v ruce s hákem, který mu upadl již někdy během úvodního okruhu.

Michael Hádek komentuje jízdu bez háku:

„Honem rychle pryč, tak se jezdí bez háku. Viděl jsem, že něco ulítlo. A šlapu a šlapu. A šlapu do prázdna. O Zdendovi jsem věděl, že je pode mnou, o Suchošovi ne.“

Michael Hádek udržel Slaný ve vedení o jeden bod, což ovšem změnil Jakub Jamrog. V první zatáčce rozjížďky s číslem čtrnáct překonal Aleše Drymla, jehož ve druhém oblouku podjel ještě Josef Franc. Ten se vzápětí objevil na roštu znovu, když jej Tomáš Topinka delegoval coby žolíka. Jezdil druhý za Martinem Málkem, jenž pod čtyřech nulách o plnou třetinu navýšil mšenských devět bodů, avšak ve druhém kole zůstal stát.

„Odešel mi motor,“ vysvětloval Pražan ve svém depu. Jeho dva body zdědil Patrik Mikel a ustrážil je před Michalem Dudkem. V šestnácté jízdě vedl Zdeněk Holub, za nějž se zařadil Eduard Krčmář, který svého pražského soka záhy překonal. Jenže oba dva ve druhé zatáčce podjel Václav Milík.

Sérii nominačních jízd zahájil nejlépe Slaný. Eduard Krčmář odvedl Aleše Drymla. V osmnácté jízdě se opakovalo vinou letmého startu a při repete neodjel Jan Holub. „Ulítly mi úplně zuby ze spojky,“ kroutil hlavou. „Nevím, jak je to možný, ještě jsem to neviděl. Smůla, už aby to přešlo.“

To už kraloval Jakub Jamrog, který v prvním oblouku vyvezl Zdeňka Holuba, zatímco Tomáš Suchánek zaostal za nimi. Drama zhoustlo, když Michal Dudek v rozjížďce s číslem devatenáct zadřel i svůj druhý motor. Aleš Dryml však projel metou jako třetí za Josefem Francem a vítězným Martinem Málkem.

Při tříbodovém náskoku potřeboval Slaný k vítězství pouze jediný bod z poslední jízdy. Michael Hádek tuto podmínku splnil dvojnásobně. Václav Milík sice pádil za svým pátým vítězstvím, ale on udržel na uzdě Martina Málka, který záhy minul Ondřeje Smetanu. Slaný splnil svou stranu rovnice vedoucí ke stříbru. A dokonce překonal Pražany na malé body překonal. Jenže Markétě stačil l titulu vicemistra i třetí post.

Hlasy z depa

„Dneska super,“ pochvaloval si Eduard Krčmář. „Jen Venca mně sebral jeden bod. Jsem spokojenej‘, vyhráli jsme, to je super. Ještě aby tak vyšly ty tři závody do konce sezóny. A jsem spokojenej‘!“

„Normálně, od startu poslední, pak to tam spadlo samo,“ popisoval Michael Hádek své dnešní účinkování. „Já se jen držel řidítek a tím to hasne. Užíval jsem ti to, proč by ne?! A zaplaťpánbůh jsem porazil ségru Holubína.“

„Když jsem na začátku udělal dva body, myslel jsem, že je to v pohodě,“ vyprávěl Michal Dudek. „Ve druhý jízdě jsem zadřel motor a musel jsem skočit na Jawu. Netrefil jsem se do převodů, bylo to divoký. A teď jsem zadřel i tu Jawu. Čtyři body dobrý, pomohly, ale myslel jsem, že bodů bude víc. Hlavně jsem chtěl porazit Aleše jako vždycky (smích).“

„Dneska suprově,“ odpovídal Václav Milík na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „První jízdu to extra nejelo. Udělali jsme razantní změny. Převod, tryska, předstih. A pak už jsme na to nešáhli. Dráha byla super, jen ta zadní zatáčka byla rozbitá. Je to krása, škoda, že jsme nevyhráli, ale vyhráli jsme celkově, titul je krásnej‘, to je nádhera.“

„Dobrý,“ odtušil Tomáš Suchánek. „No, dobrý, mohlo to bejt‘ lepší, ale povedlo se to ve zdraví. Titul už doma byl, jelo se bez stresu. Dráha až moc tvrdá, s tím se peru už několik sezón.“

„Super, že jsme vyhráli,“ radoval se Aleš Dryml. „To byl náš cíl po loňským zpackaným play-off. Tam jsme to zvorali, proto jsme do toho šli víc namotivaný, že titul je letos prostě must. Jsem spokojenej‘, že ho máme.“

„Svez‘ jsem se dvakrát,“ hodnotil Josef Novák. „O tréninku jsem vypiloval motorku, ale když dvakrát poděláš start, nic s tím nenaděláš. Poprvý se mi to čaplo, vyhejbal jsem se Filipovi a už nestíhal. Ve druhý jízdě jsem zaspal a prohráb‘. Jsem mistr, jsem rád, ale moc jsem při tom nepomoh‘.“

„Nemáme se, za co stydět,“ svěřoval se Josef Franc. „Byli jsme třetí, ostuda to nebyla, jelo, co mělo ruce a nohy. Prali jsme se, druhý místo celkově není ostuda. Průměrným věkem máme nejmladší tým. Odešel mně motor, při útoku na Martina Málka to zdechlo. Jel jsem na druhý motorce a to je, jako když začneš znova závodit. Neslaný, nemastný.“

„Žádná sláva,“ přemítal Ondřej Smetana. „Motorku jsme vyladili, že jela. Ale nejela od startu. První moment šla, ale do nájezdu mi ujeli. To se těžko dohání.“

„Začátek perfektní,“ svěřoval se Martin Málek. „První tři body v extralize letos a nevím po kolika letech. Ta druhá jízda nevyšla, potom jsem zkoušel a docela to jelo. Konečně jsem se v těch Pardubicích chytil. Celou sezónu to bylo docela trápení včetně Zlaté přilby. Škoda celé sezóny. Moje zranění a Filipa, na začátku to vypadalo slibněji.“

„Hrůza a děs,“ bilancoval Jan Holub. „S Hadem je to na střídačku, teď v Plzni budu na řadě já, potřebuju to. Jinak na prd, nedaří se, nedaří se.“

Konečná extraligová tabulka:

Vložené jízdy 125 ccm:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Pardubice – 1. října
Pět předcházejících podzimů dostávalo pořádné plochodrážní grády díky play-off české extraligy. Systém čtyřutkání s osmi podniky v řadě podobný vrchol letos nenabídne. Pardubice se staly šampióny již v pondělí v Divišově. A boj o další posty bere vážně již jen Milan Mach, který si jako jediný pro zítřejší pardubický závěr povolal cizince.

„Naši jezdci, proč brát cizince?“ reaguje Lubomír Vozár na dotaz po jezdeckém obsazení svého týmu, který může z extraligového trůnu spadnout nejdříve až zase v příštím ročníku. Ve své sestavě pravidelně oddělil seniorské opory s juniorskými mladíky, takže se do programů budou tisknout jména v pořadí Václav Milík, Patrik Mikel, Tomáš Suchánek, Josef Novák a Aleš Dryml.

„Na to stačíme sami,“ nepřestává pardubický kouč žertovat, i když se ho zeptáte, proč svému publiku nedopřál pohled na některého cizince. Nicméně seriózní reakce je již na cestě. „Matej Žagar je v Anglii, Martin Vaculík nemůže z rodinných důvodů. A v Anglii je i Hynek. Není to špatná sestava, protože všichni Pardubičani, co jsou, v Pardubicích pojedou. Jarda Petrák a Martin Mejtský budou hostovat za Mšeno.“

V dosavadním průběhu letošní extraligy zažily Pardubice šest vítězství a jedno poslední místo. „Jsme mistři, o nic nejde, ale měli bychom doma vyhrát,“ uvědomuje si Lubomír Vozár. „Uvidíme…“

Kromě vítěze není v tabulce rozhodnuto vůbec nic. Laťka podmínek výměny pořadí zbývajících třech družstev je však nastavena hodně vysoko. Praha může přijít o stříbro, pakliže skončí poslední, avšak Slaný musí vyhrát a hamonit malé body jako Harpagon.

„Může se stát, že budeme třetí,“ přemítá Tomáš Topinka. „Stát se může všechno, ale nejhůř můžeme bejt‘ třetí. A když vidím ty sestavy, může se to stát.“ Sám přitom posílá do boje pouze juniorský kvartet Zdeněk Holub, Michal Škurla, Ondřej Smetana a Filip Hájek doplněný o Josefa France na pětce.

„Vyhrát už nemůžeme,“ vysvětluje Tomáš Topinka, že ztráta šance na zlato byla jedním z faktorů na misce vah, zda pozvat do Svítkova cizince. „Držíme se strategie, že cizince voláme, až když nemáme český závodníky. Nepojede ani Matěj Kůs, má problém s krkem, hnulo se mu to, potřebuje voraz.“

Ve svých prognózách Tomáš Topinka favorizuje celek, který mu může nakonec sebrat stříbro. „Nevím, nevím,“ krčí rameny, když má tipovat zítřejší výsledek. „Myslím si, že Slaný může vyhrát, Eda jede dobře. Je konec sezóny, extraliga je rozhodnutá, možná kdyby to Pardubice nechaly otevřený do zítřka, postavili bychom se k tomu jinak.“

Zato Milan Mach má jasno, že pro něho extraliga ještě neskončila. „Jedeme se o to pokusit,“ je bojovné odhodlání to poslední, čím by chtěl šetřit. „Uvidíme, jak to dopadne.“

Strategii čtyřčlenného družstva si již vyzkoušel. Ovšem při hodnotě sázky v banku by si člověk dokázal představit, že vedle Eduarda Krčmáře, Michala Dudka a Michaela Hádka bude mít vestu s pětkou Adrian Miedzinski. „Líbil se mi v Divišově,“ zdůvodňuje slánský kouč pozvání Jakuba Jamroga. „Je to bojovník, líbil se mi. Proč ne?!“

Avšak ani slánský manažer nechce být prorokem. „Uvidíme, těžko se to říká,“ nepouští se do tipování. „Může vyhrát Praha, můžou vyhrát Pardubice, můžeme vyhrát my, může vyhrát i Mšeno. Kolikrát si myslíš, že je to jasný, ale ono ne.“

Slaný však může nejen postoupit na druhé místo, ale také ztratit to třetí. V takovém případě by však Mšeno muselo vyhrát a Slaňákům se stupně vítězů vyhnout širokým obloukem. Ani Mšeno však nestaví žádného cizince, takže Jaroslav Petrák dal přednost hostování v jeho vestě pře svým mateřským týmem, protože větří více příležitostí dostat se do akce. Spolu s ním přijde s Jaroslavem Líbalem na nástup i jeho pardubický kolega Martin Mejtský a soupiskoví Mšeňáci Jan Holub a Martin Málek.

Oficiálně nahlášené sestavy:

Foto: Mirek Horáček