Mšeno – 2. listopadu
Před osmi lety převzal celek, který o dva roky dříve Antonín Kasper starší protlačil přes baráž s Pardubicemi, zpátky do extraligy. Třikrát se s ním dostal na mistrovský trůn, avšak přišla hubenější léta. Kvůli akutnímu onemocnění jej v posledních dvou letošních závodech na postu manažera vystřídal Jaroslav Líbal. Nicméně Petr Vandírek se do role kouče příští rok nevrátí, protože Mšeno se do extraligy nepřihlásilo.
„Nejsou závodníci,“ krčí rameny Petr Vandírek, mimochodem jeden z úzké skupinky, která dokázala vyhrát extraligu nejen jako závodník, ale i coby kouč. „Filip Šitera se rozbil a nemáme nikoho svýho. A do toho problémy s dráhou. Uděláme klasicky závod na prvního května a to bude asi všechno.“
Obrázek, který se příští rok nebude opakovat – Petr Vandírek přivedl mšenské závodníky na nástup před svoje publikum
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
V tomto období by člověk očekával rozlučkové akce, jichž se na českém a slovenském území za uplynulé dva týdny konalo vskutku přehršel. Anebo zprávy o angažmá na příští rok, což je případ Martina Vaculíka a Zdeňka Holuba. Jenže do akce se předevčírem dostali také Josef Novák a Martin Mejtský, kteří se vypravili na patnáct set kilometrů dlouhou štreku s cílem v bulharském Šumenu.
Josef Novák má za sebou Bulhary Milena Maneva a Hristo Hristova
Středa přinesla zprávu, že Martin Vaculík již nebude pokračovat v angažmá v Tarnowě. Slovenský závodník poděkoval prostřednictvím sociálních sítí místním fanouškům a dalším lidem, jenž se během šestiletého působení stali jeho přáteli. Připustil, že jednání s klubem byla krátká, ale jeho rozhodnutí o neprodloužení smlouvy nekomentoval jinak, než že každý tým má právo realizace vlastní filozofie své sestavy.
Ve čtvrtek ohlásil Scunthorpe podpis smlouvy se Zdeňkem Holubem, jenž v srpnu debutoval s jeho vestou s vysokým average 7,00 na postu zraněné jedničky Joshe Autyho. Vše se zřejmě upeklo již před dvěma týdny, kdy pražský junior přiletěl na klubové slavnostní ukončení sezóny.
Martin Mejtský na ovále v Šumenu
V bulharském Šumenu se po devatenácti letech konala plochá dráha poprvé letos v září a v neděli klub uspořádal další mezinárodní pouťák. „Přijeli jsme tam v sobotu v jednu ráno,“ vypráví Josef Novák. „Od čtrnácti byl trénink. Zkoušeli jsme dráhu, udělala se kolej a mně se podařilo to zahodit a zničit si jednu motorku.“
Protože nepřijeli Poláci, devítičlenné startovní pole absolvovalo rozjížďky po třech na startovním roštu. „Na druhý motorce se mi nepoved‘ start,“ vrací se pardubický junior ke své první jízdě. „Potom jsem byl druhej‘. Ve třetí jízdě jsem odstartoval první, vedl první kolo, pak jsem ztratil a jezdil druhej‘. Jenže nakonec se mi zatáh‘ motor.“
Do Šumenu se plochá dráha vrátila po devatenácti letech
Josef Novák tím pádem skončil poslední, ale Martinu Mejtskému se vedlo o něco lépe. „Jel semifinále,“ říká Josef Novák na jeho adresu. „V poslední jízdě na ně odstartoval, jezdil první, ale Bulhar (Julien Dimitrov – pozn. redakce) ho sestřelil. Dávali jsme mu motorku dohromady, dostal tři technický body a v semifinále byl poslední.“
Závod vyhrál Stanislav Mělničuk a spolu s ním stáli na pódiu ještě Milen Manev a Andrej Kobrin. „Byla to divočina,“ přináší Josef Novák další dojmy. „Nebyly programy, dali nám jen papír se startovkou. Mantinely jsou odspodu uhnilý, ale lidi jsou tam srdečný a strašně obětavý.“
Slaný – 31. října
Poslední příležitost vidět českou elitu v akci se naskytla včera ve Slaném. Na programu dne nebyl žádný regulérní závod, ale loučení se sezónou, které již podruhé zorganizoval Eduard Krčmář starší. Tváře všech přítomných zdobil stejný úsměv jako sluníčko na šmolkově modré obloze.
Ke slovu se dostal i motokrosový motocykl, o který se opírá Patrik MikelJan Hlačina chystá dvěstěpadesátku pro svého syna
Do sedla plochodrážních motocyklů zasedli nejen aktivní Eduard Krčmář, Václav Milík, Michal Dudek či Jan Boháč, ale po ovále se proháněli i borci, jejichž kombinéza již nějaký ten pátek visí na pověstném hřebíčku.
Patrik Linhart se letos prezentoval nejen v roli mechanika, ale při mnoha příležitostech jsme viděli, že stále umí kroutit plynem, takže nemohl při akci na svém někdejším mateřském stadiónu chybět. Svezli se i Miroslav Fencl, Michal Průcha či Michal Klein se svým otcem Romanem.
Roman Klein závodil už před čtvrtstoletím
Daniel Boháč přivedl svého někdejšího kolegu z pražské Rudé hvězdy Jaroslava Tůmu. Ten se netajil, že na ploché dráze nebyl bezmála tři desítky let. Všechny pobavil historkou, kterak kdysi prořezával pneumatiku, až si propíchnul duši. Ani on neodolal, aby nezkusil pár koleček.
Přenosná udírna dodávala všem hladovým masité lahůdky. Zábava byla v plném proudu, když si Václav Milík a Eduard Krčmář vypůjčili stopětadvacítky a vyrazili na nový miniovál, který si záhy vyzkoušeli i s půllitrem.
Michal Klein při své jediné letošní akci
Ke slovu se dostaly i motokrosové stroje. Jan Boháč přijel za řidítky Jawy se sajdkárou. Eduard Krčmář neodolal, posadil Patrika Mikela do lodičky a vyrazili na ovál. „Je to hrozný svezení, bolej‘ z toho ruce,“ říkal trošku kriticky, ale přitom se smál od ucha k uchu.
Karel Průcha posléze vozil v sajdkáře přítomné dámy. A jistě není bez zajímavosti, že se malý Jan Hlačina usadil vůbec poprvé na dvěstěpadesátce. Na velkém ovále si rozhodně nepočínal vůbec špatně.
Kostěnice – 31. října
Rozjásané sluníčko na obloze se jakoby nechtělo smířit, že se plochodrážní sezóna dostala letos už za svůj konec. Tři šampionáty včetně onoho nejprestižnějšího zůstaly nedokončeny kvůli dešťům, avšak dnešní rozlučky si nemohly vybrat lepší počasí. Kostěnický srandamač zažil v permanenci oba malé oválky a trojici závodů vyhráli Dan Macl, flattrackista Michal Hloušek a motokrosař Vítězslav Marek.
Dan Macl v roli jezdícího organizátora
Dvoutaktní převaha
Dětské závody nabídly neopakovatelné momenty
Stopětadvacítky jsou na našich oválech již prakticky zdomácnělým zjevem a dokázaly si za dvanáct sezón svých ostrých sezón najít své vyznavače. Regulérní závodění dětí předškolního věku je však v českých plochodrážních poměrech přece jen popelkou.
Počin Motoklubu Úhřetická Lhota je v tomto ohledu nutno vnímat jako průkopnický. Prozatím neexistuje producent, který by vyráběl takové malé plochodrážní rámy, proto potěr zápolí za řidítky malých motokrosových strojů.
Vítězslav Marek nepoznal hořkost porážky
Dnešní rozlučka však byla především srandamačem, jak ji nazval Dan Macl. Proto nebyl problém, aby se v kategorii mladších juniorů svezl také jedenáctiletý Matouš Višváder. Jeho otec není typem člověka, který by z komára dokázal vytvářet velblouda. Naložil proto cestovní osmdesátku Garelli, kterou si svého času přivezl z Itálie, kam se vypravil na brigádu za sběrem jablek.
Jan Jeníček v akci
Mladší junioři dnes zápolili na menším z dvojice malých oválů. A startovní rošt rozjížďky s číslem tři skýtal vskutku netradiční pohled. Setkal se na něm Jan Jeníček se svojí plochodrážní stopětadvacítkou Shupa, Vítězslav Marek s motokrosovým motocyklem a Matouš Višváder z cestovním strojem s předním světlometem! Avšak dětský závod nabídl mnoho dalších neopakovatelných momentů, které bychom v běžném klání nezažili.
Zleva Denisa Maclová, Filip Němec a Vincent Vaňátka, který za pomoci svého otce právě vyrazil za vítězstvím
Tříletý Vincent Vaňátka se ostýchal přijít na nástup před zraky tolika lidí a obvyklý dětský stud mu zabránil odstartoval do jeho první jízdy. Během pauzy jej maminka v depu přemluvila příslibem nového lega a on rozjížďku s číslem čtyři vyhrál před Denisou Maclovou.
Matouš Višváder dokázal závodit i s cestovní osmdesátkou Garelli
Dcera Dana Macla měla na dosah vítězství ve vůbec první jízdě dne. Postupně se probila do čela, avšak v první zatáčce třetího z šesti okruhů spadla. Chytla se za ruku táty, který já pádil na pomoc, a nakonec skončila v jeho náručí.
Jakub Jirout vede ve finále B před Vincentem Vaňátkem
Vítězství už Denise Maclové nebylo dopřáno, navíc ve své poslední jízdě zůstala stát vinou mechanických patálií, takže se nakonec objevila jen ve finále C. To se však jelo až po skončení hlavního závodu na kolmo položené větší dráze. Dan Macl měl v hlavě jiné starosti, takže si nevšiml, že jeho dcerka se objevila na startovním roštu v teniskách.
Vítězslav Marek míří za vítězstvím ve finále A
Přítomnost Vladimíra Višvádera účinně zabránila napsat, že se něco takového stalo v našich plochodrážních podmínkách vůbec poprvé. V březnu to už bude čtyřiadvacet let, co během své vojenské služby utekl z pardubických kasáren, aby se na zimním stadiónu v Hradci Králové podíval na šroubkařskou show.
Jan Jeníček si jede pro druhé místo
Nakonec v ní sám startoval, jenže protože neměl s sebou plochodrážní boty, jezdil v zelených vojenských teniskách. Image pohodáře, jehož by nerozházel snad ani pád meteoritu na kostěnické pole, neztratil ani po tolika letech. Zasvěcené tudíž nepřekvapilo, že zatímco se ostatní plochodrážníci již řadili na startovním roštu své první jízdy, on ještě kousal buřt, který si prve sám opekl na ohníčku.
Matyáš Novák skončil třetí
Ale zpátky k závodu mladších juniorů. Dva favorité na sebe narazili již ve zmiňované rozjížďce s číslem tři. Kvůli pádu Matouše Višvádera se muselo startovat znovu, ale Vítězslav Marek měl opět vrch. Jan Jeníček nebyl spokojený s rychlostí své Shupy. Odstoupil, aby společně se svým dědečkem hledal optimální nastavení.
Dan Macl v roli dychtivého fanouška
Poté už jen vítězil stejně jako Vítězslav Marek, takže se znovu potkali ve finále A, v němž jim dělal společnost Matyáš Novák. Syn úspěšného holického motokrosaře dokázal opět těžit z jízdních vlastností svého terénního dvoutaktu, proti čemuž Jan Jeníček ukázkovým plochodrážním stylem nic nezmohl. Vítězslav Marek stihnul dokonce předjet o kolo Matyáše Nováka, který záhy nato upadl.
Nejdřív je závodní ovál, teprve pak hospoda
Improvizované kostěnické depo
Dětský závod byl přece jen předkrmem dění na větším z obou oválků. Dan Macl dlouho vyhlížel další plochodrážníky kromě sebe a Vladimíra Višvádera. Nakonec rozhodl, že pojedou jediný závod společně s flat trackery, když se na cestě od kostěnického nádraží objevila modrá dodávka Jaroslava Petráka.
Plochodrážníci a flat trackeři se spolu na ovál dostali jen o tréninku – Dan Macl a Michal Špaček
Pardubický matador však musel na svou aktivní účast rezignovat, protože mu včera lékaři odstraňovali vodu z kolena, které ještě adekvátně bolelo. Nicméně z paluby jeho vozu se hrnul mechanik David Vrtáček, jenž se vůbec netajil svou touhou prohnat plochodrážní speciál dokola kostěnické dráhy.
Radost Jiřího Němce trvala bohužel jen krátce
Dan Macl proto vyhověl přání závodníků z flat tracku, kteří si vcelku rozumně přáli jezdit jen sami mezi sebou. Jejich sezóna není tak dlouhá a po všech stránkách vyčerpávající jako u plochodrážníků. Prahli po závodním svezení a neváhali platit startovné. Navíc jak už to u jejich podniků na rozdíl od klasické speedway chodí, spolu s nimi dorazila i nepřehlédnutelní skupinka motorkářů.
JIří Kraus vodí Michala Špačka
Hned rozjížďka s číslem jedna nabídla skvělou podívanou, když Michal Špaček vytrvale, ovšem marně stíhal Jiřího Krause. Bohužel v ní upadl Jiří Němec. Nestalo se mu nic, avšak ulomený zadní blatník byl u poškození jeho trialového Gas Gas jen pověstný vrcholek na špičce ledovce. A tak se borec, který svého koketoval s ledovou plochou dráhou a účastnil se prvního poháru FIM ve flat tracku, stal divákem.
Petr Kolář odráží Petra Hlouška
Michal Špaček poté už neprohrál, ale ze čtyřčlenného finále A odstoupil již na startu kvůli poruše motocyklu. Vítězství si nenechal sebrat Petr Hloušek, byť to se svým bratrem Michalem a Jakubem Štěpánkem neměl vůbec jednoduché. Předtím se líbilo i béčko, kde Martin Hakl neměl ani chvilku klidu poté, co zbavil Jiřího Krause vedení.
Pavel Fuksa otestoval ovál na vlastní kůži
Mezi plochodrážníky začal úřadovat Vladimír Višváder. Jejich první jízdu vyhrál stylem start – cíl, zatímco Dan Macl objel Davida Vrtáčka už v první zatáčce. Ve druhé rozjížďce už to neměl tolik jednoduché, jelikož motocykl Jaroslava Petráka osedlal Pavel Fuksa.
David Vrtáček v akci
Ten se rychle zbavil dotírajícího Dana Macla, aby z jedné vody načisto zaútočil na vedoucího Vladimíra Višvádera. Místo lákavého skalpu se však ocitnul na zemi. „Radši jsem upad‘ sám, abych nevzal Čintaru s sebou,“ vysvětloval. „Ale bylo dobrý se tady svýzt.“
Vladimír Višváder jel jen dvě jízdy, které vyhrál
Vladimír Višváder pospíchal na sraz bývalých závodníků pardubického Racku ve Svítkově a tak poslední jízdu vynechal. Dan Macl v ní bez problémů porazil Davida Vrtáčka a stal se vítězem celého klání.
Ve finále flat tracku vede Petr Hloušek před svým bratrem Michalem
„Špatně se mi dejchalo v kombinéze, mám radši motokrosový oblečení,“ svěřoval se později. „Bylo tady docela dost lidí, akorát málo plochodrážních jezdců. Asi si budeme muset vychovat svoje vlastní sami. Líbilo se mi, že Vlado si šel nejdřív zajezdit a pak teprve do hospody. A líbili se mi i Vrták a Partyzán, že se tady svezli.“
Dan Macl zůstal z plochodrážníků na vyhlášení sám
senioři + veteráni – plochodrážní motocykly – větší dráha:
1. Dan Macl
2 2 3
7
2. Vladimír Višváder
3 3 –
6
3. David Vrtáček
1 – 2
3
4. Pavel Fuksa
– 1 –
1
Nejlepší flat trackeři: Michal Hloušek, Petr Hloušek a Jakub Štěpánek
senioři + veteráni – větší dráha:
B
A
1. Petr Hloušek
FT
2 3 3
8
1.
2. Michal Hloušek
FT
3 2 3
8
2.
3. Jakub Štěpánek
FT
3 3 2
8
3.
4. Michal Špaček
FT
2 3 3
8
E
5. Martin Hakl
FT
2 2 1
5
1.
6. Jiří Kraus
FT
3 1 2
6
2.
7. Jiří Němec
trial
1 – –
1
–
Poznámka: oproti původním záměrům jezdili plochodrážníci jen svoje vlastní jízdy
Jan Jeníček, Vítězslav Marek a Matyáš Novák mávají věnci ze stupňů vítězů mladších juniorů
Londýn – 30. října
Plochodrážní komise FIM pro Speedway Grand Prix dnes potvrdila návrhy BSI na divoké karty pro prestižní seriál na příští rok. S nimi se ve světě velkých cen budou pohybovat Jaroslaw Hampel, Peter Kildemand, Andreas Jonsson a Antonio Lindbäck. Tři roky po Aleši Drymlovi se v rankingu poprvé objevuje i české jméno. Loni nevyšel návrh pražské Markéty na stálou divokou kartu pro Václava Milíka, nicméně pardubický závodník si loni při challenge v Rybniku vyjezdil post stálého náhradníka s číslem jednadvacet.
Chris Holder se se štěstím udržel v top osmičce
Jaroslaw Hampel, dvojnásobný světový vicemistr, letos stačil odjet jen tři velké ceny, než jej vyřadilo vážné zranění při červnovém světovém poháru družstev. Byl zastupován Peterem Kildemandem, který z této pozice atakoval dokonce elitní osmičku. K ní a potažmo přímému postupu mu nakonec scházely jen tři body. A to jel o tři závody méně než osmý Chris Holder!
Praha zažije už dvacátou velkou cenu
Jeho heroický výkon byl odměněn stálou divokou kartou. Andreas Jonsson si jí dle BSI zasloužil nejen svým někdejším stříbrem, ale také několika solidními výsledky v letošních Grand Prix. Antonio Lindbäck byl zase odměněn za působení ve Švédsku, kde získal svůj první individuální titul, dostal se s Indianernou do play-off Elitserien a s Daugavpilsem vyhrál první polskou ligu.
Nejlepší trojice letošního roku se samozřejmě existenční starosti netýkaly – zleva Greg Hancock, Tai Woffinden a Nicki Pedersen
Ranking závodníků pro SGP 2016 a způsob jejich kvalifikace:
1 Tai Woffinden, GB
mistr světa 2015
2 Greg Hancock, USA
vicemistr světa 2015
3 Nicki Pedersen, DK
bronzový 2015
4 Niels-Kristian Iversen, DK
4. – SGP 2015
5 Jason Doyle, AUS
5. – SGP 2015
6 Matej Žagar, SLO
6. – SGP 2015
7 Maciej Janowski, PL
7. – SGP 2015
8 Chris Holder, AUS
8. – SGP 2015
9 Peter Kildemand, DK
stálá divoká karta
10 Andreas Jonsson, S
stálá divoká karta
11 Chris Harris, GB
3. v challenge
12 Jaroslaw Hampel, PL
stálá divoká karta
13 Bartosz Zmarzlik, PL
1. v challenge
14 Piotr Pawlicki, PL
2. v challenge
15 Antonio Lindbäck, S
stálá divoká karta
16 divoká karta pořadatele
17 traťová rezerva pořadatele 1
18 traťová rezerva pořadatele 2
náhradníci:
19 Fredrik Lingren, S
4. v challenge
20 Michael Jepsen Jensen, DK
11. – SGP 2015
21 Václav Milík, CZ
7. v challenge
Václav Milík si vysloužil jednadvacítku
Foto: Milan Paulů a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Kostěnice – 28. října
Takřka před rokem se miniovál v Kostěnicích poprvé představil veřejnosti. Na jaře vznikla kolmo na původní dráhu ještě menší dráha. V areálu se pilně trénuje, navíc po srpnovém sranda mači se tady na sobotu chystá druhá rozlučka se sezónou. Dan Macl, jednatel pořádajícího Motoklubu Úhřetická Lhota, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že přesná podoba závodního dne vznikne až rovnou na místě dle přesného počtu dorazivších závodníků.
Dan Macl určí program soboty až rovnou na místě
„Budou jezdit malý na motokrosovejch‘ motorkách,“ přibližuje Dan Macl svoji představu. Potěr klubu z Úhřetické Lhoty, pro nějž ještě nejsou plochodrážní motocykly, takže se prohání za řidítky motokrosových strojů, se představil již minulou sobotu při Becher poháru. „Budou si moct vybrat, jestli pojedou tu krátkou dráhu 150 metrů nebo tu delší, co má 280 metrů. Bude to paráda, teď jsme to v neděli ujížděli autama.“
Z obavy o stav dráhy tentokrát nebudou závodit plnoobjemové motokrosové motocykly. „Vypustili jsme je, aby neohrozily trať,“ vysvětluje Dan Macl. „Jedině až po závodech, kdyby se chtěl někdo svýzt, ale jinak ne, protože by nám to rozbili.“
Loni se v Kostěnicích proháněl i Hynek Štichauer
Diváci by však měli vidět závod plochodrážních pětistovek a flat tracku. „Domluvíme se podle toho, co se sejde,“ plánuje Dan Macl. „Buď budou plochodrážky jezdit zvlášť a flat tracky taky zvlášť nebo dohromady. Vím, že přijede Jarda Petrák, říkal, že by sem rád chodil trénovat. Ostatní o tom věcí, buď přijdou nebo ne.“
Ani po sobotním závodění nezůstane ovál poblíž drážního tělesa prvního železničního koridoru u pardubického vjezdového zhlaví kostěnického nádraží osiřelý. Dan Macl plánuje tréninky navzdory blížícímu se podzimu. A pokud zamrzne, necelé dva kilometry odsud má vyhlédnutý rybník pro šroubky.
Josef Novák na snímku dává také radu, jak ovál najít – stačí se z kostěnického nádraží vydat okolo kolejí směrem na Pardubice
