Ledce – 10. března
V zimě absolvoval dva podniky šroubkařské série Drift-on-Ice, avšak sám odmítal hypotézy, že jde o comeback k závodění, jehož kvůli financím musel v červenci zanechat. Stále nechce připustit, že jeho kombinéza visí na hřebíčku, avšak v dubnu se s největší pravděpodobností neobjeví ani v extralize, ani ve finále šampionátu jednotlivců. Roman Čejka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na ovály vyjede až v letních měsících.
Zimní comeback Romana Čejky se ukázal jako dočasný
„Zatím vypadá, že nepojede, protože nemám peníze,“ reaguje Roman Čejka na otázku, zda po šroubcích přejde plynule na škváru. „Teď se taky musím zaměřit na školu a dodělat ji, to je první věc. A pak se vrátím do práce naplno, vydělám prachy a v létě bych se svez‘.“
Minimálně do léta se Roman Čejka neobjeví v žádném závodě
Jeho aktivní kariéra tedy není ještě u konce? „Chtěl bych se vrátit a jezdit dál, ale není to jednoduchý,“ odpovídá osmý muž loňského mistrovství republiky jednotlivců. „Jsem ve finále, to je ale v dubnu, to nestihnu. To je pech…“
Na smůlu si už mohl zvyknout po svém vyřazení z pražské Grand Prix přede dvěma lety, nicméně lítost z jeho hlasu nemizí. „Je to škoda,“ rozhodí rukama. „Nikdo mi nepomůže, aspoň to tak vypadá. Klub má něco s Jawou, že by mi dali dohromady motor, ale teď spíš to vypadá, že ne.“
Triumf při Memoriálu Antonína Vildeho dosažený s Janem Holubem byl prozatím nejlepším výsledkem jeho kariéry
Úhřetická Lhota – 9. března
Motoklub Úhřetická Lhota má své plochodrážníky především mezi nejmladším potěrem, který zkouší proniknout do tajů sportu levých zatáček za řidítky malých motokrosových strojů. Josef Novák a Dan Macl jsou sice členové klubu, nicméně závodí s pardubickým bílým koníkem na vestách. Nicméně během zimy zůstal klub, který vybudoval dva minioválky v Kostěnicích, další závodní posilu.
Stále více se vzmáhající kategorie plochodrážních veteránů dostane dalšího člena
„Na ledech v Holicích jsem se seznámil s Michalem Krejčím, rodilým Pardubičákem, který se v devadesátejch‘ letech zabýval plochou dráhou v Pardubicích,“ vysvětluje Dan Macl, jednatel Motoklubu Úhřetická Lhota. „Nabídl se mi jako člen v našem klubu a chce nám pomoci v práci s mládeží, hlavně s těmi kolibříky.“
Nicméně Michal Krejčí by se sám mohl posadit do sedla plochodrážního stroje v kategorii veteránů, jenž u nás prožívá nepřehlédnutelný rozmach. „Připravuje se na veterány,“ říká Dan Macl. „Začal si stavět plochodrážní motocykl. Doufám, že posílí i naše řady závodících veteránů, takže mi Káča Kadlec dá mazáckou pochvalu.“
Babice u Netolic – 8. března
Sotva jeho Plymouth zkraje října vypadl ze čtvrtfinále britské Premier League proti Glasgowu, vrátil se domů. Odpočinku však mnoho času nevěnoval. Již od počátku listopadu jste jej mohli spatřit při běhu na Kleť, se svými 1083 metry nadmořské výšky nejvyšší horu Blanského lesa, po boku silničářských bratrů Smržových, s nimiž absolvoval celý náročný fyzický trénink. Kromě toho přemýšlel nad svými motory a pro zlepšení svých výkonů na delších oválech neváhal oslovit ladiče z kontinentu. Zdeněk Simota si totiž uvědomuje, že ve své třetí sezóně s Ďábly potřebuje vylepšit své výkony na drahách soupeřů. Zároveň má špatnou zprávu pro české fandy, kteří jej letos neuvidí v akci ani na zimním stadiónu v Hluboké nad Vltavou.
Problém větších drah
Zdeněk Simota si povídal s magazínem speedwayA-Z
„Druhej‘ rok jsem si myslel, že to bude lepší, ale nebylo,“ komentuje Zdeněk Simota svůj druhý rok v barvách Plymouth Devils. „První sezónu hodnotím jako povedenější. Druhej‘ rok by měla bejt‘ výhoda, dráhy jsem měl už objetý, předtím jsem jel Premier League naposledy v roce 2005 a to už bylo jedenáct let.“
Jenže zatímco se svými výkony na kraťoučkém kolečku v Plymouthu byl spokojený, na výjezdech tomu tak nebylo. „Ty závody venku se mi nedařily,“ povzdechne si. „Pár se jich povedlo, ale vesměs to bylo špatně. Doma jsem měl dobrej‘ average, ale venku to stálo za prd.“
S tím se však Zdeněk Simota nechtěl smiřovat jen tak. „Na letošek jsem zkusil změnit ladiče,“ přibližuje své řešení. „Jeden motor jsem poslal do Polska, druhej‘ do Slovinska, aby mi je udělali na velkou dráhu. Když jsem loni přijel do Peterborough nebo Workingtonu, nejelo mi to. Na kraťoučkých jako u nás nebo v Rye House je to dobrý.“
Zdeněk Simota v akci
Na prahu nové sezóny zůstává optimistou. „Udělal jsem pár změn, doufám, že to bude fungovat,“ říká Zdeněk Simota. „Loni jsem zkoušel Jawu. První závody to fungovalo, pak jsem dostal další věci, těžší setrváky a nefungovalo to. Teď mám zhruba komponenty, co měl Smolinski, chci to vyzkoušet o tréninku.“
Britská sezóna startuje již příští týden a tak je Zdeněk Simota uprostřed balení své dodávky na odjezd směr ostrovní monarchie královny Alžběty II. „Na čtvrtek mám objednanou loď,“ přibližuje své plány na nejbližší dny. „V pátek a v sobotu máme tréninky a press and practise day. Pak tejden pauza a v pátek otevřený závody u nás. A hned v sobotu League Cup v Rye House.“
Na začátek jej čekají menší ovály, kde loni neměl problémy. „V Rye House pojedu na motoru jako v Plymouthu,“ plánuje Zdeněk Simota. „Je to tvrdý a maličký. Uvidíme pak pětadvacátýho, máme Somerset venku a potom doma, tak se to pozná.“
Kopírák mezi sezónami 2015 a 2016?
Loni na podzim mu Rudolf Grepl nabídl místo v extraligovém celku Mšena, který po těžkém zranění Filipa Šitery zoufale potřeboval dobrého závodníka. Protože bylo po polovině soutěže, potřeboval středočeský klub bezvýhradný souhlas trojice zbývajících soupeřů. Ačkoliv nakonec všichni s mimořádnou změnou soupisky souhlasili, Zdeněk Simota do bojů v Divišově a v Pardubicích nezasáhl.
Zdeněk Simota pojede za Plymouth již třetí sezónu
„Mšeno nedopadlo, dostali jsme se do play-off,“ vysvětluje. „Tři tejdny jsem byl tady v Čechách. Ale čekali jsme na ten zbytek, abychom to odjeli proti Glasgowu.“
Tým ze skotského největšího města však neomylně kráčel vstříc titulu. „Doma jsme je porazili o dva body,“ vzpomíná Zdeněk Simota. „Ale u nich nám dali asi o dvanáct bodů. Avšak náš cíl byl play-off. Do toho jsme se dostali a doteďka je to nejlepší výsledek našeho klubu.“
Letos by se historie mohla prakticky na vlas přesně opakovat. „Máme podobnej‘ tým jako loni, akorát na jedničce je Charlie Gjedde,“ popisuje Zdeněk Simota. „S ním jsem už v roce 2006 byl v Readingu. Je nový pravidlo, že na sedmičce musí bejt‘ jezdec třetí ligy. Doufám, že se nám minimálně play-off podaří. A potom i dál… Titul by byl hezkej‘. Nebo se dostat aspoň do finále…“
Skutečnost, že má veškeré vybavení v Anglii a musel by se vracet s dodávkou, limituje možnosti jeho závodění v Čechách. „Mistrovství republiky nepojedu,“ říká na rovinu. „Finančně je to náročný a nikdo mně to nezaplatí.“
V tělocvičně strávil spoustu času
Na domácí extraligovou scénu se však vrací Plzeň, s níž roku 2007 slavil titul. „Jsem na soupisce BP Teamu,“ konstatuje. „Kdybychom s Plymouthem nepostoupili do play-off, základní část Premier League je do půlky září. Tady se závodí do října, třeba bych se pár závodů svez‘.“
Dříve je však jeho start v extralize nereálný. „Asi ne,“ kroutí hlavou zprava doleva. „Ptal jsem se v Plzni na cesťák a řekli ne. Závodů v Anglii mám dost a jezdit utahanej‘, to není ono. Je tam možnost, kdybychom se nedostali do play-off, něco bych odjel, jinak asi ne.“
Sofistikovaný trénink
Naposledy Zdeněk Simota zabouřil plochodrážním motorem na našem území předloni při druhém ročníku Rozbíjení ledu na zimním stadiónu v Hluboké nad Vltavou. „Z Hluboký se ozvali až v neděli a já ve čtvrtek odjíždím,“ informuje, že se v okolí jihočeské metropole oblíbená akce nedočká reprízy ani letos. „Chtěli to udělat dnes, to by bylo ale narychlo, nestačil bych ani umejt‘ motorky. Škoda, že nezavolali dřív, o víkendu by se to určitě uskutečnilo.“
Zimní příprava odstartovala již prvního listopadu
A tak jej u nás bylo možné spatřit letos pouze při atletické akci. „Zimní příprava začala už od prvního listopadu,“ svěřuje se. „Měsíc jsem si dal pauzu, pak jsme začali trénovat s Kubou a Matějem Smržovými pod vedením Daniela Fekla. Po minule zimní přípravě máme novýho trenéra, kterej‘ má na starosti jen nás tri, takže je pro něj snazší sledovat, jak jednotlivé cviky provádíme, a jestli to děláme správně. Hodně nám k tomu říká, a když to správně neděláme, tak nám hned ukáže nebo řekne. Je důležitý hlavně postoj a dýchaní.
Program zimní fyzické přípravy pojal Zdeněk Simota vskutku ve velkém stylu. „Neděli máme volnou,“ žertuje. „Ale od pondělka do soboty máme osm tréninků, nějaké dny i dvoufázovej‘ trénink. Na každý týden nám trenér posílal novy plán, aby to do sebe všechno správně zapadalo a dávalo smysl a mezi jsme měli čas i na regeneraci, která je u toho hodně důležitá.“
Zdeněk Simota děkuje:
„Chtěl bych poděkovat hlavně rodině, za veškerou podporu! Potom Graham a Tracy Griffin, za veškerou pomoc a to co pro mě dělají! Dále Amy Tsang a firmě Bubblecubed, Paulovi Willisovi a Mandy, Barry Allaway (ladič motoru), Godfrey Spargo, fabrice Jawa za zapůjčení motoru na sezonu a všem lidem, co mi fandi a jakýmkoliv způsobem mi pomáhají!“
Úterní návrat sněhu přerušil na Markétě tréninkový program rozběhnutý již v půlce února. Na jihu Evropy však podobná kalamita nehrozila. Václav Milík vyrazil se Wroclawí do Krška, ale při jednom z pádů si odřel loket. Martin Vaculík se zase připravoval v chorvatském Goričanu. A po návratu na Slovensko včera alespoň provětral motokrosový motocykl, když nebylo možné jezdit na plochodrážním.
Lišov – 29. února
Čtvrtá příčka z loňského šampionátu jednotlivců je jeho prozatím nejlepším výsledkem z nejstaršího motoristického mistrovství republiky vůbec. Pravda skeptik by mohl argumentovat zrušeným plzeňským finále, od něhož si řada borců slibovala nápravu svých výsledků z prvního kola. Avšak realista by kontroval, že Bory jsou jeho domácí doménou. Navíc by přidal fakt, že mu desítka bodů na pražské Markétě nepřistála na kontě jen tak zbůhdarma, s čímž by souhlasil i Josef Franc. Jak tohle a další témata vnímá samotný Jan Holub, zjistí čtenáři magazínu speedwayA-Z z dalšího zimního exkluzivního rozhovoru.
speedwayA-Z: „Finále šampionátu jednotlivců v Praze tě evidentně zastihlo v ideálním rozpoložení. Skončil jsi čtvrtý, porazil i Josefa France, na druhou stranu jsi ztratil body, které jsi nemusel. Hodně jsi litoval především červených světel v rozjížďce s číslem devatenáct, že?“
Jan Holub poskytl magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor
Jan Holub: „Ukrutně, ukrutně. Věřil jsem, že by moh‘ bejt‘ rozjezd. A věřil jsem si, že by to v něm mohlo klapnout. Přišel jsem za Pepou, že jsem ho moh‘ porazit ještě jednou. Jel jsem motor GM, co jsem zkoušel, a tu jízdu vidím dodneška. Motor byl špičkovej‘ a hlavně mi sedla dráha. Nebyla to jednokolejka, jak na Markétě většinou bejvá. Z pár vyhranejch‘ jízd jsem měl radost. A myslel si, že by mistrák moh‘ konečně dopadnout líp než vždycky, protože mistráky mi nevycházej‘.“
speedwayA-Z: „Pražskou Markétu jsi opouštěl jako čtvrtý muž průběžné klasifikace. Pro říjnový vrchol šampionátu na Borech jsi měl startovní číslo čtyři, ale nakonec si na západ Čech přijeli finalisté pouze prohlédnout rozmočený ovál. Jak moc lituješ předčasného konce mistrovství republiky jednotlivců, v němž jsi mohl hodně získat, ale na druhou stranu třeba i hodně ztratit?“
Jan Holub v akci
Jan Holub: „Na jednu stranu mi to hrálo do karet. Kdyby to tak zůstalo, byl by to postup do mistrovství Evropy a moh‘ bych se někam dostat. Na jednu stranu mi to proto nevadilo, na druhou stranu, Plzeň je domácí dráha a mám to tam rád. Jel jsem tam hodně závodů, ale málokterej‘ se poved‘. Chtěl jsem se tam ukázat, že to mám najetý, ale málokdy to vyšlo. A vypadalo to, jak bych tam jel poprvý. Jsou různý názory na zrušení finále, ale já myslím, že úplně bezpečný by to nebylo. Kór ve čtyřech lidech. A je to mistrák, každej‘ jede sám za sebe a co může. Myslím si, že vzhledem k bezpečnosti, to bylo rozumný.“
speedwayA-Z: „Loni jsi zasáhl do kvalifikace evropského šampionátu jednotlivců v lotyšském Daugavpilsu jako náhradník za zraněného Martina Málka a skončil patnáctý. Letos ti čtvrtá příčka dává větší možnosti uplatnit se v reprezentaci. Jak jsi jich využil?“
Při pražském finále si věřil, že by Josefa France porazil také v případném rozjezdu o bronz
Jan Holub: „Doufám, že jo, uvidíme, jak to bude, měl bych jet, mělo by to tak bejt‘, ale bejt‘ nemusí (v době vzniku rozhovoru Jan Holub jen tušil o změně pravidel o kvalifikaci do MS a ME jednotlivců – pozn. redakce). Daugavpils se úplně nepoved‘. Volal mi Milan Špinků, že by bylo volný místo ve Francii. To nedopadlo, jel jsem v Daugavpilsu, kus cesty to taky bylo. Celej‘ trénink jsem jel jedno kolo, pak začala hrozně pršet. Nakonec se jelo, ale připadal jsem si, jak kdybych jel svoje první závody. Dráha by byla dobrá, sjízdná, ale jako to oni jeli, byli o hodně rychlejší. GM nestíhalo a asi ani já jim nestíhal.“
speedwayA-Z: „Po roční přestávce se Mšeno vrátilo do české extraligy a ty do jeho sestavy. Jenže jste neprožili povedenou sezónu a skončili poslední. Pro letošní rok se Mšeno do ligy ani nepřihlásilo. Jak tohle všechno vnímáš?“
S mšenským extraligovým výběrem na nástupu ve Slaném
Jan Holub. „Toho Mšena je veliká škoda. Zranil se Filip, Martin Málek byl taky nějakej‘ ten závod zraněnej‘. Na každej‘ závod sháněli jezdce. Mně to taky úplně moc nevycházelo, některý závody se nepovedly. Myslím, že to mohlo dopadnout úplně jinak, ale bohužel to nevyšlo. A myslím si taky, že to je asi konec Mšena už jednou provždy. Nevím, problém je s tou dráhou, není to přímo majetek jejich klubu.“
speedwayA-Z: „Do letošní extraligy se vrací Plzeň. Byť půjde o koaliční tým s Březolupy, vůbec by nebylo špatné připomenout si rok 2007, kdy tvoje kariéra začínala a ty ses už ve svých šestnácti mohl těšit ze zlaté medaile…“
Extraligový duel s Václavem Milíkem
Jan Holub: „To jo, to by určitě bylo super. Ale těžko říkat. Když si to člověk naplánuje, je to většinou horší než lepší. Doufám, že to vyjde, a že s Haďasem využijeme domácí prostředí. V Plzni to občas bejvá motokrosová dráha, ale snad to tam na extraligu bude dobrý. Vím, že bude česká sestava, Martin Málek, Patrik Mikel, Haďas, já a když vypadnou z play-off tak i Simoťák.“
speedwayA-Z: „Ve svých juniorských letech jsi vytvořil nerozlučnou dvojici s Michaelem Hádkem. Ten si loni rozmyslel svůj předčasný plochodrážní důchod a znovu začal závodit. Setkali jste se opět jako kolegové ve slánském šampionátu dvojic. Tradiční čtvrtá příčka z toho nebyla, ale potrápili jste i Olymp. Jak se ti s ním spolupracovalo?“
S Michaelem Hádkem tvoří nerozlučnou dvojici
Jan Holub: „Úplně stejně jako vždycky. Po těch letech to nezapomněl. Známe se, víme, co od sebe můžeme čekat, bylo to suprový. Škoda tý jízdy s Pražákama, že jsme je nepotrápili víc. Předem bylo řečený, když se mi povede odstartovat, mám jet a nemám se ohlížet na někoho. Povedlo se mi odjet, ještě jsem se kouknul na Haďase a viděl, že mu nevyšel start. Porazili jsme je, snažili jsme se. Skončili jsme pátý, řekli jsme si, že čtvrtý místo nechceme, to by bylo moc okatý, tak jsme to pustili (smích). Doufám, že než půjdeme do toho důchodu, že tu bednu utrhneme. Na Markétě by to šlo, no, uvidíme, zkusíme to a před závodem se pomodlíme. Ale nikoho lepšího než Haďase jsem si prostě vybrat nemoh‘.“
speedwayA-Z: „Na druhou stranu mezi tebou a Michaelem Hádkem panovala zdravá rivalita a trumfovali jste se, abyste navzájem porazili toho druhého. Mnohdy se zdálo, že se nejvíc z celých závodů těšíte na svůj vzájemný duel. Anebo ne?“
V extraligové akci za Mšeno
Jan Holub: „Asi jsme si nechávali to nejlepší na jízdy proti sobě. Bejvalo to na střídačku. Střídali jsme se, jak říkal Pepíček. Byly to vrcholný jízdy, Haďase musí člověk hlídat, nikdo neví, odkud se zjeví. Je dlouhodrážní venkař, umí to, má to rychlý, pak se musíš snažit. Ve Slaným jsem si říkal ‚tam už to dát nemůže, nebude rychlej‘. A přece jenom to tam dal. Myslel jsem, že překousnu řidítka.“
speedwayA-Z: „Předloni jsi o titul přeborníka přišel díky rozmarům počasí, loni jsi obhájil stříbrný post regulérně, jelikož Mšeno na vítězství Tomáše Suchánka už nemohlo nic změnit, aniž by ručník letěl předčasně do ringu. Jak se ti přebor spojený s ligou líbil a jak hodnotíš své umístění?“
Přeborový duel s Martinem Málkem v Žarnovici
Jan Holub: „Myslím si, že samotná liga byla lepší. Byla to taková česká extraliga, ale loni při přeboru byly jízdy, že člověk nevěděl, jestli má jet za tým a přitom se jely jednotlivci. Přišlo mi to nedořešený spojit dva závody do jednoho, což se úplně nepovedlo. Bejt‘ to druhý místo v mistráku, bylo by to hezčí. Je to taková útěcha, aspoň něco, neberu to jako úplně nějakej‘ velkej‘ výsledek. Je dobrý, že ty závody jsou, když to vezmu, mám pár extralig a tyhle závody se člověk moh‘ rozjet. Jet jen extraligu a po měsíci sednout na motorku, nejde. A kolikrát to byly pěkný závody na podívanou.“
speedwayA-Z: „V dubnu jsi využil dne otevřených dveří v Mariánských Lázních a svezl se na dlouhodrážním speciálu. Tím to ovšem pro tebe skončilo a v mistrovství republiky ses už neobjevil. Dlouhá dráha tě neláká?“
Jan Holub při tréninku na dlouhé dráze
Jan Holub: „Bylo to hlavně o tom to otestovat. Zkusit si to, je to hezký svezení. Ale v tu dobu jsem neměl top formu, abych na mistrák měl. Byly tam nějaký pády a necejtil jsem se, že bych moh‘ v Mariánkách něco předvést a jet to na sto procent. Svezení suprový, ale je to fakt strašná palba. Do nájezdu mi to přišlo třikrát rychlejší než na krátký. Rychlost je znát, hlavně když jsem předtím byl trénovat v Plzni, kde je to za roh. V Mariánkách jede člověk po rovině a čeká, čeká, čeká. Nelituju toho, že jsem se svez‘. Určitě když budu moct, určitě se svezu, ale o závodech neuvažuju. Nikde není napsaný, že bych nemoh‘, ale uvidíme do budoucna, jak to bude s krátkou dráhou.“
speedwayA-Z: „Zima, která trvala všeho všudy dva týdny, je už u svého funkce a prakticky jen dny nás dělí do chvíle, kdy plochodrážní motory začnou na českých oválech burácet v pravidelném rytmu. Jak bude sezóna vypadat v tvém podání?“
Příští měsíc odstartuje Jan Holub do nové sezóny
Jan Holub: „Co zatím mám, jsou v podstatě extraligy a mistrák. Nic moc to není. Motorky ještě letos nemám hotový, začal jsem chodit do práce, ale pustím se do toho, co to půjde, abych neprošvih‘ začátek sezóny. Když bylo pražský soustředění na Šumavě, byl jsem v práci. Chtěl jsem tam jet, ale nevyšlo to, byl jsem pryč. Letos jsem to nestih‘, toho sněhu tady moc nebylo. Brusle mám v chodbě zaparkovaný ještě teď, věřil jsem, že zamrzne. Šroubky nebyly vůbec, jen hokej.“
Jan Holub děkuje:
„Určitě dědovi, bez toho by to nešlo. Ten mě u toho drží, co to jde, úplně nejvíc, pomáhá mi. Děkuju všem, co mi pomáhaj‘. A těm sponzorům, který nemám (smích).“
Jan Holub v akci
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček, Antonín Škach a Lucie Hraběová
K příjemným okamžikům loňské sezóny patří i triumf v Memoriálu Antonína Vildeho s Romanem Čejkou
Praha – 4. června
Již dvacátý ročník veletrhu Motocykl probíhá na výstavišti v Holešovicích od včerejška až do neděle. Zkrátka tady nepřijdou ani plochodrážní fanoušci. Na stánku divišovské Jawy je k vidění nejen standardní produkce společně se stopětadvacítkami Shupa, ale také speciální motocykl Jawa-ESO 010. Vznikla k pětašedesátiletému výročí továrny a počet vyrobených kusů nepřekročí padesátku.
