Plochodrážní jaro v Čechách je tradičně provázeno prodejem knih s plochodrážní tematikou. Jejich cesty na stadióny jsou motivovány především díky uvedení publikace Česká plochodrážní ročenka 2016 na trh. Jenže dvě ze tří banánových krabic, v nichž knížečka dorazila, skončily již v kontejnerech s odpadem. Náklad totiž jako každý rok mizí velkou rychlostí a zbývají poslední kousky. Proto dnes v Praze najdete stoleček s Českou plochodrážní ročenkou 2016, ale i s tituly Jiří Štancl – Fenomén ploché dráhy a Sekáček se zlatou přilbou aneb celý život zřejmě naposledy. Pakliže nechcete, aby vám některá publikace unikla, raději si ji objednejte mailem k odeslání poštou.
Náklad publikace Česká plochodrážní ročenka se pomalu, ale jistě tenčí
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha – 17. května
Už v době své veleúspěšně závodní kariéry byl zvyklý říkat své názory rovnou a bez obalu, ať se to někomu líbí anebo nikoliv. Nyní druhým rokem působí v roli trenéra SCM spolu s Miroslavem Rosůlkem a mají pod palcem reprezentaci v nižších kubaturách. Polská Toruň nabídla během dvou dnů přehlídku zlaté trofeje mládeže v kubatuře 125 ccm a světový pohár dlouhodrážních dvěstěpadesátek. A Jiří Štancl se vrátil domů plný poznatků, s nimiž se svěřil magazínu speedwayA-Z.
Česká stopětadvacítková výprava v Toruni
„Stopětadvacítky jsou úplně vyrovnaný,“ vypráví. „Rozjeli se Němci. Kdyby jim to takhle jelo loni v Olchingu, museli by bejt‘ první. Dráha měla klopený zatáčky, byla rychlá, ale pro všechny stejná. Nejvíc na nás s Mírou udělal dojem Milan Dobiáš. Říkali jsme mu, jak má vysedat a on tak jezdil. Petr Chlupáč v tom dost sedí, je už těžkej‘, stopětadvacítka už pro něj není, potřeboval by dvěstěpadesátku. Filip Šifalda má výhodu, že má rychlý motorky. Stylově není nejlepší, jako trenéra respektuje hlavně svýho otce.“
Filip Šifalda, Petr Chlupáč a Milan Dobiáš reprezentovali Českou republiku ve zlaté trofeji stopětadvacítek
Filip Šifalda bojoval ve finálové jízdě o stupně vítězů. Nakonec skončil čtvrtý. Milan Dobiáš obsadil pátou a Petr Chlupáč osmou příčku.
„Všichni se snažili,“ kvituje Jiří Štancl. „Blbý je ale to, že na mistrovství světa dostanou jen jednu pneumatiku a přitom sjedou tři nebo čtyři. Jedou daleko, cesta je zadarmo, dostanou nějakej‘ cesťák od SCM, ale na druhou stranu jim Shupa půjčuje motorky a motory. Mrzí mě, že Mitas sponzoruje v Anglii kdejakej‘ závod a tady stojí guma jednou tolik co v Anglii. Škoda, že nám Mitas pneumatiky na reprezentaci nedá.“
Filip Šifalda (červená) v boji o čelo
Také další záležitosti by si náš nejlepší plochodrážník všech dob představoval jinak. „Mezi ostatními jsme tam jako chudý příbuzný,“ všímá si. „Ostatní mají národní dresy, tohle u nás není na úrovni. Jeli jsme do Toruně a dodneška jsme na reprezentaci nedostali ani pětník, protože ministerstvo neposlalo peníze na AČR. S Mírou jsme důchodci, jedeme do Polska, dostaneme poloviční diety a ještě si my dědkové musíme řídit auto. Něco se musí změnit.“
Ve dvěstěpedesátkách se česká vlajka nesla jen kvůli Petru Chlupáčovi
Zatímco ve stopětadvacítkách mohou naši borci bojovat o cenné kovy, ve čtvrtlitrech je situace o poznání horší. Jediný náš zástupce Petr Chlupáč skončil v Toruni coby patnáctý z osmnáctičlenného pole.
„Za nás se psalo, že nám ujela Vindobona, ale ve dvěstěpadesátkách nám ujel vlak až do Amsterdamu,“ glosuje Jiří Štancl. „Mads Hansen měl s sebou dokonce Erika Gundersena. Celej‘ závod vyhrál s patnácti bodama, ale ve finále se mu to rozpadlo.“
Petr Chlupáč v sedle své dvěstěpadesátky
U nás se však šampionát republiky dvěstěpadesátek ještě nestačil rozběhnout. „Jawa dělala maximum, ale motorky jsme dostali až osmadvacátýho dubna,“ říká Jiří Štancl. „Všechno syrový, hledá se příčina, proč se to zadírá. Ve Slaným se rozsypal jeden motor, v Toruni jeden v tréninku a jeden v závodě. Musíme hodně dělat, abychom to ve dvěstěpadesátkách hodně dotáhli. Hlavně aby kluci měli techniku, dost tréninků a závodů.“
Jiří Štancl rozhodně není pesimistou, ale za všechna léta u ploché dráhy se přesvědčil, že za úspěchem stojí především poctivá práce. „Věřím, že by se to mělo zlepšit,“ konstatuje. „Musí se ale najít úplně nová koncepce. Závodníků u nás je málo, technika není nejlepší. Díky Jawě, že nám půjčila rámy na dlouhou dráhu. Všichni ostatní ale měli motorky minimálně o měsíc dřív než my. Kluci se na tom ještě nesvezli, navíc Lukáš Vinter si zlomil ruku a Jan Kvěch má utrženej‘ sval.“
Zlatá trofej 125 ccm: Lukase Wegener, Tim Wunderer a Karol Zupinski
Foto: Jiřina Šifaldová
Světový pohár dvěstěpadesátek: Dave Meijerink, Gaetan Stella a Mika Meijer
Praha – 16. května
Sestavy extraligových celků neměly být letos předmětem podstatných změn. Samozřejmě dlužno dodat, že pakliže se nic nestane, pro zítřejší druhé kolo nejvyšší české soutěže na pražské Markétě zranění Václava Milíka a Michaela Hádka donutila improvizovat se sestavou Lubomíra Vozára i Vladimíra Kosinu. Naproti tomu Tomáš Topinka změnil svůj tým oproti borskému klání po rekonvalescenci Zdeňka Holuba. A snad aby extraliga nezabředla do stojatých personálních vod, Milan Mach uvede do elitního šampionátu Adama Fencla.
Markéta Praha – optimismus i bez hvězdného Dána
Tomáš Topinka se nebojí myslet na vítězství
Když na tiskové konferenci před sezónou pražská Markéta ohlásila dopsání Nickiho Pedersena na svou soupisku, za nejpravděpodobnější alternativu Dánova extraligového startu se jevil právě zítřejší závod. Jednak by se mohl svézt na dráze, na níž příští měsíc pojede českou velkou cenu, navíc podobný plán by mohl zvednout Pražany z třetího místa aktuální tabulky po prvním dějství na Borech. Jenže dánský světový exmistr světa v nahlášené sestavě nefiguruje.
„Je v Dánsku,“ směje se Tomáš Topinka nad otázkou, která se logicky nabízí. „Máme českou sestavu, místo Fildy jede Zdenda. Ani jsme neuvažovali o cizinci, kluci se musej‘ snažit.“
Nicméně závodník formátu Nicki Pedersena by mohl být klíčovým faktorem, který by mohl misky vah naklonit na pražskou stranu. „Uvidíme,“ krčí rameny Tomáš Topinka. „Třeba to dokážeme i tak. Dokázali jsme vyhrávat i předtím, proč ne teď?! Když všichni pojedou, co uměj‘, tak by nám to mohlo vyjít. Proč by to nevyšlo, když každej‘ bude dělat svou práci?!“
Zdeněk Holub se vrací do extraligové sestavy
Zdeněk Holub, který v zítřejší sestavě nahrazuje Filipa Hájka, je jedinou pražskou změnou, zůstává i koncepce Josefa France na náhradnické pětce. „Myslím si, že Pepovi je to jedno,“ vysvětluje pražský kouč svou volbu. „Matěj má radši, když svoje jízdy ví dopředu a může se na ně připravit.“
Sám však dnes po obědě připravoval pražský ovál za volantem traktoru. „Dráha je suchá jako troud,“ nebál se hlášených dešťů. „Dělám pěknou a trošku závodivou dráhu. Hlubina tady nikdy nebude, ale aby tady byl aspoň nějakej‘ matroš.“
Sestava: 1 Matěj Kůs, 2 Zdeněk Holub, 3 Ondřej Smetana, 4 Michal Škurla, 5 Josef Franc
Postavení v tabulce 2016: třetí
Bilance výsledků 2016: 0-0-1-0
Slaný – bez důvodu měnit
Zítra se v této sestavě objeví ještě Adam Fencl
Milan Mach již v loňské sezóně dokázal k dovést k dokonalosti partii čtyř členů družstva. A že absence jednoho závodníka v základní sestavě ruku v ruce se silným náhradníkem nemusí být automaticky handicapem, přesvědčil v Plzni. Tady Slaný na poslední chvíli sebral druhé místo Praze. Zítra však bude rozdávat pět vest.
„Poprvé máme pět závodníků,“ říká, aby jedním dechem zdůvodnil extraligový debut Adama Fencla. „Chci, aby si Adam čuchnul k velkejm‘ závodům.“
Povolání chabařovického odchovance je jedinou změnou, kterou Slaný oproti prvnímu závodu udělal. Vše zůstává při starém i při rozdělení působností. Eduard Krčmář je logicky juniorem, takže Jakub Jamrog bude mít pětku a základní sestavu doplní vedle Adama Fencla ještě Michal Dudek a Piotr Dziatkowiak.
Jakub Jamrog bude náhradníkem i v Praze
„Nebyl důvod ke změně,“ přibližuje Milan Mach své uvažování. „Rád bych vylepšil českou sestavu, což bohužel nejde. Neměl jsem důvod měnit ani Poláka. Jakub Jamrog mě přesvědčuje, že je to závodník, co bojuje a vozí body.“
Jestli někomu jde návrat extraligových čtyřutkání k duhu, je to především Slaný. „Vyhrajeme, ne?!,“ vytuší jeho kouč otázku po zítřejších ambicích. „Proto to jezdíme! Přece nebudu říkat, že budeme poslední! Budeme bojovat!“
Sestava: 1 Michal Dudek, 2 Adam Fencl, 3 Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR), 4 Eduard Krčmář, 5 Jakub Jamrog (PL)
Postavení v tabulce 2016: druhý
Bilance výsledků 2016: 0-1-0-0
Pardubice – cizinec pod tlakem okolností
Lubomír Vozár je tradičně zdrženlivý ve svých prognózách
Největší ztrátu ve srovnání s plzeňskou ouverturou letošní extraligy zaznamenaly bezesporu Pardubice. I když reálná rekonvalescence Václava Milíka se po jeho pádu v Zielonej Goře předminulý pátek zkracuje oproti původním termínům, úřadující český šampión zítřejší závod nestihne.
Nezbylo než se poohlídnout po zahraniční posile. „Kdyby byl Vašek, nebrali bychom cizince,“ odmítá Lubomír Vozár, že by zahraniční čísla na výpisu hovorů z klubového telefonního čísla znamenala odklon od koncepce ryze českého družstva přijaté minimálně pro úvodní kola letošní soutěže.
Přitom situaci zkomplikoval i úterní termín, kdy se jezdí švédská Elitserien, „Všichni, co máme, jedou Švédsko,“ povzdechne si kouč extraligových mistrů a líčí, proč Východočeši nakonec na svou soupisku dopsali českému divákovi důvěrně známého Krystiana Pieszczeka. „Jel už za nás dvojice a je mistr juniorských družstev. Vyzkoušíme ho, uvidíme.“
Riziko uváznutí v Abensbergu nesl i Tomáš Suchánek
Ještě před čtrnáctou hodinou ručil klid Lubomíra Vozára ještě déšť, který se snášel na německý Abensberg. Hynek Štichauer a Tomáš Suchánek se právě tady pokoušeli o postup do race-off kvalifikace o Speedway Grand Prix 2017. Ve hře bylo i odložení podniku, po němž by Zlatá přilba logicky apelovala na náhradní termín také pro pražskou extraligu.
Krizový scénář ovšem nenastal a vše jde podle původního pardubického plánu. Krystian Pieszczek zastoupí Václava Milíka na pětce, zatímco v základní sestavě jsou Josef Novák, Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek a Aleš Drymla. Navíc Lubomír Vozár už mnohokrát dokázal vykormidlovat pardubický parník z krizových momentů, kdy už se zdálo, že jej čeká stejná cesta jako Titanic.
„Spíš kdo bude před náma,“ reaguje manažer Pardubic na otázku, kdo bude zítra druhý za jeho týmem. „Není to špatná, ale kdyby byl Milík, bylo by to lepší. Každý závod je jiný, Praha je doma, uvidíme.“
Sestava: 1 Josef Novák, 2 Hynek Štichauer, 3 Tomáš Suchánek, 4 Aleš Dryml, 5 Krystian Pieszczek (PL)
Postavení v tabulce 2016: leader
Bilance výsledků 2016: 1-0-0-0
BP Team – místo formální pětky prázdná dvojka
Vladimíru Kosinovi zbyli ze sestavy prvního závodu jen Patrik Mikel a Radek Podhadský
Na jedné ze svých domácích drah koaliční BP Team překvapil, když i s hodně improvizovanou sestavou dokázal držet dech se soupeři. A až v závěrečné sérii rozjížděk přišel o vidinu alespoň nejnižšího ze stupňů vítězů. Vladimír Kosina pro výjezd na dráhu, která pro něho byla během vojny v osmdesátých letech domovská, však musel škrtat tlustým fixem dva další závodníky. Martin Gavenda je stále mimo hru po kolizi se slánského semifinále šampionátu republiky, nyní se ke všemu potloukl Michael Hádek při sobotním otevřeném závodě flat tracku v Chabařovicích.
„Škoda je Jéni Holuba,“ připomíná Vladimir Kosina rozhodnutí jednoho ze svých es pověsit kombinézu na hřebík. „Martin Gavenda je pořád zraněnej‘. A Haďas si nedá pokoj. Dopoledne mi volal, že je z toho flat tracku natlučenej‘, že se nevejde do kombinézy.“
O extempore Michaela Hádka, jenž si v Plzni vysloužil svým extraligovým triumfem v jedné z jízd vysloužil mohutný aplaus z ochozů, se vědělo již od soboty. Avšak plzeňský kouč netušil, jak je situace vážná, a s Michaelem Hádkem počítal na náhradnickou pětku. Do české metropole měl dorazit jen pro strýčka příhodu. Celý závod měli dle původních plánů odjet Martin Málek, Michael Härtel, Radek Podhadský a junior Patrik Mikel.
Patrik Mikel je juniorem BP Teamu
„Přehodili jsme čísla,“ vysvětluje Vladimír Kosina volné místo u startovního čísla dvě. „Michael Härtel může jezdit operativně. Zkusím opsat taktiku Luboše Vozára, ale musím se poučit o strategii od Milana Macha. Já osobně jsem proti taktizování. Jestli chceme, aby jezdci získávali zkušenosti, nesmíme je nechat jet jen jednu jízdu.“
Vedle Michaela Härtela se letos poprvé s vestou BP Teamu představí i Martin Málek, který Bory vynechal kvůli svatbě své sestry Veroniky. „To, ukážou kluci, co v nich je,“ nechce se Vladimír Kosina pouštět na tenký led spekulací, byť jeho celek přijede na Markétu s většími ambicemi, než měl minulý měsíc doma. „Já nemůžu ukazovat nic, můžu taktizovat, ale kluci jsou na stejný úrovni. Nejsou žádný hvězdy, budu to držet, ať se každej‘ sveze co nejvíc.“
Sestava: 1 Martin Málek, 2 neobsazeno, 3 Patrik Mikel, 4 Radek Podhadský, 5 Michael Härtel (D)
Postavení v tabulce 2016: čtvrtý
Bilance výsledků 2016: 0-0-0-1
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Svitavy – 16. května
Po včerejší zastávce při slánském Memoriálu Antonína Vildeho měly mistrovské stopětadvacítky pokračovat svým klasickým šampionátem ve Svitavách, kde by obstaraly rámcový podnik třetímu kolu českého přeboru. Nyní jsou však oba podniky přeloženy na náhradní termín, který VV SPD ohlásí dodatečně.
„AMK Svitavy instaluje na svém stadionu nafukovací bezpečnostní mantinely,“ vysvětluje Petr Moravec, předseda VV SPD. „Klub potřebuje zabezpečit všechny technické podmínky této montáže a z toho důvodu požádal o změnu termínu.“
Uplynulý týden přinesl mnoho báječných závodních momentů na malé pražské dráze, v Liberci, v Žarnovici a ve Slaném. Eduard Krčmář se vrátil s druhým evropským postup ze slovinské metropole, avšak dnešní putování po zahraničních kolbištích nebude tolik dlouhé jako minulé pondělí. A bude se prakticky týkat jen Martina Vaculíka a Zdeňka Simoty.
Navzdory původním plánům se Zdeněk Holub objevil jen v sobotu v Liberci
Zdeněk Holub sice v rámci svého plánu absolvovat co největší počet závodů se měl od pátku do neděle představit v Junior Challenge v Güstrowě, Auerhahn Pokal v Teterowě a Pfingspokalu v Güstrowě, které tradičně o Letnicích provázejí legendární horský okruh v Teterowě.
Jenže křížek přes rozpočet mu paradoxně udělala nominace do evropského semifinále v Žarnovici. Když se realizoval nápad jeho otce Zdeňka, aby si vyměnil místo s Martinem Málkem a nahradil tak zraněného Václava Milíka, zvažoval alespoň páteční Güstrow. Nicméně závod končil až po páteční půlnoci, takže pražský junior raději zvolil odpočinek před důležitým evropským kláním.
Ale zpátky na začátek týdne. V úterý pokračovala tradičně švédská Elitserien. Kumla doma remízovala s Hallstavikem v poměru 45:45. Martin Vaculík s vestou hostů dovezl sedm bodů s jedním bonusem (2 1 2 2).
Napilno měl Zdeněk Simota. Ve čtvrtek se ligový duel Redcar vs. Plymouth rozhodoval až ve svých závěrečných fázích. Před poslední rozjížďkou byl totiž stav nerozhodný 42:42. Ovšem v patnácté jízdě udeřili domácí David Bellego a Hugh Skidmore naplno a porazili Jacka Holdera a Zdeňka Simotu 5:1. Závod skončil 47:43 a jihočeský závodník si připsal sedm bodů (2 3 0 1 2 0).
Tomasz Gollob se včera ve Varšavě loučil s nároďákem
Hned v pátek vstoupil Plymouth do KO Cupu, jehož jízdní rád mu ovšem nebyl vůbec milostivý. V prvním kole jej totiž očekával Edinburgh, který doma zvítězil vysoko 54:36. Zdeněk Simota se vracel se třemi body s jedním bonusem (1 1 1 0 0).
Hned v sobotu Devils vrátili skotskému klubu na svém domácím kolbišti prohru. Nicméně své hosty předčili jen o pět bodů skórem 47:42. Celkovým součtem 96:83 postoupil do dalšího kola Edinburgh. Zdeněk Simota neznal nic než vítězství nebo prohry, takže zaznamenal šest bodů (0 3 3 0).
Po sobotní velké ceně nezahálel stadión ve Varšavě ani včera. Tým Polska tady podlehl Výběru světa těsně 44:46. Mezi soupeři červenobílých byl i Martin Vaculík, jenž se do historie utkání zapsal šesti body (1 2 2 0 1).
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov
Slaný – 15. května
Včera zazvonil Jiřímu Beránkovi mobil. Na displeji svítilo jméno Michaela Hádka a šéf zlonického zastoupení firmy PRO-TEC se domníval, že půjde o doladění posledních detailů účasti v miletickém týmu v dnešním sedmnáctém ročníku Memoriálu Antonína Vildeho. Ale ouha! Plzeňan se svěřoval, že porazit Pavla Pučka v jeho flattrackové doméně je podstatně ošidnější, než by se na první pohled mohlo zdát. A že si zkrátka a dobře při svém dobrodružství při Chabařovice Flat Track Open ustlal a poranil si nohu. Jako rychlá náhrada posloužil Jaroslav Petrák a Miletice skončily ve své skupině druhé, když jej porazili Pražané Ondřej Smetana a Michal Škurla spojení logem Smestav. Druhou skupinu ovládli Zdeněk Holub a Viktor Trofimov, jimž stavitel jejich dvojice Vladimír Vopat přisuzoval nemalé ambice sesadit Miletice po třech letech z trůnu. A vskutku jeho Třebusičtí Berani prohráli jen jedenkrát. Co čert nechtěl, stalo se tak v semifinále s Miletickými, v němž se Josef Franc prokousal zezadu až k vítězství a Jaroslav Petrák ve třetím okruhu za svá záda poslal Zdeňka Holuba. Vzápětí Smestav snadno vyřadil Chabařovice a za delší konec provazu začal tahat i ve finále. Josef Franc opět útočil, ale dokázal oba Pražany jen rozdělit, když Michal Škurla poprvé v kariéře zaznamenal bodové maximum v závodě pětistovek. Radek Smetana, který se se svým synem až nad ránem vrátil z Lublaně, popustil uzdu své radosti a na diváckém svahu poručil rundu rumu, za níž by se nemusela stydět ani parta horníků vyproštěná po závalu. Slánský program doplnily dopoledne mistrovské stopětadvacítky, které ovládl Karol Zupinski. V průběhu chladného odpoledne, v němž naštěstí sluneční paprsky vyhrály svůj duel s dešťovými kapkami, se diváci viděli i vložený závod veteránů a ukázky dvěstěpadesátek.
Stupně vítězů: zleva Jaroslav Petrák, Josef Franc, Michal Škurla, Ondřej Smetana, Zdeněk Holub a Viktor Troifmov
Polák posílá Chabařovičany bojovat o účast v rozjezdu
Zamračená obloha neslibovala vůbec nic dobrého. Zima byla i rtuti teploměru, jíž se dopoledne nechtělo nad pět, šest dílků své stupnice. Takové aranžmá měly stopětadvacítky před třetím dílem svého šampionátu na klasické dráze.
Karol Zupinski (modrá) míří k vítězství okolo Bruno Belána
Na rozdíl od ostatních pořadatelů, Antonín Vilde při memoriálu svého otce pořádá mistrovství kolibříků dopoledne před hlavním závodem. Domácí Vojtěch Zamazal měl o tréninku problém se svým motocyklem. Do závodu musel nastoupit v sedle vypůjčeného stroje, na němž ovšem táhal spojka.
A to se mu stalo osudným, protože jej polapila páska. Zamířil na trestnou čáru, a byť jej rozhodčí František Kalina napomínal za pohyb na startovním roštu, měl nakonec lepší závod než Terezie Nádraská. Plzeňská závodnice měla na dohled bod, protože Slaňák nemohl z handicapu být výraznější hrozbou. Ve druhém okruhu však zůstala stát kvůli potížím s karburátorem, což se mělo bohužel opakovat v bledě modrém i v dalších třech rozjížďkách.
Milan Dobiáš (modrá) versus Filip Šifalda
Na čele úřadoval Filip Šifalda, jemuž však dnes dorazil rovnocenný konkurent. Karol Zupinski bez výraznějších patálií vyhrál druhou jízdu. Mezi vítěze se posléze zařadil i Milan Dobiáš, když po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem tři odvedl Pavla Kuchaře.
V otázce vítězství se začal lámat chleba ve čtvrté jízdě. Karol Zupinski jel okamžitě po startu vpředu. Filip Šifalda mu úspěšně sekundoval, byť ve druhé zatáčce inkasoval mohutnou cejchu od Polákova zadního kola. Chabařovičanových trablů využil Daniel Šilhán, který jej podjel.
Zleva Pavel Kuchař, Karol Zupinski, Sindy Weber a Bruno Belán
Nicméně Filip Šifalda se pustil do boje. Po sérii útoků hrál vabank poslední zatáčky. Protáhl do ní nájezd a po její spodní straně se dostal zpátky na druhou příčku. Karol Zupinski hned vzápětí přidal další zářez. Daniel Šilhán zase v šesté jízdě objel Milana Dobiáše v první zatáčce.
Karol Zupinski jel počtvrté na startovní rošt už v rozjížďce s číslem sedm. Po rychlém startu bral vítězství nejen ve své čtvrté jízdě, ale i v celém závodě. Milan Dobiáš se vnějškem úvodního oblouku propracoval před Františka Kliera a mohl stále ještě pomýšlet na stříbro.
Daniel Šilhán hájí vedení před Filipem Šifaldou
Adeptů na nižší příčky pódia však bylo více. Filip Šifalda vystřelil do čela osmé jízdy ihned po jejím startu. Jenže Daniel Šilhán na něho vedl soustředný nápor a v nájezdu do druhého kola převzal vedení. Hned vzápětí objel Sindy Weber už v první zatáčce a mohl sledovat, kterak skončí duel dvojice chabařovických závodníků v rozjížďce s číslem deset.
Jak Filip Šifalda, tak Milan Dobiáš měli po sedmi bodech. Na taktizování stylem plzeňského závodu nemohlo být ani pomyšlení, protože do rozjezdu s Danielem Šilhánem o druhé místo vedla cesta pouze pro vítěze. Nakonec se jím stal Filip Šifalda. V prvním oblouku podjel Milana Dobiáše, jehož útoky odrážel až do cíle. V dodatkové jízdě však Filip Šifalda hrál sólo, když Daniela Šilhána změřil již záhy po startu.
Svatý Petr se smiloval
Dopolední počasí bylo skvělé ve srovnání s tím, které přišlo kolem oběda. Ze zamračené oblohy se začínal k zemi snášet déšť. Antonín Vilde jen rezignovaně mával rukou nad dotazy, kde si vlastně pro svůj závod objednává také meteorologické extrémy. Předloni zkraje května dorazila zima, jež by slušela spíše březnu, loni na konci června lilo jako z konve. A dnes zrovna tak.
Milen Manev (vpravo) si nakonec prodloužil závodní víkend v Čechách
Letos však byl svatý Petr přece jen kapánek milosrdnější a okolo půl druhé přece jen maličko přiškrtil své vodní kohoutky. Srážky se sice tu a tam vracely, zima byla stále jako v psírně, avšak závodit se mohlo. Ve skupině A si diváci museli škrtnout Henka Koonstru, jehož v chabařovické sestavě nahradil Milen Manev, který si po libereckém semifinále šampionátu Evropy prodloužil závodní víkend v Čechách.
Největší změna dnešního dne postihla Třebusické Berany, protože jim tiskařský šotek vyměnil startovní čísla. Zdeněk Holub s Viktorem Trofimovem začali hrát úlohu suveréna skupiny hned ve třetí jízdě. Během prvního kola se však v rukou traťových komisařů objevily červené vlajky na znamení letmého startu. Mnohem horší přerušení však přišlo vzápětí v repete. Ve druhé zatáčce Adrian Wozniak přeletěl přes hák. Sice se dokázal postavit na vlastní nohy, avšak jeho účinkování v dnešním závodě se uzavřelo.
Memoriál Antonína Vildeho tradičně nabízí pohled na juniory i veterány – zleva Zdeněk Holub, Patrik Mikel, Richard Berger a Karel Kadlec
Viktor Trofimov si ještě nechal poladit spojku v depu u metylárny, aby vzápětí spolu se Zdeňkem Holubem nedali ani náznak šance Marcinu Turowskemu. Třebusický tandem vzápětí stejným způsobem naložil i s ostatními konkurenty. V sedmé jízdě naměřili celou rovinu Chabařovicícm, v rozjížďce s číslem jedenáct nepustili ke slovu Patrika Mikela s Michalem Dudkem.
O tom, kdo Třebusické Berany doprovodí do finálové skupiny, se shodou okolností rozhodlo již záhy. A to nejen díky nešťastnému vyřazení Adriana Wozniaka. Michal Dudek totiž kvůli přetrženému primárnímu řetězu musel opustit první příčku v rozjížďce s číslem jedna pár metrů před cílem. Milen Manev zdědil jeho vítězství a Anne Spaan zatížil chabařovické konto nečekanými dvěma body.
Michal Dudek ještě vede před Milenem Manevem
Michal Dudek s Patrikem Mikelem v rozjížďce s číslem pět vyrazili za nápravou. Jenže Marcin Turowski v prvním výjezdu přeletěl okolo Patrika Mikela. Z jedné vody načisto útočil i na Michala Dudka. Protáhnul nájezd do druhé zatáčky, avšak Slaňák jej zavřel na vnitřní čáru. Polák přesto nepolevil a ve třetím kole Michala Dudka nakonec uštval.
Marcin Turowski (bílá) v souboji s Michalem Dudkem (červená) a Patrikem Mikelem (modrá)
V deváté jízdě však Milen Manev triumfoval stylem start – cíl a Marcin Turowski stačil v první zatáčce podjet pouze Anna Spaana. Tomu vypověděl službu motocykl, ale dotlačil jej do cíle pro dva body. Tím pádem měly Chabařovice ještě větší vrch nad Slaným, jehož osud se naplnil prohrou 2:7 s Třebusickými Berany v jedenácté jízdě.
Michal Škurla odmítá prohrávat
Petr Babička (bílá) útočí na Josefa Nováka
Ondřej Smetana včera závodil v evropském finále juniorů ve slovinské Lublani. „Přijeli jsme ve tři ráno, spali do devíti a pak jeli sem,“ odhalil svůj dnešní časový harmonogram. Hned na úvod skupiny B ho spolu s jeho parťákem Michalem Škurlou čekal největší soupeř. Jiří Beránek musel sice Michaela Hádka nahradit Jaroslavem Petrákem, avšak z ambicí týmu PRO TEC Miletice slevovat nechtěl.
Avšak suverénem dneška měl mít Michal Škurla. V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval jako pánbůh a na protilehlou rovinku vyjel jako první s Ondřejem Smetanou za zády. Jaroslav Petrák trčel vzadu, zatímco Josef Franc nestihnul ani jednoho z juniorů Smestavu. Nezbylo mu než útočit. Ve druhém okruhu vskutku minul Ondřeje Smetanu v prvním oblouku. Avšak Michal Škurla jej na sklonku třetího kola nemilosrdně vyvezl na mantinel.
Ondřej Smetana (červená) a Michal Škurla (modrá) vedou před Josefem Francem (žlutá) a Jaroslavem Petrákem (bílá)
Smestav měl šest bodů stejně jako druhý tandem Slaného. V rozjížďce s číslem dvě totiž po raketovém startu triumfoval Piotr Dziatkowiak. A Petr Babička ve druhé zatáčce třetího kola dokázal rozdělit tandem Adam Fencl – Josef Novák spojený logem SCM. Nicméně zbývající utkání skupiny B skončila 7:2 ve prospěch favoritů, avšak rozhodně se nezměnila v pouhopouhou formalitu.
Adam Fencl kalil v béčku vodu – na snímku jede před Jaroslavem Petrákem
V šesté jízdě Michal Škurla a Ondřej Smetana rychle zmizeli z dohledu Piotra Dziatkowiaka a Petra Babičky. V rozjížďce s číslem osm se Jaroslav Petrák až v poslední zatáčce protáhl pod Adamem Fenclem za záda vedoucího Josefa France. Adam Fencl pozlobil i Smestav, když nejlépe odstartoval do desáté jízdy.
Michal Škurla jej minul vnějškem první zatáčky, avšak Ondřej Smetana musel dotírat takřka dvě kola. Teprve v něm v zatáčce u depa našel cestu na druhou příčku. Ve dvanácté jízdě byl Piotr Dziatkowiak jen chvíli mezi Josefem Francem a Jaroslavem Petrákem, avšak jeho úvodní vítězství poslalo Slaný II do jízdy o páté místo, zatímco SCM měl bojovat jen o sedmé.
Karel Kadlec (žlutá) vede před Martinem Švestkou a Richardem Bergerem
V průběhu odpoledne se o zábavu diváků staraly nejen dvěstěpadesátky, ale i veteráni. Karel Kadlec musel vinou zranění startovat v jakési bačkoře, přesto se však z první jízdy vrátil jako vítěz. V další rozjížďce však neudržel nápor Martina Švestky. Ten svůj triumf nakonec zopakoval, takže si mohl nakonec jít stoupnout na nejvyšší stupínek.
Suveréni prohráli jedinou, zato rozhodující jízdu
Anne Spaan musel tlačit pro dva body
Josef Novák se z rozjížďky s číslem deset vrátil pěšky, zatímco jeho stroj tlačil mechanik Martin Kratochvíl. Podezření na přidírající se motor se naštěstí nepotvrdilo, takže Pardubičan mohl nastoupit k umisťovací jízdě o sedmé místo. Triumfoval v ní Marcin Turowski, jenž minul Adama Fencla už v první zatáčce. Jenže jeho čtyři body měly menší váhu než pět, které dal dohromady domácí junior s Josefem Novákem.
Patrik Mikel vede před Piotrem Dziatkowiakem, Michalem Dudkem a Petrem Babičkou
O tom se mohl přesvědčit i Piotr Dziatkowiak, jenž se ujal vedení v rozjížďce o páté místo. Za sebou měl Patrika Mikela a Michalem Dudkem, kteří drželi v šachu Petra Babičku. Březolupský junior se však nechtěl spokojit s kompromisem. „Konečně,“ komentoval své vítězství, které urval, když se přehnal okolo Piotra Dziatkowiaka vnějškem první zatáčky.
Protože Miletice zaváhaly na úvod skupiny B a Třebusičtí Berani dominovali áčku, střetli se oba nejambicióznější celky již v prvním semifinále. Současně s letem pásky vyrazili dopředu Viktor Trofimov a Zdeněk Holub. Pevně se usadili ve vedení a možná jediný, kdo nevěřil, že už je vymalováno, byl v té chvíli Josef Franc.
Viktor Trofimov (modrá) a Zdeněk Holub (červená) ještě vedou 7:2 před Josefem Francem (žlutá) a Jaroslavem Petrákem (bílá)
Po slabším startu za sebou nechal svého kolegu Jaroslava Petráka a tlačil se na vedoucí tandem. Jeho pevnost se otřásla ve druhém kole. V zatáčce u depa se Josef Franc dostal před Zdeňka Holuba. Viktor Trofimov odolával, avšak Jaroslav Petrák rychle změnil poměr sil. V úvodním oblouku třetího okruhu podjel Zdeňka Holuba, který se narodil v roce, kdy pardubický matador už dva roky závodil jen mezi seniory.
Anne Spaan v malém finále upadl
Pojistku do finále instaloval Josef Franc, když před cílem předposledního kola zbavil Viktora Trofimova vedení. Třebusičtí Berani rozjeli semifinále na triumf 7:2, aby jej prohráli 3:6. Něco takového se za časů systému britských dvojic importovaného roku 2003 u nás ještě nestalo! Aby těch rarit nebylo málo, Zdeněk Holub s Viktorem Trofimovem jinak během dnešního závodu neztratili ani bod a to ani později v malém finále. Ovšem nepředbíhejme…
Zdeněk Holub před Milenem Manevem
Druhé semifinále mělo úplně jiné aranžmá. Michal Škurla a Ondřej Smetana v něm hravě vyřídili Milena Maneva s Anne Spaanem. „Zkusím něco vymyslet,“ plánoval Jaroslav Petrák, když zjistil, že posledním soupeřem jim dnes budou junioři ze Smestavu. „Vytrhni mu chcípák,“ žertoval Josef Franc, sám však stejně prahnul, aby vypálili Pražanům rybník.
Velké finále: Ondřej Smetana (červená) a Michal Škurla (modrá) jedou před Josefem Francem (žlutá) a Jaroslavem Petrákem (bílá)
Mezitím Viktor Trofimov a Zdeněk Holub vyhráli malé finále, které se muselo opakovat vinou pádu Anne Spaana na začátku třetího kola. Velké finále posléze nabídlo opět o poznání větší drama. „Chtěl jsem přikrejt‘ Smetáka, ale kolo mě to na Pepíčka,“ popisoval Jaroslav Petrák melu úvodní zatáčky.
Na protilehlou rovinu vyjeli Michal Škurla a Ondřej Smetana v čele. První Pražan ujížděl, druhý se stal ve třetím okruhu obětí Josefa France, který se dostal na vnějšek druhé zatáčky. V poslední zatáčce Josef Franc vyzkoušel stejnou minci i na Michala Škurlu, avšak ten odolal a také popáté projel cílem jako vítěz.
Hlasy z depa
Michal Škurla a Ondřej Smetana se mezi vítěze Memoriálu Antonína Vildeho zapsali poprvé
„Super závody,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Všechno vycházelo, starty se dařily, dobrý. Finále bylo divočejší, dráha rozbitá, dlabalo to. Dlabalo to, do cíle jsme se hnali s Pepou. Bylo to natěsno, ale byl jsem tam já. Super, jsem spokojenej‘, poprvý plnej‘ počet bodů na půllitru!“
„Snažili jsme se a dopadlo to dobře,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „S Michalem jsme jeli dobrou dvojku. On jel vždycky zvenku, bylo to rychlý. A já to protáh‘ po lajně. Hlavně že jsme vyhráli.“
„Byly to dramatický závody,“ neskrýval Josef Franc. „Já jsem nakonec spokojenej‘. První jízdu jsem zkoušel motorku, na který nejezdím. Milý překvapení bylo semifinále, s Jardou jsme vyřadili Berany. Těšil jsem se na finále, v první zatáčce trošku divočina. Nedostal jsem se dopředu, skoro to vyšlo, jsou to závody.“
Josef Franc v zápalu boje před Ondřejem Smetanou
„Až na tu poslední jízdu,“ limitoval Jaroslav Petrák svou spokojenost. „Byl to hokej, pak jsem chtěl přikrejt‘ Smetáka. Ale koplo mě to na Pepíčka. Říkal jsem si, že ho přece nemůžu sundat. Nečekal jsem, že bude bedna, Pepíček tahal. Dobrý, jsem spokojenej‘, po druhý jízdě jsme to doladili a pak už to jelo.“
„Až na jednu jízdu to bylo dobrý,“ říkal Zdeněk Holub, přičemž není obtížné uhodnout, že má na mysli semifinále. „Takový věci se stávaj‘, to je speedway. Rozhodla jediná jízda, zrovna ta důležitá…“
Radek Smetana a mechanik Stanislav Stehlík oslavují triumf svého týmu
