Budínek – 18. června
Již necelý měsíc zbývá mariánskolázeňskému podniku mistrovství světa družstev na dlouhé dráze. Milan Špinka postaví národní tým na trojici Josef Franc, Martin Málek a Hynek Štichauer. O čtvrtém závodníkovi rozhodne pondělní trénink. Báječnou novinkou je také skvělé propagační video z dílny Zdeňka Schneiderwinda mladšího.
„V pondělí máme trénink,“ komentuje Milan Špinka situaci před bojem o mistra světa dlouhodrážních družstev. „Ještě máme před sebou semifinále mistrovství Evropy na trávě, ale ta trojice je jasná. Nebral jsem v úvahu jen mistrovství republiky, ale víc výsledků, měřítko je hlavně kdo postoupí.“
Chabařovice – 17. června
V pondělí sedmnáctého června roku 1991 lilo jako z konve, jakoby se samotná nebesa rozplakala nad smutnou zprávou, že se nadějný Jiří Hurych už nikdy nevrátí z pouťáku na travnaté dráze z dalekého francouzského Miramontu. Jenže jeho přátelé z Chabařovic, kde před svým přestupem do Prahy s plochou dráhu začínal, již napřesrok uspořádali jeho memoriál. Letí to, letí a na ústeckém předměstí se zítra bude Memoriál Jiřího Hurycha konat již popětadvacáté.
Vzpomínka na Jiřího Hurycha je stále živá
V České republice se starší historií mohou pyšnit jen čtyři volné podniky. Zlatá stuha v Pardubicích, Tomíčkův memoriál v Praze a samozřejmě závod všech závodů, Zlatá přilba města Pardubic. Memoriál Jiřího Hurycha sdílel s chabařovickým klubem dobré i zlé, musel být odvolán, vypsán jen pro stopětadvacítky a dokonce pořádán ve Mšeně.
Zítra nebude mít statut bodovaného tréninku. Poprvé po osmi letech se pojede jako oficiální závod a poprvé po devíti jako mistrovský. Na sever Čech totiž míří přebor. Po březolupských hodech minulé soboty není startovní listina tolik nafouknutá.
Loni se na chabařovické stupně postavili Filip Šitera, Zdeněk Holub a Jan Holub
Nicméně třináct jmen slibuje vyrovnaný souboj. Nechybí staří dobří známí z Německa a Nizozemí, byť jen držitelé licencí ACCR budou brát tabulkové body do klasifikace šampionátu, protože ze Slováků nepřijede nikdo. Bez zajímavosti není start Sindy Weber, která debutovala s pětistovkou minulý víkend na pódiu vloženého závodu ve Stralsundu.
Symbolický start pro Jiřího Hurycha je léta jedním z nezapomenutelných okamžiků české sezóny
Třináct rozjížděk základního rozpisu a trojice finálových ovšem nebude všechno, co zítra v Chabařovicích spatříme. Dopoledne se osmička kolibříků utká o mistrovské body ve svém mistrovství republiky na malé dráze, přičemž jejich klasický šampionát bude proložen do přeborového klání. Tady je přihlášeno šest závodníků.
Aby toho nebylo málo, hned v neděli v Chabařovicích pokračuje pohárový Speedway Mini Cup.
Pardubice – 11. června
Úvodní díl veteránské série ELVS mu přinesl zklamání. V Mariánských Lázních odstupoval s fatálním defektem motoru už po své první jízdě. Ovšem sobotní Pardubice byly úplně o něčem jiném. Jan Boháč se totiž poprvé v historii svého působení mezi evropskými veterány dostal až do finále B. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že kdyby se řídil dobře míněnými radami, mohl by skončit lépe než na dvanácté příčce.
Souboje jsou kořením i v závodech veteránů
Jan Boháč byl v Pardubicích ve skvělé náladě
„Dráha byla super připravená, trochu sprchnulo, ale to vůbec nevadilo,“ vypráví Jan Boháč o dlouhodrážním závodě ve východočeském Svítkově. „Měl jsem jinej‘ motor nežli v Mariánkách. Dělal mně ho brácha Daniel. A ten motor, to je raketa! Jelo se mi perfektně, celý závody jsem si užíval, spousta dobrejch‘ lidí kolem.“
Vzhledem k rekonvalescenci Karla Kadlece byl Jan Boháč jediným českým zástupcem v poli třiatřiceti veteránů. V kategorii čtyřventilových motocyklů mířil na startovní rošt již v rozjížďce s číslem jedna.
Jan Boháč (18) se právě pustil do souboje se Steenem Larsenem (17) a Arne Andersenem
„Po startu jsem předjel Roela Geersinga,“ vypráví Jan Boháč ze svého úhlu pohledu. „A celý tři kola jsem se honil s Luitem Groenewoudem. Byla to perfektní jízda. Přesně to, co člověk na ovále hledá, i když mě v cíli předjel o půl předního kola.“
Český veterán si souboj s Holanďanem skutečně užil. „Chvilku jsem byl před ním, pak byl zase Luit přede mnou,“ vrací se adrenalin do jeho žil. „V jednu chvíli jsme byli tak blízko, že jsem přes něj neviděl. Ve smyku v zadní zatáčce, byla to bomba. Nakonec jsem udělal drobnou chybu, v poslední zatáčce jsem se přetočil a Luit venkem nabral rychlost. No, a v cíli byl fakt jen o půl předního kola. Měl jsem to dřív srovnat.“
Věrný mechanik Jan Ryba
Nicméně závod se teprve dostával do svého tempa a Jan Boháč se z depa spustil na dráhu opět pro rozjížďku s číslem čtyři. „Měl jsem dost silný soupeře,“ přemítá. „Po startu jsem byl poslední, ale hned v další zatáčce jsem předjel Steena Larsena a jel si pro bod.“
Nicméně každá jízda končí odmávnutím šachovnicovou vlajkou. „Pak upadnul Martin Cazemier,“ vypráví. „Hlavou se mi prohnala vzpomínka na Honzu Klauze, jak jsem ho v Divišově přejel. Podařilo se mi vyhnout, ale jel jsem řidítkama cenťák od mantinelu. Málem mě ještě předjel Larsen, ale uhlídal jsem si ho.“
První béčko života
Jan Boháč se v Pardubicích dočkal svého prvního finále B
Čtyři body z úvodních dvou sérií se měly zúročit v deváté jízdě. „Ve třetí jízdě jsem špatně odstartoval, ale podařilo se mi předjet dva Anglány,“ říká Jan Boháč. „A prvně v životě jsem se ve veteránech dostal do finále B. Mohl jsem si vybrat červenou nebo bílou dráhu. Káča mi radil ‚vem‘ si bílou‘. Ale já vocas jsem si vybral červenou. A to jen proto, že jsem z ní ten den ještě nestartoval a říkal jsem si, že bych moh‘ někam proklouznout.“
Komu není rady, tomu není pomoci. „Na startu jsem nezaspal,“ opravuje Jan Boháč původní informaci. „Ale zahrabal jsem se a pak mně tam nepadla dvojka. Takže jsem musel řadit nadvakrát. Sice jsem je už docela dojel, ale už jsem neměl síla. Byla tam i jedna krizovka, kdy jsem se už viděl v nafukovačkách.“
Dvanácté místo každopádně potěšilo, navíc seriál ELVS teprve prakticky odstartoval. „Byly to super závody,“ souhlasí Jan Boháč. „Doufám, že v Eenrumu nebo Rastede to bude taky takový.“
Rodney McDonald, účastník letošního mistrovství světa, ujíždí Bobu Dolmanovi
Foto: Lenka Rejdová
Kevin Teager míří za vítězstvím v kategorii dvouventilů
Slaný – 14. června
Na pražskou velkou cenu se léta jezdil dívat. Jenže jeho forma rostla a divácká role se mu stávala málo. Letos se vážně zapojil do hry, aby do programu tiskli konečně i jeho portrét. Začal při Prague Open, kde mu nejhlavnější trumf ve finále sebral Josef Franc. Jenže se z českých reprezentantů dostal nejdál v šampionátu Evropy a kvalifikoval se i do světového juniorského finále. Příští neděli bude mít osmnáctku, nicméně Eduard Krčmář se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by se u této mety rozhodně nechtěl zastavit.
Ještě loni byl pasivním divákem, avšak příští týden pojede první velkou cenu svého života
„Jsem rád, ale lepší by byla divoká karta,“ říká Eduard Krčmář na téma své nominace. Není divu, ve dvacetileté historii plochodrážní Speedway Grand Prix České republiky se osm ročníků konalo KO systémem. Ten zahrnoval čtyřiadvacet závodníků, avšak žádného náhradníka. Poté se s osmnáctkou na vestě dostali na ovál jen Matěj Kůs roku 2007, Zdeněk Simota v letech 2006 a 2010 a Josef Franc loni.
Ve všech ostatních případech byl druhý náhradník jen zasvěceným divákem navlečený do závodní kombinézy. „Uvidíme,“ komentuje Eduard Krčmář svou úlohu, kterou si chce ovšem nejen užít, ale především plánuje vytěžit z ní maximum. „Užiju si závod. Okoukám, jak to dělaj‘ ostatní. Něco se naučím a za rok už budu divokou kartou já! Doufám…“
Trojice nominovaná pro SGP České republiky při dubnové Prague Open – Eduard Krčmář vede před Václavem Milíkem a Josefem Francem
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Minulý týden přinesl návrat závodů pětistovek do Čech. Slánská extraliga přinesla nejen kontroverze se stavem dráhy, ale také pěkné boje. V sobotu však termínový kalendář nabídl první letošní kolizi mezi dlouhodrážními veterány v Pardubicích a přeborem v Březolupech. Mistrovské stopětadvacítky na jihu Moravy byly odvolány kvůli nízkému počtu přihlášek. V Chabařovicích však vypsali alespoň trénink, ale Sindy Weber s českou licencí a vestou severočeského klubu debutovala v závodech pětistovek ve Stralsundu na pódiu. V původní startovní listině pouťáku Pott von Stralsund figuroval vedle Hynka Štichauera ještě Jan Holub, ovšem šlo o organizační šum.
Po slánské extralize spěchal Matěj Kůs do Velké Británie
Dnešní procházka za výkony českých a slovenských závodníků na zahraničních oválech začíná ve Švédsku. V úterý pokračovala Elitserien a Rospiggarna Hallstavik si odvážela z Eskilstuny remízu 45:45. Martin Vaculík se na ní podílel šesti body se dvěma bonusy (2 1 2 1 0).
O největší porci informací se opět postarala britská Premier League. Newcastle přijel ve čtvrtek do Sheffieldu. Matěj Kůs s Jackem Holderem prohráli v rozjížďce s číslem tři s Dimitrim Bergem a Kyle Howarthem 5:1. V sedmé jízdě zůstal Pražan stát s poruchou motocyklu, avšak poté následovala smršť třech vítězství v rozjížďkách s čísly osm, deset a dvanáct.
„Sheffield byl dobrej‘, i když začal tragicky,“ popisoval Matěj Kůs. „Podařilo se mně zase vyhrabat z černý díry.“ Dohromady měl deset bodů (1 E 3 3 3), ale domácí měli nakonec vrch. Skóre se totiž zastavilo na hodnotách 49:40.
Zdeněk Holub, který si na snímku povídá s Josefem Francem, se vrátil do Premier League
Po středeční extralize spěchal na Britské ostrovy rovněž Zdeněk Holub, jehož letadlo zatahovalo podvozek nad pražskou Ruzyní ve čtvrtek dopoledne. Pražský junior startoval poprvé za Peterborough v pátek na domácí dráze. Radoval se z vítězství na Glasgowem 50:40, na němž se podílel třemi body s jedním bonusem (1 0 2 0).
„Comeback super, vyhráli jsme nad Glasgow,“ rozpovídal se o svých dojmech z nového angažmá. „Tým suprovej‘ a ještě lepší atmosféra. Sice jsem moc bodíků nevytvořil, ale jsem rád, že jsem dojel dál než do prvního nájezdu (smích).“
V Peterborough totiž závodil poprvé na Apríla ještě za Scunthorpe, avšak Michael Palm Toft jej v jeho první jízdě sestřelil, ještě než se úvodní oblouk stačil lámat do výjezdu na protilehlou rovinku. Paradoxní je nejen skutečnost, že Dán nyní závodí za Scunthorpe a Zdeněk Holub zase za Peterborough, avšak především to, že se ve čtvrtek oba potkali ve stejném týmu, protože Michael Palm Toft hostoval za Peterborough.
Zdeněk Holub zůstává za kanálem La Manche i nadále. „V úterý máme další domácí utkání,“ dává nahlédnout do svého diáře. „Vím, co od toho čekat, takže v úterý budu závodit už stoprocentně.“ Jeho pobyt v Albionu jej vyřadil z účasti v sobotním Pott von Stralsund, byť jej pořadatelé zaměnili s jeho jmenovcem Janem, jenž v dubnu pověsil kombinézu na hřebík.
Sindy Weber stála při svém debutu s pětistovkou na pódiu ve Stralsundu
V baltském přístavu se neobjevil ani Hynek Štichauer. České barvy hájila jen německá dívčina Sindy Weber, kterou diváci dobře znají z našich stopětadvacítek. Vůbec poprvé osedlala pětistovku a skončila druhá v doprovodném závodě.
Vraťme se však do Anglie. Páteční utkání Plymouth vs. Somerset muselo být vinou deště odvolánp. V sobotu však Rye House doma předčil Newcastle 48:42. Matěj Kůs vyhrál tři jízdy kromě té desáté v pořadí, kde skončil poslední. Celkem inkasoval devět bodů (3 3 0 3). Včera měl jet Newcastle doma s Workingtonem, avšak hlavní roli mělo opět bohužel počasí.
Včera se v Polsku konala pouze odložená ligová kola. Rybnik podlehl doma poměrně jednoznačně Toruni poměrem 38:52. Martin Vaculík v sestavě hostí měl jedenáct bodů s jedním bonusem (3 2 2 2 1).
Foto: archív Sindy Weber, ilustrační Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Březolupy – 11. června
Rosničky napovídaly meteorologům, že mají varovat před občasnými dešti. Avšak Březolupům se mraky vyhýbaly, jakoby si sluníčko nechtělo ujít podívanou na třetí díl českého přeboru, který konečně naplnil základní filozofii šampionátu. Báječné publikum vidělo jednadvacet závodníků od čtrnáctiletých pražských juniorů v sedle dvěstěpadesátek až po zkušené matadory. Tabulkové body se tím pádem nedávaly jen za účast. Za vítězstvím zamířil Martin Málek, který se postupně vypořádal s Ondřejem Smetanou a Michalem Škurlou. Domácí borec, jenž v přeboru obléká plzeňskou vestu, osaměl na hrotu průběžné klasifikace už po třech sériích, avšak svůj triumf potřeboval potvrdit v rozjížďce s číslem třiadvacet. Jenže dopředu se dostali Buddy Prijs a Jaroslav Petrák a souboj o čelo skončil již na prvním výjezdu hromadným pádem. Naštěstí se po něm jen rozhazovala rukama a Pavel Váňa mohl vzápětí pozvat dvouminutovým signálem k repete celou čtveřici. V ní už Martin Málek nezaváhal a jal se své patnáctibodové maximum kompletovat již s letem pásky. Ondřej Smetana a Michal Škurla si vítězstvími v dalších dvou jízdách pojistili oba nižší stupínky pódia.
Ondřej Smetana, Martin Málek a Michal Škurla na stupních vítězů
Depo praská ve švech
Zatímco v případě Plzně a Mšena na přelomu dubna a května byla o závodníky do přeboru nouze, třetí dějství dnes v Březolupech atakovalo rekord pětadvaceti účastníků z loňských Pardubic. VV SPD napočítal jednadvacet přihlášek. Václav Kvěch zůstal náhradníkem, takže se ke slovu dostal již vyzkoušený rozpis na pětadvacet rozjížděk.
Cestou do depa z nástupu
Oproti klasické formuli s dvaceti jízdami se série prodloužily na pět jízd a také samozřejmě nebylo možné dodržet zásadu, aby se každý závodník setkal s každým ze svých soupeřů. Závod se samozřejmě adekvátně prodloužil, avšak odpadly doprovodné mistrovské stopětadvacítky a navíc červnové dny jsou nejdelší v roce.
Nepříliš optimální vstup do závodu prožil Ján Mihálik. Slovák upadl v tréninku a poté i v rozjížďce s číslem jedna. Jeho smůle však již měla být učiněna přítrž a on se nakonec dočkal šesti body do tabulky. Protože boduje jen nejlepších patnáct majitelů licencí AČR a SMF a vzhledem k návalu v depu se body nebraly jen za účast jako v předchozích dvou závodech. Avšak zpátky do první jízdy.
Martin Málek začal vítězit již od své první jízdy
Zatímco Ján Mihálik odklízel svůj motocykl, Martin Gavenda konsolidoval své vedení, které získal v prvním výjezdu, v němž podjel Jaroslava Petráka. Mezi vítěze se vzápětí zapsal i Patrik Mikel. Svým rychlým startem zaskočil i Filipa Hájka, který stačil v první zatáčce objet jen Martina Mejtského. Martin Málek, který v přeboru obléká plzeňskou vestu, neměl cestu k první trojce snadnou, byť odstartoval nejlépe.
V první zatáčce se prosadil Ondřej Smetana, jehož však Martin Málek poslal za svá záda už na protilehlé rovince. „Měl jsem dobrej‘ start a v první zatáčce jsem předjel Martina,“ vyprávěl Pražan. „Díky tomu, že jsem šudlal lajnu, mě předjel zase zpátky.“
Jakub Valkovič absolvoval prozatím celý přeborový program
To už však v první zatáčce rozjížďky s číslem čtyři Michal Škurla objel Piotra Dziatkowiaka, na němž si Michael Hádek vylámal zuby. A posledním vítězem úvodní série se stal Adam Fencl, který v prvním výjezdu páté jízdy objel Radka Podhadského. Slánský junior se hned po přestávce stal také prvním poraženým vítězem. Jenže se o tento primát dělil s Martinem Gavendou a dopadl lépe než domácí borec!
Martin Gavenda odhaluje své patálie v rozjížďce s číslem šest:
„Neodstartoval jsem, na venku byl mokrý flek. Málem jsem to položil. A ještě jsem dostal cejchu a nic neviděl.“
Radek Podhadský v akci
Zatímco Ondřej Smetana vypálil jako raketa, Adam Fencl se usadil za ním a Martin Gavenda se dostal do potíží v první zatáčce. Klesl za Buddyho Prijse, jemuž ovšem v posledním oblouku před cílem sebral alespoň poslední bod, co byl v šesté jízdě k mání. „Jedu tady poprvý,“ komentoval nizozemský závodník svou druhou nulu. Posléze dokázal dvakrát vyhrát, ale na myšlenky repete mšenského pódia bylo pozdě.
Zleva Adam Fencl, Ondřej Smetana a Buddy Prijs
V rozjížďce s číslem sedm zopakoval Michal Škurla své předchozí sólo. Jaroslav Petrák se sice cpal v první zatáčce pod něho, avšak nakonec se musel soustředit na útočícího Patrika Mikela. Šest bodů pražského juniora hned vzápětí vyrovnal Martin Málek, který ujel svým pronásledovatelům o rovinu. Vedle Ondřeje Smetany dýchal vedoucí dvojici na záda i Piotr Dziatkowiak. Na start rozjížďky s číslem deset přijel se špatným povlakem přilby, avšak už druhé kolo dokončoval s náskokem bezmála dvaceti metrů před Filipem Hájkem.
Až do konce není vůbec nic jisté
Jaroslav Petrák ujíždí Patriku Mikelovi
Po třetí sérii se však pouze Martin Málek mohl chlubit čistým štítem. S přehledem v rozjížďce s číslem třináct zpacifikoval Piotra Dziatkowiaka, jenž se ho v prvním výjezdu pokoušel podjet. Když se prohnal pod šachovnicovou vlajkou, věděl o jednobodové ztrátě Michala Škurly. Žlutá pozice na startovním roštu nebyla dnes optimální, na což Pražan doplatil v jedenácté jízdě.
Zatímco Martin Gavenda mířil neomylně do čela, Michala Škurlu vyvážel na venek Martin Mejtský. Pražský junior se před něho na druhou příčku posunul až ve výjezdu na protilehlou rovinku. „Nevyšlo mi to z toho venku,“ nedělal ze ztráty bodu žádné tragické drama.
Martin Málek se právě ujal vedení v rozjížďce s číslem osm před Martinem Mejtským (červená), Jánem Mihálikem (žlutá) a Pavlem Čermákem (bílá)
Čím více je závodníků ve startovním poli, tím více se platí za každé zaváhání. O tom by věděl svoje Patrik Mikel, který upadl ve chvíli, kdy suverénně vedl rozjížďku s číslem dvanáct. Anebo Filip Hájek ob jednu jízdu později. Před startem přesedl do sedla druhého motocyklu, který jej však dovezl jen do třetího okruhu. „Na první motorce se mi vytrhl kabel od fajfky a druhá trochu blbla,“ popisoval.
Naproti tomu čtrnáctá jízda zvýšila hodnotu akcií Michaela Hádka. Plzeňan prve dominoval rozjížďce s číslem osm a nyní své konto zatížil další trojkou. Přitom start by si za rámeček rozhodně nedal, avšak už z prvního výjezdu měl za sebou juniorskou trojici Ján Mihálik, Adam Fencl a Filip Hájek.
Josef Novák ujíždí Petru Chlupáčovi
V té chvíli kalkuloval se sedmi body stejně jako Martin Gavenda a Piotr Dziatkowiak. V patnácté jízdě je překonal Ondřej Smetana, který srovnal krok s osmibodovým Michalem Škurlou. Po vylétnutí pásky vypálil dopředu Michal Tomka, jenže Pražan se prosadil už v prvním výjezdu. Naproti tomu Slovák zůstal ve druhém kole stát. „Roztrhnul se mi zadní řetěz,“ sděloval příčinu.
Další skok na cestě k celkovému vítězství musel Martin Málek učinit v rozjížďce s číslem osmnáct. Po své pravici na startovním roštu měl Michala Škurlu, který také nejrychlejší odstartoval. Jenže leader průběžné klasifikaci se držel spodní stopy v první zatáčce jako klíště a položil tím úhelný kámen ke čtvrtému triumfu.
Patrik Mikel přišel o šance na pódium vinou pádu v rozjížďce s číslem dvanáct
„Vystrkal mě až k prknům a tam nebylo místo, kudy jet,“ posteskl si Michal Škurla, který s deseti body neměl před závěrečnou pětinou vůbec nic jisté. Těsně před jeho prohrou s Martinem Málkem se totiž Ondřej Smetana stal králem sedmnácté jízdy, což jej posunulo na hranici jedenácti bodů. Bylo by nadsazené, že se s desetibodovými roztrhnul pytel, ovšem protože šlo o Martina Gavendu a Michaela Hádka, měl Michal Škurla hned o dvě starosti víc.
Martin Gavenda v rozjížďce s číslem šestnáct podjel v první zatáčce Filipa Hájka, Michael Hádek zase v devatenácté jízdě uhlídal Jaroslava Petráka. Jenže aby přišli divákům mávat ze stupňů, museli by své vítězství ještě jednou zopakovat. A to byl kámen úrazu, jak se záhy ukázalo. Ovšem nepředbíhejme.
Martin Gavenda vede před Filipem Hájkem, Josefem Novákem a Janem Kvěchem
Když prve Piotr Dziatkowiak podlehl Ondřeji Smetanovi, ztratil veškeré šance na pohár. V jednadvacáté jízdě však vyhrál stylem start – cíl, zatímco Martin Gavenda dlouho trčel za Michalem Tomkou. Když jej na začátku třetího kola podjel, bylo na Polákovo stíhání pozdě.
Jaroslav Petrák popisuje rozjížďku s číslem třiadvacet:
„Ten Holanďan mi sebral kolo, chytil se mi za řidítka. Říkal jsem si, kam až chce se mnou jet. A to jsem počítal, že tam bude někde ještě Martina. Naštěstí neodjel od startu, ale já si už říkal ‚ajajaj‘. Dobře to dopadlo, při opakovačce zkoušel Holanďan to samý, ale to už jsem tam s ním nejel. Ve druhý zatáčce jsem si ho vyčíhal, ale to už jsem byl krátkej‘ na Martina. Jako jedinej‘ jsem mu ovšem stačil.“
Ani třiadvacátá jízda nenechala skvělé březolupské publikum vydechnout. Martin Málek startoval až od mantinelu a po vylétnutí pásky dopředu letěli Buddy Prijs a Jaroslav Petrák. Jejich souboj skončil na prvním výjezdu kolizí a pádem. Na zem musel i Martin Málek. „Už jsem si myslel, že dojedu závod čistý,“ povzdechl si.
Třiadvacátá jízda se změnila v drama – zleva Buddy Prijs, Jaroslav Petrák, Filip Hájek a Martin Málek
Pavel Váňa byl velkorysý a nechal opakovat celou čtveřici. Tentokrát byl nejrychlejší Jaroslav Petrák. Zvenku první zatáčky se však prosadil Martin Málek. Na druhou příčku poskočil Buddy Prijs, na něhož však pardubický rutinér záhy vyzrál.
Vítěz byl jasný a pražští junioři vzápětí vyřešili duel o další místa pódia. Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem dvacet čtyři nedal ani náznak šance Michaelu Hádkovi a mohl se těšit ze stříbra. Na samotný závěr musel vyhrát i Michal Škurla, aby se vyhnul rozjezdu o třetí příčku s Martinem Gavendou, Piotrem Dziatkowiakem a Michaelem Hádkem. A to se mu také bez větších obtíží podařilo.
Hlasy z depa
Martin Málek přijímá gratulace od ředitele závodu Jiřího Michalíka
„Dobré, nečekal jsem to,“ komentoval Martin Málek své prvenství. „Extempore v poslední jízdě, myslel jsem, že dojedu čistý. Ze čtyřky se blbě startovalo, trošku jsem se zpozdil, byli rychlejší. Jsem spokojený. Byla obrovská honička dát motorku dohromady po těch sračkách ve Slaném. Museli jsme měnit oba řetězy, dát novou rozetu, ve spojce byla hlína. Jsem rád, že se dnes nic nestalo, teď jsem to viděl bledě, že mě vzali s sebou. Dráha byla úplně suprová, startovní číslo tři bylo výborné, pokaždé jsem to měl optimálně nakropené. Všechno vycházelo, kdyby to tak šlo pokaždé, jsem mistr.“
Z druhé strany mantinelu – Ondřej Smetana vede před Piotrem Dziatkowiakem a Patrikem Mikelem
„Nebylo to špatný,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Akorát škoda první jízdy. Měl jsem dobrej‘ start a v první zatáčce jsem předjel Martina. Díky tomu, že jsem šudlal lajnu, mě předjel zase zpátky. Kdybych jezdil venek, nepodjel by mě. Nádherná dráha, na venku bylo hodně materiálu, drželo to. Na Hada jsem dobře odstartoval a bylo to. Měl jsem dobrý starty, kdybych neudělal tu chybu v první jízdě, vyhrál bych druhej‘ závod v řadě. Ale myslím si, že to ani tak nebylo špatný.“
Michal Škurla si nenechal sebrat třetí příčku
„Super, hezká dráha a pěkný závody,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Škoda jízdy s Gavendíkem, to mi z toho venku nevyšlo. Martin Málek mě pak vystrkal až k prknům a tam nebylo místo, kudy jet. Ale bylo to dobrý.“
„Dobrej‘ trénink,“ nechal se slyšet Michael Hádek. „Za prvý jsem měsíc neseděl na motorce a za druhý to klukům jelo líp. Já byl v pohodě, síly stačily, ale motorově jsem nestíhal. Motor je starej‘ šuplík, s velkou dráhou to nejde dohromady. A moje kila k tomu, to je vražda.“
Martin Gavenda dlouho mířil na stupně vítězů
„Tož dráha byla celkem slušná v rámci možností,“ uvažoval Martin Gavenda. „Po burze pršelo, věděli jsme, že to nebude žádná hitparáda. Materiálu bylo dost, dráha slušná. Ve druhé jízdě jsem neodstartoval, na venku byl mokrý flek. Málem jsem to položil. A ještě jsem dostal cejchu a nic neviděl. To mě naštvalo, nebyl jsem na bedně, co se dá dělat, byl to trénink.“
„Dobrý, já jezdím do Březolup rád,“ vyznával se Jaroslav Petrák. „Dráha byla zajímavá, hodně závodivá, takovou jsem tam ještě neviděl. Bylo to dobrý, až na tu poslední jízdu. Závody se mi ale líbily, jezdím sem rád, akorát mě štve, že jsem ani jednu jízdu nevyhrál.“
Vítězné wheelie v podání Martina Málka
1. Martin Málek, Plzeň
3 3 3 3 3
15
2. Ondřej Smetana, Praha
2 3 3 3 3
14
3. Michal Škurla, Praha
3 3 2 2 3
13
4. Michael Hádek, Plzeň
1 3 3 3 2
12 (los)
5. Martin Gavenda, Březolupy
3 1 3 3 2
12 (los)
6. Piotr Dziatkowiak, PL – Slaný (ACCR)
2 3 2 2 3
12 (los)
7. Jaroslav Petrák, CZ
2 2 2 2 2
10
8. Patrik Mikel, Březolupy
3 1 X 1 3
8
9. Adam Fencl, Slaný
3 2 1 0 2
8
10. Buddy Prijs, NL
0 0 3 3 1
7
11. Ján Mihálik, SK
F 2 2 0 2
6 (los)
12. Filip Hájek, Praha
2 2 E 2 0
6 (los)
13. Radek Podhadský, Plzeň
2 1 1 2 0
6
14. Josef Novák, Pardubice
1 1 2 1 1
6
15. Martin Mejtský, Pardubice
1 1 1 1 1
5
16. Michal Tomka, SK
0 2 E 1 1
4
17. Jakub Valkovič, SK
0 0 0 1 1
2 (los)
18. Jan Kvěch, Praha (250 ccm)
1 0 1 0 0
2 (los)
19. Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)
1 0 0 0 0
1
20. Václav Kvěch, Praha (res)
1 0
1
21. Pavel Čermák, Praha
0 0 – – 0
0
Ondřej Smetana v předposlední jízdě odvedl Michaela Hádka a tím si otevřel cestu na druhé místo
