Budínek – 2. srpna
Osmé místo obsadila česká reprezentace v letošním světovém poháru družstev. Rozhodlo se o tom již v obou vstupních podnicích. Ve Vojensu jsme byli čtvrtí stejně jako Němci o tři dny později ve Västerviku. S nimi náš nároďák spojuje také zisk devatenácti bodů, nicméně v český prospěch při rovnosti mluví vyšší postavení v rankingu. Upřímně řečeno, v tomto případě bylo spravedlnosti učiněno zadost, jelikož USA ve Švédsku byl slabší soupeř než Rusko v Dánsku. I když by se mohlo zdát, že je jedno, jsme-li osmí či deváté na světě, nevýhodou posledního je nutnost absolvovat kvalifikaci napřesrok. Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se plánuje prát o lepší výsledek také napřesrok.
Český tým před odjezdem na nástup
Milan Špinka se bude o lepší výsledek ve světovém poháru prát také napřesrok
„Začátek byl výbornej‘,“ pouští se Milan Špinka do bilancování účinkování jeho sestavy ve Vojensu. „Postavil jsem to tak, aby Václav jel první jízdu a nakop‘ tak zbytek týmu. Odved‘ Macieje Janowskeho, Leona Madsena a Artjoma Lagutu. Nakonec byl jedinej‘ z našich, komu se tam dařilo.“
Václav Milík dovezl do českých boxů dvě vítězství
Václav Milík dal sám dohromady dvanáct bodů z devatenácti celkem. „Václav byl tahounem mančaftu,“ konstatuje Milan Špinka. „Sice si vyčítal chyby. Když jel žolíka, z výjezdu se mu to zvedlo. Ale on závodil, chtěl, hodně chtěl, proto to neberu jako chybu.“
Zbývající trojka bodovala maximálně třetími místy. „Eda neměl den,“ vypočítává Milan Špinka. „Když odstartoval, z výjezdu frnk a předjeli ho. Akorát Matěj ve čtvrtý jízdě odved‘ Kulakova. Kluci bojovali, nikdo to nebral na lehkou váhu. Holt to bylo málo, byli jsme parta, ale nestačilo to.“
Matěj Kůs bojuje s Maciejem Janowskim (modrá) a Andrejem Kudrjašovem (červená)
Právě Rusko nabízelo naději, že bychom se přes něho mohli probít do race-off v Manchesteru. „Měli jsme malou naději, že nejede Grigorij Laguta,“ odpovídá Milan Špinka na spekulace podobného charakteru. „Viktor Kulakov a Andrej Kudrjašov nejsou takové hvězdy jako on nebo Emil. Nicméně se to moc nepovedlo, Kulakov měl jeden bod, ale Kudrjašov pět.“
Eduard Krčmář před padajícím Niels Kristianem Iversenem
Překvapení v českém podání se tím pádem nekonalo. „Překvapení by bylo, kdybychom Rusy pozávodili,“ souhlasí Milan Špinka. „A to se nekonalo. Aspoň že Němci neměli víc bodů než my. Příště musíme bojovat ještě víc!“
Fachmani z depa
Milan Špinka nešetří chválou na technické zázemí v boxech. „Mechanici makali,“ kvituje s uznáním. „Bylo jedno, kdo ke komu patří. Týmová atmosféra byla pozitivní.“
Zkraje minulého týdne jsme viděli odloženou zastávku mezinárodního šampionátu dvojic v Pardubicích. S výjimkou britské Premier League se však velké soutěže takřka zastavily kvůli světovému poháru. Až včera se opět roztáčela kola polské extraligy. Dnešní díl tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z vás také zavede na krátký travnatý ovál bavorského Willingu.
Britsko – polský ligový mix
Ve čtvrtek Sheffield podlehl na domácí dráze Peterborough těsně 45:48. Zdeněk Holub inkasoval tři body s jedním bonusem, když se jeho nejlepším výsledkem stalo druhé místo v rozjížďce s číslem čtyři (0 2 1 1).
Pódium hlavního závodu ve Willingu
Ve stejný den Ipswich doslova rozdrtil Plymouth vysoko 61:29, avšak Zdeněk Simota figuroval v sestavě coby rider replacement. „Mám pořád nějaký problémy po pádu v Berwicku,“ vysvětloval jihočeský závodník, který se na skok vrátil domů. „Tak jsem teď nejel a poletím do Anglie až ve čtvrtek na závod v pátek.“
Včera ve Workingtonu místní Komety porazily Peterborough 47:43. V sestavě hostí Zdeněk Holub nebodoval (0 0 0). Newcastle slavilo domácí triumf nad Redcarem 58:35. Matěj Kůs po úvodním vyloučení neprohrál s nikým z tábora soupeřů a zaznamenal sedm bodů se dvěma bonusy (X 2 2 3).
Michal Škurla skončil v béčku druhý
V jedenáctém kole polské extraligy si Gorzow na domácím ovále upevnil pozici leadera, když vyhrál nad Wroclawí 48:42. Václav Milík byl s dvanácti body (2 2 3 3 3 2) nejlepším mužem svého hostujícího družstva. Do cíle se dříve než on dokázali dostat jen čerstvý mistr světa Krzysztof Kasprzak ve čtvrté, Niels Kristian Iversen v sedmé a znovu Krzysztof Kasprzak v patnácté jízdě.
Skvělou neděli prožil také Martin Vaculík na ovále svého letitého chlebodárce. Jeho Toruň porazila na výjezdu Tarnow, když se ukazatel skóre zastavil na hodnotách 31:58. Čtrnáctibodový Slovák (3 3 3 3 2) prohrál až s Januszem Kolodziejem v rozjížďce s číslem patnáct.
Češi na bavorské trávě
Roman Tomany a Michal Dudek ve Willingu
Tradiční pouťák ve Willingu se v sobotu stal kořistí Martina Smolinskeho, spolu s nímž si na pódium vyskočili ještě druhý Jannick de Jong a třetí Stephan Katt. V devítičlenném poli skupiny I-Solo skončil osmý Michal Dudek.
„Áčko bylo těžký, jeli tam tři mistři světa,“ hodnotí jeho výkon Karel Kadlec. „S Hadem jsme mu předělali převody, zmátořil se a Sjoerdu Rozenbergovi zkazil postup do finále. V poslední jízdě mu ale upadnul karburátor. „
Michal Škurla neměl jednoduchý závod
Skupina B-Solo mělo dvojnásobné české zastoupení. Zvítězil v ní Phillip Schmuttermayer, za nímž byl Michal Škurla a na pódiu stanul ještě Dennis Helfer. Roman Tomany byl v konkurenci osmi borců sedmý.
„Lidi byli spokojený s českejma závodníkama,“ říká Karel Kadlec. „Škurlič udělal výsledek. V první jízdě měl nezaviněný pád. Před ním odstartoval kluk, přetočil se a on přes něj přepad‘. Přes řidítka a kotrmelec. Bylo mu blbě, ale naladil se, nakonec se honil s tím, co vyhrál, předjel ho, ale pak už neměl grády a dojel druhej‘.“
Karel Kadlec nemohl ve Willingu scházet
S bavorskou trávou se seznámil také Roman Tomany. „V tréninku dvakrát upad‘,“ komentuje Karel Kadlec. „To víš, kluk z Mariánek byl z tři sta šedesát metrů dlouhý trávy vyděšenej‘ a dvakrát skočil přes balíky. V závodě se snažil, bylo to dobrý a poslední neskončil.“
Pardubice – 29. července
Těsná semifinálová vyřazení provázejí letos český juniorský nároďák. V plzeňském mistrovství světa nás od druhé příčky dělilo pouhopouhých pět bodů. V semifinále evropského šampionátu v Daugavpilsu přišla česká reprezentace o účast ve finále až v dodatkové jízdě. Lubomír Vozár, který české družstvo v Lotyšsku vedl, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se jeho svěřenci rozhodně neztratili.
Češi servírují překvapení
Lubomír Vozár vedl v Lotyšsku český nároďák
Pardubický kouč dostal český národní tým na starost, protože Milan Špinka vedl o den náš nároďák v Mariánských Lázních k bronzovým medailím. Dostat se z malebných západočeských lázní o bezmála patnáct set kilometrů na východ nebylo možné. Žádná letecká společnost nenabízela vhodný let. A nějakých dvacet hodin bylo pro přesun po ose málo, takže ze sestavy vypadnul Michal Škurla.
„Je tam všude omezená rychlost na padesát, sedmdesát,“ souhlasí Lubomír Vozár. „Z Varšavy dělaj‘ dálnici. Je to náročný, člověk nechce platit pokuty. Žádnej‘ problém jsme ale neměli. Jen v Litvě nás zastavili na hranicích. Když jsem řek‘, že jedeme na speedway, tak nám jen poděkovali a nechali nás jet dál.“
V rozjížďce s číslem jedna dostal Eduard Krčmář český nároďák do čela, o něž se naši borci přetahovali s Dány a domácími Lotyši. „Nikdo s námi nepočítal,“ líčí Lubomír Vozár. „Dánové se chovali suverénně. Pak jen koukali. Chvíli jsme vedli my, chvíli oni, chvíli zase Lotyši.“
Rozhoduje každičký bod
Čeští mladíci již mnohokrát přesvědčili, že týmový duch v boxech dokáže víc než jedno eso v sestavě. „Kluci makali,“ nešetří Lubomír Vozár chválou. „Byla to skvělá parta. Jeden druhýmu pomáhal, to bylo úžasný.“
Eduard Krčmář byl správným kapitánem svého týmu
Eduard Krčmář jezdil jako správný kapitán a Zdeněk Holub mu zdatně sekundoval, ale ani zbytek národního týmu nezůstával pozadu. „Ondra Smetana se snažil, ale bylo vidět, že mu motorka nejela,“ popisuje český kouč. „Patrik Mikel bojoval. Pepa jel jen jednou. Dal jsem ho až do třináctý jízdy na slabšího Nora, abych ušetřil Edu do poslední série.“
V rozjížďce s číslem deset se Zdeněk Holub dostal do křížku s páskou. „Škoda,“ lituje Lubomír Vozár, aby celý incident popsal. „Na čtyřce se mu pohnul jezdec. Holůbek odstartoval a byl bohužel v pásce.“
Protože Kasper Andersen byl diskvalifikován, neztratili naši borci vedení. V boji o vítězství rozhodoval každičký bod. V průběhu třetí série jsme začali zaostávat. Předstihli nás Dánové i Lotyši. Nicméně Zdeněk Holub vyhrál šestnáctou jízdu a český tým byl před domácími, přičemž na Dány ztrácel dva body.
„Na Evropě se nasazuje do poslední série čtvrtý, třetí, druhý a prvý podle bodů ze základní části,“ ujímá se Lubomír Vozár opět úlohy vypravěče. „V sedmnáctý jízdě jel Jevgenij Kostigovs, lotyšskej‘ náhradník. Eda ho předtím porazil, ale teď na něj odstartoval.“
Podstatné ovšem bylo, že Kasper Andersen skončil až třetí. I když totiž v osmnácté jízdě byl Patrik Mikel až třetí za Norem Jarle Skjaevelandem a vítězným Jonasem Jeppesenem, dva závěrečné triumfy v podání Eduarda Krčmáře a Zdeňka Holuba dostaly český tým na stejnou bodovou úroveň s dánským.
Finálová šance zhasla v rozjezdu
Ke slovu musel přijít rozjezd a Lubomír Vozár k němu poslal Zdeňka Holuba. Ten během celého závodu neprohrál a jedinou kaňkou na jeho skóre byla zmiňovaná diskvalifikace za najetí do pásky v rozjížďce s číslem deset. Rozhodnout mezi Pražanem a Eduardem Krčmářem, jenž pouze v sedmnácté jízdě prohrál s Jevgenijem Kostigovsem, muselo být hodně těžké. Nicméně nakonec pomohly okolnosti.
Zdeněk Holub odčinil své zaváhání s páskou
„Eda nemoh‘ jet,“ vypráví Lubomír Vozár. „V poslední jízdě mu začalo klepat v motoru. A jet rozjezd s nevyzkoušenou motorkou nemělo cenu. A tak jel Zdeněk Holub. Dánové dali Andrease Lyagera a Zdeněk ho v poslední jízdě porazil.“
Do finále ve Stralsundu vedla cesta jen pro jediný tým, přesně pro ten, jehož zástupce protne rozjezdovou metu dříve. „Dán šel z jedničky, Zdeněk ze čtyřky,“ vrací se Lubomír Vozár naposledy zpátky do Daugavpilsu. „Malinko se mu to přetočilo. Ještě to zkoušel, ale nešlo to.“
Na sklonku srpna se tím pádem ve Stralsundu po boku přímo nasazených domácích Němců a Poláků se Švédy, kteří se sem kvalifikovali rovnou na základě výsledků loňské Plzně, objeví Dánové. Český tým, který si v Daugavpilsu zasloužil happy end, dostane příležitost až v následující sezóně, kdy však už nepojede Ondřej Smetana.
Budínek – 28. července
Dosavadních deset ročníků světového šampionátu dlouhodrážních družstev je také. Silné osobnosti typu Zdeňka Schneiderwinda, Pavla Ondrašíka či Richarda Wolffa, které sahaly po medaili od roku 2007, pověsily kombinézy na hřebík. Blízko pódiu jsme byli, i když se této disciplíně začal věnovat Aleš Dryml a vrátil se k ní Josef Franc. V posledních třech letech přišel propad. Kupříkladu předloni ve Forsse zachraňoval narychlo český nároďák ledař Jan Klatovský. O to je úžasnější letošní bronz, který v Mariánských Lázních vybojovali Hynek Štichauer, Josef Franc, Martin Málek a Michal Škurla. Kouč Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že vidí českou dlouhou dráhu na dobré cestě.
Milan Špinka si vychutnává světový úspěch českého nároďáku plnými doušky
Milan Špinka nemohl být v Mariánských Lázních nespokojený
„Dnešní den se vyved‘,“ netajil se český kouč v Mariánských Lázních, když ještě ve svém hrdle cítil opojné šampaňské. „Pro úspěch musí všechno zapadnout do sebe. Hynek jel perfektně, Pepa perfektně. Martin jim sekundoval. Michal neměl dobrý časy v tréninku a pak nebylo třeba střídat.“
Hynek Štichauer v akci
Češi obecně mívají sklony k pesimismu, avšak lázeňská sobota musela nadchnout i toho největšího škarohlída. „Nakopnutí bylo jedenáct bodů s Francouzy,“ řekl Milan Špinka. „Dneska máme dobrý tým. A víš, jak to je. Když máš dobrý závodníky, jseš dobrej‘ manažer.“
Snílek by mohl strčit hlavu do oblak a pomocí různých kdyby se opájet hypotézami, jejichž výsledek by mohl skončit na nejvyšším stupínku s reprízou české hymny ze slavnostního nástupu. A proč by ne?!
Josef Franc upaluje před Andy Appletonem
Případ upadlého dílu výfuku Michaela Härtela nemusel projít jen tak bez trestu. A konec konců Martin Málek měl Stephana Katta v cíli šesté jízdy tak blízko, že i na tabulce průběžných výsledků se objevil před Němcem. Převodovka Jannicka de Jonga také tarokovala v duelu s Čechy, jehož počátek také nevyzníval pro budoucí mistry světa příznivě. Také Jesse Mustonen vypáli na závěr až v opakovaném startu.
Martin Málek se raduje z medaile se svým otcem Pavlem
„Mohlo to bejt‘ lepší,“ zůstal Milan Špinka věrný svému realistickému postoji. „A proč nebejt‘ spokojenej‘ s bronzem, kterej‘ tady nikdy nebyl?!“
Josef Franc se po svém dlouhodrážním comebacku vypracoval mezi světovou elitu. Michal Škurla se dlouhými ovály zabýval již ve svých stopětadvacítkářských časech. Nicméně jak Hynek Štichauer, tak Martin Málek se poprvé s motocyklem pro longtrack svezli loni v dubnu v rámci dvou dnů otevřených dveří.
Michala Škurlu určitě svrběly dlaně
„V posledních letech byla dlouhá dráha bída a utrpení,“ neskrýval Milan Špinka. „U nás jsou jen Mariánky, v Německu je více než dvacet drah. Tady se jede jen jeden mistrák. Jsem rád, že se dlouhý dráze začali věnovat další kluci. Máme bronzovou medaili, ale také jsme postoupili to finále mistrovství Evropy na trávě a do challenge. Není to jen mistrovství světa družstev, noví závodníci jsou pro českou dlouhou dráhu dobrej‘ krok.“
Třetí nejlepší dlouhodrážní tým na světě: Martin Málek, Hynek Štichauer, Michal Škurla, Milan Špinka a Josef Franc
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Lenka Rejdová
Praha – 26. července
Dnes odpoledne zažila část českého území bouřky a přívalové deště. Řádění živlů se nevyhnulo ani hlavnímu městu, na jehož východním okraji zaznamenali až 42 milimetrů srážek, což odpovídá 42 litrům na metr čtvereční. Markétě se však voda z nebes vyhnula, takže se Pavel Kuchař mohl těšit z premiérového triumfu v PRO-TEC Speedway Mini Cupu.
Milan Dobiáš, Pavel Kuchař a Bruno Belán byli dnes nejlepšíObrovský pech Petra Chlupáče
Ve finálové jízdě za sebou nechal Milana Dobiáše a Bruno Belána, který se dnes na stupně vítězů probojoval vůbec poprvé ve své kariéře. Velký díl smůly si vybral Petr Chlupáč. V rozjížďce s číslem devět mu zhasnul motor zrovna ve chvíli, kdy šla páska vzhůru. Triumf ve finále B si však nenechal sebrat. A stejně tak vedení v průběžné klasifikaci, i když Pavel Kuchař a Milan Dobiáš jsou za ním jen s velice těsným odstupem.
Zdeněk Schneiderwind bilancuje:
Duel Františka Kliera (vlevo) s Bruno Belánem
„Bouřka byla všude kolem, ale nám se vyhnula. Kluci si myslím, dobře zazávodili, hlavně vzájemné souboje našich nejmladších Bruna Belán, Jardy Vaníčka a Míši Bašteckého byly hodně vyrovnané. Kluci už přicházejí závodnickému řemeslu na chuť. Dnes hodně bojoval Fanda Klier, bohužel jeho útoky nepřinesly tolik bodů, jak by si přál. Velký pech měl Petr Chlupáč, když mu motorka zhasla spolu se startovací páskou.“
Osm závodníků přijelo dnes do Prahy
C
B
A
TOT
1. Pavel Kuchař, Praha
3 3 3 2
3
14
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
2 3 3 3
2
13
3. Bruno Belán, Slaný
3 2 2 3
1
10
4. Petr Chlupáč, Praha
3 3 E 3
3
11
5. Michal Baštecký, Praha
2 2 3 1
2
10
6. František Klier, Slaný
2 1 2 2
1
8
7. Jaroslav Vaníček, Praha
1 2 2 1
3
9
8. Jakub Exler, Praha
1 1 1 2
2
7
Pavel Kuchař jede ve finále A před Milanem Dobiášem a Bruno Belánem
Průběžné pořadí seriálu:
PHA
DIV
DIV
SLA
PHA
DIV
PHA
PHA
TOT
29.3.
3.4.
17.4.
23.4.
10.5.
26.6.
21.7.
26.7.
1. Petr Chlupáč
15
15
14
14
15
NS
14
12
99
2. Pavel Kuchař
13
7
11
13
12
14
12
14
96
3. Milan Dobiáš
10
13
13
8
11
13
13
13
94
4. Michal Baštecký
9
10
9
8
12
11
10
10
79
5. Daniel Šilhán
10
13
7
12
4
11
11
NS
68
6. František Klier
12
11
9
12
9
NS
NS
8
61
7. Sindy Weber
3
10
11
9
NS
12
NS
NS
45
8. Adam Pajkr
9
7
7
10
12
NS
NS
NS
45
9. Jan Kvěch
NS
NS
12
15
NS
15
NS
NS
42
10. Bruno Belán
NS
10
9
11
NS
NS
NS
11
41
11. Bruno Thomas
10
NS
NS
7
NS
11
9
NS
37
12. Jan Jeníček
8
NS
10
6
NS
12
NS
NS
36
13. Lukáš Vinter
14
11
NS
NS
NS
11
NS
NS
36
14. Jaroslav Vaníček
6
7
0
NS
4
9
NS
9
35
15. Jan Hlačina
8
8
8
NS
10
NS
NS
NS
34
16. Filip Šifalda
NS
14
14
NS
6
NS
NS
NS
34
17. Jakub Exler
NS
NS
NS
NS
NS
8
7
7
22
18. Jan Sochůrek
NS
NS
NS
6
NS
NS
9
NS
15
19. Vojtěch Zamazal
NS
NS
NS
8
6
NS
NS
NS
14
20. Adam Nejezchleba
NS
NS
NS
NS
NS
8
NS
NS
8
21. Manuel Rau
NS
NS
NS
NS
NS
6
NS
NS
6
Michal Baštecký vede před Františkem Klierem a Jakubem Exlerem
Foto: Vlaďka Chlupáčová
Petr Chlupáč byl dnes jediný, kdo porazil Pavla Kuchaře
Mariánské Lázně – 16. července
Na kalendáři byla druhá zářijová neděle roku 1979 a v Mariánských Lázních vrcholilo druhé finále mistrovství světa na dlouhé dráze, které v západočeských lázních pořádali. Na startovní rošt finálové jízdy nastupovali v pozici leaderů Alois Wiesböck a Anders Michanek s devatenácti body.
Miloslav Čmejla věnoval svůj pohár Aloisi Wiesböckovi
Do cíle přijel posléze jako první Ole Olsen před Jiřím Štanclem a Georgem Hackem, nicméně jejich bodový zisk stačil pouze na umístění od třetího místa dolů. Alois Wiesböck tehdy dokončil finálovou jízdu jako čtvrtý před Andersem Michankem a stal se mistrem světa.
Miloslav Čmejla byl tehdy chabařovickým závodníkem na prahu třicítky a již tehdy mu zachutnala atmosféra dlouhé dráhy v Mariánských Lázních. Triumf Aloise Wiesböcka bezprostředně sledoval. Ale ani ve snu by jej nenapadlo, že mu bezmála o sedmatřicet let později bude před hlavní tribunou předávat pohár.
Alois Wiesböck je totiž další dlouhodrážní osobností, které populární spíkr předal pohár k připomínce památky Zdeňka Kudrny. Mistrovství světa družstev v Mariánských Lázních k tomu vytvořilo hodně symbolickou kulisu.
Alois Wiesböck si odvezl z Mariánských Lázní pohár i po sedmatřiceti letech, co se tady stal mistrem světa
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
