Míšeň – 16. září
Předvídat na podzim sezónu ledové ploché dráhy v Čechách je nesmírně ošidné. Již několik let vznikne bohatý termínový kalendář, z něhož se pravidelně postupně škrtá jeden podnik za druhým. Ronny Weis je na tom se svou šroubkařskou sérií v souvislosti s počasím o poznání lépe, jelikož těží z umělého ledu. Jeho seriál na příští zimu má již pět potvrzených mítinků, jedná se o šestém a všechno startuje již příští měsíc.
Minulý měsíc si Ronny Weis a Richard Geyer v Žarnovici užívali horko, koncem října ovšem vyjedou na led
Poslední říjnový víkend se začíná na zastřešeném kluzišti ve Freitalu na druhé straně Krušných hor. O den později přijde na řadu úžasná Energieverbund Arena v Drážďanech. Po Novém roce bude mít svou premiéru Malchow nedaleko Güstrowa. Protože lístky na sobotní večer začaly v předprodeji rychle mizet, pojede se ještě jednou druhý den.
Jonsdorf přijde na řadu v únoru
Seriál vyvrcholí zkraje února. V sobotu se dostanou šroubkaři dovnitř krásné haly v Jonsdorfu jen pár kilometrů od Liberce, zatímco možnost nedělního závodu je stále otevřenou záležitostí.
Drift-on-Ice v sezóně 2016/2017:
30.10.
17:00
Freital
31.10.
14:00
Drážďany
7.1.
18:00
Malchow
8.1.
13:00
Malchow
4.2.
18:00
Jonsdorf
5.2.
v jednání
V Drážďanech se pojede již příští měsíc
Foto: Mirek Horáček
Drift-on-Ice kombinuje show a závodění a tradičně přivádí na start české závodníky – na snímku je Hynek Štichauer
Srch – 15. září
Zkraje devadesátých let byl problém letět v neděli nad ránem z Anglie do Prahy. Prakticky celá světová špička působila v ostrovní lize a problémy s přesunem se týkaly také Bohumila Brhela a Tomáše Topinky, kteří tehdy oblékali vesty King’s Lynn a ještě v sobotu večer závodili. Pardubičtí pořadatelé byli před dvěma desítkami let takové výpadky řešit ještě ze svých jezdeckých zdrojů. A tak, když první říjnovou neděli roku 1993, bylo potřeba obsadit při Zlaté přilbě startovní číslo čtrnáct, Evžen Erban oslovil Jaroslava Petráka. Na slavnostním nástupu přitom nikdo nemohl tušit, že tehdy dvacetiletý junior stojí na prahu rekordu, jímž účastí v závodě všech závodů překoná patnáct startů Jana Holuba a v neděli dokonce i sedmnáct legendárního Jiřího Štancla.
Jaroslav Petrák pojede Zlatou přilbu již poosmnácté
Roku 1993 se Jaroslav Petrák zapsal do historie Zlaté přilby šestým místem ve druhé vylučovací skupině, když mu pochopitelně chyběla jedna rozjížďka. Tehdy ještě program začínal čtveřicí vylučovacích rozjížděk již v sobotu, kdy místo čtrnáctky startoval náhradník Jiří Šťovíček.
Ve dvou následujících ročnících se Jaroslav Petrák při Zlaté přilbě představil jako náhradník. Pak přišla sedmileté pauza. Klub se snažil otevírat dveře do závodů se světovou elitou juniorům. Začínala éra bratrů Drymlových, později odstartoval svou kariéru Tomáš Suchánek a do Zlaté přilby se z pozice náhradníka dostal kupříkladu i Josef Franc.
Současná šňůra nepřetržité účasti Jaroslava Petráka odstartovala až v říjnu 2002. Jak jinak, z pozice náhradníka. Nicméně o rok později měl současný pardubický matador namále. Vestu prvního rezervisty definitivně získal až v neděli. Ještě v sobotu s ní totiž jezdil Luboš Tomíček, jenž ovšem po Zlaté stuze odjel domů.
Díky letním přeborům a prvním ligám se Jaroslav Petrák před závodem všech závodů pořádně rozjetý
Tím pádem Jaroslav Petrák přijde v neděli na nástup Zlaté přilby již popatnácté v řadě. Přidáme-li jeho tři starty z let 1993 – 1995 zjistíme, že nejstarší plochodrážní závod světa pojede již poosmnácté.
„Pěkný číslo,“ kvituje Jaroslav Petrák svou bilanci. Jan Holub se postavil na startovní rošt patnáctkrát, nicméně naposledy se dočkal jen symbolického zvednutí pásky. Jiří Štancl absolvoval Zlatou přilbu sedmnáctkrát. Vedle nenapodobitelných výsledků si však fenomenální závodník nad Jaroslavem Petrákem udržuje vrch ještě v jednom ohledu. Všech svých sedmnáct ročníků totiž absolvoval v řadě, zatímco, Jaroslav Petrák měl onu sedmiletou přestávku.
V sobotu se Jaroslav Petrák probil na celkové druhé místo aktuální klasifikace českého přeboru
V neděli se Jaroslav Petrák přijde ochozům představit divákům v úloze první traťové rezervy. „Náhradník mě baví,“ konstatuje. „Když jedeš skupinu, svezeš se třikrát a končíš. Když jedeš náhradníka, máš možnost svýzt se se střelcema ve čtvrtfinále. Před dvaceti lety jezdil Přilbu třeba Hans Nielsen. Kde jinde se ti podaří postavit se s takovýma závodníkama na pásku?!“
Pardubickému matadorovi dávají konec konců za pravdu i jeho vlastní zkušenosti. Roku 2004 si ve vylučovací skupině hodně věřil, avšak po hrozivém pádu skončil v nemocnici s poraněným ramenem. O systému Zlaté přilby, kde se ve skupinách škrtá jeden nejhorší výsledek již od roku 1965, se hovoří jako o nespravedlivějším na světě.
Jaroslav Petrák v odpovědi na otázku, jak se na neděli těší:
„Hlavně aby bylo počasí. Jinak normálka. Těšíš, netěšíš… Hlavně počasí, aby nechcalo, pak je jedno, jestli bude dvaadvacet nebo pětadvacet stupňů.“
Role náhradníka mu sedí – snímek z nástupu pochází z roku 2006
Ovšem Jaroslav Petrák poznal i jeho krutost, kdy určitý bodový zisk v jedné skupině stačí na komfortní postup, ovšem v jiné je zoufale málo. Roku 2007 byl s pěti bodů poslední, zatímco Martin Smolinski skončil se šesti ve čtvrtfinále.
Proto se stále drží pozice náhradníka. Pouze jednou mu plány zhatil sám Petr Moravec. Před třemi lety přímo na nástupu vyměnil startovní vestu náhradníka za startovní číslo dvě místo Nicka Morrise. A že si Jaroslav Petrák díky třem jízdám závod závodů vůbec neužil, je nabíledni, uvážíme-li, že coby náhradník se z depa na ovál spouštěl až sedmkrát.
Účast Jaroslava Petráka ve Zlaté přilbě města Pardubice, resp. Zlaté přilbě České republiky (do roku 1995) či Zlaté přilbě ČS ŽP (do roku 2000):
2.-.3.10.1993
1. vylučovací skupina
2 body – 6.
10.-11.9.1994
náhradník
4x VYL 5 bodů, 3x 1/4FIN 3 body
2.-.3.9.1995
náhradník
4x 1/4FIN 3 body
5.-.6.10.2002
náhradník
4x VYL 4 body, 1x 1/4FIN 3 body
27.-28.9.2003
náhradník
2x VYL 1 bod, 1x 1/4FIN 0 bodů
25. – 26.9.2004
3. vylučovací skupina
3 body – 5.*
1. – 2.10.2005
náhradník
2x VYL 4 body, 3x 1/4FIN 5 bodů
14.-15.10.2006
náhradník
2x VYL 0 bodů
6. – 7.10.2007
3. vylučovací skupina
5 bodů – 6.
4.-5.10.2008
náhradník
2x VYL 1 bod, 2x 1/4FIN 0 bodů
3.-4.10.2009
náhradník
2x VYL 2 body, 2x 1/4FIN 2 body
1.-2.10.2010
náhradník
2x VYL 0 bodů
1.-2.10.2011
náhradník
4x VYL 7 bodů, 2x 1/4FIN 2 body
14.10.2012
náhradník
2x VYL 2 body, 1x 1/4FIN 3 body
29.9.2013
2. vylučovací skupina
2 body – 6.
5.10.2014
náhradník
3x VYL 3 body, 1x 1/4FIN 1 bod
20.9.2015
náhradník
1x VYL 1 bod, 3x 1/4Fin 2 body
* vyřazen po pádu
Pavel Lejhanec v neděli rozhodně neposadí svůj klenot na hlavu Jaroslava Petráka, ovšam pardubický matador si závod všech závodů dokáže užít i tak
Foto: Mirek Horáček, Karel Herman, Pavel Fišer a Petr Makušev
Divišov – 15. září
V pondělí ráno čekala šéfa Jawy Otu Kmínka v pracovní poště skvělá zpráva. James Shanes ve si ve finále B evropského finále na travnaté dráze ve Swingfieldu kompenzoval smůlu ze základní části, aby ve finále B za svá záda odsunul druhého Paula Coopera. Tím si zajistil áčko, v jehož repete triumfoval a zajistil si titul mistra Evropy. Divišovským uším zněla jistě jako rajská hudba, že Angličan svého úspěchu dosáhl s motorem Jawa s komponenty firmy Großewächter Racing Parts z německého Spenge.
Praha – 13. září
Představení startovní listiny pondělního Memoriálu Luboše Tomíčka byl největší největší tahák tiskové konferenci, která právě probíhá v Praze. Prozatím v ní není jasné startovní číslo jedna, které je vyhrazeno vítězi nedělní Zlaté přilby města Pardubice. I tak se nejedná o žádné laciné čtení. A to si ještě pražský klub přichystal další bonbónek zveřejněním, že se SGP České republiky na Markétě příští rok pojede 10. června.
Greg Hancock bude ozdobou Memoriálu Luboše Tomíčka
Po prázdninovém klidu přináší září přehršel důležitých závodů. Minulý týden korunoval v Praze Václava Milíka se Szymonem Wozniakem za mistry dvojic, ve Slaném přiblížil Pardubice k extraligovému titulu a v Liberci zase zdramatizoval situaci ohledně přebornického stříbra. Hrdinou víkendu se však stal hlavně Eduard Krčmář se svou stříbrnou medailí z Lamothe-Landerron, ale také české trio, jež si se ctí poradilo s atypickými podmínkami britského Swingfieldu. Jako každé pondělí je dnes na řadě kompilace ohlížející se za výkony českých a slovenských závodníků v dalších zahraničních závodech. Vedle Švédska, Anglie a Polska, kde jsou známí účastníci finále extraligy, se čtenáři magazínu speedwayA-Z podívají i na Memoriál Adi Funka, který s rutinou sobě vlastní ovládl Tomáš Suchánek.
Martin Vaculík ve finále ve Švédsku a Polsku
Martin Vaculík má šanci bojovat o ligový titul v Polsku a ve Švédsku
Po postupu do Speedway Grand Prix 2017 zůstal Martin Vaculík na vítězné vlně rovněž ve Švédsku, kde si jeho Hallstavik upevnil vedoucí postavení ve finálové části soutěže. Piraternu Motala porazil nejprve na úterním výjezdu 35:55. Slovák třikrát asistoval za zády svého kolegy u vítězství 5:1, dokud jej nakonec nepolapila páska. V součtu tím pádem získal šest bodů a tři bonusy (2 2 2 T).
Druhý den na domácí dráze Rospiggarna Hallstavik doslova zničila Motalu 61:29. Martin Vaculík nyní inkasoval sedm bodů a čtyři bonusy (2 1 1 2 1). Jeho tým je už ve finále, má dvoubodový náskok před Malilou, s níž se střetne dnes a zítra, zatímco ostatní celky ztrácejí mnohem více.
Max Dilger, Tomáš Suchánek a Denis Štojs na pódiu v Murecku
Po Praze a Slaném se Zdeněk Simota a Matěj Kůs potřetí během týdne střetnuli v pátek v Plymouthu, kde si po útoku vandala museli vypůjčit nafukovací bariéry z Isle of Wight. Duel skončil 43:47. Z českých závodníků byl na body úspěšnější Zdeněk Simota (1 2 2 1), šest z bonusem. Ovšem Matěj Kůs se dočkal vítězství v rozjížďce s číslem dvanáct. Suma sumárum pět bodů (0 2 0 3).
Šlo o jediné vystoupení českých závodníků v Premier League během uplynulých sedmi dnů. Utkání Peterborough vs. Workington se v pátek muselo obejít bez Zdeňka Holuba, který byl v Lamothe-Landerron na finále juniorského mistrovství Evropy.
Včerejší neděle určila finalisty extraligového play-off. O titul se utká Gorzow s Toruní, zatímco o bronz pojede Zielona Gora s Wroclawí. Semifinálová odveta viděla těsné domácí vítězství Zielonej Gory nad Toruní 47:43, avšak v součtu skóre 93:87 postoupili hosté. Martin Vaculík jim pomohl sedmi body (1 1 2 2 0 1). Gorzow doma porazil Wroclaw i podruhé, nyní v poměru 56:33, čímž upravil závěrečný stav na 105:62. Václav Milík skončil s pěti body (1 1 2 0 1).
Tomáš Suchánek a Karel Kadlec na rakouském pódiu
Češi včera v Murecku: Tomáš Suchánek, Karel Kadlec a Ondřej Smetana
Po květnovém evropském semifinále ožil Mureck ležící blízko hranic se Slovinskem opět ožil ruchem pochodrážních motocyklů. Velká dráha, kde poměrně dlouhé rovinky končí zatáčkami odlišeného poloměru, přičemž ta první je hodně za roh, hostila Memoriál Adi Funka.
Závod měl svého suveréna v osobě Tomáše Suchánka. Po čtyřech triumfech v základní části hladce postoupil do finále. Opanoval jej stylem start – cíl s obrovským náskokem. Za jeho zády to ovšem vřelo a pořadí Max Dilger, Denis Štojs a Norbert Magosi zakonzervovala až šachovnicová vlajka.
Ve třináctičlenném poli byl Ondřej Smetana (2 E 1 2) sedmý a Ján Mihálik (0 1 1 1) desátý. „První jízdu jsem šel na držku s Ukrajincem,“ vypráví pražský závodník, kterak jej po startu sestřelil Dmytro Mostovik, který posléze v repete při každém přiblížení kopal po Čechovi nohou. „Zničil jsem motorku, takže jsem pak musel jen na druhý.“
Karel Kadlec v Murecku v akci na krátké dráze poprvé po čtyřech měsících
Ondřej Smetana byl ovšem ještě na úpatí kopce své smůly, jelikož hned ve své druhé jízdě zůstal stát. „Najednou to přestalo jet,“ vysvětluje. „Zjistili jsme, že se asi zasek‘ plovák nebo něco, protože za jízdy vytekl metyl.“
O doprovodný program se postarali veteráni. Jejich klání opanoval Heinrich Schatzer s dvanácti body. Na stupně vítězů se postavili ještě Norbert Grogler (11) a Karel Kadlec (1 2 3 3 = 9), který si odvezl překrásný skleněný pohár.
Foto: Jan Boháč a Nina Kastner, ilustrační Mirek Horáček
Liberec – 10. září
Osmý přeborový závod v Liberci viděl nakonec jen deset závodníků, nicméně publikum si vedle tropické soboty užilo také skvělé jízdy na ovále. Litovali prakticky jen Radek Podhadský a Martin Mejtský. Plzeňskému závodníkovi se v poslední zatáčce dvanácté jízdy roztrhnul sekundární řetěz a s razancí uragánu utrhal z motocyklu všechno, co mu stálo v cestě. Pardubičan zprvu hledal správné nastavení. Když jej konečně našel, nedojel do cíle rozjížďky s číslem čtrnáct kvůli píchlé pneumatice. Vedle bodů ztratil i průběžné druhé místo v celkové klasifikaci. Mítink vyvrcholil finálovou jízdou. Jaroslav Petrák se již prve ve čtvrté jízdě přesvědčil o výhodném vnějšku úvodního oblouku, takže nelitoval, že si Pražané před ním vybrali červenou a modrou dráhu. A vskutku v prvním oblouku Pardubičan svedl úspěšný souboj s Michalem Škurlou. Poté proháněl Ondřeje Smetanu až na cílovou metu. A vlastně i za ní, jelikož při těsném dojezdu celé čtyřky se oba vedoucí závodníci báli zavřít plyn, aby se nenaskládali na jednu hromadu s borci za sebou. Vložený závod stopětadvacítek vyhrál Filip Šifalda, který je na nejlepší cestě za titulem v klasickém šampionátu kolibříků.
Jaroslav Petrák, Ondřej Smetana a Michal Škurla, nejlepší trojice v Liberci
Cigareta leadera průběžné klasifikace
Siesta u Sindy Weber
Léto se dnes evidentně rozhodlo pro práci přesčas. Slunce pralo ze všech sil a dráha pila jako nevyléčitelný notorik. A diváci si museli zakrývat oči, když se na obloze objevil některý ze strojů z leteckého dne. Nicméně všichni přítomní si samozřejmě přišli vychutnat především osmý podnik letošního přeboru. Do jeho startovní listiny sice přibyl Richard Geyer, avšak po Marcelu Studzinskem a Buddy Prijsovi nebylo ani vidu, ani slechu.
Vítězové prvních třech rozjížděk se dali snadno předvídat. Filip Hájek se sice v první jízdě sápal po Ondřeji Smetanovi zleva celou protilehlou rovinku až do druhé zatáčky, leč marně. Vzápětí se do cesty Michala Škurly postavil Richard Geyer. Pražan se ovšem prosadil již z prvního výjezdu. A byť se Sas pokoušel tlačit spodem nazpět, neuspěl.
Richard Geyer byl nakonec jediným držitelem zahrniční licence ve startovním poli
O největší drama třetí jízdy se postaral Václav Kvěch starší. Jeho syn totiž vyrazil na startovní rošt s bílým povlakem. Otec promptně přiběhl se správným žlutým, i když ve střehu byl také Ondřej Smetana. Pak šla páska nahoru a Jaroslav Petrák si pro své první tři body přijel stylem start – cíl.
Čtvrtá jízda nabídla pohled na souboj již čerstvého přeborníka s třemi aspiranty na celkové stříbro. Skvělý start předvedl Michal Škurla. Jenže Jaroslav Petrák se žlutým povlakem na své přilbě se řítil vnějškem první zatáčky.
Jaroslav Petrák si libuje, kterak ve čtvrté jízdě zaskočil své soupeře:
„S tím nepočítali, ale já s tím počítal! Viděl jsem, že jdou zvnitřku, tak jsem si řek‘, že musím po venku.“
Filip Hájek (modrá) si v rozjížďce s číslem jedna vyšlápnul na Ondřeje Smetanu
Na protilehlou rovinku vyjel Jaroslav Petrák dříve a své postavení před Michalem Škurlou uhájil až do cíle. V depu si otřel zpocenou hlavu a slastně vydechl kouř z promptně zapálené cigarety. S šesti body se stal leaderem průběžné klasifikace.
„Podělal jsem to, měl jsem to hrozně udušený,“ připouštěl Ondřej Smetana, že s třetím místem rozhodně nepočítal. A hlavu ke svému motocyklu skláněl rovněž Martin Mejtský. Nicméně v raných fázích závodu nešlo o nic víc, než se dostat do finále. Vedle pardubického matadora k němu nejblíže měl zatím Michal Škurla.
Jaroslav Petrák (žlutá) vede čtvrtou jízdu před Michalem Škurlou, Ondřejem Smetanou a Martinem Mejtským
Ovšem jeho pět bodů vzápětí vyrovnal Filip Hájek, suverén rozjížďky s číslem pět. A hned na to i Richard Geyer. Na něho dotíral Josef Novák. V úvodní zatáčky vyjel nad Němcem, útočil vnějškem protilehlé rovinky, avšak na jejím konci mohl jen zakroutit hlavou, že z toho předjetí nebude.
Až do pátého finálového kola
Radek Smetana nakonec jel s druným motocyklem na ovál zbytečně
Sotva Ondřej Smetana projel vraty depa ke startovnímu roštu sedmé jízdy, otočil se a vrátil do depa. Jeho otec Radek okamžitě začal připravovat druhý stroj. Avšak jak s ním vyjel na ovál, jeho syn už v sedle prvního motocyklu přijížděl k pásce.
„Ondrovi to přestalo fungovat,“ usmíval se Radek Smetana nad svým svérázným comebackem do sedla závodního motocyklu. „Že měl něco s plynem. Než jsem k němu přijel, dal do toho ránu pěstí a začalo to jít.“
Martin Mejtský má za sebou Filipa Hájka a Radka Podhadského
Rána pěstí přišla v pravý čas. Spolu s Pražanem totiž jela jen Sindy Weber, takže trojka tady nevisela příliš vysoko. Navíc soupeři ztráceli body, takže se Ondřej Smetana dostával v aktuální klasifikaci stále výš a výš. Filip Hájek se v osmé jízdě musel probíjet do čela přes Radka Podhadského, aby ve druhém oblouku podjel vedoucího Martina Mejtského.
V rozjížďce s číslem devět přišel Jaroslav Petrák o punc neporazitelnosti. Sice perfektně odstartoval, avšak Michal Škurla prahnul po odvetě za předchozí porážku. Zatímco Josef Novák sváděl urputný boj o třetí místo s Richardem Geyerem, dostal se Pražan na pardubického matadora. Ten se však nevzdal jen tak.
Michal Škurla vede před Jaroslavem Petrákem a Josefem Novákem
Ve druhém kole se v první zatáčce objevil hned těsně vedle Michala Škurly. Nad Pražanem objel celý okruh, ovšem marně. Stejně tak neuspěl, když se pokusil natlačit pod vedoucího závodníka v nájezdu do druhého oblouku ve třetím kole. Z jednoho leadera tak byli rázem tři. Jaroslav Petrák, Filip Hájek a Michal Škurla měli po osmi bodech.
Richard Geyer v desáté jízdě kříží plány Jaroslava Petráka na další triumf
Ondřej Smetana si svých sedm bodů zhodnotil trojkou za hladký primát v desáté jízdě. Přitom zabil dvě mouchy jednou ranou. Jednak se zbavil Richarda Geyera, který stále ještě živil naději na finále, jednak překonal Jaroslava Petráka. Pardubičan totiž navzdory veškeré své snaze nedokázal Němce před sebou udolat. Michal Škurla vzápětí osaměl na čele průběžné klasifikace, když v rozjížďce s číslem jedenáct nedal ani náznak šance Filipu Hájkovi.
Po triumfu v jedenácté jízdě před zraky Filipa Hájka osaměl na hrotu průběžné klasifikace Michal Škurla
Martin Mejtský konečně našel správný set up a opanoval dvanáctou jízdu. V ní Radek Podhadský přišel o dva body, když mu prasklý sekundární řetěz v poslední zatáčce zdevastoval motocykl. „Pro tohle lanko jsem byl ještě ráno v Divišově,“ líčil nešťastně. „Jel jsem druhej‘, už v nájezdu jsem musel zvolnit, ale chtěl jsem to dojet. A takhle to dopadlo…“
Z kalichu hořkosti měl pít také Martin Mejtský. Místo potvrzení pozice druhého muže celkové přeborové klasifikace už musel zapomenout na svůj sen o finále. Navíc v rozjížďce s číslem čtrnáct mu unikající vzduch ze zadní pneumatiky nedopřál ani poslední volný bod před Richardem Geyerem.
Smolař Radek Podhadský jede před svým defektem před Josefem Novákem
Čtyřlístek finalistů vykrystalizoval z poslední série. Ondřej Smetana zmizel Michalu Škurlovi z dohledu již po průjezdu první zatáčkou. Nejenže srovnal jeho třináctibodový zisk, ale za tohle vítězství si mohl volit místo na startovním roštu ve finále jako první.
Vzápětí Jaroslav Petrák připravil Martina Mejtského o vedení již v první zatáčce. Spolu s ním se svezl i Filip Hájek, jímž se seznam finalistů uzavřel. Richard Geyer totiž trčel beznadějně poslední. Bod inkasoval až ve chvíli, kdy Martin Mejtský zaroloval na trávník s prázdnou pneumatikou.
Ondřej Smetana vypráví o finále:
„Věděl jsem, že nejlepší je červená a žlutá. Z červený jsem předtím odletěl. Teď tam byl dřív Škurlič. Dal jsem přední kolo za lajnu a byl jsem tam já. A pak jsem jel co nejrychlejc‘. Věděl jsem, že je po cíli, ale měl jsem radost, tak jsem se chtěl svýzt. A nechtěl jsem, aby mě sundali zezadu.“
Mela rozjížďky s číslem čtrnáct – zleva Jaroslav Petrák, Matin Mejtský, Filip Hájek, za nimi Richard Geyer
Když si Ondřej Smetana vybral červenou pozici pro finále, Michal Škurla sáhnul po modré se záměrem na svého klubového kolegu odstartovat a pak jej zavřít k vnitřní čáře. Jaroslav Petrák si vzpomněl na výhodu žluté dráhy, takže na Filipa Hájka zbyla poměrně tvrdá a vyházení trojka.
Současně s letem pásky vypálil dopředu Ondřej Smetana. Michal Škurla nebyl tak rychlý. Navíc se zezadu řítil Jaroslav Petrák. Ve výjezdu z první zatáčky navedl svůj motocykl pod Michala Škurlu. Na rovince byl před ním. Za pardubickým lišákem se dopředu protáhl také Filip Hájek.
Po startu finále: zleva Jaroslav Petrák, Michal Škurla a Ondřej Smetana
Michal Škurla dostal promptně Filipa Hájka za svůj deflektor, ale na více už nemohl pomýšlet. Jaroslav Petrák totiž proháněl vedoucího Ondřeje Smetanu, že by je dohonit nemohla ani nadzvuková stíhačka. Startmaršál Roman Doleček, jenž ve své nové funkci debutoval již před měsícem při flat tracku, jim do cesty postavil šachovnicovou vlajku.
Filip Hájek (bílá) ve finále útočíMichala Škurla
Duel o vítězství však trval dál. Oba borci projeli první zatáčkou za cílem. Teprve na začátku protilehlé rovinky dal Jaroslav Petrák zvednutou ruku najevo, že je po závodě. „Hrozně blbě se potom brzdí,“ odmítal hypotézu, že by se přepočítal. Ondřej Smetana zvolnil o kousek dál a mohl si užít primát osmého pódia v osmém závodě.
Verdikt poslední jízdy
Milan Dobiáš (modrá) čelí útoku Lukáše Vintera (červená) a Filipa Šifaldy (žlutá)
Lukáš Vinter se svým dědou řešili před šestým mistrovským podnikem stopětadvacítek na klasické dráze problémy se zapalováním své Shupy. Táhly se už od evropského poháru v Divišově. Dnes však nezasáhl nikdo menší než Jaroslav Šůs. A pražský závodník sklízel ovoce hned v rozjížďce s číslem jedna.
Po perfektním startu už před sebe nepustil ani leadera průběžné klasifikace Filipa Šifaldu, který stačil jen ve druhé zatáčce podjet Milana Dobiáše. Nicméně okamžiky průběžného vedení Lukáše Vintera byly záhy sečteny.
Pavel Kuchař (červená) se dostává před Daniela Šilhána (modrá) a Lukáše Vintera (bílá)
Jan Kvěch totiž hned v druhé jízdě odvedl Pavla Kuchaře, Daniela Šilhána a Jana Sochůrka. Po úpravě a třech jízdách velkých hochů si na vedoucí pozici nenechal sáhnout Pavel Kuchař. Lukáš Vinter se sice dostal před Daniela Šilhána, avšak ten mu předjetí oplatil v první zatáčce druhého okruhu.
Pět bodů Pavla Kuchaře vzápětí v rozjížďce s číslem čtyři vyrovnali Filip Šifalda a Jan Kvěch. Ještě než šla páska nahoru, Roman Doleček ve své nové funkci startmaršála pomáhal roztlačovat Jana Sochůrka, jemuž u pásky zhasnul motor. Pak už úřadoval Filip Šifalda. V první zatáčce vyvezl Jana Kvěcha, jehož útoky posléze odrážel až do cíle.
Jan Kvěch má za sebou Lukáše Vintera a Daniela Šilhána
V páté jízdě neměl Jan Kvěch konkurenci. Filip Šifalda si své vítězství musel v rozjížďce s číslem šest vybojovat na Milanu Dobiášovi. Objel ho v prvním výjezdu, avšak Pavel Kuchař byl ještě rychlejší. Chabařovičan však protáhnul nájezd do druhé zatáčky a dostal se na osm bodů jako Jan Kvěch.
Daniel Šilhán si střihnul roli suveréna sedmé jízdy a se sedmi body na svém kontě očekával výsledek poslední rozjížďky. V ní všem ujel Filip Šifalda, který tak vyhrál celý závod. Druhý jezdil Jan Kvěch. Ovšem Pavel Kuchař na něho udeřil, sotva se v prvním výjezdu zbavil Lukáše Vintera.
Filip Šifalda ujíždí Pavlu Kuchařovi
Kdyby Pavel Kuchař sebral Janu Kvěchovi dva body, řekl by si o jejich další duel v rozjezdu o stříbro. Nic takového se však nestalo. Úřadující vítěz evropského poháru si udržel vrch, zatímco Pavlu Kuchařovi bylo útěchou, že má o bod víc než Daniel Šilhán. A že to bude on, kdo si půjde stoupnout na stupínek pódia označený číslovkou tři.
Hlasy z depa
Ondřej Smetana skončil v osmém závodě poosmé na pódiu
„Dobrý,“ odtušil Ondřej Smetana na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dneska bylo. „Bral jsem to jako trénink na ladění motorky. Abych zjistil, co je pro mě dobrý. Podělal jsem jednu jízdu, měl jsem to hrozně udušený. A pak už to bylo výborný. Motorka jela krásně, jsem spokojenej‘.“
„Jel jsem sem s tím, že si dobře zajezdím, a že budu na bedně,“ rozhovořil se Jaroslav Petrák. „V Liberci se mi vždycky jezdilo dobře. To se splnilo. Sice vedro, ale já jsem spokojenej‘. Ve finále to vypadalo, že tam budu. Přilítli tam a chtěli mě vyvýzt. Vypadalo to, že mě Michal sundá, já to ale nepustil. Bojoval jsem s ním a Smeták odjel, ale pak jsem ho začal dotahovat.“
„Hezký závody, hezky jsem si zajezdil,“ liboval si Michal Škurla. „Ve finále mě vystrkali, dojel jsem třetí. Dával jsem ještě Fílu. Možná to chtělo vzít si venek, ale chtěl jsem bejt‘ blízko Ondry, abych ho zavřel. Po startu tam nebyl líp, ale mně to nevyšlo.“
Filip Hájek dnes nebyl se svými starty spokojený
„Základ byl dobrej‘,“ vyprávěl Filip Hájek. „Startoval jsem trošku míň. To finále! Jel jsem po tvrdým, mydlilo to, nešlo to vůbec dopředu. Prali jsme se s Michalem o třetí místo, on měl matroš a nabral rychlost. Mně to od startu nešlo, bylo to tam tvrdý. Škoda, mohla bejt‘ bedna. Vynahradím si to v Pardubicích jako vždycky. Tam mě maj‘ rádi (smích).“
Josef Novák byl nakonec spokojený
„Zezačátku na prd,“ bilancoval Josef Novák. „Tuhle dráhu nemám v oblibě, nedaří se mi na ni. Tak jsem si zkoušel nastavení, abych dopasoval motorku. A jelo se mi pěkně. Asi dobrý, ale vždycky může bejt‘ líp.“
„Posral jsem to,“ komentoval Martin Mejtský ztrátu druhého místa v průběžné klasifikaci. „První dvě jízdy špatný nastavení. Pak jsme udělali změnu. Vyhrál jsem a měl defekt. Na technický dráze jsem byl dneska úplně v háji.“
Michal Škurla se brání útokům Jaroslava Petráka
TOT
FIN
1. Ondřej Smetana, Praha
3 1 3 3 3
13
1.
2. Jaroslav Petrák, Pardubice
3 3 2 1 3
12
2.
3. Michal Škurla, Praha
3 2 3 3 2
13
3.
4. Filip Hájek, Praha
2 3 3 2 2
12
4.
5. Richard Geyer, D
2 3 1 2 1
9
6. Josef Novák, Pardubice
1 2 0 2 3
8
7. Martin Mejtský, Pardubice
1 0 2 3 E
6
8. Radek Podhadský, Plzeň
2 2 1 E –
5
9. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
0 1 2 1 1
5
10. Václav Kvěch, Praha
1 1 0 0 2
4
Poznámka. z původně přihlášených nepřijeli Marcel Studzinski a Buddy Prijs
Průběžné pořadí seriálu:
PLZ
MŠE
BŘE
CHA
ŽAR
SVI
MŠE
LIB
TOT
30.4.
1.5.
11.6.
18.6.
6.8.
13.8.
30.8.
10.9.
1. Ondřej Smetana
22
25
22
22
25
25
(18)
25
160 (188)
2. Jaroslav Petrák
14
NS
10
NS
8
18
16
22
88
3. Michal Škurla
NS
NS
18
25
NS
NS
25
18
86
4. Martin Mejtský
8
14
(2)
16
6
16
12
12
84 (86)
5. Filip Hájek
18
12
5
NS
3
8
14
16
76
6. Martin Málek
NS
NS
25
NS
22
22
NS
NS
69
7. Michael Hádek
25
22
16
NS
NS
NS
NS
NS
63
8. Josef Novák
12
6
3
NS
7
6
10
14
58
9.Adam Fencl
NS
16
7
18
5
10
NS
NS
56
10. Jakub Valkovič
6
7
0
NS
10
12
5
NS
50
11. Radek Podhadský
7
NS
4
10
4
7
3
10
46
12. Patrik Mikel
NS
NS
8
NS
0
14
22
NS
44
13. Petr Babička
10
16
NS
12
NS
NS
6
NS
44
14. Michal Dudek
16
NS
NS
NS
14
NS
NS
NS
30
15. Martin Gavenda
NS
NS
14
NS
12
NS
NS
NS
26
16. Michal Tomka
NS
NS
1
NS
18
4
NS
NS
23
17. Sindy Weber
NS
NS
NS
8
0
1
4
8
21
18. Adam Čarada
NS
NS
NS
NS
16
5
NS
NS
21
19. Piotr Dziatkowiak
NS
NS
12
7
NS
NS
NS
NS
19
20. Václav Kvěch
NS
NS
0
NS
2
NS
8
7
17
21. Anne Spaan
NS
NS
NS
14
NS
NS
NS
NS
14
22. Martin Švestka
NS
10
NS
NS
NS
NS
2
NS
12
23. Ján Mihálik
NS
NS
6
NS
3
2
NS
NS
11
24. Petr Chlupáč
NS
NS
0
NS
NS
3
7
NS
10
25. Dan Macl
NS
8
NS
NS
NS
NS
NS
NS
8
26. Pavel Čermák
NS
NS
0
NS
NS
NS
1
NS
1
27. David Pacalaj
NS
NS
NS
NS
1
NS
NS
NS
1
NC Peter Vida
NS
NS
NS
NS
0
NS
NS
NS
0
NC Patrik Búri
NS
NS
NS
NS
0
NS
NS
NS
0
NC Jan Kvěch
NS
NS
0
NS
NS
NS
0
NS
0
NC Ronny Weis
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Buddy Prijs
NS
NC
NC
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Richard Geyer
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NC
–
NC Geert Bruinsma
NS
NC
NS
NS
NS
NS
NS
NS
–
NC Mark Helmhout
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NC
NS
–
NC Andrej Kobrin
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Sjoerd Rozenberg
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Kamil Brzezinski
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Erych Borczuch
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Emil Peron
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Krystian Wlodarczyk
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
Poznámka: do celkové klasifikace se počítá 75 procent nejlepších výsledků zaokrouhleno nahoru, což je sedm závodů
Jan Kvěch, Filip Šifalda a Pavel Kuchař stojí na pódiu mistrovských stopětadvacítek