Žarnovica – 25. července
V letošní sezóně je žarnovický Městský stadión svědkem tolika závodů jako ještě nikdy. Poslední srpnovou neděli pořádá AMK Žarnovica svůj tradiční mítink Zlatá přilba SNP. Nejstarší motoristický podnik na celém Slovensku bude svým čtyřiapadesátým ročníkem vskutku výjimečný. Vůbec poprvé se totiž pojede o novou trofej, jejímž trvalým vlastnictvím se mohou pyšnit pouze Jiří Štancl, Antonín Kasper a Martin Vaculík.
Fotografie nové přilby zatím není k dispozici, nicméně v pátek před závodem bude slavnostně pokřtěna. Jejího křtu se přitom zúčastní také Jiří Štancl.
Nedělní závod bude mít tradičně bohatý doprovodný program, v jehož rámci se divákům představí známý trialový závodník a kaskadér Miroslav Lisý.
Historie slovenských přileb z pera renomovaného historika Jozefa Treščáka je neotřelým osobním pohledem popsána zde.
Jiří Štancl na snímku po svém vítězství z roku 1975 společně s Dieterem Tetzlaffem a Jánem Danihelem
Plzeň – 29. července
Ještě než vyrazí za manažerskými záležitostmi do Willingu, Karel Kadlec organizuje v sobotu 29. července volný trénink za mírný poplatek. Dorazí dva němečtí junioři, ohlásili se flat trackeři, svézt se mohou i stopětadvacítky. Dopolední blok je plánován mezi desátou a dvanáctou hodinou, po obědě se začne úderem třinácté a bude se pokračovat dle dohody.
V Plzni se v sobotu pořádá trénink pro všechny zájemce
O víkendu se dalo vyrazit na plochou dráhu do Březolup, Žarnovice i Kostěnic. Na všech třech stadiónech čekala návštěvníky pěkná podívaná, byť pochopitelně odlišného ranku. Zatímco u nás prožíváme netradičně rušný červenec, v cizině se čeští a slovenští závodníci dostali do akce spíše v podnicích mistrovství světa a Evropy. A tak dnešní pondělní kompilace bude jen o švédské Elitserien a travnatém pouťáku v Německu, kde Josef Franc prohrál vítězství losem.
Martin Vaculík se svojí Vetlandou uniká v tabulce soupeřům
V úterním desátém kole nejvyšší švédské soutěže zvýšila Vetlanda své vedení v tabulce před Avestou již na tři body. V domácím utkání proti Lejonenu Gislaved vyhrála 59:31. Martin Vaculík jí k tomu dopomohl sedmi body se třemi bonusy (1 3 1 2). Přesně na opačném pólu aktuálního pořadí je Indianerna Kumla, která doma podlehla Dackarně Malilla 44:46. Václav Milík se vracel z osmi body (3 0 1 3 1).
Josef Franc přišel o vítězství losem
V sobotu večer se v německém Werlte konalo domácí mistrovství sajdkár, kde pochopitelně nemohly chybět i sólo motocykly v rámcových závodech. V kategorii A-lizenz nechyběl ani Josef Franc. Jenže úsilí pořadatelů zmařil déšť.
Ve Werlte se po slejváku už nedalo pokračovat
„Z pohledu Pepeho to bylo dobrý,“ vypráví Zdeněk Schneiderwind. „Ale závod musel být po necelých třech sériích ukončen, protože se asi v deset hodin přehnala průtrž mračen. Pepe měl dvě vítězství stejně jako James Shanes a o jeho vítězství rozhodl los. Sajdy taky odjely většinu, takže pořadatelé mohli vyhlásit výsledky. Je to velká škoda, protože závody byly výborně připravené, stadión plný lidí a hezké rozjížďky. Pepemu se dařily starty a pak už nezaváhal. Byl jsem zvědavej‘ na jeho souboje se Shanesem a Dienerem. Tak až příští týden v Mulmshornu…“
Závod byl přerušen po sedmé jízdě, jíž začínala třetí série, a která se tudíž nemohla započítat. Vyhrál ji Bernd Diener, dostal se na jedenáct bodů, ale poslední čtyři se mu škrtly, takže skončil až třetí za Josefem Francem (4 4) a vítězným Jamesem Shanesem. Závod vyhrál Bernd Diener před Jamesem Shanesem a Josefem Francem. Německými mistry sajdkárů se stala posádka Markus Venus/Markus Heinz.
Foto: Zdeněk Schneiderwind, ilustrační Karel Herman
Kostěnice – 23. července
Déšť přiměl organizátory druhého letošního Srandamače v Kostěnicích, aby závod v kategorii Potěr odstartovali již o půl hodiny dříve oproti časovému harmonogramu. Po dvou triumfech mířil k vítězství Tadeáš Růžička se svou plochodrážní stopětadvacítkou Shupa, ale v závěrečném okruhu upadl. Prvenství připadlo Jiřímu Lehkému. Před třináctou hodinou nakonec déšť ustal a vysvitlo sluníčko, ovšem první zatáčka zůstávala nadále záludnou, protože topoly na kraji železničního tělesa stínily a zabraňovaly vysušování bláta. V kategorii Speedway své prvenství obhájil své červnové vítězství Dan Macl, i když Jan Vaňátka ve finále kousal jako žralok, jehož po měsíci přestaly bolet zuby. V závodě flat tracku byl první Václav Gehart.
Dan Macl si nenechal své vítězství sebrat ani od Jana Vaňátky
Plochodrážní motocykl není zárukou triumfu
JIří Lehký útočí na Jakuba Jirouta
Tmavá hradba mraků, kterou od západu hnal silný vítr rovnou nad kostěnické oválky, nehrozila jen tak pro nic za nic. Závod kategorie Potěr, jež se vůbec poprvé představila na větším z obou oválků, proto dostal zelenou již půl hodiny před plánovaným začátkem.
Matěj Hlačina v plném tempu na ovále
Do Kostěnic vůbec poprvé dorazil Tadeáš Růžička, o jehož plochodrážní stopětadvacítku Shupa se v roli mechanika nestaral nikdo jiný než Věroslav Kollert mladší. V šestičlenném poli však šlo o jediný speciál na plochou dráhu, jelikož se Jan Jeníček se svými rodiči teprve dnes vracel z dovolené.
Tadeáš Růžička s přehledem vyhrál obě své základní rozjížďky
Tadeáš Růžička hrál prim už v rozjížďce s číslem jedna, kde již od startu za sebou nechal Denisu Maclovou s minikroskou a Karlem Matějíčkem sedlajícím motocykl na pomezí pit bike a flat tracku. Zbytek závodního pole zajistili závodníci s malými stroji pro motokros. A druhou jízdu opanoval Jakub Jirout, který změřil Matěje Hlačinu.
Denisa Maclová vede finále B před Karlem Matějíčkem a Matějem Hlačinou
Mezitím se docela slušně rozpršelo, avšak mítink pokračoval dál. Jakub Jirout nejlépe odstartoval i do rozjížďky s číslem tři. V první zatáčce se však do čela prosadil Jiří Lehký, který si vypůjčil motocykl od Denisy Maclové.
Karel Matějíček se brání Matěji Hlačinovi
Vzápětí kraloval znovu Tadeáš Růžička, který do čtvrté jízdy odstartoval jako z praku. Denisa Maclová nyní sedlala krosku Jakuba Jirouta, jelikož svůj motocykl půjčila opět Jiřímu Lehkému. Po vylétnutí pásky se dostala na druhé místo. Z něho jej ovšem záhy vystrnadil právě Jiří Lehký. V možnostech jeho motocyklu ovšem nebylo dohnat vedoucí plochodrážku.
Denisa Maclová upaluje za vítězstvím ve finále B
Slejvák neustával, proto Dan Macl v úloze organizátora hnal závod dopředu. Finále B se stalo dílem okamžiku. Hned od startu jej opanovala Denisa Maclová. Za ní se Matěj Hlačina ještě v úvodním z šesti kol dostal na druhé místo před Jakuba Matějíčka.
Tadeáš Růžička zamířil neomylně do vedení také ve finále A
Domácí závodnice neslevila nic ze svého tempa a oba své pronásledovatele dokázala překonat o celý okruh. V cíli však přesto ronila slzy zklamání. Přišlo jí líto, že se stejně jako v červnu nepostaví na stupně vítězů. Ty byly pochopitelně vyhrazeny účastníkům finále A.
Mezi nimi hrál opět prim Tadeáš Růžička, jehož plochodrážní Shupa vystřelila do vedení již s vylétnutím pásky k uplakanému kostěnickému nebi. Za sebou měl Jakuba Jirouta, jehož ovšem v úvodním oblouku podjel Jiří Lehký. Zdálo se být rozhodnuto, ovšem každá jízda končí až za šachovnicovou vlajkou.
Věroslav Kollert přiběhl Tadeáši Růžičkovi na pomoc
Startmaršál Jan Poříz odpočítal teprve třetí okruh, když v první zatáčce toho čtvrtého se vedoucí Tadeáš Růžička smekl a upadl. Oba motokrosové motocykly vmžiku převzaly vedení, zatímco Věroslav Kollert se snažil na trati zprovoznit stroj svého závodníka. Nicméně Jakub Jirout do nich málem vrazil, takže se raději oba stáhli. Své červnové vítězství tím pádem nakonec obhájil Jiří Lehký.
Vedro si žádá přestávku
František Chvojka se právě o tréninku přesvědčil o záludnosti povrchu kostěnického oválu
Ještě než se nejmladší závodníci dostali na stupně vítězů, bylo po dešti. A ke slovu se dostaly kategorie Speedway a Flat Track, které se měly pravidelně střídat ve svých jízdách. Plochodrážníků se sešlo pět. Oproti běžné společnosti scházel Stanislav Buňka. Zítra odlétal na dovolenou a nechtěl riskovat poškození své tělesné schránky.
Jiří Kraus na snímku názorně ukazuje, kudy vede ideální stopa v první zatáčce, v níž vzrostlé topoly stíní slunečním paprskům
Flat trackerů nakonec dorazilo osm. Déšť nechal na ovále znatelné stopy, obzvlášť první zatáčka byla zapeklitá, protože vzrostlé topoly stínily sluneční paprsky, jež by bahnitý povrch vysušily. Na rozdíl od plochodrážníků mohly flattrackové motocykly jezdit až na samotném vnějšku. Avšak v osmi by mohly být rozjížďky nebezpečné a to tím spíše, sešly-li se v depu stroje všech tří kategorií.
Na startu jsou zleva Václav Gehart, František Chvojka a Aleš Plecháč
Proto pro ně vznikl rozpis v plochodrážním stylu i s plochodrážním bodováním, dle něhož se závodilo ve čtyřech. Rozjížďky čítaly pět kol a v základní části jich bylo pět. Největší favorité Jiří Kraus a Aleš Plecháč, kteří mají zkušenosti i se závoděním na světové úrovni, se v nich ani jednou nepotkali. Pravidelně se střídali ve vítězstvích s výjimkou páté jízdy, do jejíhož cíle dorazil jako první Václav Gehart. Jako jediný v základní části porazil Jiřího Krause.
Jan Vaňátka rozhrával dnešní závod pádem
Přesto byl závod flat tracku rychlejší než podnik kategorie Speedway. Myšlenku na jízdy v pěti záhy zavrhli samotní závodníci s ohledem na bezpečnost na problematické dráze. A tak se pravidelně střídaly rozjížďky dvou a třech závodníků, přičemž Jan Poříz mával šachovnicovou vlajkou již po třech kolech.
Jiří Jeníček pomáhá Danu Maclovi
Hned na úvod se Jan Hlačina se svou dvěstěpadesátkou dostal do křížku s páskou, což by vzhledem k výmluvnému názvu akce nevadilo. Horší bylo, když s sebou praštil v první zatáčce, ale to se už mávalo červenou vlajkou. „Toho bláta je tam moc,“ vysvětloval starší syn bývalého slánského plochodrážníka svůj pád.
Aleš Plecháč objíždí Jana Tůmu
Při repete odstartoval nejlépe Jan Vaňátka. V první zatáčce jej objel Jan Hlačina a místní fousáč si hned vzápětí ustlal. Rychle se posbíral a nakonec místo bodu inkasoval rovnou dva, když Michal Krejčí opustil druhou příčku vinou poruchy. „Zmizel mi metyl z nádrže, nevím proč?!“ kroutil hlavou.
Pád se nevyhnul ani Danu Maclovi
Technických patálií se sešlo víc. Dan Macl po tréninku laboroval se spojkou, před závodem zase nemohl svůj motocykl nastartovat. Martin Lehký zase řešil tarokující elektrický okruh. Kostěnické Srandamače jsou ovšem hodně o improvizaci. A tak se třetí jízda jela před druhou.
Michal Krejčí jezdil s prázdným předním kolem
Dan Macl upadl ve výjezdu, takže triumfoval Michal Krejčí, který na rozměklou trať vyzrál, že jezdil s úplně vypuštěnou přední pneumatikou. V rozjížďce s číslem dvě celou dobu Dan Macl proháněl Martina Lehkého. Ve druhém kole jej málem podjel v úvodním oblouku, avšak cestu k prvnímu triumfu mu otevřel až vnějšek poslední zatáčky.
Dan Macl pronásleduje Martina Lehkého
Ve čtvrté jízdě wheelie pokazilo start Martina Lehkého. Vedení se ujal Jan Hlačina. Jan Vaňátka po protilehlé rovince překonal Martina Lehkého. Posléze až do cíle proháněl vedoucího Jana Hlačinu,nicméně bezvýsledně.
Jan Hlačina šel v základní části od vítězství k vítězství
Sluníčko na obloze vystřídalo černé mraky a nemilosrdně spalovalo všechno pod sebou. Závodníkům bralo síly, takže Martin Lehký před pátou jízdou ohlásil, že nejede, protože třetí výjezd na ovál v řadě by byl náročný i pro muže s takovým pevným stiskem pravice. Další operativní změna se stala dílem okamžiku.
Jan Vaňátka zkouší flat trackovou stopu v prvním oblouku
Martin Lehký byl přesunut do rozjížďky s číslem šest. Mezitím v páté jízdě Jan Hlačina odvedl Michala Krejčího. Hned vzápětí Dan Macl vyhlašoval svým ampliónem dvacetiminutovou přestávku, kterou závodníci z obou kategorií kvitovali vesměs s povděkem.
Dan Macl obhájil červnové vítězství
Václav Gehart (79) jako jediný v základní části porazil Jiřího Krause
Na čele průběžné klasifikace se hřál Jan Hlačina, jenž ani jednou neprohrál. A tři krát tři dávají dohromady devět. Před přestávkou měl za sebou tři jízdy již jen Michal Krejčí, na jehož kontě se skvělo pět bodů. Rozjížďka s číslem šest však v otázce počtu startů srovnala celou plochodrážní pětici.
Jan Hlačina právě odstartoval na Michala Krejčího
Dan Macl triumfoval stylem start – cíl před Janem Vaňátkem a Martinem Lehkým. Řečeno slovy čísel, tato trojice mohla prozatím počítat s osmi, šesti a čtyřmi body. Boj o postup do finále A měl tím pádem dojít svého rozuzlení až v závěrečné dvojici rozjížděk.
Dan Macl vodí Martina Lehkého
V sedmé jízdě se roli řešitele postupové rovnice ujal Jan Vaňátka, který perfektně odstartoval. Jenže Martin Lehký nechtěl nechat finále A jen tak proplout před svýma očima. Než by člověk stačil říct švec, svého klubového kolegu objel vnějškem první zatáčky.
Aleš Duben vyhrál flattrackové finále B
Avšak Jan Vaňátka prahnul po odvetě. Ve druhém okruhu měl Martina Lehkého užuž na lopatě. Nicméně dopředu se nedostal ani v předposledním oblouku, kam si načasoval rozhodující útok. V konečném součtu měl ale navzdory porážce o jeden bod více než Martin Lehký, který už tušil, že v otázce áčka drží provaz za kratší konec.
Martin Hakl jel shodou okolností finále B i A
Jeho soupeřem se nakonec stal Michal Krejčí. V osmé jízdě totiž skončil až třetí, takže v kombinaci s úvodním defektem skončil s nejmenším počtem bodů v základní části vůbec. Dan Macl se stal dnes prvním mužem, který dokázal porazit Jana Hlačinu, před něhož se dostal již po startu.
František Chvojka (68) se brání urputným nájezdům Jana Tůmy
Ještě před vyvrcholením závodu Speedway přišla řada na finále Flat Tracku. Z áčka na vlastní žádost odstoupil Martin Hakl, který se nechtěl pouštět do křížku s trojicí motocyklů kategorie FT1. Větší příležitost k závodění viděl ve finále B. A vskutku proháněl Aleše Dubna, dokud mu ovšem nedošel benzín.
Jan Vaňátka útočí na Martina Lehkého
V té chvíli už Aleš Duben mohl bez větších problémů mířit k šachovnicové vlajce. Pozornost všech přítomných se v té chvíli upřela na Františka Chvojku, který ekvilibristickým stylem v sedle své Jawy uhájil druhou příčku před neustále útočícím Janem Tůmou.
Václav Gehart míří k vítězství před zraky Jiřího Krause
Flattrackeři se vzápětí dohodli, že se nešťastný Martin Hakl může postavit také na startovní rošt finále A. Protože Jakub Matějíček opravil svůj motocykl po úvodním pádu, jelo se o stupně vítězů v pěti. Od startu až do cíle jezdil jako první Václav Gehart, který uhlídal Jiřího Krause. Aleš Plecháč si stoupnul na startovním roštu do třetí řady a probil se na třetí příčku.
Aleš Plecháč nasazuje k předjetí Martina Hakla
V plochodrážním finále B Martin Lehký odvedl Michala Krejčího. Áčko mělo o poznání výživnější šťávu. Nejlépe odstartoval Dan Macl, po němž okamžitě vytrapoval Jan Vaňátka. Oba společně při svém duelu rychle zmizeli Jan Hlačinovi.
Dan Macl si triumf v druhém letošním Srandamači nenechal od Jana Vaňátky sebrat
Dan Macl se na nejvyšší stupínek Srandamače poprvé postavil v červnu. A nyní se mu rozhodně nechtělo dolů. Jeho vousatý klubový kolega se ve druhém kole dostal vnitřkem první zatáčky do čela. Dan Macl však záhy kontroval a v předposledním oblouku nedovolil Janu Vaňátkovi jeho manévr zopakovat. Pak zbývala jen chvilička, aby pod šachovnicovou vlajkou projel zase jako vítěz.
Potěr: zleva Jakub Jirout, Jiří Lehký, Tadeáš Růžička, Denisa Maclová, Matěj Hlačina a Karel Matějíček
Potěr – větší dráha:
stroj
TOT
B
A
1. Jiří Lehký
MX
3 2
5
1.
2. Jakub Jirout
MX
3 2
5
2.
3. Tadeáš Růžička
PD
3 3
6
F
4. Denisa Maclová
MX
2 1
3
1.
5. Matěj Hlačina
MX
2 1
3
2.
6. Karel Matějíček
pitbike
1 0
1
3.
Speedway: zleva Jan Vaňátka, Dan Macl, Jan Hlačina, Martin Lehký a Michal Krejří
Speedway – větší dráha:
TOT
B
A
1. Dan Macl
3 2 3 3
11
1.
2. Jan Vaňátka
2 2 2 2
8
2.
3. Jan Hlačina (250 ccm)
3 3 3 2
11
3.
4. Martin Lehký
2 1 1 3
7
1.
5. Michal Krejčí
E 3 2 1
6
2.
Flat track: zleva Jan Tůma, Jiří Kraus, Václav Gehart, Aleš Plecháč, Martin Hakl, Jakub Matějíček, Aleš Duben a František Chvojka, vpředu Dan Macl s dcerou Denisou
Březolupy – 22. července
Jeho absence ve čtrnáctičlenné startovní listině včerejšího pátého přeborového závodu v Březolupech se vysvětlila rychle. V depu byl totiž k zastižení s pravačkou v zafixované poloze. Pád při rozjezdu o druhé místo s Ondřejem Smetanou před týdnem v Liberci nezůstal bez následků. Nicméně Patrik Mikel se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by už v úterý chtěl být k dispozici Milanu Špinkovi na pražské Markétě pro soustředění juniorského nároďáku.
Patrik Mikel věří, že se v úterý zúčastní reprezentačního soustředění
„Je tam menší prasklinka,“ vysvětlil Patrik Mikel, proč se tentokrát na závody jen díval. „Od úterka mám pravačku na pásce. Ale už teď chci jet na trénink na Markétu, jestli to půjde.“
Na ostrý závod si však Patrik Mikel bude muset ještě počkat. Pravidelné přeborové víkendy skončily a na přelomu července a srpna začne na našich oválech okurková sezóna. Příští neděli sice Pardubice uvidí dva závody Poháru přátelství, avšak Lubomír Vozár počítá s Patrikem Mikelem až na žarnovické vyvrcholení soutěže. Na domácím ovále nastoupí závodníci, kteří startovali v červnu v Rovně, tedy Tomáš Suchánek, Jaroslav Petrák a Martin Mejtský.
Včera se březolupskými boxy mihnul také Martin Málek. Opíral se sice o hole, avšak šířil dobrou zprávu, že natažené vazy v koleni snad nebudou vyžadovat měsíční pauzu, jak původně odhadoval.
Březolupy – 22. července
Dopravní šílenost prázdninové soboty se podepsala i na podobě dnešního pátého dílu českého přeboru. Ačkoliv se Radek Podhadský vypravil z Plzně už okolo deváté, do Březolup dorazil až okolo tři čtvrtě na pět, kdy už byl závod v plném proudu. Stačil včas varovat Zdeňka Simotu, který se tříhodinovému čekání na dálnici D1 před Brnem stačil vyhnout včasným sjezdem na silnice okresních formátů. Pořadatelé přitom nemohli čekat, protože bouřkové mraky na obzoru neslibovaly nic dobrého. A před rozjížďkou s číslem jedna nikdo nemohl tušit, že se deště s padesáti mililitry napadané vody během pár minut vyřádí kdesi okolo Luhačovic, a že v Březolupech takřka ani nekápne. Mítink se nakonec stal kořistí Ondřeje Smetany, který se v základní části trápil s nastavením repasovaného motoru. Ve finále A však všechno klaplo a po startu stylem dělové koule jej nikdo ze soupeřů nedokázal zastavit. Na stupně vítězů se společně s ním postavili ještě Zdeněk Simota a Zdeněk Holub, jenž třemi vítěznými jízdami napravil vyřazení z páté jízdy vinou technických problémů s motocyklem. Filip Hájek sice vyhrál základní část a získal skalp Zdeňka Simoty, jenže ve finále A dojel až poslední. Ve skvělém závodním odpoledni se kromobyčejně dařilo Petru Chlupáčovi, který nastoupil do svého čtvrtého závodu v sedle pětistovky. Rozjížďku s číslem osm vyhrál před Filipem Hájkem, Jaroslavem Petrákem a Davidem Pacalajem, áčko mu uniklo o vlásek a v béčku musel Martin Gavenda hrát vabank, aby mu sebral vedoucí pozici.
Zdeněk Simota, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub stojí na stupních vítězů
Patent na vítězství nemá nikdo
Martin Gavenda míří k triumfu v rozjížďce s číslem jedna před Davidem Pacalajem a Ondřejem Smetanou
Přímo nad stadión se posadil olověně šedivý mrak. Foukal vítr a bouřka se dala předpokládat i bez meteorologických varování, dle nichž měl úderem sedmnácté hodiny dorazit déšť nevídané intenzity. Pořadatelé předpokládali vedra, proto stanovili zahájení závodu až na čtvrtou odpolední, což jim ovšem svazovalo ruce s dalším operativním měněním časového programu, pakliže by z černého mračna vskutku zapršelo. Zrušit nástup proto za dané situace bylo optimálním řešením.
Filip Hájek (modrá) na úvod uštědřil porážku Zdeňku Simotovi (červená)
Martin Gavenda se tudíž vracel do depa jako vítěz rozjížďky s číslem jedna už ve chvíli, kdy se vlastně měl v zástupu ostatních závodníků osobně představovat divákům, jichž se nakonec v moravské vísce opět sešla slušná řádka. Jeho úvodní triumf byl naprosto suverénní, když hned s letem pásky změřil Ondřeje Smetanu a Davida Pacalaje. Čtvrtým soupeřem na startovním roštu měl být Radek Podhadský, nicméně plzeňský závodník byl stále ještě na cestě.
Ondřej Smetana jezdí první před Filipem Hájkem a Petrem Chlupáčem
Vzápětí Filip Hájek v první zatáčce objel Zdeňka Simotu, jemuž se až do cíle neustále vzdaloval, zatímco Jaroslav Petrák a Josef Novák zaostali vzadu. Do třetice se z triumfu mohl radovat Martin Mejtský, jenž suverénně opanoval rozjížďku s číslem tři. Vzhledem ke čtrnácti přihlášeným závodníkům musel být použit rozpis, který účastníky neposílal na ovál proporcionálně. A tak se po skončení první série na ovál ještě nedostali Andrei Popa a Zdeněk Holub. Oni dva však seznam vítězů rozšířit neměli.
Jaroslav Petrák míří k vítězství před zraky Davida Pacalaje a Pavla Čermáka
Rumun jezdil ve čtvrté jízdě poslední, dokud na počátku druhého okruhu nespadl. Dopředu zamířil Filip Hájek, nicméně Ondřej Smetana mu vnějškem úvodního oblouku sebral naději přidat úvodní trojce další sestřičku. Zdeněk Holub vedl suverénně pátou jízdu.
Jenže ve druhé zatáčce mu přestal jet motocykl, takže jej postupně předjeli Martin Gavenda a Josef Novák. Pražský borec pokračoval i chrchlajícím motocyklem ve snaze získat poslední bod při absenci Radka Podhadského. Nicméně nemohl zabránit, aby jej ve třetím okruhu Martin Gavenda nepředjel o kolo.
Zdeněk Holub rozhodně neměl šťastný vstup do závodu
„Nejede to,“ rozhodil Zdeněk Holub bezmocně rukama, sotva se dostal do depa. „Chtěl jsem dojet aspoň pro bod!“ Nyní mu bylo jasné, že spolu s Adamem Fenclem musí rychle připravit druhý motocykl. Do práce se pustili už ve chvíli, kdy Jaroslav Petrák ve třetím kole šesté jízdy připravil o vedení Davida Pacalaje, přes něhož se posléze přesypali i Pavel Čermák a Sindy Weber.
Radek Podhadský v 16:45 komentuje svůj příjezd ve chvíli, kdy se chystala devátá jízda:
„Od devíti jsem na cestě. Před Brnem jsme na dálnici D1 stáli tři hodiny! Simoťák jel za náma, ten to objížděl, ale my už nemohli.“
Zdeněk Holub na cestě za nápravou za sebou vodí Ondřeje Smetanu
Dnešní mítink nabídl opět dramatickou podívanou, v níž své druhé vítězství nedokázal potřetí obhájit ani Martin Gavenda. Po špatném startu sedmé jízdy trčel vzadu, aby nakonec po problémech s karburátorem zůstal ve druhém kole stát. Zdeněk Holub si byl plně vědomý, že kvůli postupu do finále A už nesmí ztratit ani bod.
Zdeněk Simota jezdí první před Martinem Mejtským, Pavlem Čermákem a Andreiem Popou
A proto v rozjížďce s číslem sedm upaloval v čele již po vylétnutí pásky. Zdeněk Simota za jeho zády objel Ondřeje Smetanu, který se navzdory veškeré snaze neprobil nazpět. Ob jednu jízdu později Zdeněk Holub triumfoval stylem start – cíl před zraky Josefa Nováka a Sindy Weber. Se šesti body na svém kontě však v otázce, zda se představí v jízdě o stupně vítězů, neměl jasno.
Po postupu do finále s odřenýma ušima suverénní vítězství
Rumun Andrei Popa dnes neinkasoval jediný bod
Na šestibodovou hranici se v rozjížďce s číslem osm dokázali dostat nejen Martin Gavenda a Ondřej Smetana, ale také Petr Chlupáč. K tomu učinil klíčový krok v osmé jízdě. „Je to pro mě nezvyk jet s půllitrem první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat,“ komentoval své vítězné sólo, když se Filip Hájek stačil v první zatáčce posunout pouze před Davida Pacalaje a Jaroslava Petráka. Větší porci bodů si dokázal nabrat jen Filip Hájek, jehož sedmibodovou porci svým velkým sólem vyrovnal Zdeněk Simota.
Martrin Mejtský dnes nebyl vůbec spokojený
V otázce finalistů se lámal chleba až v závěrečné sérii základní části. V jedenácté jízdě se nejlepším startem blýsknul Martin Mejtský. Avšak než by řekl švec, jezdil třetí. V první zatáčce šel přes něho nejprve Martin Gavenda. Prakticky současně se však před oba do vedení prosadil Filip Hájek, jenž se jako první mohl plným právem označovat za účastníka finále A.
Filip Hájek (žlutá) objíždí Martina Gavendu
Hned vzápětí jej následoval Zdeněk Simota. Ani on neměl cestu k deseti bodům snadnou, protože v úvodním oblouku musel objíždět Davida Pacalaje, jehož poté už ve výjezdu předčil také Josef Novák. Šestibodoví museli pro potvrzení své účasti v áčku zvítězit. Druhé místo z rozjížďky s číslem jedenáct Martinu Gavendovi nestačilo. Stejně tak Petru Chlupáčovi, před nímž do cíle třinácté jízdy dorazil Ondřej Smetana.
Josef Novák (žlutá) útočí na Davida Pacalaje
Také on měl postupovou jistotu, aby se posledním finalistou stal Zdeněk Holub stylem start – cíl. Na východním obzoru se mračilo stále víc, když Jaroslav Petrák v prvním nájezdu podjel Martina Mejtského. Pořadatelský chvat proto nezvolnil a příprava oválu před trojicí finálových jízd se stala dílem okamžiku.
Jaroslav Petrák není v optimálním rozpoložení:
„Je mi zle. Chce se mi zvracet, piju, chladím se, nemám sílu. Štve mě to, Březolupy mě bavěj‘, líbí se mi tady, ale nejde to. Na finále jsem si vybral venek, zkusím je všechny objet.“
Duel Martina Mejtského (žlutá) a Jaroslava Petráka (bílá)
Hodiny se ještě nedostaly k půl šesté, když Josef Novák opanoval finále C. Na béčko mu scházel jediný bod, takže si částečně spravil chuť velkým sólem před Davidem Pacalajem, Pavlem Čermákem a Sindy Weber.
Jaroslav Petrák si ve finále B vybral vnější dráhu v naději, že své soupeře objede zvenčí. Stihnul však pouze Martina Mejtského. Dopředu zamířil Petr Chlupáč, jemuž druhý dnešní triumf překazil Martin Gavenda. Příliš dlouho neotálel a spodní stranou první zatáčky si to namířil rovnou do vedení.
Martin Gavenda (modrá) musel hrát vabank, aby dostal Petra Chlupáče za svá záda
„Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!,“ líčil Martin Gavenda v depu, z něhož se už spouštěla čtveřice účastníků finále A. Jeho start byl tak rychlý, že vznikly konspirační teorie o letmácích, jež však neměly reálný podklad ani dle vyjádření samotných aktérů, ani v případném zákroku sudího Pavla Váni.
Ondřej Smetana úřaduje ve finále A před Zdeňkem Simotou
Vpředu úřadoval Ondřej Smetana, který ve správný moment vychytal nastavení repasovaného motoru, s nímž se dnes dlouho sžíval, takže se do prestižního áčka dostal s odřenýma ušima. Zdeněk Simota nedal ani náznak šance svému jmenovci Holubovi a Filip Hájek se po triumfu v základní části nakonec na stupně vítězů nedostal.
Hlasy z depa
Ondřej Smetana zářil také po závodech
„Zezačátku jsem se trápil,“ otevřel Ondřej Smetana stavidla své výmluvnosti. „Nevěděl jsem, co s tou motorkou, jel jsem motor po repasi a nemoh‘ se s tím srovnat. Až to finále mi sedlo. Měl jsem super start. A žádnej‘ letmák tam nebyl, byli jsme i za panem Váňou. A on nám taky říkal, že ne. Dostal jsem se do čela a sebral jsem to Zdendovi. Jsem v přeboru první, snad to letos zase vyhraju.“
Zdeněk Simota dobyl druhou příčku
„Pořád se trápím,“ posteskl si Zdeněk Simota. „A zkouším, není to úplně ono. Poslední jízdy byly lepší, měnili jsme trysky a převody. A bylo to lepší. Mohlo by to bejt‘ ještě lepší než druhý místo. Zkoušel jsem Holubína chytit, ale ve výjezdu jsem dostal takovou cejchu, až mě to zastavilo.“
„Až na ten první defekt a finále to bylo dobrý,“ konstatoval Zdeněk Holub. „Něco jsem ladil a podělal to. Ve finále jsem si vybral žlutou, předtím se z ní vyhrávalo. Ale mně se to nevyvedlo, už to z ní nešlo.“
Filip Hájek vyhrál základní část, ale na stupních vítězů na něho místečko nezbylo
„Bylo to pěkný,“ konstatoval Filip Hájek. „Jelo mi to pěkně, dráha byla pěkná a rozpis mi vyšel. Až to finále… Byl jsem moc pomalej‘. Bylo to o startu, a kdo kudy pojede.“
„Myslel jsem, že mi to vyjde na áčko,“ povzdechl si Martin Gavenda. „Ale přetaktizoval jsem to. Měl jsem blbý starty, Fíla mi tam vjel. A taky ten karburátor. Béčko bylo fajn. Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!“
Petra Chlupáče zaskočilo, že jezdil první
„Pěkný, nečekal jsem to od těch závodů,“ radoval se Petr Chlupáč ze svého šestého místa. „Jsem tady podruhý, ale loni jsem jel na dvěstěpadesátce. Je to pro mě nezvyk jet první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat. V béčku jsem to pokazil, že jsem si ve výjezdu vyjel na venek, jinak by to bylo moc hezký.“
Jaroslav Petrák nebyl vůbec ve své kůži
„Nevím, co to na mě padlo,“ vracel se Jaroslav Petrák ještě ke své zdravotní indispozici. „Tohle se mi za celou moji kariéru nestalo. Nevím, jestli jsem byl přehřátej‘. Špatně se mi dejchalo, spad‘ mi i tlak. Není to ono. Abnormálně jsem se potil, pak nemáš sílu, zalíhaj‘ ti uši a všechno je na hovno. První jízda jakžtakž, ale druhou jsem si myslel, že se složím. Štve mi to, chtěl jsem si tady spravit chuť, ale nevyšlo to.“
„Dneska nejhorší den, všechno úplně špatný,“ mračil se Martin Mejtský. „Pral jsem se s tím, ale snad jsem si to už vyžral. Nepovedlo se vůbec nic!“
Zdeněk Simota odráží nápor Ondřeje Smetany
TOT
C
B
A
1. Ondřej Smetana, Praha
2 3 1 3
9
1.
2. Zdeněk Simota, Plzeň
2 2 3 3
10
2.
3. Zdeněk Holub, Praha
ex 3 3 3
9
3.
4. Filip Hájek, Praha
3 2 2 3
10
4.
5. Martin Gavenda, Březolupy
3 3 E 2
8
1.
6. Petr Chlupáč, Praha
2 1 3 2
8
2.
7. Jaroslav Petrák, Pardubice
1 3 1 2
7
3.
8. Martin Mejtský, Pardubice
3 2 1 1
7
4.
9. Josef Novák, Pardubice
0 2 2 2
6
1.
10. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 0 0 1
2
2.
11. Pavel Čermák, Praha
1 2 1 1
5
3.
12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0 1 1 0
2
4.
13. Andrei Popa, RUM
F 0 0 E
0
Poznámka: Zdeněk Holub byl po defektu v rozjížďce s čískem pět předjet o kolo; Radek Podhadský dorazil vinou dopravní zácpy na dálnici pozdě
Martin Gavenda (modrá) se snaží uhlídat Filipa Hájka (žlutá) a Martina Mejtského (červená)
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
CHA
KOP
PLZ
LIB
BŘE
TOT
5.4.
11.6.
25.6.
8.7.
15.7.
22.7.
1. Ondřej Smetana
*
25
22
–
22
25
94
2. Zdeněk Holub
–
22
–
25
25
20
92
3. Zdeněk Simota
–
–
18
22
18
22
80
4. Filip Hájek
*
16
(8)
16
14
18
64(72)
5. Josef Novák
–
18
–
7
12
8
45
6. Martin Málek
*
–
20
20
–
–
40
7. Martin Mejtský
–
–
–
12
16
10
38
8. Jaroslav Petrák
*
–
–
18
6
12
36
9. Jan Kvěch
*
10
12
4
10
–
36
10. Petr Chlupáč
–
12
–
2
7
14
35
11. Martin Gavenda
*
–
14
–
3
16
33
12. Václav Kvěch
–
4
6
10
8
–
28
13. Josef Franc
–
–
25
–
–
–
25
14. Sindy Weber
*
7
5
0
5
5
22
15. Patrik Mikel
*
–
–
–
20
–
20
16. Hynek Štichauer
*
20
–
–
–
–
20
17. Pavel Čermák
*
6
4
3
–
6
19
18. David Pacalaj
*
–
10
1
0
7
18
19. Radek Podhadský
–
–
–
14
4
NC
18
20. Michal Dudek
*
–
16
–
–
–
16
21. Jakub Valkovič
*
–
7
8
–
–
15
22. Anne Spaan
–
14
–
–
–
–
14
23. František Klier
–
5
–
6
1
–
12
24. Filip Šifalda
–
8
–
–
–
–
8
25. Daniel Šilhán
–
–
–
5
2
–
7
26. Krzyzstof Nowacki
–
–
3
–
–
–
3
NC Piotr Dziatkowiak
*
–
–
–
–
–
–
NC Michal Tomka
*
–
–
–
–
–
–
NC Karel Kadlec
*
–
–
–
–
–
–
NC Václav Milík
*
–
–
–
–
–
–
mimo soutěž:
Alessandro Borgia, B
–
NC
–
–
–
–
Norbert Magosi, H
–
–
NC
–
–
–
Milen Manev, BG
–
–
NC
–
–
–
Denis Fazekas, H
–
–
NC
–
–
–
Andrei Popa, RUM
–
–
NC
–
–
NC
Poznámka: * účastník závodu v Pardubicích zrušeného bez náhrady; Radek Podhadský dorazil na závod do Březolup až po jeho začátku; dle řádů se počínaje čtvrtým závodem do průběžného pořadí každému jezdci počítá 75 procent závodů zaokrouhlených nahoru
Zleva Josef Novák, Zdeněk Simota, Sindy Weber a David Pacalaj
Foto: Karel Herman a Antonín Škach
Diskutují Zdeněk Holub (žutá) a Zdeněk Simota (červenáú za zády Ondřeje Smetany o nějakém letmém startu?
