Pardubice – 11. října
V sobotní odpoledne začne v Pardubicích poslední letošní závod plochodrážních pětistovek na našem území. Podoba startovní listiny třetího letošního MACEC Cupu však limitují zranění. Martin Mejtský navzdory optimistickým prognózám si ze svého pádu při Zlaté přilbě města Pardubice odnesl zlomený pátý hrudní obratel. Se zraněním z nedělního Poháru města Žarnovica se vrátil také Josef Novák.
Z tradičních pardubických účastníků MACEC Cupu zbyl jen Jaroslav Petrák. Ten pochopitelně nebude chybět ani v sobotním závodě, pro nějž pořádající klub nominoval rovněž Hynka Štichauera a Patrika Mikela.
Zbytek startovní listiny není známý, protože prozatím dorazily přihlášky pouze z Rumunska a to ještě bez startovních čísel.
Divišov – 11. října
Klasický šampionát stopětadvacítek měl být již od minulé soboty vyřešenou záležitostí. Jenže vzhledem k deštivému počasí musel být sobotní program ve svitavské Cihelně zrušen. Náhradním termínem je tato sobota, kdy se ovšem ve Svitavách předvedou zřejmě pouze flat trackeři v posledním díle svého šampionátu. Plochodrážní kolibříci by totiž měli zamířit do Divišova.
Pavel Kuchař si pro potvrzení svého titulu zřejmě pojede do Divišova
„Jsou to pragmatické a ekonomické důvody,“ osvětlil přesun Petr Moravec, předseda VV SPD. V neděli se totiž v Toruni koná další Jawa Cup, kde někteří kolibříci budou startovat v sedlech dvěstěpadesátek.
Aby měli více času na cestu, nabízelo se již řešení, aby mistrovství republiky stopětadvacítek vyvrcholilo již v sobotu dopoledne v Pardubicích, kde bude pokračovat MACEC Cup. Nicméně Divišov nabízí ještě výhodnější alternativu, protože je zde na sobotním programu soustředění SCM.
Tím pádem by se mohl mistrovský závod konat od jedenácti hodin. Jeho program by nenarušilo již nic jiného, a přesto by se čeští závodníci mohli vypravit do Toruně včas. Potvrzení takového scénáře by mělo přijít nejpozději během zítřka.
Daniel Klíma (bílá) a Mateuzs Lopuski (červená) dávají najevo, že boje ve stopětadvacítkách jsou stejně urputné jako ve vyšší kategorii
Praha – 10. října
Nad dnešním pokračováním stopětadvacítkářského seriálu Speedway Mini Cup se vzhledem k ranním dešťům vznášely pochybnosti. Nicméně pořadatelé dokázali dát malou Markétu do stavu, který umožnil závod uskutečnit. Pavel Kuchař a Daniel Klíma si vylosovali čísla, díky nimž se v základní části vůbec nepotkali. Na startovním roštu stanuli až ve finále A, v němž jim dělal společnost Jaroslav Vaníček. Oba to té doby neztratili jediný bod a startu předcházela nervozita podobná velkému závodu. Konečně páska letěla k pražskému nebi, z něhož nesměle vykukovalo sluníčko. Vpředu jel Daniel Klíma, ovšem Pavel Kuchař mu nedopřál ani vteřinku klidu. Na konci druhého okruhu však upadl Jaroslav Vaníček, který také nechtěl hrát ve finálovém dramatu statickou roli. Při opakování se vedení ujal opět Daniel Klíma. Pavel Kuchař se však tentokrát před něho dostal již ve druhém oblouku, aby úctyhodný počet svých letošních triumfů rozšířil o další.
Jaroslav Vaníček, Pavel Kuchař a Daniel Klíma stojí na stupních vítězů
Déšť může být také poslem zpráv o skvělém závodu
Jaroslav Vaníček se stal prvním dnešním vítězem
Dnes dopoledne pršelo snad úplně všude. Na Sahaře možná s největší pravděpodobností ne, avšak na africké pouští neměli pořádat předposlední díl letošního seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup, jenž pro plochodrážní fanoušky měl odvrátit nezadržitelný konec sezóny. Jméno Zdeňka Schneiderwinda na displeji mobilních telefonů okolo jedenácté dopolední se proto dalo vyložit jako předzvěst chmurných zpráv, které měly zabránit v cestě do Prahy, která ronila studené deštivé slzy.
Jenže pravý opak byl pravdou! Duchovní otec myšlenky závodění stopětadvacítek na malých oválech byl vskutku nad ránem blízko myšlenek na ručník letící do ringu. Nicméně místo nářků se pustil do práce a za volantem své octavie utahoval dráhu. Ke slovu se dostala i multikára a Jakub Fencl, který na malé Markétě před deseti lety vyhrál vůbec první závod stopětadvacítek na malé dráze u nás, mohl sugestivně líčit, kterak si na její korbičce připadal jako na sajdkáře.
Daniel Klíma se musel na úvod vypořádat s Vojtěchem Šachlem
A tak se krátce po šestnácté hodině mohlo začít trénovat. Vojtěch Šachl upadl, přetočil se i Jakub Exler a pár minut po začátku tréninku začalo drobně krápat. Jenže deštík brzy ustal a na seznam špatných zpráv už dneska nešlo dopsat vůbec nic.
Malí Tony Katra s plochodrážní Micro Shupou a Karel Průša za řidítky motokrosového Nitro 65 spolu na ostří boje bojovali již o tréninku. Postarali se o úvod dalšího povedeného klání, které opět ztrapnilo všechny pecivály, kteří tvrdí, že by se o lístky na plochou dráhu rvali, pakliže by nabízela nervy drásající podívanou od začátku do konce.
Pavel Kuchař právě odstartoval na Lukáše Vintera a Jana Sochůrka
Říká se, že nejlepší příběhy píše život. A plochá dráha se dnes v tomto směru nenechala nikterak zahanbit. Jaroslav Vaníček v rozjížďce s číslem jedna radoval z triumfu před Bruno Belanem a Lubošem Krejčou, který se po roční sérii samostatných působení postavil poprvé na start závodu.
Vzápětí se brilantním startem blýsknul Vojtěch Šachl. Ovšem Daniel Klíma nad ním získal vrch už na protilehlé rovince. Na výzvu od svého nejvážnějšího soupeře nemohl Pavel Kuchař reagovat jinak než vítězstvím.
Své druhé vítězství získal Pavel Kuchař na úkor Vojtěcha Šachla
Buldozer malých oválů vskutku nejlépe odstartoval do třetí jízdy. Lukáš Vinter jel těsně za ním, ovšem ve druhém kole drobet zaváhal v prvním výjezdu. Po chybě se dostal opět za výfuk svého mladšího klubového kolegy. V posledním výjezdu ale upadl a jeho dva body se staly cennou kořistí Jana Sochůrka.
Ve čtvrté jízdě se na seznam vítězů dostal rovněž Vojtěch Zamazal. Že je jeho srpnové zranění již zapomenuto poznal na vlastní kůži Jakub Exler. Slánský závodník mohl jen litovat, že se po startu rozjížďky s číslem šest nechal zaskočit od Bruno Belana. Souboj obou klubových kolegů o finále B měl psát jeden z příběhů, jimiž dnešní podnik jen oplýval.
Bruno Belan nakonec nepostoupil do finále B jen kvůli smůle při losování
Ještě před tím si však Pavel Kuchař musel dvakrát vybojovat vítězství v páté jízdě. Vojtěch Šachl totiž odskákal svůj nájezd na něho pádem. Stalo se v první zatáčce a Tomáš Topinka v roli rozhodčího byl vůči divišovskému borci shovívavý. Jenže Pavel Kuchař byl při repete ještě více přesvědčivý. Jeho šest bodů v rychlém sledu vyrovnali Jaroslav Vaníček a Daniel Klíma.
Rozhodující útok Daniela Klímy na Lukáše Vintera
Pražan opanoval sedmou jízdu, spodní stranou, jejíhož úvodního nájezdu se Jan Sochůrek nedostal dále než před Jakuba Exlera. Divišovský závodník se na svůj druhý triumf nadřel o poznání více. Lukáš Vinter jen v rozjížďce s číslem osm vedle celé kolo, dokud nechyboval v prvním oblouku toho druhého. A Daniel Klíma si jeho zaváhání pochopitelně vyložil jako pozvánku do čela.
Největší emoce přináší netradičně až finále A
Pavel Kuchař a Lukáš Vinter bojují o hrot patnácté jízdy
Pavel Kuchař a Daniel Klíma se díky dnešnímu vylosování neměli v základní části na ovále vůbec potkat. Jaroslav Vaníček, další ze suverénů první půle, se sice měl také vyhnout divišovskému závodníkovi, ovšem na Pavla Kuchaře narazil v rozjížďce s číslem jedenáct.
Jejich duel rozhodl víceméně už start, který měl Pavel Kuchař lepší. Jaroslav Vaníček útočil spodní stranou první zatáčky, v níž však předvedl elegantní hodiny. Nespadl a jel dál, a jelikož s oběma Pražany nebyl na startovním roštu už nikdo další, netratil ani druhé místo.
Porucha vzala Lukáši Vinterovi finále C
Daniel Klíma hned vzápětí odstartoval jako střela a odkázal Jana Sochůrka a Vojtěcha Zamazala do role bezprostředních diváků jeho třetího triumfu v řadě. Po třech sériích bylo nad slunce jasné, že si vedoucí trio brousí zuby na finále A. Další finálové jízdy ovšem stále ležely v banku. Lukáš Vinter získal tři klíčové body v deváté jízdě na úkor Jakuba Exlera a Luboše Krejčy. Vojtěch Šachl pro změnu v rozjížďce s číslem deset dokonale profitoval z divočení Bruno Belana v první zatáčce a také on se natáhnul pro své první vítězství dnešního odpoledne.
Bruno Belan vede céčko před Jakubem Exlerem
Poslední série základní části uzel dnešního závodu ještě více zamotala, pakliže ovšem nehovoříme o obsazení finále A. Vojtěch Šachl sice rázně zabušil na jeho vrata svým nejlepším startem v rozjížďce s číslem třináct. Spíš by však uspěl se střežením pytle plného blech, než aby ohlídal Jaroslava Vaníčka, který mu vedení sebral vnějškem první zatáčky.
Devět bodů Vojtěcha Šachla srovnal Jan Sochůrek v rozjížďce s číslem čtrnáct, když ve druhém kole poslal Jakuba Exlera za sebe v nájezdu do první zatáčky. Pavel Kuchař zatnul tipec aspiracím Lukáše Vintera v patnácté jízdě, když jej podjel v nájezdu do druhé zatáčky. Lukáš Vinter sice nepřišel o druhé místo ve prospěch Bruno Belana, ale se slánským závodníkem jej kromě osmi bodů spojovala taktéž bilance trojek, dvojek a jedniček.
Vojtěch Šachl vede finále B před Janem Sochůrkem a Vojtěchem Zamazalem
Na závěr základní části s přehledem triumfoval Daniel Klíma před Vojtěchem Zamazalem, jenž se tak ve všech ohledech vyrovnal Bruno Belanovi a Lukáši Vinterovi. Smysl pro fair play by v této situaci velel vypsat rozjezd o finále B, jenže dnes patovou situaci měl vyřešit los. Vojtěch Zamazal v něm svým kamenem dokonale otupil nůžky Lukáše Vintera a Bruno Belana, kteří si pak už jen mohli střihnout jen o postavení na startovním roštu céčka.
Ve finále D startoval Luboš Krejča sám. V céčku si Lukáš Vinter vypil kalich hořkosti až do dna. Zůstal stát už na startovním roštu a mohl jen sledovat, jak Bruno Belan za sebou vede Jakuba Exlera až do cíle. Béčko v jednoznačnou záležitost proměnil Vojtěch Šachl, když nedal ani náznak šance Janu Sochůrkovi a Vojtěchu Zamazalovi.
Nervozita na startovním roštu finále A – zleva Jaroslav Vaníček, Pavel Kuchař a Daniel Klíma
Zatímco vyvrcholení předchozích letošních pohárových klání vesměs přinesla největší drama v béčku a áčko se stalo rutinní záležitostí Pavla Kuchaře, dnešek to všechno obrátil vzhůru nohama. Už jeho start provázela velká nervozita a časté otáčení se ze startovního roštu. Konečně letěla páska nahoru!
Daniel Klíma se ujal vedení, Pavel Kuchař však byl hned za ním. Než se jejich duel dostal k vyvrcholení, který rozhodně nechtěl hrát také druhé housle, upadl v cíli druhého kola. Naštěstí vyvázl nezraněn, takže se před převzetím poháru za třetí místo mohl pokochat opakováním duelu o vítězství.
Daniel Klíma vede áčko před Pavlem Kuchařem a Jaroslavem Vaníčkem
A vskutku to byl fantastický duel! Dopředu opět vypálil Daniel Klíma, avšak Pavel Kuchař se nechtěl spokojit s úlohou jeho stínu. Útočil ze všech sil, ale s rozmyslem. Ve výjezdu z druhé zatáčky udeřil po spodní straně. Druhé kolo rozjížděl jako vedoucí závodník a nakonec to byl právě on, kdo si vyskočil na nejvyšší ze sudů od produktů Fuchs Oil.
Rozhodující manévr, jímž se Pavel Kuchař (9) dostal před Daniela Klímu
D
C
B
A
TOT
1. Pavel Kuchař, Praha
3 3 3 3
3
15
2. Daniel Klíma, Divišov
3 3 3 3
2
14
3. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 2 3
X
11
4. Vojtěch Šachl, Divišov
2 2 3 2
3
12
5. Jan Sochůrek, Chabařovice
2 2 2 3
2
11
6. Vojtěch Zamazal, Slaný
3 2 1 2
1
9
7. Bruno Belan, Slaný
2 3 2 1
3
11
8. Jakub Exler, Praha
2 1 2 2
2
9
9. Lukáš Vinter, Praha
1 2 3 2
E
8
10. Luboš Krejča, Praha
1 X 1 1
3
6
11. Tony Katra, Slaný
11. Karel Průša, Slaný
Poznámka: při rovnosti bodů i pomocných kritérií Vojtěcha Zamazala, Bruno Belana a Lukáše Vintera rozhodl o postupu do finále B los; Tony Katra a Karel Průša absolvovali jen vložené jízdy, v duchu zásad poháru však byli vyhlášeni v hlavním závodě
Jaroslav Vaníček naštěstí vyvázel nezraněn
Vložené jízdy:
Tony Katra
2. 2. 2. X 2.
Karel Průša
1. 1. 1. 1. 1.
Tony Katra útočí na Karla Průšu
Průběžné pořadí seriálu:
PHA
CHA
CHA
SLA
DIV
PHA
DIV
PHA
PHA
DIV
PHA
TOT
28.3.
22.4.
21.5.
3.6.
16.7.
8.8.
13.8.
22.8.
12.9.
17.9.
10.10.
1. Pavel Kuchař
15
15
12
15
12
15
12
15
15
12
15
153
2. Jaroslav Vaníček
12
14
14
10
12
12
12
10
12
12
11
131
3. Daniel Klíma
NS
12
14
11
14
12
14
8
12
15
14
125
4. Lukáš Vinter
13
11
2
14
11
12
12
11
12
9
8
116
5. Vojtěch Šachl
11
10
12
9
8
NS
9
11
13
12
12
107
6. Jakub Exler
8
7
9
8
9
9
7
9
7
7
9
89
7. Bruno Belan
10
10
7
9
NS
10
10
NS
9
6
11
82
8. Michal Baštecký
12
12
10
12
9
11
NS
NS
NS
NS
NS
66
9. Adam Nejezchleba
9
9
8
9
4
8
8
9
NS
NS
NS
64
10. Jan Jeníček
NS
11
11
NS
NS
11
10
NS
10
10
NS
63
11. Jan Sochůrek
8
6
10
NS
NS
NS
NS
9
9
NS
11
53
12. Vojtěch Zamazal
8
NS
7
NS
NS
8
8
NS
NS
8
9
48
13. Milan Dobiáš
NS
NS
12
NS
9
NS
12
NS
NS
NS
NS
33
14. Bruno Thomas
NS
11
8
8
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
27
15. Matesuzs Lopuski
NS
NS
NS
12
NS
NS
NS
NS
NS
11
NS
23
16. Manuel Rau
NS
7
8
7
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
22
17. David Gaksch
NS
NS
5
8
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
13
18. Kacper Krol
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
9
NS
9
19. Sebastian Kössler
NS
NS
NS
9
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
9
20. Matyas Bílek
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
8
NS
NS
8
NC Luboš Krejča
solo
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
solo
NS
6
–
NC Karel Průša
NS
NS
solo
NS
solo
solo
NS
solo
NS
NS
solo
–
NC Tony Katra
NS
NS
NS
NS
NS
NS
NS
solo
solo
NS
solo
–
Vojtěch Šachl vede finále B před Janem Sochůrkem a Vojtěchem Zamazalem
Po pondělním Memoriálu Luboše Tomíčka o uplynulém víkendu termínový kalendář doslova zešílel. Během dvou dnů bylo na pěti stadiónech v Čechách a na Slovensku naplánováno pět různých akcí. Déšť naštěstí zmařil jen svitavské stopětadvacítky doprovázející mistrovský flat track, které byly posunuty na nadcházející sobotu. V zahraničí to však bylo s účastí našich závodníků slabší pochopitelně s čestnou výjimkou SGP v Toruni. Navíc Michal Dudek a Zdeněk Holub zůstali místo cesty do Míšně doma, protože pětačtyřicátý ročník tradičního mítinku o Stříbrnou botu spláchnul déšť.
A tak se za hranicemi v uplynulých sedmi dnech objevili jen Slováci, jejichž bodový zisk jako jediný zvýšil skóre družstva Arenamoto Hungary ve druhém odloženém kole maďarské týmové soutěže v Debrecenu v sobotu.
Lepší byl sedmibodový Patrik Búri (0 1 1 1 4* 0), na jehož bedra byl dokonce vložen žolík. Ján Mihálik (0 1 0 1 0) přispěl dvěma body. Jednoznačně triumfoval Nagyhalasz s Jakubem Jamrogem, Viktorem Trofimovem, Stanislavem Mělničukem a Andrejem Kobrinem v sestavě.
Žarnovica – 8. října
Na nabídku Tomáše Topinky o uspořádání soustředění reagoval SC Žarnovica zorganizováním volného závodu o Pohár města Žarnovica. Stal se kořistí Ondřeje Smetany, který pouze v rozjížďce s číslem čtrnáct podlehl Patriku Búrimu. Nebýt ovšem pádu v šesté jízdě, jeho čtrnácti bodům se rovnal také výkon Petra Chlupáče. Za těchto okolností si poháru odvezli Patrik Mikel, který si bilanci samých trojek pokazil pádem, a David Pacalaj, jenž se dočkal prvního individuálního pódia své kariéry.
Patrik Mikel, Ondřej Smetana a David Pacalaj stojí na pódiu
Kopřivnice – 8. října
Neuběhlo ani čtyřiadvacet hodin od jeho korunovace za mistra republiky jednotlivců a Josef Franc se v Kopřivnici stal také šampiónem na dlouhé dráze. Přitom ráno visel osud mistrovského podniku na vážkách. Naštěstí přestalo pršet a pořadatelé za pomoci letitého grejdru upravili trať do stavu, který umožňoval závodění. Základní část opanoval Hynek Štichauer, který v rozjížďce s číslem deset díky skvělému startu odvedl i Josefa France. Nicméně právě jemu se ve finále podařilo odstartovat nejlépe a znovu se vrátit na dlouhodrážní trůn. Po závodech se pochopitelně dušoval, že na tento víkend nezapomene, co bude živ. Hynek Štichauer byl na metě druhý, třetí příčku na Michalu Škurlovi vybojoval Martin Málek.
Nejlepší čtveřice na stupních vítězů: Hynek Štichauer, Josef Franc, Martin Málek a Michal Škurla
Stařičký grejdr zachránil závod
Richard Dufek za ovládáním stařičkého grejdru, který zachránil závod
Josef Franc rozhodně nebyl první, kdo při přeboru před čtvrt rokem, po kopřivnickém ovál proháněl motocykl pro dlouhou dráhu. „Nejezdil jsem s tak krátkým převodem,“ usmíval se Jaromír Lach při vzpomínce na dlouhodrážní část své motocyklové kariéry a tréninky se svým vlastním strojem. „Už jak jsem začínal trávu, jsem zjistil, jak je to pomalé.“
Do jedné odpolední scházelo nějakých deset minut a již bylo jasné, že se dlouhodrážní šampionát v Kopřivnici určitě bude konat. Ovšem ještě dopoledne visel osud závodu na vlásku. Naštěstí přestalo pršet, nicméně dráha vzbuzovala v přítomných závodnících všechny možné emoce kromě pozitivních. V té chvíli však nastoupili organizátoři se svým prastarým grejdrem. S jeho pomocí dali ovál do stavu, který nevylučoval regulérní závodění.
Richard Dufek současně se začátkem tréninku:
„Pánbůh zaplať za ten starej‘ grejdr, co mu máme! Bez něho by bylo vymalovaný. Minulej‘ tejden jsme chtěli závodivou dráhu, nechtěli jsme beton. Tak jsme to zorali a teď by se to bez toho grejdru nedalo dohromady.“
Josef Franc dorazil v roli favorita
„Hlavně ta první zatáčka bude rozhodující,“ přemítal Michal Dudek, sotva odtrénoval v sedle bývalého motocyklu Karla Kadlece, v jehož sedle se objevil již při světovém šampionátu družstev v Rodenu. Slánský závodník dorazil do Kopřivnice sám bez mechanika a pomáhali mu Holanďané, jejichž závodníci měli dnes v boxech ze zahraničních závodníků převahu.
Z ostatních cizinců totiž dorazil již jen Němec Danny Maassen. Jeho finanční požadavky sice organizátory poněkud zaskočily, takže ještě včera byla jeho devítka v oficiálně zveřejněné startovní listině prázdná. Přitom se však už závodník vydal na cestu, ale naštěstí se všechno vysvětlilo a především v dobré obrátilo.
Michal Dudek si uvědomoval důležitost první zatáčky
Nástup se oproti svému plánovanému začátku ve třináct hodin opozdil jen o dvacet minut. A pak se šlo konečně na věc! Rozjížďka s číslem jedna potvrdila, že k dnešnímu úspěchu budou třeba dva elementy. A sice za prvé start a průjezd první zatáčkou, a ad dvě také fyzické síly. Nejlepší start předvedl Sjoerd Rozenberg nicméně ještě před prahem úvodní zatáčky se do čela dostal Josef Franc.
Zatímco Pražan od té chvíle zvyšoval náskok, který postupně narostl na tři čtvrtiny dlouhatánské kopřivnické rovinky, v cíli třetího kola Holanďana přeskočil Martin Málek. „Dvě kola stačí, nemohl jsem to už udržet,“ přiznával Sjoerd Rozenberg.
Krátce po startu čtvrté jízdy: zleva Anne Spaan, Roman Tomany, Josef Franc a Michal Dudek
Oba klíčové atributy měl také Hynek Štichauer. V rozjížďce s číslem dvě odvedl Michala Škurlu, zatímco jedinou změnou za celá čtyři kola bylo, když se Jarno de Vries na konci třetího okruhu dostal před Romana Tomanyho. Mariánskolázeňský čahoun se však musel se závodem loučit předčasně.
V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval hned za Josefem Francem. Jenže než v prvním oblouku utrhnul slídu, klesnul na poslední místo. Mnohem horší však bylo, že na ve druhé zatáčce druhého okruhu spadl. „Bouchnul jsem se do hlavy,“ vysvětloval, proč se nechystá na start páté jízdy.
Josef Franc šel od vítězství k vítězství
Romana Tomanyho jsme nakonec neviděli až do konce závodu. Mezitím Josef Franc s přehledem vyhrál repete čtvrté jízdy, v níž Michal Dudek nakonec v prvním výjezdu udolala Anne Spaana, který se před ním na chvíli mihnul. Pád nedovolil dokončit závod ani Dannymu Maassenovi. V rozjížďce s číslem jedenáct mu prasknul řetěz a on upadl ještě v úvodním kole v nájezdu do druhé zatáčky. Na nohy se mu nechtělo moc zvedat, nicméně odešel po svých a s překvapením v očích reagoval na mohutný potlesk, jehož se mu dostalo od bratru osmisethlavého publika.
Profesor dlouhodrážních startů poráží třetího muže světa
Hynek Štichauer si vypracoval skvělé starty
Josef Franc byl po čtyřech rozjížďkách s šesti body na nejlepší cestě do finále. V otázce neporazitelnosti mu mohl konkurovat pouze Hynek Štichauer. Rozjížďku s číslem tři vyhrál stylem start – cíl, zatímco Martin Málek ve druhém kole předjel Dannyho Maassena a smrad spálené spojky Jarno de Vriese byl cítit až do ochozů.
Jak se závod odvíjel, stávalo se stále méně pravděpodobným, že by Josef Franc a Hynek Štichauer mohli na své cestě do finále ztratit nějaký bod. Josef Franc opanoval šestou, Hynek Štichauer vzápětí sedmou jízdu. Až přišla rozjížďka s číslem deset a v ní oba suverénní borci stanuli proti sobě.
Josef Franc pozitivně kvituje stav dráhy po osmi rozjížďkách:
„Do půlky závodu to bylo těžký, pak se ale dráha provětrala, teď mi to sedí a užívám si to s chutí. Musím pochválit pořadatele, před tím to bylo hrozný.“
Po pádu ve čtvrté jízdě se s závodem rozloučil Roman Tomany
S vylétnutím pásky vystřelil dopředu Hynek Štichauer. „Hynek je profesor na starty na dlouhý dráze a nebylo jednoduchý tam vlítnout,“ vyprávěl Josef Franc později, kterak o svůj první bod přišel. Nicméně mistr republiky neměl vzniknout z prostého součtu bodových zisků, nýbrž musel projet cílem jako vítěz finálové jízdy.
Její podoba se rýsovala od počátku druhé třetiny úvodní série. V rozjížďce s číslem pět Michal Škurla odvedl Martina Málka. Březolupský závodník vedoucího Pražana atakoval. Ve druhé zatáčce třetího kola se málem dostal dopředu. Ale potom zvolnil a mohl hovořit o štěstí, že třetí Sjoerd Rozenberg měl už přece jenom větší odstup.
Michal Škurla míří k vítězství před zraky Martina Málka a Sjoerda Rozenberga
„Neumím počítat, myslel jsem, že to bylo už poslední kolo,“ vysvětloval Martin Málek, který včas přidal plyn a dojel do cíle pro dva body. V osmé jízdě odvedl Pražanovi porážku i s úroky. Po vylétnutí pásky byl vpředu Michal Škurla, ale převodovka mu místo dvojky zařadila neutrál.
Vmžiku se v prvním nájezdu prali o vedení Martin Málek s Michalem Dudkem. Březolupský závodník byl rychlejší a zaknihoval své první dnešní vítězství. Slaňák se přiblížil Michalu Škurlovi na jediný bod, ovšem jeho ambicemi na postup do finále otřásla hned rozjížďka s číslem devět. V ní měl Michal Škurla další blesku rychlý start, který jej vynesl do vedení. A Michal Dudek mohl jen útočit, v čemž se činil stejně vytrvale jako marně.
Lišák dlouhých oválů vrací předchozí prohru
Také Sjoerd Rozenberg dokáže odstartovat, o čemž na snímku přesvědčuje Hynka Štichauera a Dannyho Maassena
Posledních pět rozjížděk základní části finálovou čtveřici jen potvrdila. Martin Málek úřadoval v rozjížďce s číslem jedenáct úřadoval již od startu. A po zmiňovaném pádu Dannyho Maassena, znovu odvedl Sjoerda Rozenberga.
Ve dvanácté jízdě kraloval Hynek Štichauer, kterého do čela vynesl další z jeho úchvatných startů. Michal Škurla jistil druhou příčku, zatímco Michal Škurla jistil druhou příčku. Michal Dudek ke všemu trčel vzadu. Až ve třetím kole se mu ve druhé zatáčce povedlo objet Anne Spaana.
Michal Škurla jde do vedení před Michala Dudka (bílá), Jarno de Vriese (červenáú a Sjoerda Rozenberga (žlutá)
Josef Franc v sedmnácté jízdě vyhrál před Martinem Málkem, jemuž naložil ztrátu celé rovinky. Březolupský závodník ukončil základní část se čtrnácti body a jistotou účasti ve finále. v rozjížďce s číslem jedenáct se blýsknul Sjoerd Rozenberg.
Vypálil dopředu současně s letem pásky ke kopřivnickému nebi, jež se už nějakou chvíli začínalo kabonit příchodem šedivých mraků. Holanďan přitom zavřel Michala Škurlu, který až do cíle zůstal, dokud Pavel Matula neodmávnul jízdu šachovnicovou vlajkou. V prvním zatáčce se venkem přes oba kohouty propracoval Josef Franc, jenž už svými myšlenkami dlel u finále.
Hynek Štichauer (5) nepouští v desáté jízdě před sebe Josefa France (4), což sleduje Danny Maassen (9)
V něm měl místo na startovním roštu jisté i Michal Škurla, který se dopočítal dvanácti bodů. Na stejnou hranici se sice mohl dostat také jeho jmenovec Dudek. To by ovšem musel v závěrečné patnácté jízdě vyhrát nad Hynkem Štichauerem.
Nic takového se ale nestalo. Pardubičan zakončil osmnáctibodové maximum dalším velkým sólem a slánský borec se nedokázal prosadit před Jarno de Vriese. Finálová vrata se mu zabouchla před nosem, nicméně on nebral svou pátou pozici nikterak tragicky.
Martin Málek vypráví o finálové jízdě:
„Start nebyl špatný. Pak se ale nahrnuli k mantinelu a nabrali rychlost. Pepa je hodně rozjetý.“
Zdeněk Schneiderwind byl pravou rukou Josefa France také dnes
Josef Franc si vybíral postavení na startovním roštu jako druhý po Hynku Štichauerovi. Rozhodl se postavit se na červenou dráhu rovnou po Pardubičanově levici. Největší vyhlídky na titul dával mistrovsky zvládnutý start. A v tomto ohledu pomohl i osud. Zrak Hynka Štichauera jakoby mimoděk zabloudil na zelené světlo. Jenže jeho funkci dnes suploval Milan Špinka, který zrovna v tu chvíli mávnul zeleným praporkem.
Josef Franc (červená) vede finále před Michalem Škurlou (bílá), Hynkem Štichauerem (modrá) a Martinem Málkem (žlutá)
Páska letěla nahoru a Josef Franc dopředu. Hynek Štichauer za ním, avšak pražské eso bylo stejně rychlé jako on. A navíc během čtyř kol nepřipustilo žádnou chybičku a po roční pauze se vrátilo na domácí dlouhodrážní trůn. V prvních metrech na tom byl výtečně i Michal Škurla.
Jenže jak se oba pretendenti mistrovského titulu hnali dopředu, nebrali si žádné servítky a Pražan inkasoval pořádnou cejchu. „Moc jsem zatáh‘ za strhovačku a utrh‘ si ji,“ krčil Michal Škurla rameny. „A oni zatím byli pryč.“
Trojice medailistů měla po finále, o čem vyprávět – Josef Franc (červená), Martin Málek (žlutá) a Hynek Štichauer (modrá)
Ve střehu byl i Martin Málek, který svého otce Pavla v depu požádal o zub těžší převod. V první zatáčce podjel nešťastného Michala Škurlu a pak se mohl hnát za svou historicky první medailí v mistrovství republiky na dlouhé dráze.
Hlasy z depa
Josef Franc se po roce stal opět dlouhodrážním mistrem republiky
„Finálovku většinou zkazím, ale vyšlo to,“ rozhovořil se Josef Franc. „Nebylo to jednoduchý vlítnout tam v tý jízdě, jak Hynek vyhrál. Věděl jsem, že si budu vybírat dráhu až jako druhej‘. Zkusil jsem druhou šanci a vyšlo to. Tohle je víkend, co si budu pamatovat do smrti. Mám velkou radost, Hynek je profesor na starty, i když dnes to nedokázal převést do výsledku jako v Rodenu. Na mě si i věří, já musel doufat, že když nevyhraju všechny jízdy, ale finále ano.“
Hynek Štichauer nevyhrál jedinou jízdu, tu finálovou
„Včera v Březolupech na hovno, dneska taky na hovno,“ vraštil čelo Hynek Štichauer. „Jsem demotivovanej‘, od tý doby, co se stalo ve Francii, mám problém se nahecovat. Dneska jsem se nahecoval, ale mistr nejsem. To je asi mentální převaha, Pepa to jede už nějakej‘ pátek. Včera se stal mistrem, já na sebe nabíral stres a posral jsem to jako vždycky.“
Martin Málek získal první dlouhodrážní medaili v mistrovství republiky
„Na víc to dneska nebylo,“ uznával Martin Málek. „Koleno mě bolí, byla dlouhá přestávka, už toho bylo dost. Asi dva měsíce mám kýlu, před čtrnácti dny jsem přemýšlel o operaci. Celé závody jsem se trápil se starty, pak jsem přehodil jedničku, dal jsem ji kratší. Zlepšilo se to, ale Hynek a Pepa jsou prostě v lepší kondici. Jsem rád, že jsem se dostal do finále po tom včerejšku v Březolupech, co jsem se trápil. Dobré bylo, že jsem na té motorce dokázal čtyři kola sedět.“
Michal Škurla musel dnes být navýsost spokojený
„Super závody,“ rozplýval se Michal Škurla. „Od startu ve finále jsem tam byl s nima. Ocejchovali mě, moc jsem zatáh‘ za slídu, strh‘ si ji a zatím byli pryč. Jsem spokojenej‘, bylo to zajímavý. Na to, jak to vypadalo před závodem, to bych řek‘, že se budu trápit, ale dopadlo to neskutečně. Ani chvíli nebyla dráha nebezpečná.“
Michal Dudek se do finále nevešel
„Paráda,“ bilancoval Michal Dudek. „Motorka jela suprově, akorát mně chyběla síla. Kdybych kolikrát podržel na venku, budu rychlej‘. Ale super na to, jak to vypadalo na začátku. Dráha se otočila a byly to hezký závody. Je pravda, že jsem počítal vejš‘, ale je to o fyzičce. Techniku už na to mám.“
Krátce po startu finálové jízdy: zleva Martin Málek, Michal Škurla, Hynek Štichauer a Josef Franc
TOT
FIN
1. Josef Franc, Praha
3 3 3 2 3 3
17
1.
2. Hynek Štichauer, Pardubice
3 3 3 3 3 3
18
2.
3. Martin Málek, Březolupy
2 2 2 3 3 2
14
3.
4. Michal Škurla, Praha
2 3 1 3 2 1
12
4.
5. Michal Dudek, Slaný
2 1 2 2 1 1
9
6. Sjoerd Rozenberg, NL
1 1 2 0 2 2
8
7. Jarno de Vries, NL
1 E 0 1 1 2
5
8. Danny Maassen, D
1 2 1 1 X –
5
9. Anne Spaan, NL (ACCR)
0 1 0 0 0 0
1
10. Roman Tomany, Mariánské Lázně
0 X – – – –
0
Josef Franc si od fanoušků odvezl také speciální přilbu jako ocenění bojovníka roku
Foto: Karel Herman
Ještě před polednem museli pořadatelé upravovat dráhu
