Archiv autora: Antonín Škach

Martin Mejtský musel oželet konec sezóny

Sovoluská Lhota – 7. listopadu
Svůj debut při Zlaté přilbě si rozhodně představoval jinak, než s cestou na palubě sanitního vozu hned po svém výjezdu na ovál v úloze náhradníka. První zprávy, které zněly strašlivě, vystřídala úleva, že je nezraněn. Nakonec však přece jen vyšetření CT odhalilo frakturu hrudního obratle, takže závěr sezóny strávil v roli diváka. Martin Mejtský se magazínu speedwayA-Z svěřil, že v koutku své duše věřil, že poslední závod sezóny přece jen stihne.

 

Martin Mejtský musel závěru sezóny pouze přihlížet

„První vyšetření v nemocnici mi řekli, že nic zlomenýho nemám, že mám pouze otřes mozku,“ vypráví Martin Mejtský. „Druhý den mi řekli, že z CT mám zlomeninu pátýho hrudního obratle spinožního výběžku. Po čtrnácti dnech na kontrole mi řekli, že žádnou zlomeninu neviděj‘. Ale na rentgenovým snímku tahle zlomenina nejde vidět, tak jsem zase nevěděl, co s tím mám. Tak mě poslali zase na rentgen. Opět nic neviděli, ale z CT je ta zlomenina vidět.“

Každopádně pardubický závodník musel revidovat své plány, protože se nemohl objevit ani ve třetím českém finále v Březolupech, ani v závěru středoevropského MACEC Cupu. „No, plány mi to přerušilo a následně ukončilo i sezónu,“ povzdechne si. „Myslel jsem, že bych poslední závod ještě stihnul, ale nedalo se to. Tohle si člověk nenaplánuje, ani nevybere, bohužel to přišlo. Je možná lepší, že až ke konci sezóny než třeba na začátku nebo v půlce.“

Při svém jediném výjezdu na ovál se Martin Mejtský dostal do souboje se Zdeňkem Holubem

Martinu Mejtskému však pád paradoxně přidal na popularitě. Kdyby upadl na běžném závodě, dozví se to hrstka zasvěcených, nicméně jeho pád při závodu všech závodů viděly tisícovky diváků. Každopádně samotný závodník si svůj debut při Zlaté přilbě města Pardubice rozhodně představoval jinak.

Situace vyústila v pád Martina Mejtského

„Byl to takovej‘ vrchol sezóny nebo spíš splněnej‘ sen,“ přemítá. „Byla to moje chyba, za kterou jsem zaplatil. Neberu rozdíl, v jakým závodě přijde pád, vždycky to záleží na chybě, co udělá člověk. Že se to stalo o Přilbě, tak to vidělo hodně lidí. Hodně mi jich psalo zprávy, což mi hodně pomohlo a udělalo mi to velkou radost.“

V tomto okamžiku sezóna pro Martina Mejtského skončila

Foto: Mirek Horáček

Češi v akci 245

Sezóna 2017 již žije pouze ve vzpomínkách jejích účastníků a stejně jako její starší sestřičky se přesouvá do historie. Začínají však jednání o nových zahraničních angažmá, kde již dospěli k dohodám Martin Vaculík a Eduard Krčmář. Nicméně v sobotu se u nás rozléhal zvuk plochodrážních motorů. V Kopřivnici pořádali rozlučku, v Kostěnicích zase trénink, při němž se dokonce v sedle plochodrážních motocyklů objevili dva noví adepti sportu levých zatáček.

 

 

Eduard Krčmář pokračuje s Gnieznem i po jeho postupu do první ligy

První listopadový den se v Polsku otevřelo transferové okénko. Představitelé Gniezna již v říjnu tvrdili, že i po postupu do první ligy budou stavět družstvo na pětici závodníků, kteří měli lví podíl na letošním úspěchu. Jmenovitě jde o Miroslawa Jablonskeho, Marcina Nowaka, Adriana Galu, Olivera Berntzona a samozřejmě Eduarda Krčmáře.

„Naši závodníci dokázali, že kromě mladého věku mají v sobě velký sportovní potenciál, čehož je postup do první ligy důkazem,“ říká Rafael Wojciechowski, manažer klubu. „Předpokládám, že můžeme sázet na jejich dobré výkony rovněž v první lize. Proto od prodloužení smluv s hlavní pětkou jsme začali stavět sestavu na sezónu 2018. Je to forma odměny pro tyto závodníky za letošek, ale také jim dáváme možnost dalšího rozvoje v Gniezně.“

V půli uplynulého týdne se Martin Vaculík svěřoval se svou ambicí jezdit příští rok vyšší britskou ligu s tím, že nemůže uvádět žádné bližší detaily s ohledem na probíhající jednání. Nicméně už v pátek si Leicester Lions pospíšili se senzačním prohlášením, že to budou právě oni, jejichž barvy bude slovenské eso hájit. Podpis smlouvy s ním dokonce označují za jeden z nejvýznamnějších v celé své historii a šéfové nechtějí mluvit o dalších plánech, dokud se nevrátí z jednání ligové exekutivy na Tenerife koncem tohoto měsíce.

Martin Vaculík bude debutovat v britské lize

A jak se na celou věc dívá sám Martin Vaculík? „Jsem potěšen, že jdu do Leicesteru,“ začal své prohlášení obvyklou frází. „Britská speedway je pro mě logický krok, který musím učinit, abych pokračoval ve svém dalším závodnickém růstu. Rozdílné dráhy mi přinášejí nové výzvy a já se už těším, až budu v Británii závodit.“

Zatímco v Kopřivnici se loučili se sezónou v sobotu, Kostěnice mají svou rozlučku již dva týdny za sebou. Minulý týden sem členové Motoklubu Úhřetická Lhota navezli materiál hrubého písku a v sobotu uspořádali ještě jeden trénink. Dorazili také dva muži z Hrobic se svými syny, kteří poznávali taje levých zatáček. Stop jejich dvouhodinovému úsilí udělal až západ slunce.

„Moc se jim to líbilo,“ svěřuje se Dan Macl. „Jestli jim to vydrží a bude se jim plochá dráha zamlouvat, doporučíme jim AMK ZP Pardubice jako klub pro jejich další růst.“

Foto: Karel Herman

Michal Baštecký se z procházky v oboře vrátil jako plochodrážník

Praha – 4. listopadu
Pobyt na stupních vítězů mu letos rozhodně nebyl cizí. S velkými ambicemi proto přijel na divišovskou derniéru šampionátu republiky na malé dráze, která se vymykala z běžného standardu rozpisem pro čtyři závodníky na startu každé jízdy. Ale ouha! Po pádu v rozjížďce s číslem sedm nejenže nedokončil závod, ale kvůli fraktuře pažní kosti se už v sedle své stopětadvacítky v milíkovských barvách letos neobjevil. Michal Baštecký se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že už myslí na sezónu s osmnáctkou na konci letopočtu.

 

Z Hvězdy rovnou na Markétu

Michal Baštecký si povídal s magazínem speedwayA-Z

„Venca je můj obrovský vzor, jednou bych chtěl dosáhnout jeho výsledků,“ vysvětluje Michal Baštecký červenožlutý design svého motocyklu a kombinézy. Ve stopách svého idolu se vydal před třemi lety, když mu táhlo na desátý rok. Do kontaktu s plochou dráhou se přitom dostal díky rodinné vycházce.

„Byl jsem jednoho dnes na procházce v oboře Hvězda,“ vrací se pražský závodník na úplný počátek své kariéry. „A když jsem se vracel s tátou domů, slyšel jsem rachot motorek.“

Člověk se zrovna nemusí ve stověžaté matičce vyznat, aby pochopil, že se Michal Baštecký stal bezděčným svědkem tréninkového procesu na Markétě. „Pořádaný trénink se mně moc líbil,“ neskrývá, i když mu prostředí motocyklových závodů nebylo rozhodně cizí. „Tatínek jezdil motokros a je můj vzor. Občas jsme se s ním jezdili dívat na motokrosové závody. Měl jsem malou krosku a čtyřkolku, kterou stále mám pro zábavu.“

Po svém první závodě v Divišově v říjnu 2014 – ve spodní řadě stojí druhý zleva vedle převlečeného Daniela Šilhána

Slovo dalo slovo a Michal Baštecký si našel cestu mezi plochodrážníky. „Zdeněk Schneiderwind hned vytáhl starého Simsona, na kterém začínal Tomáš Topinka,“ přibližuje atmosféru svého prvního tréninku. „Motorka byla ale v posledním tažení a tak mně Zdeněk dal kontakt na Shupu. Shupa mně zapůjčila malou motorku, na které jsem hned začal trénovat. Později to byl můj vánoční dárek.“

Na kalendáři byla neděle 19. října roku 2014, když se v Divišově konal poslední podnik čtrnáctidílné série Speedway Mini Cup a startovní číslo si poprvé losoval také Michal Baštecký. „Byl to pro mě velký zážitek,“ komentuje svůj ostrý závodní debut. „Velká tréma na startu.“

Divišov, listopad 2016, aneb naposledy s malým rámem

Každopádně mezi patnácti závodníky neskončil poslední, i když svou roli sehrálo odstoupení Daniela Šilhána kvůli pádu. Ve finále E tak Michal Baštecký dojel za Václavem Kvěchem. O dva dny později stihnul ještě závěr mistrovství republiky na malé dráze v Praze. A pak se lámal letopočet a zjara startovala sezóna 2015.

 

Nucená přestávka

Start do letošní sezóny měl Michal Baštecký excelentní – na snímku s Vojtěchem Šachlem a Janem Jeníčkem (odleva)

Bylo rozhodnuto, že se z Michala Bašteckého stane plochodrážník. Předloni jel jeden závod na klasické dráze, ale jinak jsme jej dlouho vídali jen na malých oválech. „Rok 2015 jsem bral jako začátek a na velkou klasickou dráhu jsem si ještě netroufl,“ vysvětluje.

Loni však už stoupal nahoru výsledkovými listinami. „Ano, byl,“ reaguje jednoznačně na otázku, zda byl spokojený s pátými místy při Speedway Mini Cupu i v mistrovství republiky na krátké dráze. „Sezóna se mi povedla, ale chtěl jsem se umístit lépe.“

Letos poprvé výrazně zasáhl také do klasického šampionátu – na snímku v souboji s Filipem Šifaldou

Klíčovým momentem se stal rovněž listopadový závěr pohárového seriálu v Divišově, kdy naposledy startoval s motocyklem s malým rámem. „Velká motorka mě lákala,“ říká Michal Baštecký. „Měl jsem z ní obavu, ale po první jízdě jsem byl překvapen, jak se lehce ovládá.“

To už jsme se však ve vyprávění pražského závodníka dostali k letošnímu roku. Zkraje sezóny atakoval stupně vítězů, nicméně smůla ho z nich srážela dolů. Prvního pódia se dočkal zkraje května v Praze. Konečně také výrazně zasáhl do klasického šampionátu stopětadvacítek. A také v něm se v Plzni dočkal poháru.

Začátek května přinesl první pódium Michala Bašteckého – po mistrovském závodě na malé Markétě na něm stojí s Lukášem Vinterem a Pavlem Kuchařem

„Měl jsem velikou radost, první pohár mé kariéry byl doma,“ vrací se Michal Baštecký k pražskému závodu, aby jedním dechem vysvětlil změnu svého postoje vůči klasickým tratím. „Čekal jsem, až budu mít větší motorku. A ten pohár z Plzně byl pro mě překvapením.“

Nicméně divišovský pád znamenal nekompromisní stop slibně rozjeté sezóny. „V nájezdu do zatáčky jsem byl rychlejší než Milan Dobiáš, který zaklapnul plyn,“ líčí Michal Baštecký osudný moment. „Brnknul jsem si o jeho zadní kolo. A následoval pád.“

 

Smělé ambice na rok 2018

Nešťastný divišovský pád drasticky přerušil slibnou sezónu v podání Michala Bašteckého

Od půlky srpna se Michal Baštecký nemohl posadit do sedla své závodní stopětadvacítky. Nevyšlo mu ani přání absolvovat tradiční exhibici kolibříků při Memoriálu Luboše Tomíčka. Vytrvalý déšť totiž seškrtal doprovodný program ve prospěch hlavního závodu.

„Rekonvalescence byla zdlouhavá,“ povzdechne si Michal Baštecký. „O to víc, když jsem sledoval závody jen z pozice diváka. Na Tomíčka jsem se těšil celý rok, je to veliký adrenalin svézt se před tolika diváky.“

V akci na malé Markétě

Letošní sezóna už skončila, nicméně Michal Baštecký už přemýšlí o té následující. „Přes zimu musím na sobě hodně zamakat, abych nasbíral co nejvíc pohárů,“ uvažuje. „Chtěl bych se zúčastnit mistrovství světa na klasické dráze.  A vyzkoušet si závody na dvěstěpadesátce.“

 


Michal Baštecký děkuje:

„Poděkování zejména tatínkovi, který mně hodně pomáhá a finančně podporuje. A dále bych chtěl poděkovat panu Rosůlkovi, panu Štanclovi, který mě naučil první smyk, a Luboši Tomíčkovi za to, co mě naučili. A doufám, že ještě učit budou. A také moc děkuji za spolupráci Zdeňku Schneiderwindovi a též vedení AK Markéta.“


Michal Baštecký v akci

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Mirek Horáček, Antonín Škach, Eva Palánová a Pavel Kuchař

Lázeňský kilometr pokračuje

Mariánské Lázně – 3. listopadu
V souvislosti s developerským rozvojem města Mariánské Lázně se vznášely otazníky nad místním dlouhodrážním oválem. Nicméně v současnosti by měly být chmury zažehnány. Starosta Petr Třešňák včera jednal o osudu areálu se zástupci TJ Lokomotiva, AMK Mariánské Lázně a Správy městských sportovišť.

 

Zúčastněné strany se shodly, že celý areál zůstane zachován a to včetně závodní trati, na jejíž unikátnosti se dle starostova facebookového profilu všichni shodli. Areál by měl být průchozí z několika směrů. Úkolem AMK Mariánské Lázně je získat jasnou deklaraci o zachování plochodrážního oválu od AČR.

Územně plánovací odbor města připraví zadání studie na další rozvoj celého areálu, kde by se již v různých časových etapách mohly realizovat kupříkladu skatepark či parkurové hřiště.

Na úterním jednání komise ploché dráhy v Praze sice zástupci AMK Mariánské Lázně nebyli přítomni. V prosinci však na jednání od Pardubic mají určitě dorazit. A to již jen proto, že se na jejich lázeňském kilometru napřesrok bude konat opět mistrovství světa. Ruku v ruce s ním by se na své tradiční dějiště mohl vrátit také šampionát republiky.

Lázeňský kilometr bude zachován

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Příští víkend nabídne plochou dráhu také v Lysé nad Labem

Lysá nad Labem – 3. listopadu
Dávno, velice dávno se plochá dráha nejezdí v kolínském Háníně a rovněž travnaté závody v Chlumci nad Cidlinou a v Poděbradech jsou již jen ve vzpomínkách pamětníků a starých novinových článcích. Přesto se rok co rok sport levých zatáček do Polabí vrací. Motory pravidelně bouří na výstavišti v Lysé nad Labem, kde se plochodrážníci prezentují v rámci výstavy Rychlá kola. Její osmnáctý ročník je na programu o příštím víkendu 10. – 12. listopadu.

 

Český šampión Josef Franc nebude v Lysé nad Labem chybět

Výstava nabídne široký průřez českým motoristickým sportem. V portfoliu jízdních ukázek se tradičně představí nejen kolibříci, ale i pětistovky na improvizovaném venkovním závodišti.

Naplánovány jsou i besedy se závodníky a autogramiády, kde se mimo jiné objeví český šampión Josef Franc. Jedná se rovněž o účasti Václava Milíka, jehož časový harmonogram však komplikuje účast na podobné akci v Letňanech, jež se koná ve stejném termínu.

Improvizované plohcodrážní závodiště na výstavě v Lysé nad Labem

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Karel Herman

Martin Vaculík potřebuje britskou školu

Bratislava – 2. listopadu
V uplynulých letech se Martin Vaculík etabloval v polské extralize a ve švédské Elitserien. Přští sezónu ovšem v tomto zaběhnutém schématu dojde ke změně. Slovenské eso totiž připouští, že mu chybí britská plochodrážní škola. A proto jej čeká debut za kanálem La Manche, byť bližší detaily o klubu zatím nebyly zveřejněny.

 

Martin Vaculík bude závodit v britské lize

„Příští rok budu jezdit ve Velké Británii,“ svěřuje se Martin Vaculík. „Britská plochodrážní škola je to, co potřebuju a už se nemůžu dočkat, až tam budu jezdit. Zatím nemohu povědět, v jakém klubu pojedu, protože je to otevřené a jednání probíhají. Ale ve Velké Británii určitě pojedu.“

Mezi skvělé letošní momenty slovenského esa patřil pochopitelně triumf ve slovinské velké ceně

Martin Vaculík zůstává mezi elitou Speedway Grand Prix, protože obdržel jednu ze čtyř stálých divokých karet. „Byl to pro mě povedený rok,“ bilancuje. „Měl jsem plno perfektních momentů, ale i hodně těch těžkých. Beru je ale tak, jak přišly. Zkouším jít dopředu a stát se lepším závodníkem. Plánuji pár změn ve své kariéře, abych byl lepším. Budu tvrdě makat, aby se moje přání splnilo.“

Martin Vaculík se objevoval také v české extralize

Foto: Karel Herman