Plzeň – 29. ledna
Charitativní hokejové utkání Za Sklem III začíná již tuto sobotu od sedmnácti na plzeňské Košutce. Všechno je připraveno a po určité improvizaci znají své hráče jak Richard Wolff, tak Josef Franc. A bez plochodrážních jmen by plochodrážní hokej nebyl plochodrážním hokejem.
Sestavy na sobotní utkání Za Sklem III:
Riky PD Team:
1. řada – Tomáš Ebelendr, Květoslav Šebela, Richard Wolff, Jan Klatovský, Ondřej Šebela; 2. řada – Martin Šťastný, Ondřej Smetana, Lukáš Krátký, V. Trsek, H. Paták; 3. řada – J. Topinka, L. Krátký, P. Tichý, Pavel Ondrašík, Michal Bursa, brankář Martin Pilný, kouč Karel Kadlec, kustod Adam Wolff
Franc Dream Team:
1. řada – Miroslav Mihule, Josef Franc, Václav Milík, Vladimír Kalina, František Kalina; 2. řada – F. Erich, Vladimír Kopelent, Kopelent, L. Hosned, René Juna; 3. řada – Michal Makovský, Zdeněk Simota. Petr Kvěch, m. Kalčík. J. Král; brankář Tomáš Cyskočil, kustod Sebastian Wolff
Přelouč – 28. ledna
V pondělí si přišel na pódium Kulturního domu Hrotovická pro cenu třetího sportovce Pardubicka roku 2025. Lépe se mezi dospělými umístili pouze hokejista místního Dynama Lukáš Sedlák a vítězný plavec Jan Čejka. Gala večer dal tečku za pilným víkendem Lukáše Hutly, jenž se vydává do švédského Örnsköldsviku konečně pořádně začít letošní ledařskou kampaň.
Náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký předává cenu Lukáši Hutlovi | foto laskavostí Lukáš Hutly
Proti jeho tréninku v Mělicích se v pátek pár minut před půlnocí ohradili hradečtí rybáři, nicméně mistr ledařské Evropy a republiky si byl jistý v kramflecích i na tenkém byrokratickém ledě. „Měl jsem všechno povolený,“ říká. „Rybáři si to jen neodsouhlasili, ale nikdo z nich se ani nepřišel podívat. Dva dny jsme jezdili na pohodu. Jednu dráhu jsem si udělal napravo, na druhý kroužili plochodrážníci na šroubkách.“
A jaký byl návrat do sedla po nešťastném začátku ledna? „Dobrý, dobrý,“ dozvídáme se. „Zase jsem na tom seděl po třech tejdnech. Zkoušel jsem motor. Krk je lepší, kolena bolej, i když páteř trošku taky, ale jezdit se s tím dá.“
Motocykly pro světový šampionát se otestovaly o víkendu v Mělicích | foto Radek Červenka
A tak rychle šup pro zasloužené ocenění. „Potěšilo to, zviditelnil jsem se,“ nekývá Lukáš Hutla, ale myšlenkami je již někde jinde. Přesně řečeno ve švédském Örnsköldsviku. Tady se v sobotu strhne boj o osm míst v letošním seriálu ledařského mistrovství světa. Místo v něm má prozatím jisté nejlepší pětice z loňského ročníku. A na jednu ze dvou stálých divokých karet sázet nelze.
„Dodávka byla ještě v servisu,“ svěřuje se. „Měnili čidla. Ve tři s Radimem Lamberským a tátou odjíždíme. Naložíme v Osečné Moduse. Loď máme ve dvě odpolko, hlásej sněžení, chceme raději jet dřív. V pátek dopoledna dorazíme do Erviku. Trénovat nebudu. V sobotu mám pět jízda a v neděli odloženou ligu ve Strömsundu. Nemáme ani nocleh, vracíme se zpátky na trajekt v pondělí. A další sobotu snad bude St. Johann, doufám, že vydrží led, zatím to nezrušili.“
Startovní listina kvalifikace světového šampionátu na ledové dráze – Örnsköldsvik, tato sobota:
1 Lukáš Hutla, CZ
2 Sebastian Reitsma, NL
3 Aki Ala-Riihimäki, FIN
4 Andrej Diviš, CZ
5 Franz Zorn, A
6 Jimmy Hörnell, S
7 Leon Kramer, NL
8 Filip Jäger, S
9 Maximilian Niedermaier, D
10 Martin Posch, A
11 Luca Bauer, D (FMI)
12 Hans Weber, D
13 Ove Ledström, S
14 Jo Saetre, N
15 Max Niedermaier, D
16 Paul Cooper, GB
17 Isak Dekkerhus, S
18 Melvin Björklin, S
Lukáš Hutla se vrací do velké ledařské hry | foto Karel Herman
Plzeň – 27. ledna
Zelenobílí zůstanou ve svých barvách. Modří ostatně také. Nicméně hráči v týmu Josefa France si už nepůjčí dresy od Nýrska jako v listopadu. Na sobotní duel Za sklem III proti družstvu Richarda Wolffa vyjedou ve svých vlastních. Projekt plochodrážního hokej naplňuje své ambice stále se zlepšovat po všech stránkách.
Obleva přinesla nejen plusové teploty na teploměrech, ale také vlnu nemocí. „Omluvil se mi Robin Král,“ říká Richard Wolff. „Bude za něj hrát Král, ale jinej Král tady odsud. Nebude ani Lukáš Dryml, tak jsem místo něho sehnal Topinku. Ale ne Topase z plochý dráhy, ale taky Topinku. Dostal jsem do hry slavná jména, i když to jsou jmenovci. Úřadovaly nemoci, to se musí respektovat.“
Přesto charitativní hokejové utkání Riky PD Team vs. Franc Dreamer Team na plzeňské Košutce neztrácí glanc ani v nejmenším. „Všechno je připravený, všichni jsou potvrzení,“ láká Richard Wolff zájemce do ochozů, útulné hospůdky i na veřejné bruslení.
Tým Josefa France oblékne nové dresy | foto Antonín Škach
Zima přeje svým sportům a plochodrážníci nestojí stranou. V Mělicích se dva dny jen trénovalo, Drift-On-Ice v Oberau se obešlo bez účasti našich borců. Zato ve Smržovce byl také Lukáš Hromádka. Po osmi letech se totiž český šampionát sáňkařů nemusel konat v Německu, ale na jizerské sedm set padesát metrů dlouhé trati, jíž nejlepší účastníci sjeli za méně než čtyřicet sekund.
Lukáš Hromádka v akci na saních | foto laskavostí Lukáše Hromádky
Mělice – 24. ledna
Ronny Weis na neděli přichystal Dritf-On-Ice na koupališti v Oberau, u nás se aspoň na ledě trénuje. Lukáš Hutla na sobotu připravil Mělice, které se opakují také dnes, ačkoliv dorazila obleva. Zájem byl vskutku nevídaný.
Václav Milík se chystá na mělický led | foto Radek Červenka
Na březích písníku se dívala spousta lidí. Motocykly se šroubky osedlali Václav Milík, Adam Bubba Bednář, Vladimír Višváder a Jaroslav Petrák, který se střídal s Davidem Hofmanem na jeho motocyklu. Byť mu praskla spojka na řetězu a nakonec i šroub na spojkovém koši.
S ledařským speciálem se objevil Milan Moravec a pochopitelně Lukáš Hutla. Jeho motocykl se dostal do rukou také Davida Hofmana. Pardubický benjamínek nikdy na podobném stroji neseděl. Vedl si natolik náramně, až Lukáš Hutla žertoval, že jej bere do nároďáku pro Ice Speedway of Nations.
David Hofman se chystá na svou první jízdu za řidítky ledařského speciálu | foto Ladislav Hofman
Vnuk si rád povídá s dědečkem, jak to mladí chlapci ostatně rádi dělají. Jednoho dne se dostanou k ploché dráze. Víš ty, Šímo, že tvůj táta na ní závodil? Mladé oči se rozšíří úžasem. Cože, můj tatínek?! O tom chci slyšet víc. Ano, Šimon Kníže se dostal na ovály se stopětadvacítkou, protože chtěl být jako jeho otec Marek, před čtvrt stoletím nadějný junior pražské Markéty.
Déšť přináší závodění o rok dříve
Marek Kníže na nástupu ve Slaném před pětadvaceti lety | foto Pavel Fišer
„Bydlel jsem v Praze,“ dostává se Marek Kníže na samotný prvopočátek svého příběhu. „Můj táta dělal panem Wolffem, Ríši tátou. Táta mě přivedl na Markétu, kde trénoval. Kouknul jsem se na trénink a pak jsem dostal simsona. Ve čtrnácti jsem už jezdil na udušeném půllitru.“
Sport levých zatáček se mu zaťal drápkem do srdíčka. „Plochá dráha mě chytla hnedka a hrozně mě bavila,“ vyznává se. „Na Markétě jsme jezdili na černém hřišti, jak je dneska baseballové hřiště. Malá dráha tam už byla, ale nepoužívala se.“
Na sklonku minulého století museli plochodrážníci oslavit šestnáct let, aby se mohli pustit do závodění. V devětadevadesátém ovšem vedení disciplíny připravilo revoluční návrh, aby v juniorských šampionátech republiky směli startovat i patnáctiletí.
Poprvé v dubnové kvalifikaci juniorky v Pardubicích. Jenže chybělo razítko od lékařské komise. Pětici závodníků, kteří ještě neviděli svůj narozeninový dort se šestnácti svíčkami, čekaly jen vložené rozjížďky. Ve svítkovském depu se mezi nimi připravoval rovněž Marek Kníže.
Část české juniorky v sezóně 1999: zleva Josef Franc, Ondřej Šebela, Květoslav Šebela, Filip Musil, Marek Kníže a Vladimír Pospíšil | foto Pavel Fišer
„Kvalifikaci nás nenechali jet,“ vybaví si po více než čtvrtstoletí. „Ale nakonec jsme mohli jako první generace českých plochodrážníků závodit, když už nám bylo patnáct. Mohli jsme jezdit všechny české juniorské závody. Mistrák a družstva, byl jsem v týmu s bratry Šebelovými a Pepou Francem.“
Po páteční kvalifikaci měla česká juniorka 1999 startovat ve Svítkově hned v sobotu prvním finálovým závodem. Mraky na obloze nikdo z plochodrážních pořadatelů nevidí rád. Jenže Petrovi Moravcovi tentokrát dodávaly optimismus. Když se spustil déšť, měl úsměv na tváři. Mítink se odložil o týden. Potřebné poslední povolení se sehnalo. Patnáctiletí vstoupili na závodní scénu a nejlepší z nich Tomáš Suchánek prohrál titul s Josefem Francem až v závěrečném klání v Březolupech.
Hořký konec
Dostat patnáctileté závodníky do závodů byla jedna věc, opatřit jim je zase druhá. Ale ruku na srdce, koncept byl skvělý. V sezóně 1999 spatřily světlo světa hned dva nové domácí juniorské šampionáty. Seriál družstev a mistrovství republiky do devatenácti let. V kolektivní soutěži stál Marek Kníže pokaždé na pódiu vyjma posledního mítinku ve Mšeně, v němž startoval ve druhém pražském týmu.
Marek Kníže )červená) v dubnu 2000 startuje v Pardubicích českou juniorku | foto Karel Herman
Premiéru devatenáctek spatřily Svitavy. Finálovou jízdu vyhrál Tomáš Suchánek před Miroslavem Fenclem. Marek Kníže skončil třetí, když za sebou nechal chabařovického Michala Pospíšila. Stejné pořadí bylo i v závěrečné klasifikaci, protože slánský vrchol koncem září zrušila silná průtrž mračen.
První sezónu mohl Marek Kníže bilancovat jedině pozitivně. „Plochá dráha byl první sport, co mě začal bavit,“ vyznává se dnes. „Jako kluk jsem hrával fotbal, ale to byly jen takový blbosti. Vrcholovej sport byla až plochá dráha. V dětství jsme na vesnici drandili na pionýrech, tátovi jsem bral stopadesátku jawu.“
A nyní opravdivá závodní pětistovka. Svět začal pás nový letopočet, v němž se změnily všechny čtyři číslice. Marek Kníže pokračoval ve své kariéře. V šestnácti mohl do českých ligových soutěží. Juniorské mistráky byly pro plochodrážníka pražské Markéty povinností, dostal se i do reprezentace.
Marek Kníže mezi Antonínem Švábem a Antonínem Kasperem na druhém stupínku pódia pardubické extraligy v září 2001 | foto Pavel Fišer
Neprobil se mezi absolutní esa. Solidní výkon odvedl vždycky. I proto si jej Milan Špinka na podzim 2001 vybral jako povinného juniora do sestavy svého Olympu, který bojoval o zlato s Pardubicemi. Marek Kníže sice ani jednou nebodoval, ale být v týmu s Antonínem Kasperem, Bohumilem Brhelem či Antonínem Švábem na něho nechalo nezapomenutelný dojem.
V osmnácti ale s plochou dráhou skončil. „Bylo to kvůli penězům,“ je z jeho hlasu i dnes cítit smutek. „Táta to nezvládal financovat. A taky jsem nebyl dost dobrej, abych se plochou dráhou moh‘ živit. Končilo se mi blbě, hodně blbě, to víš…“
Tatínek opět na scéně
Zeměkoule se řítila svou závratnou rychlostí po oběžné dráze okolo Slunce a v ploché dráze se na jméno Marek Kníže pomalu zapomínalo. Tak to prostě chodí. Život jde dál a postupem let bledne sláva i největších hvězd sportu levých zatáček.
Marek Kníže se loni po letech ve Svitavách opět posadil na plochodrážní motocykl | foto Antonín Škach
„Dvacet let jsem se ploché dráze nevěnoval,“ souhlasí hrdina našeho příběhu. „Nikam na závody jsem nechodil, možná jsem byl pětkrát v Praze na Grand Prix. To bylo asi tak jediný. Dva patnáct se mi narodil kluk. Bavil se s dědou, mým tátou, a on mu řek‘, že jsem kdysi závodil. Ani nevěděl, co plochá dráha je. Tak před pěti lety jsem ho vzal do Prahy na velkou cenu. Strašně se mu to zalíbilo jako kdysi mě.“
Tatínek Kníže se stal dědečkem, ale na ovály nasměroval již svého druhého potomka. „V roce 2024 jsme šel se Šimonem poprvé do Slaného na akademii,“ dozvídáme se. „Ale nepohodli jsme se tam s klubem. Bavil jsem se s Edou Krčmářem, ten mě domluvil Chabařovice. Přestoupili jsme k nim, jsme spokojený, funguje to dobře. I s Edou, hodně nám pomáhá, ať je to s technickou nebo s čímkoliv jiným. Zůstaneme v Chabařovicích, Zdeněk Schneiderwind nás lanařil do Prahy, ale nechtěli jsme.“
Marek Kníže začal závodit v patnácti díky průlomové strategii ČMF, Šimon Kníže se prohání se stopětadvacítkou již v deseti | foto Karel Herman
Šimon Kníže má za sebou první kompletní sezónu se stopětadvacítkou, jeho tatínek Marek zase comeback za řidítka půllitru. „Sed‘ jsem na něj po dvaadvaceti letech ve Svitavách,“ vrací se k listopadové rozlučce v Cihelně. „A dobrý. Užil jsem si to. Víš, všechno se mi v momentě vrátilo.“
Plochodrážní kariéra Marka Kníže (*13.6.1983) v kostce:
1999:
MR juniorů 11. (Pardubice 9., Slaný 10., Praha 10., Chabařovice 7., Svitavy 10., Březolupy 9.); MR U19: 3. (Svitavy 3., Slaný závod zrušen kvůli dešti); MR juniorských družstev: AK Markéta Praha I. S Josefem Francem, Květoslavem Šebelou a Ondřejem Šebelou 2. (Praha 2., Slaný 2., Pardubice 2., Mšeno NS), AK Markéta Praha II.s Milanem Noskem, Janem Hlačinou, Vladimírem Pospíšilem, Michalem Pospíšilem a Filipem Musilem 4. (Praha NS, Slaný NS, Pardubice NS., Mšeno 4.)
2000:
ME U19: Marek Kníže 15. v kvalifikačním kole v Debrecenu; MR jednotlivců: semifinále Plzeň 14.; AK Markéta Praha 3. v první lize (Marek Kníže 5 bodů v pěti z devíti závodů); MR juniorů: Marek Kníže 9., samostatné klasifikaci U19 6. (kvalifikace Pardubice 8., Pardubice 7., Praha 9., Slaný 7., Svitavy 7., Mšeno 8., Březolupy 11.); MR juniorských družstev: AK Markéta Praha s Květoslavem Šebelou, Filipem Musilem, Josefem Francem a Ondřejem Šebelou 5. (Slaný 5., Praha 2. Pardubice 5. Rybnik 5. Wroclaw 5.)
2001:
MS juniorů: Marek Kníže 14. v kvalifikačním kole ve Slaném; PSK Olymp Praha 2. v extralize (Marek Kníže v šesti rozjížďkách 0 bodů z 273 bodů týmu celkem); AK Markéta Praha 4. v první lize (Marek Kníže v pěti závodech ze sedmi 20 bodů z 87 bodů týmu celkem); MR dvojic: semifinále Kopřivnice – s Filipem Musilem za AK Markéta I. 6.; MR juniorů: Marek Kníže 8., v samostatné klasifikaci U19 8. (Pardubice 11., Slaný 8., Divišov 8., Mšeno 10., Kopřivnice 8., Mšeno 8., Slaný 10.); MR juniorských družstev: AK Markéta Praha II s Ondřejem Šebelou, Lubošem Tomíčkem a Antonínem Gallianim (Slaný 4. Březolupy NS, Pardubice 3. Praha 4. Chabařovice 6., Wroclaw 5.)
Šimon Kníže, Marek Kníže, syn, táta, plochodrážníci | foto Antonín Škach
