Mladá Boleslav – 28. května
Dnešní podnik naší skupiny polského šampionátu juniorských družstev byl kvůli špatné počasí zrušen, ještě než se naši závodníci vydali na cestu. Zítřejší podnik v Leszně by se měl uskutečnit podle plánu. Náhradní termín za dnešní klání nebyl zatím stanoven.
Archiv autora: Antonín Škach
Český juniorský nároďák se ve své přípravě rozděluje na dvě křídla
Liberec – 27. května
Před klíčovým semifinále evropského šampionátu juniorských družstev v Liberci se náš národní tým rozdělí na dvě části. Kouč Filip Šitera chce, aby se jeho svěřenci pořádně rozjeli. Dvě pokračování polského šampionátu juniorských družstev v Leszně uvidí dnes a zítra v akci Jana Kvěcha, Petra Chlupáče a Daniela Klímu. Ve středu bude ovál ve Starých Pavlovicích k dispozici pro trénink Patrika Mikela, Jana Macka a Daniela Šilhána.
Foto: Karel Herman
Češi a Slováci v akci 309
Týden, co týden nabízí plochodrážní sezóna našim divákům skvělou podívanou. Pondělí vidělo historickou premiéru polských juniorských družstev na českém stadiónu, když se do té doby u nás konala regulérní soutěž našich severních sousedů jen v souvislosti s působením pražské Markéty v tamní druhé lize před dvanácti lety. V sobotu jsme byli svědky nejen úžasného postupu Jana Kvěcha do finále juniorského mistrovství světa, jež ho však paradoxně vyřadilo z plzeňského poháru dvojic do devatenácti let. A včera byly Mariánské Lázně stejně dramatické na svém kilometru jako na malé oválku. O tom jsme na stránkách magazínu psali ve zpravodajských flaších a ještě psát budeme v původních reportážích. Nyní se ovšem musíme podívat do Švédska a Polska za Václavem Milíkem, Ondřejem Smetanou, Martinem Vaculíkem a Eduardem Krčmářem.
Úterní třetí kolo švédské Elitserien mělo již podruhé na startu také Václava Milíka. Masarna Avesta jeho Dackarnu Malilla na svém kolbišti porazila 53:37, přičemž pardubický kapitán dobyl deset bodů (3 2 2 3 E 0).
Ve středu si svým debutem v Allsvenskan, nižší švédské divizi, odbyl Ondřej Smetana. „Celé závody pršelo a bylo to pod vodou,“ svěřoval se Pražan se svými dojmy ze svého prvního startu s vestou Valsarny Hagfors v domácím duelu s Teamem Smaeland. „Bohužel jednou z prvního a jednou z druhýho místa byla opakovačka, ve který jsem pak dojel třetí.“
Dohromady dal do kupy čtyři body s jedním bonusem (1 1 2) v utkání, jehož skóre se po předčasném konci po osmi rozjížďkách zastavilo na nerozhodném stavu 24:24.
Václav Milík neměl šťastný pátek. Jeho Wroclaw vyhrála výjezdní utkání polské extraligy v Czestochowej 49:41. Nicméně český závodník se po úvodní nule v rozjížďce s číslem tři na ovále již neobjevil.
Martin Vaculík byl včera bodově nejproduktivnějším mužem duelu Leszno vs. Zielona Gora. Vyjel na ovál šestkrát a celkem skóroval čtrnácti body (3 2 2 2 2 3). Jeho skalp postupně získali Piotr Pawlicki, Emil Sajfutdinov, Dominik Kubera a zase Emil Sajfutdinov. Domácí vyhráli 51:39 a upevnili své postavení na čele tabulky.
V neděli přišli fanoušci do Poznaně, aby se stali svědky triumfu svého družstva nad Rawiczem v poměru 51:39. Eduard Krčmář byl jejich klíčovým hráčem a dobyl deset bodů s jedním bonusem (3 1 3 2 1).
Foto: Ondřej Smetana
Hynek Štichauer se na křídlech Štěstěny nechal vynést na mistrovský trůn
Mariánské Lázně – 26. května
Nové zaměstnání mu bere čas i na klasickou dráhu a služební cesty jej často vodí do zahraničí. A tak mu čas na přípravu motocyklů pro šampionát na dlouhé dráze zbyl až někdy v úterý. Na dnešek nespal ani tři hodiny a nebylo divu, že si na pódium vzal i své mechaniky Jaroslava Petráka a Jiřího Havlíčka. Hynek Štichauer se totiž v Mariánských Lázních stal českým mistrem a po plzeňských devatenáctkách ze září 2005 slavil své druhé individuální zlato. Cestu k němu však neměl rozhodně snadnou. V základní části prohrál s Martinem Málkem, který však v sedmé jízdě přišel o body kvůli vypadlému karburátoru. A když mu posléze ve finále svítala další šance, přišel o vzduch v zadní pneumatice. K prvenství mířil Josef Franc, když objel Pardubičana v prvním výjezdu, jenže v půli posledního okruhu se jeho motor zastavil. Hynek Štichauer se tak z třetí příčky vrátil nazpět do čela a v celkové klasifikace oba smolaře předčil o pouhý bod.
Nevyspalý Hynek Štichauer srovnává krok se smolařem Martinem Málkem
Letošní dlouhodrážní šampionát provázelo počasí jako vymalované šmolkově modrou a zářivě žlutou pastelkou. Bohužel startovní listina nebyla plná, závodníky odvedly nejen včerejší pouťáky v Rodenu a dnešní v Osnabrücku, nýbrž i finský mistrák. Titul šampióna země tisíce jezer vybojoval Jörg Tebbe, takže nebylo ani pomyšlení, že by dnes obsadil volnou desítku.
Mistrovství republiky na dlouhé dráze však již zažilo chmurnější epochy než s jedenácti muži rozdílných věků, výkonnosti a ambicí jako dnes. Sotva skončila základní část dopoledního pohárového klání kolibříků, všichni závodníci vyrazili na nástup. A pak již dostala prostor rozjížďka s číslem jedna.
Josef Franc v ní rozdílem celé rovinky změřil Michala Škurlu. Vzápětí jej napodobil Martin Málek, zatímco Hynek Štichauer v nájezdu do druhé zatáčky podjel Michala Dudka. Slaňák se nehodlal jen tak smířit se ztrátou druhé příčky, jenže Pardubičan ve druhém kole nasadil k ohromnému trháku a zmizel z perimetru Michala Dudka.
Po třetí jízdě se Martin Málek ujal vedení v průběžné klasifikaci. Po jeho skvělém startu na něho byli krátcí nejen Michal Dudek, ale i Josef Franc, jenž se musel vyrovnávat s první dnešní prohrou. Triumf březolupského závodníka však nebyl bezproblémový.
„Pokazil se mi motor, asi praskl napínák rozvodového řetězu,“ vyřkl Martin Málek ve své garáži slova, která jeho doprovod nastartovala k horečné přípravě druhého motocyklu. Mezitím na kilometrovém ovále Hynek Štichauer stylem start – cíl vyhrál rozjížďku s číslem čtyři.
Větší pozornost diváků ovšem na sebe poutal Michal Škurla. Startovní manévr mu nevyšel, avšak pustil se do stíhací jízdy. Až v první zatáčce posledního okruhu sebral čtvrté místo Zdeňku Holubovi, jenž dnes na dlouhých oválech debutoval.
Finálová série dopoledního kolibřího Speedway Mini Cupu dala velkým závodníkům delší čas na přípravu. S porážkou Josefa France byl tentokrát na řadě Hynek Štichauer. Pardubičan kvůli návratu ze služební cesty příliš nespal. O motocykly se mu pečlivě starali Jiří Havlíček a Jaroslav Petrák. On se ve své garáži soustředil na jízdu, což se mu evidentně vyplácelo.
V rozjížďce s číslem pět se před Josefem Francem usadil již po letu pásky k lázeňskému sluníčku. Pražan ale nesložil zbraně. Když se Hynek Štichauer ve druhém kole dostal poněkud ven, měl úřadující šampióna za zadním kolem. Pardubický závodník však jeho tlak dokázal ustát. Zdeněk Holub třetím místem získal zatím svůj nejlepší výsledek. Porazil reprezentanty Stevena Goreta a Michala Dudka a hřál se v přízni Štěstěny, když mu řemen prasknul až po průjezdu cílem.
Podobnou kliku však neměl Michal Škurla. Jemu totiž řemene prasknul v cíli třetího okruhu šesté jízdy, takže jeho tři body nakonec šly ve prospěch Dennise Helfera. Na čele řádil Jarno de Vries, zatímco Martin Málek v sedle druhého stroje trčel za Michalem Škurlou, jehož překonal až v nájezdu do druhého kola.
Zdeněk Holub komentuje své odstoupení po startu sedmé jízdy:
„Hlava. Hlava na krku, ne v motoru. Bylo to tam těžký v prvním vinglu, vyšťouchlo mě to. Ještě pár koleček musím na dlouhý odjezdit…“
O vedení se v té době dělil Hynek Štichauer s Martinem Málkem, zatímco Josef Franc byl za nimi pozadu o bod. V systému, kdy semifinále a finále neznamenalo anulaci zisku základní části, ale body se neustále přičítaly, šlo o naprosto marginální sumu. Navíc věci měly záhy nabrat naprosto nečekaný obrat.
Josef Franc v posledním kole spadl z trůnu až na třetí příčku
Po startu rozjížďky s číslem sedm vypálil do čela Hynek Štichauer, ale Martin Málek jel za ním druhý jen do druhého kola. „Přestávalo to jet,“ posteskl si. Při expresním dolaďování nastavení druhého motocyklu, zapomněl dotáhnout karburátor, který nyní vypadl. Březolupský závodník si ovšem ke svému štěstí promptně uvědomil, kolik uhodilo.
Držel karburátor rukou a pomalu se ploužil vstříc šachovnicové vlajce. Stefan Drofa již hodil ručník do ringu, v prvním oblouku odstoupil Zdeněk Holub. A tak Martin Málek navzdory poruše inkasoval dva body. Hynek Štichauer se mu pochopitelně vzdáli. Navíc jej předčil i Josef Franc, když v osmé jízdě změřil oba Michaly, Škurlu a Dudka.
Dnešní mítink se však dostal do své semifinálové fáze. V ní nejprve Hynek Štichauer prodloužil svou vítěznou sérii. Po raketovém startu měl již na protilehlé rovince náskok bratru dvaceti metrů. Zatímco Pardubičan ujížděl na čele, Jarno de Vries atakoval druhého Zdeňka Holuba. Ve druhé zatáčce třetího kola se mu jej podařilo předjet. Nicméně faktem zůstává, že ani čtyři body by Zdeňku Holubovi na finále nestačily.
Z druhého semifinále se mezi nejlepší šestku neprobil Michal Dudek. „Myslím, že ještě jedno kolo a měl bych ho,“ glosoval svou stíhací jízdu za Michalem Škurlou. Pakliže by jej vskutku překonal, šel by do finále on, ale za těchto okolností postupoval Pražan. Před nimi Josef Franc změřil Martina Málka.
Úřadující šampión ztrácel v průběžné klasifikaci na Hynka Štichauera jediný bod. Martin Málek byl za leaderem pozadu o čtyři body. Další z finalistů, a sice Jarno de Vries, Michal Škurla a Steven Goret již díky svému skóre již byli prakticky mimo pódiovou hru.
Martin Málek vypráví o finále:
„Dal jsem staré ojeté kolo. O titul mi už stejně nešlo. Myslel jsem, že budu víc psychicky v pohodě. Že se nemá co zkazit…“
Ve finále nejlépe odstartoval Hynek Štichauer, jenže v prvním výjezdu jej na čele střídal Josef Franc. Pakliže by v tomto pořadí dojeli do cíle, měli by stejně bodů, avšak v Pražanův prospěch by rozhodl lepší výsledek z finálové jízdy. Na tom by se nic nezměnilo, byť se ve třetím kole na druhém místě objevil Martin Málek.
Jenže místo dalšího progresu se Martin Málek musel potýkat se vzduchem unikajícím z jeho zadního kola. Závodníci projeli do čtvrtého kola, v němž boj o šampióna dostal nový rozměr. Na konci protilehlé rovinky odešel Josefu Francovi motor.
„Nemáme s sebou rentgen, takže nevíme, co se stalo,“ smutnil později v depu. Hynek Štichauer projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz a zároveň i mistr republiky. Druhé příčky se zmocnil Jarno de Vries, ale bodově nepřekonal ani Josefa France, ani Martina Málka. Březolupský závodník totiž dokázal udržet alespoň třetí místo. Holanďan zůstal o bod pozadu, zatímco při bodové rovnosti s Josefem Francem rozhodl o druhém místě pro Martina Málka právě onen lepší finálový výsledek.
Na celou trojku čekalo emotivní vyhlášení v depu. Miroslav Musil nechal přinést obrovské stupně vítězů, z jejichž nejvyššího stupně řečnil k divákům. Záhy dostali prostor závodníci, přičemž Hynek Štichauer si s sebou vzal i své mechaniky, Jiřího Havlíčka a Jaroslava Petráka. A pak si všichni pod vedením spíkra Miloslava Čmejly zazpívali českou hymnu.
Hlasy z depa
„Jsem nadšenej‘!“ radoval se Hynek Štichauer. „Nevím, co bych k tomu řek‘. Samozřejmě jsem nadšenej‘, před závodem jsem se cejtil mizerně. Spal jsem dvě hodiny v autě, vrátil sem se ze srazu americkejch‘ aut a motorek, mám to jako práci. Moc jsem nenaspal, kluci ještě ráno nemohli natočit auto. Nakonec je z toho titul, čím hůř to vypadá, tím líp to skončí. Bylo to se štěstím, ale to k tomu patří. Mám s sebou dva kluky, co to odmakali a já se mohl soustředit. Díky! Syrový motorky jsme poskládali v úterý. Zkusil jsem, jestli řaděj‘ převodovky. Nevěřil jsem, z jakýho hovna se dá udělat titul.“
„Co bych ti řekl?“ zamyslel se Martin Málek. „Pokazil se mi už po druhé jízdě motor, asi praskl napínák rozvodového řetězu. Skočil jsem na druhou motorku, co nebyla doladěná. Aspoň čtyři body. Pak jsem jel za Hynkem a přestávalo to jet. Jak jsme pospíchali, ve fofru jsem málo dotáhnul karburátor a vyskočil. Uvědomil jsem si to, díky aspoň za dva body. V semifinále byla dráha suchá, na finále jsme šli o zub míň. A teď na závěr ve finále jsem dal staré ojeté kolo, protože o titul mi už nešlo. Na tu hrůzu můžu být maximálně spokojený. Líp to dopadnout nemohlo. Jsem hrozně rád, že mi to může jet i líp.“
„Odešel motor,“ posteskl si Josef Franc. „Zdechlo to a nejelo. Je to škoda, ale sám pro sebe jsem si dokázal, že na ty nadržený mlaďáky mám. Hezký závody, pomalej‘ rozjezd, ale pak jsme to dopásli. Myslel jsem, že Martin Málek bude kontrovat, měl ale defekt a tomu asi psychiky nepomohlo. Hynek tím proplouval a nakonec je mistr! Já jsem třetí, z toho hovna jsem aspoň třetí!“
„Pěkný závody,“ svěřoval se Michal Škurla. „Škoda toho řemene, vyčerpalo mě to, musel jsem dělat celou spojku, jak ji to zasekalo. Ale závody se mi líbily, byly krásný. Jsem spokojenej‘, dráha suprová.“
„Super, závody pěkný, škoda jedná jízdy, ale to se nedá nic dělat,“ vychrlil Michal Dudek komentář ze svých úst. „Nedokážu si to vysvětlit, že nejde dávat lajna. Chtěl jsem to dát jako na klasice, ale tady se to musí dělat obráceně. Pan Dryml mi pomohl, škoda, že jsem vypadnul z finále. Myslím, že ještě jedno kolo a měl bych ho. Poslední jsem ale neskončil, tak co?!“
„Dobrý,“ odtušil Zdeněk Holub komentář nad svou dlouhodrážní premiérou. „Jednou mi prasknul řemen, podruhý to byla hlava. Hlava na krku, ne na motoru. Bylo to tam těžký v prvním vinglu, vyšťouchlo mě to. Závody se mi líbily, v semifinále jsem si spravil chuť. Je to těžký, dlouhá bolí, musím nakroužit ještě pár koleček.“
| SF1 | SF2 | FIN | TOT | ||
| 1. Hynek Štichauer, Pardubice | 4 5 5 5 | 5 | 5 | 29 | |
| 2. Martin Málek, Březolupy | 5 5 42 | 4 | 3 | 23 | |
| 3. Josef Franc, Praha | 5 4 4 5 | 5 | E | 23 | |
| 4. Jarno de Vries, NL – Plzeň | 3 4 5 2 | 4 | 4 | 22 | |
| 5. Michal Škurla, Praha | 4 2 E 4 | 3 | 2 | 15 | |
| 6. Steven Goret, F | 2 3 2 4 | 2 | 1 | 14 | |
| 7. Michal Dudek, Slaný | 3 3 1 3 | 2 | 12 | ||
| 8. Dennis Helfer, D | 1 2 3 3 | 1 | 10 | ||
| 9. Zdeněk Holub, Praha | 0 1 3 R | 3 | 7 | ||
| 10. Stefan Drofa, D | 2 R 2 – | – | 4 | ||
| 11. Graeme Brown, GB | 1 1 0 1 | 1 | 4 |
Poznámka: při rovnosti bodů rozhodovalo pořadí finálové rozjížďky
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Mirek Horáček
Jaroslav Vaníček zůstává králem malého lázeňského oválu
Mariánské Lázně – 26. května
Sotva dozněl řev dlouhodrážních speciálů po jejich tréninku na šampionát republiky, nastalo stěhování kolibříků. Nejmladší závodníci si z garáží v depu k minioválu brali to nejnutnější, co potřebovali k dalšímu dílu série PRO-TEC Speedway Mini Cup. Vstupenky do finále A byly dnes pořádně mastné. Kdo neměl dvanáct bodů ze základní části, ostrouhal. Finálová část byla ale naplánována až v rámci hlavního závodu. Jaroslav Vaníček se nechal zmást, kamsi se zatoulal, a na losování pozic chyběl. Pochopitelně na něho zbyl venek. Nicméně pražský závodník brzy uklidnit svůj rozhořčený hněv, odstartoval jako pánbůh, odvedl Vojtěcha Šachla a Jana Jeníčka a dalším maximum zvýšil své vedení na hrotu aktuální klasifikace.
Až přespříliš aspirantů na áčko ořezává sedmnáctá jízda
Rudolf Belan nestudoval historii. Ale jeho komentář o stěhování národů, když se šestnáct kolibříků se svým doprovodem zvedlo z garáží a zamířilo k malému oválu, dokonale seděl. Sám měl přitom hlavu plnou starostí. O chabařovické pouti minulý týden motor jeho syna Bruna svým kouřem připomínal spíše trabanta. Nyní byl v rámu jiný pohonný agregát a nezbývalo než o tréninku vyřešit převody.
Evidentně se to povedlo. Bruno Belan totiž ve druhé jízdě odstartoval na Matěje Frýzu a Plzeňana za sebou vodil až do cíle. Před Slaňákem se mezi vítěze zapsal Luboš Krejča, jenž s přehledem vyhrál první jízdu žhavého dopoledne. Další rozjížďky následovaly v rychlém sledu.
Start té třetí vyšel nejlépe Matouši Kameníkovi, ovšem Vojtěch Šachl jej vystřídal již v první zatáčce. Do čela se musel bít také Jakub Exler, když ve třetím kole čtvrté jízdy za svá záda poslal Dominika Hrbka. Vzápětí Adam Bednář udeřil na Jana Jeníčka. Jenže v první zatáčce nebylo místa nazbyt, takže přepadl přes Pardubičanovo zadní kolo.
K repete mohli přijet oba borci, avšak Jan Jeníček si tentokrát nepustil Adama Bednáře tak blízko k tělu. Seznam vítězů úvodní série se vzápětí uzavřel Jaroslavem Vaníčkem, který odstartoval na Karla Průšu.
Jako první svůj triumf obhájil Bruno Belan, když v první zatáčce rozjížďky s číslem sedm stačil objet Adama Nejezchleba. Na šest bodů se vzápětí dostal rovněž Vojtěch Šachl, jenž se briskně vypořádal s dotírajícím Matějem Frýzou, Jan Jeníček vyhrál podruhé v desáté jízdě před osamoceným Petrem Markem. A když Jaroslav Vaníček ovládl rozjížďku s číslem jedenáct, bylo zájemců o finále A více než dost.
Své by k tomu mohl říct Adam Bednář. Po zmiňované prohře s Janem Jeníčkem v rozjížďce s číslem pět již jen vítězil. Přesto mu tři trojky v rychlém sledu nebyly pranic platné, aby se mohl zapojit do klíčové jízdy o vítězství. A to již jen proto, že na své vítězné cestě už nepotkal žádného z čtveřice neporažených. Dva z nich se totiž střetli v sedmnácté jízdě.
Ještě před ní si však Jaroslav Vaníček ozdobil svou pažbu o další zářez na úkor Adama Nejezchleba a Tonyho Katry, jež odvedl již po startu patnácté jízdy. A pak si už nemohl nechat ujít podívanou na natřískanou rozjížďku s číslem sedmnáct, aby věděl, s kým bude mít tu čest v áčku. Lepší start vystřihnul Bruno Belan.
Jan Jeníček jej atakoval vnějškem prvního oblouku, ale slánský blonďák zůstal na čele. První neúspěch však Pardubičana nezlomil ani v nejmenším. Pořád se snažil dostat se dopředu. Příležitost přinesl třetí okruh. V jeho druhé zatáčce převzal vedení, aby posléze v dalším oblouku zmařil pokus Bruna Belana o odvetu.
Malá dráha nezná jiného vítěze než Jaroslava Vaníčka
S jedním ztraceným bodem měl Bruno Belan sdílet osud Adama Bednáře, zatímco Jan Jeníček srovnal devíti body krok s Jaroslavem Vaníčkem. V rozjížďce s číslem osmnáct se jim stylem start – cíl vyrovnal také Vojtěch Šachl. Neporažené trojici nezbývalo nic než neztratit do konce základní části jediný bod.
Splnění této mise měl na dlouhé lokty Jan Jeníček. Dvakrát se ujal vedení rozjížďky s číslem dvacet, dvakrát se však opakovalo kvůli pádu Adama Nejezchleby v prvním výjezdu. Teprve napotřetí mohl Pardubičan obkroužit čtyři kola a ozdobit se čtvrtým primátem. V rozjížďce s číslem jednadvacet stejné mety dosáhl Vojtěch Šachl a ob jednu rozjížďku později zatroubil k velkému sólu Jaroslav Vaníček.
Obhájce všech stopětadvacítkářských titulů přitom odvedl Bruna Belana, jemuž se mimoděk postaral o prodloužení závodního programu. Slánský borec měl totiž stejné desetibodové skóre a stejný počet dvojek a trojek jako Matěj Frýza a Karel Průša.
Proto se na startu sešli ještě jednou, aby v rozjezdu rozhodli o dvou postupujících do finále B. Žádné drama se nekonalo. Karel Průša starší instruoval svého synka k opatrnosti, protože svých soupeřů ještě nedorostl. Ti dospěli do cíle před ním a doplnili Adama Bednáře na startovní rošt v béčku.
Mezitím se kolibříci zase uklidili do garáží velkého depa, jelikož jejich finálový program měl proběhnout až v rámci velkého závodu. Mezitím proběhlo losování startovních pozic. Jaroslav Vaníček se někam zatoulal a tak jej Vojtěch Šachl s Janem Jeníčkem odsoudili na samotný vnějšek.
Martin Málek se posléze dvěma triumfy dostal do čela dlouhodrážního šampionátu, po jehož čtyřech jízdách gradoval pořad Speedway Mini Cupu. štěpán Ševčík obkroužil sám jako voják v poli finále F, aby si připsal tři body.
Finále E vidělo duel Matouše Kameníka s Adamem Nejezchlebou. Chabařovičan se po vnitřní čáře nedostal v první zatáčce dopředu, ale útočil až do cíle. Déčko nabídlo boj nejmladších, v němž uspěl Dominik Hrbek. Tony Katra se při jeho stíhání dostal v první zatáčce třetího kola moc ven a nakonec musel ještě odvracet nápor Petra Marka.
Luboš Krejča s přehledem ovládnul finále C, v němž Karel Průša statečně odolal náporu Jakuba Exlera. A pak již přišlo béčko, které se mělo stát nejskvělejší podívanou celého dne. Sotva se páska rozpůlila svým charakteristickým mariánskolázeňským způsobem, byl v čele Adam Bednář. Jenže vnějškem úvodního oblouku se řítil Bruno Belan.
Jihočeský borec v pražských službách nechtěl vedení pustit jen tak. Ovšem Bruno Belan byl zprava druhé zatáčky přece jen rychlejší. Ve třetím kole se Adamu Bednářovi blížil i Matěj Frýza, ale musel nakonec zaknihovat třetí místo.
Áčko bylo ve srovnání se svým předchůdcem až přespříliš klidné. Jaroslav Vaníček nevýhodu startovní pozice přetavil ve výhodu svým skvělým startem. Vojtěch Šachl a Jan Jeníček se zařadili za něho. A stali se bezprostředními svědky, kterak Pražan vyhrál i druhý závod na lázeňské mini trati.
| F | E | D | C | B | A | TOT | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 3 3 3 | 3 | 15 | |||||
| 2. Vojtěch Šachl, Divišov | 3 3 3 3 | 2 | 14 | |||||
| 3. Jan Jeníček, Pardubice | 3 3 3 3 | 1 | 13 | |||||
| 4. Bruno Belan, Slaný | 3 3 2 2 | 3 | 13 | |||||
| 5. Adam Bednář, Praha | 2 3 3 3 | 2 | 13 | |||||
| 6. Matěj Frýza, Plzeň | 2 2 3 3 | 1 | 11 | |||||
| 7. Luboš Krejča, Praha | 3 1 2 2 | 3 | 11 | |||||
| 8. Karel Průša, Slaný | 2 3 2 3 | 2 | 12 | |||||
| 9. Jakub Exler, Praha | 3 2 1 2 | 1 | 9 | |||||
| 10. Dominik Hrbek, Pardubice | 2 2 1 2 | 3 | 10 | |||||
| 11. Tony Katra, Slaný | 2 1 1 2 | 2 | 8 | |||||
| 12. Petr Marek, Ch. | F 2 3 1 | 1 | 7 | |||||
| 13. Matouš Kameník, Divišov | 2 2 1 L | 3 | 8 | |||||
| 14. Adam Nejezchleba, Ch. | 1 2 2 X | 2 | 7 | |||||
| 15. Josef Černý, Plzeň | 1 1 2 2 | 1 | 7 | |||||
| 16. Štěpán Ševčík, Plzeň | 1 1 2 1 | 3 | 8 |
Rozjezd o finále B: Bruno Belan, Matěj Frýza, Karel Průša
Průběžné pořadí seriálu:
| PHA | CHA | SLA | MaL | SLA | CHA | MaL | TOT | |
| 26.3. | 13.4. | 14.4. | 24.4. | 4.5. | 19.5. | 26.5. | ||
| 1. Jaroslav Vaníček | 13 | 13 | 14 | 15 | 15 | 15 | 15 | 100 |
| 2. Vojtěch Šachl | 15 | 15 | 12 | 13 | 12 | 11 | 14 | 92 |
| 3. Bruno Belan | 12 | 12 | 12 | 12 | 14 | 13 | 13 | 88 |
| 4. Adam Bednář | 12 | 12 | 12 | 11 | 12 | 10 | 13 | 82 |
| 5. Jan Jeníček | 11 | 10 | 13 | NS | 13 | 13 | 13 | 73 |
| 6. Jakub Exler | 10 | 10 | 12 | 8 | 8 | 9 | 9 | 66 |
| 7. Matouš Kameník | 7 | 11 | 9 | 11 | 12 | 8 | 8 | 66 |
| 8. Matěj Frýza | 11 | 13 | 10 | NS | 6 | 11 | 11 | 62 |
| 9. Adam Nejezchleba | 9 | 10 | 6 | 10 | 12 | 8 | 7 | 62 |
| 10. Luboš Krejča | 1 | NS | 10 | 11 | 10 | 11 | 11 | 54 |
| 11. Petr Marek | NS | 9 | 9 | 8 | 8 | 10 | 7 | 51 |
| 12. Dominik Hrbek | 8 | 5 | 6 | 8 | 4 | 8 | 10 | 49 |
| 13. Karel Průša | NS | 9 | 6 | NS | 7 | 7 | 12 | 41 |
| 14. Tony Katra | NS | 8 | 8 | NS | 9 | 6 | 8 | 39 |
| 15. Štěpán Ševčík | 3 | 7 | 6 | NS | 6 | 5 | 8 | 35 |
| 16. Josef Černý | NS | 5 | NS | NS | 6 | NS | 7 | 18 |
| 17. Mateusz Lopuski | NS | NS | NS | NS | NS | 13 | NS | 13 |
| 18. Antoni Kawczynski | NS | NS | NS | NS | NS | 11 | NS | 11 |
| 19. Bruno Thomas | NS | NS | NS | NS | 11 | NS | NS | 11 |
| 20. Frieda Thomas | NS | NS | NS | NS | 9 | NS | NS | 9 |
| 21. Josef Novotný | NS | NS | NS | NS | solo | 5 | NS | 5 |
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Pavel Fišer
Jan Kvěch rozjásal Svítkov
Pardubice – 25. května
Jan Kvěch se dnes stal miláčkem pardubických tribun. Po třech sériích kvalifikačního kola světového šampionátu juniorů měl na svém kontě tři vítězství, v čemž se mu nemohl rovnat nikdo jiný. V závěrečných dvou pětinách jej sice přeskočili zkušenější Jonas Jeppesen, Robert Lambert a Maksym Drabik, nicméně pražský závodník si čtvrté místo nenechal sebrat a kvalifikoval se do finále. Špatný dojem nezanechal ani Petr Chlupáč, vyhrál rozjížďku s číslem osmnáct a skončil jedenáctý. David Pacalaj byl však rozladěný čtveřicí nul, takže jej závěrečná dvojka mohla zvednout jen na čtrnáctou příčku. Pavel Čermák a Jan Macek se z pozice náhradníků ani jednou nedostali na start.
Jan Kvěch nechce prohrávat
Vedro jako v peci provázelo dnešní mítink již od ranních hodin. Konečně padla patnáctá hodina a šestnáctka aspirantů na postup do světového finále vyrazila z depa na nástup. A pak se už konečně děly věci i na závodní dráze. Z úhlu pohledu českého fanouška navíc krásné, nádherné věci.
Petr Chlupáč ještě před rokem mohl kvůli věku o světovém šampionátu pouze snít. A teď se ve druhé jízdě směle pustil do Alexandra Woentina jakoby se nechumelilo. Švéd byl vpředu po vylétnutí pásky, avšak Pražan se po protilehlé rovinky směle pustil do útoku. Na vedoucí příčku se nedostal, nicméně Jaimon Lidsey a Dan Bewley, jež byli v cíli až za Pražanem, museli rychle přehodnotit své ambice na postup.
A pak rozjížďka s číslem tři, v níž Jan Kvěch triumfoval stylem start – cíl. Co bylo více potěšující, pražský závodník svůj triumf zopakoval v rozjížďce s číslem sedm, kdy v první zatáčce odrazil smělý útok Marka Levišina.
V tu chvíli se Janu Kvěchovi mohl rovnat jen Jonas Jeppesen. Dán ve čtvrté jízdě tvrdě v úvodním nájezdu objel Davida Pacalaje a Roberta Lamberta. Další trojku si posléze připsal v páté jízdě, v níž odvedl Alexandera Woentina. V rozjížďce s číslem dvanáct se ovšem stal obětí Maksyma Drabika.
Světový exmistr neměl zrovna ideální vstup do závodu. Hned v první jízdě zůstal trčet za dvojicí Artjom Trofimov – Sandro Wassermann. V rozjížďce s číslem osm si nejprve vykoledoval žlutou kartu za ulitý start, aby jej posléze změřil Jaimon Lidsey.
V dvanácté jízdě už musel hrát hop nebo trop. Byť lepší start předvedl stále ještě neporažený Jonas Jeppesen, Maksym Drabik si to namířil do čela spodní stranou druhého nájezdu. Vykoupal své ambice ve vodopádu živé vody a navíc svým způsobem dostal Jana Kvěcha na hrot aktuální klasifikace.
Petr Chlupáč komentuje své dvě nuly:
„Děláme všechno možné, ale nejde to…“
Samozřejmě větší část práce si pražský závodník musel odvést sám. V rozjížďce s číslem devět se srdnatě pustil do vedoucího Daniela Bewleyho vnitřní stranou druhé zatáčky. Dostal se dopředu, vyhrál třetí jízdu a zároveň si srdce pardubického publika, jehož se stal hrdinou. A to tím spíše, zůstával-li jediným naším borcem v postupovém pásmu. A ruku na srdce, kdo něco takového vůbec před závodem čekal?!
Petr Chlupáč v sedmé jízdě přišel o poslední bod, jenž mu ve druhém oblouku sebral Artjom Trofimovs. Ve dvanácté jízdě nakonec podlehl Lukasi Baumannovi. Ještě hůře na tom byl David Pacalaj. Bojovnost mu nechyběla, ale motocykly mu nejely, byť s pomocnou rukou přispěchal i Zdeněk Holub.
Český postup se z utopie mění na realitu
Inkasované body se měly Janu Kvěchovi náramně hodit v závěru. Rozjížďku s číslem čtrnáct ovládl Jonas Jeppesen. Pražan neměl opět zrovna exkluzivní start, ale pustil se do Jaimona Lidseyho. Australan stále věřil, že se mu podaří kompenzovat chybu z jedenácté jízdy, kdy vinou pádu přišel v poslední zatáčce o zcela jisté vítězství. A nyní před sebe Jana Kvěcha prostě nepustil.
Se šesti body se však jeho postupové ambice do finálové série rovnaly nule. Zato Jan Kvěch měl u svého jména pěkňoučkou desítku. Lepší skóre měl kromě jeho přemožitele Jonase Jeppesena také Robert Lambert. Než se Angličan posunul na jedenáctibodovou hranici, musel si v tuhém souboji doslova a do písmene ve třinácté jízdě vyvzdorovat vítězství nejprve na Petru Chlupáčovi a posléze i Sandro Wassermannovi.
Dopředu se sunul také Maksym Drabik. V šestnácté jízdě triumfoval stylem start – cíl, aby si v závěrečné rozjížďce odpoledne. Ve stejném postavení byl i Alexander Woentin, zatímco postupové naděje Jaimona Lidseyho, Dana Bewleye či Artjoma Trofimovse již zhasly.
Švéd měl vskutku nejlepší start, jenže záhy jej minul Robert Lambert. Přes oba se však vzápětí posunul Maksym Drabik. A nebyla již síla, která by mu zabránila zvítězit. Zato Alexander Woentin jel jako o život. Ve druhé zatáčce podjel Roberta Lamparta. Angličan však odmítnul hrát kartu finálové jistoty. Ve druhém kole poslal v nájezdu do druhého oblouku Alexandera Woentina nazpět za svá záda. A ve své podstatě svým manévrem rozhodl celý mítink.
Jan Kvěch líčí rozjížďku s číslem dvacet:
„Poslední jízdu jsem odstartoval, ale dal jsem to na lajnu. Von se tam přetáčel, zpomalil jsem a už jsem neměl rychlost a už jsem neměl rychlost, abych ho předjel.“
Jonas Jeppesen již mohl slavit triumf, když opanoval devatenáctou jízdu. Robert Lambert si teď pojistil druhou příčku, protože Maksymu Drabikovi od něho dělil jediný bod. A Jan Kvěch přestože dojel až poslední, měl zase o bod více než Alexander Woentin a díky Angličanovi s ním nemusel jet rozjezd o postup.
Ještě před rokem byl postup Jana Kvěcha nepředstavitelný. Kdo může vědět, co bude napřesrok, když nám dorůstají šikovní borci ze stopětadvacítek z nedávných sezón. Vodítko pro předjímání budoucnosti nabídla osmnáctá jízda. Petr Chlupáč v ní vyhrál stylem start – cíl před zraky Davida Pacalaja. Šlo sice o snadnou rozjížďku, nicméně historikové se ptají, ovšem samotná historie nikoliv.
Hlasy z depa
„Pěkný závody,“ netajil se Jan Kvěch. „Od první jízdy se dařilo. Nakonec jsem chytil ty nejtěžší a jezdil jsem blbě. Nebylo to úplně nejlepší, ale naštěstí jsem nachytal ty trojky zezačátku. Nevěřil jsem tomu, že bych postoupil.“
„Pral jsem se, ale bohužel to nestačilo,“ svěřoval se Petr Chlupáč. „Dělali jsme všecko možný, ale nešlo to. Až ty dvě poslední jízdy jsme to doladili. Byly to ale super zkušenosti, uvidíme příští rok.“
„Zlé, na hovno,“ nebral si David Pacalaj vůbec žádné servítky. „Dělal jsem chyby, prostě se to sralo…“
| 1. Jonas Jeppesen, DK | 3 3 2 3 3 | 14 |
| 2. Robert Lambert, GB | 2 3 3 3 2 | 13 |
| 3. Maksym Drabik, PL | 1 2 3 3 3 | 12 |
| 4. Jan Kvěch, CZ | 3 3 3 1 0 | 10 |
| 5. Jaimon Lidsey, AUS | 1 3 F 2 3 | 9 |
| 6. Artjom Trofimov, LAT | 3 1 2 2 1 | 9 |
| 7. Alexander Woentin, S | 3 2 2 1 1 | 9 |
| 8. Lukas Baumann, D | 2 1 1 3 1 | 8 |
| 9. Dan Bewley, GB | 0 2 2 2 2 | 8 |
| 10. Marko Levišin, UA | 1 2 1 1 2 | 7 |
| 11. Petr Chlupáč, CZ | 2 0 0 1 3 | 6 |
| 12. Arslan Fajzulin, RUS | 1 1 3 0 0 | 5 |
| 13. Sandro Wassermann, D | 2 E 1 2 0 | 5 |
| 14. David Pacalaj, SK | 0 0 0 0 2 | 2 |
| 15. Jernej Hriberšek, SLO | 0 1 1 0 0 | 2 |
| 16. Steven Goret, F | 0 0 0 0 1 | 1 |
| 17. Pavel Čermák, CZ (res) | DNR | |
| 18. Jan Macek, CZ (res) | DNR |
Foto: Karel Herman
