Mariánské Lázně – 6. června
Páni kluci, tohle byl objev! Na ploché dráze jsou nějaké pytle! U mantinelu, uděláme si z nich skvělý bunkr. Jen ty provazy, které je drží. Prostě je přeřežeme. Nevinná zábava školáků prvního stupně zkomplikovala mariánskolázeňským pořadatelům přípravu před třetím dílem otevřeného českého šampionátu ve flat tracku. Překážku zvládli odstranit, vyřešili také další problémy. Po dramatických závodech si na nejvyšší stupínek pódia mohl vyskočit Ondřej Svědík v kategorii FT a nizozemský klasik

---

Ondřej Svědík:

„Změnil jsem barvu dresu, tyrkysová se neosvědčila, uvidí se, co to udělá. Jeli jsme šestyřicet kilometrů v závodním tempu, to je něco jinýho než klasická dráha. Je mi líto, že tak drtíme motorku, ale vydržela.“

---

Horká sobota začíná

Jsou problémy. A problémy. Jsou od toho, aby se řešily. Nico Sorbo se divil, že v lázeňském areálu nevlaje vlajka jeho San Marina. Místo modrobílé kombinace se státním znakem s trojicí zelených vrchů s bílými věžemi na každém z nich nakonec vzal zavděk zelenobíločervenou italskou trikolórou.

Pustil se do závodění, jakoby se nechumelilo. Mířil do velkého finále klasiků rovnou bez nutnosti projít poslední šancí. Jenže ještě předtím se nepostavil na start rozjížďky s číslem osm. Předtím mu praskla nádrž a on byl lehce popálen hořícím benzínem.

I takové události provázely třetí mistrovský závod letošní sezóny. Šampionát republiky se na trať lázeňského kilometru vrátil po pěti letech. Pavol Pučko si předchozí ročník za druhé covidové sezóny vybaví okamžitě. Přijel s Ondřejem Kolaříkem, který se tehdy cestou domů dozvěděl o svém pozitivním testu.

Dnes si na roušky nevzpomněl vůbec nikdo. Lázně se probudily do krásné soboty. Již dopoledne teploměry na kolonádě šplhaly bezmála k třiceti dílkům stupnice pana Celsia. Závodníci měli obavy o životnost svých motorů. Obzvlášť na dlouhé a pekelně rychlé dráze. Na rozpravě zkusili prosadit svůj návrh na menší počet kol.

U jedniček aspoň na deset ve finále. Stejně jako to mají klasici. Jury nakonec zůstala u řádů. A dvanácti okruhů. A šesti v základní části kategorie FT1 a čtyř u FT Classics. Startovní pole se naplnilo dle plánu. Až na tři borce v prestižní kategorii.

Jako poslední z ní dorazil David Vrtáček. Opačným směrem, tedy do Pardubic, se po tréninku vydali Miroslav Musil a Štěpán Ševčík. Ve svítkovských boxech pomáhali Adamu Nejezchlebovi při kvalifikaci evropských čtyřiadvacítek. Byli dávno na místě, když bývalý plochodrážník Václav Maxim stočil svou kropící sedmdesetšestku na trávník. A závodníci se představili divákům při nástupu se svými motocykly.

---

Tomáš Kolařík:

„Těšil jsem se sem, je to tady krásný. Podstatně delší, jiná technika jízdy, celej den jsme laborovali s nastavením.“

---

Cizinci v hlavní roli

Pole klasiků poněkud prořídlo. Roman Marek nemohl kvůli rodinným událostem. Jiří Miškovský dorazil ještě jako divák. Následky chabařovického zranění ještě byla znát. Ale prý už v červenci v Rawiczi. Mladší Jiří Slezák onemocněl. Jaroslav Kýček, který v Divišově překvapil druhým místem, na svém cestovním motocyklu srazil srnku.

Zprvu neměl jasno ani Radovan Bednář. Ráno mu křuplo v zádech. Nakonec se na lázeňském kilometru objevil. Závod nedokončil, ale v obavách o svůj motocykl v červnovém parnu. Prim hráli zahraniční závodníci. Legendární trať přilákala i takové, kteří český šampionát běžně nejezdí.

Hned rozjížďka s číslem jedna ukázala, jakým králem bude Richard Japin. Navzdory mele se ujal vedení hned po startu, aby na konci třetího okruhu vedl o půl rovinky. Podobně si počínal i v dalším průběhu. Jako jediný v páté jízdě dokázal porazit svého krajana Barta Vestijnena. Ten o rozjížďku dříve dokázal vyhrát z trestné čáry, kam jej poslal ulitý start.

Patnáct startujících si vyžádalo pořádání rozjížďky poslední šance. Chyběla v ní Jolana Westerveld, která se o motocykl dělila s Rogierem Klippem. Vedení se ujal Milan Jurik. Ve třetí kole jej ovšem vystřídal Jan Rudolf. A poslední postupové místo do finále nakonec bral Rogier Klippe.

Klíčovou jízdu o pořadí v závodě opanoval rovněž Richard Japin. Sekundoval mu opět Bart Verstijnen. Ve čtvrtém kole třetí Altus Friedrich kapituloval před Martinem Huningem, který neměl vyhráno. Praskla mu zadní kyvná vidlice, přesto však dokázal dojet třetí.

---

Vít Janoušek:

„Mělo to bejt první místo. Ale já jednou první budu.“

---

Předčasný konec duelu es

Mezi klasiky byl nejlepším českým zástupcem sedmý Lukáš Pokorný, v kategorii FT1 hráli naši borci hlavní roli. A to nejen kvůli početní převaze. Nelépe mítink rozehrál Ervín Krajčovič. David Vrtáček handicapovaný pouze čtyřstupňovou převodovkou neudržel druhé místo. Nakonec jej bral Kamil Peuker, který o něj připravil debutanta mezi jedničkami Damiana Koláře.

Vzápětí Vedl Vít Janoušek, než jej v nájezdu do druhého kola předčil Ondřej Svědík. Ten kraloval třetí jízdě, kdežto vzápětí se Ervín Krajčovič musel o vítězství poprat. V úvodním oblouku jej podjeli Vít Janoušek a William Bonnici. Francouz putoval dozadu na úvod okruhu číslo dvě. S Vítem Janouškem to měl úřadující světový šampión složitější, ale nakonec se přece jen dostal dopředu.

V rozjížďce s číslem pět Vít Janoušek předčil Jakuba Sluku v úvodním nájezdu. A pak diváci spatřili duel obou českých reprezentantů. Stáli v první řadě, Ervín Krajčovič na vnitřku, Ondřej Svědík na vnější straně.

Nejrychleji vypálil Ervín Krajčovič, v nájezdu ale Ondřej Svědík šel před něho. Oba si vyměnili vedoucí příčku ještě víckrát. Za delší konec provazu nakonec tahal Ervín Krajčovič. Ten vzápětí vyhrál i z druhé řady, zatímco Ondřej Svědík uzavřel základní část uštváním Víta Janouška v osmé jízdě.

Finále posléze přineslo opakování duelu Ervína Krajčoviče a Ondřeje Svědíka. Jednou vedl ten, podruhé onen. Ve čtvrtém kole ale Ervín Krajčovič sjel z oválu rovnou k sanitce. Odražený kámen jej totiž trefil do hrudi rovnou nad chránič. K triumfu se natáhl Ondřej Svědík, na pódium se dostali i Vít Janoušek a Tomáš Kolařík, Jakub Sluka sebral čtvrté místo Williamu Bonnicimu.

---

David Vrtáček:

„Spravil jsem si chuť, nechal jsem za sebou Ervína (smích). Jezdím čtyřkvalt, ostatní pětikvalt, ve finále jsem dal větší rozetu a větší kolečko.“

---

FT1:

		TOT	FIN
1. Ondřej Svědík	9 9 8 9	35	1.
2. Vít Janoušek	8 8 9 8	33	2.
3. Tomáš Kolařík	6 8 7 7	28	3.
4. Jakub Sluka	7 6 8 6	27	4.
5. William Bonnici, F	5 7 7 8	27	5.
6. Elias Altmann, D	4 7 6 5	22	6.
7. Kamil Peuker	8 6 6 4	24	7.
8. Tomáš Svoboda	6 5 5 7	23	8.
9. Damian Kolář	7 5 5 6	23	9.
10. David Vrtáček	4 4 4 3	15	10.
11. Barbora Čmochová	4 4 4 5	17	11.
12. Ervín Krajčovič	9 9 9 9	36	R

FT Classics:

		TOT	LCH	FIN
1. Richard Japin, NL	9 9 9 9	38		1.
2. Bart Verstijnen, NL	9 9 8 9	32		2.
3. Martin Huning, D	8 6 7 –	23		3.
4. Fridrich Altus, D	7 7 9 8	31		4.
5. Andreas Steinhofer, D	8 8 6 7	29		5.
6. Rico Mendel, D	6 7 7 6	26		6.
7. Lukáš Pokorný	5 5 5 8	23		7.
8. Rogier Klippe, NL	– 2 4 6	12	2.	8.
9. Jan Rudolf	3 5 3 4	15	1.	9.
10. Jiří Slezák	4 3 6 5	18		10.
11. Radovan Bednář	5 6 5 5	21		–
12. Nico Sorbo, RSM	7 8 8 –	23		–
13. Milan Jurik	6 4 – 7	21	3.
14. Jan Junghans, D	4 4 4 4	16	4.
15. Jolana Westerveld, NL	3 – 3 3	9	–