Chocenice – 15. března
Jako jediný z trojice českých ledařů se v Berlíně dostal do akce po oba dny. Při sympaticky dravém výkonu mu scházel k lepšímu místění kousíček jak v německém šampionátu, tak při volném Ice Speedway for Europe. Andrej Diviš se však ujistil, jak se připravit na víkendový šampionát ledařského světa v Inzellu.
Andrej Diviš vyráží do Inzellu zítra | foto Pavel Fišer
„V Berlíně mě zlobila nová motorka,“ říká Andrej Diviš. „Proto jsem v sobotu jel na starý. Přišla mi lepší. Na novej mi nešlo odstartovat. Je v ní titan, ale pocitově jede míň. Škoda, na last chance mi chyběl kousek.“
Podle Berlína se odvíjí příprava na Inzell. „Ladím starou motorku,“ svěřuje se. „Vsadím na ni. V závodě udělám, co budu moct. Jedu až zejtra, ode mě je to jen tři sta kilometrů.“
Přelouč – 14. března
Berlínský pouťák mu přinesl nečekané zkušenosti. Třeba jak za jízdy nasadit chcípák, který ve správné poloze neudržela ani izolačka. Ale především poslední akční trénink před víkendovým světovým šampionátem světa v Inzellu. Tady do hry přibydou švédská esa, nicméně Lukáš Hutla se na bavorský ovál těší.
Pokoušení osudu
Lukáš Hutla skončil v Berlíně čtvrtý | foto Pavel Fišer
„Začátek dobrej,“ bilancuje Lukáš Hutla berlínský Icespeedway for Europe, v němž jej v úvodních dvou sériích o jediný bod připravil pouze Franz Zorn. „Ve třetí jízdě byla moje chyba. Ohlíd‘ jsem se. Myslel jsem, že Maxovi Niedermaierovi zdechla motorka. Zpomalil jsem až moc, předjel mě. Chtěl jsem v poslední zatáčce držet. Dal jsem hodně plynu a neustál to.“
Pád se naštěstí obešel bez větší úhony, avšak český závodník ztratil další bod. „Jel jsem druhej za Markusem Jellem,“ vypráví. „Ve druhým kole jsem si ho chystal, že ho předjedu, abych měl trojku.“
Pro postup do nadstavbové části byl totiž klíčový každičký bod. „Jenže led od Markusova zadního kola mi vyškub‘ chcípák,“ pokračuje Lukáš Hutla. „Kvůli technický přejímce ho nesmíš mít hodně zalepený. Dávám si tam proužek izolačky, ale asi přimrznul. Trvalo, než jsem si uvědomil, že mám na ruce provázek. Na rozbitým ledě se za jízdy hledá blbě, kam chcípák dát. Zachránil jsem aspoň bod.“
Těsně pod pódiem
„Chtěl jsem rovnou do finále,“ přibližuje Lukáš Hutla své původní berlínské ambice, které se nakonec nenaplnily a on musel bojovat i o rozjížďku poslední šance. „Posral jsem si to sám. Musel jsem poslední jízdu vyhrát, jinak by postupoval Andrej Diviš.“
Lukáš Hutla (červená) jede v Berlíně první před Haraldem Simonem (modrá), Niekem Schaapem (bílá) a Franzem Mayerbüchlerem (žlutá) | foto Kiril Ianatchkov
Do rozjížďky poslední šance nenastoupil Franz Zorn. „Jezdil jsem za Honzou Klatovským,“ říká. „Harald Simon ale šel na držku. A tak jsme do finále postoupili oba.“
V něm hráli prim Němci, Jan Klatovský skončil třetí a Lukáš Hutla uzavřel řadu. „Neodstartoval jsem dobře,“ vrací se ke klíčovým okamžikům. „Po startu mě to nakopalo, blbě mě to natáhlo. Byl jsem za nimi. Nechtěl jsem stíhací jízdu, abych se nezranil na Inzell.“
Směr Inzell
„Příprava?“ vytuší Lukáš Hutla otázku, zabrousíme-li k Inzellu, kde se šestadvacet let po Assenu v sedmadevadesátém opět rozhodne o nejlepším ledaři modré plány v jediném dvoudenním klání. „Chodil jsem do práce, aby byly penízky. Po večerech posilovna nebo jsem doma klikoval a u televize mačkal kolečko na zápěstí. A do toho jsem se stěhoval.“
Ve čtvrtek se Lukáš Hutla vydá na cestu do Inzellu | foto Pavel Fišer
Zaběhnutý životní koloběh se změní ve středu. „To půjdu naposledy do práce,“ svěřuje se. „A ve čtvrtek pojedu s Radimem Lamberským vstříc novejm zítřkům. Nejedou Rusáci, ale se čtyřma Švéďákama to budou zajímavý závody.“
Výkonnostní cíle si český reprezentant nestaví. „Ambice si nedávám,“ odtuší. „Budou to pěkný jízdy. Těším se na ně, jedu si pro co nejlepší výsledek. Uvidíme.“
Startovní listina víkendového mistrovství světa na ledové dráze v Inzellu:
O víkendu se paní Zima evidentně rozhodla, že se v Čechách opět předvede. Sněžilo jako o ladovských Vánocích, foukal vítr, mrzlo. Jenže ploché dráze byl její pokus k smíchu. Mistrovství republiky na ledech je stejně zapomenuto a nová sezóna buší na dveře.
Jan Klatovský při svém motokrosovém tréninku | foto laskavostí Jana Klatovského
Do sedla se o víkendu dostal Václav Milík, jehož Krosno trénovalo v Goričanu. Následoval přejezd do Krška, kde proběhnou další tréninky.
Jan Klatovský bude letos naposledy závodit při páteční rozlučce Günthera Bauera v Inzellu. Na mítink, kde mezi soupeři bude i jeho starší bratr Antonín, se o víkendu připravoval na motokrosové Suzuki v pískovně v Dražeticích.
Václav Milík v Goričanu | foto laskavostí Václava Milíka
One Sport na gala večeru k oslavě deseti let jeho Speedway Euro Championship spolu s představiteli FIM Europe ohlásil prodloužení svého kontraktu na pořádání evropského šampionátu jednotlivců. Polský promotér jej bude organizovat minimálně do roku 2030.
Poslední závod finále SEC se opět uskuteční v Pardubicích | foto Pavel Fišer
Petříkovice – 11. března
Ledařská sezóna v kontinentální Evropě není přespříliš bohatá. Minulý víkend ji obohatil dvojicí podniků v Berlíně. V závodní akci se objevila trojice českých závodníků. Na pódium v sobotním mezinárodním klání zamířil Jan Klatovský.
Ambice neshoří
Jan Klatovský na nástupu v Berlíně | foto Pavel Fišer
„Berlín byl super,“ říká Jan Klatovský. „Vrátil jsem se v úterý z Polska a horečka jako kráva. V Sanoku nás bylo víc. Vrazili se mi to do dutin.“
Nicméně do Berlína se přece jen vypravil. „V pátek jsem se kouknul na mistrák,“ vypráví. „A v sobotu ráno jsem si řek‘, že pojedu.“
V ochozech se sešlo bezmála pět tisíc diváků a v hledišti byly vidět rovněž české vlajky. Jan Klatovský pravidelně bodoval. Po čtyřech sériích držel postavení muže číslo čtyři za Maxem Niedermaierem, Franzem Zornem a Markusem Jellem. Rozjížďka s číslem devatenáct si ovšem nabrousila nůžky na křídla jeho ambicí.
„Vylítla mi hadička od metylu, vysvětluje česká závodník. „Trošku to blaflo. Metyl skoro neuvidíš hořet. Uhasili jsme to a já naštěstí i tak postoupil do jízdy poslední šance.“
V Inzellu závodníkem i divákem
V těch chvílích se mítink Ice Speedway for Europe dostával do svých klíčových fází. „Franky Zorn už nenastoupil,“ drží se Jan Klatovský své role vypravěče. „A Harald Simon si rozbil hubu, když vedˇpřed Lukášem.“
Jan Klatovský (červená) v duelu s Lukášem Hutlou (bílá) | foto Kiril Ianatchkov
Do finálové jízdy se tak vedle přímo postupujících Němců Maxe Niedermaiera a čerstvého národního šampióna Markuse Jella dostal také český tandem Jan Klatovský – Lukáš Hutla.
„Finále jsem jel ze žlutý,“ posunuje se český ledař ve svém vyprávění „Nedalo se nic vymyslet, skončil jsem třetí. Ale závody byly parádní. Škoda, že neudělali aspoň mistrovství světa týmů…“
Po týdnu závodní pauzy Jan Klatovský uzavře sezónu následující víkend. „V pátek je rozlučka Güthera Bauera v Inzellu,“ svěřuje se. „A pak se na světovou elitu budu v sobotu a v pátek dívat.“
Jan Klatovský je jediný špičkový ledař, který bude ve světovém šampionátu v Inzellu chybět | foto Pavel Fišer
Hrochův Týnec – 9. března
Covid 19. Název onemocnění koronavirem se skloňuje v souvislosti se ztrátami všeho druhu už jen kvůli všem vládním restrikcím. Pakliže by nepřišly, Pardubice by s největší pravděpodobností měly o jednoho závodníka méně. A přitom se David Hofman ve svých dvou ostrých sezónách vypracoval mezi užší domácí špičku stopětadvacítek a letos jej čeká ostrý závodní debut za řidítky pětistovky.
Kostěnický prolog
David Hofman si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Karel Herman
„Museli jsme sedět doma,“ vrací se David Hofman k lockdownům podzimu jednadvacátého roku. „S tátou jsme zjistili, že v Kostěnicích je plochodrážní trať. Vydali jsme se tam, zajeli jsme do Bořic za panem Novákem, ten nás do plochodrážního sportu zasvětil.“
Do té doby neměl s motocykly příliš velké zkušenosti. „Ve dvanácti letech jsem jezdil na tátově babetě, potom na simsonu a z něho jsem šel do Kostěnic na plochou dráhu,“ pokračuje. „Bobeš Novotný vrátil stopětadvacítku hondu, na které jsem začínal. Během jednoho dne jsem se naučil jezdit smykem.“
Zpráva o nadějném mladíkovi se dostal do Pardubic, ostatně kostěnické oválky jejich soupisku zásobují jako jistý filmový autoservis ordinaci primáře Chocholouška. A plochodrážní příběh Davida Hofmana se začal odvíjet doopravdy.
Rychle do závodního rytmu
„Láďa Šifalda měl loni na jaře trénink v Divišově,“ vypráví David Hofman. „Přijeli jsme tam. Měli jsme jen tu hodnu a jednu rozetu, co na motorce byla. Nastoupil jsem, plnej kolík, jenže mě to v zatáčkách kopalo ven. Pomoh‘ nám Míra Souček, to byl první chlap, co nám poradil.“
První závod na pražské Markétě: zleva Karel Průša, Štěpán Ševčík a David Hofman | foto Petra Zahradníčková
Rada byla jednoduchá, pomalejší převod. „Půjčil nám velkou rozetu,“ dostává se pardubický závodník také k jeho praktické pomoci. Pak ještě jednu další, aby mě to nevyhazovalo ven. Nakonec udělali tréninkovej závod, ale první můj ostrej byl v květnu v Praze.“
Při květnové ouvertuře seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup jej Zdeněk Schneiderwind představil společně s dalším pardubickým nováčkem Lubošem Hromádkou. „Měli jsme jet jen vložený jízdy,“ vzpomíná David Hofman. „Ale Míra Nykl říká, že jsme přece jeli předtím v Divišově, ať zkusíme závod.“
Slibný debut
„Kejvli jsme a šli,“ usmívá se David Hofman nad svým ostrým závodním debutem. Stál doopravdy za to. O vítězství ve finále C jej Dominik Hrbek připravil až v předposledním kole. Na konci sezóny 2021 byl klasifikován jako desátý v obou českých šampionátech a dvanáctý v poháru.
Hokej pomáhá udržovat kondici | foto Ladislav Hofman
„První rok byl seznamovací,“ odtuší bilancující slova. „Neměl jsem zkušenosti, učil jsem se. Dostal jsem motorku po Honzovi Jeníčkovi. Dominik Hrbek mi v Praze vzal kolo. Páčka mi přimáčkla prsty, neohnul jsem je, proto jsem někde nejel a musel pád závodů vynechat.“
O dalším pokračování v ploché dráze bylo rozhodnuto, než přišla zima. „Hraju hokej,“ přibližuje, že o fyzickou kondici rozhodně strach mít nemusí. „Krajskej přebor za Chrudim, letos jsem přestoupil do Skutče. Chodím do posilovny, tuto zimu cvičíme s Jardou Petrákem.“
Bedna na úvod sezóny
„Motorka byla po servisu, udělal se motor a začlo se,“ posunuje se David Hofman ve svých vzpomínkách k loňskému jaru. Mistrovství republiky stopětadvacítek na krátkých tratích odstartovalo na malé Markétě a on v něm skončil druhý.
Premiéra na pódiu loni v dubnu na pražské Markétě: David Hofman, Karel Průša a Tony Katra na stupních vítězů | foto Karel Herman
„Bylo to parádní, nečekaný,“ netají se pardubický závodník. „V Praze se mi jezdí dobře. Ještě v Plzni a ve Slaným, i v Divišově. Ale Chabařovice mi nejdou.“
Stupňům vítězů se nevyhýbal ani nadále a v končeném součtu obou seriálů na krátkých tratích skončil čtvrtý, v klasickém šampionátu pátý. „Na dlouhou jsme to nemohli naladit,“ říká. „Měli jsem taky jen dvouventil, hodí se spíš na krátkou. Jsem taky velkej a těžkej, takže kdybych chtěl ještě jezdit stopětadvacítky, jedině krátkou.“
Světové zkušenosti
„Ladila se motorka,“ dostává se David Hofman ke světovému poháru stopětadvacítek v Pardubicích, do jehož nominace jen poslaly výsledky sezóny s převahou dvojek v letopočtu. „V první jízdě jsem dojel třetí. S tátou jsme chtěli dát o zub menší rozetu, byla úprava trati. A tak jsme to rozdělali.“
David Hofman přišel v pardubickém světovém poháru dvakrát o body | foto Štěpán Ševčík
Jenže zásah na motocyklu se zkomplikoval. „Přišel Jarda Petrák, ať to tam necháme,“ pokračuje vyprávění. „Traktor objel jen jedno kolo, dali dvě minuty. Ostatní už stáli u pásky, já byl ještě v depu. Táta nakop‘ motorku. Normálně třikrát kontrolujeme benzín, ale táta myslel, že jsem ho pustil já, já zase že mechanik. Letěl jsem na start, zvedla se páska a já jen poposkočil. Motorka stála.“
Nakonec obsadil čtrnáctou příčku. „Pak jsem bojoval o druhý místo,“ líčí David Hofman. „Ale škrt‘ jsem si o kolo soupeře a vyválel se. Měl jsem sedřenou ruku na kost, doktor mě nechal a tak jsem jel dál. Oblík‘ jsem se a pokračoval. Ale z pěti jízd jsem odjel vlastně jen tři.“
Letos pětistovky
„Při Talent Trophy jsem už jezdil na pětistovce,“ naznačuje svou další plochodrážní budoucnost. „Je rychlejší, ale jede se mi na ní líp, nemusím řadit. Máme dvě motorky a připravujeme se na sezónu.“
David Hofman děkuje:
David Hofman se svým tatínkem Ladislavem | foto Pavel Fišer
„Tátovi za nervy, mámě, ségře, celé rodině. Panu Novákovi, Mírovi Součkovi za ochotu, že se k nám neobrátili zády. Zlaté přilbě Pardubice. Jardovi Petrákovi za pomoc a rady. Honzovi Hlačinovi za pomoc a servis motorů. A všem, co mi fandí. Děkuju za podporu. Budu rád, když mě někdo podpoří, mám docela prázdné dečky (smích).“