AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 22. září
Protože Matyáš Hlaváček a Pavel Fuksa zadřeli své motocykly už v tréninku a Petr Babička v první jízdě, měli ve startovní listině dnešního osmého Memoriálu Antonína Vildeho kvantitativní převahu polští závodníci. Nicméně do klíčového finále postoupili i dva naši. Patrik Linhart, který se loučil s aktivní kariérou, a Martin Málek. Ten se ve svých prvních dvou rozjížďkách nemohl trefit do správného nastavení. Nakonec jej však našel a v pětičlenném finále pronikl do čela už po průjezdu první zatáčkou. Až do cíle jej nepustil ze svých rukou. Patrik Linhart jezdil dlouho druhý, avšak v poslední zatáčce před šachovnicovou vlajkou ho nakonec přestihl v základní části neporažený Tomasz Jedrzejewski. Patrik Linhart vyhrál zvláštní rozlučkovou jízdu Františka Liebezeita. Ve znamení loučení proběhly i stopětadvacítky. Roman Čejka proměnil svůj zřejmě poslední závod v této kubatuře ve třetí místo za Danielem Hádkem a neporaženým Eduardem Krčmářem.

Závod ještě nezačal a ze startovní listiny vypadla dvě jména. Obvyklý rambajs při nahřívání motocyklů se náhle ozvala rána jako z děla. Pocházela z boxu Pavla Fuksy. A všem bylo jasné, že se právě stali akustickými svědky zadření jeho motoru. Pardubický junior vyrazil s prosbou o zápůjčku motocyklu za Františkem Liebezeitem. Loučící se Liberečák přikývl, jenže pardubický závodník jeho GM původně půjčené Petru Babičkovi musel do depa dotlačit.

„Můj motor zadřenej na stojánku a teď jsem Fandovi zadřel jeho dží emo,“ bědoval s hlavou v dlaních. Ze závodu vzápětí vycouval také jeho kamarád Matyáš Hlaváček, který je oba do Slaného dovezl svým bílým fordem. „Včera jsem trénoval v Plzni a zadíralo se to,“ vysvětloval. „Vydrželo to dvacet kol. A pak z výjezdu jak, když jedeš na pionýru. A tenhle motor teď dělá to samý.“

Seznam technických obětí osmého ročníku Memoriálu Antonína Vildeho však neměl být ještě u konce. Když Petr Babička projížděl cílem rozjížďky s číslem tři jako poslední, jen on sám věděl o své dnešní derniéře. „Raflo se to,“ řekl o chvilku později v depu. „A je to bez komprese!“ Mítink posléze nedokončil ani Lukasz Kielbasa. Po dvou úvodních triumfech, přišly dvě poruchy a byl konec.

Mítink se nesl v duchu souboje českých a polských závodníků. Naše barvy od samého počátku nejlépe hájil Patrik Linhart. Nezničitelný slánský borec na dnešek ohlásil definitivní tečku za svojí kariérou. Před začátkem seděl ve svém boxu jako zařezaný. Ovšem nostalgie ze závodnického důchodu za tím nevězela. „Mám horečku a je mi blbě,“ líčil svůj stav a sarkasticky dodal: „A tak si to skvěle užívám.“

Jízda na plochodrážním motocyklu se však ukázala jako zázračný lék. Patrik Linhart nejlépe odstartoval do rozjížďky s číslem dvě. V prvním výjezdu ho dokázal objet jen Marcin Jedrzejewski, který vzápětí vyhrával jednu jízdu za druhou jako na běžícím pásu. Vzápětí Patrik Linhart dvakrát vyhrál.

V páté jízdě odvedl Michala Dudka. A to samé provedl v o pět rozjížděk později trojici Poláků Pawla Zmarzlika, Adriana Szewczykowskeho a Lukasze Kielbasu. Po přestávce navíc vyhrál extra rozlučkovou jízdu Františka Liebezeita. I tady sehrál klíčovou roli start Patrika Linharta. Liberečák na něho sice útočil, avšak ve druhém oblouku se ocitnul na zemi.

V hlavním závodě pak Patriku Linhartovi stačila dvě druhá místa a byl ve finále. Přesvědčivější cestou se mezi nejlepší čtyři dostal jen patnáctibodový Marcin Jedrzejewski. Zato Martin Málek na tom nebyl po úvodních dvou sériích nikterak skvěle. V rozjížďce s číslem tři nedokázal překonat vedoucího Macieje Cesielskeho. Mnohem horší však bylo poslední místo za polským triem Marcin Jedrzejewski, Marcel Kajzer a Adrian Szewczykowski v sedmé jízdě.

„Špatně jsem odstartoval a pak to nechtělo jet dopředu,“ líčil Martin Málek, zatímco nechával svůj motocykl osazovat těžším převodem. Změna se vyplatila a přinesla smrš třech trojek. V jedenácté jízdě objel Mateusze Mikorskemu už v první zatáčce. V rozjížďce s číslem čtrnáct jezdil jako první od startu až do cíle. A když na samotný závěr v úvodním výjezdu překonal Patrika Linharta, byl přece jen ve finále.

V něm na pohyb pásky nejrychleji zareagoval Marcel Kajzer. Jenže Martin Málek letěl po venku první zatáčky jako namydlený blesk. Dostal se do čela a vytáhl za sebou také Patrika Linharta a Marcina Jedrzejewskeho. Jejich vzájemný souboj dopřál Martinu Málkovi na čele relativní klid.

A na druhou stranu udržel diváky v napětí až do cíle. Polák si Patrika Linharta dlouho oukával, aby nakonec udeřil vnějškem poslední zatáčky. Ve výjezdu byl rychlejší a nakonec uchvátil druhé místo.

Hlasy z depa
„Bylo to parádní, jsem spokojený,“ zářil Martin Málek. „Měl jsem nový motor. A jelo to. První dvě jízdy jsem měl trošku jiný převod než na zbytek závodu. Pak jsem dal těžší a bylo to lepší. Ta druhá jízda mě zaskočila.“ S třemi následujícími triumfy Martin Málek dokázal postoupit do finále. „Před ním mi upadl šteft ze spojky,“ popisoval. „Nevěděl jsem, jak odstartuju. Táhlo to, ale neodjel jsem nejhůř a pak se to venkem docela rozjelo. Z prvního výjezdu jsem byl první a už si to pohlídal až do cíle.“ A tak se diváci mohli těšit z triumfu slánského závodníka. „Jsem spokojený,“ těšil se také Martin Málek. „Hlavně, aby mi to jelo i o extralize. Takhle by to bylo perfektní. Jsem rád, že jsem vyhrál ve Slaným. Skoro doma.“

„Rozloučil jsem se pěkně,“ svěřil se Patrik Linhart. „Zabojoval jsem si, byla i strkanice. Finále jsem posral. Už jsem neměl sílu. Jsem vůbec rád, že mě předjel jen jeden. Tenhle výjezd mi nejde, jezdím ho přetočenej. Ale na to, že mám horečku, dobrý.“

„Zajezdil jsem si pěkně,“ řekl magazínu speedwayA-Z Michael Hádek. „Ale po startu mi to mydlilo. Ale táta říká, že jsem jel blbě. Tu padesát osmičku jsem tam měl dát dřív. Ale aspoň aby to jelo na Zlatý stuze. Jinak to bylo dobrý, zajezdil jsem si.“

Rozlučková jízda Františka Liebezeita:

Vložený závod 125 ccm:

Foto: Pavol Pučko www.speedway-foto.ic.cz a Jiří Berenda