AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 13. října
Plán Liberce, představit se domácímu publiku jako skutečný šampion tříčlenných družstev, vyšel dnes na sto procent. Severočeská sestava, která se na přebornický trůn definitivně posadila už minulý měsíc po svém vítězství ve Svitavách, slavila dnes už páté vítězství. Život jí komplikovaly pouze Březolupy. Nicméně Dariusz Lowicki s Pavlem Ondrašíkem odstavili v rozjížďce s číslem patnáct do té doby neporaženého Martina Málka. A když ve stejné jízdě vyřadil zadřený motor Martina Gavendu už na startu, bylo rozhodnuto. Na třetí místo se nakonec dostaly Pardubice, nicméně na vylepšení jejich posledního místa v tabulce už bylo pozdě.
Březolupy kují pomstu
By Liberec měl už více než měsíc v kapse přebornický titul, byla před ním další výzva. Chtěl se před svým domácím publikem prezentovat jako vítěz. Jenže Březolupy osnovaly pomstu za ztrátu vyhlídky na zlaté medaile. A co lepšího by si mohly přát, než zlaté věnce pod Ještědem?
Už od začátku bylo zřejmé, že dnešní závod bude především o jejich duelu. Pardubicím chyběl Hynek Štichauer, startující na pouáku v Polsku. Pavel Fuksa se navíc právě vyhrabal z horeček a Roman Andrusiv laboroval s nastavením motocyklu. Slanému zase na závěr soutěže zbyli pouze Petr Babička s Michalem Dudkem. Díru v jeho sestavě nakonec zalepil plzeňský Jan Holub.
Jak Liberec, tak Březolupy rozehráli mítink ve velkém stylu. Pavel Ondrašík s Dariuszem Lowickim odvedli v rozjížďce s číslem jedna Jaroslava Petráka s Romanem Andrusivem. Ob jednu jízdu triumfoval Matěj Kůs ve stylu start – cíl. Pavel Ondrašík sice odstartoval jako poslední. Ve druhém oblouku ovšem podjel naráz Matyáše Hlaváčka a Pavla Fuksu.
Březolupy si ve svých úvodních duelech se Slaným počínaly neméně chamtivě. A svých úvodních deset bodů inkasovaly ještě suverénněji než Liberec. Martin Málek nejprve s Martinem Gavendou a poté s Michaelem Hádkem porazil slánské mladíky už bezprostředně po vylétnutí pásky.
Ve druhé čtveřici rozjížděk se Pardubice začaly sápat po třetím místě. Roman Andrusiv s Matyášem Hlaváčkem odstartovali v rozjížďce s číslem pět na Michala Dudka s Janem Holubem. V sedmé jízdě ovšem pardubické sólo překazil Petr Babička. Celá čtyři kola se držel Jaroslava Petráka a Pavla Fuksy, aby ve druhé zatáčce udeřil a cílovou metu protnul dřív.
„Sere mi to,“ sypal si popel na hlavu Pavel Fuksa v depu. „V posledním vinglu jsem se připravil o body. Ještě včera jsem měl devětatřicet horečky a srazil jsem to práškama.“ Všechny však zajímal boj o vítězství. A to tím spíše, střetly-li se ve druhé sérii oba rivalové celého šampionátu.
Matěj Kůs předvedl v šesté jízdě doslova raketový start. Dariusz Lowicki se zavěsil za jeho záda. A od té doby neměli Michael Hádek s Martinem Gavendou sebemenší šanci. Pražan v libereckém žoldu ob jednu jízdu svůj startovní manévr zopakoval. Ale ještě před prvním obloukem ho předčil Martin Málek.
Co však čert nechtěl, Matěj Kůs letěl ve výjezdu rovnou do prken. „Nebyl tam ani čas, ani místo dát to pod Martina,“ vysvětloval později v depu. „Koplo mi to tam. Co se dá dělat?!“ Z repete byl vyloučen. Martin Málek odvrátil veškeré nájezdy Pavla Ondrašíka, který za sebou v prvním oblouku nechal Michaela Hádka.
Liberec odvrací i druhý úder
Těsně před polovinou mítinku vedl Liberec o pouhé dva body před Březolupy. Ani jeden z nesvářených týmů neudělal sebemenší chybičku. A ve svých duelech s Pardubicemi a Slaným inkasoval jedno pětibodové maximum za druhým.
Martin Gavenda s Martinem Málkem v rozjížďce s číslem devět odstartovali na Romana Andrusiva s Jaroslavem Petrákem. Roman Andrusiv bojoval, avšak ve druhé zatáčce se ocitnul na zemi. V jedenácté jízdě neměli Martin Gavenda s Michaelem Hádkem ani chvilku klidu zásluhou Matyáše Hlaváčka. Mšenský navrátilec v pardubických službách však nakonec projížděl metou setrvačností, když mu těsně před ní prasknul primární řetěz.
Liberec kontroval březolupskému trháku svými deseti vlastními body. V desáté jízdě letěl dopředu Petr Babička. Pavel Ondrašík s Vladimírem Višváderem se mu dokázali v nájezdu do první zatáčky vyhnout. Ovšem slánský mladík připravil horké chvilky Michalovi Dudkovi. V rozjížďce s číslem dvanáct Dariusz Lowicki s Vladimírem Višváderem ujeli Slaňákům už v prvních metrech.
Ani ve dvou dalších případech se slánské a pardubické konto nerozšířilo na konto obou favoritů. Rozjížďka s číslem třináct zastihla Pavla Fuksu v pásce. „Táhla mi spojka a já to neudržel,“ omlouval svůj přesun o patnáct metrů zpátky. Matěj Kůs a Dariusz Lowicki se však za ním neohlíželi a zaznamenali další maximum.
Hned vzápětí Michael Hádek s Martinem Gavendou nedali ani náznak šance Janu Holubovi s Michalem Dudkem. A tak se pro obsazení nejvyššího stupně vítězů stala určující až rozjížďka s číslem patnáct. Martin Gavenda se do ní kvůli zadřenému motoru vůbec nerozjel. A Pavel Ondrašík s Dariuszem Lowickim rychle letěli před Martina Málka.
Březolupská věc však stále nebyla ztracena. V rozjížďce s číslem sedmnáct dovezli Martin Málek s Michaelem Hádkem pět bodů na úkor Pardubic, které předtím potvrdily své třetí místo. Březolupy se dotáhly na Liberec na rozdíl jediného bodu. Aby se však domácím vyhnul zlatý věnec, museli by v závěrečné jízdě prohrát se Slaným.
Žádná senzace se však nekonala. Matěj Kůs zaznamenal další sólo. Vladimír Višváder za jeho zády zvládnul Jana Holuba a Petra Babičku, dravě se ženoucích dopředu. A Liberec se s přeborem tříčlenných družstev loučil jako opravdový vítěz.
Hlasy z depa
„Vyhráli jsme,“ liboval si Pavel Ondrašík. „Dobrý. Jsem rád, že jsme to Věroušovi vyhráli, když se s tím trápí. Děláme to pro lidi, když se to podaří, není to špatný.“ A jak se Pavlu Ondrašíkovi pod Ještědem závodilo? „Dnes to byl poslední závod,“ svěřil se. „Mohlo to bejt lepší. Ale hlavně, že se nic nestalo.“
„Je to takovej malej titul, ale každej titul se počítá,“ filozofoval Matěj Kůs. „Jsem rád, že jsem se dneska svez‘. Člověk se tím baví. Věrouš Kollert je dobrej manažer. Škoda toho pádu. Nebyl čas a místo dát to pod Martina Málka. Koplo mi to tam, co se dá dělat?!“ A jak se pražskému závodníkovi zamlouvala soutěž tříčlenných družstev? „Jsem spokojenej,“ odpověděl. „Určitě je to pěkná soutěž.“
„Titul jsem vybojoval už ve Svitavách,“ nechal se slyšet Vladimír Višváder, který dnes nepoznal porážku od závodníka soupeře. „Věrouš říkal, že jsem tam nechal život. Dnes jsem si udělal radost. Motor šlapal a já jsem spokojenej.“ Liberecký matador už dnes těší na svou jubilejní dvacátou sezónu v sedle plochodrážního motocyklu. „Musím honit fyzičku na enduru,“ slíbil. „Letos jsem měl dobrý kluby. Liberec a pan Grepl ze Mšena je taky super chlap. Jsem spokojenej.“
„Tož dobré,“ komentoval svůj výsledek Martin Málek. „Závod se celkem vydařil. Měl jsem dobré starty. Až na ten jeden, kdy jsem jel s domácími a neviděl zelené světlo. Dneska jsem spokojený.“ Nicméně přece jen se vyskytla jedna vada na kráse. „Před sezónou jsem měl tajný sen, abych aspoň v jednom závodě udělal komplet,“ prozradil. „A nevyšlo to. Třeba za rok. Snad.“
„Myslím, že to bylo dobrý,“ svěřil se Michael Hádek. „Starty mi šly. Nevyhráli jsme, co naděláš? Jinak dobrý jsem spokojenej.“ Plzeňský junior přispěl na konto březolupského celku pořádnou dávkou. „Jedenáct bodů je dobrejch,“ souhlasil. „Teď mi jenom začíná srát, že je to poslední závod sezóny.“
„Tvrdý,“ odpověděl Martin Gavenda na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to bylo. „Udělali tak dráhu (smích). Ale šlo to dobře. Až v poslední jízdě se mi zadřel motor.“ Rozhodnutí o vítězi padlo až na poslední chvíli. „Ani jsem to nesledoval, takže nevím,“ krčil rameny pražský závodník ve službách svého původního klubu. „Pořadí jsem se dozvěděl až na stupních vítězů. V předposlední jízdě mi navíc praskl rámeček, takže jsem měl dneska hodně škody.“
„Závod pěknej,“ pustil se Jaroslav Petrák do komentáře. „Nečekal jsem, že bude taková pěkná dráha. Včera tady pršelo. Na začátku jsem se trápil. Nevěděl jsem převod, co tam dát. Až ke konci jsem se jakž takž trefil a bylo to dobrý. Pak se mi to začalo i líbit.“ Stín pochybností se však mihnul při jeho hodnocení své poslední rozjížďky. „Ta mě naštvala,“ netajil se. „Nepovedl se mi start. I když jsem dělal, co jsem moh‘, Martina Málka s Michaelem Hádkem jsem nepředjel.“
„Dneska ti radši nic neřeknu,“ držel Roman Andrusiv bobříka mlčení. „Nedařilo se. Nebyla psychická pohoda. Nesedlo mi to. Nemohli jsme přijít na optimální nastavení motoru.“
„Jelo se mi dobře, ale neměl jsem sílu,“ připouštěl Pavel Fuksa. „Včera jsem měl devětatřicet horečku. Dneska jsem vydržel tři kola a začínal cejtit ruce.“ Pardubický junior se s šampionátem rozloučil trestnou čárou. „Táhla mi spojka,“ vysvětloval. „Neudržel jsem to a najel do pásky. Nešlo na tom nic změnit.“
„Závody to byly vcelku pěkný,“ poznamenal Petr Babička. „V první jízdě jsem měl úplně sevřenou prdel. Splašilo se to a málem jsem sejmul Michala. Podruhý jsem si zase ohnul hák. Nakonec dobrý. Na Vlada jsem odstartoval, škoda, že se to splašilo.“ Také pro Petra Babičku šlo o poslední mítink roku. „Se sezónou jsem spokojenej,“ bilancoval. „Byly úspěchy i neúspěchy. Ale vesměs byla pěkná. Jsem rád, že se mi nic nestalo.“
| 1. bm GRS Liberec |
|
42 |
| Pavel Ondrašík |
3 2 2 3 3 – |
13(1) |
| Dariusz Lowicki, PL |
2 2 – 3 2 2 |
11(4) |
| Matěj Kůs |
3 3 X – 3 3 |
12 |
| Vladimír Višváder |
2 2 2 |
6(3) |
| |
| 2. AK Březolupy |
|
36 |
| Martin Málek |
3 3 3 2 1 3 |
15(1) |
| Martin Gavenda |
2 0 3 3 2 E |
10 |
| Michael Hádek |
2 1 1 2 3 2 |
11 |
| |
| 3. ZP Pardubice |
|
20 |
| Jaroslav Petrák |
1 – 3 1 3 1 |
9 |
| Roman Andrusiv |
0 3 F – 1 2 |
6(1) |
| Pavel Fuksa |
0 – 1 0 0 – |
1 |
| Matyáš Hlaváček |
1 2 1 E |
4(1) |
| |
| 4. AK Slaný |
|
10 |
| Petr Babička |
1 1 2 E 1 0 |
5 |
| Michal Dudek |
0 1 1 1 0 0 |
3 |
| Jan Holub |
0 0 0 0 1 1 |
2 |
Konečná tabulka soutěže:
| |
malé body |
velké body |
| 1. Liberec |
267 |
29 |
| 2. Březolupy |
245 |
24 |
| 3. Slaný |
157 |
15 |
| 4. Pardubice |
162 |
12 |
Foto: Antonín Škach
„Samozřejmě je to super,“ svěřil se Bořivoj Hádek s pocity, které zažívá po dobytí extraligového trůnu. „Podařilo se nám to zase po třinácti letech. Jsem rád, že jsme porazili Slaný a překazili mu hattrick.“
V historii české ligy se Plzeň dostala na extraligový trůn podruhé. U titulu v sezóně 1994 byl Bořivoj Hádek jako závodník, nyní se podílel na druhém triumfu v roli kouče. Nicméně srovnání obou vítězství se brání. 
