Archiv autora: Antonín Škach

MČR Juniorů

Cena Jiřího Marxe doprovodí sobotní závod

Pardubice – 10. dubna
Už popáté doprovodí pardubický závod juniorského šampionátu republiky Cena Jiřího Marxe. Jeho někdejší kolegové tímto doprovodným klání opět uctí památku pardubického juniora, který ve svých šestnácti letech zahynul při prvoligovém klání v Březolupech počátkem května 1990. Formule závodu zůstává stejná. Sedm nejlepších z mistrovského klání a jeden borec dosazený organizátory na divokou kartu pojedou nejprve dvojici semifinálových jízd. První dva z každé z nich si to rozdají o vítězství ve finále. Ani tentokrát tým okolo Tomáše Rambouska neskrblil na finančních odměnách. Kupříkladu vítěz si vedle poháru odveze také dvojnásobek toho, co získá první podniku ranku šampionátu republiky.

Sazebník náhrad:

vítěz Kč 4000,- + pohár
2. místo Kč 3000,-
3. místo Kč 2000,-
4. místo Kč 1000,-
5. místo Kč 700,-
6. místo Kč 700,-
7. místo Kč 300,-
8. místo Kč 300,-

Sponzory jsou: Cestovní agentura STOPA, Centrum laminec a www.sportphoto.cz – Petr Makušev, Autodíly Černý, Tiskárna Silueta – Miroslav Štichauer a Autoservis Šmída.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Úvod české juniorky proběhne bez Filipa Šitery

Mladá Boleslav – 9. dubna
Uplynulé dvě sezony nepoznal Filip Šitera v českých juniorských šampionátech přemožitele a ozdobil se celkem šesti tituly. Letos bylo jasné, že se podobný hattrick opakovat nebude, protože plzeňský junior opustil věkovou kategorii do devatenácti let. Na jeho obzoru však ležela nová výzva. Stále měl šanci vyrovnat se Josefu Francovi, který jako jediný dokázal vyhrát českou juniorku hned třikrát. Vzhledem k dvěma sezonám mezi juniory jej mohl i překonat. Nyní však vyhlídky Filipa Šitery na zlatou medaili klesají. V sobotu totiž nebude vykládat své motocykly v pardubickém depu, kde je na programu první z šesti kol letošního šampionátu, protože musí do Polska na přeložené ligové klání. A by se letos zvýšil počet mistrovských klání, žádný výsledek se neškrtá.


„Motivace by určitě byla,“ spekuluje Filip Šitera nad lákavou šancí vyrovnat se třetím juniorským triumfem Josefu Francovi. „Ale vzhledem k tomu, že nám v Polsku přeložili ligu s Gorzowem na sobotu, nebudu bohužel moct startovat v Pardubicích. Ale o tenhle hattrick bych usiloval určitě rád.“

By se Filip Šitera dostane svou absencí v prvním závodě do značné nevýhody ve srovnání se soupeři, rozhodne nehází flintu do žita. „V Anglii je teď hodně zranění a dva kluby mi už volaly, ale chci se zaměřit na českej mistrák, kde bych se chtěl dostat na poslední místa do repre jak ve světě, tak v Evropě, na extraligu, mistrovství světa juniorů a také polskou ligu,“ má dosavadní král české juniorské scény jasno v otázce svých priorit. „Ale když budu mít volný termíny, určitě bych jel všechny junioráky, co bych moh‘, abych s tím zamotal.“

By v sobotu odstartuje český juniorský šampionát bez něho, přesto si Filip Šitera nenechal ujít příležitost komentovat vyhlídky jednotlivých borců. „Myslím si, že Kusák to určitě vyhraje, protože já nepojedu,“ tvrdí. „Myslím, že Štichy bude doma zlobit, ale uvidíme, jak to dopadne. Kůsák by byl můj největší konkurent v celým junioráku. Letos mu to jede, ale určitě tam jsou ještě jiný lidi a někdo by moh‘ překvapit. Ale určitě bych se rval o titul až do konce a jen tak bych nikomu nedovolil mi ho sebrat!“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Minirozhovor

Dominik Jech by si nedokázal představit žít bez ploché dráhy

Praha – 1. dubna
Loni si dělal velké plány, nicméně v průběhu sezony se všechno otočilo vzhůru nohama. Rozčarování jej vedlo k úvahám o konci kariéry, kterou nakonec na podzim ohlásil. Dal si inzeráty, že prodá obě svá GM. Nakonec však dospěl k rozhodnutí, že by bez sportu levých zatáček nedokázal žít. A tak se jméno Dominik Jech bude ve startovních listinách objevovat také letos. Pražský závodník hovořil s magazínem nejen o svém těžkém období, ale i o svých letošních plánech.

Přestat nejde
„Plochá dráha je sport, co chytí za srdce a nedá se s tím seknout,“ vysvětluje Dominik Jech, proč se nakonec rozhodl pokračovat ve své kariéře. „Během loňský sezony jsem byl zklamanej‘. Cíle se mi kolikrát nepovedly. Přes zimu jsem měl čas přemejšlet. Vrátil jsem se k Tondovi Gallianimu a pomáhal mu s motorkama. Utvrdil jsem se, že je brzo, abych to zahodil. Nedokázal bych si představit žít bez plochý dráhy. Je to krásnej sport a přirostl mi k srdci.“

Do začátku sezony v Čechách už zbývá jen pár hodin a Dominik Jech do ní vstoupí po všech stránkách připraven. „Natrénoval jsem a dal do toho všechno,“ hodnotí. „Musím přiznat, že loni jsem se kolikrát nepřipravil a to byla velká chyba. Výsledky neplánuju, na prvním místě je zdraví. Chci ale dělat všechno pro to, aby to teď bylo lepší. Na prvním místě si dávám školu, tu musím dodělat. Samozřejmě pojedu oba české junioráky a chci dát do toho všechno. Kdyby se to povedlo, tak juniorský družstva, MACEC Cup a nějaký volný závody. Hlavně chci zlepšit výsledky a udělat ze sebe dobrýho jezdce.“

Jméno Dominik Jech se prozatím vyskytuje pouze na pražských soupiskách. „Jsem tam napsanej‘ na všechny závody,“ říká. „Ale mám jistotu jen, že za ně pojedu jen junioráky. Praha si totiž dala za cíl co nejlepší výsledky, a tak se nevejdu do extraligy a juniorskejch a tříčlenejch družstev. Rád bych ale někde nastoupil. Hostování je zatím na fázi domluvy. Na konci loňský sezony jsem se dostal do rozporů s vedením na Markétě. Cílem číslo jedna proto zatím bylo vrátit se, udobřit se a získat zázemí. Potom teprve můžu dělat zásadní kroky, abych moh‘ hostovat. Jistýho nemám nic.“

Co se na letošní rok nemění, je jeho strojový park. Motocykly GM dokonce svým způsobem zachránily kariéru Dominika Jecha. „Na konci sezony jsem je dal do špičkového stavu,“ vysvětluje. „Přemejšlel jsem, že bych je prodal. Naštěstí se nikdo neozval. Občas jsem je viděl v garáži a nakonec ty inzeráty stáhnul. Všechno je tak naladěný. Motorky, jezdec, protože jsem přes zimu cvičil.“

Sezóna plná rozporů
Loňská sezona přinesla Dominiku Jechovi spoustu zklamání. Zjara ovšem vypadalo všechno nadějně. „Loňská sezona mi začala už koncem předminulý,“ vrací se pražský závodník o tři sta pětašedesát dnů zpátky. „Pan Kasper mě vzal do Mšena na extraligu. Měl jsem domluvený také tříčlenný družstva Žarnovicu a tříčlenný za Liberec. Dělal jsem si velký plány a byl nabuzenej‘. Začátek sezony nebyl špatnej‘. Třeba po prvním junioráku ve Slaným jsem měl dobrej pocit. Zbavil jsem se kvalifikace pro další závody. Taky v kvalifikaci o mistrovství republiky jednotlivců v Pardubicích jsem si zazávodil a líbilo se mi to, obrovský cíle byly přede mnou.“

Nicméně tragédie Michala Matuly při pražském výjezdu na utkání druhé polské ligy v Krosně nechala na Dominiku Jechovi své následky. „Přišel zlom,“ přiznává. „Hodně jsem o tom přemejšlel a byl z toho sklíčenej‘. Byl to počátek neúspěchu. Odsunul jsem plochou dráhu na další místo a to byla chyba. Přišly neúspěšný závody. Žralo mě to a začal jsem přemejšlet, že se na to vykašlu.“

I ve své mizérii si však Dominik Jech dokáže najít pozitivní stránky. „Extraliga a druhá polská liga byly dobrý závody,“ nezastírá. „Nabral jsem zkušenosti, jak to funguje v Polsku. Kvalitní jezdci, cizinci, nabitý stadiony. Extraliga to samý. Když jsem si to pak pustil doma v repríze v televizi, byl to krásnej pocit. Viděl jsem se tam a připadal si dobře, i když jsem v záběrech moc nebyl.“

Takže nad rokem 2007 má rozporuplné pocity? „Kdybych to měl říct, loňská sezona byla zmatená,“ souhlasí Dominik Jech. „Někdy dobrý, někdy špatný. Přes zimu jsem našel chyby, zapracoval na nich, abych je odboural. To bude hlavní cíl. Hlavně musím zapracovat na profesionálním přístupu. Dám do toho všechno. Probudila se ve mně chu, která mi chyběla. A myslím, že s tímhle to půjde líp. Vidím, že někteří kluci se dostali nahoru, a já to musím dokázat taky. Musím odbourat takový ty naše srandičky. Sranda musí bejt, ale ne na prvním místě.“

Dominik Jech děkuje
„Hlavní poděkování patří tátovi, že mě k plochý dráze přived‘. Bez něj bych neměl zázemí, podporu, nic. Jsem mu dost vděčnej‘ za čas a trpělivost. A všechny sponzory, co mi sehnal. Taky mamce a rodině, že vydrželi, že nejsem doma a ty moje nálady. A pak pánům Kasperovi a Kollertovi, že mi dali šanci v extralize a tříčlennejch družstvech. Kdykoliv jsem zavolal, moh‘ jsem si přijet zatrénovat. Za to jsem jim hodně vděčnej‘.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach

Rozhovory

Vladimír Višváder: „Když člověka něco baví, dělá to!“

Pardubice – 29. března
Aktivní závodnická dlouhověkost vyšla v našem plochodrážním sportu z módy. Vzhledem k současné politice řídícího plochodrážního orgánu se v Čechách nedostává prostor seniorským závodníkům, a proto průměrný věk při ukončení kariéry bývá okolo dvaadvaceti let. Vladimír Višváder se však v tomto ohledu do škatulky průměru nevejde. Letos se pilně připravuje na svou jubilejní dvacátou sezonu. A soudě podle nasazení během sobotního tréninku ve Svítkově, stále neztrácí nic ze svého odhodlání. O tom se ostatně mohou přesvědčit naši čtenáři sami, protože liberecký závodník uzavírá letošní zimní řadu exkluzivních rozhovorů magazínu speedwayA-Z.

speedwayA-Z: „Letos uplyne už dvacet let, kdy ses poprvé objevil na startu plochodrážního závodu. Představoval sis tehdy, že budeš závodit tak dlouho?“
Vladimír Višváder: „Připadá mi to jak pět let. Jsem pořád v jednom kole. Plochá dráha mě baví. A když člověka něco baví, dělá to. Různý problémy byly, ale spíš jsem je nechtěl mít. Dvacet je zajímavý číslo, ale světoví jezdci v Grand Prix jezdí taky tak dlouho. Umím si to zařídit, že závodím. Rodina mě podporuje. Někdy jsem možná sobec, ale asi to tak musí bejt, když chceš něco dělat. Když jsem začínal, neuměl jsem si to představit, ale vyvíjelo se to, že jsem se dostal do Pardubic. To je pořád jednička v plochodrážním sportu díky závodu o Zlatou přilbu. Bydlím blízko, a tak jsem pořád u zdroje, jak se říká. Co se ale děje v plochý dráze poslední dobou, je ubohost. K čemu to počtem závodníků spěje? Dvacet let mi připomíná, že se brácha Dušan ptá, kdy už skončím. Ale Roman, když si telefonujeme, jenom zdůrazňuje ‚opatrně, opatrně‘. To dříve nebývalo, vždy říkal po záhorácky ‚dzi do nich‘. S panem Kollertem jsem ústně domluvenej‘, že týden po finále mistrovství republiky jednotlivců bude něco jako můj výroční závod za dvacet let. Jsou pozvaný všichni, kdo si chtěj‘ zazávodit. A přijedou kluci, co mě maj‘ rádi. Účast přislíbili bráchové a Kubi Hejral, ale je to ještě za dlouho.“

speedwayA-Z: „Svým přístupem, že se chceš závoděním především bavit, jsi už inspiroval mnoho svých kolegů. Vydrží ti tato filozofie ještě dlouho?“
Vladimír Višváder: „Abychom to uvedli na správnou míru, jasný je bavit se, ale musíš chtít něco dokázat jako v každým sportu. Bavení se je potom to koření. Nikdo nezávodí jen kvůli penězům, každýho to musí bavit. Nikdy jsem nebyl profesionál a asi ani nebudu. Nejlepší roky jsou pryč, ale hlavně nemám techniku, abych se moh‘ prezentovat nějakým umístěním. Ale mám takový zázemí, že to vůbec dělám. Jak říká můj největší sponzor pan Kopecký, ‚ty do toho vrazíš tisíc korun, soupeři tisíc euro‘. To musí být znát. Ale plochá dráha je stejně o tom nasazení. Mám ho míň, ale pořád něco umím. Hlavně zdraví. Člověk si čím dál víc uvědomuje, že mu děti rostou před očima. To je hezký.“

speedwayA-Z: „Po letech, kdy jsi zůstával věrný licenci SMF, budeš letos závodit s českou licencí. Vězí za tím snaha pomoci Mšenu naplnit povinných pět jezdců AČR, slovenské opomenutí tvé osoby při sestavování loňské reprezentace nebo něco jiného?“
Vladimír Višváder: „Je to vesměs kvůli tomu, že mi Petr Vandírek volal kvůli té podmínce. Licence je pro mě jen kus papíru. Lístek do vlaku, kterej‘ mi vydaj‘ kdekoliv. Můžu závodit. Pořád se cítím jako Čechoslovák. Když bude forma, reprezentaci si můžu vybojovat i tady. Pravidla jsou pro všechny stejný. Byl by to sice zázrak, ale proč ne (smích)?! Ale někdy potřebujou každýho závodníka, kterej má ruce a nohy.“

speedwayA-Z: „Loni se zdálo, že extraliga pro tebe zůstane uzavřená. Nabídka Mšena přišla až v půlce sezony. Jak sis svůj comeback do jeho sestavy užil?“
Vladimír Višváder: „Chtěl jsem se prezentovat v co nejlepším světle. Po dlouhý době jsem měl devadesátku motor, ale na starých karterech. Malinko jsem potom přišel na převody a s Oldou Řezníčkem něco připravili na sezonu. Určitě se budu snažit prosadit se co nejvíc. Snad mi to závodění skočí do hlavy. Myslím si, že jo, a proto jdu do letošní sezony. Každej chce vyhrát. Loni jsem první závod ve Slaným jel poprvý na tom motoru. Nevěděl jsem převody. Pak jsem dělal náhradníka, ale v Pardubicích se docela svez‘. Ke konci přišel úraz klíční kosti a asi o dvě extraligy jsem přišel. Žádná sláva. Vlít‘ jsem do toho rovnýma nohama, ale svýma možnostma jsem do toho šel nejlíp, co jsem moh‘. Nevím, jestli je to moje výhoda nebo nevýhoda, ale vždycky se přizpůsobím soutěži. Když jedu ligu, tak hovno, když extraligu, taky hovno (smích).“

speedwayA-Z: „Stal jsi se kmenovým závodníkem Liberce a společně s ním sváděl úspěšný boj o přebornický titul tříčlenných družstev. Nakonec jste byli úspěšní. Čím si takovou převahu vysvětluješ?“
Vladimír Višváder: „Měli jsme Šiteráka s Kůsem. Jsou to mladý dravci a to byl základ vítězství. A já se musel přizpůsobit, abych zapad‘ do týmu. Projevila se zlatá věta pana Plzáka, že každej bod má cenu zlata. To se ukázalo ve Svitavách s Patrikem. V zimě sem si s ním a Rendou Junou zajezdili na šroubkách v Mělicích a on si stěžoval, že ho ta noha, co mi strčil do kola, bolí i teď. Hezká otázka přišla po dojetí jízdy. Milan Mach se mě ptal, jestli to stálo za to. A já mu řek‘, že stálo. Škoda Patrika, snad ještě bude jezdit. Takovej divočák patří na ovály, protože přitahuje diváky do ochozů.“

speedwayA-Z: „Na dráze v Pavlovicích se ti vesměs vedlo velice slušně, ovšem s jedinou výjimkou semifinále šampionátu jednotlivců. Byl jsi ze svého vyřazení hodně zklamaný?“
Vladimír Višváder: „Vůbec. Protože jsem měl krizi. Nasral mě Kuba Hejral, že přestal závodit. Jel jsem to, jak zpívá Jarek Nohavica, že děti sáňkujou už jen z povinnosti. Za to se omlouvám panu Kopeckýmu, mýmu největšímu sponzorovi. Jel jsem to taky jen z povinnosti. Nějak jsem se necítil, abych jel postoupit. Sáňkoval jsem z povinnosti. Co bych dělal ve Slaným? Není to moje oblíbená dráha. Bylo jasný, že o titul bojovat nebudu. A jen se tam plácat? I když to potom stejně člověka mrzí. Snad postoupím letos. Tři závody jsou tři závody. Beru to jako výzvu. Aspoň si zajezdím.“

speedwayA-Z: „Liberec oficiálně neobsadil mistrovství republiky dvojic. Ty jsi přesto postavil svou vlastní dvojici s názvem svého klubu. Co tě k tomuto kroku motivovalo?“
Vladimír Višváder: „Z vnitřního pocitu jsem to nazval BM Liberec. Pan Kopecký s panem Kollertem se k tomu nevyjádřili. Domluvil jsem se s Kubou, že pojedeme spolu. Nakonec mě zachránil Matys Hlaváček. Za to mu děkuji a pozdravuju ho. Mrzelo by mě, kdyby si něco udělal, když z toho tak hezky vystoupil (smích).“

speedwayA-Z: „Dalším záslužným činem se stalo, že jsi přemluvil svého kamaráda Matyáše Hlaváčka k návratu na ovály. Závod v Divišově tě asi musel hodně bavit, speciálně pokud jste první rozjížďku vyhráli…“
Vladimír Višváder: „Když byl teď Matys Hlaváček u mě na zimní návštěvě z Anglie, říkal, že jsem štrajkoval (smích). Nějak jsme to odjezdili. Fakt jsem štrajkoval. Nemám z toho nic, žádný pocity. A Matýsek chtěl závodit hlavně sám. Na to nikoho nepřemluvíš. Ale rád bych svý zkušenosti někomu předal.“

speedwayA-Z: „Přes zimu jsi zachránil také kariéru Pavla Fuksy. Nenapadlo tě někdy zorganizovat svoji vlastní líheň, něco ve stylu plochodrážní školy?“
Vladimír Višváder: „Teď jsem zlbnul kluka ze Živanic. Hodili jsem do stojáka rámu dvě pade motor z kejvačky a jezdili šroubky. Vždycky někoho takhle zblbnu do motorek. Svý zkušenosti rád předám, ale není pro koho. Přes zimu se věnuju šroubkům, ale nepřeje počasí. Na škváře je to komplikovanější. Na ledě je naložím do jednoho auta a blbneme. Ale na škváře je třeba zázemí. Partyzán je zapálenec. Znám ho odmalička, když byl dobitej, že na kole napodoboval plochou dráhu. Mně po psychický stránce i materiálně pomáhaj‘ bráchové, ale to ani Matýsek, ani Pavel nemaj‘. Mně, když budu chtít, bráchově mi půjčej‘ i trenky.“

speedwayA-Z: „V dnešních dobách náklady na plochou dráhu eskalují do závratných výšek. Tobě se však už dvě desítky let daří závodit ve skrovných podmínkách. Prozradíš našim čtenářům recept?“
Vladimír Višváder: „Daří, nedaří. Někdy to není žádná sláva, jak bych si to představoval. Ale za dvacet let jsem spokojenej hrozně moc. Jsem od řemesla, zámečník. Hodně kouzlím a blbnu sám. Důležitý je ale jezdec, pak motorky a řetězy. Pořád je to o tom nasazení, o čemž jsme se bavili hodněkrát. Teď to poznávám, když míň trénuju. Dnes jsou všichni v zahraničí, tréninků je čím dál míň a je to znát. Extraligu jezdí kontinentální špička, a tak se poslední dobou už tolik nechytám. Trochu mi slíbil pomoc Kuba. Má karburátor Blixt a slíbil i motor na extraligu. Když to dopadne, budu rád. A třeba ho přemluvím i na závody.“

Vladimír Višváder děkuje:
„Všem svým nejbližším. A vzkazuju všem lidem ‚choďte na plochou dráhu‘. Adrenalin je stejnej jako na freestylu, ale je tam víc kontaktů. Chodit na borce, co udělá salto, je hezký, ale za pár let se to okouká. Na plochý dráze se pořád závodí a stoprocentně na krev. Takže ‚choďte na plochou dráhu‘.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II), Antonín Škach a Jiří Havlíček

Markéta Cup 125 ccm

Petr Moravec nevnímá Markéta Cup jako konkurenci

Pardubice – 7. dubna
Volný trénink, který minulé úterý doprovodil tiskovou konferenci na pražské Markétě, ukázal životaschopnost Markéta Cupu. Především závěrečný duel Jakuba Fencla s Jaroslavem Hladkým nadchnul všechny přítomné, kteří nestačili spočítat, kolikrát si oba Pražené vyměnili pořadí. Za těchto okolností se nabízí otázka, zda Markéta Cup nebude konkurencí šampionátu republiky. A to tím spíše, zvyšuje-li výhody minioválu nová Shupa jako hlavní cena pro vítěze. Petr Moravec, předseda VV SPD, však vidí šance na společné soužití obou seriálů plochodrážních kolibříků.

speedwayA-Z: „O projektu závodů stopětadvacítek na krátké dráze se na podzim hovořilo jako o dalším MR. Nakonec z toho sešlo a jede se jako volný seriál tréninkových podniků pod hlavičkou pražské Markéty.“

Petr Moravec: „Projekt realizovaný AK Markéta je samostatným projektem pražské Markéty, která nabídla dalším klubům spoluúčast na tomto projektu. VV SPD tento projekt, jenž vznikl z iniciativy Zdeňka Schneiderwinda, vítá a v podstatě i po dohodě s ním a jeho nejbližšími spolupracovníky vzešlo rozhodnutí, že seriál nebude mistrovstvím České republiky. Jedná se o velmi dobrý nápad přípravy, který by neměl zapadnout, a jeho vyvrcholením by měl být nakonec samostatný závod o titul mistra republiky. Některé kluby se navíc zajímají i díky tomuto projektu o výstavbu podobné krátké dráhy, ale realizovaná a aktivní je zatím pouze ta v Praze.“

speedwayA-Z: „Nicméně na úterní tiskové konferenci zazněla myšlenka na dodatečné povýšení Markéta Cupu na mistrovský status. Je to skutečně možné? A za jakých podmínek?“
Petr Moravec: „Dojde k němu podle všeho v závěru sezony. Jeho vyhlášení je v rukách VV SPD, který si nechal možnost vyhlásit jej dodatečně již po podzimním zasedání v Kralovicích, a návrh na jeho realizaci je součástí všech jednání zabývajících se rozvojem mládežnické ploché dráhy v nižších kubaturách. Z toho je vidět, že realizace projektu, se kterým Zdeněk přišel, je dlouhodobou záležitostí.“

speedwayA-Z: „Na posledním jednání VV SPD údajně proběhla vzrušená debata ohledně financování Markéta Cupu. O co přesně šlo?“
Petr Moravec: „Nevím, jestli ta debata byla vzrušená. Hledá se způsob financování. Bylo by zcela nefér, aby projekt, ze kterého by měla mít užitek celá plochá dráha, platil jenom jeho pořadatel. Musíme najít cesty, jak jej zajistit. Nu, a jak známo každá debata o financích je složitá, ale já věřím, že po sérií jednání se nám podaří ekonomickou část projektu vyřešit ke spokojenosti všech.“

speedwayA-Z: „Nebojí se VV SPD konkurence MR 125 ccm ze strany Markéta Cupu? Podzimní závod i úterní trénink naznačil ambice malé dráhy a při obou příležitostech bylo k vidění drama, jaké při závodech stopětadvacítek na velkých oválech není k vidění. Ke všemu Markéta Cup nabízí lákavou prémii v podobě nového motocyklu, v čemž se mu republikový šampionát nevyrovná. Připočteme-li výtky vůči neplochodrážnímu stylu na velkých drahách, nebyla by podobná obava zas až tak neopodstatněná.“
Petr Moravec: „VV SPD nevidí Markéta Cup jako nějakou konkurenci, ale jako něco, co má pomoci ploché dráze. A vypsaná cena? Pokud se někdo rozhodne takto podpořit dlouhodobý projekt, jenom mu zatleskám a velmi uctivě poděkuji. Ona totiž většina závodů mistrovství republiky nejenom u nás je především o tom titulu. Navíc Cup je jeho autory postaven tak, aby si s MČR nekonkuroval a mladíci mohli závodit podle vlastního výběru. Všichni se musíme snažit vytvořit soutěže, které mladíky zajímají a něco jim dají. Musím však také vzít na vědomí, že v FIM a UEM je kategorie ve třídě do 125 ccm vypsána dokonce pro dlouhé a travnaté dráhy, tím pádem náš šampionát není tak úplně od věci. Takže závěrem poděkuji všem, co podobný projekt připravili, především Zdeňkovi, všem těm sponzorům, kteří jeho projektu věří a podpořili ho.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)