AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 24. května
Zdeněk Schneiderwind využil dnes odpoledne rozjížďky poslední šance. Po triumfu přišla vítězství také v hlavním závodě. Pouze v rozjížďce s číslem osm neprojížděl pražský závodník vítězně cílem. Bez problémů se kvalifikoval do finále A, v němž nakonec obsadil čtvrtou příčku. Triumfoval Daniel Bacher na super rychlém motocyklu. Za jeho zády protnuli metu Gerd Riss a Glen Philips. Richard Wolff skončil čtrnáctý, když jej o body připravila exploze motoru. Pavel Ondrašík dle svých slov stále laboroval s nastavením motocyklu a v konečném účtování mu patří sedmnáctá příčka.


Poslední šance chycená za pačesy
V improvizovaném depu Zdeňka Schneiderwinda nevládla před závodem příliš optimistická nálada. Obzvláště poté, co Milan Špinka oznámil našemu reprezentantovi postavení jezdců na startu Last Chance Heat. Fakt, že Zdeněk bude startovat z červené dráhy a jeho největší soupeři Němci Jörg Tebbe a Herbert Rudolph budou tedy nad ním, mu přidal vrásky na už tak dost ustaraném čele.

Výše jmenovanou trojici doplnili v jízdě poslední šance našim divákům dobře známý Ital Alessandro Milanesse a další dva Češi Karel Kadlec a Antonín Klatovský. Všechny chmury a obavy zahnal Zdeněk Schneiderwind hned v úvodu jízdy. Po bleskovém startu se usadil na čele a celá čtyři kola s přehledem udržoval náskok před rychlým a nebezpečným Rudolphem. Tito dva tedy nakonec postoupili do hlavního závodu, zatímco Tebbe a Milanesse obsadili posty náhradníků. Na posledních dvou místech skončili Kadlec a Klatovský, ale ti na tom paradoxně vydělali, nebo mohli nastoupit do vloženého závodu, zatímco Milanesse s Tebbem se na dráze už neobjevili.

Létající Fin, černý kůň a česká radost
Již od brzkého rána byl v parkovišti závodních strojů čilý ruch. Zástup mechaniků v sedlech dlouhodrážních speciálů čekal na technickou přejímku, matky, družky a jiní vedoucí členové závodnických rodin vybalovali nářadí, pneumatiky a kombinézy. Jen v boxech 3 a 4 se nedělo nic. Pak začaly tréninky, ale zmiňované stáje stále zely prázdnotou. Němci Stephan Katt a Mathias Kröger nebyli k nalezení. Pomalu už se zdálo, že se závod bude muset obejít bez jednoho z hlavních favoritů, ale nejhorší obavy se nenaplnily a oba závodníci, jejichž let z Británie byl zpožděn, se v branách stadionu objevili ještě před polednem. Jury jim umožnila projít technickou přejímkou, ale do závodu museli naskočit bez tréninku. To se ukázalo jako
klíčové již v první jízdě, kterou suverénně ovládl úřadující vicemistr světa Joonas Kylmäkorpi z Finska. Katt, který byl před závodem pasován na jednoho z největších favoritů se musel spokojit s jedním bodem za páté místo. Kröger dopadl o bod lépe, když se v posledním kole přehnal přes mladičkého Jannicka de Jonga i svého krajana Katta. Překvapivě dobře se uvedl loňský mistr Velké Británie Glen Phillips, který jako jediný dokázal alespoň držet krok s létajícím Finem.

Hned tři velké favority k sobě svedla druhá rozjížďka. Proti trojici německých dlouhodrážních es Schützbachovi, Rissovi a Bacherovi se na start postavila naše reprezentační dvojice Wolff, Ondrašík. Vítěz loňské Grand Prix Německa ve Pfarrkirchenu Sirg Schützbach startoval po boku šestinásobného mistra světa Gerda Risse, z červené dráhy jim však oběma dokonale vypálil rybník vítěz loňské kvalifikace MS v Mariánských Lázních Daniel Bacher. Ten předvedl bleskový start a v první zatáčce si poradil nejen s dotírajícím Rissem, ale i s Pavlem Ondrašíkem, který předvedl od mantinelu výborný start. Na rovince se však Pavel musel bránit útoku Richarda Wolffa, který jej také v nájezdu do druhé zatáčky předjel. Husarský kousek předvedl Schützbach, který jezdil celá tři kola na posledním místě, aby v tom závěrečném postupně předjel Erika Eijbergena a k naší lítosti i Pavla Ondrašíka. Zvítězil tedy Bacher, který tak potvrdil roli černého koně závodu a nechal za sebou Gerda Risse i Richarda Wolffa.

Velice vyrovnané startovní pole nabídlo zajímavou zápletku i ve třetí jízdě. Zvítězit mohl jak zkušený nizozemský jezdec Theo Pijper tak Angličan Andrew Appleton, ale třeba i náš Zdeněk Schneiderwind nebo druhý postoupivší z poslední šance Herbert Rudolph. Od startu šel ale do čela překvapivě další Holanďan Dirk Fabriek, který se doposud prosazoval
spíše na travnatých oválech. Schneiderwind mu však byl v patách a na rovince se kolem mladého závodníka vnějškem protáhl. Pijper s Appletonem sváděli boj o třetí příčku, který lépe vyzněl pro britského jezdce. Pijperův motor začal v závěru trucovat, čehož pohotově využil Rudoplh. Zdeněk si připsal na konto pět bodů a dal tak všem jasně najevo, že se s ním musí počítat v boji o příčky nejvyšší.

Další triumf pro Zdeňka Schneiderwinda
Zlatý sen pomalu přestával snít po čtvrté jízdě Stephan Katt. Své chudé konto obohatil tentokrát pouhými dvěma body a vidina finále A se mu hodně vzdálila. Své nezdařené vystoupení z první série naopak brilantně napravil Sirg Schützbach, který v první zatáčce tak trochu nešetrně vytlačil Daniela Bachera až k mantinelu a s přehledem si dojel pro pět bodů. Bacher se po zmíněném manévru propadl až na čtvrtou příčku, dokázal však udržet motocykl pod plynem a v nájezdu do druhé zatáčky již atakoval druhou pozici Phillipse. S ním si brzy poradil a vybojoval si tak čtyři body.

Ve velkém stylu pokračoval v závodě Zdeněk Schneiderwind, který si v páté jízdě připsal cenný skalp Kylmäkorpiho. Předvedl bravurní jízdu a bez větších problémů za sebou velice rychlého finského jezdce udržel. Spokojen se třetím místem nemohl být po výpadku v první sérii Theo Pijper, který si před závodem právem dělal ambice na stupně vítězů. Nedařilo se tentokrát Richardu Wolffovi, který se brzy po startu propadl na samotný chvost a nakonec byl rád alespoň za jeden bod na úkor Erika Eijbergena. Podobný osud stihnul i Pavla Ondrašíka v šesté jízdě, ve které špatně odstartoval a dojel beznadějně poslední. První vítězství v závodě si připsal Riss.

Česká smůla a jeden skoropád
Příležitost k nápravě dostali oba čeští borci hned po úpravě dráhy, ale štěstí při nich nestálo ani tentokrát. Pavel Ondrašík si dojel pro jeden bod, zatímco Richard Wolff vinou defektu cíl jízdy ani neviděl. „Motor bum,“ vysvětlil příčinu. „První jízda perfektní. Doklepávám Risse, ale po dvou kolech to ztratilo výkon. Vyměnili jsme olej, změnili převod a to samý. V prvním vinglu jsem nic neviděl. Odházel jsem všechny slídy a když šel do kontaktu s Pavlem, bum. Ohni, větru, vodě neporučíš…“

Další brilantní vystoupení předvedl Joonas Kylmäkorpi, jehož přední kolo bylo po většinu jízd více ve vzduchu než na dráze. Soupeřům nedal žádnou šanci a další pětkou si s předstihem zajistil účast ve finále A. Kritický moment zažil v osmé jízdě Zdeněk Schneiderwind. Po startu se nechal trochu zavřít v první zatáčce a musel tak bojovat ze zadních pozic. Při souboji o třetí místo s Dirkem Fabriekem dostal ránu do předního kola od deflektoru agresivně jedoucího nizozemského jezdce a jen díky své zkušenosti celou záležitost ustál a dovezl do cíle alespoň dva body za čtvrté místo. V jízdě zvítězil Schützbach před Rissem.

Skvěle odstartoval do deváté jízdy Stephan Katt. Do souboje o vedoucí pozici se však záhy zapojili Bacher a Pijper, kteří Katta odsunuli na třetí příčku. Kattovi záhy začal trucovat motor a před něj se posunuli i Rudolph s Krögerem. Bacher si brzy vypracoval před Pijperem náskok a další vítězství bylo jeho. Podobně jako Kylmäkorpi si tak zajistil A finále. Závěr jízdy ještě zdramatizoval Herbert Rudolph, jehož motor v závěru posledního kola ztichl. Peppi však pohotově sesedl a dotlačil motocykl do cíle ještě před finišujícím Kattem.

Finále pro Zdeňka Schneiderwinda
Poslední série jízd měla určit, kdo doplní Bachera, Kylmäkorpiho a Risse ve velkém finále. Nejblíže k tomu měl v tu chvíli náš Zdeněk Schneiderwind s dvanácti body. K jistotě postupu potřeboval ještě asi dva. Zdeněk se však rozhodl netroškařit a by v desáté jízdě vyrobil několik chyb, nakonec v ní s přehledem zvítězil, když za sebou nechal další adepty na postup Phillipse, Appletona a Schützbacha. Ten si po špatném startu dojel pro pouhé dva body, přesto zůstal s celkovými čtrnácti ve hře o finále A.

Alespoň o postup do béčka se chtěl v této jízdě poprat Richard Wolff startující na náhradním motocyklu, ale jeho marný boj byl rozhodnut již brzy po startu. Na své lepší časy si rozpomněl v předposlední jízdě základní části Herbert Rudolph a po povedeném startu si dojel pro pět bodů za vítězství, přičemž za jeho zády zůstal i Gerd Riss. Rudolph tak dokázal, že i on patří mezi světovou špičku a účast v závodě si nevybojoval náhodou. Kalich hořkosti si vypil až do dna Stephan Katt laborující se zpomalujícím motorem. Jezdec, který do závodu vstupoval jako horký kandidát na vítězství si tak nakonec odnesl pouhé čtyři body.

Nádhernou podívanou poskytla divákům dvanáctá jízda. V ní na sebe narazili dva největší favorité Bacher a Kylmäkorpi. Fin předvedl přímo raketový start a první pozici s přehledem uhájil před Bacherem až do cíle, kterým obligátně projel po zadním kole. Poslední v této jízdě skončil Pavel Ondrašík, který před závodem počítal s podstatně bohatším bodovým přídělem. V závěru jízdy na něm bylo již vidět, jak mu ubývají síly a těžký závod dokončil jen silou vůle.

Základní část tedy vyhrál Joonas Kylmäkorpi, který ztratil jediný bod a nás mohlo těšit, že právě v souboji se Zdeňkem Schneiderwindem. O bod méně, tedy osmnáct jich měl na kontě Dani Bacher. S číslem sedmnáct na zádech a sedmnácti body se do finále A probojoval Schneiderwind před Gerdem Rissem, který měl stejně bodů ale horší poměr vyhraných jízd. Na poslední dvě místa ve velkém finále však byli tři kandidáti. Stejného počtu čtrnácti bodů dosáhli Appleton, Phillips i Schützbach a o jejich osudu nakonec rozhodl los. Pomyslný Černý Petr nakonec zůstal v ruce Appletonovi, který se tak musel spokojit s bojem o sedmou až dvanáctou příčku.

Vítězstvím ve finále C si chtěl spravit chu Richard Wolff, ale proti byl Stephan Katt, jehož účast v této jízdě by před závodem netipoval asi nikdo. Katt zvítězil před Wolffem a de Jongem. Pavel Ondrašík za sebou nechal pouze Erika Eijbergena a obsadil sedmnáctou příčku.

Béčko pro sebe krátce po startu rozhodl mladý Holanďan Dirk Fabriek, který zajel v Mariánských Lázních skvělý závod a potvrdil, že jeho letošní triumf ve volném závodě v Bad Zwischenahn nebyl náhodný a že s ním soupeři musí začít počítat i na dlouhých pískových drahách. Druhý dojel Appleton před Pijperem.

Obrovskou smůlu prožil ve velkém finále asi největší favorit Joonas Kylmäkorpi. Po výborném startu jezdil za Bacherem na druhé pozici. Ve druhém kole mu však vypověděl službu motor a nešastný Fin se tak musel spokojit v úvodním závodě Grand Prix se šestou příčkou. Vítězství si odnesl s obrovským náskokem Daniel Bacher před Gerdem Rissem. Třetí skončil tak trochu překvapivě Glenn Phillips, který se na stupně vítězů v MS dostal vůbec poprvé v kariéře. Tento mladý talentovaný Brit se doposud prosazoval spíše na trávě, ale letos ho motory od Marcela Gerharda donesly k úspěchu i na pískové tisícovce. Čtvrtou příčkou udělal domácímu publiku radost Zdeněk Schneiderwind.

Dani Bacher potvrdil své umění na dlouhých drahách a dokázal, že se z něj rodí nová ikona této disciplíny. Stejně jako Mauger v roce 1976 nebo Wiesböck v roce 1979 dokázal i Dani rok po triumfu v kvalifikačním závodě MS na zdejší dráze triumfovat i ve finále. A ještě jedna zajímavost. Daniel Bacher používá již několik let stejný motocykl, ve kterém vyměňuje pouze motory. Rám jeho motocyklu je tak jako jediný ve startovním poli stále vybaven dvojicí pružicích jednotek zadního kola, což je v současné době již považovíno za zastaralý sytém. Jak vidno, v tom asi to kouzlo nebude.

Hlasy z depa
Gerd Riss: „Byl jsem dnes druhý, radši bych skončil lépe. Byl to těžký den a konkurence byla tvrdá. Musím být spokojen s druhým místem, protože to je dvacet bodů do mistrovství světa. Vloni ve Pfarrkirchenu jsem byl taky druhý a na konci července jsem byl mistrem světa. Zbývají tři závody, tak doufám, že ty zbývající dobře absolvuji. Děkuji Mariánským Lázním i divákům a těším se na příští rok.“

Glen Phillips: „Jsem velmi šastný, je to moje první podium na tisícimetrové dráze. Je to dobrá pozice pro příští závody na mých oblíbených drahách. Byl to fantastický den a doufám, že přijedu příští rok.“

Zdeněk Schneiderwind: „Jsem šastný, že jsem se z té poslední šance dostal do závodu a i v závodě se mi dařilo. Chci poděkovat celému týmu, že to takhle dopadlo.“

Richard Wolff: „Určitě jsem rád, že se to vrátilo do Mariánek. Se svým výkonem nejsem spokojen, myslel jsem trošku vejš. Budu muset dělat víc bodů.“

Pavel Ondrašík: „Mně se dneska moc nedařilo. Aspoň, že se Zdeněk dostal do toho finále a doufám, že se tady i příští rok pojede.“

Daniel Bacher: (dorazil na tiskovou konferenci pozdě kvůli dopingové kontrole)
„Jsem přešastný z dnešního vítězství a doufám, že to tak půjde i nadále.“

Rozjížďka poslední šance:

1. Zdeněk Schneiderwind, CZ

2. Herbert Rudolph, D

3. Jörg Tebbe, D

4. Alessandro Milanese, I

5. Karel Kadlec, CZ

6. Antonín Klatovský, CZ

Hlavní závod:

1. Daniel Bacher, D	5 4 5 4	18	1.
2. Gerd Riss, D	4 5 4 4	17	2.
3. Glen Philips, GB	4 3 3 4	14	3.
4. Zdeněk Schneiderwind, CZ	5 5 2 5	17	4.
5. Sirg Schützbach, D (FMS)	2 5 5 2	14	5.
6. Joonas Kyllmäkorpi, FIN	5 4 5 5	19	6.
7. Dirk Fabriek, NL	4 1 3 3	11	1.
8. Andy Appleton, GB	3 4 4 3	14	2.
9. Theo Pijper, NL (FFM)	1 3 4 3	11	3.
10. Enrico Janoschka, D	3 2 1 1	7	4.
11. Mathias Kröger, D	2 3 3 2	10	5.
12. Herbert Rudolph, D	2 1 1 5	9	6.
13. Stephan Katt, D	1 2 0 1	4	1.
14. Richard Wolff, CZ	3 1 E 0	4	2.
15. Jannick de Jong, NL	0 2 0 2	4	3.
16. Daniel Rath, D	E 0 2 1	3	4.
17. Pavel Ondrašík, CZ	1 0 1 0	2	5.
18. Erik Eijbergen, NL	0 0 2 0	2	6.
res Jörg Tebbe, D		DNR
res Alessandro Milanese		DNR

Vložený závod o Cenu AMK Mariánské Lázně:

1. Karel Kadlec, CZ	2 2 3 3 3 1	14
2. Stefan Drofa, D	1 0 2 2 2 2	9
3. Antonín Klatovský, CZ	0 1 1 1 1 3	7
4. Manfred Knappe, D	3 3 E – E –	6

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)