Česká Třebová – 14. července
Nedělní ráno zastihne českotřebovskou Hýblovu ulici bez jediného zaparkovaného auta. Mobilní ploty evokují představu startu automobilové rallye. Malé město na okraji Pardubického města na motoristický sport může jen vzpomínat. Přesto se závodit bude. A dokonce s úspěšným plochodrážníkem nedávné éry ve startovním poli. Silniční kola stoupající ke Starému náměstí dávají vodítko.
Nezvyklý dopolední ruch v ospalém městě
„Je mi osmatřicet,“ začíná Luboš Tomíček vyprávět o své cyklistické kariéře. „V pětatřiceti jsem začal jezdit na kole. Trvalo, nejdřív na horským, v třiceti šesti jsem si koupil silničku. První rok jsem najel tři, čtyři tisíce. Loni od května jsem začal objíždět závody. To už jsem najel šestnáct tisíc. Teď je červenec a mám deset tisíc. Docela jsem se do toho ponořil.“
Česká Třebová je po dvou letech opět dějištěm mistrovství České republiky a Slovenska v silniční cyklistice do třiadvaceti let. Startuje až úderem třinácté hodiny. Předchází mu ranní podnik MASTERS, proto ten ruch. Mezi amatéry se chystá i Luboš Tomíček.
„Jsou to kluci, co byli profíci,“ odmítá bývalý pražský plochodrážník pejorativní zabarvení slova amatér. „Sedí na kole od dvanácti let nebo ještě míň. Bývali profíky v nějakém českém týmu. Tam je to těžší, pro mě jako amatéra. Na velkých závodech je nás ryzích amatérů víc, tady je to dřina.“
Do kopce a zase dolů
Startuje se v devět. První přichází na řadu nejmladší kategorie MASTERS. Pochopitelně, tito borci budou udávat závodu tempo. Cyklisté mezi třiceti a devětatřiceti lety prvně šlápnou do pedálů o pět minut později. Luboš Tomíček mezi nimi jede po trase bývalého silničního okruhu. Podjede železniční koridor a šlape klikatou silničkou na Kozlov.
V sedmdesátých letech se na ní proháněla auta v závodech do vrchu, od dvě dekády dříve se v okolí konaly dlouhé motokrosy s názvem Motocyklem po lyžařských stezkách. Pak k Litomyšli, před ní ostrou vracečkou zpátky do České Třebové.
„Byl to dva kopce a dva sjezdy,“ vystihne Luboš Tomíček podstatu trati. „Závodilo se v kopci, ve sjezdech si odpočnul a šel zase do toho. Měli jsme čtyři okruhy, Kozlov jsme jeli čtyřikrát. A nakonec popátý do cíle.“
Spokojenost
Suma sumárum, nějakých devadesát kilometrů s celkovým převýšením bezmála dva kilometry. Luboš Tomíček je zvládá v čase 2:50,08 hodiny, což představuje průměrnou rychlost 31,6 kilometrů v hodině. V kategorii MASTERS 30 – 39 let končí desátý.
„V naší kategorii jelo dvaadvacet lidí, co celej život jezděj cyklistiku,“ vypráví. „Skupina byla malá, poprvý jsme Kozlov vyjeli strašně rychle. Dva kola jsem se držel v balíku a tušil, že jsem na limitu. Odjeli mi a já zůstal sám, další byli moc vzadu.“
Ani náznak kapitulace. „Sám jsem objel celé kolo,“ pokračují cyklistické hlasy z depa, pakliže by tito borci neměli box rovnou na chodníku u svého auta. „Pak mě dojeli ti starší, dal jsem se s nimi do háku a dokončil závod. Ale ty první dvě kola jsem jel hroznej šrot.“
Plochodrážní stopa v České Třebové nekončí
Odpolední závod se stal kořistí Dominika Dunára z Dukly Banská Bystrica. V cíli na Starém náměstí byl bezmála o tři a půl minuty dříve než jeho slovenští soupeři. Až v závěrečném spurtu se rozhodlo o českém titulu. O šestnáct sekund později za Slovákem protnuli metu dva cyklisté. O šířku pár pneumatik byl vpředu Matyáš Fiala z týmu ATT Investments, v jehož zázemí se jako mechanik pohybuje Vladimír Kalina. Ano, juniorský mistr republiky na ploché dráze z roku 1987.
