AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 29. srpna
Otázku, zda Matěj Kůs a Filip Šitera doženu v české juniorce handicap propršené závěrečné série pražského kola a sníží náskok Martina Vaculíka na čele průběžné klasifikace, vyřešil dnes v Divišově především slovenský závodník sám. Na cestě k patnáctibodovému maximu mu zkomplikoval prakticky pouze Pavel Pučko v rozjížďce s číslem deset. Nicméně senzace se nekonala, protože Martin Vaculík se ve třetím kole přece jen prodral do čela. Matěj Kůs, který se taxíkem a letadlem přece jen dostal z polského soustředění do Divišova, nestihl jednou dvouminutový limit vinou defektu zapalování. Stálo ho to umístění na pódiu, nicméně nakonec stačil ještě porazit Filipa Šiteru. Ten musel druhé místo potvrdit v dodatkové jízdě s Václavem Milíkem, největším překvapením dnešního závodu. Svůj prozatím nejlepší výsledek zajel i Jakub Fencl, na jehož štítě zůstali mj. Jan Holub a Martin Gavenda. Smolařem dne se stal Michal Dudek. Po přemetu v páté jízdě se už jen díval a šířil depem nemocniční odér ze zavázaného kolena.
Letecký most zachránil startovní listinu
Dvaadvacet závodníků zasáhlo do letošního juniorského šampionátu. V Praze se dokonce po letech konala kvalifikace. Jenže jak sezóna zrála, závodníků ubývalo. Nominační listina pro divišovský závod obsahovala už jen šestnáct jmen. Nakonec vypadl plzeňský Jiří Lang. A nechybělo mnoho a neviděli jsme ani Matěje Kůse.
Česká juniorka se už pražskému závodníkovi stala už dávno příliš těsnou. Navíc kvůli květnovému dešti přišel v Praze o reálnou možnost atakovat titul, protože pravidlo o škrtání jednoho nejhoršího výsledku si uplatnil už vinou kolize mistrovství světa v Pockingu s úvodním kole ve Slaném. „Titul udělám za rok,“ sliboval ve středu v Pardubicích, kdy se smiřoval s porážkou od Plzně v předposledním dějství juniorských družstev. A zároveň jedním dechem dodával, že Divišov musí vynechat.
Jeho Toruň totiž čekalo důležité utkání play off s Bydhoští. Klub proto svolal své závodníky už na pátek. Nicméně realizační tým Matěje Kůse narychlo zorganizoval letecký most z Varšavy do Prahy. Pražský závodník vstával o čtvrté a na recepci ho čekalo překvapení. Klub mu na cestu na letiště zajistil taxi, aby si otec Milan mohl odpočinout.
Matěj Kůs přistál na Ruzyni krátce před půl jedenáctou. Po přesunu do Divišova se ještě lehce prospal a po nástupu mohl začít vyhrávat. V rozjížďce s číslem tři perfektně odstartoval a pak už před sebe nikoho nepustil. Zpočátku jel za ním Martin Gavenda, avšak v prvním oblouku ho objel Pavel Pučko.
Hned po přestávce ovšem Matěj Kůs přišel o šanci na triumf. Vyjel na dráhu, ale v zatáčce se otáčel ke svým mechanikům. Do vypršení limitu zbývala necelá půl minuta a tak se rozhodl vrátit se na rošt. Jenže pozdě, časomíra doblikala. „Odešla cívka,“ vysvětlil zklamaný závodník vzápětí.
Ve druhé zatáčce zhasly naděje dalšího favorita. Michal Dudek včera ve Mšeně přišel o lepší motor. Dnešní závod rozehrál třetím místem a nyní ve druhé zatáčce upadl. „Přetočil jsem to o hák,“ líčil. „A dal jsem nohu do kola. Mám omlácený a popálený koleno.“ Při repete se opět prosadil Jakub Fencl. Stejně jako prve a také při rozjížďce s číslem jedna předvedl skvělý start. A po dvou sériích se mohl chlubit šesti body.
V tomto směru mu mohl konkurovat pouze Martin Vaculík. Suverénní leader české juniorky hladce vyhrál rozjížďku s číslem čtyři. Jeho reakce na pohyb pásky byla doslova a do písmene blesková. V sedmé jízdě mu rozpis závodu poslal do cesty Filipa Šiteru. Mšenský borec rozehrál závod porážkou Michaela Hádka. Ten mu to ovšem usnadnil, protože zůstal viset vzadu. Dostat se spodem před Michala Dudka mu zabralo celou vzdálenost od nájezdu do druhé zatáčky až do půlky cílové roviny úvodního okruhu. „Předjíždí se blbě,“ svěřoval se. „V prachu nic nevidíš a nadřeš se jak‘ magor!“
V sedmé jízdě se ovšem ve stejné situaci ocitnul Filip Šitera. Martin Vaculík byl totiž před ním ještě před úvodním nájezdem. Mšeňák se snažil, avšak ze své druhé pozice se už nepovznesl. „Taky moh‘ jet ještě půl kola lajnu,“ vzkázal na Slovákovu adresu.
Benjamínci zajistili překvapení
Kouzlo českých jednadvacítek spočívá především ve skutečnosti, že každý závod aspiruje 
zaskočit přihlížející nečekanými výsledky. Dnes se o ně postarali především mladí závodníci. O Jakubu Fenclovi, který se po dvou sériích dělil o vedení s Martinem Vaculíkem, už byla řeč. By už do konce sklízel jen samá třetí místa, na prozatím životní umístění v šampionátu to bohatě vystačilo. A navíc jej hřál skalp Jana Holuba, týden před světovým finále českého juniorského nároďáku.
Pavel Pučko se už letos na juniorské pódium postavil. Tentokrát si však v úvodu svou cestu k němu zkomplikoval. Ve třetí jízdě předjel Martina Gavendu, ovšem Matěj Kůs byl už v prachu. V rozjížďce s číslem osm doplatil opět na slabší start. V první zatáčce sice zvenku minul Romana Čejku, ovšem Václav Milík už nepřipustil žádné diskuze ohledně přepouštění svého vedení.
Přišla rozjížďka s číslem deset. Pavel Pučko se rozhodl vylepšit své starty a Martin Vaculík měl rázem problém. Pražan jel první a závodník, který v letošní juniorce znal doposud jen vítězství, byl až za ním. A co víc, ne a ne se posunout dopředu a to rozhodně nic nevypouštěl. Pavel Pučko mu nedal ani náznak šance.
Jeho chvíle nastala až v první zatáčce posledního kola, kdy se vnějškem přece jen posunul před pražského závodníka. „Měl jsem tam starou gumu a jel jsem z trojky,“ hledal Martin Vaculík příčiny senzačního průběhu jízdy sám u sebe, ale nakonec vysekl svému rivalovi poklonu. „Čumím, jak mu jedou dobře motorky. Byl tam, ale stejně jsem ho předběh‘.“
Zato Pavel Pučko dštil oheň a síru sám na sebe tak, že málem došlo k jeho samovznícení. „Jsem nespokojen, tohle se nemá pouštět,“ nadával. „To se má dojet na prvním místě. Hezky mě objel, věděl, jak na mě!“. A to ještě netušil, že mu tento ztracený bod bude chybět k rozjezdu o pódium…
K němu ovšem neochvějně mířil Filip Šitera. Ve dvanácté a třinácté jízdě všem ujel už od vylétnutí pásky. A pakliže Martin Gavenda a Pavel Pučko stále ještě věřili ve své umístění mezi nejlepší trojkou, někdejší Rambo domácí juniorské scény je z jejich představ nechal rychle vystřízlivět.
Michael Hádek přistřihnul v rozjížďce s číslem devět křídla ambicióznímu Václavu Milíkovi. Pardubičan jel vedle něho až do první zatáčky, avšak nakonec musel zůstat druhý. Jenže osud mu ve čtvrté sérii dopřál lehčí obsazení. Patnáctou jízdu vyhrál ve stylu start – cíl před Denisem Wienkem a Martinem Gavendou, jenž by na dnešek nejraději rychle zapomenul. Ovšem Michael Hádek musel v rozjížďce s číslem šestnáct do konfrontace s Martinem Vaculíkem a Matějem Kůsem.
Pražan sice vyhrál jedenáctou jízdu, avšak trucující cívka prve způsobila příliš vysokou ztrátu. Přesto však jeho naděje na stupně vítězů nezhasla. Nyní se navíc po vylétnutí pásky dostal rychle do čela. Martinu Vaculíkovi nevyšel nájezd první zatáčkou, ovšem v té druhé byl úspěšnější. A když po přestávce suverénně triumfoval v rozjížďce s číslem sedmnáct, s patnácti body se mohl chystat na cestu na nejvyšší stupínek.
O ty další zuřila obrovská bitka. Hned tři její aktéři se sešli na roštu osmnácté jízdy. V ní Matěj Kůs hladce triumfoval ve stylu start – cíl. Jenže z bedny jej sestřelil Václav Milík. Ve druhé zatáčce si to spodem namířil před druhého Filipa Šiteru. A dva body vyrovnaly jeho zisk s mšenským závodníkem, zatímco Matěj Kůs měl o jeden méně.
„Chtěl jsem udělat Kůsáčka,“ líčil Filip Šitera ve svém depu. „Dal jsem to nad něj, ale po úpravě to bylo mokrý. Sklouznul jsem se a to rozhodlo.“ Do jejich vzájemného rozjezdu o druhé místo měl namířeno i Michael Hádek. Do devatenácté jízdy skvěle odstartoval, jenže v nájezdu do druhé zatáčky upadl druhý Denis Wienke.
Rozsvítila se červená světla a jelo se znovu bez diskvalifikovaného Němce. Plzeňan zopakoval svůj brilantní start. V první zatáčce však zůstal stát, protože zavřeným kohoutem netekl z nádrže metyl. Sice svůj příznak sklerózy napravil, ale víc než bod z prakticky vyhrané jízdy nevydoloval. A šance na pódium byla ta tam.
V dodatkové jízdě se tedy střetnul dvojnásobný juniorský ex-šampión s pardubickým benjamínkem, který s pětistovkou začínal závodit před rokem. By měl Václav Milík rychlou reakci na pohyb pásky, Filip Šitera kontroloval situaci ještě před úvodním nájezdem. A stříbro ukořistil on.
Hlasy z depa
„Super, těším se z vítězství i z traového rekordu,“ zářil Martin Vaculík spěchající na Zlatou přilbu SNP do své rodné Žarnovice. „Na jízdu s Palom Pučkem jsem měl starou gumu, ale nechci tomu nic připisovat. Ale jedou mu dobře motorky, to čumím. Čekal jsem, až udělá chybu. Ale jsem rád, že jsem vyhrál. Všechno šlapalo.“
„Pořád doleva,“ žertoval Filip Šitera nad otázkou magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Tahle dráha mi moc nevyhovuje. Venca Milík jel hezky už včera a dnes taky. Nemusí si dělat hlavu. V poslední jízdě jsem chtěl udělat Kůsáčka. Dal jsem to nad něj, ale po úpravě to bylo mokrý. Sklouznul jsem se a to rozhodlo. Martin Vaculík jel dobře, já už na titul nemám, protože pravidla jsou trošku… Jako vždycky.“
„Byl jsem na tenhle závod připravenej‘ hlavně psychicky,“ pochlubil se Václav Milík. „Byla docela dobrá dráha, na lajně rozbitá, jak to mám rád. Dařilo se, zezačátku starty ne, až ke konci. Nakonec jsem jel rozjezd. Start byl horší, ale co můžu chtít, když jezdím jen rok. Je to závazek na další dva junioráky. Doufám, že skončím stejně nebo ještě líp.“
„Jsem unavenej,“ netajil se Matěj Kůs. „Vstával jsem o půl čtvrtý a neměl tady nejlepší techniku. Martin si to vítězství zasloužil, je tady nejlepší. Druhá jízda je smůla, do cívky se nevidí. Moh‘ jsem bejt druhej‘. Ale to je to kdyby, štve mě to, juniorák pro mě není priorita, Polsko je důležitý, ale jsem závodník.“
„Chtěl jsem bednu,“ svěřil se Pavel Pučko. „Pokazil jsem ale začátek. Dobrý rozjížďky neměly zakončení. Některý souboje nebyly špatný, něco ale chybělo. Mrzí mě Venca, ale ten jel dobře. Jsou ještě dva závody, tam to bude muset jít.“
„Nezapnul jsem si metyl, taky ten blbej‘ Němec musel upadnout,“ hledal Michael Hádek příčinu své bodové ztráty v rozjížďce s číslem devatenáct. „Stalo se mi to prvně v životě. Dnes to bylo špatný na startech. Zejtra jedu do Německa, jestli to bude podobný jako dnes, bude to propadák.“
| 1. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) |
3 3 3 3 3 |
15 |
| 2. Filip Šitera, Mšeno |
3 2 3 3 1 |
12+3 |
| 3. Václav Milík, Pardubice |
2 3 2 3 2 |
12+2 |
| 4. Matěj Kůs, Praha |
3 M 3 2 3 |
11 |
| 5. Pavel Pučko, Praha |
2 2 2 2 3 |
11 |
| 6. Michael Hádek, Plzeň |
2 3 3 1 1 |
10 |
| 7. Jakub Fencl, Praha |
3 3 1 1 1 |
9 |
| 8. Jan Holub, Plzeň |
2 2 1 2 0 |
7 |
| 9. Martin Gavenda, Praha |
1 1 2 1 2 |
7 |
| 10. Jiří Brummer, Praha |
0 2 1 1 2 |
6 |
| 11. Denis Wienke, Chabařovice (D) |
1 1 2 2 X |
6 |
| 12. Roman Čejka, Slaný |
0 1 1 3 0 |
5 |
| 13. René Vidner, Pardubice |
1 0 E F 3 |
4 |
| 14. Jaroslav Hladký, Praha |
0 0 – 0 2 |
2 |
| 15. Michal Dudek, Slaný |
1 X – – – |
1 |
Průběžné pořadí seriálu:
| |
SLA |
PHA |
DIV |
TOT |
| |
11.4. |
26.5. |
29.8. |
|
| 1. Martin Vaculík |
15 |
(12) |
15 |
30(42) |
| 2. Pavel Pučko |
12 |
(7) |
11 |
23(26) |
| 3. Michael Hádek |
13 |
(7) |
10 |
23(27) |
| 4. Matěj Kůs |
NS |
11 |
11 |
22 |
| 5. Filip Šitera |
NS |
9 |
12 |
21 |
| 6. Martin Gavenda |
10 |
11 |
(7) |
21(28) |
| 7. Václav Milík |
7 |
NS |
12 |
19 |
| 8. Jan Holub |
11 |
(4) |
7 |
18(22) |
| 9. Michal Dudek |
10 |
6 |
(1) |
16(17) |
| 10. Denis Wienke |
7 |
8 |
(6) |
15(21) |
| 11. Jakub Fencl |
5 |
(5) |
9 |
14(19) |
| 12. Roman Čejka |
8 |
(5) |
5 |
13(18) |
| 13. René Vidner |
6 |
NS |
4 |
10 |
| 14. Pavel Fuksa |
8 |
NS |
NS |
8 |
| 15. Jiří Brummer |
(0) |
1 |
6 |
7 |
| 16. Ondřej Veverka |
3 |
4 |
NS |
7 |
| 17. Jaroslav Hladký |
NS |
2 |
2 |
4 |
| 18. Lukáš Hromádka |
NS |
2 |
NS |
2 |
| 19. Jiří Vonásek |
2 |
NS |
NS |
2 |
| 20. Jiří Lang |
NS |
0 |
NS |
0 |
| 21. Václav Lacina |
0 |
0 |
NS |
0 |
| 22. Miroslav Horák |
0 |
Q-NS |
NS |
0 |
Poznámka: jeden nejhorší výsledek se každému jezdci škrtá.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
